Dopis Klimenta Somra členům bývalého T.J. Sokol Bzenec z roku 1968
„Bez ušlechtilých tradic nemůže žádný národ existovat.“
Tato slova pronesl bzenecký rodák Kliment Somr v rozhlasovém vystoupení 9. dubna 1968 jako odpověď na otázku, proč obnovit Sokol. V době naděje a společenského uvolnění stál v Praze jako jednatel u zrodu hnutí za znovuobnovení sokolské organizace.
Uvedený přepis dopisu z 23. dubna 1968 adresoval svým bývalým bratrům a sestrám do Bzence. Informuje v něm o tehdejším dění kolem obnovy Sokola – a činí tak s obrovským zápalem, vírou a obdivuhodnou pracovitostí. Popisuje, proč je Sokol víc než jen tělovýchovná organizace: je to ideál svobody, demokracie, mravnosti a bratrství.
Jeho slova jsou nejen cenným historickým svědectvím, ale i silným vzkazem do dnešní doby – připomínají nám, že lidé, kteří skutečně věří v smysluplnou myšlenku a s veškerou silou ji začnou naplňovat, dokážou během krátké chvíle proměnit věci, které se jiným zdály nemožné. Odvaha jedinců může rozpohybovat celé společenství.
Odkaz na rozhlasový projev z 9. dubna 1968 zde:
https://www.myjsmetonevzdali.cz/…/prazske…/prazske-jaro/
Narodil se ve Bzenci dne 24. 10. 1901 jako Klement Sommer v domě č. p. 246 – ve svých dopisech i v záznamech bzeneckého Sokola používá však počeštěný tvar jména a příjmení jako Kliment Somr, proto respektujeme jím používanou formu jména. Přepis je ponechán v původní gramatické a stylistické podobě.
Praha, 23. dubna 1968
Milý bratře!
Děkuji Ti srdečně za Tvůj dopis i za všechny zprávy od Vás. Však to je také jediná zpráva z župy Komenského ohledně oživení činnosti sokolské.
V krátkosti, pro informaci Tvoji i Tvých blízkých spolupracovníků: ses. Vyžďurové, br. Kumpána, Fabriciho, Manna atd., oznamuji:
Již v Mar. Lázních jsem se zabýval otázkou obživení činnosti sokolské v důsledku demokratizačního a progresivního procesu v naší vlasti. Vrátil jsem se domů a v novinách proběhla zpráva, že na Smíchově bude schůze a na ní budou odpovídat na dotazy z pléna: předseda ČSTV doc. Dr. Bosák a jiní, kromě nich též bývalý náčelník ČOS Dr. Klinger. Chystali jsme se, že se tam půjdeme podívat, a sešel jsem se s br. Dr. Stránským, bývalým starostou župy Podbělohorské a Sokola na Malé Straně (také prvá nová sokolská jednota v Praze je místo býv. Spartaku Sokol Praha-Malá Strana), že se dohovoříme, co bychom na Smíchově měli se dotazovat. Byl přítomen i Dr. Klinger (který zatím stojí na druhém pólu než my!!), prohovořili jsme mnohé otázky a dohodli se, že budeme dávat pozor na jeho odpovědi a budeme mu – bude-li to účelné – oponovat. Bohužel, tato schůzka se nekonala a byla odložena o týden, ale ani potom se nekonala. Mezitím navštívil jsem doc. Dr. Bosáka (je jinak mým dobrým přítelem z atletiky) a soukromě jsme hovořili o možnosti obživení Sokola jako samostatné složky ČSTV. Bohužel, udělal chybu, že k pohovoru povolal našeho zavilého nepřítele a propagátora Spartakiád Dr. Šterce, se kterým jsme se nedohovořili – tvrdí, že netřeba měnit nic. Chtějí-li naši členové cvičit, ať vstoupí do ZTV. A v tom je právě ten veliký rozdíl – my nechceme měnit pouze název, ale chceme, aby celá naše tělovýchova byla prováděna v duchu sokolském pro tělesnou a mravní výchovu celého našeho národa, jmenovitě mládeže.
Viděli jsme, že bychom mohli přijít pozdě ke škodě věci, obzvláště když v novinách byly již dotazy, co bude se Sokolem (krásný článek od doc. Dr. Machovce ve Svobodném slově – mluvil jsem s ním, v nejbližší době vyjde jeho kniha o T. G. M.), z Turnova byla zpráva, že „Sokol rozpíná svá křídla“, a tak jsem svolal ty sestry a bratry, o nichž jsme věděli, že zůstali věrni (sešli jsme se ponejvíce na pohřbech a kremacích našich sester a bratří a já je svolával), mezitím se přihlásil i Dr. Kavalír, poslední volený náčelník ČOS, který bohužel není v Praze, ale v Žatci, ale do Prahy jezdí k rodině, a tak jsme dali 6. dubna t. r. Přípravný výbor Sokola v Praze (poštov. schránka č. 95, Praha 2, Vinohrady), předsedkyní je poslední místostarostka ČOS ses. Martinková, já jsem toho ústředním jednatelem, jinak je tam Dr. Kavalír, ses. Vokáčová, br. Dr. Frant. Kožík, spisovatel, a jiní bývalí činovníci ČOS a Sokola. Vydali jsme provolání, které jste asi četli – a nastala starost a práce, ale práce radostná a potěšující: na uvedenou poštov. schránku dostávám denně spoustu dopisů ze všech koutů republiky. Všichni volají po tom, abychom uskutečnili touhu po obnovení činnosti sokolské, že do ZTV nikdo nevstoupí a nebude-li Sokol, že do tělocvičny nevstoupí atd. Hlásí se jednotlivci, jednoty, okrsky i župy, těchto se přihlásilo již k životu 38 z 52 bývalých žup – bohužel, Slovensko se zatím nehlásí a navazujeme zatím soukromé styky s bývalými činovníky.
Ustavení PV Sokola jsme ohlásili řádně Předsednictvu vlády ČSR, Ministerstvu vnitra, ÚV Národní fronty a ČSTV, tomuto se žádostí, aby nás zavolal ke konzultaci a k projednání příslušných otázek. Žádali jsme, abychom mohli být jako pozorovatelé na výboru ČSTV minulý týden, ale odmítli nás – a tak jdeme vlastní cestou. ČSTV zvolil komisi, která by měla s námi projednat další potřebné otázky, ale my zatím odmítáme s ní hovořit, poněvadž je složená z těch, co stojí proti nám: předs. Dr. Klinger, dále Dr. Šterc, prof. Serbus, jistý Matoušek a náčel. ZTV Kouřimský. Z těch většina si ohřívá svoji polívčičku za metály ze Spartakiád, zatím nás nevolali, hovořil jsem pouze s Dr. Klingrem, uvidíme, jak se věci vyvinou.
Tuto neděli jsme svolali na Žofín sraz cvičitelů, cvičitelek, vzdělavatelů a ostatních činovníků z bývalého pražského pětižupí, sešlo se nás na 1 800 příslušníků sokol. bratrstva, sraz měl důstojný, opravdu manifestační charakter, vydali jsme provolání, resp. usnesení, které některé noviny zčásti uveřejnily, nejlepší referát mají dnešní Zemědělské noviny, polemizující článek v Rudém právu, obojaké články ve Sportu, no – je to rozběhnuté a asi se to již nedá zastavit. Byl jsem na pohovoru v Zemědělských novinách, měl jsem rozhovor v rozhlase a připravujeme diskusi i v televizi, která chystá scénář, a tam mají odborníci z obou táborů projevit svůj názor na věc.
My zastáváme ten názor, že chceme pokračovat v násilně přerušené práci sokolské v duchu zásadního usnesení VIII. valného sjezdu z r. 1947, kde se Sokol přihlásil k socialismu, humanismu a k demokracii, tj. ke všemu tomu, co se dnes propaguje.
Na uvedeném srazu byla slavnostní nálada, a třebas tam byla většina důchodců „dříve narozených“, ale přihlásili se do diskuse i mladí. Vybrali jsme na dobrovolných příspěvcích 6 650 Kčs, poněvadž „vaříme z vody“ a peníze potřebujeme. Připravujeme provolání k sokolské veřejnosti, aby nám na krytí nutné počáteční režie přispěla dobrovolnými dary na účet u Spořitelny, který jsme si otevřeli.
Celá činnost se soustřeďuje u nás v bytě, manželka dělá „sekretářku“ a „telefonistku“, denně je i 35–40 hovorů, chodím po jednotách v Praze a vysvětluji naše stanovisko, dnes se ustavil vzdělávací sbor, máme komisi hospodářsko-organizační, která musí řešit nejvážnější otázky majetkoprávní a připravuje stanovy, pak je komise technická (náčelnictva), kam se přihlašují mladí profesoři tělesné výchovy!
Na 5. května t. r. svoláváme do Prahy, rovněž na Žofín, na 8.00 hod. sjezd činovníků býv. sokol. žup z republiky (starostové, náčelníci, náčelnice, vzdělavatelé a jednatelé, event. jejich zástupci), bohužel na jejich výlohy, poněvadž peníze nemáme, vzdálenějším obstaráme noclehy v soukromí. Zvolíme řádné předsednictvo Přípravného výboru a jednotlivé ústřední orgány, abychom byli organizací řádně zvolenou, pak začne práce v župách a jednotách.
Sám mám na mysli, kdo by měl přijet ze župy Komenského – ani Uh. Hradiště, ani Kyjov, no zkrátka kromě Tebe se nikdo nepřihlásil. Měli byste tuto otázku projednat s bývalou místonáčelnicí ses. Vyžďurovou a s členem předsednictva župy br. Mannem, aby zjistili, kdo z bývalých činovníků župy existuje, a abyste mi do Prahy jejich jména oznámili, abychom je pak mohli na svolaný sjezd písemně pozvat – toto ale urychleně! Jinak v jednotách zakládejte přípravné výbory, zjišťujte si, kdo by přišel v úvahu na činovníky, cvičitele, pomalu sondujte půdu u těch, jimž sokolský majetek – třebas podle zákona o tělesné výchově, ale z naší strany protiprávně – byl přidělený do správy, zda by byli ochotni přejmenovat stávající jednotu na Sokol a spolu s nimi abyste se ujali vedení, a rovněž o tom podali nám sem zprávu, abychom měli co nejvíce podkladů pro další jednání s dotyčnou komisí ČSTV.
Tolik pro Vaši informaci, všechny Vás srdečně v rychlosti pozdravuji, vzpomínám na Vás a těším se na Vaše brzké zprávy – hlavně, zda, kdo a kdy přijede na ten sjezd 5. 5. t. r. do Prahy.
Pozdravujeme všechny přátele, sestry a bratry a známé, i u Tebe v rodince!
Nazdar!
Tvůj Kliment Somr s manželkou
Domnívám se, že byste mohli dát Přípravný výbor dohromady: Ty, Mann, ses. Vyžďůrová, br. Klučka B., Fabrici, Kumpán, ses. býv. Máčalová atd. a první tři i do PV za župu Komenského (někoho z Hradiště a z Kyjova); též br. Jenda Koutný atd.
Vyřiď laskavě Břeťovi Kumpánovi i Milanovi Fabricimu, že jim děkuji za pozdravy, ať se nezlobí, že neodepisuji – nemám času, je mnoho starostí jiných – a tento můj dopis na Tebe, ať si též přečtou, aby byli informováni, též br. Mann a ses. Vyžďůrová a Jenda Koutný!