KONCEPCE ekonomicko-sociálního rozvoje města (1988) do roku 2000

MĚSTSKÝ NÁRODNÍ VÝBOR BZENEC

Červen 1988

1. Úvod

1.1 Hospodářsko-politický vývoj

1.11 Územně politické začlenění

Bzenec je svou velikostí město III. kategorie. Nachází se v severovýchodní části okresu Hodonín. Z hlediska historického i z hlediska územního je přirozeným spádovým i administrativním centrem pro okolní obce.

Má výhodnou polohu i z hlediska dopravního, neboť se nachází na křižovatce železničních tratí Brno – Trenčanská Teplá a Přerov – Břeclav. Významná je i silniční síť – především komunikace I/54 i blízká I/55 s návazností na okolní obce. Vliv dopravy do značné míry ovlivnil i rozvoj průmyslu ve městě. Nachází se zde celkem 17 průmyslových a zemědělských závodů a organizací.

Kromě průmyslových a zemědělských závodů a organizací se na území města nachází i řada školských a učňovských zařízení. Ve městě je rovněž umístěna posádka ČSLA.

Z hlediska urbanistického má město nevýhodný tvar, neboť zástavba je soustředěna převážně kolem dopravních sítí a je rozmístěna do tří lokalit. Základ tvoří vlastní sídliště města, k němu jsou pak přiřazeny části Bzenec – Kolonie (vzdálena cca 1,5 km) a Bzenec – Přívoz (vzdálen cca 3,5 km).

1.12 Politické začlenění

Ve svém vývoji se politické začlenění města několikrát změnilo. Do roku 1949 Bzenec náležel k politickému okresu Uherské Hradiště a k soudnímu okresu Uherský Ostroh. Při územní správní reorganizaci v roce 1949 bylo město přiděleno k okresu Veselí nad Moravou. Od 1. července 1960 je součástí okresu Hodonín.

1.13 Širší územní vztahy

Z hlediska správní struktury je sídelní útvar střediskem osídlení místního významu a součástí Jihomoravského kraje okresu Hodonín.

Spádové území střediska místního významu tvoří katastry obcí: Bzenec, Bzenec – Kolonie, Bzenec – Přívoz, Moravský Písek, Domanín, Syrovín, Těmice, Žeravice.

Územním plánem je řešeno zastavění území Bzenec a Bzenec – Kolonie, kde došlo výstavbou ke spojení, proto není nutné do budoucna užívat název Bzenec – Kolonie.

Novým SÚP bude řešeno i území Bzenec – Přívoz. Katastrální výměra území Bzenec je 1 262 ha.

1.2 Historický vývoj

1.21 Vývoj do roku 1945

Město Bzenec se nachází v oblasti Dolnomoravský úval na pravém břehu řeky Moravy na mírně vyvýšeném terénu v nadmořské výšce cca 185 m pod jižními výběžky Chřibů.

První písemná zmínka o Bzenci pochází z 11. století (r. 1015), ale nalezené vykopávky dokazují, že toto území bylo osídleno již 1200 let před n. l., kdy zde žil lid tzv. lužických popelnicových polí. Nejstarší slovanská památka pochází cca ze 7. století a je jí hliněná nádoba.

V době římského císařství vedla nedaleko Bzence důležitá obchodní cesta, spojující římské impérium se severní Evropou – tzv. jantarová cesta. Koncem 12. století knížata z rodu Přemyslovců postavila na kopci nad Bzencem hrad, který měl obrannou úlohu jak proti vpádu Maďarů, tak chránil důležitou obchodní cestu.

Zničen byl v husitských válkách – patrně roku 1423. Koncem 13. století patřil Bzenec do břeclavské župy a byl také na čas sídlem knížecí správy. Kdy byl Bzenec povýšen na město není zcela upřesněno, ale je jisté, že koncem roku 1230 se stal střediskem župy, začalo se rozvíjet podhradí a Bzenci se dostalo městských práv – např. práva tržního a soudního.

Již v 16. století měl Bzenec 2 000 obyvatel, z toho 400 Židů. Byla zde provozována řemesla, obchodní a zemědělská činnost (nejvíce vinohradnická). Již před třicetiletými válkami bylo v Bzenci postaráno o zdravotnictví – město mělo lázně, lazebníka a ranhojiče.

Po třicetiletých válkách poklesl počet obyvatel – např. v roce 1670 měl Bzenec 195 osídlených domů, 195 rodin a 1 180 občanů. V 1. polovině 19. století znovu počet obyvatel výrazně narostl na 2 800, z toho 770 židovské národnosti. V roce 1869 je již obyvatel 3 874.

Roku 1882 byla ve Bzenci vytvořena židovská společnost, kam patřily živnosti nejen ze Bzence, ale i Domanína, Těmic a M. Písku.

K rozmachu města, zejména na úseku obchodní činnosti, přispěla i Severní dráha, na níž byl zahájen provoz 1. 5. 1841. O rok později byla zřízena pošta a v roce 1848 byl postaven první bzenecký průmyslový podnik – cukrovar.

V r. 1897 byla zbořena stará šestitřídní škola a dne 4. října 1897 byl položen základní kámen dnešní školní budovy, která byla otevřena již 18. srpna 1898 – tedy za necelý rok.

V roce 1885 byla založena Zemská rolnická a vinařská škola a v roce 1892 škola živnostenská. Vlastní školu měli i Židé. Bzenecké kasárny, které byly vystavěny v r. 1882, slouží ČSLA doposud.

V počátku první republiky mnoho bohatých židovských rodin odešlo do Vídně a jejich výstavné domy přecházely do vlastnictví jiných majitelů.

Bzenecké panství bylo rozděleno na dva zbytkové velkostatky a Bzenčanům zůstala jen malá část zemědělské půdy. Budovu zámku i s parkem zakoupilo od majitele strážnického panství hraběte Magnise Vinařské družstvo a bývalý panský pivovar se stal majetkem T.J. Sokol.

Ačkoliv většina zemědělců i dělníků žila velmi skromně, vyrostla v této době na pokraji města z malých domků nová čtvrť Babí, vzniká ulice Tyršova, Mlýnská a nová čtvrť v Olšovci. Na náměstí byl postaven činžovní dům a dva soukromé domy, nová pošta, bývalý sirotčinec je přestavěn na mateřskou školu.

Bylo vybudováno moderní koupaliště, vybudována kanalizace, ve velké části města byly budovány první chodníky a vydlážděny ulice. Možnost výdělku poskytla i stavba odlehčovacího ramena řeky Moravy a tzv. Baťova kanálu. Po roce 1935 byla rozebrána stará silnice a postavena nová v dnešní podobě.

Počet obyvatel mírně poklesl. V r. 1920 mělo město 3 835 obyvatel bez posádky. V roce 1910 to bylo 4095 a 371 občanů židovské národnosti.

Je zřejmé, že město v období první republiky prožívalo léta rozmachu a kultura bydlení se podstatně zvýšila. Od roku 1921 do roku 1938 se počet domů rozrostl o 205, to znamená, že město vzrostlo o jednu pětinu, ale počet obyvatel již spíše klesal.

Přehled o počtu obyvatel:

  • 1900: 628 domů, 3 900 obyvatel + 371 židovské národnosti;
  • 1930: 870 domů, 4 565 obyvatel;
  • 1950: 1 051 domů, 4 137 obyvatel;
  • 1960: 1 035 domů (v důsledku demolice starých objektů), 4 291 obyvatel.

V období před II. světovou válkou ve městě pracovali tři lékaři, tři porodní asistentky a jeden zvěrolékař. Lékárna byla otevřena již kolem roku 1850.

Nejvýznamnější budovatelskou akcí dvacátých let byla elektrifikace města i Kolonie, která byla dokončena na jaře roku 1921 a dne 2. května byl do Bzence zaveden elektrický proud. Po celé období první republiky byly postupně napojovány okrajové části města i jednotlivé průmyslové závody – octárna, lihovar a další. V této době byla vybudována regulace potoka Syrovínka a tím byly vysušeny podmáčené pozemky.

Ačkoliv se zdá, že v období první republiky došlo v Bzenci k rozmachu na úseku sociálně ekonomickém, nepřinesl nový svobodný stát městu podmínky pro zprůmyslnění a tím ani pro růst hospodářského významu města. Bzenec zůstal, stejně jako za Rakousko – Uherska střediskem zemědělské oblasti známé obchodem se zeleninou a drobným konzervárenským průmyslem.

V době okupace hitlerovským Německem se bzenecká kasárna stala sídlem Vládního vojska a docházelo k nemilosrdnému plundrování lesů v okolí města. Pro účely vojska byly postaveny dva jednoposchoďové domy – jinak platil zákaz jakýchkoliv staveb. Hospodářský život stagnoval. Před okupací byla nejvýznamnějším průmyslovým podnikem tzv. Kvalita a v roce 1939 byl zřízen podnik „Družstevní octárna ve Bzenci“. Činnost však okupanti 31. ledna 1940 zastavili, protože akcionáři zakoupili židovský majetek. Výroba v octárně nebyla po celou dobu války obnovena. Bzenecké židovské rodiny byly odvlečeny do koncentračních táborů, kde jich většina zahynula. Židovské firmy byly obhospodařovány německými příslušníky nebo jejich přisluhovači.

Hnutí odporu proti okupaci Československa nacistickým Německem postupně sílilo i ve Bzenci a z bývalé bzenecké posádky odešli někteří důstojníci i vojáci hned po obsazení zbytku Československa za hranice, aby tam se zbraní v ruce bojovali za svobodu své vlasti. Silné bylo i odbojové hnutí.

Město bylo osvobozeno v časných ranních hodinách dne 19. dubna 1945, kdy do Bzence vstoupily rumunské jednotky, náležející do svazku 7. armádního sboru, který bojoval v řadách Rudé armády. Tím byla zahájena nová etapa v životě všech obyvatel města.

1.22 Vývoj po roce 1945

Po roce 1945 a zejména 1948 se změnil nejen hospodářský a společenský život ve městě, ale i vzhled města, jeho výstavba a architektonické ztvárnění. Počet domů a obyvatel se pohyboval následovně:

  • r. 1950: 1 051 domů – 4 137 obyvatel;
  • r. 1952: 1 084 domů;
  • r. 1960: 1 035 domů (v důsledku demolic starých objektů) – 4 291 obyvatel;
  • r. 1970: 1 045 domů – 4 025 obyvatel;
  • r. 1980: 1 089 domů – 4 004 obyvatel.

Počet obyvatel klesal, protože ve městě nebyl významnější průmyslový objekt, obyvatelé města dojížděli za prací a s tím bylo spojeno i vystěhování.

Po osvobození byly i v Bzenci značné škody na majetku i hospodářství a v dalších letech se budování a přestavba města rozbíhala dost zvolna. Přesto bylo do r. 1960 postaveno 112 nových bytů, zbudovány chodníky, vydlážděno náměstí a vybudován park, rozšířen místní rozhlas a v padesátých letech vybudován nový vodovod.

Po povodních v r. 1953 muselo město rekonstruovat městskou kanalizaci a několik let trvala přestavba koupaliště. Jednou z největších akcí šedesátých let bylo vybudování moderního kulturního střediska v akci „Z“, které bylo uvedeno do provozu 18. června 1966.

V r. 1962 zahájila Jednota budování obchodního domu na náměstí a v r. 1966 byla zahájena výstavba nové prodejny v Olšovci. Nad částí Olšovec v Kněžích horách byla vybudována retranslační stanice a v r. 1970 nový vodojem.

Koncem šedesátých let vzrostla i bytová výstavba, organizovaná mimo jiné i nově ustanovenými bytovými družstvy – v r. 1968 bylo dokončeno 12 bytových jednotek na Horním náměstí, v r. 1970 zahájena výstavba 24 bytů v Novosadech. V téže době zahájil MěstNV I. etapu přístavby své správní budovy. V r. 1972 byla zahájena příprava výstavby 102 bytových jednotek v trati Novosady a do r. 1976 vznikla v této lokalitě i nová vilová čtvrť. Rodinné domky byly postaveny i u potoka Syrovínky, v Olšovci apod.

Za 40 let od osvobození, tj. do r. 1985, bylo ve Bzenci zbudováno 868 bytových jednotek, všechny v I. kategorii. V současné době se řadí na I. místo plynofikace města, která nepostupuje tak, jak bylo původně plánováno, což je zaviněno nedostatkem finančních prostředků ze strany plynáren.

Z města Bzence se postupně stává město průmyslové dalším rozšiřováním provozních prostorů. Ve výstavbě jsou Moravské vinařské závody, Slovácké konzervárny, nábytkářské družstvo TRUD. Na území města prosperuje n. p. KOVO, závod DESTA, OSEVA, provozovny Okresního podniku služeb, odbytová základna ŘEMPA, SIGMA servis, Benzina. Má zde sídlo Okresní průmyslový podnik a Jednotné zemědělské družstvo SVORNOST. K bzeneckému polesí patří také dřevosklad na Přívoze, dále podnik SMPRA a AGRO.

2. Stav územního celku k 1. 1. 1988 a výhled do r. 2000

2.1 Obyvatelstvo

2.11 Trvale bydlící:

Stav k 1. 1. 1988 činí 4 062 obyvatel (z toho ženy 2 093).

Výhled do roku 2000: 4 800 obyvatel.

Přirozeným pohybem se dle dosud získaných skutečností počet obyvatelstva zmenšoval do r. 1985.

Dle výhledu stavebního úřadu se má postavit do r. 2000 asi 506 bytů. Předpokládá se nárust obyvatelstva asi na 4 800 obyvatel.

2.12 Přechodně bydlící:

Stav k 1. 1. 1988 činí 711 obyvatel (z toho ženy 415).

2.13 Školy a školská zařízení:

Stav k 1. 1. 1988 / výhled do r. 2000:

  • MŠ I. 120 / 150;
  • MŠ II. 30 / 60;
  • ZŠ 535 / 750;
  • SPŠK 237 / 237;
  • SOUZ 420 / 500;
  • SOUL 130 / 160;
  • SOU SLOKO 150 / 250.

2.14 Dojíždějící a vyjíždějící obyvatelstvo:

Stav k 1. 1. 1988 / výhled do r. 2000:

Dojíždějící: 732 osob (z toho ženy 417) / 750 (z toho ženy 440).

Vyjíždějící: 598 osob (z toho 328 ženy) / 580 (z toho 305 ženy).

2.15 Spádové území:

Stav k 1. 1. 1988 / výhled do r. 2000:

  • Domanín 1132 obyvatel / 1100 obyvatel;
  • Syrovín 444 obyvatel / 490 obyvatel;
  • Žeravice 1099 obyvatel / 1210 obyvatel;
  • Mor. Písek 2257 obyvatel / 2850 obyvatel;
  • Těmice – neuvedeno.

2.16 Zaměstnanost obyvatelstva

Věkové rozvrstvení obyvatelstva – stav k 1. 1. 1988 / výhled do r. 2000:

  • 0 až 14 let 908 obyvatel / 870 obyvatel;
  • produktivní věk 2 308 obyvatel / 2 900 obyvatel;
  • nad 60 let 861 obyvatel / 948 obyvatel.

2.2 Bytový fond:

2.21 Státní:

Stávající stav:

  • Podhájí 6 b. j.;
  • Špitálka 1 b. j.;
  • Veselská 6 b. j.;
  • náměstí Svobody 36 b. j.;
  • Klostermanova 1 b. j.;
  • Zápotockého 6 b. j.;
  • Zahradní 26 b. j.;
  • Tyršova 15 b. j.;
  • Kl. Gottwalda 38 b. j.;
  • Nádražní 10 b. j.;
  • Novosady 14 b. j.;
  • Celkem 158 b. j.

Výhledově je uvažováno s následující výstavbou:

V rámci KBV 12 b. j. v lokalitě Súdniska pro VÚ; 6 b. j. v ulici Veselská formou přístavby ke stávajícím 6 b. j. – stabilizace MěstNV.

2.22 Družstevní:

  • nad ZŠ – Horní náměstí 12 b. j.;
  • Novosady 99 b. j.;

Celkem 111 b. j.

Výhledově je uvažováno:

  • v lokalitě Horní Písky;
  • Olšovec 165 b. j.;
  • v ulici Bzinské 26 b. j.;
  • v lokalitě Súdniska 30 b. j.;
  • Celkem 221 b. j.

2.23 Podnikové – stabilizační:

– Polesí – Státní lesy 10 b. j.;

– SOUL Bzenec – Přívoz 10 b. j.;

– Výzkumný ústav gumár. Gottw. 1 b. j.;

– SPŠK 2 b. j.;

– SLOKO 2 b. j.;

– ČSD 10 b. j.;

– JZD 17 b. j.;

– MVZ 8 b. j.;

Celkem 59 b. j.

Výhledová výstavba:

  • OSEVA v lokalitě Súdniska 10 b. j.;
  • Jm VaK u úpravny /jímárny/ vody na Bzenci – Přívoze 12 b. j.;
  • TJ Bzenec v zámeckém parku 2 b. j.;
  • Celkem 24 b. j.

2.24 Individuální bytový fond:

Stávající stav: 1 367 b. j.

Výhledová výstavba:

  • v prolukách po demolicích 30 b. j.;
  • Horní Písky 24 b. j.;
  • Súdniska /11 dvojdomků, 10 samostatných, 40 řadová výstavba/ 72 b. j.;
  • Baráky /64 atriová výstavba, 36 řadová výstavba/ 100 b. j.;
  • Kněží hora /samostatné/ 20 b. j.;
  • Těmická /řadová s terasou/ 10 b. j.;
  • Získaly /samostatné/ 3 b. j.;
  • Celkem 259 b. j.
  • Rozestavěno k 31. 12. 1987 je 73 b. j.

2.25 Přechodné ubytování a internátní ubytování:

Stávající stav / výhled do r. 2000:

  • SPŠK 144 lůžek / 50 lůžek;
  • SLOKO 77 lůžek / 50 lůžek;
  • SOUL 150 lůžek / 30 lůžek;
  • SOUZ 120 lůžek / 180 lůžek;
  • SLOKO 200 lůžek / 0 lůžek;
  • TJ bez lůžek / 30 lůžek.

2.26 Hotely:

Stávající stav 56 lůžek na Lidovém domě. Výhled do roku 2000 + cca 40 lůžek u Myslivny.

2.27 Rekreační bydlení:

Stávající stav: Littner 120 lůžek / z toho 80 v chatkách, mimo ubytování je zde koupaliště a sportovní hřiště. V r. 1989 bude dokončena sauna.

Výhledová výstavba: Při plánovaném koupališti v zámeckém parku uvažováno o přechodném ubytování cca 50 lůžek pod tribunou.

Jm VaK vybuduje po dokončení výstavby úpravny vody v části Bzenec – Přívoz rekreační a vzdělávací středisko ze stávajícího zařízení staveniště. Předpokládaná kapacita 50 lůžek – termín 1993.

TJ. ubytovna na Sokolovně – 30 lůžek.

2.3 Školství

2.31 Předškolní výchova:

Stávající stav: MŠ I v ulici Olšovská 120 dětí, MŠ II v ulici Podhájí 30 dětí. Celkem kapacita města 150 dětí.

Výhledová výstavba: v lokalitě Horní Písky 60 dětí, v lokalitě Súdniska 60 dětí. Celkem se kapacita navýší o 120 dětí.

2.32 Základní školství:

Stávající stav: 535 žáků. Hlavní budova 15 tříd, malá ZŠ Kr. Vladislava 4 třídy, budova nad poštou 2 třídy.

Krom 4 tříd v ulici Kr. Vladislava jsou všechny v havarijním stavu ke zrušení.

Ve školní jídelně strávníků – 420 osob.

Výhledová stavba:

  1. dvaceti třídní ZŠ: FN 30 mil. Kčs / zahájení 1988 / ukončení 1991;
  2. plynová kotelna;
  3. hospodářský pavilon: FN 20 mil. Kčs;
  4. tělocvična: 10 mil. Kčs;
  5. spojovací chodba: 5 mil. Kčs;
  6. sportovní hřiště: 1 mil. Kčs;

Zahájení 1990 / ukončení 1993. V nové škole je uvažováno 320 žáků na I. stupni a 480 žáků na II. stupni – celkem 800 žáků. Počet pracovníků 45 osob. Celková hodnota ZŠ (na ploše 28 300 m²) je 64 mil. Kčs.

2.33 Učňovské školství

SOU Zemědělské: počet žáků 450, studentů při zaměstnání 80, pracovníků 65.

Stávající stav: V současné době je učiliště umístěno v lokalitě Baráky, náměstí Svobody a Horní náměstí. Budováno nové učiliště v lokalitě Krefty pro 540 žáků.

Jedná se o následující pavilony:

D – úsek odborného výcviku;

J – ubytovací úsek;

L – kotelna /ukončena v r. 1989/;

Výhled:

A – vstupní úsek;

B – úsek vedení;

C – úsek teoretického vyučování;

D – úsek stravovací;

E – úsek tělovýchovy;

F – víceúčelový sál;

G – spojovací chodba;

H – spojovací chodba;

I – ubytovací úsek;

K – garáže;

M – skleníky;

N – sklad nářadí.

Celková hodnota díla 54 mil. Kčs na celkové ploše 41800 m².

SOUZ – obor konzervář:

Na náměstí Svobody v r. 1988 ukončeno nové učiliště pro 198 žáků na celkové ploše 6510 m² v nákladu 25700 tis. Kčs.

Jedná se o následující pavilony:

A – teoretická výchova, vedení učiliště;

B – tělovýchova;

C – ubytování, lékař, hospodářský úsek a byt správce;

K – kotelna.

SOU lesnické:

V 3.5LP byla ve stávajícím areálu učiliště prováděna výstavba technické vybavenosti za 10 mil. Kčs. Stávající učiliště má 150 žáků a 41 zaměstnanců.

Výhled: V 9.5LP je uvažováno s výstavbou II. etapy – učebny, vedení a dílny za 10 mil. Kčs a III. etapy – internát, stravovací zařízení za 10 mil. Kčs. Počet žáků tím vzroste na 180. Učiliště je umístěno v lokalitě Bzenec – Přívoz při silnici II/426 ku Strážnici.

2.34 Střední školy

SPŠK:

Počet žáků 230, zaměstnanců 44. Stávající škola /učebny/ je umístěna v MVZ Bzenec. V současné době se provádí výstavba nové školy.

Je vybudováno:

A – domov mládeže I. + stravování;

B – tělocvična;

C – laboratoře;

D – domov mládeže II (ukončení v r. 1989);

E – univerzální plocha pro sport 32 x 26 m².

Výhled:

F – spojovací krček;

G – centrální šatny;

H – učebnová část.

Ve škole bude umístěno 320 žáků na celkové ploše 14 000 m².

2.4 Kultura a sport

2.41 Kulturní zařízení:

  • Velký sál 326 m²;
  • balkon 64 m² (kapacita s velkým sálem 600 osob);
  • jeviště 126 m²;
  • malý sál 158 m² (kapacita 200 osob);
  • klubovny 7x – 25 m², 24 m², 51 m², 19 m², 20 m², 30 m², 20 m² – celkem 189 m².

Počet místností 38, plocha přízemí KD 1222 m², plocha I. patro KD 423 m².

Část textu díky použití nekvalitního inkoustu již nečitelná. —

2.42 Tělovýchovná zařízení:

Stávající Sokolovna je v havarijním stavu. Je zpracována studie na rekonstrukci včetně ubytování pro cca 30 osob a výstavbu nové plynové kotelny. Ve stávající budově je pohostinství jednoty SD Hodonín a sklady vína MVZ. U Sokolovny je antukové hřiště oddílu nohejbalu.

V zámeckém parku jsou vybudována následující sportovní zařízení:

  • dvě hřiště na kopanou (jedno travnaté, tréninkové škvárové);
  • tribuna z ocelové konstrukce pro 300 diváků;
  • přírodní tribuna pro volejbalové hřiště pro 200 diváků;
  • tři antukové volejbalové kurty;
  • dva antukové tenisové kurty;
  • šatny a klubovny oddílu volejbalu;
  • antuková běžecká dráha o délce 100 m;
  • 60 arový rybník (předán čs. svazu rybářů a bude sloužit pro nové koupaliště jako zásobárna vody);
  • stezka zdraví z litého asfaltu v délce 880 m;
  • univerzální plocha pro házenou a košíkovou z živice.

V areálu je uvažováno výhledově se sportovní halou, dvoudráhovou kuželnou a rozšířením atletického zařízení. Až do výstavby sportovní haly budou využívány tělocvičny SPŠK a SOU SLOKO.

Mimo zámecký park jsou vybudována tato sportovní zařízení:

  • univerzální plocha s živičným povrchem za MŠ II v Kolonii (košíková, házená);
  • antuková univerzální hřiště na Babí (volejbal, nohejbal, tenis);
  • sportovní areál Olšoveček (volejbal, nohejbal, malá kopaná);
  • dětské hřiště Babí, Novosady, Nádražní, Na Luži, Baráky MŠ I., Olšovská.

2.43 Rekreační zařízení:

Pionýrský tábor Littner – je vybudován pro 120 dětí (80 v chatkách a 40 v hlavní budově) s univerzálním hřištěm pro sportovní hry a bazén 16 x 8 m. V r. 1988 bude vybudována sauna.

V zámeckém parku je uvažováno za účelem rekreace vybudovat 50 m bazén se šatnami, ubytovnami a bufetem včetně solária a šatny.

Rekreační zařízení Jm VaK Bzenec – Přívoz. Kapacita 50 lůžek, uvedení do provozu v r. 1993.

2.44 Státní památky:

Na území města Bzence se dle pasportizace odboru kultury ONV nacházejí v současné době tyto nemovité památky:

II. kategorie:

  • Farní kostel sv. Jana Křtitele. Stavba z doby vrcholného baroka dokončená v r. 1702, dominantní složka v zástavbě i siluetě města.
  • Dům měšťanský čp. 31 (Müllerův). Architektonicky hodnotná stavba z II. poloviny 18. století, doklad náročnější měšťanské architektury a doby pozdního baroka.
  • Sousoší Nejsvětější Trojice. Na pilíři u kostela. Pozdně barokní sochařská práce z r. 1764 s výrazným umístěním.

III. kategorie:

  • Zámek a předzámčí – majetek MVZ. Monumentální budova historizujících forem z doby po r. 1855. Významný doklad romantického proudu v architektuře Jižní Moravy.
  • Obelisk u zámku.
  • Zámecký park – majetek MVZ.
  • Fara čp. 52 – barokní stavba z poloviny 18. století se zbytky štukatur z doby kolem r. 1730.
  • Dům čp. 393 (Ošmerův) – doklad pozdně barokní měšťanské stavby z počátku 18. století s malebným zastřešením. V současné době objekt ve výrazně dezolátním stavu.
  • Kaplička tzv. Vracovská – drobná barokní stavba výrazných forem z 1. pol. 18. století, orientační bod.
  • Kříž u potoka – dřevěný, datovaný z r. 1879, hodnotné řezbářské práce.

V roce 1987 byl do seznamu kulturních nemovitých památek zařazen také Židovský hřbitov – bez určení kategorie.

2.5 Zdravotní a sociální péče

2.51 Stav zdravotnických zařízení a jeho kapacity:

  • Zdravotní obvod Bzenec I. – 1 lékař + 1 sestra;
  • Zdravotní obvod Bzenec II. – 1 lékař + 1 sestra;
  • Zdravotní obvod Bzenec – Kolonie – 1 lékař;
  • Stomatologické oddělení Bzenec I. – 1 lékař + 1 sestra;
  • Stomatologické oddělení Bzenec II. – 1 lékař + 1 sestra;
  • Gynekologické ambul. oddělení – 1 lékař + 2 sestry;
  • Dětské oddělení – 1 lékař + 1 sestra;
  • Závodní středisko SLOKO – 1 lékař + 1 sestra;
  • Lékárna – 1 a ½ magistr., 1 laborantka, 1 sanitářka, 1 pomoc.

Kapacita:

  • obvod Bzenec I. – 2500 pacientů v přímé péči, 300 zaměstnanců závodů;
  • obvod Bzenec II. – 3005 pacientů v přímé péči (Žeravice, Těmice, Syrovín, Domanín), 110 zaměstnanců záv. Gust. Klimenta Žeravice, 58 zaměstnanců ze závodů, pošt a školy.
  • zubní oddělení Bzenec I. – 4824 pacientů;
  • zubní oddělení II. 4502 pacientů;
  • gynekologická ambulance pečuje o 4474 žen;
  • dětské oddělení pečuje o 1126 dětí, z toho 521 předškolního věku a 605 školáků ze Bzence, Těmic a Domanína.

Závodní středisko SLOKO pečuje o 1511 zaměstnanců větších závodů, 392 učňů a studentů a 140 zaměstnanců škol a učilišť.

Lékárna: zásobuje v současné době asi 15 tisíc obyvatel, a to: Bzenec, Těmice, Žeravice, Syrovín, Domanín, polovinu Moravského Písku a Vracov.

Kapacita všech zdravotních zařízení na území města je velmi přetížená a nedostačující, ve starých nevyhovujících budovách a zdravotničtí pracovníci jsou nuceni pracovat v nevyhovujících podmínkách.

2.52 Rozsah poskytovaných zdravotnických služeb:

Všechna zdravotnická zařízení v současné době poskytují pouze základní vyšetření a ošetření, preventivní a vstupní prohlídky, dále periodické prohlídky a návštěvní služby.

K rozsáhlejšímu a kvalitnějšímu vyšetření a ošetření nemají zdrav. zařízení prostory ani vybavení.

Výhled do roku 2000:

Vzhledem ke spádovosti a nutné kvalitě poskytovaných služeb zdravotnických do r. 2000 je bezpodmínečně nutné v nově budovaném zdravotnickém středisku, ať je provázeno jakoukoliv výstavbou, počítat:

  • se třemi všeobecnými lékaři (tj. tři zdravotní obvody);
  • se třemi zubními lékaři;
  • se dvěma dětskými lékaři;
  • s jedním dorostovým lékařem.

Dále pro tato zařízení zde počítat s jednou biochemickou laboratoří, rehabilitačním střediskem, diatermií, diadynamikem, ultrazvukem, soluxem, vodoléčbou, pracovištěm mandra a rehabil. cvičení.

Pro stomatology počítat se zubní laboratoří a rentgenem.

Pro lékárenskou službu je nutné počítat s 1 magistrem a 1 laborantkou navíc ke stávajícímu stavu.

Dále v nových prostorách zdravotnických zařízení počítat s větším prostorem pro lékárnu a sklad léčiv. Mimoto uplatňovat, aby se na našem okrese vybudovalo centrální pracoviště výroby a přípravy léčiv, která by byla dodávána podle požadavků lékáren.

U geriatrické služby:

Je nyní stav 1 sestra pro zdravotní obvody. Do roku 2000 je nutno počítat s další geriatrickou sestrou a v nových prostorách pro ně vyčlenit samostatné pracoviště (1 místnost).

2.53 DPS (Dům s pečovatelskou službou)

Bude uveden do provozu v podzimních měsících r. 1988. Kapacita je 18 lůžek, dále zde bude středisko osobní hygieny pro Bzenec a spádové území a klub důchodců ze Bzence. Vzhledem k vysokému počtu občanů v důchodovém věku (1/4 obyvatel) a k jeho nárůstu nutno počítat s rozšířením kapacity DPS o 100 %, případně vybudovat ve Bzenci i pro spádové území ÚSP pro dospělé.

Protože v současné době nemají naši občané – důchodci – téměř žádnou možnost stravování, bylo by vhodné vybudovat zařízení společného stravování pro důchodce, které v minulosti ve Bzenci bylo, avšak bylo neuváženě zrušeno.

2.6 Obchod

2.61 Obchodní síť spotřebního družstva JEDNOTA:

Potraviny:

č. 11-075 v Olšovci. Její prodejní plocha je 73 m², skladovací plocha 70 m², průměrný počet pracovníků 4,31. Prodejní i skladovací prostory jsou nevyhovující. Na tržbu 400 000 Kčs je prodejní místnost úzká, skladiště je nevyřešeno, je obráceno na jižní stranu a uskladněné pivo a limonády jsou teplé a snadno podléhají zkáze.

č. 11-076 v Barácích. Její prodejní plocha je 59 m², skladovací plocha je 94 m². Prodejna i sklady jsou nevyhovující, soc. zařízení je vyřešeno, obchod je ve vlastnictví s.d. JEDNOTA, průměrný počet pracovníků je 1,63, do vybavení chybí mrazící pulty.

č. 11-074 na náměstí. Její prodejní plocha je 135 , skladovací 170 m², průměrný počet pracovníků je 15,02. U této samoobsluhy je výrazně nedostatečná prodejní plocha. Bylo zjištěno na místě samém, že skladovací prostory jsou tak malé, že se zboží musí skládat na půdě a ve sklepních prostorách, výtah je malý, nevyhovující, takže se všechno skládá ručně. Obchod je bez rampy, zboží se naváží ručně. Prodejna samoobsluhy je stavěna na obrat 300 000 Kčs, ten však činí v dnešní době 1 300 000 Kčs – 16 000 000 Kčs/ročně. V případě, že přijde dodávka z velkoobchodu, musí se pracovnice stáhnout, aby bylo zboží uklizeno pro případ, že dojede další dodavatel (někdy přijdou i zároveň). Tím prodejna trpí v obsluze u obslužného pultu, u pokladen, tvoří se fronty a nastává zbytečná nespokojenost kupujících.

č. 11-077 na Babí. Prodejní plocha je 92 m², sklady 90 m², průměrný počet pracovníků je 1,97. Kapacita je dostačující i pro případné rozšíření o prodej masa a kout rychlého občerstvení.

č. 12-153. Prodejní plocha je 36 m², skladovací prosto je 8 m². Průměrný počet zaměstnanců je 3,22. Prodejna je pronajata od majitele K. Kusáka, je kapacitně dostačující, nemá hygienické zařízení.

č. 12-154 na náměstí. Prodejní plocha je 32 m², skladovací prostory 16 m², průměrný počet pracovníků 1,29. Prodejna je pronajata od organizace ČSPÚ Bzenec – kapacitně vyhovuje, nemá hygienické zařízení.

č. 14-191 na náměstí vedle MěstNV. Prodejní plocha je 46 m², skladovací 20 m². Pronajata je od OPEK. Je nevybavena sociálním zařízením. Pracovnice používá WC v budově MěstNV – knihovně. Kapacitně nevyhovující, naprosto špatný stavební stav.

č. 14-192. Prodejní plocha je 25 m², skladovací 25 m², počet pracovníků 1. Kapacitně nevyhovující, chybí sociální zařízení. Pracovnice musí vyhledávat soc. zařízení buď na Lidovém domě neb v nejbližším okolí.

2.612 TEXTIL – odívání:

č. 21-101 na náměstí. Prodejní plocha je 60 m², skladovací 26 m², průměrný počet pracovníků 2,55. Prodejna je pronajata od Jar. Dostálka. Je kapacitně zcela nevyhovující, taktéž sklady. V případě zásilky zboží – koberců a jiné krytiny, prodejna musí býti zavřena. Příjem zboží trvá 1 až 2 dny, podle sortimentu zboží. Když se prodává podlahová krytina, musí se obchod uzavřít, koberec roztáhnout po celé prodejně, změřit a teprve vpustit další zákazník. Hygienické zařízení v obchodě není, WC je poskytnuto u majitele domu.

č. 08-322 na náměstí (Obchodní dům). Prodejní plocha je 206 m², skladovací 315 m², průměrný počet pracovníků 10.48. Prodejna i sklady jsou po úpravě dostačující, sociální zařízení vyhovuje.

č. 23-431 na náměstí – obuv. Prodejní plocha je 45 m², skladovací prostory 50 m², průměrný počet pracovníků je 2,95. Prodejna je kapacitně a hygienicky nevyhovující. Po stránce stavební v dezolátním stavu. Zdi sanitrují, jsou olepeny papírem, podlahy ve skladech vyhnilé, sklady tak malé, že naprosto nestačí pro zásobení obyvatelstva spádových obcí.

2.613 PRŮMYSLOVÉ ZBOŽÍ:

č. 08-321. Prodejní plocha 227 m², skladovací prostory 270 m². Sklady jsou nevyhovující, rovněž tak prodejní místností na sortiment prodávaného zboží. Sociální zařízení pro celý obchodní dům je nedostačující. Pracovní podmínky nevyhovující, jak v létě, tak v zimě se přebírá zboží v průjezdu i za třeskutých mrazů. Průměrný počet pracovníků 10,95.

č. 31-441 drogerie na náměstí. Prodejní plochy 36 m², skladovací 45 m², průměrný počet pracovníků 3,36. Prodejna je pronajata od Bř. Prokeše. Je naprosto kapacitně nevyhovující, sklady byly napřed ve vykoupeném objektu na Zálešákovém, dokud ten dům nebyl v naprosto dezolátním stavu (dnes je sklad na Daněčkovém). Hygienické zařízení není vůbec žádné. WC je vyhledáváno ve vedlejších domech.

č. 32-444 papír/hračky na náměstí. Prodejní plocha je 62 m², skladovací 25 m². Průměrný počet pracovníků je 2,15. Prodejna je pronajata od Trudu Bzenec. Prodejní i skladovací prostory jsou naprosto nevyhovující. Při přejímce zboží vyžadují někdy i dva dny na uzavření prodejny – podle toho jak velký sortiment zboží je dodán.

2.614 RESTAURAČNÍ ZAŘÍZENÍ:

č. 62 – 661 restaurace Myslivna. Počet míst u stolů je 100, ubytování pro hosty není žádné, i když vedení Jednoty bylo žádáno. Místnosti pro hosty jsou tři. Zahradní restaurace má 80 míst. Celkem se prodává v průměru 250 jídel denně, z toho:

– pro návštěvníky u stolů 100;

– pro podnik přes cestu, a to do várnic 150.

č. 62-662 restaurace Sokolovna. Počet míst u stolů je 100, ubytování žádné, místnosti pro hosty jsou dvě. Celkem se prodává v průměru 340 jídel denně, a to:

– hosté 60;

– pro ČSD 20;

– pro MVZ 80;

– pro ostatní závodní stravování 180.

Prostory pro hosty jsou nevyhovující. Ostatní prostory pro vyvařování dostačující. Šatny pro zaměstnance nejsou žádné. Sklady na počet vařených jídel jsou naprosto nedostačující. Hygienické zařízení velmi špatné.

č. 80-653 hotel Lidový dům.

– počet míst u stolů: 54 výčep, 40 bar, 55 v jídelně;

– počet lůžek k ubytování 51;

– místnost pro hosty 3;

– zahradní restaurace není;

– vyvařuje se průměrně 300 porcí jídel denně, proto sklady jsou velmi stísněné a nevyhovující.

2.615 ZVLÁŠTNÍ ZAŘÍZENÍ:

č. 42-521 Stavebniny. Prodejní plocha není žádná, jen kancelář k administrativním účelům. Sklad je jeden pod střechou, druhý ve dvoře, nezpevněný povrch – proto není vůbec využíván, protože by se znehodnotil materiál. Hygienické zařízení při kanceláři je.

č. 19-554 kiosek ARMA: prodejna i sklady jsou vyhovující na obrat prodávaného zboží.

č. 41-511 partiový textil na náměstí. Prodejní plocha je snad vyhovující, ale sklady nejsou žádné, není hygienické zařízení – využívá se hygienické zařízení majitele domu, pokud je doma.

2.616 VÝHLED:

OBCHODNÍ SÍŤ POTRAVINY:

Problematika rozvoje úseku potravin a její řešení vychází z dlouhodobé koncepce, která považuje za stěžejní akci výstavbu Družstevního obchodního domu. Touto výstavbou by byla provedena náhrada za stávající 4 obchodní jednotky, a to 11-074 (potraviny), 11-154 (maso), 14-191 (zelenina), 14-192 (zelenina).

Dále je připravována přístavba obchodní jednotky v Olšovci, jejíž zahájení je předpokládáno na rok 1989. V této lokalitě je uvažováno i s výstavbou nové obchodní jednotky v souvislosti s bytovou výstavbou. Předpoklad zahájení r. 1998. Problematika části Bzenec-Přívoz bude řešena přestavbou stávající obchodní jednotky v období 9.5LP.

ODÍVÁNÍ:

Vyřešení vleklých problémů na tomto úseku se rovněž předpokládá až v souvislosti s výstavbou obchodního domu. Budou zde umístěny následující jednotky: 08-322 (textil), 21-401 (metrový textil), 23-431 (obuv). Po dokončení výstavby obchodního domu dojde k přesunu prodejny partiového textilu do některé přestavbou uvolněné jednotky.

PRŮMYSLOVÉ ZBOŽÍ:

Obdobně jako v potravinách a textilu budou základní problémy řešeny až výstavbou obchodního domu. Předpokládá se, že zde budou umístěny následující prodejny: 08-321 (průmyslové zboží), 31-441 (drogerie) a 32-444 (papír). Prodej sortimentu hračky – papír a drogerie bude rovněž umístěn do nové obchodní jednotky realizované v části Olšovec.

Maloobchodní obrat na jednotlivé prodejny ve Bzenci:

  • Číslo prodejny: 08-321; sortiment: průmyslové zboží; vedoucí prodejny: Jurča Stan.; prodejní plocha: 227 m²; skladová plocha: 270 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 11715; 1986: 10941; 1987: 11524; průměrný počet pracovníků: 10,98.
  • Číslo prodejny: 08-322; sortiment: oděvy; vedoucí prodejny: Kouřil J.; prodejní plocha: 206 m²; skladová plocha: 315 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 9055; 1986: 8315; 1987: 8908; průměrný počet pracovníků: 10,48.
  • Číslo prodejny: 11-074; sortiment: potraviny; vedoucí prodejny: Bednařík L.; prodejní plocha: 135 m²; skladová plocha: 170 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 14609; 1986: 15580; 1987: 15711; průměrný počet pracovníků: 15,02.
  • Číslo prodejny: 11-075; sortiment: potraviny; vedoucí prodejny: Havránek Mil.; prodejní plocha: 73 m²; skladová plocha: 70 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 3980; 1986: 3844; 1987: 4049; průměrný počet pracovníků: 4,31.
  • Číslo prodejny: 11-076; sortiment: potraviny; vedoucí prodejny: Civínová M.; prodejní plocha: 59 m²; skladová plocha: 94 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 1304; 1986: 1397; 1987: 1328; průměrný počet pracovníků: 1,63.
  • Číslo prodejny: 11-074; sortiment: potraviny; vedoucí prodejny: Malůšková J.; prodejní plocha: 92 m²; skladová plocha: 90 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 1890; 1986: 1985; 1987: 1987; průměrný počet pracovníků: 1,97.
  • Číslo prodejny: 12-153; sortiment: maso; vedoucí prodejny: Kusák Karel; prodejní plocha: 36 m²; skladová plocha: 6 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 4802; 1986: 4382; 1987: 4586; průměrný počet pracovníků: 3,32.
  • Číslo prodejny: 12-154; sortiment: maso; vedoucí prodejny: Kuchyňka J.; prodejní plocha: 32 m²; skladová plocha: 16 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 1417; 1986: 1450; 1987: 1787; průměrný počet pracovníků: 1,2.
  • Číslo prodejny: 14-191; sortiment: zelenina; vedoucí prodejny: Havránková H.; prodejní plocha: 46 m²; skladová plocha: 20 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 761; 1986: 710; 1987: 682; průměrný počet pracovníků: 1.
  • Číslo prodejny: 14-192; sortiment: zelenina; vedoucí prodejny: Kutná M.; prodejní plocha: 25 m²; skladová plocha: 26 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 1368; 1986: 1377; 1987: 1479; průměrný počet pracovníků: 1.
  • Číslo prodejny: 19-554; sortiment: kiosek ARMA; vedoucí prodejny: Bačíková A.; prodejní plocha: 29 m²; skladová plocha: 36 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 368; 1986: 414; 1987: 488; průměrný počet pracovníků: 1,49.
  • Číslo prodejny: 21-401; sortiment: textil; vedoucí prodejny: Frühaufová M.; prodejní plocha: 80 m²; skladová plocha: 26 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 2105; 1986: 2318; 1987: 2389; průměrný počet pracovníků: 2,55.
  • Číslo prodejny: 23-431; sortiment: obuv; vedoucí prodejny: Hejbalová A.; prodejní plocha: 45 m²; skladová plocha: 50 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 4068; 1986: 4295; 1987: 4707; průměrný počet pracovníků: 2,95.
  • Číslo prodejny: 31-441; sortiment: drogerie; vedoucí prodejny: Kubíček A.; prodejní plocha: 36 m²; skladová plocha: 45 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 3653; 1986: 3653; 1987: 3797; průměrný počet pracovníků: 3,36.
  • Číslo prodejny: 32-444; sortiment: papír/hračky; vedoucí prodejny: Klempířová D.; prodejní plocha: 52 m²; skladová plocha: 25 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 1587; 1986: 1586; 1987: 1890; průměrný počet pracovníků: 2,15.
  • Číslo prodejny: 41-511; sortiment: part. textil; vedoucí prodejny: Roháč R.; prodejní plocha: 42 m²; skladová plocha: 17 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 1406; 1986: 1344; 1987: 1664; průměrný počet pracovníků: 1,6.
  • Číslo prodejny: 42-521; sortiment: stavebniny; vedoucí prodejny: Šebestová L.; prodejní plocha: – m²; skladová plocha: 605 m²; maloobchodní obrat v tis. Kčs 1985: 3563; 1986: 3833; 1987: 4839; průměrný počet pracovníků: 2.

Celkem maloobchodní obrat v tis. Kčs z těchto prodejen činil v r. 1985: 67448; 1986: 67777; 1987: 71763.

2.62 OBCHODNÍ SÍŤ n.p. POTRAVINY HODONÍN

Potraviny Hodonín vlastní ve Bzenci objekt na náměstí Svobody, ve kterém se nachází cukrárna a nucený výsek masa – čili zvláštní prodej masa.

2.621 POTRAVINY:

Cukrárna zajišťuje prodej cukrárenských výrobků a zmrzliny a dále je sortiment doplněn lihovinami. Prodejna 56,5 m², sklad 35,5 m².

2.622 Zvláštní zařízení:

Nucený výsek. Prodejna 76,5 m², sklad 15,5 m². V současné době probíhá jednání s n.p. Potravinami o rekonstrukci celého objektu, který nevyhovuje jak po stránce provozní, tak technické. Je zvažováno s přesunem cukrárny do přízemí a s rozšířením sortimentu o rychlé občerstvení, v patře uvažováno o skladových prostorách, které jsou v současnosti nevyhovující. Pokud se nenajdou náhradní prostory pro nucený výsek, rada MěstNV souhlasí s jeho zrušením.

2.63 OSTATNÍ PRODEJNY A NÁKUPNÍ ZAŘÍZENÍ

2.631 Zelenina BEKO

Sběrna ovoce a zeleniny. V současné době je v provozu sklad o rozměrech 120 m² a kancelář 20 m². Za provozu probíhá rekonstrukce objektu, kterou vzniknou následující prostory:

  • ze skladu nákupny o celkové rozloze 400 m²;
  • skladovací prostor ve dvoře objektu 100 m²;
  • rampa, soc. zařízení, kancelář, šatna, garáž, služební byt o velikosti 3+1.

2.632 Nábytek Gottwaldov – prodejna č. 063

Provozuje prodej nábytku a doplňků bytového vybavení. Stávající prostory:

  • prodejna vět. kancelářského koutu 47 m²,
  • skladovací plocha 37 m².

Prodejní i skladové plochy naprosto nevyhovují, prodejna nemá sociální zařízení. Nutno zvažovat výkup objektu stávajícího skladu, kde jsou vyhovující podmínky ke zřízení nové prodejny i skladu s možností jeho zásobování zadní částí objektu. V současné době je jednáno prostřednictvím nadřízených v Kyjově o této možnosti.

2.633 KNIHA – Kniha n.p. Brno – prodejna č. 0607

Prodej knih, gramodesek a magnet. kazet. Prodejní plocha 36 m², sklad spojený s pracovištěm vedoucí 24 m². Bez sociálního zařízení, umístěno v soukromém objektu. Výhledově je doporučeno vykoupení rodinného domu, ve kterém se prodejna nachází a adaptace prodejny. Byl zaslán požadavek ředitelství n.p. Kniha.

2.634 OKRESNÍ PRŮMYSLOVÝ PODNIK – VZORKOVNA

Prodej náhradních nábytkových dílů, prodej nábytku, prodej prádla a pleteného zboží v malém rozsahu. Prodejní plocha 42,5 m², sklad 38 m². Prodejna je umístěna v nově rekonstruované budově, vybavena veškerým soc. zařízením. Nevýhodou je řešení výkladu, kde jsou prosklené stěny a není možné vystavit zboží. Dalším nedostatkem je nedostatečné větrání prodejní místnosti.

2.635 TRUD V.D. – VÝSTAVNÍ PRODEJNÍ SÍŇ

Nabídka pokojových stěn, nábytkových bytových doplňků, příjem zakázek. Výstavní a prodejní plocha 62 m², která naprosto nevyhovuje prostorově i technicky. Je zvažována výstavba nové výstavní síně v objektech družstva na náměstí Svobody, kde by rekonstrukcí objektu vznikla prodejní plocha o rozloze 150 m² v celkovém nákladu 1100 tisíc Kčs. Tato rekonstrukce je podmíněna vystěhováním prodejny hračky – papír – sport, kterou provozuje Jednota s.d. a je umístěna v objektu Trud v.d.

2.636 OKRESNÍ PODNIK SLUŽEB – KVĚTINOVÁ SÍŇ

Zajišťuje prodej květin, zeleninové přísady, vázání věnců, kytic apod. Prodejní místnost 91 m², kancelář 49 m², pracovna – vázárna 112 m², sklad 154 m². Objekt je majetkem DPBH a je v dezolátním stavu. Podlahy dřevěné, mokré zdivo a dveře neudržované. Stav budovy je zcela nevhodný k provozování této činnosti a vzhledem k jejímu stáří (postaveno cca v r. 1830) i nevhodný k adaptaci. Pro město by bylo třeba znovu zavést prodej náhradních dílů TERRA a prodejnu umístit v zamýšlené přístavbě MěstNV.

2.637 SVEDRUP GOTTWALDOV – provozovna č. 1821

Kromě oprav obuvi, koženého zboží a punčoch zajišťuje provozovna prodej pánské a dámské vycházkové i domácí obuvi a kožešinových potahů. Prodejní plocha 20 m², sklad 8,8 m², dílna 20 m². Provozovna byla v nedávné době přestavěna, do r. 2000 není počítáno s dalším rozšiřováním.

2.638 ŘEMPO

Jedná se o vybudování specializované prodejny Řempo. Prodejna bude vybudována rekonstrukcí stávajícího objektu učiliště, který je v současné době v užívání n.p. KOVO Bzenec. Předpoklad uvedení do provozu v průběhu 9PLP.

2.7 SLUŽBY

Služby obyvatelstvu jsou důležitou složkou v uspokojování potřeb, požadavků a spokojenosti obyvatelstva. Tato skutečnost byla zdůrazněna zejména XVII. sjezdem Komunistické strany Československa.

Od 6. plenárního zasedání ÚV KSČ zabezpečoval MěstNV ve městě služby zejména prostřednictvím drobných provozoven a dále pak vydaným povolením občanům dle bývalé vyhlášky č. 154/1982 Sb. nyní č. 1/1086 k dalšímu rozšiřování služeb. Těmito doplňkovými službami se ve městě podstatně zlepšila situace, přesto je řada úkolů a problémů, které je potřeba v budoucnu vyřešit.

Oblast služeb obyvatelstvu se významně podílí…

— část textu nečitelná —

  • malířství a natěračství,
  • stolařství,
  • brašnářství,
  • zámečnictví,
  • instalatérství,
  • stavební údržba /zednictví/,
  • sklenářství.

ve Veselí nad Moravou:

  • pohřebnictví.

Rozšířené služby:

Poskytované prostřednictvím závodu Veselí nad Moravou:

  • servisní opravárenské práce vozů Škoda a Volha v autoservisu ve Veselí nad Moravou,
  • kamenosochařské práce v provozovně ve Strážnici,
  • sklenářské práce a rámování v provozovně ve Strážnici.

OSTATNÍ A NADSTAVBOVÉ SLUŽBY:

Poskytované prostřednictvím závodu Veselí nad Moravou:

  • výroba náhradních klíčů,
  • inzertní služba,
  • akvarijní služba,
  • zakázkové šití prádla a oděvů,
  • zakázkové šití z kožešin /provozovna Strážnice/,
  • revize plynových zařízení a elektroinstalací /provozovna Strážnice/.

Poskytované prostřednictvím závodu Kyjov:

  • knihařské práce,
  • vložkování komínů /provozovna Bzenec/,
  • oprava malotraktorů a ponorných čerpadel /provozovna Bzenec/,
  • pořez řeziva /provozovna Vracov/,
  • deratizace, dezinfekce /provozovna Vracov/.

Poskytované prostřednictvím podniku Hodonín:

  • oprava hudebních nástrojů,
  • čištění peří a šití péřových přikrývek,
  • tiskařské práce /tisk parte, oznámení písemností/,
  • čištění koberců v bytech,
  • prodej vlastních výrobků.

Prádelny a čistírny města Brna /Vyškov/:

Sběrna ve městě – prádelna a čistírna, mandlování prádla a čištění šperků z drahých kovů.

Okresní průmyslový podnik Hodonín – sídlo Bzenec:

  • prodej výrobků MH,
  • radiotelevizní služba,
  • opravy elektrospotřebičů,
  • opravy punčoch a obuvi,
  • opravy chladniček, mrazniček a plynospotřebičů.

Výrobní družstvo Vkus Veselí nad Moravou: dámské krejčovství.

SVEDRUP – Kožedělné družstvo Gottwaldov: opravy obuvi, prodej nové obuvi a kožešinového zboží.

SIGMA Olomouc: servis a opravy všech nových a inovovaných typů čerpadel.

Okresní stavební podnik Hodonín /v Hodoníně/: stavebně montážní práce pro obyvatelstvo.

Výrobní družstvo TRUD Bzenec:

  • výroba malosériového nábytku,
  • výroba malosériového čalouněného nábytku,
  • broušení okružních pil,
  • výroba atypických nábytkových souprav,
  • malování a nátěry v rodinných domcích,
  • zhotovení zahradních domků,
  • instalace ústředního topení na tuhá paliva i na plyn včt. projekce /provozovna Strážnice/,
  • projektové práce na výstavbu rodinných domků /provozovna Strážnice/,
  • hrubé stavby rodinných domků /provozovna Strážnice/.

Fotografia Gottwaldov: fotoslužba.

Jednotné zemědělské družstvo „Svornost“ Bzenec: traktorové práce.

2.72 Služby poskytované drobnou provozovnou MěstNV:

  • malířství a natěračství /v současné době neobsazeno/,
  • stavební údržba /zednictví/,
  • nákladní doprava,
  • traktorová doprava,
  • půjčovna předmětů dlouhodobé spotřeby,
  • inzertní služba,
  • vyvážení fekálií.

2.73 Služby poskytované občany dle vyhlášky č. 1/88

/dle bývalé vyhlášky č. 154/1932/:

Celkem vydáno 35 povolení, z toho profese:

  • kovář 2,
  • klempíř 2,
  • švadlena 6,
  • fotograf 1,
  • malíř a natěrač 4,
  • vypínání záclon 2,
  • stolař, truhlář 2,
  • stolař 1,
  • karosář 1,
  • zedník 2,
  • zámečnické opravy 1,
  • kamenické práce 1,
  • opr. jízdních kol 1,
  • vazba knih 1,
  • kopáčské práce 1,
  • obkladačské práce 1,
  • kruponování 4,
  • lakýrník 1,
  • kamenosochařské práce /v současné době nepracuje/ 1.

ROZVOJ SLUŽEB VE MĚSTĚ BZENCI DO R. 2000:

Budoucí rozvoj služeb bude klást vysoké nároky na MěstNV a organizace místního hospodářství a výrobního družstevnictví.

Úkoly budou vyžadovat intenzivní plánovitou a odpovědnou práci se základním cílem dosáhnout rovnoměrného vývoje v kapacitách služeb ve srovnání s potřebami společnosti – města, z hlediska jejich množství, druhu, kvality, zrychlení a zlepšení jejich rozvoje, zejména v rozhodujících oborech.

K naplnění těchto cílů bude pozornost zaměřena:

  1. Dobudovat materiálně technickou základnu výstavbou – rekonstrukcí „Domu služeb“ s cílem zabezpečit komplexnost poskytovaných služeb, jejich kvalitu, zlepšení pracovního prostředí a kulturních služeb. Soustředit do „Domu služeb“ do jednoho centra potřebné základní služby, a to: holičství, kadeřnictví, pedikúru a kosmetiku s ambulantním provozem, prodejnu květin, prodej náhradních dílů TERRA.
  2. Další rozšiřování služeb nad základní síť vyplývajících z potřeb a požadavků občanů formou doplňkových služeb prostřednictvím „Drobné provozovny MěstNV“ anebo vydaným povolením NV občanům dle vyhlášky č. 1/1988.
  3. Okresní podnik služeb realizovat na stávajících provozovnách z prostředků fondu oprav a modernizace, účinně ozdravná opatření ku zlepšení technických podmínek a pracovního prostředí:
  4. na provozovně výroba peněženek provést opravu střechy a odsávání škodlivých látek,
  5. na provozovně oprav motorů a čerpadel dokončit úpravu sociálních zařízení pro ženy,
  6. rekonstrukci čistírny odpadních vod k ochraně vody potoku Syrovínka,
  7. rekonstrukce kanceláří s vazbou na řešení nového topného zdroje,
  8. v rámci rekonstrukce výstavby „Domu služeb“ výstavbu nové provozní haly, zavedení oprav osobních automobilů.
  9. Výrobní družstvo TRUD Bzenec: v oblasti účelové investiční výstavby: sklady čalounictví, dílna atypického nábytku, výroba individuálního nábytku, výstavba strojovny, sklady Bzenec, rekonstrukce čalounické dílny.
  10. U ostatních podniků a organizací: Okresní průmyslový podnik Hodonín, Prádelny a čistírny Brno, VD VKUS Veselí nad Moravou, VD SVEDRUP Gottwaldov, SIGMA Olomouc, Okresní stavební podnik Hodonín, FOTOGRAFIA Gottwaldov, JZD Bzenec – napomáhat vytvářet podmínky pro rozvoj rozšířením sítě služeb ve městě.
  11. Drobná provozovna MěstNV Bzenec: Ke zlepšení služby obyvatelstvu, jejich rozšíření je záměrem zabezpečit:
  12. adaptovat vhodnou budovu pro soustředění činnosti drobné provozovny, rovněž tak umístění vedoucího drobné provozovny.
  13. zřízení – vybudování stavebního dvora k umístění potřebného materiálu – strojního a vozového parku /možno použít i pro akce „Z“.
  14. zaměřit se na zřízení dalších služeb, a to profese: klempíř, instalatér, pokrývač, rozšířit stavební údržbu apod.
  15. Na povolení NV dle vyhl. č. 1/1988: na úseku služeb vyhledávat a upřesňovat povolování služeb vykonávaných občany podle vyhl. č. 1/1988. Přednostně zabezpečovat ty služby, které jsou nejvíce občany žádány.

2.74 Zvláštní služby a zařízení

Rozvoj veřejně prospěšných služeb významně ovlivňuje životní prostředí ve městě. Jde zejména o likvidaci pevných domovních odpadků, čištění chodníků a veřejných prostranství, správu a údržbu veřejné zeleně, veřejného osvětlení, údržbu místních komunikací aj.

Veřejné osvětlení – 415 světelných bodů.

Veřejná zeleň 25,54 ha.

Hřbitovy: 91,98 arů městský hřbitov a 62,14 arů židovský hřbitov.

Čištění komunikací – dlažba 3780 m, beton 4539 m, živičný povrch 2511 m, nezpevněný povrch 3945 m. Celkem 14 775 m.

Chodníky 10 995 m.

ROZVOJ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH SLUŽEB DO R. 2000 /NEPLACENÝCH/

Rozhodujícím úkolem pro příští období v rozvoji veřejně prospěšných služeb bude postupné vytváření podmínek pro zkvalitňování poskytovaných služeb a jejich další rozšiřování.

Podporou tohoto rozvoje bude postupná realizace akcí v oblastí materiálně technické základny, podle možnosti zvýšení pracovníků a vyčlenění finančních prostředků.

K dosažení vytýčených cílů bude pozornost zaměřena:

  1. Postupně dle finančních, materiálních a kapacitních možností budou realizovány jednotlivé akce a prvořadým úkolem na uskutečňování algologického programu, tj. zejména skládky PDO, svozu PDO, veřejné zeleně a čistoty města s vazbou na řešení hlavních otázek tvorby a ochrany životního prostředí ve městě.
  2. Za účelem efektivnosti vynakládání prostředků postupně vytvářet podmínky k zabezpečení, s důrazem na kvalitní zajišťování těchto služeb.
  3. U technických služeb Veselí nad Moravou dle uzavřených dohod zabezpečovat veřejně prospěšnou služby – údržbu veřejného osvětlení ve městě.
  4. V oblasti svozu PDO zabezpečit tuto službu prostřednictvím zřízení detašovaného pracoviště TS nebo prostřednictvím DO MěstNV, tj. zajišťováním od TS jeden kus KUKA vozu na odvoz PDO. Postupně také realizovat ve městě umísťování velkoobjemových kontejnerů na PDO s cílem zlepšení čistoty ve městě. Podle potřeby také rozšiřovat počet popelnic.
  5. V oblasti údržby veřejného osvětlení postupně zabezpečovat: výměnu žárovkových a světelných zdrojů za úspornější sodíkové, s cílem zabezpečit úsporu el. energie dle cílových programů a vytvářet podmínky pro rozšíření el. sítě. Realizovat rekonstrukci – generální opravu – el. sítě v celém městě.
  6. Na úseku veřejné zeleně a veř. prostranství: Věnovat v rámci rozpočtu NV pozornost další výsadbě a její údržbě. Zainteresovat v péči o zeleň: občanské výbory, společenské organizace NF, školy a odborné učiliště k převzetí zeleně a prostranství do své péče; dle požadavků občanských výborů vybudovat dětská hřiště a zabezpečit jejich vybavení. Zabezpečení a doplnění strojního zařízení a vozového parku.

Konkrétní úkoly ve výsadbě zeleně:

  • na hlavní trase Olšovská ulice – Vracovská ulice,
  • generální oprava parku na Horním náměstí (památník),
  • generální oprava parku u MVZ,
  • úprava parku na náměstí Svobody.

7. Na úseku očisty města a údržby místních komunikací:

  • vytvářet podmínky pro zkvalitnění čistoty města a zajištění údržby místních komunikací a jejich zimní údržby,
  • zabezpečení a doplnění vozového parku a dalšího strojního zařízení.

8. Podle možností i dle situace vytvářet podmínky pro zřízení Technických služeb města přímo ve městě Bzenci i pro blízké obce Těmice, Žeravice, Syrovín, Domanín, Mor. Písek a Vracov na úseky:

  • odvoz PDO,
  • údržba veřejného osvětlení,
  • údržba veřejné zeleně a veř. prostranství,
  • údržba místních komunikací a chodníků.

2.741 POŽÁRNÍ OCHRANA

Současný stav:

  • požární technika: CAS 25, Škoda 706 RTHP, AVIA-30-DSP 12, DZ-12 (potřebuje generální opravu).

Vybavení:

  • 6 stolů,
  • 20 židlí,
  • 1 skříň (sekretář větší),
  • 1 skříň (sekretář menší),
  • 3 nástavce na skříně.

Výhled:

  • dle kategorizace doplnit dopravním vozidlem AVIA-valník,
  • oprava sušárny hadic,
  • nevyhovující místnost pro školení zásahových jednotek (přistavit ve dvorním traktu),
  • otop – plynofikace,
  • zabezpečení u OPBH opravy střechy, úprava fasády domu, v němž je umístěna požární zbrojnice,
  • oplocení dvorního traktu požární zbrojnice,
  • vybudování rampy pro mytí požární techniky (dokumentace vypracována),
  • zpevnění – vybetonování – dvorního traktu.

2.742 SBĚRNÉ SUROVINY:

Vzhledem k tomu, že sběrné suroviny jsou nevhodně umístěny, je výhledově uvažováno s výstavbou nových za přejezdem ČSD u silnice 11/426 směrem ke Strážnici v hodnotě 1 200 000 Kčs. Prozatím řešit v prostoru bývalého obecního domu. Na vhodných místech ve městě umístit kontejnery pro sbor skla (bílého, barevného).

2.743 SKLÁDKA PEVNÝCH DOMOVNÍCH ODPADŮ:

Stávající stav: skládka PDO je umístěna v lokalitě Bzenec-Přívoz. Zde zajišťuje provoz TS Veselí nad Moravou a slouží pro odvoz suti všech podniků a občanů. Životnost skládky je uvažována do r. 1995.

Výhled: je uvažováno s novou skládkou PDO na pozemku Jm státních lesů Bzenec-Přívoz. Po odsouhlasení této lokality bude zajištěna projektová dokumentace tak, aby skládka PDO zahájila provoz po ukončení stávající skládky. Pro Železárny Veselí nad Moravou byly vytipována skládka stavební suti v „Prostředních horách“ pod vinohrady.

2.744 POHŘEBNICTVÍ:

Výhled: vybudování smuteční obřadní síně v areálu městského hřbitova. Po dobudování smuteční síně přikročit k vylepšení estetického vzhledu, a to:

  1. úprava urnového háje,
  2. rozptylová loučka,
  3. úprava – zpevnění hlavních cest na hřbitově (podle možností vyasfaltování),
  4. úprava zeleně stromoví v areálu hřbitova,
  5. rozšíření hřbitova o část židovského hřbitova,
  6. osvětlení hlavních cest na hřbitově.

Závěr: pro úspěšnou realizaci těchto úkolů bude nutno využít veškeré rezervy v řízení a organizaci uvnitř podniků MH, VD, DP, na druhé straně bude nutno těmto organizacím vytvářet i odpovídající podmínky dle možností MěstNV pro naplnění stanovených cílů pro urychlení i realizaci úkolů a tím zajištění uspokojování potřeb obyvatelstva v oblasti placených a neplacených služeb ve městě Bzenci.

2.8 STÁTNÍ SPRÁVA

2.81 MĚSTSKÝ NÁRODNÍ VÝBOR

Aparát MěstNV má celkově 10 pracovníků, z toho:

  • 1 vedoucí odboru,
  • 2 samostatní odborní referenti,
  • 2 odborní referenti,
  • 2 hospodářsko-správní pracovníci,
  • 2 uklízečky s úvazkem 0,9,
  • 1 topič s úvazkem 0,3 celoročně.

Tito pracovníci jsou na kapitole 719.

Kapitola 739 má celkem 6 pracovníků.

Kapitola 710 má celkem 1 pracovníka.

Kapitola 751 má celkem 6 pracovníků, z toho 3 techniky.

Hospodářsko-správní odbor MěstNV provádí výkon státní správy pro město Bzenec. Po rozšíření působnosti MěstNV provádí výkon státní správy:

  • na úseku matričním pro spádové obce Těmice, Domanín, Žeravice a Syrovín;
  • na úseku výstavby pro spádové obce Mor. Písek, Těmice, Domanín, Žeravice a Syrovín.

Výhled:

  • do roku 2000 při respektování platných směrnic vytvořit u MěstNV nejméně 2 odbory;
  • výhledově zvažovat rozšíření prostor MěstNV formou přístavby;
  • perspektivně v budově MěstNV vyměnit telefonní ústřednu;
  • zajistit rozšíření městského rozhlasu do dalších nově vybudovaných částí města;
  • vybudovat pracoviště štábu CO ve sklepních prostorách budovy MěstNV.

2.82 POŠTA A TELEKOMUNIKACE

  • Pošta má zavedeno 6 doručovacích okrsků.
  • V r. 1987-1988 byla provedena komplexní rekonstrukce vnitřního vybavení pošty, čímž tato vyhovuje pro zabezpečení provozu do r. 2000. V prostorách pošty jsou aktivovány 4 poštovní přepážky, a to: listovní, sdružená, peněžní a hlavní pokladny.
  • Kapacita telefonní ústředny činí 350 linek, tyto je ještě možno využít pro telefonní přípojky. Zřizování nových telefonních přípojek je možno v ulicích, kde je provedena telefonní kabelizace.
  • V katastru města jsou zapojeny 2 veřejné telefonní automaty. Nové automaty dle směrnice nadřízeného orgánu nelze do r. 1990 zřídit. Jejich zřízení je podmíněno vybudováním alespoň po jedné stanici ve všech obcích okresu.

Výhled:

Do roku 2000 je nutné vybudování dalších veřejných telefonních stanic, a to v části města Olšovec, Babí a Kolonie.

2.83 SPOŘITELNA

Česká státní spořitelna, místní pobočka Bzenec poskytuje občanům především vkladové a úvěrové služby. Pro organizace vede běžné účty. K uložení úspor vede vkladní knížky, sporožírové účty. V úvěrové oblasti poskytuje tyto půjčky: hotovostní, na nákup zboží, novomanželské.

Výhled: V budoucnu uvažuje spořitelna o rozšíření úvěrových služeb v místní pobočce Bzenec o půjčky na bytovou výstavbu. Pro zajištění plynulého provozu je bezpodmínečně nutné posílit o 1 pracovníka.

2.84 VEŘEJNÁ BEZPEČNOST

Na základě usnesení rady ONV Hodonín bylo ve Bzenci zrušeno OO VB a obvod města Bzenec a spádových obcí byl začleněn pod OO VB ve Strážnici.

Jako nutné se jeví opětovné vytvoření OO ve Bzenci. Pro tento účel je připravena budova na náměstí, dočasně využívaná n.p. SLOKO Uherské Hradiště. Uvolnění budovy je připraveno k 1. 7. 1988. Do doby otevření OO VB zde bude umístěna služebna VB a místnost pro PS VB.

2.9 PRŮMYSL

2.91 PODNIKY, ZÁVODY A DRUŽSTVA – ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

  • MěstNV, pracovníci 24 (místní 19, dojíždí 5, muži 17, ženy 7);
  • MŠ I., pracovníci 16 (místní 13, dojíždí 3, muži 1, ženy 15);
  • MŠ II., pracovníci 5 (místní 4, dojíždí 1, muži 0, ženy 5);
  • ZŠ, pracovníci 36 (místní 34, dojíždí 2, muži 7, ženy 29); výhled: pracovníci 41 (místní 39, dojíždí 2, muži 9, ženy 32);
  • ŠPŠK, pracovníci 45 (místní 23, dojíždí 22, muži 12, ženy 33); výhled: pracovníci 50 (místní 28, dojíždí 22, muži 14, ženy 36);
  • SOUZ, pracovníci 70 (místní 46, dojíždí 24, muži 16, ženy 54);
  • SOUL, pracovníci 41 (místní 13, dojíždí 28, muži 24, ženy 17); výhled: pracovníci 44 (místní 16, dojíždí 28, muži 26, ženy 18);
  • OÚNZ, pracovníci 23 (místní 19, dojíždí 4, muži 5, ženy 18); výhled: pracovníci 29 (místní 25, dojíždí 4, muži 8, ženy 21);
  • Pošta, pracovníci 15 (místní 14, dojíždí 1, muži 0, ženy 15); výhled: pracovníci 16,5 (místní 15,5, dojíždí 1, muži 0, ženy 16,5);
  • Spořitelna, pracovníci 1 (místní 0, dojíždí 1, muži 0, ženy 1); výhled: pracovníci 1,5 (místní 0,5, dojíždí 1, muži 0, ženy 1,5);
  • OPBH, pracovníci 4 (místní 1, dojíždí 3, muži 3, ženy 1); výhled: pracovníci 5 (místní 2, dojíždí 3, muži 4, ženy 1).

JZD Svornost Bzenec (nadřízená organizace OZS Hodonín)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 10,9069 ha; pracovníci 600 (místní 300, dojíždí 300, muži 342, ženy 258); spotřeba vody 12 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 500 000 kWh/rok; spotřeba plynu 45 000 m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony 200, ČSAD 750 000 km; odpad pevný -, odpad tekutý -.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 10,9069 ha; pracovníci 643 (místní 323, dojíždí 320, muži 380, ženy 263); spotřeba vody 21 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 700 000 kWh/rok; spotřeba plynu 150 000 m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony 240, ČSAD 750 000 km; odpad pevný -, odpad tekutý -.

Fa Bažantnice – ŽV, posklizňová úprava majoránky, fa Háj – ŽV, sady, vinařská školka, fa Doubrava – ŽV, PV Olšovec – výroba trubek, těsnění, správní budova – administr., fa Kolonie, slepice, vepři.

OSEVA n.p. Bzenec (nadřízená organizace KSP Brno (MZVŽ)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 3 ha; pracovníci 110 (místní 31, dojíždí 69, muži 67, ženy 43); spotřeba vody 12 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 997 000 kWh/rok; spotřeba plynu 100 000 m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony 100, ČSAD 70 000 tun; odpad pevný -, odpad tekutý ČOV.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 4 ha; pracovníci 120 (místní 41, dojíždí 69, muži 72, ženy 48); spotřeba vody 12 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 1 000 000 kWh/rok; spotřeba plynu 100 000 m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony -, ČSAD -; odpad pevný -, odpad tekutý ČOV.

Příjem, úprava, moření a expedice osiv, zákl. obilovin, luskovin, kukuřice.

Agropodnik (nadřízená organizace OZS Hodonín)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 6 ha; pracovníci 48 (místní 26, dojíždí 22, muži 38, ženy 10); spotřeba vody 2 435 m³/rok; spotřeba elektřiny 568 000 kWh/rok; spotřeba plynu – m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony -, ČSAD -; odpad pevný skládka MěstNV, odpad tekutý Oleje Šardice.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 6 ha; pracovníci 58 (místní 26, dojíždí 32, muži 43, ženy 15); spotřeba vody 3 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 700 000 kWh/rok; spotřeba plynu – m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony -, ČSAD -; odpad pevný skládka MěstNV, odpad tekutý Oleje Šardice.

Skladování ovoce a zeleniny, PV – ložiska, palety, trysk. krabice, dřevovýroba.

JmSL Bzenec (nadřízená organizace JmSL Strážnice)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 6,12 ha; pracovníci 111 (místní 7, dojíždí 104, muži 96, ženy 15).

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 8,05 ha; pracovníci 120 (místní 7, dojíždí 113, muži 105, ženy 15).

Výrobní organizace:

ZTS DESTA n.p. závod Bzenec (nadřízená organizace ZTS DESTA Děčín)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 4 ha; pracovníci 108 (místní 55, dojíždí 53, muži 69, ženy 39); spotřeba vody  1 200 m³/rok; spotřeba elektřiny 425 000 kWh/rok; spotřeba plynu – m³/rok.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 4 ha; pracovníci 140 (místní 70, dojíždí 70, muži 100, ženy 40); spotřeba vody 2 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 800 000 kWh/rok; spotřeba plynu 350 000 m³/rok.

KOVO n.p. Bzenec (nadřízená organizace Min. vnitra Praha)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 3,2 ha; pracovníci 425 (místní 97, dojíždí 328, muži 297, ženy 128); spotřeba vody 21 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 1 208 000 kWh/rok; spotřeba plynu 90 000 m³/rok; odpad pevný PDO MěstNV, odpad tekutý – oleje Bzenzina.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 5,7; pracovníci 465 (místní 117, dojíždí 348, muži 333, ženy 132); spotřeba vody 21 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 1 280 000 kWh/rok; spotřeba plynu 1 120 000 m³/rok; odpad pevný PDO MěstNV, odpad tekutý – oleje Bzenzina.

Protektorování pneumatik, prádelenství, servisní techniky v oblasti pneumatik, obuvi a údržby byt. fondu, odstředivky prádla, bubnové sušiče prádla, portálové ruční jeřáby, řezače dlažby, převážecí vozíky a namáčecí kádě.

MVZ k.p. závod Bzenec (nadřízená organizace MVZ k.p. Mikulov)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 8,32 ha; pracovníci 154 (místní 73, dojíždí 81, muži 70, ženy 84); spotřeba vody 35 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 347 000 kWh/rok; spotřeba plynu 2 000 m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony 150, ČSAD 45 000 tun; odpad pevný PDO MěstNV, odpad tekutý skládka Hažneky.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 9,32 ha; pracovníci 189 (místní 91, dojíždí 98, muži 84, ženy 105); spotřeba vody 40 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 355 000 kWh/rok; spotřeba plynu 500 000 m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony 150, ČSAD 45 000 tun; odpad pevný PDO MěstNV, odpad tekutý skládka Hažneky.

Nákup a zpracování vinných hroznů, výroba lahvového vína, pěstování sazenic vinné révy.

Sigma, provozovna Bzenec (nadřízená organizace Sigma Olomouc)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 0,30 ha; pracovníci 20 (místní 6, dojíždí 14, muži 14, ženy 6); spotřeba vody 150 m³/rok; spotřeba elektřiny 24 000 kWh/rok; spotřeba plynu 27 000 m³/rok; odpad pevný PDO MěstNV Kovošrot.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 0,30 ha; pracovníci 22 (místní 8, dojíždí 14, muži 16, ženy 6); spotřeba vody 200 m³/rok; spotřeba elektřiny 28 000 kWh/rok; spotřeba plynu 27 000 m³/rok; odpad pevný PDO MěstNV Kovošrot.

Opravy těžkých kalových čerpadel, domácích vodáren, samonasávajících odstředivých čerpadel.

SLOKO závod Bzenec (nadřízená organizace SLOKO k.p. Uherské Hradiště)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 10 ha; pracovníci 333 (místní 31, dojíždí 302, muži 105, ženy 228); spotřeba vody 130 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 450 000 kWh/rok; spotřeba plynu 700 000 m³/rok; odpad pevný PDO MěstNV, odpad tekutý 1 400 m³ JZD.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 11 ha; pracovníci 383 (místní 41, dojíždí 342, muži 115, ženy 268); spotřeba vody 150 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 650 000 kWh/rok; spotřeba plynu 950 000 m³/rok; odpad pevný PDO MěstNV, odpad tekutý 1 400 m³ JZD.

Zpracování ovoce a zeleniny, výroba sterilizované zeleniny a kompotů, výroba octa.

HC závod Bzenec (nadřízená organizace HC Hodonín)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 5,2 ha; pracovníci 255 (místní 55, dojíždí 200, muži 223, ženy 32); spotřeba vody 65 363 m³/rok; spotřeba elektřiny 1 971 730 kWh/rok; spotřeba plynu – m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony 100, ČSAD -; odpad pevný 17 tun, odpad tekutý -.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 7,2 ha; pracovníci 290 (místní 55, dojíždí 235, muži 258, ženy 32); spotřeba vody 70 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 2 300 000 kWh/rok; spotřeba plynu 700 000 m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony 100, ČSAD -; odpad pevný 20 tun, odpad tekutý -.

Výroba CDP, BSK-HC 26, mazutové středisko.

Štěrkovny a pískovny provoz Bzenec (nadřízená organizace Štěrkovny a pískovny n.p. Brno)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 35 ha; pracovníci 39 (místní 0, dojíždí 39, muži 29, ženy 10); spotřeba vody 250 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 1 570 000 kWh/rok; odpad tekutý – žumpa na vyvážení.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 50 ha; pracovníci 39 (místní 0, dojíždí 39, muži 29, ženy 10); spotřeba vody 250 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 1 570 000 kWh/rok; odpad tekutý – žumpa na vyvážení.

Výroba maltových písků, slévárenské písky.

Trud v.d. Bzenec (nadřízená organizace Jm. kraj. svaz VD)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 5 ha; pracovníci 201 (místní 87, dojíždí 114, muži 93, ženy 108); spotřeba vody 3 320 m³/rok; spotřeba elektřiny 491 000 kWh/rok; spotřeba plynu 368 000 m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony 20, ČSAD 10 aut; odpad pevný PDO MěěstNV.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: -; pracovníci 216 (místní 95, dojíždí 121, muži 103, ženy 113); spotřeba vody 3 350 m³/rok; spotřeba elektřiny 520 000 kWh/rok; spotřeba plynu 370 000 m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony 20, ČSAD 10 aut; odpad pevný PDO MěstNV.

Dřevovýroba, čalouněný nábytek, cementové zboží.

Uhelné sklady Bzenec (nadřízená organizace Uhelné sklady Brno)

Stav v roce 1988:

Pracovníci 12 (místní 2, dojíždí 10, muži 10, ženy 2).

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Pracovníci 12 (místní 2, dojíždí 10, muži 10, ženy 2).

ŘEMPO Bzenec (nadřízená organizace GŘ ŘEMPO Praha)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 12,62 ha; pracovníci 189 (místní 18, dojíždí 171, muži 66, ženy 123); spotřeba vody 25 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 400 000 kWh/rok; spotřeba plynu – m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony 4 500; odpad pevný Kovošrot, PDO MěstNV.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 14 ha; pracovníci 194 (místní 20, dojíždí 174, muži 69, ženy 125); spotřeba vody 25 000 m³/rok; spotřeba elektřiny 450 000 kWh/rok; spotřeba plynu 1 800 m³/rok; nároky na dopravu: nákladní vagony 4 500; odpad pevný Kovošrot, PDO MěstNV.

Odbytová činnost obuv. materiálu, kůží, pneumateriálu, hořlaviny, umělé hmoty, plastické hmoty, gumová obuv.

OPP Hodonín se sídlem ve Bzenci (nadřízená organizace ONV Hodonín)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 3,699 ha; pracovníci 126 (místní 46, dojíždí 80, muži 56, ženy 70); spotřeba vody 710 m³/rok; spotřeba elektřiny 38 000 kWh/rok; spotřeba plynu 7 000 m³/rok; odpad Spalovna Ždánice, PDO MěstNV.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 3,699 ha; pracovníci 126 (místní 46, dojíždí 80, muži 56, ženy 70); spotřeba vody 750 m³/rok; spotřeba elektřiny 46 000 kWh/rok; spotřeba plynu 67 000 m³/rok; odpad Spalovna Ždánice, PDO MěstNV.

Šití dětských kombinéz, ředitelství + podniková doprava, prodejna.

Chemopetrol k.p., Benzina Brno – sklad Bzenec (nadřízená organizace Chemopetrol k.p. Praha)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 1,2 ha; pracovníci 13 (místní 7, dojíždí 6, muži 10, ženy 3); spotřeba vody 200 m³/rok; spotřeba elektřiny 24 000 kWh/rok.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 1,2 ha; pracovníci 13 (místní 7, dojíždí 6, muži 10, ženy 3); spotřeba vody 200 m³/rok; spotřeba elektřiny 24 000 kWh/rok.

Sklad topného oleje pro zásobování čerpacích stanic.

Jednota SD Hodonín (nadřízená organizace Krajský výbor ČSSD Brno)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 1 ha; pracovníci 114 (místní 58, dojíždí 56, muži 31, ženy 83); spotřeba vody 5 970 m³/rok; spotřeba elektřiny 287 900 kWh/rok; odpad PDO MěNV.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 1,5 ha; pracovníci 129 (místní 64, dojíždí 65, muži 36, ženy 93); spotřeba vody 9 500 m³/rok; spotřeba elektřiny 450 500 kWh/rok; odpad PDO MěNV.

Obchodní činnost spotřebního zboží, provoz restaurační činnosti, potravin. výroby, ubytování, výkup zemědělských výrobků.

OPS Hodonín (nadřízená organizace ONV Hodonín)

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 1,3 ha; pracovníci 36 (místní 14, dojíždí 22, muži 6, ženy 30); spotřeba vody 3 100 m³/rok; spotřeba elektřiny 110 300 kWh/rok; spotřeba plynu – m³/rok.

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 1,4 ha; pracovníci 36 (místní 14, dojíždí 22, muži 6, ženy 30); spotřeba vody 4 600 m³/rok; spotřeba elektřiny 160 000 kWh/rok; spotřeba plynu 135 000 m³/rok.

Servisní opravy pro obyvatelstvo a soc. organizace + doplňková výroba.

VKUS Bzenec

Stav v roce 1988:

Plocha areálu: 0,05 ha; pracovníci 35 (místní 10, dojíždí 25, muži 5, ženy 30).

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Plocha areálu: 0,05 ha; pracovníci 40 (místní 10, dojíždí 30, muži 5, ženy 35).

PÚČSVD Bzenec (nadřízená organizace ČSVD Praha)

Stav v roce 1988:

Pracovníci 26 (místní 3, dojíždí 23, muži 16, ženy 10).

Předpokládaný stav pro rok 2000:

Pracovníci 26 (místní 3, dojíždí 23, muži 16, ženy 10).

3.10 Zemědělství

V k.ú. Bzenec se nachází následující podniky připadající do této oblasti: JZD Svornost, šlechtitelský závod SEMPRA.

3.101 JZD Svornost

Obdělává 3 600 ha zemědělské půdy, zaměstnává cca 56 trvalých pracovníků. Koncepce rozvoje do r. 2000 je odvislá od teritoriálního rozložení a výrobních tradic JZD.

Úsek rostlinné výroby: do 1 800 ha zrnin jsou uvažovány i osivářské dílce: do 200 ha cukrovky, 120 ha vinic – rozdělených na tři střediska, 50 ha sadů, 70 ha majoránky, 10 ha speciálních plodin (česnek, papriky, rajčata).

Úsek živočišné výroby: je centralizován na jednotlivé farmy. Stavy budou odvislé od krmivové základny a státního plánu.

  • chov hovězího žíru – středisko Moravský Písek,
  • chov dojnice VKK – Domanín,
  • chov vepřový žír – středisko Háj,
  • chov vepřový plem. – středisko Těmice,
  • drůbež – Bzenec Doubrava.

Úsek přidružené výroby: rozsah prací (výkony) roční cca 25 mil. Kčs. V současné době výroba pro automobilku Mladá Boleslav, další zdroj výroby se hledá.

Investiční výstavba: farma Bažantnice – specializace na technologické zpracování majoránky; farma Háj – výstavba ustájení pro vepřový žír; výstavba zpevněných komunikací – záměr min. 20 km cest (dle finančního limitu JZD).

Organizace výroby:

  • polní výroba středisko Těmice a středisko Háj;
  • speciální rostlinná výroba – středisko Háj;
  • vybudování prodejny přebytků.

3.102 Sempra – šlechtitelský podnik

Bude hospodařit na 20 ha půdy – cca 20 zaměstnanců bude provádět šlechtění plodin – česnek, tykev, letničky, paprika, rajčata.

Je plánována výstavba v rozsahu 15 – 20 mil. Kčs (sociální budova, ocelová kůlna, laboratoř, klimatizační sklady, přípravné výroby, plynová kotelna, skleník, rozšíření foliových krytů).

Na polní výrobě bude spolupracovat s JZD Svornost.

3.11 Lesní hospodářství

3.111 Jihomoravské státní lesy

Polesí Bzenec má trvalých cca 30 pracovníků. Zabývá se ošetřováním lesů v k.ú. Bzenec. Roční výkony zalesnění cca 90 ha, těžba dřeva 30 000 m³, prořezávka mladých porostů 170 ha, ošetření mladých porostů 170 ha, ošetření mladých porostů do tří let 400 ha.

Uvedené roční výkony budou v hrubých rysech ročně plněny. Teritoriální rozložení odvislé od plánu uvedených prací zpracovávaných podnikovým ředitelstvím.

V zájmu snížení vlivů průmyslových zplodin je snaha vysazovat odolnější klony borovic a rezistentní druhy listnatých dřevin.

3.112 Dřevozávod Bzenec – Přívoz

Dopravně manipulační středisko Bzenec – Přívoz – 50 zaměstnanců. Provádí svoz dřeva ze 2/3 lesního závodu. S dalším rozšířením závodu se nepočítá.

3.12 Vodní hospodářství

Město Bzenec včetně Kolonie je zásobováno pitnou vodou jednak ze stávajícího prameniště o kapacitě 18 litrů/vteřinu a jednak z výtlačného řádu DN 600 z prameniště Moravský Písek do vodojemu Vracov, kde přípojkou odebíráme v lokalitě Úkolky cca 5 až 8 litrů/vteřinu vody – především pro zlepšení nedostatečných tlakových poměrů v této lokalitě.

Zásobování vodou ve své podstatě je řešeno gravitačně ze zemních vodojemů o objemu 1 650 m³ s max kótou hladiny vody 263,70 m n. m. přivaděčem DN 300, ukončeného v rozdělovací šachtě v blízkosti kasáren.

K 31. 12. 1987 bylo v městě Bzenci zabudováno 22,164 km vodovodní sítě (včetně přivaděčů a výtlačných řádů), 1 088 ks vodovodních přípojek v délce 11,106 km. Voda z prameniště Bzenec je upravována a dezinfikována ve filtrační stanici. V r. 1987 bylo do vodovodní sítě dodáno celkem 510 600 m³ vody. Celkem bylo v r. 1987 skutečně vyfakturováno 416 200 m³ vody, z toho pro domácnosti 186 700 m³, pro zemědělství 12 200 m³, pro průmysl + ostatní odběratele 215 300 m³.

Plánované hospodářské akce – úsek vodovodů:

  1. výstavba nových pramenišť + úpravna vody na Bzenci – Přívoze s kapacitou 360 litrů / vteřinu; výstavbu nového výtlačného potrubí DN 300 do vodojemu Bzenec. Rozpočtový náklad 146 800 000 Kčs. Termín ukončení výstavby 12/1990, investor Jm VaK PŘ Brno.
  2. Bzenec – rekonstrukce vodovodního přivaděče: vzhledem k již kapacitně nevyhovujícímu hlavnímu rozvodovému řadu bude vybudován nový vodovodní řad, a to DN 300 v délce 1 277 m od kasáren s napojením na stávající zásobovací řad DN 300 po ulici Zámeckou a nový vodovodní řad DN 200 od křižovatky ulice Vracovská – Zámecká po lokalitu Úkolky v délce 695 m. Rozpočtový náklad 2 046 000 Kčs, termín výstavby 1988 až 1989, investor Jm VaK OZ Hodonín.
  3. V rámci ZTV budou vybudována nová zařízení zásobovací a rozvodné vodovodní řady, a to z vodojemu do lokality Olšovec a dále do Bzence – Kolonie – DN 300, čímž bude vytvořen předpoklad pro možnou další výstavbu jak v lokalitě Bzenec – Kolonie, tak i v Mor. Písku, kde bude realizováno prodloužení vodovodního řadu DN 200. Předpoklad realizace do 12/1990 – investor Stavoinvesta Gottwaldov.

Výše uvedenými vodohospodářskými díly bude jednak zabezpečena dostatečná kapacita zdrojů vody zejména pro město Bzenec a Mor. Písek, jednak budou podstatně zlepšeny tlakové poměry v celém městě. Současně s tímto budou muset být prováděny výměny stávajících vodovodních přípojek v rámci oprav a údržby střediskem vodovodů ve Veselí n. Moravou.

Odkanalizování

V městě Bzenci je vybudována kanalizační síť jednotného systému s několika vyústěními do potoka Syrovínky. Splaškové odpadní vody jsou částečně pročišťovány v septicích.

K 31. 12. 1987 byla zabudováno celkem 12,3 km kanalizačních stok, 539 kanalizačních přípojek v délce cca 2,3 km ve správě naší organizace. V r. 1987 bylo vyfakturováno celkem 214 762 m³ odpadních vod, z toho 118 401 m³ vod splaškových od obyvatelstva a 96 361 m³ vod splaškových od průmyslu a ostatních subjektů.

Plánované vodohospodářské akce – úsek kanalizační + ČOV:

  • Čistírna odpadních vod /ČOV/ Bzenec – I. etapa: je důležitou stavbou pro likvidaci odpadních splaškových vod, zlepšení kvality vody v toku Syrovínce a následně ochrana stávajících a výhledových zdrojů pitné vody lokality s předpokládanou celkovou kapacitou cca 350 až 400 litrů/vteřinu.
  • Výstavba čistírny odpadních vod Bzenec vět. sběrače „A“, do kterého budou napojena stávající vyústění a v budoucnu se předpokládá i město Vracov. Je plánována v termínech r. 1988 s dokončením 06/1991. Rozpočtový náklad cca 70 mil. Kčs – investor je Jm VaK Brno.
  • II. etapa výstavby ČOV by měla následovat bezprostředně po ukončení I. etapy a předpokládá se napojení i Bzence – Kolonie a Mor. Písku.

Vzhledem k plánované výstavbě ČOV Bzenec byla vládou ČSSR dána pro město Bzenec výjimka pro odchylné vypuštění odpadních vod oproti zák. vyhl. 25/75 Sb., což bylo následně dáno rozhodnutím ONV odb. VLHZ ze dne 23. 12. 1987 s tím, že je možno vypouštět odpadní vody splaškové z domácností bez předčištění z důvodu, aby k termínu zahájení provozu ČOV byl dostatek odpadních vod pro funkci této ČOV

3.13 Elektrická zařízení

Síť Nn vybudována v r. 1925. V r. 1975 byla provedena rekonstrukce sítě Nn v rámci obnovy. Z původní ochrany proti nebezpečnému dotyku zemněním byl proveden převod na ochranu nulováním. Podle karet základních prostředků je ve městě 48 216 m venkovních sítí a 12 533 m sítě kabelové. Mimoto je v obci provedena síť VO, jež není v naší správě. Pro zajištění příkonu jsou vybudovány:

  • kioskové transformovny 22/0 – 3 ks;
  • zděné – 1 ks,
  • dřevěné – 2 ks,
  • železné – 4 ks,
  • betonové – 13 ks.

V současné době je ve stádiu předávání kiosková transformovna Bzenec SOU – Slováckých konzerváren, jakož i Lesnické učiliště Bzenec. Po stránce sítí Nn se v současné době dokončují kabelové rozvody Nn v bytové lokalitě RD Horní Písky. Ve Bzenci – Kolonii se pak chystá na základě JP demontáž zděné transformovny u ČSD a náhrada části venkovní sítě za kabelovou pro výstavbu b.j. Osevy Bzenec.

Ve spojitosti s výstavbou nové prodejny potravin a obchodního domu Bzenec se vyřeší i ulice Krále Vladislava, kde stávající síť Nn má býti konfigurována za kabelovou. V současné době se pak provádí rekonstrukce stávající železné transformovny za BTS v lokalitě Horní náměstí, odkud je řešen kabelový napaječ pro objekt soustředěné pečovatelské služby na náměstí. Dále jsou pak známé záměry Zemědělského učiliště, kde se má stávající transformovna betonová BTS konfigurovat na kioskovou transformovnu. Dále je zpracován JP na připojení nových b.j. Sloko v ul. Bzinská, kde se bude jednat o kabelové vedení Nn.

Ze strany Vn 22/kV jsou záměry následující:

  1. V prostoru OSEVA Bzenec stavba ČOV včetně přívodu Vn z Veselí n. Mor. a kioskové transf. 2 x 630/100/kVa.
  2. Bzenec – Přívoz – úpravna vody – kiosková tr. 3 x 1000 kVa včetně rekonstrukce venkovních vedení Vn 22 kV do Bzence a kabelových přívodů.
  3. Zasmyčkování Vn kabely tr. kiosk. 2 x 630 kVa Sloko Bzenec a KOVO Bzenec – Kolonie.

3. 14 Plyn

V letech 1983 – 1985 vybudován VTL DN 300 v trase Veselí nad Moravou – Kyjov. Podle schváleného generelu města Bzence byly vybudovány dvě regulační stanice o výkonu 3 000 m³/hod u Agropodniku a u závodu OSEVA.

Závody OSEVA, KOVO a DESTA vybudovaly plynovod STL v Kolonii a závody JZD Svornost, SLOKO, MVZ a Trud STL v ul. Nádražní, Vracovská a Na zahradách.

Druhá etapa, která se v současné době buduje, zahrnuje STL a NTL v ul. Olšovská, Bzinská, nám. Svobody, Horní náměstí, ul. Krále Vladislava, Těmická, Sokolská, Slunečná a Na vyhlídce. Součástí plynovodu jsou regulační stanice o výkonu 1 200 m³/hod v ul. Krále Vladislava, 500 m³/hod v ulici Olšovská, Tyršova, nám. Svobody, Na zahradách a Krátká.

V rámci investiční akce „Z“ byla v r. 1987 plynofikována ul. Tyršova, Mlýnská, Zámecká, Nádražní, Rumunská, Palackého. JZD Bzenec vybudovalo v r. 1987 plynofikaci ulice Vracovská. V r. 1986 byla ukončena plynofikace v ul. Podhájí a Zápotockého.

Výhled:

Při výstavbě ČOV bude propojena Kolonie se Bzencem plynovodem STL DN 300. V rámci investiční akce „Z“ bude v 8.5 LP vybudována plynofikace v ul. Veselská, Kl. Gottwalda, Hviezdoslavova, Jiráskova, Wolkera, Klostermanna a Olšovské. Součástí plynovodu bude jsou dva RS o výkonu 500 m³/hod v Olšovci, Kl. Gottwalda.

V rámci ZTV k RD Bzenec u Myslivny budou budovány NTL plynovodů Písky – Špitálka, Nová, Partyzánská, Wolkera s ukončením v r. 1991.

V dalších letech 1991 – 2000 bude dokončena plynofikace podle zpracovaného generelu města. V souvislosti se zabezpečením výstavby a provozem počítají Jm plynárny se zřízením plynoslužebny rekonstrukce RD čp. 84 na nám. Svobody.

3.15 Doprava

3.151 Silniční doprava

Městem vede silnice I. třídy číslo I/54, dále silnice II/426 Bzenec – Těmice, Bzenec – Strážnice, silnice III/05414 z náměstí k nádraží ČSD.

Pro zkvalitnění této komunikační sítě jsou plánovány následující stavební úpravy:

  • u silnice I/54 rekonstrukce vozovky přes město,
  • u silnice II/426 vedoucí do Strážnice – položení krytu v r. 1988,
  • u silnice II/05414 – provedení její rekonstrukce.

Perspektivně je zvažováno s vybudováním nádraží ČSAD v prostoru mezi ul. Tyršovou a ul. Mlýnskou.

Perspektivně je zvažováno se zavedením městské dopravy vedoucí ze Bzence přes spádové obce.

Bude provedena stavební dopravní úprava nám. Svobody.

Bude pokračováno v budování bezprašných místních komunikací ve městě.

Místní komunikace:

Rekonstrukce:

  • ul. Veselská,
  • ul. Nádražní,
  • ul. Bzinská,
  • Horní náměstí,
  • MK v části Baráky.

Výstavba nových komunikací:

  • Horní Písky,
  • Bzenec – Kolonie (Súdniska),
  • propojení Vracovská – Těmická.

3.152 Železniční doprava

Na katastru města Bzence jsou železniční tratě:

  • Brno – Trenčanská Teplá,
  • Přerov – Břeclav,
  • Bzenec – Mor. Písek,

Železniční stanice: Bzenec a Bzenec – Přívoz.

Výhled: v roce 1992 je plánována předelektrifikační úprava, v r. 1995 plánována elektrifikace tratě Brno – Veselí nad Moravou.

3.153 Čerpání PHM Benzina

Na katastru města se nachází sklad n.p. Benzina. Není uvažováno s přestavbou areálu ani s rozšiřováním, je pouze plánována generální oprava hlavní budovy skladu.

Čerpací stanice umístěna u silnice I/54 při výjezdu směr Kyjov – kapacitně dostačující, není uvažováno s rozšiřováním.

3.154 Přeprava osob

Tato je zajišťována prostřednictvím ČSD a ČSAD linkovými spoji. Vzhledem ke koncentraci zástavby a návaznosti spádových obcí je třeba perspektivně uvažovat se zřízením městské dopravy v rámci spádového území.

3.155 Nákladní doprava

Je zajišťována opět ČSD a ČSAD, dále vozidly podniků a drobnou provozovnou MěstNV.

3.16 Tvorba a ochrana životního prostředí

3.161 Péče o ovzduší

Zásadní obrat ve zlepšení stavu ovzduší je dán plynofikací města. Výrazný podíl bude mít v tomto směru plynofikace kotelen v centru zástavby – především n.p. SLOKO a MVZ. Postupná plynofikace kotelen ostatních organizací, a především zrušení provozu závodu SLOKO včetně staré kotelny v prostoru náměstí. Rovněž plynofikace domácností bude mít nemalý vliv na celkový stav ovzduší, přičemž převážná část prací bude dokončena do r. 1995.

Ke zlepšení situace – především ve snížení znečištění kolem hlavních komunikací přispěje vybudování polních komunikací JZD Svornost, které zabezpečí prakticky vyloučení zemědělské techniky z běžné komunikační sítě.

Výrazné zlepšení, které se projeví ve snížení prašnosti a hlučnosti podél komunikace I/54 přinese úprava jejího povrchu v bezprašném provedení. V tomto směru se však jako ideální jeví přeložka této komunikace jižním směrem mimo intravilán města a napojením na plánovanou přeložku silnice I/55. Vzhledem k zatížení obou těchto komunikací se jeví potřeba této úpravy jako velmi naléhavá.

3.162 Péče o vodní toky a zdroje

Čistota vodních toků a likvidace splaškových vod bude v podstatě vyřešena výstavbou ČOV se zahájením v r. 1988 a dokončením v r. 1991 a dobudováním kanalizačních sběračů do r. 1995. Úspěšné dořešení likvidace splaškových vod se příznivě projeví v kvalitě spodních vod nejen v prameništi městského a skupinového vodovodu, ale i malých zdrojů v intravilánu města.

Pro zkvalitnění zásobování vodou budou realizovány nejen vodohospodářské akce (uvedené v předchozích bodech), ale i rozšíření sítě městských studní a údržba studní stávajících. V tomto směru budou připraveny v jednotlivých částech města tyto studny jako náhradní zdroje pro případ havárií a poruch městského vodovodu.

3.163 Péče o půdu

Hlavní pozornost bude zaměřena na snižování záborů zemědělského a lesního půdního fondu, především vlivem investiční výstavby.

Občanská, průmyslová a bytová výstavba bude soustřeďována do lokalit s nízkou bonitou, a to především do tratí Horní a Dolní Písky a Kolonie (Súdniska).

Pro potřeby bytové výstavby bude připravována místní část Baráky postupným vykupováním starého a nevyhovujícího fondu tak, aby výstavba v této lokalitě mohla být zahájena již v průběhu 9. 5LP.

U inženýrských sítí a liniových staveb bude třeba omezit rozsah dočasného i trvalého vynětí zemědělské i lesní půdy. Z tohoto pohledu je třeba zvážit a přehodnotit navrhovanou trasu propojení silnic I/54 a I/55 a řešit alternativním způsobem, který by respektoval jak potřeby města a ochranu životního prostředí, tak i potřeby dopravy.

Nemalou pozornost je třeba věnovat i využití stávajících půdních fondů. Dočasně neobdělané pozemky v části svážného území bzeneckých vinohradů budou postupně přenechávány organizacím Národní fronty – především prostřednictvím ČSZ k budování zahrádkářských kolonií, U pozemků trvale či dlouhodobě podmáčených v prostorách podél Vracovského potoka je třeb provést rekultivaci v kombinaci s vytvořením zavlažovacích nádrží či malých rybníků.

Nedílnou součástí péče o půdní fond je systém protipovodňových opatření. V tomto směru bude celý systém podřízen plánu pozemkových úprav zpracovaný Agropodnikem Hodonín pro JZD Svornost do r. 2000.

3.164 Péče o zeleň

Celková plocha zeleně v intravilánu města činí cca 25.54 ha. Její význam je nejvýraznější především podél hlavního průtahu městem – silnice I/54, kde tvoří především přirozený filtr proti vlivům dopravy. Převážná část zeleně v intravilánu města je v péči občanských výborů a organizací Národní fronty. Je třeba v tomto směru zvýšit podíl závodů a organizací na jejich údržbě a zvelebování.

Samostatný úsek tvoří zámecký park – Dolní a Horní část. Dolní část je v převážné míře využita pro umístění tělovýchovných a rekreačních zařízení. Doposud neupravená část bude na základě projektu zpracovaného ÚHA Hodonín zařazen do plánu úprav 9. 5LP. Horní část parku je v současné době ve zprávě MVZ. Po dokončení výstavby areálu tohoto závodu bude převedena do správy MěstNV – nejdříve však v r. 1991. V této části je uvažováno s vybudováním letního kulturně společenského centra vč. hospodářského objektu. Součástí úprav bude provedení celkového zabezpečení památných líp a jejich okolí.

3.165 Odvoz a likvidace PDO

Svoz PDO v současné době zabezpečují Technické služby Veselí nad Moravou. Pro jeho ukládání slouží skládka v Bzenci – Přívoze, jejíž kapacita zabezpečuje provoz na cca 5 let. S ohledem na potřeby závodů a organizací je pro novou skládku PDO vybrána i připravována nová lokalita rovněž ve Bzenci – Přívoze, v prostoru bývalé pískovny za nádražím.

3.17 Rekreace

Město není zařazeno do rekreační oblasti, občané využívají možností rekreace v lokalitě Radějov / Lučina / Mlýnky – vzdáleného cca 15 km. Tato oblast je v současné přelidněna a bylo by třeba zvažovat s vybudováním dalších takových kolonií s možností rekreačního pobytu.

Ve Bzenci provozuje hotelové služby „Rekrea“, návštěvníci města však musí dojíždět za koupáním do Vracova nebo Moravského Písku, kde jsou však tato zařízení plně vytížena.

Na katastru města Bzence je možno využít těžebních lokalit štěrkopísku v oblasti Bzence – Přívozu, kde by po terénních úpravách mohlo vzniknout koupaliště přírodní, s možností vytvoření chatové zástavby. Další možnost je vybudování rybníků na podmáčených pozemcích JZD Svornost.

Dětská rekreace je zajišťována smluvně – nejbližším rekreačním střediskem je pionýrský tábor Bzenec – Littner, jehož správcem je Okresní dům pionýrů a mládeže Hodonín.

PRIORITY ROZVOJE:

Bytová výstavba:

  • 165 b. j. Horní Písky – rok zahájení: 9. 5LP; rok ukončení 10. 5LP; investor: Veselsko; poznámka družstevní;
  • 26 b. j. Bzinská – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1991; investor: SLOKO; poznámka druž. stabil.;
  • 30 b. j. Súdniska – rok zahájení: 9. 5LP; poznámka podn. stabil.;
  • 72 b. j. Baráky – rok zahájení: 10. 5LP; rok ukončení 10. 5LP; investor: Veselsko; poznámka druž. stabil.;
  • 12 b. j. Súdniska – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1990; investor: KBV; poznámka VÚ;
  • 6 b. j. Olšovec – rok zahájení: 1991; rok ukončení 1993; investor: MěstNV; poznámka komunál. příst.;
  • 10 b. j. Súdniska – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1990; investor: OSEVA; poznámka podn. stabil.;
  • 17 b. j. Přívoz – rok zahájení: 9. 5LP; rok ukončení -; investor: Jm VaK; poznámka podnik;
  • IBV 259 b. j. rezerva – průměr 25 b. j. ročně.

Školství:

  • 20. třídní základní škola – rok zahájení: 1988; rok ukončení 1990; poznámka I. etapa;
  • 20. třídní základní škola – rok zahájení: 1991; rok ukončení 1994; poznámka II. etapa;
  • DPM – rok zahájení: 9. 5LP; poznámka rekonstrukce Fürstovo;
  • LŠU – rok zahájení: 1995; rok ukončení 1996;
  • MŠ III. Olšovec – rok zahájení: 10. 5LP;
  • MŠ Kolonie – rok zahájení: 9. 5LP; poznámka – přístavba;

Kultura:

  • Přístavba MěKP – rok zahájení: 1991; rok ukončení 1993;
  • Rekonstrukce MěKP – rok zahájení: 1994; rok ukončení 1995;
  • Kulturní areál přírodní – rok zahájení: 10. 5LP; poznámka: hygienické zařízení, byty;
  • Městská knihovna – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1992; poznámka: rekonstrukce domu čp. 31;
  • Koupaliště a sauna – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1994; poznámka: zámecký park ;
  • Sportovní hala – rok zahájení: 10. 5LP;

Zdravotnictví:

  • Víceúčelové zdravotnické zařízení – rok zahájení: 1991; rok ukončení 1994; investor: OÚNZ;
  • Přestavba lékárny – rok zahájení: 1995; rok ukončení 1998; investor: OÚNZ;
  • DPS – II. etapa – rok zahájení: 1992; rok ukončení 1994; poznámka: přístavba u DPS;

Obchod:

  • OD Jednota – rok zahájení: 1994; rok ukončení 1997; investor: Jednota;
  • Prodejna Agropodniku – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991; poznámka: sdružená;
  • Přístavba samoobsluhy Olšovec – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1990; investor: Jednota s.d.;
  • Prodejna a stravovací zařízení Přívoz – rok zahájení: 1991; rok ukončení 1993; investor: Jednota s.d.;
  • Bufet u nádraží – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1992; investor: Jednota s.d.;
  • Vinárna Myslivna – rok zahájení: 1992; rok ukončení 1993; investor: Jednota s.d.; poznámka: včetně ubytovací kapacity;
  • Nákupní středisko Olšovec – rok zahájení: 10. 5LP; investor: Jednota s.d.;
  • Velkokapacitní kuchyně – rok zahájení: 10. 5LP; investor: ROH;
  • Pivnice – rok zahájení: 1995; rok ukončení 1996; investor: Jednota s.d.; poznámka: umístění „Daněčkovo“;
  • Vývařovna pro důchodce – prozatím nestanoveno;
  • Cukrárna a rychlé občerstvení – rok zahájení: 1991; rok ukončení 1993; investor: Potraviny; poznámka: rekonstrukce;
  • Nucený výsek – rok zahájení: 1990; rok ukončení – ; investor: Potraviny; poznámka: rekonstrukce;
  • Prodejna a sklad nábytku – rok zahájení: 1992; rok ukončení 1994; investor: Nábytek; poznámka: na Hankovém;
  • Prodejna zeleniny – rok zahájení: 1996; rok ukončení 1997; investor: Zelenina; poznámka: na Linhartovém;
  • Prodejna a výstavní síň – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991; investor: Trud; poznámka: nábytek;
  • Květinová síň „Terra“ – rok zahájení: 1991; rok ukončení 1992; investor: OPS;
  • Vzorková prodejna ŘEMPO – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991; investor: ŘEMPO; poznámka Kolonie;

Služby:

  • Areál drobné provozovny – rok zahájení: 1991; rok ukončení 1992; poznámka rekonstrukce;
  • Odloučené pracoviště TS – rok zahájení: 1994; rok ukončení 1995; poznámka: u Benziny;
  • Dům služeb – rok zahájení: 9. 5LP; rok ukončení -; investor: OPS;
  • Sběrné suroviny – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1990; poznámka: přesunutí do ul. Tyršova;
  • Smuteční obřadní síň – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991;
  • Skládka PDO – rok zahájení: 1992; poznámka: Přívoz;

Státní správa:

  • Přístavba budovy MěstNV – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991;
  • Rekonstrukce budovy VB – rok zahájení: 1989; rok ukončení -;

Vodní hospodářství:

  • Úpravna vody – rok ukončení 1990; investor: Jm VaK;
  • Výtlačný řad Js 300 – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1990; investor: Jm Vak;
  • Vodovod Olšovská Js 300 – rok zahájení: 1988; rok ukončení 1989; investor: Jm VaK; poznámka: rekonstrukce;
  • Vodovod Vracovská Js 300 – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1990; investor: Jm VaK; poznámka rekonstrukce;
  • Přivaděč Kolonie Js 300 – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1990; investor: ZTV;
  • Čistírna odpadních vod (ČOV) I. etapa – rok zahájení: 1988; rok ukončení 1991; investor: Jm VaK; poznámka: u Sloko;
  • Čistírna odpadních vod (ČOV) II. etapa – rok zahájení: 1992; rok ukončení 1994; investor: Jm VaK; poznámka: Kolonie;
  • Nádražní – Bzinská – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1990; poznámka: vod. kanalizace;
  • Horní náměstí – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1992; poznámka: vod. kanalizace;

Energetika:

  • Rekonstrukce trafo Horní náměstí – rok zahájení: 1988; rok ukončení 1989;
  • Trafo Baráky – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991; investor: SOUZ;
  • Rekonstrukce trafo na nádraží – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991; investor: SLOKO;
  • Rekonstrukce osvětlení Olšovská – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1990; poznámka: podle I/54;
  • Rekonstrukce osvětlení náměstí a Vracovská – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1992;
  • Rekonstrukce osvětlení Bzinská a Nádražní – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991;

Plyn:

  • Plynofikace Klostermannova – rok zahájení: 1988; rok ukončení 1990;
  • Plynofikace U Myslivny – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991; investor: ZTV;
  • Plynofikace Kolonie – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991; investor: Jm VaK;
  • Plynofikace Přívoz – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991; investor: HC;
  • Plynofikace Baráky – rok zahájení: 1992; rok ukončení 1994; investor: ZTV;

Doprava:

  • Rekonstrukce I/54 – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1991; investor: OSS;
  • Rekonstrukce Veselská – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1990; investor: ZTV;
  • Rekonstrukce Nádražní – rok zahájení: 1990;
  • Rekonstrukce Bzinská – rok zahájení: 1989; rok ukončení 1990;
  • Rekonstrukce náměstí – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991;
  • Rekonstrukce Horní náměstí – rok zahájení: 1992; rok ukončení 1993;
  • Komunikace Horní Písky – rok zahájení: 1991; rok ukončení 1993; investor: ZTV;
  • Komunikace Kolonie – rok zahájení: 1993; rok ukončení 1995; investor: ZTV; poznámka: Súdniska;
  • Komunikace Vracovská; prozatím nedefinováno;
  • Komunikace Těmická – rok zahájení: 1996; rok ukončení 1997;
  • Autobusové nádraží – rok zahájení: 1997; rok ukončení 1998;

Tvorba a ochrana životního prostředí:

  • Zámecký park I. rok zahájení: 1991; rok ukončení 1992; poznámka: Dolní část;
  • Zámecký park II. rok zahájení: 1993; rok ukončení 1995; poznámka: Horní část;
  • Protipovodňové zábrany – rok zahájení: 1985; rok ukončení 1990;

Rekreace:

  • Rybník Bzinek – rok zahájení: 1990; rok ukončení 1991;
  • Přírodní areál Přívoz – rok zahájení: 1996; rok ukončení 1999;
  • Rybník Za prádly – rok zahájení: 1992; rok ukončení 1993; poznámka: areál SLOKO;

ZÁVĚR:

Rozvoj města a jeho území jako celku je záležitostí velmi složitou, která je ovlivňována nejen vnitřními podmínkami, ale především vnějšími okolnostmi jejichž ovlivňování je vesměs velmi problematické. Historický vývoj i rozbor osídlení jako rozhodujícího ukazatele rozvoje dokumentuje, že základní podmínkou proporcionálního rozvoje území je řešení bytové problematiky. Její nedostatečné řešení v uplynulých letech mělo výrazný vliv na pokles počtu obyvatel města. Naopak – v letech výstavby bytových jednotek byl vývoj příznivý.

Soustavný pokles počtu obyvatel města v posledních dvaceti letech vlivem výše uvedených skutečností se podařilo zastavit teprve v r. 1986. Významný podíl na této skutečnosti má nárust LBV jako v podstatě jediné dosavadní formy řešení bytových problémů obyvatelstva. Bytová výstavba však není jen stabilizačním činitelem pro město. Na prvním místě je třeba ji považovat za rozhodující faktor stabilizace pracovních sil pro místní podniky, závody a organizace. Dokladem této potřeby není pouze fluktuace pracovníků, ale především zjištění, že do města denně dojíždí cca 2 000 zaměstnanců – a to nejen ze spádových obcí. Tato skutečnost pak má nepříznivý dopad nejen na jejich dopravu, ale také ostatní činnosti jako např. zdravotnictví, obchod, služby apod.

Možnost řešení bytových problémů ze strany organizací je v současné době značně omezen. Jejich velikostní organizační začlenění i okolnosti a podmínky přidělování limitů bytové výstavby nedávají záruku výrazného zlepšení. Tuto situaci je třeba řešit centrálně plánovacími orgány a vycházet ze skutečností, že územně technické podmínky jsou pro tento typ výstavby vytvořeny. Z tohoto hlediska – cílový počet obyvatel 4 800 v r. 2000 se jeví minimální.

Nerovnovážné vztahy mezi velikostí města a jeho vybavením jsou patrny ve všech oblastech. Nejvýraznější jsou však v oblasti obchodu a zdravotnictví. Zde v žádném případě nelze vycházet ze stávajícího počtu obyvatel.

Na úseku zdravotnictví je třeba brát v úvahu nejen počet trvale bydlících obyvatel, ale i přechodně bydlící školní a učňovskou mládež v počtu 830, stejně tak jako počty zaměstnanců jednotlivých organizací. Na tento stav je třeba navrhnout zdravotní středisko s jehož realizací je uvažováno v další pětiletce.

Na úseku obchodu je třeba navíc zohlednit spádovost představující denní průjezd městem cca 700 osob – a to mimo běžný tranzit vyplývající z charakteru provozu místních závodů a organizací. Dosažený maloobchodní obrat 71 763 000 Kčs v roce 1987 jen u Jednoty s.d. – při současných omezených podmínkách – představuje celookresní průměr. S vytvářením podmínek je třeba následně řešit i úroveň zásobování.

Nedílnou součástí rozvoje města je i oblast školství a kultury. Na tomto úseku již byly zahájeny přípravné práce především však výstavby dvacetitřídní ZŠ. Je třeba závazně připravit i druhou etapu, aby celý areál byl vybudován v průběhu 9. 5LP.

Kulturně společenský život ve městě je v současné době limitován možnostmi MěstKP, zde dlouhodobě neřešené problémy dnes vyžadují generální opravu budovy a její vyřazení z provozu nejméně na dobu dvou let. Nevhodné řešení formou přístavby ke stávajícímu zařízení se v tomto případě jeví jako jediná schůdná varianta zabezpečující provoz po dobu generální opravy i umožňující další rozvoj kulturní činnosti ve městě po jejím dokončení.

Rozvoj města jako celku je podmíněn i dalším zkvalitňováním technického vybavení. Na prvním místě je to řešení zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Po dokončení všech plánovaných akcí, z nichž především úpravna vody a vybudování přivaděče jsou akcemi zcela mimořádnými, lze předpokládat dosažení požadované úrovně. Rozhodující vodohospodářské akce jsou plánovány s termínem dokončení v roce 1992.

Mezi rozhodující akce pro období 8. 5LP a 9. 5LP patří plynofikace města. Realizace tří základních etap předpokládá plynofikaci převážné části města do r. 1992. Zbývající menší úseky budou realizovány dle finančních možností do r. 1995.

Rozsah investiční výstavby zahájené v nedávné minulosti výrazně ovlivnil stav komunikační sítě a veřejného osvětlení. V návaznosti na její dokončování i řešení ostatních inženýrských sítí se jako nejdůležitější jeví rekonstrukce silnice I/54 v celé trase až do Bzence – Kolonie a navazující rekonstrukce ulic Nádražní, Bzinská a stavební úpravy v prostoru náměstí. V těchto úsecích bude rovněž provedena generální oprava veřejného osvětlení.

Nedílnou součástí rozvoje je soustavná péče o zlepšení životního prostředí. Výrazný vliv na jeho kvalitu v našem městě bude mít realizace plánovaných energetických a vodohospodářských akcí. Podíl plynofikace na zlepšení stavu ovzduší, stejně jako ČOV na celkové prostředí a kvalitu podzemních vod je rozhodující.

Nemalý vliv však budou mít i ostatní akce a připravované opatření. Úspěšnost v celé této oblasti však není dána plánem. Je podmíněna především skutečnou realizací všech záměrů. Je dána úrovní a spoluprací všech podniků, organizací, občanských výborů i všech obyvatel.