Návrh Sokolovny ve Bzenci (1895)

Na staré pohlednici Bzence z konce 19. století je zobrazena záhadná budova s nápisem Sokolovna – ale tehdy T.J. Sokol Bzenec žádnou vlastní budovu neměl. Šlo o omyl a je to Sokolovna z jiného města? Odpověď se podařilo získat díky originálním plánům od kyjovského stavitele Gustava Sonevenda (mimochodem, šlo o jednoho ze zakladatelů naší bzenecké jednoty).

Abychom pochopili, proč tyto plány vznikly a proč nakonec nebyly realizovány, musíme se vrátit do 90. let 19. století. Tehdy totiž bzenečtí sokolové řešili palčivý problém – nedostatek vlastních prostor. Cvičilo se na dvorech domů bratra Rychmana a Skály, v sále vinárny U zlatého hroznu, v hostinci Nový svět nebo dokonce ve sklepě bratra Osyčky na Horním náměstí.

V roce 1895 byl zakoupen dům č. 302 v Olšovské ulici jako stavební místo. Kvůli nedostatku financí se ale výstavba neustále odkládala. A když byla v roce 1898 dostavěna budova měšťanských škol s tělocvičnou, potřeba vlastní Sokolovny už nebyla tak naléhavá. Pozemek byl nakonec prodán.

K realizaci vlastních prostor došlo až v roce 1921, kdy jednota zakoupila od hraběte Magnise bývalý panský pivovar a adaptovala jej na Sokolovnu. Z původních plánů tak zbyla jen starší vizualizace, použitá na dluhopisech, a pozdější plány stavitele Sonevenda na výstavbu Sokolovny v Olšovské ulici. Zajímavý příběh jednoho dávného snu, který se naplnil až o mnoho let později…

Návrh Gustava Sonevenda z r. 1895