Žena, která vítala Bzenčany na svět: Františka Sommerová
V sobotu 27. února 1875 se manželům Františku Ventrčovi a Eleonoře rozené Čermákové narodila dcera Františka. Stalo se tak v domě č. p. 273 v Bzinské ulici, dnes na jeho místě stojí krásný domek s freskami Jano Köhlera. Přišla na svět jako čtvrté dítě a jako první z nich se dožila dospělého věku. Možná také skutečnost, že její sourozenci zemřeli již v útlém dětství, dovedla Františku k rozhodnutí stát se porodní babičkou. Při jejím narození je uvedena babka Josefa Dufalíková, která své povolání pověsila na symbolický hřebík až v 80 letech, tedy ještě dalších 8 let poté, co Františka pomohla přivést na svět první dítě.
Tím jejím velkým dnem byla středa 14. října 1908, kdy u Sýkorů v č. p. 284 v Nádražní ulici pomáhala při narození jejich syna Jaroslava a poprvé tak byla uvedena v matriční knize narozených jako zkoušená bába. Zapsal ji tam tehdejší kaplan pan František Böse. Malému Jaroslavovi byla zároveň i za kmotru.
V partnerském životě bohužel již tolik štěstí neměla. Františka Sommera z č. p. 109 v Barákách si vzala za muže 23. května 1899. Na začátku jejich společného života bydleli v jeho rodném domě, později se přestěhovali do sousedního, dnes již zaniklého č. p. 546. Měli spolu syny Františka a Klementa, dcera Ludmila po pár měsících zemřela. Manžel František podlehl 6. listopadu 1901 následkům zranění po srážce s vlakem a Františka zůstala dalších 58 let vdovou. 27. května 1909 kupuje dům č. p. 433 na Spodních řádkách v Barákách, kde poté prožije i s rodinou svého prvorozeného syna více než 50 let života.
Jejím posledním dítětem byla na závěr dlouhé služby Alenka Čagánková, narozená na konci června 1947 v č. p. 552 v Olšovci.
Paní Františka Sommerová zemřela ve středu 6. ledna 1960 v 6 hodin ráno ve věku nedožitých 85 let.
Povolání porodních babiček bylo často odkázáno jen na jejich zkušenosti, um a také na včasné zavolání k rodičkám. Ne vždy byly porody snadné a lékaři a později nemocnice byly daleko. Porodní asistentky, které se později dočkaly zaměstnání v těchto zařízeních si velmi pochvalovaly nové možnosti, které zásadně pomáhaly zvýšit počty přeživších novorozenců. Všechny tyto dámy, jež byly těmi prvními, jejichž obličeje spatřili naši předci na tomto světě si zaslouží velký obdiv a poděkovaní za svoji celoživotní, často nedoceněnou práci a poslání.
Schválně někdy nahlédněte do křestních listů svých babiček a dědů, která z nich tam je zapsána.
Mimo paní Sommerové to podle matričních knih ve Bzenci za posledních 200 let byly:
Štanglová Aloisie, Richmanová Anna, Fellmayerová Anna, Schindlerová Markéta, Schneiderová Barbora, Kumpánová Aloisie, Dufalíková Josefa, Čechová Antonie, Půčková Marie, Kuželová Gabriela, Matyášová Marie, Daněčková Bohumila a další.