Reichenbach-Lessonitz v dobovém tisku

V této rubrice najdete články, zprávy a oznámení z dobového tisku, které se vztahují k rodu Reichenbach-Lessonitz. Původní německé texty doplňujeme českými překlady, aby byly snadno přístupné i dnešním čtenářům.

Frankfurter Nachrichten; 22. 1. 1866

(Graf Reichenbach-Lessonitz †.)

Nach einer in Frankfurt aus der Schweiz eingetroffenen Nachricht ist daselbst der Graf von Reichenbach-Lessonitz gestorben. Wie weiter hinzugefügt wird, hätte derselbe eben seiner Gemalin seinen Besuch in den nächsten Tagen brieflich angekündigt gehabt, als der Telegraph fast unmittelbar darnach seinen Tod meldete. Graf v. Reichenbach ist ein Sohn des vorigen Kurfürsten von Hessen und der bekannten Gräfin Reichenbach, und vor mehreren Jahren auch in weiteren Kreisen mehr bekannt geworden durch seine schutzzöllnerische Agitation unter der Aegide des Herrn v. Kersdorff. Dem ungemein rührigen Herrn v. Kersdorff mochte ein vorgeschobener Name, wie derjenige des Grafen v. Reichenbach, willkommen sein;
doch dauerte die schutzzöllnerische Harmonie nicht gar lange, zumal auch Graf Reichenbach eine etwas verworrene Capacität war und, wie es scheint, nicht dazu geschaffen, sich unbedingt leiten zu lassen. Seit jener Zeit war der auf dem handelspolitischen Gebiete kurz aufgetauchte Name des Grafen aus der Oeffentlichkeit ziemlich wieder verschwunden, und höchstens da oder dort privatim wegen irgend einer Absonderlichkeit erwähnt.
Graf Reichenbach war Besitzer des Gutes Lessonitz in Mähren, dessen Namen er seinem Familiennamen hinzufügte.

(Hrabě Reichenbach-Lessonitz †.)

Podle zprávy, která dorazila do Frankfurtu ze Švýcarska, tam zemřel hrabě Reichenbach-Lessonitz. Jak se dále uvádí, krátce předtím dopisem oznámil své manželce, že ji v nejbližších dnech navštíví, když téměř bezprostředně poté telegraf oznámil jeho smrt.
Hrabě Reichenbach byl synem bývalého kurfiřta Hesenska a známé hraběnky Reichenbachové. Před několika lety se stal známějším i v širších kruzích díky své agitaci ve prospěch ochranných cel, kterou vedl pod patronátem von Kersdorffa. Pro velmi čilého pana von Kersdorffa byl zvučný titul, jaký měl hrabě Reichenbach, vítaným jménem, které mohl postavit do popředí. Tato ochranářsko-celní shoda však netrvala dlouho, zvláště proto, že hrabě Reichenbach byl poněkud rozporuplnou osobností a zřejmě nebyl člověkem, který by se nechal bezvýhradně řídit. Od té doby jméno hraběte, které se krátce objevilo na poli obchodní politiky, z veřejnosti téměř zmizelo a bylo nanejvýš tu a tam soukromě připomínáno kvůli nějaké zvláštnosti.
Hrabě Reichenbach byl majitelem statku Lesonice na Moravě, jehož jméno připojil ke svému rodovému jménu.

Weiner Zeitung; 5. 6. 1866

Vilém hrabě z Reichenbach-Lessonitz

Císařsko-královský okresní soud v Uherském Hradišti na Moravě, jako civilní soud, tímto ediktem vyzývá všechny rakouské státní občany nebo na tomto území se zdržující cizince, kteří se domnívají, že mají jako dědicové, odkazovníci nebo věřitelé nároky na pozůstalost po panu Wilhelmu hraběti z Reichenbach-Lessonitz, který zemřel dne 19. ledna 1866 v Neuchâtelu ve Švýcarsku a byl držitelem statků Bzenec a Dolní Moštěnice na Moravě (v okrese Uherské Hradiště), aby v souladu s §§ 137, 138 a 139 císařského patentu ze dne 9. srpna 1854, č. 208 říšského zákoníku své nároky a pohledávky nepochybně přihlásili u zdejšího soudu do dvou měsíců od dne třetího uveřejnění tohoto ediktu ve Wiener Zeitung.

V opačném případě bude movitý majetek nacházející se na tomto území vydán zahraniční soudní instanci nebo osobám, které budou touto instancí řádně zmocněny k převzetí.

Uherské Hradiště, dne 5. června 1866
[8055-2]