Exlibris

O exlibris a ostatní příležitostnou grafiku se začal Ctibor Šťastný zajímat až na konci 20. let 20. století. Sám o těchto začátcích píše:  „Do kultu exlibris zasvětil mě můj zesnulý přítel Jaroslav Dobrovolský roku 1929. A nejen to, ale i do grafické mé práce byl jsem jím inspirován. Do začátku mi dal i svůj bohatý materiál výměnný a pak, když mi udělal první dvě knižní značky a i další, měl jsem i materiál vlastní. Při jednom z častých našich rozhovorů, když jsme se již navzájem dobře poznali, nabádal mě k tomu, abych sám zkusil něco v exlibris vytvořit, a to v leptu, který by mi lépe slušel než dřevoryt. Dal jsem si říci a pokusy se mi dosti dařili. Měl jsem pak i svůj vlastní materiál a pomalu se mi množil i od jiných autorů (Bartošík, Fleissig, Johannsen, Hodek, Vadasz, Nagy, Wimmer, Váchal). To již jsem pilně vyměňoval nejen s domácími sběrateli, ale i s cizinou.“

I přesto, že započal s grafikou v poměrně pozdním věku (45 let), je jeho tvorba značně rozsáhlá. Vzhledem k tomu, že ale doposud není znám žádný úplný soupis jeho děl, jsou v literatuře udávány různé počty. Profesor Jan Hirš, který byl blízkým spolupracovníkem Ctibora Šťastného, uvádí v městské kronice, že pan Šťastný vytvořil za svůj život na 368 děl.  Slavomil Vencl v knize Moderní exlibris v českých zemích mu přisuzuje přes 290 exlibris, 46 novoročenek, 11 velikonočních přání a neurčený počet oznámení a navštívenek.

Ctibor Šťastný tvořil převážně barevnou akvatintou, méně často již leptem a suchou jehlou. V raném období jeho tvorby však nalezneme i grafiky vytvořené metodou linorytu. V jeho dílech převažují motivy květin, krajin i architektury, které jsou zpracovány popisným realismem se sklony k lyrickému drobnopisu. Figurální motivy se téměř nevyskytují. Vytýkáno mu je užívání nevynalézavého až školáckého písma, které snižuje účinek listů.

Své grafiky tvořil nejen pro domácí, ale také pro zahraniční sběratele z Dánska, Polska, Itálie, Německa a Maďarska. O své tvorbě sám poznamenává: Můj obor na škole bylo kreslení, rýsování a matematika. Rád jsem od chlapeckých let kreslil a rád jsem měl vše krásné, i krásnou duši člověka, byť by to byl kdokoliv. Když jsem dostal svého času od mých kolegů, některých, kus zneuznání v samosprávě a to neprávem, zřekl jsem se těch čestných funkcí, které mi braly všecek volný čas a okrádaly moji rodinu o čas, který jsem měl věnovat jí, hledal jsem náhradu za ty nevděčnosti a tak jsem přišel na lept a z toho akvatinta se mi zvlášť zamlouvala. Je to moje potěcha, moje radost ze života. Nikdy jsem z toho artiklu neměl finančního efektu – jen radost a milé překvapení jsem hledal, a když jsem někomu mohl nějaké příjemné překvapení způsobit, nebo někomu se za jakous úsluhu odvděčit mojí skromnou prací, dělal jsem to rád a s ochotou. Jen ve velmi řídkých a ojedinělých případech, když to jinak možné nebylo a vzal jsem peníz, vložil jsem ho do materiálu, abych z mé gáže a kapesného nemusil dokládat (ač jsem tak hodně často činil).

Jednotlivá exlibris jsou řazena abeceně dle majitelů, kterým byla určena.

 

A

 

B

 

C

 

Č

 

D

 

F

 

G

 

H

 

I

 

J

 

K

 

L

 

M

 

N

 

O

 

P

 

R

 

S

Š

 

T

 

V

 

W

 

Z