Dva nálezy pražských grošů v Bzenci na Moravě

V září 1954 při kopání sklepa a základů nového domu na zbořeništi č. p. 441 v Bzenci našli dělníci v hloubce 1 m pod úrovní terénu hliněnou nádobu přikrytou ploským kamenem s množstvím mincí slepených měděnkou. Jedna část nálezu byla – bohužel – rozebrána na místě, druhou část spolu s 13 střepy rozbité nádoby, z nichž můžeme alespoň zčásti sestaviti její dřívější tvar, odevzdal 22. září 1954 majitel zbořeniště Stanislav Ventrča správci Městského musea v Bzenci řediteli Ctiboru Šťastnému, který tuto část prvního nálezu spolu s druhým nálezem odeslal k bližšímu určení a zpracování numismatickému oddělení Národního musea v Praze. V prvním nálezu, zčásti zachovaném, jsou vesměs pražské groše Karla IV. a Václava IV. v počtu 157 kusů.

Jsou to tyto mince:

Karel IV. /1346 – 1378/, pražský groš /2 k./

1./ Líc: ráz přibližně jako Smolík tb. I č. 10 /tam ale tlustý groš/. Koruna má nad okrajovými liliemi velké perle, které leží na vnitřním perlovém kruhu. Perla prostřední lilie se nedotýká vnitřního kruhu. Písmeno S se dotýká začátečním i koncovým dříkem vlastního těla písmene, ale nesplývá s ním; písmeno O je uvnitř poněkud zaškrceno a na vnější straně písmene je na stejné úrovni výběžek.

Opisy:

a/ + KAROLVS ˣ PR….

b/ + DEI ˣ GRA… … …..E

Výška písma vnitřního opisu je 2,1 mm.

Vnější opis je pod korunou zúžen nepřesným položením středu svrchního kolku na střížek.

Rub: český lev s hřívou ze tří řad měsíčků /první řada 3, druhá a třetí řada má 4 měsíčky/. Koruna lva přerušuje vnitřní perlový kruh a zasahuje zčásti do opisového pásu. Na ocase lva je před rozvětvením vodorovně položen půloblouček.

Opis: *+* GROSSI trojlístek …..NSES

2./ Druhý groš Karla IV. vcelku odpovídá č. 1, ale má nečitelná slova na líci KAROLVS a DEI GRATIA; rub kresebně odpovídá č. 1, v opise stěží rozeznáme slovo GROSSI.

Václav IV. /1378 – 1419/, pražský groš /155 k./

Pražské groše Václava IV., jejichž charakteristickou značkou je poměrná nízkost vnitřního opisu. Lícní strany, pohybující se mezi 1,8 – 2,3 mm, jsou řazeny mezi nejstarší ražby Václava IV. V prvním bzeneckém nálezu jsme jich nalezli celkem 18. Kresba koruny je v hlavních rysech stejná; perla střední lilie se nedotýká vnitřního kruhu /11 k./. Pro značnou otřelost obrazu koruny jsme nemohli postavení koruny u 7 grošů zjistit. Rozdělovacími znaménky mezi slovy VENCEZLAVS VERCIVS jsou dva kroužky /11 k./, nebo dvě tečky /1 k./ nad sebou položené. U 6 grošů bylo toto znaménko nečitelné. Slova GROSSI – PRAGENSES jsou od sebe oddělena značkami Radoměrský č. 1 /3 k./ a Radoměrský č. 2 /3 k./; u 12 grošů se nedalo toto znaménko rozeznati.

Podstatnou složku tohoto nálezu tvoří groše, které mají psáno písmeno S ve slově VENCEZLAVS ve správné poloze /92 k./. U těchto 6 grošů této skupiny má písmeno N psáno správně, písmeno Π má 25 grošů, písmeno N v podobě písmene H s rozličně umístěným spojovacím dříkem mají 3 groše. U 11 exemplářů vybíhají z obou postranních dříků písmene N dva dříky šikmo vzhůru a navzájem se kříží. Nečitelné písmeno N má 47 grošů. Rozdílnost kresby koruny můžeme sledovati na položení perly střední lilie koruny: na vnitřním perlovém kruhu má perlu 36 grošů a pod vnitřním kruhem 26 grošů. U 30 grošů nebylo lze položení perly rozpoznat. Oddělovacími znaménky mezi slovy WENCEZLAVS – TERCIVS jsou dva kroužky /13 k./ nebo dvě tečky /41 k./ nad sebou položené; nečitelné znaménko mělo 36 grošů. Slova GROSSI – PREGENSES oddělují znaménka Radoměrský č. 2 /1 k./, Radoměrský č. 5 /11 k./ a Nemeškal /12 k./; u 65 grošů není možné znaménko určit.

Nejmladší grošové ražby Václava IV. – pro něž je příznačným obrácené písmeno S – jsou zastoupeny v malém počtu /12 k./. Nenalézáme mezi nimi písmeno N ve správné poloze. 3 groše mají písmeno Ͷ, Π pak 3 groše, 2 groše mají N, jemuž z postranních dříků vybíhají dva dříky šikmo vzhůru a navzájem se kříží. Dva exempláře mají písmeno N nečitelné. Perlu střední lilie koruny na vnitřním kruhu má 10 grošů; ve 2 případech postavení perly nebylo zřetelné. Slovo WENCEZLAVS – TERCIVS dělí dva kroužky /6 k./ nebo dvě tečky /1 k./ nad sebou položené. U 5 grošů nebylo toto znaménko čitelné. Na rubní straně mezi slovy GROSSI – PREGENSES jsou rozdělovací znaménka Radoměrský č. 5 /2 k./ a Nemeškal /5 k./. Nečitelné rubní rozdělovací znaménko u této skupiny má 7 grošů.

U 17 grošů je písmeno S nečitelné. Písmeno N ve slově WENCEZLAVS je vyraženo ve správné poloze /1 k./, Π má 5 grošů. V jediném exempláři se vyskytl groš, který má N s chybějícím spojovacím dříkem; N z jehož postranních dříků vybíhají dva dříky šikmo vzhůru a navzájem se kříží, má 6 grošů. Perla střední lilie koruny leží u 8 grošů na vnitřním kruhu, někde je pod vnitřním kruhem /4 k./. U 5 grošů se nedalo postavení perly pro otřelost obrazu koruny zjistiti. Rozdělovacími znaménky mezi slovy WENCEZLAVS – TERCIVS jsou dva kroužky /1 k./ nebo dvě tečky /3 k./ nad sebou položené. U 13 grošů je toto znaménko nečitelné. Rozdělovací znaménko na rubní straně mezi slovy GROSSI – PREGENSES jsou Radoměrský č. 5 /1 k./ a Nemeškal /1 k./; u ostatních /15 k./ nemůžeme znaménka určiti.

Počet 157 mincí prvního bzeneckého nálezu doplňuje 162 pražských grošů Václava IV, které nemůžeme pro značnou otřelost určit a zařadit.

II.

Druhý bzenecký nález pražských grošů byl odkryt 2. října 1954 na stejném zbořeništi v malé vzdálenosti od místa prvního nálezu asi ve stejné hloubce. Mince byly ukryty v hliněném hrnečku přikrytém pokličkou. Obsah tohoto nálezu je přibližně shodný s prvním; obsahuje 544 pražské groše Karla IV. a Václava IV. a dva měděnkou spojené slitky grošů, které nelze od sebe odděliti. Na rozdíl od prvního nálezu je tento nález zachován úplný:

Jsou to tyto mince:

Karel IV. /1346 – 1378/, pražský groš /3 k./

1./ Líc: ráz podobný jako Nohejlová č. 2 /tb.III, ř. 23/. Koruna má nad okrajovými liliemi po velké perle, které leží na vnitřním perlovém kruhu. Perla je na vrcholu střední lilie protáhlá a zasahuje také do perlového kruhu. Koruna má výšku 9 mm. Písmeno S splývá, jakoby svinuté do sebe, písmeno O je uvnitř poněkud zaškrceno.

Opisy: a/ + KAROLVS * PRIMVS

b/ + DEI * GRA… REX * BOHM..

Výška písma vnitřního opisu je 2,3 mm.

Rub: český lev s hřívou ze tří měsíčků /první řada má 3, druhá a třetí řada po 4 měsíčkách/. Koruna lva přerušuje vnitřní perlový kruh. Na ocasu lva před rozdvojením je položen měsíček.

Opis: *+* ..OSSI trojlist bez stopky PRAGEN…

Vnější opis je nad korunou lva zúžen nepřesným položením svrchního kolku na střížek. Rubní strana mince je velmi otřelá.

2./ a 3./ Jako Bzenec I. Č. 1 jen poněkud více otřelé.

Václav IV. /1378 – 1419/, pražský groš /540 k./

Nejstarší grošové ražby Václava IV se vyznačují poměrnou nízkostí písma vnitřního opisu lícní strany. V bzeneckém nálezu II. je tento typ zastoupen 21 grošem. Písmeno N od 7 grošů psáno ve správné poloze, Π mají 3 groše a písmeno N ve tvaru H má 1 groš. 10 grošů má písmeno N nečitelné. Perla střední lilie koruny leží v 18 případech pod vnitřním perlovým kruhem, postavení perly se nedá u 3 grošů určit. Mezi slovy WENCEZLAVS – TERCIVS jsou rozdělovacími znamínky buď 2 kroužky /13 k./ nebo dvě tečky /5 k./ nad sebou položené. 3 groše mají toto znaménko nečitelné. Slova GROSSI – PRAGENSES na rubní straně oddělují znaménka Radoměrský č. 1 /2 k./, Radoměrský č. 2 /5 k./ a Radoměrský č. 4 /1 k./. Nečitelné znaménko má 15 grošů. Mezi těmito nejstaršími ražbami Václava IV. je jeden groš, který má na lícní straně ve vnitřním opisovém pruhu vyraženo chybně TERCVS /WENCESLAV a dvě tečky nad sebou TERCVS, GROSSI Radoměrský č. 1 PRAGENSES/.

Nejpočetněji jsou zastoupeny Václavovy groše s písmenem S, které je vyraženo ve správné poloze /291 k./. Písmeno N ve slově WENCESLAVS se vyskytuje ve 22 případech ve správném postavení – jen některé z těchto grošů mají dřík písmene N položený poněkud vodorovněji – Ͷ má 1 groš, Π pak 123 grošů. V 10 exemplářích nalézáme groše, které mají písmeno N, jemuž z postranních dříků vybíhají dva dříky šikmo vzhůru a navzájem se kříži. Jednomu groši chybí u písmene N spojovací dřík. Nerozpoznatelným je písmeno N u 134 grošů. Perla střední lilie koruny leží na vnitřním perlovém kruhu /137 k./ a pod vnitřním perlovým kruhem /68 k./; postavení perly není možno rozeznati u 87 grošů. Slova WENCEZLAVS – TERCIVS jsou oddělena od sebe dvěma kroužky /56 k./ nebo dvěma tečkami /117 k./ nad sebou položenými. 1 groš nemá tato oddělovací znaménka. 115 grošů má toto oddělovací znaménko nečitelné. GROSSI – PRAGENSES oddělují znaménka Radoměrský č. 1 /1 k./, Radoměrský č. 3 /2 k./, Radoměrský č. 4 /3 k./, Radoměrský č. 5 /24 k./ a Nemeškal /68 k./. Neurčitelné je toto znaménko u 195 grošů.

Nejmladší grošové ražby Václava IV. s typickým Ꙅ /127 k./ mají písmeno N ve slově WENCEZLAVS jednak s opačně položeným spojovacím dříkem Ͷ /48 k./. Ve 23 případech je písmeno N nečitelné. Perla střední lilie koruny je na vnitřním perlovém kruhu /113 k./, u 13 grošů není možno postavení perly určit. Mezi slovy WENCEZLAVS – TERCIVS jsou dva kroužky /109 k./, nečitelné toto znaménko má 18 grošů. Oddělovací znaménka Radoměrský č. 4 /1 k./, Radoměrský č. 5 /48 k./ a Nemeškal /27 k./ jsou mezi slovy GROSSI – PRAGENSES. 51 groš má toto znaménko nečitelné.

Groše, u nichž je písmeno S nečitelné /79 k./ mají několik typů písmene N ve slově WENCEZLAVS. Písmeno N ve správné poloze má 1 groš. Ͷ mají dva groše, Π /23 k./, H /11 k./. 3 groše mají N, jemuž z postranních dříků vybíhají 2 dříky šikmo vzhůru a navzájem se kříží. Perla střední lilie koruny leží na vnitřním perlovém kruhu /10 k./ a pod vnitřním perlovým kruhem /29 k./; u 40 grošů je položení perly nečitelné. Dva kroužky /7 k./ a dvě tečky /29 k./ nad sebou položené oddělují slova WENCEZLAVS – TERCIVS; 63 grošů má tuto značku nečitelnou. GROSSI – PRAGENSES oddělují znaménka Radoměrský č. 2 /1 k./, Radoměrský č. 5 /12 k./ a Nemeškal /3 k./. Ostatní groše/63 k./ mají oddělovací znaménka nezjistitelná.

Pro značnou otřelost obrazu a písma se nedají blíže určiti 22 groše.

–

Většina pražských grošů bzeneckých nálezů I. a II. je značně otřelá, což bývá běžným zjevem u grošových ražeb Václava IV. Proto jsme mohli při zpracování obou nálezů postupovati jen podle některých základních rozlišovacích znaků. I jejich zjišťování bylo však mnohdy svízelné.

Karlovy groše obou nálezů patří mezi poslední ražby Karlovy. Potvrzují nám to i jiné nálezy, v nichž se vyskytly Karlovy groše společně s převážnou většinou pražských grošů Václava IV.

Nejstaršími ražbami Václava IV. jsou groše vyznačující se poměrně nízkým písmem vnitřního opisového pruhu na lícní straně. Povšimneme-li si však i celkového rázu těchto Václavových grošů, můžeme toto chronologické zařazení odůvodniti. Např. kresebné provedení lva je příbuzné kresbě lva na posledních groších Karla IV. Štíhlý lev Václavových grošů typu malého písma se výrazně odlišuje od lva posledních jeho ražeb s vysokým písmem a obráceným Ꙅ, který je hrubého a zavalitého tvaru. Perla střední lilie koruny leží pod vnitřním perlovým kruhem a mezi slovy WENCEZLAVS – TERCIVS jsou rozdělovacími znaménky většinou dva kroužky nad sebou položené. Slova GROSSI – PRAGENSES oddělují pak znaménka Radoměrský č. 1 a Radoměrský č. 2.

Mezi nejmladšími a nejstaršími grošovými ražbami Václava IV. je celá řada typově odlišných grošů, z nichž mnohé se celkovým rázem blíží skupině grošů Václavových s malým písmem, druhé z nich však hrubým provedením a výškou písma stojí časově blíže nejmladším ražbám Václava IV. Přesné chronologické zařazení však není dosud možné.

K nejmladším ražbám Václava IV. počítáme pak groše, jejichž typickou známkou je obrácené písmeno Ꙅ – často svinuté do sebe – vnitřního opisu lícní strany, hrubě provedená kresba zavalitého lva a poměrně vysoké písmo opisů na lícní a rubní straně /okolo 3 mm/. Písmeno N grošů této skupiny je vyřešeno většinou s obráceně položeným spojovacím dříkem Ͷ, nebo spojovací dřík je položen mezi oba vrcholy postranních dříků Π. Rozdělovacím znaménkem mezi slovy WENCEZLAVS – TERCIVS jsou dva kroužky nad sebou položené a mezi GROSSI – PRAGENSES jsou znaménka Radoměrský č. 4, Radoměrský č. 5 a Nemeškal.

Dobu ukrytí obou bzeneckých nálezů můžeme položiti do let po r. 1419, kdy Moravou procházela vojska císaře Zikmunda, usilujícího o ovládnutí českých zemí.

Lubomír Nemeškal

zdroj: Nedatovaná strojopisová zpráva. Archiv expozice města Bzence, Fond Muzeum v Bzenci, kart. Hb, sign. 417.