Přepis pamětního zápisu stanice SNB v Bzenci. Text je ponechán v původním znění, pouze doplněn o některé upřesňující informace (kurzívou v závorce). Originál dokumentu je uložen v Archivu bezpečnostních složek v Kanicích na Brněnsku.

Pamětní zápis stanice SNB Bzenec k událostem v letech 1939 – 1945

Sbor národní bezpečnosti

Velitelství stanice Bzenec, okres Uh. Hradiště dne 18. února 1946

Čís. jedn. 342/46

Věc: Památníky SNB – vedení

Odpověď k rozkazu SNB-ZV Brno ze dne 28. 1. 1946, č. j. osv. 38841/45

Hlásím, že do 15. března 1939 byly zápisy do památníku provedeny. Proto pokračuji ve vypisování událostí vyskytnuvších se v obvodě zdejší stanice po tomto datu:

1939

Po prohlášení samostatnosti Slovenského státu a po obsazení Podkarpatské Rusi Maďary byli nuceni příslušníci četnictva české národnosti opustiti slovenské území a byli dáni k dispozici ZČV Brno a Praha.

Na četnickou stanici Bzenec byli zatímně přiděleni tito četníci: vrch. strážm. Antonín Šiška, Svatopluk Čech, strážm. Bohumil Glos, František Němec, Bedřich Vejskal, Bedřich Šebesta, Jaroslav Konečný a Josef Kudlík.

Dnem 15. března 1939 nastala pro český národ nejtemnější doba dějin.

1940

Začátkem roku 1940 zajistilo gestapo písemný materiál /Sokola/ v Bzenci, Domaníně a Těmicích a zabavilo seznamy členů Sokola, dorostu i žactva. Rovněž zabavilo pokladní knihy spolku Červeného kříže v Bzenci s peněžní hotovostí a prohlásilo, že tento spolek je z nařízení německých úřadů rozpuštěn a jeho jmění zabaveno. Pokladníkem Červeného kříže byl tehdy učitel Běhal.

V měsíci říjnu 1940 zakázali Němci veškerou činnost Sokola.

1941

Dne 14. dubna 1941 nařídilo gestapo zajištění veškerého sokolského jmění, počítaje v to i nemovitosti a cvičební nářadí. Vedoucí Sokola v Bzenci, Domaníně a Těmicích, přesto, že bylo nařízeno okamžité provedení, byli o nařízeném stávajícím zajištění jmění vyrozuměni a vyzváni, aby si vše připravili a na určitou hodinu se do Sokoloven dostavili. Majetek byl zajištěn a movité věci zamčeny a zapečetěny do zvláštních místností. Peníze na hotovosti byly vloženy na vázaný účet do místní spořitelny. Asi za týden dostavil se na zdejší četnickou stanici náčelník Sokola v Bzenci učitel Oldřich Kučera a žádal prap. Vyorala o tajné otevření zapečetěného sokolského inventáře, aby cenné věci mohly býti dodatečně ukryty a nebyly okupanty zničeny. Prap. Vyoral žádosti jmenovaného vyhověl. Zatímco několik spolehlivých Sokolů střežilo příchod k Sokolovně, ostatní ukrývali různé cenné věci jako např. kožené žíněnky, šplhací lana apod.

Dne 24. června 1941 byl demolován příslušníky SA židovský templ v Bzenci, přičemž Vlajkaři a podobné živly rozkrádali v templu se nacházející židovský majetek.

Dnem 1. července 1941 byl rozpuštěn spolek Junák a vydán zákaz nošení součástek stejnokroje.

Dne 1. prosince 1941 zabaveno jmění „Orla“ a činnost spolku zakázána.

Dne 12. září 1941 byly vylepeny v Bzenci letáky s textem „Věrni zůstaneme“. Na základě toho zatklo gestapo z Uh. Hradiště Metoděje Manna/ředitele městské spořitelny, řídícího učitele Ladislava Koutného, tiskaře Františka Tomečka, Aloise Kincla, Jana Jocha a Oskara Glasera, všechny ze Bzence, kteří jako rukojmí byli vězněni v Uh. Hradišti 4 týdny. Vstup SSSR do války proti Německu přijalo všechno obyvatelstvo s nadšením, ježto každý pevně věřil, že tímto okamžikem je pád Německa neodvratný.

1942

Dne 20. února 1942 byl gestapem zatčen pro poslech cizího rozhlasu Jan Laga ze Bzence a dne 23. 2. 1942 pro tentýž delikt Josef Šlechta ze Bzence. Oba byli odsouzeni k patnácti měsícům žaláře a po odpykání trestu se vrátili domů.

V měsíci únoru 1942 navázal legionář prap. děl. pl. Václav Vyžďura ze Bzence spojení s příslušníky zdejší četnické stanice za účelem podporování osob, jejichž živitelé byli gestapem umučeni, resp. žalářováni.

Počínaje tímto měsícem, docházel prap. Vyžďura každého prvního v měsíci na stanici a každý příslušník přispěl podle možností určitou částkou. Celkem vybral prap. Vyžďura od všech místních spolehlivých občanů částku asi 178 000 K. Tuto podporu obdržely všechny oběti nacistického běsnění. Této akce se účastnili tito příslušníci zdejší stanice: vrch. strážm. Antonín Šiška, prap. Karel Vyoral, št. strážm. Bohumil Glos, František Němec, František Kačenka a strážm. Bedřich Vejskal a strážm. Josef Kudlík.

1943

Začátkem ledna 1943 byly vyvezeny ze Bzence všechny židovské rodiny do sběrného tábora v Uh. Brodě. Téměř všechny rodiny byly v německých koncentračních táborech umučeny.

Dne 30. března 1943 byl zatčen gestapem z Uh. Hradiště a Brna ředitel měšťanské školy ze Bzence Ctibor Šťastný a jeho manželka Anděla, ježto přechovával Františka a Marii Janouškovy ze Žeravic, kteří byli stíháni gestapem.

Ctibor Šťastný byl odsouzen dne 15. června 1943 německým zvláštním soudem v Brně k pěti letům káznice a ztrátě majetku a jeho manželka Anděla Šťastná ke třem rokům káznice. Šťastný si odpykával trest ve Zwikau in Sax (Zwickau) a dne 9. května 1945 vrátil se do vlasti s podlomeným zdravím. Jeho manželka dne 5. 5. 1944 ve věznici Javoru (Jawor) v Pruském Slezsku zemřela. Manželé Janouškovi byli odsouzeni k trestu smrti a popraveni.

1944

Dne 19. února 1944 byl zatčen pro podzemní činnost legionář a železniční zřízenec Matouš Ševčík z Domanína, který byl dne 15. ledna 1945 v Breslau popraven.

V měsíci květnu 1944 byli příslušníci četnické stanice v Bzenci zapojeni do podzemního hnutí skupiny „Carbon“. Velitelem byl parašutista, nynější mjr. František Bogataj z Ostrožského Předměstí.

Zapojení zprostředkovával legionář št. strážm. v. v. Jan Šimčík z Kunovic, který také spojení s četnickou stanicí Bzenec a skupinou „Carbon“ udržoval. Kromě toho také přejímal zprávy pro skupinu „Carbon“ od zdejší četnické stanice prap. četnictva František Halámek z Uherského Hradiště.

Byly podávány zprávy převážně vojenského obsahu, týkající se zejména přesunu německých transportů, síly jednotlivých německých posádek, provádění opevňovacích prací TO (Todtovy organizace), opatřování nepravých přihlášek pro osoby stíhané gestapem apod.

Pro skupinu „Carbon“ pracovali tito příslušníci četnické stanice v Bzenci: vrch. strážm. Antonín Šiška, prap. Karel Vyoral, št. strážm. Bohumil Glos, Bedřich Vejskal a strážm. Josef Kudlík. Št. strážm. František Němec byl opět zapojen do skupiny podzemního hnutí „Vela“, jejímž velitelem byl generál Koutňák.

Dne 14. září 1944 byl zatčen tiskař František Tomeček ze Bzence z neznámých důvodů a po šesti týdnech propuštěn domů.

1945

Dne 8. února 1945 byl zatčen gestapem z Uh. Hradiště velitel podzemního hnutí skupiny „Vela“, generál Josef Koutňák a dne 27. února 1945 gestapem provedeno zatýkání všech osob, které přišly s generálem Koutňákem do styku. Byli zatčeni: František Tomeček, prap. děl. pl. Václav Vyžďura, Jan Joch, František Ajmunt, Alexej Novosád, František Kovář a jeho dcera Božena Kovářová (ve skutečnosti Jan Kovář a Božena Kovářová), všichni ze Bzence. Po šesti týdnech byly tyto osoby pro nedostatek důkazů propuštěny. V měsíci únoru 1945 shodili spojenci z letadel větší zásilku zbraní v Bzenci ve vinohradech, kterážto zásilka byla z větší části Němci nalezena, ježto osoby určené k její úschově nestačily všechno odkliditi.

V měsíci březnu 1945 byl zatčen gestapem učitel Antonín Straka ze Bzence, který spolupracoval s parašutistou Bogatajem. V důsledku týrání se ve vězení otrávil.

Začátkem dubna 1945 byli tajně povoláni na zdejší stanici příslušníci podzemního hnutí učitel Oldřich Kučera, učitel František Strážnický a ještě několik spolehlivých občanů, za účelem projednání veřejné bezpečnosti při příchodu osvobozeneckých armád. Byl pořízen seznam 30 spolehlivých osob a projednána otázka jejich vyzbrojení, aby po osvobození Bzence bylo zamezeno nekalým živlům v rabování a páchání jiných trestných činů.

Dne 15. dubna 1945 obklíčena gestapem a SS část Bzence /Olšovec/, kde se ukrývali příslušníci podzemního hnutí „Vela“. 3 osoby byly na místě zastřeleny, 4 odvlečeny do Kyjova, kde byly umučeny.

Dne 17. dubna 1945 v důsledku postupu spojeneckých armád ničili Němci výhybky a jiná železniční zařízení na nádraží v Bzenci a současně veškeré mosty výbušninami.

Dne 18. dubna 1945 po odzvonění poledne v místním kostele, úplně zničili historicky památnou kapli sv. Floriána, postavenou ve vinicích na místě, kde kdysi stával hrad.

Po celý den bylo zakázáno obyvatelstvu vycházeti z příbytků, četnictvo bylo vyzváno, by zůstalo doma a poslední tlupy německých SS rabovaly obchody a prodejny. Aby nebylo četnictvo německými hordami odzbrojeno, převlékli se všichni příslušníci stanice do civilu, služební zbraně uschovali a zdržovali se u svých rodin.

Dne 19. dubna 1945 o 6:30 hod vnikly přední rumunské hlídky do Bzence z lesa Bzinek. Nadšení obyvatelstva nad příchodem osvobozující armády nelze popsati. Rumunští vojáci byli hoštěni jídlem i nápoji a během asi půl hodiny byly vyzdobeny jak veřejné, tak i soukromé budovy státními prapory a rovněž prapory ruskými a rumunskými.

Všichni příslušníci zdejší stanice ihned po příchodu rumunských hlídek byli vystrojeni a vyzbrojeni a počali vykonávati pravidelnou službu, společně s občany, jejichž seznam byl již dříve pořízen. Současně nastoupil službu vrch. strážm. Alois Bureš a št. strážm. Josef Tuček, kteří byli ve výslužbě. Tyto hlídky byly vyzbrojeny vojenskými i loveckými puškami a také dvěma puškami, které asi v měsíci lednu 1945 byly nalezeny na nádraží v Bzenci a příslušníky stanice ukryty ve sklepě četnické stanice. Rumunské vojsko s radostí poskytlo potřebný počet nábojů pro tyto zbraně, takže jich šlo použíti ku střežení různých skladišť a při nočním hlídkování. Tyto zbraně byly pak odevzdány posádkovému velitelství ve Bzenci.

Němci, kteří dne 19. dubna 1945 byli ze Bzence vypuzeni, usadili se na vrcholcích vinohradů, kde se po 9 dnů a nocí zoufale bránili. Při tom zaminovali veškeré vinohrady a teprve dne 28. dubna 1945 ustoupili za obec Těmice a dále na západ. Následkem zaminování přišlo v Bzenci, Těmicích a Domaníně o život 12 osob a 16 osob následkem zranění o nohu.

Při osvobozovacích bojích a následkem zákeřných min přišlo o život 56 rumunských vojínů, kteří jsou pohřbeni u řím.-kat. kostela v Bzenci.

Ihned po osvobození Bzence se utvořil v Bzenci revoluční národní výbor, v němž byly zastoupeny všechny 4 politické strany. Tento národní výbor vykonával svoji funkci až do řádných voleb, provedených aklamací nového národního výboru. Rovněž v obci Těmicích a Domaníně byl utvořen revoluční národní výbor ihned po osvobození tj. 29. 4. 1945.

Dne 25. dubna 1945 byl zřízen v Bzenci internační tábor, v němž byli soustředěni Němci a kolaboranti. Němci na něž se nevztahovalo ustanovení o válečných zločinech podle dekretu presidenta republiky, byli dne 23. 5. 1945 vyvezeni na rakouské hranice a vyhoštěni. Jejich jmění bylo zajištěno. Celkem bylo zatčeno pro spolupráci s Němci a kolaborantství 50 a udáno 19 osob.

V měsíci květnu 1945 se zastřelil v lese nedaleko Vracova vrch. strážm. v. v. František Dobrovský, který Němcům udal rolníka Karla Ventrču ze Bzence a měl býti pro tento udavačský čin zajištěn. Aby se tomuto vyhnul, spáchal sebevraždu a teprve dne 12. července 1945 byl již ve značném rozkladu občany nalezen.

Po ukončení bojů a kapitulaci Němců přišla do Bzence část zahraniční posádky, která bojovala po boku Rudé armády. Při příchodu do Bzence byla jak obyvatelstvem, tak i národním výborem slavnostně uvítána.

Dne 23. září 1945 dostavil se do Bzence na pozvání ministr spravedlnosti Dr. Jaroslav Stránský, který byl jmenován čestným občanem města Bzence. Při této příležitosti měl ministr Dr. Stránský na náměstí proslov, v němž vysvětlil program národní fronty.

Den 28. říjen byl velkým národním svátkem opět v osvobozené vlasti. Oslav se účastnila místní vojenská posádka, část posádky Rudé armády dlící ve Bzenci a tisíce civilního obyvatelstva jak ze Bzence, tak i ze širokého okolí. Slavnostní proslov měl velitel místní posádky, velitel části Rudé armády a členové národního výboru. Těchto oslav se účastnili též všichni příslušníci zdejší stanice.

Celkem možno říci o všech příslušnících zdejší stanice, že se po celou dobu okupace chovali všichni jako uvědomělí Češi, službu konali ve prospěch českého národa a v mnoha případech vyrozuměli občany o nebezpečí, které jim hrozilo ze strany německých úřadů, hlavně gestapa.

Velitel stanice odvelen: vrch. strážm. Vyoral