Bzenec ve filmu

Filmová kamera si města Bzence i přes jeho malebnost nikdy nějak zvlášť nevšímala. Většina záběrů vznikla v jeho blízkém okolí nebo se zaměřila na určitá místa, ale stavby pro místo tak typické jako kostel, zámek nebo Starý hrad v žádném filmu detailně nenajdeme. Moc pěkné momentky nalezneme ve filmu Chvála révy (1941) od Elmara Klose, který byl vysílán v rámci oblíbeného cyklu Hledání ztraceného času, jedná se ovšem o film dokumentární.

Dalším dokumentárním snímkem z cyklu Hledání ztraceného času je vinobraní zachycené kamerou protektorátního filmového týdeníku.

 

Rozhodně nejstarším snímkem je film z roku 1930 Tonka Šibenice, podle literární předlohy E. E. Kische, který byl natáčen na úzkorozchodné dráze, která vedla z cukrovaru ve Bzenci – Kolonii do Veselí nad Moravou a později byla prodloužena až do Tasova. Většina záběrů patrně vznikala až u města Veselí nad Moravou, proto tady tento film zmiňuji jen okrajově.

 

Dalším v pořadí byl známý a divácky velmi úspěšný snímek Cesta do pravěku, který natočil v roce 1955 režisér Karel Zeman. Cestu čtyř kamarádů, kteří na pramici proplují jeskyní do pravěku a postupně od doby ledové doplují až k silurskému moři na počátek věků, kdy plavba proti proudu řeky symbolicky zobrazuje putování do minulosti. Čtvrtohory, setkání s domnělým pračlověkem a některé další záběry u řeky byly natočeny v oblasti neregulované části řeky Moravy v místech přírodní památky (PP) Osypané břehy, dnes ovšem oproti filmu dost pozměněné ničivými povodněmi v roce 1997.

 

Podle humoristické knihy Zdeňka Galušky vznikl v letech (1975 – 1984) v režii Petra Tučka známý seriál Slovácko sa nesúdí, ve kterém se představila většina tehdejších výborných herců v čele s Jozefem Kronerem v roli stařečka Pagáča a Oldřichem Velenem, jenž ztvárnil jeho kamaráda hotaře Juru Kláska. Na některých hercích byla Praha vidět, ale hlavně slyšet, i když se snažili, ale Oldřich Navrátil v roli Jana Trnečky v 10. díle Janek Vyskoč kozí vrah byl přesvědčivý. Právě tato část se natáčela mimo jiné v okolí Bzence, kam přijel se svou kumpanií c. a k. vojáků Rakušák jak poleno, nadporučík Krkowiczka z Uherského Hradiště, krásně ztvárněný Jiřím Kodetem. Klid, který válečný invalida hledá v lese v místech dnešní přírodní památky PP Vojenské cvičiště, naruší výcvik fanatického velitele. Následná netradiční drezůra jeho kobyly probíhá taky v těchto dnes samozřejmě o hodně zarostlejších místech. V tomto díle oblíbeného seriálu si zahrálo v komparsu vojáky i několik Bzenčanů.

 

Za další tři roky tady byli filmaři znovu, aby do snímku O Moravské zemi (1977) natočili u bzeneckého hřbitova záběry z pohřebního průvod sedláka Pernici v podání Ilji Prachaře. Pod dlážděnou cestou na místo posledního odpočinku, poté ještě debatuje Radoslav Brzobohatý se svými známými. Pro úplnost, většina záběrů se natáčela v Ostrožské Lhotě pod vedení režiséra Antonína Kachlíka.

 

Režisér Radim Cvrček natočil v roce 1980 film Děti zítřků o událostech z roku 1920 uváděných jako hodonínská generální stávka. Většina exteriérů se logicky natáčela v Hodoníně, ale třeba železniční stanice Moravský Písek, se změnila pro účely filmařů právě na Hodonín. V úvodní scéně jde hlavní hrdina, navrátilec z bojišť první světové války v podání Vladimíra Kratiny, v pozadí s panoramatem města Bzence. Ovšem střihem se poté dostane, co sejde dolů z vinohradů do Uherského Ostrohu.

 

Ve snímku Rodina je základ státu z roku 2011 se filmaři vrátí po 56 letech opět na Osypané břehy, kam scénář přivede Igora Chmelu v roli kdysi úspěšného podnikatele Libora a jeho rodinu na útěku před policií a sebou samým. Další jejich kroky po noci strávené v krásném borovém lese vedou do nedaleké Strážnice.

 

Jako doma se na Slovácku mohl cítit Ilja Prachař rodák z Malenovic u Zlína. Ze všech těchto šesti filmů si hned ve třech z nich zahrál a to v seriálu Slovácko sa nesúdí, poté v Dětech zítřků a ve snímku O Moravské zemi.

Pokud někdo z laskavých čtenářů bude vědět o dalším filmu nebo seriálu, který se natáčel ve Bzenci, rádi jej do našeho článku zapracujeme.