Jaroš Antonín
Testament aneb poslední vůle Antonína Jaroše.
Předně poroučím tělo zemi, odkud přišlo a mou hříšnou duši do pěti Kristových ran.
Mám v Kněžích horách jeden achtel vinohradu, z něj poroučím synu Pavlovi půl achtele.
Druhou půli achtele poroučím mé dceři Františce, tu část vzadu vedle Floriána Nikla.
Jsem dlužen do Hradiště peněz 50 zl. Z nich 25 zl. bude platit Jan Vrzal, co je mě dlužen, druhých 25 zl. bude platit syn Pavel, na to se uvolila Anna, dcera Jarošova, Pavlovi Jarošovi 9 zl. zaplatiti.
Ještě jsem dlužen židovi Jelínkovi peněz 30 zl. Ty taky bude platit syn Pavel polovic, a ta dcerka Františka polovic, oba spolu těch 30 zl. a tak budou mé dluhy zaplaceny.
Barák poroučím mé dceři Anči, aby mě však udělala pohřeb jenom s polovičním requiem a hrubou mši svatou a tak ten barák jí dceři zůstati má. Domácí malé nábytky, ty všecky také poroučím dceři Anči za její mě věrnou službu až do smrti, krom peřin.
Mám jednu duchnu a dva zhlavce, ty poroučím dceři Františce.
Ještě poroučím synu Pavlovi můj kabát, taky můj klobouk a jednu motyku, s tím má být odbytý a nemá se na nic víc hlásit.
Na invalidy 6 kr.
A tak mou poslední vůli zavírám a pana purkmistra a ostatní pány pro Boha prosím, aby nedopustili mezi synem a dcerou žádný handl (výměnu), abych já v zemi měl pokoj.
Antonín Jaroš
Filip Kotek – dožádaný svědek a radní
Frantz Vojtěch – dožádaný svědek a radní
Publicatum est hocce testamentum in plena sehsione u přítomnosti erbů (dědiců) a je od nich schválený. Jenž se stalo v domě radním ve Bzenci dne 26. května 1763.
Za úřadu perkmistrovského pana Antonína Jana Orlického.
Šebestka Veruna (Šebestová Veronika)
Testament aneb poslední vůle Veruny Šebestky, která před náma, níže podepsanýma svědkama vypověděla, jak následuje.
Předně odporoučím mou hříšnou duši do pěti ran Krista pána a tělo mé zemi odkud přišlo.
Mému synu Martinovi odporoučím těch 10 zl., které jsem jemu na kus vinohradu půjčila a 21 fůr hnoje.
Přitom jednu pětítku, kterou dcera Anča mu vydat má.
Item (dále, kromě toho) odporoučím mu 5 zl., které taky sestra Anča jemu složiti má a z jejího baráku vyplatit.
Druhému synu Mikulášovi dala jsem podle svatebních smluv půl achtele vinohradu v Humencích vedle Jelínkové ležící a čtvrt Rúbanice na Dubových, přitom jednu krávu, kteréžto věci mu tak zůstati mají. Ještě jsem mu dala dle smluv svatebních půl baráku.
Dceři Anči odporoučím půl baráku, kterýžto barák já stavím v 30 zl. Z tohoto baráku bude Anča povinna bratru Mikuláši za jeho polovinu 15 zl. splatit z nového vinného užitku, a to sice nadvakrát. Po vyplacení těch 15 zl. peněz bude její celý barák.
Přitom toho půl achtele vinohradu vedle Blahutky v Humencích ležící, který jsem dceři Anči ve smlouvách svatebních dala, má jí taky zůstat.
Ještě Anči odporoučím za její věrné posluhování jednu zahrádku pod Šibenicí ležící, však ale, aby ona z téj zahrádky mě můj pohřeb vystrojila, na který 10 zl. vyložiti povinna bude.
Ty dvě peřinky, co po mé smrti zůstanou a všecko, cokoliv v baráku se vynalezne (najde), odporoučím Anči.
Na invalidy 6 kr.
S tím mou poslední vůli zavírám a pana purkmistra a ostatní pány prosím, aby nad ní pevnou ruku drželi.
Jenž se stalo v Bzenci dne 15. dubna 1763.
Jiřík Pokorný – radní a svědek
Mathias Josef Miklíček – městský syndicus a dožádaný svědek
Publicatum est hocce testamentum coram horedibus in plena sehsione curiali Bzence dne 26. května 1763. Kteří dědicové tento testament schválili a s tím spokojeni jsou.
Za purkmistrovského ouřadu pana Antonína Orlického.
Fabián Bernard
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha Svatého Amen.
Považujíce já, Bernard Fabián, bzenecký měšťan, nestálost živobytí lidského a kterak každý člověk umříti musí a jisté hodiny smrti neví.
Pročež jsouce já v mé těžké nemoci postavený, však při zdravém rozumu a dobré paměti, o mém statečku, který mě Pán Bůh Všemohoucí milostivě uděliti a požehnati ráčil, tímto mým testamentem takto disponíruji a kšaftuji.
Předně odporoučím a odevzdávám mou ubohou duši Bohu Všemohoucímu s tou nejponíženější prosbou, aby on ji, když se od těla odloučí, skrze nejdražší krev a zásluhy Ježíše Krista a přímluvu Přeblahoslavené Panny Marie a všech milých Božích svatých, obzvláště ale mých svatých patronů, do jeho Božích rukou milostivě přijati ráčil.
Za druhé poroučím, aby tělo mé dle křesťanského katolického způsobu, a sice s celým officiem pohřbeno bylo.
Za třetí odporoučím na mše svaté za mou duši 50 zl.
Za čtvrté odporoučím pozůstalým dětem Václavovi Fabiánovi, Rozině, Esterce a Pavlovi Fabiánovi na rovné díly 50 zl.
Za páté chudým lidem, to jest sebrancům (krom invalidů) odporoučím 5 zl., s tím doložením, aby takové peníze mezi ně, hned po pohřbu, zde ve Bzenci rozdány byly.
Za šesté na invalidy odporoučím 12 kr.
Za sedmé jednoho každého pořádného testamentu grund (základ) a podstata jest, ustanovení dědiců. Pročež tehdy já jmenuji, ustanovuji, institucíruji a volám za moji pravou a pravdivou univerzální dědičku nad vším mým mohovitým i nemohovitým statkem, nic nevyjímaje, moji milou manželku Beátu, důvěřiv, že ona na moji ubohou duši se svými modlitbami nezapomene.
To jest má pravdivá a nezrušitelná poslední vůle a dispozice.
Pročež počestnou, moudrou a opatrnou radu městskou zdejší poslušně a pro odplatu Boží prosím, by ona nad takovou poslední vůlí mojí pevnou ruku držeti a protiv takových nic jednati nedopustila, jakož já taky za to, když před trůn Božské Velebnosti a do slávy věčné připuštěn budu, za počestnou radu orodovati neopominu.
K utvrzení toho všeho jsem já, poněvadž psát neumím, sobě pana Jiříka Richmana vyprosil, aby se on v jednom stejném čase a na jedenkrát v mé přítomnosti, jakožto svědkové (však jim a jejich dědicům beze škody) ji podepsali a jejich užívající pečeti k tomu přitlačili.
Jenž se stalo v městě Bzenci dne 30. dubna 1763.
Jiřík Richman – dožádaný jména podpisu testatorového
Jakub Summer – svědek
Publicatum est hocce testamentum in plena sehsione Bzenec dne 3. června 1763 za ouřadu purkmistrovského pana Antonína Jana Orlického.
Který testament oni dědicové při úplné sehsi schválili a s ním spokojeni jsou s tou příčinou: Poněvadž ona vdova Beáta Fabiánka z dobré vůle k těm erbům (potomkům) a dědicům, totižto Kateřině po Václavu Fabiánovi 1 zl. 30 kr., po Esterce dědicům 10 zl., po Rozině pozůstalým erbům taky 10 zl. teď přidala, s kterým jsou na všechen způsob spokojení.
Jenž se stalo v domě radním ve Bzenci dne 11. června 1763.
Hrb Petr
Testament aneb poslední vůle Petra Hrba, který před námi, dole podepsanými a schválně dožádanými svědky na tento způsob vypověděl a vyjádřil.
Za prvé:
Mám dvě dcery a jeden barák, který zanechávám těm dvěma dcerám, však ale na takový způsob, aby se prodal, z kterých peněz starší dcera má o 10 zl. více dostati, protože ona mě věrně, až do mé smrti sloužila.
Za druhé:
Můj pohřeb mají obě spolu vypravit, však ale jenom prostý.
Za třetí:
Mám dvě peřinky, které odporoučím starší dceři Rozině za její dobré opatrování.
Za čtvrté:
Co se ale věcí v baráku vynacházet bude, mají se na rovné díly rozdělit.
Za páté:
Na invalidy odporoučím 3 kr.
S tím mou poslední vůli zavírám a pána purkmistra a ostatní pány prosím, aby pevnou ruku nad ní drželi. Jenž se stalo v Bzenci dne 29. května 1763.
Petr Hrb – testator
Jiřík Pokorný – radní a dožádaný svědek
Frantz Vojtěch – dožádaný svědek
Publicatum est hocce testamentum coram patibus interehsatis, který dědici schválili a s ním také na všechen způsob spokojeni jsou.
Jenž se stalo ve Bzenci dne 18. června 1763.
Za ouřadu purkmistrovského pana Antonína Jana Orlického.
Berankova Catherina (Beránková Kateřina)
Aneb poslední vůle nebožky Kateřiny ovdovělé Beránkovny, která před námi, dole podepsanými svědky, na takový způsob její poslední vůli vyjádřila, totižto:
Za prvé:
Mám půl achtele vinohradu v hoře Klínech ležící, kterýžto vinohrad se má od počestného práva vyšacovat a prodat, z kterýchžto peněz se má můj pohřeb vyplatit.
Za druhé:
Odporoučím dceři provdané Jurečkové 10 zl., kteréž peníze se jí mají dáti z toho vinohradu utržených peněz, totižto ona má těch 10 zl. před ostatníma druhýma dcerama dostat.
Za třetí:
Mám na domě 55 zl., z kterých odporoučím na fundaci 50 zl., aby za mě, mého manžela Josefa a syna Jana a Jiříka mše svaté slouženy byly.
Za čtvrté:
Odporoučím mé dceři provdané Šrámkové za její věrné opatrování a sloužení jednu krávu.
Za páté:
Odporoučím z vybývajících 5 zl. na žebráky 3 zl.
Za šesté:
Mám tři kusy peřin. Duchnu odporoučím dceři Kači ovdovělé Holasce (Holasové), ostatní dva kusy odporoučím těm druhým dvěma dcerám, každé jeden kus.
Za sedmé:
Ty peníze co vybývati a všecky věci co se vynacházeti budou, odporoučím, aby se na rovné díly rozdělily.
Za osmé:
Na invalidy odporoučím 6 kr.
S tím mou poslední vůli zavírám a pána purkmistra a ostatní pány prosím, aby nad ní pevnou ruku drželi.
Jenž se stalo v Bzenci dne 12. června 1763.
Kateřina Beránková – testatorka
Jiřík Summer – radní a dožádaný svědek
Jiřík Pokorný – radní a dožádaný svědek
Publicatum est hocce testamentum coram partibus interehsatis v domě radním v Bzenci dne 18. června 1763.
Za ouřadu purkmistrovského pana Antonína Jana Orlického.
Matuška František
Poslední vůle France Matušky.
Dětem svým, totižto staršímu synu Janovi zanechává jeden barák, z kteréhož baráku má platit sestře své Marianně 10 zl., bratru Antošovi 5 zl., sestře Anči 5 zl.
Otci svému udělá pohřeb a maceše také pohřeb a místo v tom baráku má mít macecha až do smrti.
Že tomu tak a nejinak jest, to my, našim jménem podepíšeme a jakožto svědci dosvědčujeme.
Na invalidy poroučí 6 kr.
Jenž se stalo v Bzenci 16. července 1763.
Martin Chmel – svědek
Johannes Čermák
Publicatum est hocce testamentum coram partibus interehsatis, který taky erbové (potomci, dědicové) schválili a spokojení jsou.
Jenž se stalo za ouřadu purkmistrovského pana Antonína Jana Orlického v domě radním v Bzenci dne 21. července 1763.
(Na další straně testamentní knihy je výše uvedená poslední vůle z neznámého důvodu přepsána ještě jednou, s tím rozdílem, že data pod listinou obsahují údaj 29. července 1763.)
Beata Stawinowská (Beáta Stavinovská – v prvním manželství Fabiánová)
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha syna a Boha Ducha Svatého Amen.
Považujíce já, Beáta provdaná Stavinovská, nestálost živobytí lidského a kterak každý člověk umříti musí a jisté hodiny smrti neví.
Pročež jsouce já v mé těžké nemoci postavena, však při zdravém rozumu a dobré paměti, v mém statečku, který mě Pán Bůh Všemohoucí uděliti a požehnati ráčil, tímto mým testamentem takto disponíruji a kšaftuji.
Primo: Odporoučím a odevzdávám mou ubohou duši Bohu Všemohoucímu, s tou nejponíženější prosbou, aby on ji, když se od těla odloučí, skrz nejdražší krev a zásluhy Ježíše Krista a přímluvu přeblahoslavené a bez poskvrny počaté Matce Boží Panně Marii a všech milých Božích svatých a patronů mých, do jeho Božských rukou milostivě přijati ráčil.
Secundo: Poroučím, aby tělo mé dle křesťanského katolického způsobu, a sice s celým officiem, na ten způsob, jak můj první manžel Bernard Fabián, pochováno a pohřbeno bylo.
Tertio: Odporoučím 10 beček starého vína i s nádobím, které s železnými obručemi pobité se vynachází, na rozšíření chrámu Páně, aby se kaple ke cti a chvále Lauretánské Panny Marie stavěla.
Quarto: Odporoučím Prostřední horu (vinice v této vinné trati), aneb krajinu řečenou, k slavnému Bratrstvu svatého Jana Křtitele.
Quinto: Mému milému nynějšímu manželi Francovi Stavinovskému odporoučím můj vlastní dům a všechno co k tomu domu, jak stojí a leží patří, až do jeho smrti k užívání, s tím ale břemenem, kdyby on řečený nynější můj manžel po mé smrti svůj stav proměniti měl, aby on žádné právo neměl ten dům zadati, ani právo jej odprodati, nýbrž ten dům po jeho smrti má se „licitendo slus offerenti, et melius solventi“ odprodati, a ty za něj utržené peníze, mají se za mou, mého prvního manžela Bernarda a druhého Franze duše na věčnou fundaci obrátiti a odevzdati.
Sexto: Přitom odporoučím mému milému manželi Francovi letošního roku 1763 vynacházející mladé víno i s nádobím k jeho dispozici.
Septimo: Nicméně odporoučím jemu dva kusy peřin, které sobě podle libosti vybrati může, jednu kartonovou deku (karton – lněná látka) a pár plachet.
Octavo: I odporoučím jemu 6 kusů ušipaných (prasat), které se v domě vynacházejí, kterýma on dle vlastní libosti říditi aneb činiti může.
Nono: Přitom odporoučím jemu všecky, po něm, prvním manželovi, šaty k jeho užívání.
Decimo: Odporoučím mé schovance Anně jednu zahradu za Šibenicí vedle Karla Žáka z jedné, pak Augustina Brázdy z druhé strany ležící, jednu prázdnou truhlu.
Unodecimo: Přitom bude-li chtít můj nynější manžel Frantz toho sirotka, schovanku Annu, u sebe až do její dospělosti podržeti, tak má on tu navrchu řečenou zahradu a obilí, které jest v domě nachystané užívat. Jestli by ale on, můj manžel, toho sirotka u sebe nechtěl míti, tož má tu zahradu, a to obilí k tomu, který by si toho sirotka vzíti chtěl, až do její dospělosti dát a ten jí má užívati.
Duodecimo: Chci, aby moje šaty, to jest:
- čepce se zlatou portou 4 kusy,
- čepec se stříbrnou portou 1 kus,
- sukně 6 kusů,
- kamizolek 7 kusů,
- kratitorový kožich 1 kus,
- cejkový (správně cajkový) kožich 1 kus,
- hedvábné šátky co jsou po dukátu 3 kusy,
- mušelínové šátky 4 kusy,
- fěrtochy, které jsou k prodeji 7 kusů,
- hrubé obruče 2 kusy,
- měšce 5 kusů.
Od počestného bzeneckého ouřadu právem licitačním odprodaly. Cokolivěk od šatů se vynacházeti bude, které nejsou v testamentu dotknuté (poznamenané), mají se mým přátelům od počestného ouřadu rovným dílem rozděliti.
Decimo tertio: Z těch mých navrchu řečených šatů utržených peněz má jeden díl tomu navrchu jmenovanému sirotkovi připadnout, který peněz taky ten, kdo jej sirotka držeti bude, až do dospělosti beze všeho interehsu (úroku) užívati má.
Ten druhý díl, ale odporoučím na mše svaté:
- pánům páterům Kapucínům do Kyjova,
- pánům páterům Františkánům do Hradiště,
- pánům páterům Dominikánům do Brodu.
Přitom chci, aby se moje kráva odprodala a ty peníze se přirazily na mše svaté těm třem jmenovaným páterům.
Decimo ouarto: Odporoučím mému manželovi ty následující dluhy, které on sobě vyupomínati může. Totižto:
- u Jiříka Kule 3 zl. 4 kr.,
- u Mariany provdané za Antonína Švrčka 4 zl. 12 kr.,
- u Mariany Pečírkové 1 zl. 30 kr.,
- u Kateřiny provdané za Martina Kutného v Olšovci 5 zl.
Decimo quinto: Ventzl (Václav) Nikl jest mě kapitálu dlužen 10 zl. a za 2 léta interehse (úroků), s kterýmažto penězma se má zaplatit Sorlena židovka bzenecká, neboť jsem já jí 10 zl. 45 kr. dlužna pozůstala.
Decimo sexto: Odporoučím Francovi Goldmannovi Cukmantl (vinice v trati Cukmantle) vedle Rudolfa Orlického z jedné, pak vdovy Jakšové z druhé strany ležící, k jeho vlastnímu užívání, však ale s tou výminkou, aby on z něj 50 zl. mým hudebním přátelům, totižto Janu Kerdrakovi, Francovi Mikulíkovi, Matěji Klučkovi a Pavlu Růžickému z něj vydal a rovným dílem podělil.
Decimo septimo: Odporoučím Floriánu Hasíkovi jednu louku Pod Katovým křížem vedle pana Antonína Bílého z jedné a Rudolfa Orlického z druhé strany ležící, z toho ohledu, poněvadž on mě jakožto vdovu k sobě do domu vzíti a pro mne světničku bez všeho platu vystaviti chtěl.
Decimo octavo: V Žeravicích jest mě Václav Zemánek dlužen 60 zl., z kterýchžto 60 zl. odporoučím Magdaléně a Tomáše Stařečkovým dětem 30 zl., Růžičkovým a Ignáce Čumra dětem, kterým jsem se já za kmotru stala, odporoučím zbylých 30 zl.
Decimo nono: Odporoučím těch u Filipa Kotka majících 10 zl. do chrámu Páně, jestli by ale on za živobytí je nemohl složit, tak nařizuji, aby se takové peníze po jeho smrti z jeho pozůstalosti položily a zaplatily.
Sigesimo: Co se ještě více náčiní vynacházeti bude, to se má mezi přátele rozděliti.
Sigesimo primo: Následující debitores (dlužníci) jsou mě dlužni, a sice:
- Pan Jan Kastinger za pozemky a 6 procento interehse capital 100 zl.,
- Jan Růžička, kmotr můj a 6 procento interehse capital 60 zl.,
- Dorota po Bělíkovi, provdaná za Augustina Brázdu a 6 procento interehse capital 60 zl.,
- Jan Tesařík v Syrovíně a 6 procento interehse capital 22 zl.,
- Jura Lukeš z Vracova a 6 procento interehse capital 30 zl., které se na Mývaltovi koně půjčily,
- Theresia Jančí bez interehsa 10 zl. a 4 zl. 30 kr., které poslední jsem já jí na mé vinohradské dílo dala a ona je neodpracovala, tož jest mě jich doposud dlužna v jedném 14 zl. 30 kr.,
- Marek Abrahám v mém domovním kvelbu handlovní žid a 6 procento interehse capital 200 zl.,
- Loebl tým podobně a 6 procento interehse capital 200 zl.,
- Císař Herschl a 6 procento interehse capital 60 zl.,
- můj sklep chci, aby se licitando prodal, který je za 140 zl.,
- šacuji (hodnotím), přirazím k tomu, tož udělá to v jedné sumě 906 zl. 30 kr.
Z kteréhož kapitálu, těch 906 zl. 30 kr., má sobě velebný pan děkan 50 zl. vzíti, které můj nebožtík první manžel Bernard na mše svaté odporučil, jestli bych ale já s Boží pomocí se uzdravila, tož já je velebnému panu děkanovi sama položím.
Sigesimo secundo: Poněvadž jednoho každého pořádného testamentu grunt a podstata jest ustanovení dědice, pročež tehdy já jmenuji, ustanovuji, institucíruji za mého univerzálního plnomocného dědice nad výše řečeným kapitálem 1 006 zl. 30 kr. velebného pana děkana Josefa Foltina, aby on z těch peněz ten vyplývající interehs obrátil předně na zaplacení mého pohřbu, na hudební lidi 50 zl., na invalidy 1 zl. 30 kr. Na mše svaté za moji, mého prvního a druhého manžele duši.
Panu páterovi Thadeusovi aneb jiným potřebným kněžím podle libosti s tím kapitálem těch 1 006 zl. 30 kr. on velebný pan děkan k rozšíření chrámu Páně říditi bude. Přitom chce, aby z toho navrchu řečeného interehsu pánům svědkům za jejich práci od vedle 4 zl. 12 kr. potvrzení mé poslední vůle jsem já dole stojícím pánům svědkům (však jim a jejím erbům beze škody) k podepsání dožádala svých v městě Bzenci dne 12. listopadu 1763.
Mathias Joseph Miklíček – syndikus a dožádaný svědek
Matěj Goldmann – svědek
Beata Stavinovská – testatorka
Codicillus (dodatek):
Ještě paní Beata Stavinovská před námi, dole podepsanými svědky, slyšeti se dala, totižto, že odporoučí jejímu manželovi Francovi Stavinovskému, poněvadž on své manželce věrný, upřímný a bedlivě v její těžké nemoci slouží a všecko trpělivě snáší, jeden achtel vinohradu v hoře Cukmantlu vedle Rudolfa Orlického z jedné, pak vdovy Jakšové z druhé strany ležící.
Tím podobně jednu louku pod Olšovcem vedle pana Antonína Bílého z jedné a Rudolfa Orlického z druhé strany ležící, až do jeho smrti k svobodnému užívání, po jeho smrti pak ale má se ten navrchu řečený achtel vinohradu Francovi Goldmannovi, jak v testamentu v bodu 16 postaveno, a ta louka za Olšovcem má Floriánovi Hasíkovi jak v bodě 17 vysvětluje, k užívání připadnout.
Přitom také ty v bodě 12 podotknuté šaty licitando slus offerenti, et milius solventi odprodati a ty peníze jejímu manželovi Francovi Stavinovskému odevzdati, který povinen bude půl dílu těch peněz zdejšímu bratrstvu vyplatiti a na mše svaté do jmenovaných kostelů odevzdati, druhý díl má obrátit na tu u sebe mající schovanku Annu, kterou taky z těch peněz šatiti má.
Jenž se stalo v městě Bzenci dne 17. ledna 1764.
Mathias Josef Miklíček – syndik a dožádaný svědek
Matěj Goldmann – dožádaný svědek a radní
Publicatum est hocce codicillus cum anteredenti testamento in cuna Bzenecensi za ouřadu purkmistrovského pana Antonína Jana Orlického a radních pánů Jiříka Sumra, Jiříka Pokorného, Franze Vojtěcha, Matěje Goldmanna a Jana Růžičky u přítomnosti erbů (dědiců) v městě Bzenci dne 21. ledna 1764, s kterým codicillem i testamentem on Frantz Stavinovský spokojen jest.
Zapletal Frantz (Zapletal František)
My, níže podepsaní a dožádaní k testamentu France Zapletala.
Já, Frantz Zapletal, předně odevzdávám moji duši Bohu Všemohoucímu a tělo zemi odkud vzato jest. A svůj statek odporoučím mojí manželce a mým dětem.
Předně odporoučím dům Jankovi a Floriánovi. Jankovi od Jakšového, Floriánovi od Jurečkového, však aby spolu plot hradili, nebo by žádný žádný užitek nevzali, kdyby pak Pán Bůh dal jednomu nebo druhému štěstí, že by se přiženil do místa, tak může jeden druhého vyplatit, jestli pak ne, že by mohli oni spolu hospodařit.
Mám achtel vinohradu v Klínech. Půl achtele odporoučím Anči podle Jana Sůčka ležící, druhý půl achtele odporoučím Terezičce podle Pavla Čumra.
Mám Rúbanicu na Strážnicku, tu odporoučím Anči půl a Terezičce půl, to aby si spolu rozdělily.
Mám dva záhony za Olšovcem, ty bude matka užívat až do smrti, po smrti bude patřit Terezce, však ale na tom všem statku manželku ustanovuji plnomocnou hospodyní až do smrti, aby ona jich sama dle své libosti vydělovala, kdyby ji tak Pán Bůh dlouho živil a nemohla s nimi hospodařit, tak ji budou povinni v tom domě na své peníze světničku vystavěti, aby byla zaopatřena až do smrti.
Kdyby se pak provdala, tehdy aby fund ten jeden každý sirotek svůj díl věna otcovského na sebe potahoval k svému užívání.
Pohřeb moje manželka uspořádá a zaplatí, neboť jsem prodal 5 věder vína a hospodářství to zanechám všechno, aby spolu hospodařili.
Co se dotýče mší svatých, to manželka s dítkami vedle jejích učiní a dle možností sloužiti dají.
Na invalidy odporoučím 6 kr.
Frantz Zapletal
Frantz Vojtěch – svědek
Jiřík Sumer – svědek
Publicatum est hocce testamentum coram horedibus in cuna civitatis Bzeneca za purkmistrovského ouřadu pana Antonína Jana Orlického dne 19. května 1764, který oni erbové (dědicové) schválili a s ním spokojeni jsou.
Vojtěch Bartholomeus (Vojtěch Bartoloměj)
Léta páně 1764 dne 23. ledna.
My, níže podepsaní přiznáváme, že nás dožádal Bartholomeus Vojtěch svému poručenství.
Poroučím mé manželce půl achtele vinohradu v Psích horách do její smrti, po její smrti mladšímu synu Franzovi.
Item (dále, kromě toho) manželce 5 věder vína mladého, poroučím dceři Bětě achtel vinohradu v Liščích horách vedle France Matyáše ležící.
Item dceři Bětě půl Rúbanice pod Veselskú hrází pod Trlidou z Domanína, půl Nivy u Kruhů (nebo také Kulaté – název luk u Bzence). Běta ale z toho dílu bude povinna platit 15 zl. na léta z vinného užitku na mše svaté.
Item Bětě 2 bečky vinné odporoučím.
Synu Francovi odporoučím půl Psí hory (vinohrad v trati Psí hory) podle matky.
Item Francovi odporoučím búdu, půl Rúbanice podle Běty a z vinného náčiní dvě čtverky a jednu trojku (soudky o obsahu čtyři a tři vědra).
Dům můj Francovi spolu s Bětou odporoučím, syn Franc bude povinen 15 zl. na mše svaté složiti. Z těch peněz pak ve Bzenci 5 zl., do Kyjova 2 zl. 30 kr., do Veselí 2 zl. 30 kr., do Lilienfeldu 1 zl., do Mariazell 1 zl., k Svaté Trojici na Sonntagberg 1 zl. (poutní místo v Rakousku), k Marii Taferl 1 zl. (poutní místo v Rakousku), do Křtin 1 zl., a to aby mě dal všude z Bratrstva vypsat.
Dceři Marianě poroučím půl achtele vinohradu v Kreftech podle Matěje Karnůfka ležící, čtvrtku nivy vedle Běty U Kruhů a dvě pětítky z vinného náčiní.
Matka s Bětou budou povinny synu Martinovi z budoucího vína 5 věder nalít. Otec ale mu nechtěl více poručit, a to z té příčiny, že ho za vlasy tahal.
Mám jednu krávu, tu odporoučím Francovi a Bětě a cokoliv se nalézá v domě – obilí, maso, mastné (sádlo), aby se s tím spolu podělili.
Na invalidy odporoučím 14 kr.
Johann Kastinger – svědek
Jiřík Čumer – svědek
Publicatum est hocce testamentum coram horedibus v domě radním za ouřadu purkmistrovského pana Antonína Jana Orlického v Bzenci dne 19. května 1764.
Proti kterému testamentu on Martin Vojtěch oustně odporoval, poněvadž ale ony ty druhé děti in minoritate (v mladistvém věku) se vynacházejí, tož ustavil počestný ouřad dva Vormundry (poručníky) nad synem Francem a dcerou Bětou – pana Jiříka Sumra a pana Jiříka Pokorného, kteří přednesli na místo sirotků k uvarování škod a outrat, aby synu Martinovi se tento běžící rok 1764 pětítka a na rok 1765 pětítka vína, beze všeho desátku nalila, kterou dispozici počestný ouřad za správnou naznal a tímto potvrdil. Přitom má čtvrtka nivy u Kruhů dceři Marianě k užívání zůstat. Proti tomu přídavku on syn Martin spokojený jest a odstupuje od toho odporu.
Anno et die ut supra (rok a den stejný jak je výše uvedeno).
Demaska Anna (Demasý Anna)
Ve jménu Nejsvětější Trojice Svaté, Boha Otce, Syna i Ducha Svatého Amen.
Já, Anna Demaska, rozvažujíce sobě ten bídný nestálý svět a jedenkráte umříti musím, nevědíce však ani hodiny smrti mé, pročež jsem z vůle Boží v mé těžké nemoci, však ale při dobré paměti postavena, aby po smrti mé žádné soudy a roztržky nebyly a já pokoj v zemi měla, s mým a Božím požehnáním majícím statkem, poslední vůli dobře sobě rozvažujíc tímto činím.
Předně poroučím mou milou duši, jak nyní, tak vždycky, obzvláště v poslední hodině smrti mojí do neskonalého milosrdenství Božího Stvořitele a Vykupitele mého a do orodování Nejsvětější a bez poskvrny počaté Matce Boží, Panně Marii a všem milým Božím svatým, aby moje u Boha duše, skrze jejich orodování do slávy věčné přijíti mohla.
Za druhé chci, aby mé tělo v bzeneckém kostele sub titulo sv. Jana Křtitele s celým officiem, requiem a condentem dle způsobu katolické římské církve s pozvaným více duchovenstvem pohřbeno bylo. Tak 100 zl. na ten pohřeb poroučím, kterých 100 zl. Sorlený dle majícího reversu zaplatí.
Za třetí. A poněvadž u hned jmenovaného Sorleného dle nadřečeného reversu 160 zl. a u pana Karla Richmacha 42 zl., spolu dohromady 202 zl. pravím dvě sta dva rýnských podlužných mám. Pročež srážím 100 zl. na pohřeb, těch ostatních 102 zl. disponírované míti chci, aby do roku a do dne, každého týdne requiem za moji duši zpívané byly a co by přes těch 32 requiemů peněz vybývalo, mají se za ně podobně za moji duši mše svaté čísti.
Za čtvrté. Žádám a je moje vůle, dokud mé tělo na márách v domě ležeti bude, aby pan děkan ráno a odpoledne s rectorem a postantem, officium defuntorum proti zaplacení se modlili.
Za páté. Odporoučím jednu bečku vína Bratrstvu Svaté Trojice do Jaroměřic na mše svaté, aby tak, jak po mé smrti to mým vystájováno bude, tolik mší svatých po 30 kr. za mou duši čteno bylo.
Za šesté. Pánům páterům Dominikánům do Brodu, stejně jako v bodu 5 uvedeno, jednu bečku vína.
Za sedmé. Pánům páterům Kapucínům Kyjovským také tím způsobem jednu bečku vína jak v bodu 5 uvedeno.
Za osmé. Tím způsobem v bodu 5 uvedeným pánům páterům Františkánům Hradišťským jednu bečku vína.
Za deváté. Pánům páterům Scholarum Piarum do Kyjova (Řád zbožných škol – v Kyjově od roku 1759) jednu bečku vína jak v bodu 5 uvedeno.
Za desáté. Na velebný chrám Páně poroučím pět a panu páterovi Johannesi Mayerovi ze Syrovína pět, spolu 10 věder vína, za kterých 5 věder vína dotčený pan kaplan za moji duši mše svaté sloužiti má.
Za jedenácté. Jedna bečka vína se prodá a z těch peněz se v každém týdnu každému žebrákovi, až do vyjití takových peněz, 9 kr. dá a budou povinni žebráci každý týden v pátek u sv. Kříže za moji duši se růženec modliti a aby se to dokonale vykonalo, velebného pana děkana poníženě prosím, by nad tím bedlivou ruku držel.
Za dvanácté. Půl achtele vinohradu v Psí hoře má Victora Engelmanka (Viktorie Engelmannová) do vzrůstu (dospělosti) a vyvdání Anny po nebožtíku Šimonu Goldmannovi užívati, potom řečené Anně popustiti, za který ona za mou duši 10 zl. na mše svaté položiti má.
Za třinácté: Druhou půlku achtele ale v té hoře Barboře Šlechtové patřiti má, která podobně na mše svaté za moji duši 10 zl. položí.
Za čtrnácté: Anně, manželce Filipa Marečka, řečené Duchoslavské poroučím půl achtele vinohradu na Starém hradě a druhou půlku Anně Terezii, manželce Pavla Kotka, nyní provdané Švarzce (zřejmě Schwartzové, či Švarcové).
Za patnácté: Mému manželu Janu Demasýmu, poněvadž on mě v starosti opustil a dle mezi námi učiněného nového contractu (smlouvy, ujednání) z roku 1755 zanechal, odporoučím jemu deset rýnských – 10 zl.
Za šestnácté: Jednu bečku vína poroučím paní Veronice Beinhauerové, které ona sobě vybrati musí.
Za sedmnácté: Terezii Kotkové, teď provdané Schwartzce tím podobně odporoučím víno, a to sice dvě bečky, které ona sobě hned po řečené Veronice Beinhauerové vybere.
Za osmnácté: Na invalidy odporoučím jeden rýnský – 1 zl.
Za devatenácté: Můj vlastní dům, který já šacuji (odhaduji) na 600 zl., odporoučím na tři díly, totižto panu Josefu Beinhauerovi jeden, Terezii Kotkové, teď provdané Schwartzce druhý a Alexandru Marečkovi třetí díl, však ale s tou výminkou, až po smrti mého manžela Jana Demasýho má se takový dům na tři díly rozdělit, kdežto z toho domu budou ti navrchu jmenovaní 3 erbové (dědici) 200 zl. na fundaci, totižto za Šolcovskou familiu (rodinu) 100 zl. a za Duchoslavskou, tím podobně 100 zl. na mše svaté složiti budou povinni, kterých 200 zl. se má na interehs (úrok) 6 procent položiti, aneb z toho domu vyplívajícího půl interhesu ročně odváděti.
Za dvacáté. Panu svědku Antonínovi Bílému, tehdejšímu městskému rychtáři, za jeho štrapaci (námahu) dva rýnské – 2 zl.
Za jedenadvacáté. Nicméně panu syndikovi městskému (vyřizoval právní agendu města), za jeho štrapci a práci dukát odporoučím.
Za dvaadvacáté. Panu Páterovi Johanesi Zábelkovi, zdejšímu kaplanovi, který mě v mé nemoci často navštěvoval a mou ubohou duši k věčnému spasení přijíti usiloval a pracoval, odporoučím pět věder starého vína, však ale s tím doložením, aby on mše svaté za moji duši a všechny duše v očistci, obzvláště za ty, které žádnou pomoc nemají, sloužil.
Za třiadvacáté. Poněvadž každého jednoho pořádného testamentu grunt (základ) a podstata jest ustanoviti plnomocníka, tak já, za mého univerzálního erba (dědice) a plnomocníka ustanovuji, volám a vyvoluji na ostatní všechny mé majetnosti mohovité i nemohovité pana Josefa Beinhauera, nynějšího polesného, poněvadž on skrz několik let u mě obzvláštním hostem, za což jsem já jemu ani toho nejmenšího nedala, bedlivě mě zaopatřil a poněvadž celá moje majetnost ze Schultzovského statku pochází.
Za čtyřiadvacáté. Kdyby ale z těchto vpředu jmenovaných osob erbovních se opovážil, proti mé, v dobré rozvážlivosti učiněné dispozici breptati nebo spokojený býti nechtěl, jakž bez toho žádnému jsem nic povinna nebyla a nýbrž jsem to právo a moc měla, komu chci, třebas cizímu, ačkoliv neznámému člověku mou od Boha časně popřenou částečku statku mého za živobytí aneb testamentem po mé smrti darovati, aneb odporučiti, tak tehdy toho nevděčného erbovníka, neb tu nestydatou osobu od toho, co jsem jemu, nebo jí, z pouhé lásky a náklonosti odporučila, odstrkuji a chci, aby to nedostal, a ten jeho díl na modlení za duše v očistci obrácen byl.
Pro jehož větší jistotu a stvrzení této mé poslední vůle, jsem já, ty dole podepsané pány svědky (však jim a jejich erbům beze vší překážky a škody) uctivě dožádala.
Jenž se stalo v městě Bzenci dne 10. dubna 1764.
Anna Demaska – testatorkyně
Antonín Bílý – rychtář a svědek
Mathias Josef Miklíček – syndikus městský a dožádaný svědek
Publicatum est hocce testamentum coram partibus interehsatis in curia Bzenecensi dne 14. dubna 1764 za ouřadu purkmistrovského pana Antonína Jana Orlického a radních pana Jiříka Pokorného, pana Franze Vojtěcha, pana Matěje Goldmanna a pana Jana Kastingera.
Naproti kterému testamentu odporoval Filip Kotek jménem Schultzovských erbů (dědiců), kterému se dává od práva k tomu odporu termín na 6 neděl.
Antonín Jan Orlický – toho času purkmistr
Poněvadž Schultzovských přítel, který dne 14. dubna tohoto běžícího roku 1764, a totiž Filip Kotek, jménem všech Schultzovských erbů po publicírovaní (zveřejnění) poslední vůle aneb písmeného testamentu nebožky Anny Demasky in plena sehsione v domě radním tohoto vysoce hraběcího rodu Proskovského města Bzence v Markrabství Moravském, ústně na protivu tomu testamentu odporoval a dne 25. května eiusdem anni sub termino legali ses septimanaem svůj ústní odpor písemně justicíroval, který písemně justicírovaný, aneb odpor testamentní panu Josefu Beinhauerovi, nynějšímu polesnému zdejšímu, tonguam universali horesi residuerum in testamento ommihsorum mobilium et effectum sub executo dne 4. června c: a: ad excisiendum sub termina legali 14 dierum od práva communicírován byl.
Však ale on nadřečený plenipotentiarius Filip Kotek všech Schultzovských erbů dnešního dole zapsaného data před ouřad městský s dalšími Schultzovskými dědici a přáteli předstoupil a u přítomnosti pana Josefa Beinhauera tomquam universalis horedis et suorum cohoedum jeho učiněnou žádost přednesl, aby se tento testament Anny Demasky, poněvadž on často řečený univerzální dědic Pan Josef Beinhauer jim Schultzovským erbům z pouhé lásky, náchylnosti a z ohledu k přátelství a k uvarování jak jedné, tak druhé stránky věci útraty jednu bečku z roku 1760 rostlého vína, však ale bez nádoby k rukám odevzdati se zavázal a na takový způsob oni Schultzovští erbové spokojeni jsou a přátelsky se porovnali, právem potvrzený byl.
Pročež na žádost všech Schultzovských erbů u přítomnosti jejich se taky tenž nadjmenovaný testament nebožky Anny Demasky právně ratificíruje a stvrzuje.
A tak již oni Schultzovští přátelé po často řečeném Josefovi Beinhauerovi nic víc co pohledávati, taky protiv nadepsanému testamentu bouřiti žádné právo míti nebudou a nemají.
Signatum in curia civitatis Bzeneca dne 9. června 1764.
Antonín Jan Orlický – toho času purkmistr
Jiřík Summer – radní
Jiřík Pokorný – radní
Frantz Vojtěch – radní
Matěj Goldmann – radní
Johann Kastinger – radní
Vicktora Engelmanka (Viktorie Engelmannová)
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého Amen.
Já, Vicktora Engelmanka, jsouce těžkou nemocí od Pána Boha navštívená, nevědouce, kdyby mě z toho světa povolati ráčil, pročež jsem dole podepsané pány schválně dožádané a moji poslední vůli, aneb testament, při dobré paměti učinila.
A sice předně poroučím duši mou do pěti ran Krista Pána, tělo nechť se pochová podle katolického způsobu na krchov (hřbitov), kdežto můj manžel pohřeb bude spravovat podle jeho libosti.
Za dědice ustanovuji mého manžela, a to co v domě se najde, všechno jemu ponechávám.
Přitom item (dále, kromě toho) rozličným bratrstvům následující odporoučím:
Bratrstvu u Svaté Trojice na Sonneberku (Sonntagberg – poutní místo v Rakousku) odporoučím na mše svaté 4 zl., do Lilien feldu (Lilienfeld – klášter a významné poutní místo na cestě Via Sacra) na mše svaté 4 zl., do Jaroměřic na mše svaté 4 zl., do Veselí k Panně Barboře na mše svaté 4 zl., k zdejšímu Bratrstvu svatého Jana Křtitele 4 zl., na invalidy 15 kr., pánům páterům Karmelitánům do Skalice na mše svaté 4 zl.
S tím moji poslední vůli zavírám a pana purkmistra žádám, aby pevnou ruku nad tímto kšaftem držel a v ničem jej rušiti nedopouštěl.
Jenž se stalo v Bzenci dne 20. prosince 1764.
Viktora Engelmanka
Jiřík Summer – svědek
Frantz Vojtěch – svědek
Publicatum u přítomnosti Tomáše Englmana a Anči provdané Stařečkové dne 3. ledna 1765.
Frantz Goltman (František Goldmann)
Testament Frantze Goltmana.
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého Amen.
Já, Frantz Goldmann soused bzenecký, jsouce těžkou nemocí od Pána Boha navštívený a nevědouce, kdy by mě z toho světa povolati ráčil. Pročež při dobré paměti a rozumu jsouce, tento kšaft, aneb poslední vůli mého statku jsem učinil.
A sice předně poroučím duši mou do pěti ran Krista Pána, tělo chci s polovičním officiem na krchově (hřbitově) pochováno míti, kteréž pohřební outraty mají se celé z mého statku nechat zaplatit.
Za druhé: Za dědice ustanovuji moji manželku Terezu, s těmi k ní prokázanými a na živobytí se nacházejícími pěti dětmi, totiž: Annou, Matúšem, Terezou, Klárou a Františkou, které na tento způsob kšaftuji.
Anně nejstarší dceři 1/8 vinohradu v Hažnekách vedle Rachvalky (Rachvalové) z jedné, pak z druhé strany vedle Mariany Sovky (Sovové) ležící, k tomu za její prokázané věrné služby, kdyby se provdati měla, v domě v té světnici nalevo svobodné bydlení bez všeho platu míti má.
Mé dceři Františce poroučím 1/8 vinohradu v Cukhandlích (Cukmantle – jedna z bzeneckých viničných tratí) vedle Holešnického z jedné, pak páně Jakšovéj z druhé strany ležící, však ale až po smrti pana Frantze Stavinovského, který mě teprve pak připadne.
Mému synovi Matúšovi dům, který zavázán bude své sestře Tereze, kdyby se provdala, jedno sto rýnských složit, tím podobně Klárce jedno sto rýnských, pak mé manželce k její svobodné dispozici jedno sto rýnských, která své svobodné bydlení v domě míti má, přitom se Matúš bude své matce zavazovat do její smrti, že vyživením jí nápomocen bude, jakož taky těch padesát rýnských, které po dostání téhož Stavinovského vinohradu po nebožtíku Bernardovi Fabiánovi pozůstalým přátelům dle testamentu nebožky Beáty Stavinovské vyplatiti pozůstávají, syn můj Matúš z domu vyplatí.
Jiříkovi Režnému jsem dlužen padesát rýnských. Takové můj syn Matúš zaplatí.
Na invalidy odporoučím 12 kr.
Velebnému panu děkanovi Josefovi Foltínovi jsem podobně dlužen jedno sto rýnských, takové mí dědicové, krom Matúše ze svých podílů zaplatí.
Z vinného náčiní Matúšovi dvanácterku, k tomu dvojku, item (kromě toho, dále) trojku a vědro, na sypání dvě pětítky.
Anně jednu novou bečku a jedno vědro a trojku, k tomu na sypání sedmerku.
Kláře jednu bečku a jedno vědro.
Tereze jednu bečku a na sypání jednu pětítku.
Co se šatů dotýče, to zanechávám mé manželce k její dispozici.
V domě nacházející potravu nechat všem vespolek k užitku a ve svornosti oni nechť pozůstávají.
S tím moji poslední vůli zavírám a nejinak ji míti chci. K podepření téhož, protože neumím psáti, jsem při mém jméně křížek udělal a dole jmenované pány (však jim a jejich dědicům beze škody) k podpisu téhož kšaftu za svědky schválně dožádal.
Actum (stalo se) v Bzenci dne 14. ledna 1765.
Frantz Goldmann
Frantz Stavinovský – svědek
Frantz Michael Karas – syndik a svědek
Dne 22. ledna 1765 u přítomnosti všech dědiců publicírován jest.
Martin Gistr
Testament Martina Gistra.
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého Amen.
Já, Martin Gister, jsouce v těžké nemoci postavený, však ale při dobrém rozumu a nevědouce, kdy by mě Bůh z tohoto světa povolati ráčil, s tím jsem k sobě dole jmenované pány schválně povolati dal a jim mou poslední vůli, aneb kšaft vyjevil.
A sice:
Za prvé. Odporoučím dceři Kači 1/3 achtele vinohradu a Kláře 1/3 achtele v Novosadech vedle Františky Nováčky (Novákové) ležící. Tím podobně v Horní hoře Kači 1/3 achtele a Kláře 1/3 achtele, kterého 1/3 achtele Kači již odevzdáno jest.
Za druhé. Mému synu Janovi odporoučím 1/8 vinohradu v Prostřední hoře vedle Růčkovských sirotků z jedné, pak paní Šebestky z druhé strany ležící, s tím břemenem ale, aby on, můj syn Jan, za mě a svou matku pět rýnských na mše svaté složil. Item (kromě toho, dále) odporoučím mému synu jednu Rúbanici pod Lascem (U Lázca – název luk u Bzence), vedle paní Češky (Čechové) ležící.
Za třetí. Odporoučím mé dceři Anně 1/8 vinohradu v Horních horách vedle Bernarda Zábelského ležící.
Za čtvrté. Poněvadž v jednom každém testamentu univerzální erb (dědic) utanoven býti má, pročež já moji milou manželku za dědice ustanovuji a které odporoučím můj vlastní dům v Olšovské ulici vedle Bernarda Prese ležící, k její vlastní dispozici.
Item jí odporoučím jednu zahrádku Splávku (zřejmě ležící u splávku) vedle Josefa Šobka ležící k jejímu užívání, však ale s tím břemenem, aby ona má manželka Mariana ten dluh, který já dlužný jsem, a sice Josefovi Joklovi židovi bzeneckému 35 zl. a 6 procent interehse (úroku) zaplatila.
Tím podobně bude má manželka povinna mé tělo dle křesťanského způsobu, a to sice s polovičním officiem dát pochovat.
Item 5 zl. na mše svaté za mou a mých prvních manželek duše složit.
Za páté. Odporoučím mým dvěma dcerám, Kači a Kláře, jedné každé jednu pětítku na sypání, jakož taky těm dvěma jednu duchnu, která po jejich matce pozůstala.
A tak ty dvě dcery po mé manželce Bětě jsou vydělené a nemají na této mé manželce Marianě nic víc pohledávat.
Za šesté. Mé manželce Marianě s tou malou dcerou Annou odporoučím dvě vinné bečky a synovi jednu bečku, pak synovi jeden rýl (rýč), jeden kosířek (vinařský nůž) a jednu motyku.
Za sedmé. Co se ale více v domě vynachází, to všechno mé manželce zanechávám.
Za osmé. Po mě nacházející se šaty mému synu Janovi odporoučím.
Za deváté. A také chci, aby můj syn a ta malá dcerka Anna při matce až do vzrůstu (dospělosti), bude-li syn chtít se srovnávat, zůstali, a to obilí a mastné (sádlo), co se v domě nachází, spolu strávili.
Za desáté. Na invalidy odporoučím 12 kr.
S tím já mou poslední vůli zavírám a nejinak míti chci, žádaje počestný ouřad nad tím opatrnou ruku držet.
K potvrzení toho, neumíce sám psáti, jsem moje jméno podepsati dal a já mou rukou křížek udělal, jakožto taky dole jmenované pány (však jim a jejich erbům beze škody) za svědky dožádal.
Jenž se stalo v městě Bzenci dne 23. března 1765.
Martin Gister – testator
Frantz Stavinovský – dožádaný svědek
Jiřík Pokorný – dožádaný svědek
Publicatum dne 1. dubna. 1765.
Anna Jančí
Testament Anny, vdovy po nebožtíku Matúšovi Jančím.
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice Svaté, Boha Otce, Boha Syna i Boha Ducha Svatého Amen.
Já, Anna, ovdovělá po nebožtíku Matúšovi Jančím, jsouce v těžké nemoci postavena, však ale při dobrém rozumu, jsem sobě těch dole jmenovaných pánů schválně dožádala, aby oni byli svědky, kterak já můj stateček (majetek), který mě Bůh Všemohoucí požehnati ráčil, kšaftuji.
A sice:
Za prvé. Mou duši odporoučím Nejsvětější Trojici, Bohu Otci, Bohu Synu, Bohu Duchu Svatému a tělo zemi, od které vzato bylo.
Za druhé. Chci, aby mé tělo bylo dle křesťanského způsobu pochované, a to sice s polovičním officiem, který pohřeb bude povinen platit můj syn Andriš (Ondřej) z těch 20 zl., které z domu mě patří, ostatní co bude krom pohřbu z těch 20 zl. vyplývat, má se na mše svaté odevzdat, však ale každoročně na 2 mše svaté má dát.
Za třetí. Odporoučím mému synu Ondřeji ½ achtele vinohradu v Horních horách vedle Johannese Marečka ležící, s tím břemenem ale, aby on nadjmenovaný syn, mé dceři Kači z toho vinohradu 15 zl. splatil. (V zápisu je jinou rukou připsáno: Takových 15 zl. Ondřej Jančí zaplatil své sestře dne 7. února 1766.)
Za čtvrté. Mám 3 kusy peřin, které já mé dceři Kači odporoučím; item (kromě toho, dále) 4 lokte koudelného a 6 loktů konopného plátna od Kadlce u Cyrila Vávry; item mám doma 4 ½ lokte konopného plátna, které tím způsobem dceři Kači patřit bude; item jeden kožúšek a jednu suknici, z kterých ona dcera bude povinna za mou duši na 3 mše svaté dát.
Za páté. Mám ještě jeden kotel a jedny troky, které já chci, aby můj syn a dcera spolu užívali.
Za šesté. Mému synu Ondřejovi odporoučím mé řemeslo k jeho vlastní dispozici.
Za sedmé. Mám dva polty (polt – kus masa k uzení) slaniny a 2 plece, z kterých já odporoučím každému polovic.
Za osmé. Mám u Alexandra Marečka jeden trám, za který já sobě držím 2 zl. 20 kr. a takové já odporoučím na 4 mše svaté za mou a mého manžela duši.
Na invalidy 8 kr., chudým 12 kr.
S tím já mou poslední vůli zavírám, tak a nejinak ji míti chci.
Jenž se stalo v městě Bzenci dne 18. dubna 1765.
Anna Jančí – testatorkyně
Frantz Stavinovský – dožádaný svědek
Frantz Vojtěch – svědek
Publicatum v domě radním města Bzence v přítomnosti dědiců dne 10. června 1765.
Anna Kotková (roz. Schultzová)
Kšaft aneb poslední vůle paní Anny, ovdovělé po nebožtíku Pavlovi Kotkovi, sousedě bzenecké.
Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého.
Já, Anna, provdaná za Pavla Kotka, rozená Schultzová, obyvatelka bzenecká, známo činím tímto kšaftem posledním, při dobrém a zdravém rozumu mém, majíce dítky s mým nebožtíkem, aby po smrti mé nesnází a ostudy mezi nimi nebylo, mě od Pána Boha propůjčeném statečku, následovně poručeno míti chci.
Totiž:
Předně duši mou, drahou krví Spasitele mého Ježíše Krista vykoupenou, Stvořiteli mému a neskončenému milosrdenství jeho odevzdávám, doufajíc v něj a v orodování Nejsvětější Matky Boží Marie Panny, že spasení věčného dojdu.
Tělo pak mé, aby řádem církve svaté při chrámu Páně bzeneckém pohřbeno bylo.
Ustanovujíc syna mého Floriána za speciálního dědice a on, spolu s Antonínem, na ten můj pohřeb spolu vynaloží 30 zl.
Velebnému panu děkanovi na 30 mší svatých 15 zl.
Pánům páterům Kapucínům do Kyjova na 20 mší svatých 10 zl.
Pánům páterům Karmelitánům do Skalice na 20 mší svatých 10 zl.
Panu farářovi do Vracova na 20 mší svatých 10 zl.
Pánům páterům Servitům do Veselí (Veselí nad Moravou) na 10 mší svatých 5 zl.
Item za duši nebožtíka velebného pána, syna mého, pátera Frantze do Hluku na mše svaté 10 zl.
Za mé rodiče panu děkanovi bzeneckému 5 zl.
Item velebnému pánu Tomáši Kotkovi velehradskému na mše svaté za mého nebožtíka bratra Antonína Schultze 10 zl.
Item témuž velebnému pánu Tomáši Kotkovi za mé rodiče 5 zl.
Za nebožtíka bratra Antonína Schultze panu děkanovi bzeneckému na mše svaté 10 zl.
Pánům páterům Kapucínům do Kyjova za mého bratra Antonína Schultze na mše svaté 10 zl.
Na fundaci odporoučím panu děkanovi bzeneckému 60 zl., aby totižto mše svaté slouženy byly za mou duši dvě, za mého bratra Antonína dvě, za Frantze syna mého dvě a za duše, které žádné pomoci nemají jednu – celkem sedm mší svatých.
Bratrstvu svatého Jana Křtitele 5 zl.
Na světlo k hrubému (velkému) oltáři v chrámu bzeneckém 5 zl.
Žebrákům na almužnu 3 zl.
Na invalidy 1 zl.
Celkem 204 zl.
Mému staršímu synu Antonínovi poroučím u židovky Sorleny k pohledávání 100 zl.
Item jemu v Kreftech vinohrad podle panských.
Item obraz Panny Marie Svatotomské v hrubé (velké) světnici a 3 obrázky malé za sklem v malé světnici – celkem 4 kusy.
Jednu mísu větší a jednu menší cínovou a dva talíře – celkem 4 kusy.
Jednu listvu (polička na talíře) nade dveřmi v malé světnici – celkem 1 kus.
Ze sklepa jemu Florián bude povinen složit 20 zl.
Jednu lipovou a jednu dobovou legátku (židle s vyřezávanou opěrkou) – celkem 2 kusy.
Antonínové dceři Anně s bílým víkem truhlu se vším tím, co v ní se najde – celkem 1 kus.
Nebožtíkovi syna mého Pavla třem sirotkům odporoučím 200 zl. hotových peněz, které na interehs (úrok) se dají, aby jim něco přirostlo. Jestli ale Josefek své maměnky poslouchat chtít nebude, jemu nic, toliko těm dvěma dcerkám to patřit bude.
Speciálnímu (univerzálnímu) dědici Floriánu co jest na smlouvách zadáno, to ať užívá bez překážky druhých spoluerbů (spoludědiců) a k tomu hotových peněz má mu připadnout 50 zl.
Prostřední hora (vinohrad ve jmenované viničné trati), kterou já do smrti užívat budu, po mé smrti Floriánova bude a on za duši nebožtíka otce svého a mou duši povinen bude na mše svaté 10 zl. složit.
Jednu mísu větší, jednu menší a dva talíře cínové – 4 kusy.
Kotel odporoučím Floriánovi a Antonínovi, ať jej užívají, dokud trvat bude – 1 kus.
Dceři mé Tereze odporoučím hotových 100 zl. U židovky Sorleny bude mít těchto 100 zl. k shledání.
Obraz Pana Krista v hrubé (velké) světnici nad stolem, pět obrázků za sklem v malé světnici – 6 kusů.
Tři mísy cínové ty již dostala, jednu konvičku a džbánek s cínovým víčkem kamenný na 1 ½ mázu má k dostání – 5 kusů.
Item Tereza Kotková, pozůstalá vdova po nebožtíku Pavlu Kotkovi, bude povinna těch 20 zl., které jsem já jí půjčila, těm 3 sirotkům, totižto Josífkovi, Anně a Terezce nahradit.
Jeden polštář hrubý, dva kanafasové menší s drobnými štráfky červenými.
Florián ze sklepa po smrti mé v čtvrtém roce bude jí povinen složit 20 zl.
Víno jestli jaké po smrti mé pozůstane, nechť prodají a rovným dílem mezi sebe rozdělí, však ale Floriánovi o 6 zl. víc poroučím.
Kdyby ale mimo tohoto mého testamentu víc peněz zůstalo, těma ať se rovným dílem podělí.
Ostatní, zde neobsažené, věci při domě ať Floriánovi zůstanou.
Po nebožtíku panu bratrovi Antonínovi Scholtzovi jestli peníze jaké, které v naději jsou, těm dvěma ať se podělí a třetí díl za jeho a mou duši na mše svaté ať se obrátí.
Item Anně achtel vinohradu na Starém hradě podle Bezchleba, item hotových peněz 100 zl. Obraz sv. Jarolíma a dva menší podle něj – 3 kusy.
Dvě mísy – jednu větší, druhou menší a dva talíře cínové – 4 kusy.
Jednu duchnu spodní, druhou vrchní a zhlavec, truhlu podle mého lůžka, listvu (polička na talíře) nad kamny, jednu lipovou a jednu dubovou legátku – celkem 7 kusů.
A bratr Florián jí Anně v druhém roce po mé smrti složí 20 zl.
Item jí Anně poroučím mandl, který ona již v domě má.
A tak začínajíc ve jménu Nejsvětější Trojice a v tom jméně také dokonávám a tento můj testament zavírajíc, erby a dítky moje nanejvýš zavazujíc, aby se žádný z nich této mé poslední vůle v ničem rušit neopovažoval. Kdyby ale (což nedoufám) přece některý něco pozdvihovat se opovážil, ten z dědictví tohoto ať nebere nic jen 10 zl., ostatní ať druzí jeho podíl mezi sebe rozdělí a po mé smrti spokojeně ať živí jsou.
Signováno v Bzenci dne 27. května 1764.
Antonín šesti žebrákům, Florián šesti, Tereza šesti a Anna také šesti ať po mé smrti udělají.
Anna Kotková
Michael Gruss – dožádaný svědek
Paní Anna Kotková v přítomnosti nás, dole podepsaných, tento kšaft ve všem potvrdila a nás za svědky k podpisu toho schválně dožádala.
Actum (stalo se) v Bzenci dne 23. září 1765.
Jiřík Pokorný – svědek
Frantz Michael Karas – syndik a spolusvědek
Publicatum coram haredibus in curia Bzenecensi dne 11. října 1765.
Consignaci (soupis):
V truhle se nacházejících hotových peněz a reversů (následuje výčet všech mincí zlatých, stříbrných a reversů) v celkové hodnotě 992 zl. 56 kr. 3 gr.
Po vyplacení všech legátů a právních i pohřebních útrat, ostatní erbové (dědicové) se na rovné díly podělili.
Ignatz Kazda (Ignác Gazda)
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna i Boha Ducha Svatého Amen.
Považujíce já, Ignác Gazda, nestálost živobytí lidského a kterak každý člověk umříti musí, a sice hodiny smrti neví. Pročež jsouce já v nejtěžší nemoci postavený, však při zdravém rozumu a dobré paměti, o mém statečku (majetku), který mě Pán Bůh Všemohoucí milostivě uděliti a požehnati ráčil, tímto mým testamentem takto disponíruji a kšaftuji.
Za prvé. Odporoučím mé manželce 1/3 achtele vinohradu v Psích horách a 1 krávu.
Item půl domu synu, s tou výminkou, že matce nechá 4 prasáky a místo v domě než barák sobě postaví. Co ale bude vynacházet se v domě mouky, mastného (sádla), slaniny, masa, stravy, všechno manželce s tím dítětem odporoučím, i dříví všechno co se bude vynacházet na dlouhé lonty (silné dřevěné fošny) a jisté stodoly, aby ona si mohla ten barák postavit.
Za druhé. Taky z toho půl domu Michal bude povinen maceše 30 zl. složit na pomoc stavění toho baráku, aby měla místo s tím dítětem, a tak matka bude to dítě vydělit povinna.
Za třetí. Loučky za potokem půl k užívání až do smrti, druhou půlku Babuši (Barboře) a po smrti matky celá bude Babuši a jednu měrku na víno.
Za čtvrté. Mé dceři Babuši 1/3 achtele vinohradu v Růžených a jeden kotel. Ona bude povinna z ní dát na 3 mše svaté za mou a mé ženy duši, item za dvě pětítky vinné.
Za páté. Kači druhou 1/3 achtele v Růžených, vedle Opravilky ležící. Marianě Získalové třetí třetinu, bude-li ji chtít, aby 15 zl. složila na pohřeb, aneb co bude pohřeb koštovat s polovičním officiem, jestli by ale nechtěla, aby se prodala a pohřeb se vyplatil.
Za šesté. Michal bude povinen ten dluh zaplatit, co jsem povinen z toho půl domu, který jsem já sobě pro svou dispozici, totižto mé ženě, těch co jsou napřed psané na pomoc stavění toho baráku 30 zl. a synu Martinovi 30 zl. (jinou rukou připsáno – Michal Gazda zaplatil Martinovi Gazdovi těch z domu podlužných 30 zl. 7. února 1766.)
Vdově Klučkové do Olšovce 10 zl.
Panskému pekaři 12 zl. 30 kr.
Židovi Joklovi jsem dlužen osm věder vína, které má žena z tohoto letošního užitku povinnost zaplatit.
Na invalidy 7 kr.
S tím mou poslední vůli zavírám. Jenž se stalo v Bzenci dne 10. září 1765.
Ignatz Gazda – testator
Jiřík Pokorný – dožádaný svědek
Frantz Vojtěch – radní a dožádaný svědek
Publicírován tento testament u přítomnosti dědiců v domě radním města Bzence dne 8. listopadu 1765.
Alžběta, nyní provdaná za Martina Chmelu, při svatebních smlouvách svému manželovi Martinovi Chmelovi na vystavení baráku zavdala 30 zl. proti kterým 30 zl. Martin Chmela pro toho sirotka Filipovi Gazdovi půl achtele vinohradu v Kněží hoře vedle Martina Rychmana ležící popustil.
Stalo se v domě radním dne 9. února 1767.
Jiřík Klučka (Jiří Klučka)
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého Amen.
Já, Jiřík Klučka, rozjímajíc sobě nestálost živobytí mého, poněvadž jeden každý člověk zemříti musí a jsouce v těžké nemoci postavený, však ale při dobrém rozumu jsem sobě těch dole podepsaných pánů (však ale jim a jejich dědicům beze škody) schválně dožádal za svědky, kterak já s mým malým statečkem, který mě Bůh Všemohoucí milostivě požehnati ráčil, kšaftuji a poroučím.
Za prvé: Mou ubohou duši odporoučím Bohu mému, od kterého mě propoučena jest a tělo zemi.
Za druhé. Chci, aby mé tělo dle křesťanského způsobu na krchov (hřbitov) pohřbeno bylo, a to sice s polovičním officiem.
Za třetí. Mému synu Martinovi odporoučím můj vlastní dům svobodný a v ničem nezávadný (nezatížený žádným břemenem) k jeho vlastní dispozici.
Item jemu odporoučím jednu louku na Oběšených (název luk u Bzence) vedle paní Češky (Čechové) ležící.
Item jednu louku za potokem, aby taková při domě zůstala, za tu louku, ale on můj syn bude mé dceři Bětě za její věrnou službu povinen v domě místo a jeden záhon vedle Jana Kutného až do jejího provdání k užívání dát.
Za čtvrté. Mému synu Frantzovi odporoučím 1 ½ achtele vinohradu v Kreftech vedle vdovy Strážnické ležící.
Item 1 ¼ čtvrtky sklepu pod Starým hradem k jeho dispozici.
Za páté. Mé dceři Bětě odporoučím 1/8 vinohradu v Růžených vedle Pavla Zapletala ležící a ½ achtele v Kreftech vedle Jana Pressa ležící; jednu louku na Oběšených vedle Pavla Zapletala ležící; Item odporoučím Bětě dvě bečky starého vína, jednu z roku 1762 a druhou z roku 1763; Item podobně letošní mladé víno i se vším vinným náčiním, z kterého vína ona dcera Běta bude povinna můj pohřeb spravit; Item jí odporoučím 3 kusy hovězího a jeden vepřového dobytka k její vlastní dispozici;
Co se peřin dotýče, nechť si každý své podrží, Martin své, které má, Běta, které své měla;
Mé šaty nechť spolem užívají, neboť za mnoho nestojí.
S dřevěným náčiním, které se na sypání nachází, nechť se rozdělí.
Za šesté. Mám ještě kousek role, při kteréž roli kousek loučky jest na Oběšených vedle Pavla Zapletala ležící, tu ať Martin s Bětou spolu užívají.
Item v Klučkovském sklepě jeden díl, aby oba dva své místo měli.
Na invalidy odporoučím 9 kr.
Za sedmé. Mému nebožtíku synu Tomášovi jsem půjčil 24 zl. Takových 24 zl. já tomu po něm zanechanému sirotkovi Tomášovi (jestli na domě za hospodáře zůstane) daruji a odpustím. Kdyby ale ten dům do cizích rukou přijíti měl, tehdy takových 24 zl. na mše svaté připadnou, poněvadž jsou na dům půjčené za všechnu rodinu Klučkovskou.
Item já mou poslední vůli zavírám, tak a nejinak ji míti chci a za to moudrou a opatrnou radu uníženě žádám, aby oni to tak vedli a nejinak připustili.
Jenž se stalo v městě Bzenci dne 9. listopadu roku 1765.
Jiřík Klučka – testator
Frantz Stavinovský – dožádaný svědek
Frantz Vojtěch – svědek
Publicírován tento kšaft u přítomnosti dědiců v domě radním města Bzence dne 20. listopadu 1765.
Josef Musil
Testament Josefa Musila.
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého Amen.
Já, Josef Musil, považujíc sobě nestálost živobytí mého, kterak jeden každý člověk umřít musí, jsouce v těžké nemoci postavený, však ale při dobrém rozumu, jsem sobě tyto dole podepsané pány (však ale jim a jejich dědicům beze škody) schválně dožádal za svědky, kterak já s mým malým statečkem (majetkem) kšaftuji a poroučím.
A to sice:
Za prvé. Mou ubohou duši Pánu Bohu Všemohoucímu, do jeho svatých pěti ran, Panně Marii a všem milým Božím svatým a tělo zemi, z které vzato bylo, odporoučím.
Za druhé. Chci, aby mé tělo dle křesťanského způsobu na krchov (hřbitov) pochováno bylo, a to sice s polovičním officiem, kterýžto pohřeb mé dcery Anna a Josefa spravit (zajistit) povinny budou.
Za třetí. Odporoučím mým dcerám Anně půl achtele a Dorotě půl achtele vinohradu v Růžených vedle Floriána Hasíka ležící.
Item každé půl chaloupky po matčiné smrti, aby matka jejich takové chaloupky až do smrti svobodně užívala.
Synu Ignácovi odporoučím 40 zl. Takových 40 zl. budou mé dcery obě dvě, každá 20 zl. jemu platit povinny, a to sice nadvakrát po 10 zl. každá, však ale až po vyplacení dluhu Václava Vavruše, kterému jsem já 50 zl. dlužen pozůstal. Takových 50 zl. má z vinného užitku nejdříve zaplaceno býti a potom synovi Ignáci nadvakráte.
Na invalidy 6 kr.
Mé šaty odporoučím mému synu Ignácovi k jeho dispozici.
S tím já mou poslední vůli zavírám a počestnou, moudrou a opatrnou radu zato uctivě žádám, aby to tak a nejinak vedli.
Jenž se stalo v Bzenci dne 9. prosince roku 1765.
Josef Musil – testator
Frantz Stavinovský – dožádaný svědek
Frantz Vojtěch – svědek
Publicatum u přítomnosti všech dědiců dne 3. ledna 1766.
Jan Valštýn
Testament Jana Walstina.
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého Amen.
Já, Johann Walstin, měšťan bzenecký, jsouce v těžké nemoci postavený, však ale při dobrém rozumu, jsem sobě tyto dole podepsané pány (však ale jim a jejich dědicům beze škody) schválně dožádal, aby oni svědky byli, kterak já s mým maličkým statečkem, který mě Pán Bůh milostivě požehnati ráčil, poroučím a kšaftuji.
A sice:
Za prvé. Mou ubohou duši odporoučím Bohu mému, od kterého mě milostivě propůjčena byla, do jeho svatých pěti ran, Panně Marii a všem milým Božím svatým a tělo zemi, z které vzato bylo a chci, aby mé tělo dle křesťanského způsobu na krchov, a to s polovičním officiem pochováno bylo.
Za druhé. Mé milé manželce Magdaleně odporoučím 1/8 vinohradu v Pohanech, vedle Dominika Holešnického ležící, jednu louku Pod Olšovcem a tři bečky starého vína k její vlastní dispozici, však ale ona bude povinna můj pohřeb zaplatit.
Poněvadž jeden každý testator (zřizovatel závěti) jednoho za dědice ustanovit musí, tak já ustanovuji, institucíruji za univerzální dědičku mou milou manželku Magdalenu.
Za třetí. Mému synu Matúšovi odporoučím můj vlastní dům v Bzinské ulici, vedle Sebastiana Nikla stojící, s tím břemenem ale, aby můj syn Matúš 10 zl. na mše svaté za mou duši, však ale na léta, každý rok při vinném užitku 2 rýnské složil. Item (dále, kromě toho), aby jeho matka v tom domě její svobodné místo až do smrti měla, a ten kousek za potokem a jeden záhon, a ten kousek můj před potokem jménem Chudý až do smrti užívala.
Item odporoučím mému milému synovi Matúšovi 1/8 vinohradu v Novosadech vedle Frantze Chmely ležící k jeho dispozici.
Za čtvrté. Mé dceři Anně odporoučím 1/8 vinohradu v Kreftech vedle pana Jiříka Pokorného ležící, jednu Rúbanici pod Lascem (název luk u Bzence) vedle Jana Blahutky. Item jeden díl v zahrádce na Fabiáně k její dispozici.
Za páté. Mému synu Martinovi, který je na vojně, kdyby se navrátiti měl, odporoučím půl achtele vinohradu v Hažnekách vedle Jiříka Mikulíka ležící, půl nivy u Kruhu, podle Matúše Goldmanna ležící, však ale až do přijíti jeho, má takové grunty matka užívat.
Na invalidy odporoučím 18 kr.
Za šesté. Sklep a boudu moji, všichni spolu ať užívají, matka ale až do její smrti a Matúš po její smrti nad boudou a tím sklepem hospodáři mají býti.
Co se vinného náčiní dotýče, které jest prázdné, s tím nechť se spolu rozdělí.
S tím já mou poslední vůli zavírám, tak a nejinak ji míti chci, zato počestnou a opatrnou radu města uctivě žádám, aby ona nad mýma sirotkama milosrdnou ruku držela, za kteréžto já, před Pánem Bohem, když se k němu dostanu, orodovat neopomenu.
Stalo se v Bzenci dne 6. ledna roku 1766.
A poněvadž já psát neumím, tak jsem sobě pana Frantze Stavinovského dožádal, aby on moje jméno napsal a já mou vlastní rukou křížek udělal.
Johann Valštýn – testator
Frantz Stavinovský – dožádaný svědek
Jiřík Summer – svědek
Publicatum coram horedibus dne 14. února 1766.
Heredes (dědicové):
Syn Matúš – 20 let stár, dcera Anna – 15 let stará, syn Martin na vojně – 28 let stár.
Marína Opravilka (Mariana Opravilová)
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha Svatého Amen.
Jsouce Marina provdaná za Matúše Opravila těžkou nemocí od Pána Boha navštívena, nevědouce, kdy by z tohoto světa vykročiti měla, tak při dobré paměti a rozumu dožádala si nás dole podepsané a svou poslední vůli, aneb kšaft vyjevila.
A sice:
Předně poroučí svoji duši Bohu Všemohoucímu, tělo zemi, které s polovičním officiem pochováno býti má, a ty pohřební outraty manžel zaplatiti povinen bude, však on peníze na ten pohřeb má.
Za druhé. Svého manžela Matúše Opravila ustanovuje za dědice, kterému dům a půl achtele vinohradu v Prostředních horách odporoučí, však aby on složil na mše svaté za její duši 40 zl., a to sice každý rok po 6 zl.
Za třetí. Druhého půl achtele vinohradu za zahrádkou též odporoučí svému manželovi, však aby její matce Polepině Černovské 50 zl. složil a ona s těmi penězi svobodně disponovat a podle své vůle kam je obrátit právo míti má.
Za čtvrté. Poroučí, aby její matka Polepina v tom domě svobodné bydlení do její smrti měla a manžel Matúš tu její matku na svém chlebě měl a do její smrti ji živil.
Ostatní věci, co se kdekoliv najdou, to všechno nechť manžel s její matkou do smrti spolu užívají.
Na invalidy odporoučí 8 kr.
S tím svou poslední vůli zavřela a pána purkmistra a počestnou radu uctivě žádá, aby nad tímto kšaftem pevnou ruku drželi a v ničem rušiti nedopustili.
Jenž se stalo v městě Bzenci dne 17. února 1766.
Marína Opravilka – testatorka
Frantz Vojtěch – svědek
Johannes Kastinger – svědek
Publicatum u přítomnosti manžela Matúša Opravila a testatorkyniné matky Polepiny Černošky dne 21. února 1766.
Frantz Šebesta
Kšaft Frantze Schebesty.
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého Amen.
Považujíce já Frantz Schebesta nestálost živobytí lidského a kterak každý člověk umříti musí a jisté hodiny smrti neví, pročež já v mé těžké nemoci postávám, však při zdravém rozumu a dobré paměti, o mém statečku, který mě Pán Bůh Všemohoucí milostivě uděliti a požehnati ráčil, tímto mým testamentem takto disponíruji a kšaftuji.
Za prvé. Odporoučím a odevzdávám moji ubohou duši Bohu Všemohoucímu, s tou nejponíženější prosbou, aby on ji, když se od těla odloučí, skrz nejdražší krev a zásluhy Ježíše Krista a s přímluvou přeblahoslavené a bez poskvrny počaté matky Boží Panny Marie do jeho Božských rukou milostivě přijati ráčil.
Za druhé. Odporoučím mému zeti Martinovi Jurniklovi barák, však ale má manželka bude do její smrti v něm plnomocnou hospodyní a po její smrti teprve bude jemu patřit. Však ale on můj zeť bude mě povinen pohřeb spravit za 10 zl. a na mše svaté za mou duši na 5 mší svatých 2 zl. 30 kr. složit povinen bude.
Tím způsobem taky z toho baráku mé manželce pohřeb s těma a takovýma 10 zl. a na mše svaté za její duši taky takové 2 zl. 30 kr. po její smrti složit povinen bude.
Za třetí. Odporoučím mé manželce 1/8 vinohradu v Prostřední hoře vedle Floriána Gazdy až do její smrti a po její smrti bude patřit synu Jakubovi, kdyby ale Jakub dříve se oženil, příjme ½ achtele v Liščí hoře vedle Frantze Repíka ležící, po smrti mé manželky tak Jakub dostane celý achtel v Prostřední hoře a ten ½ achtel v Liščí hoře dostane Matěj a on Matěj bude povinen Tobiáši z toho ½ achtele složit 20 zl.
Za čtvrté odporoučím Matěji řeznické náčiní, ale za něj dá na jednu mši svatou 30 kr.
Na invalidy 6 kr.
K potvrzení mé poslední vůle jsem já dole podepsané pány svědky poctivě požádal.
Jenž se stalo v městě Bzenci dne 6. března 1766.
Testator Frantz Šebesta
Jiřík Pokorný – dožádaný svědek
Frantz Vojtěch – svědek
Publicatum u přítomnosti dědiců dne 4. dubna 1766.
Balthasar Trubanský (Baltazar Trubanský)
Testament Balthasara Trubanskýho.
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice Boží, Boha Otce, Syna a Ducha Svatého Amen.
Já, Baltazar Trubanský měšťan bzenecký, jsouce v těžké nemoci postavený, však ale při dobrém rozumu, jsem sobě ty dole podepsané pány (však ale jim a jejich dědicům beze škody) schválně dožádal za svědky, kterak já s mým maličkým statečkem (majetkem), který mě Pán Bůh milostivě požehnati ráčil, kšaftuji a poroučím.
A to sice:
Za prvé. Mou ubohou duši odporoučím Bohu mému do jeho svatých pěti ran a tělo zemi, od které vzato bylo.
Za druhé. Mé milé manželce Apoleně odporoučím 1/8 vinohradu v Kreftech vedle pana Josefa Beinhauera a jednu Rúbanici na Rájci vedle Kristiana Jančího, půl nivy tou stranou od mlýna, s tím břemenem ale, aby ona moje manželka můj pohřeb s polovičním officiem spravila.
A poněvadž jeden každý testator jedného za dědice ustanovit musí, tak já ustanovuji za univerzální dědičku mou milou manželku.
Za třetí. Mé dceři Anně odporoučím 1 a půl osminy vinohradu v Horních horách vedle Josefa Stavjaného, s tím břemenem ale, aby ona moje dcera mé milé manželce po její smrti pohřeb, a to sice s polovičním officiem spravila.
Item odporoučím mé dceři jednu louku na Školových vedle Jindřicha Strnada ležící, půl nivy od Bzence tou stranou, aby každá polovic platu darovala.
Za čtvrté. Mám ještě jeden dům, který již zaprodaný jest za 90 zl. a výminkou do mé a ženy mé smrti nato jsem já od ručitele Ferdinanda Provazníka přijal 20 zl., tak zůstává za ním 70 zl., které já takto disponíruji: mé manželce takových 90 zl.má připadnout.
Za páté. Co se dotýče jinačího nádobí, to já všechno odporoučím své milé manželce, aby ona dle své libosti dceru vydělila.
Na invalidy poroučím 30 kr.
Item já moji poslední vůli zavírám, tak a nejinak ji míti chci a zato pana purkmistra a opatrnou radu poníženě žádám, aby oni nad ní pevnou ruku drželi a jináč nepřipustili.
Jenž se stalo v městě Bzenci dne 28. března 1766.
Baltazar Trubanský
Frantz Stavinovský – svědek
Jiřík Summer – svědek
Publicírován dne 24. dubna 1766 u přítomnosti erbů (dědiců) a jest od nich schválen.
Johanes Ewardt Demasi (Jan Demasý)
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého Amen.
Já, Johanes Ewardt Demasi (v matrice zemřelých zapsán jako Johannes Baptista Demasi – čili Jan Křtitel Demasi) rozvažujíce sobě, že na tomto světě nic stálého není, neboť jeden každý člověk zemřít musí, pročež jsouce já v mé těžké nemoci postavený, však při dobrém rozumu a paměti, tento kšaft neb poslední vůli mou ustanoviti jsem před sebe vzal.
Pročež poroučím mou nesmrtelnou duši do nejsvětějších pěti ran Krista Ježíše vykupitele a spasitele mého, aby on skrze své neskonalé milosrdenství a na přímluvu nejsvětější rodičky Marie Panny a všech mých svatých patronů se nad ní smilovati a do věčné slávy uvésti ráčil. Tělo ale mé, aby dle způsobu katolického na krchově při farním kostele pohřbeno bylo, na kterýž pohřeb já z mé pozůstalosti poroučím 24 zl.
Aby ale provinění mé na tomto světě spáchané tím spíše smazáno bylo, poroučím na mše svaté do Hradiště pánům páterům Františkánům na 12 mší svatých 6 zl. Tím způsobem do Skalice pánům páterům Františkánům na 20 mší svatých 10 zl., pánům páterům Karmelitánům na 20 mší svatých do Skalice 10 zl., pánům páterům Kapucínům do Kyjova na 20 mší svatých 10 zl., panu lokálnímu kaplanovi v Syrovíně na 20 mší svatých 10 zl., panu kaplanovi do Žeravic na 20 mší svatých 10 zl., panu kaplanovi do Vlkoše na 12 mší svatých 6 zl., bratrstvu svatého Jana do kasy 2 zl.
Na oltáře zdejšího Chrámu Páně poroučím jedno sto funtů (1 funt cca 500 g) voskových svíček, které succesive (postupně) odvedené býti mají.
Poněvadž ale fundament a grunt jednoho každého testamentu jest ustanovení univerzálního erba, neb dědice, pročež nad veškerou mou majetností a pozůstalostí, jak vinohradu v Růžené a v Prostřední hoře nad Křížkem, tak boudou se sklepem a vším vinným, nic od toho nevyjímajíc, za univerzálního erba Johanesa Karla Demasi po mém vlastním bratru pozůstalého syna cum beneficio juris ustanovuji a přitom rozvážlivě poroučím, aby z mé pozůstalosti zaplaceno bylo:
Ad cahsam invalidům 5 kr.
Schulcovským dědicům, Anně erbu Babuši (Barboře), po Sidonii erbu Veruně a dětem po Janu Schultzovi 10 zl.
Panu Josefu Bainhauerovi 6 zl.
Od Frantze Nevřivého Janovi 1 zl.
Dětem Anny Smrkůské ze Syrovína jakožto almužny poroučím 50 zl.
Kmotrovi od pěti sirotků po nebožtíku Jaškovi Tomáškovi 15 zl.
Tadrovi a jeho dvěma bratrům 3 zl.
Po Mečuchovi dětem 2 zl.
Cyrila Marečka starší dceři 2 zl.
Svrčkové dceři Alžbětě 2 zl.
Od pana Tomáše Kučery dětem Tomášovi a Tekle 15 zl.
Dětem Floriána Kotka 15 zl.
Šimona Štengla dceři Anně 2 zl.
Matěje Kutného dětem všem dohromady 50 zl.
Chudobným, jak domácím tak přespolním 25 zl.
Do Domanína po Mecachovým dvěma dětem 2 zl.
Po Duchoslavském dceři Anně 5 zl.
Babuši (Barboře) po Šlechtovi 5 zl.
Po Šimonu Goldmannovi dceři Anně 5 zl.
Vdově Richmance 2 zl.
Starého Varadinka z Vracova dětem 2 zl.
Václava Repíka prostředním dětem každému 1 zl.
Mému milému bratru Jindřichu Demasi 100 zl. a pak třetímu bratru Jeanu Demasi 100 zl., aby na mou duši pamatovali.
A tak, jak jsem tu poslední vůli ve jménu Nejsvětější Trojice začal, tak ji také dokonávám a počestnou, moudrou radu městskou města Bzence uctivě žádajíce by takovou v ničem zrušiti nedopustila. Pro lepší upevnění toho jsem tento testament mou vlastní rukou podepsal spolu s níže pány svědky psanými (však jim a jejich erbům beze vší škody) a je k potvrzení dožádal.
Actum (stalo se) v městě Bzenci dne 5. dubna 1766.
Johannes Demasi – testator
Mathias Beránek syndikus a strážnický koncipient
Matěj Goldmann – purkmistr
Antonín Jan Orlický – svědek
Frantz Vojtěch – svědek
Frantz Michael Karas – jurats syndikus ibidem
Publicatum hoc testamentum coram horedibus im curia civitatis Bzenec dne 5. května 1766.
Martin Jurnikl
Kšaft Martina Jurnikla.
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha Svatého Amen.
Já, Martin Jurnikl, jsouce v těžké nemoci postavený, však ale při dobrém rozumu, jsem sobě tyto dole podepsané pány schválně dožádal, aby oni svědci byli, kterak já s mým malým statečkem kšaftuji a poroučím, a to sice:
Za prvé. Mou ubohou duši odporoučím Bohu mému do jeho svatých pěti ran, Přeblahoslavené Panně Marii a všem milým Božím svatým a tělo zemi z které vzato bylo.
Za druhé. Moji milou manželku ustanovuji za univerzální dědičku a odporoučím jí 1/2 achtele vinohradu v Humencích vedle Šimona Brázdy, však ale s tím břemenem, aby můj syn Jakub polovic užitku bral, a po smrti mé manželky bude celá 1/2 achtele Jakubovi patřit.
Mému synu Václavovi odporoučím 1/2 achtele vinohradu v Horních horách vedle Jana Marečka a ten druhý půl achtele mé dceři Bětě.
Za třetí. Mám jednu Rúbanici za Vlčím hrdlem, kterou já na 4 díly mým dětem odporoučím, a to sice Jakubovi ¼, Václavovi ¼, Martinovi ¼ a Bětě ¼.
Za čtvrté. Co se domácích věcí dotýče, to já mé manželce zanechávám k její dispozici, však ale ona bude povinna můj pohřeb spravit, tím podobně mé sestře Judě 8 zl. 42 kr. zaplatit.
Za páté. Jsem dlužen Johanesovi Marečkovi 31 zl. a Ignáci Šobkovi 30 zl. Celkem 61 zl.
Kteréž peníze se mají takto zaplatit: z těch zaprodaných volů Marečkovi 11 zl. a těch ostatních 20 zl. musí z těch 1 ½ achtele vinohradu při vinném užitku erbové zaplatit.
Ignáci Šobkovi z volů 15 zl. a těch ostatních 15 zl. tím podobně z vinného užitku zaplatit musejí.
Co se vozu a osetého obilí týče, to má manželka s dětmi užívat, s Václavem, Jakubem a Bětou.
Na invalidy 10 kr.
S tím já mou poslední vůli zavírám, tak a nejinak ji míti chci.
Jenž se stalo v Bzenci dne 4. května 1766.
Martin Jurnikl – testator
Frantz Stavinovský – dožádaný svědek
Frantz Vojtěch – svědek
Publicatum u přítomnosti dědiců a schválen jest dne 14. května 1766.
Frantz Lukša (František Lukeš)
Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého Amen.
Já, Frantz Lukeš, jsouce těžkou nemocí od Pána Boha navštívený, nevědouce, kdy bych z toho světa sejíti mohl, s tím mým statečkem takto kšaftuji.
Za prvé. Dceři Anně odporoučím jeden achtel vinohradu v Kreftech vedle Floriána Slavíka, jednu mladou krávu a jednu Rúbanici na Školových.
Za druhé. Polovici užitku z té 1 1/3 achtele vinohradu dceři Anně a druhou polovici téhož užitku ženě.
Za třetí. Mám jednu bečku vína z roku 1761 rostlého. Z té bečky vína odporoučím na fundaci 50 zl.
Za čtvrté. Odporoučím manželce půl druhé bečky vína a půl baráku.
Za páté. Dceři Anně tím podobně půl baráku a 3 zhlavce peřin, kožůšek, jednu sukni modrou, 2 fěrtochy a 4 rukávce, 1 truhlu, 12 loktů plátna konopného.
Za šesté. Z toho půl baráku co jsem ženě zadal, po její smrti dceři Anně připadne.
Za sedmé. Mám 1/3 achtele vinohradu v Humenci. Ten odporoučím ženě, kdyby byla obtěžkaná, jestli ale není, tak dceři Anně připadá.
Za osmé. Kdyby ale ta dcera Anna zemřela, tak ta 1/3 achtele vinohradu v Humenci Matúšovi Smetanovi připadne a on z ní bude platit na mše svaté do zdejšího chrámu Páně 20 zl.
Za deváté. Mám jednu Rúbanici na Dubových vedle Jiříka Mikulíka, tu odporoučím ženě.
Za desáté. Kdyby dcera Anna zemřela, tak ten barák připadá celý ženě.
Za jedenácté. Odporoučím pánům páterům Kapucínům do Kyjova jeden dukát.
Za dvanácté. Pohřební outraty s polovičním officiem žena vyspraví.
Na invalidy 12 kr.
S tím zavírám mou poslední vůli. Jenž se stalo v Bzenci dne 10. června 1764.
Frantz Lukeš – testator
Matěj Goldmann – svědek
Jiřík Summer – svědek
Publicatum hoc testamentum coram heredibus in concilio senatus civitatis Bzenece dne 30. června 1764, který od dědiců schválen a od úřadu potvrzen jest.
Slovníček pojmů a frází z uvedených testamentů:
Achtel – 2,4 aru.
Andriš – Ondřej.
Anno et die ut supra – rok a den stejný jak je výše uvedeno.
Atestírovat – potvrzovat, dosvědčovat.
Bařinka – pozemek se silně podmáčeným terénem.
Codicill – dovětek.
Contract – smlouva, ujednání.
Consignace – soupis.
Čtyřka – čtyřvěderní soudek.
Deputírovaní – delegovaní.
Dvojka – dvojvěderní soudek.
Einrichtunk – z německého „Einrichtung“ – zařízení.
Formieder – z německého „Vormund“ – poručník)
Handl – výměna.
In minoritate – v mladistvém věku.
Item – kromě toho, dále.
Júnec – býček.
Kamelot – druh vlněné látky.
Karton – lněná látka.
Kondice – podmínka.
Kosířek – vinařský nůž.
Kšaft – poslední vůle.
Krchov – hřbitov.
Kučovánka – vyklučená louka.
Kvitance – písemné potvrzení věřitele dlužníku, že splnil svůj závazek.
Legátka – židle s vyřezávanou opěrkou.
Listva – polička na talíře.
Loket moravský – 78,9 cm.
Lont – silná dřevěná fošna.
Maria Czely (Mariazell) – jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Rakousku.
Mastné – sádlo.
Mobiliář domovní – zařízení domu.
Nivka – louka u vody.
Pačesné plátno – druh hrubšího plátna.
Pětítka – pětivěderní sud.
Popravit – v testamentech ve smyslu uhradit, zařídit.
Pretense – nárok.
Publicírovaný – uveřejněný.
Punkt – bod.
Rež – žito.
Rozšafný – uvážlivý.
Rúbanice – vyklučený pozemek, který byl přeměněn na pole či louku.
Rýl – rýč.
Sebranec – sirotek.
Substitírovaný – nahrazený.
Succesive – postupně.
Syndik, syndikus – úředník vyřizující právní agendu městské samosprávy.
Štrapace – námaha.
Testamentum nuncupativum – ústní testament.
Testator – zhotovitel závěti.
Vědro – mělo obsah 56,5 l.
Vencl, Ventzl – Václav.
Vice versa – naopak.
Zhlavec – polštář.
Žigla – truhla na šatstvo.