Testamentní kniha Bzence 1753 – 1769

Kniha je uložena v Moravském zemském archivu v Brně (F 287, inv. č. 11). Kromě samotných testamentů je opatřena na počátku knihy jmenným rejstříkem. I zde uvádíme pro větší přehlednost přepis tohoto rejstříku, samotné testamenty však nejsou řazeny abecedně, ale dle data svého vzniku jako v samotném originále knihy.

De Anno 1753

Jmenný rejstřík na začátku knihy:

Rejstřík je doplněn o jména zřizovatelů závěti, kteří jsou uvedeni v knize, nicméně nebyli zapsáni do rejstříku. Tito jsou v seznamu označeni hvězdičkou *.

B

Batkowa Mařa (Baťková Marie)

Berankova Catherina (Beránková Kateřina) *

Brázdová Anna *

Beránek Václav *

C

Chmel Frantz (Chmela František)

Ceih Carel (Čech Karel)

D

Demaska Anna (Demasý Anna) *

Demasi Johanes Ewardt (Jan Demasý) *

E

Engelmanka Victora (Viktorie Engelmannová) *

F

Fabian Bernard (Fabián Bernard)

G

Gazda Antonin (Gazda Antonín)

Goldmann Josef *

Goltman Frantz (Goldmann František) *

Gistr Martin *

Gazda Ignatz (Gazda Ignác) *

Goltmanka Barbora (Barbora Goldmannová) *

Goltman Mathiej (Goldmann Matěj) *

H

Hermanka Alžbieta (Hermannová Alžběta)

Herman Jozeff (Hermann Josef)

Hrb Petr *

J

Gureczkowa Lucina wdova – ať se hledá zpráva v Rozdílové knize (Jurečková Lucie vdova)

Gaross Antonin (Jaroš Antonín)

Jančí Anna *

Jurnikl Martin *

K

Kucžerka Alina (Kučerová Alena)

Kotkowa Juda (Kotková Judita)

Kucžerka Apolena (Kučerová Apolonie)

Kutný Martin

Klucžka Waczlaw (Klučka Václav)

Kotkowa Anna (Kotková Anna – roz. Schultzová) *

Klucka Jiřík *

Kutný Martin *

L

Lukša Frantz (Lukeš František) *

M

Mlasak Jan (Mlasák Jan)

Miehevald Carel (Mívalt Karel)

Meistuerka Bieta (Městurková Běta)

Matuška František *

Musil Josef *

N

Novosad Martin

Novosad Tomass (Novosad Tomáš)

O

Oprawil Matiej (Opravil Matěj)

Orlitzka Theresia (Orlická Terezie)

Opravilka Marína (Opravilová Mariana) *

P

Patzák Martin – před městem Vyškovským sdílel testament pod naším právem zdejším dne 15. února roku 1754. Který zde 19. února toho roku publikován a na žádost vyškovského práva městského, k tomuž vyškovskému právu pod datem 14. března toho roku odeslán jest.

Pogoda Gura (Pogoda Jiří)

Pres Jan

Prohaska Ignatz (Procházka Ignác)

R

Repicžka Juliana (Repíková Juliana)

Repik Frantz (Repík František)

S

Skocžowska Barbora (Skočovská Barbora)

Sissak Frantz (Šišák František)

Sommer Antonín

Stavgany Frantz (Stavjaný František)

Swrcžek Antonin u Potůcžka (Švrček Antonín u Potůčka)

Sowa Thomass (Sova Tomáš)

Schon Martin

Schebestka Weruna (Šebestová Veronika)

Stawinowska Beata (Stavinovská Beáta – v prvním manželství Fabiánová) *

Schebesta Frantz (Šebesta František) *

Skoczowsky Joseph (Josef Skočovský) *

Sumr Jiřík (Jiří Sumr, Somr) *

T

Trubanska Polepina (Trubanská Polepina)

Trubanský Balthasar (Trubanský Baltazar) *

Trubanská Apolena *

V

Waczenowska Alžbieta (Vacenovská Alžběta) – pozůstalá vdova po nebožtíku Kristianovi Vacenovském – bzeneckém měšťanu

Vojtěch Bartholomeus (Vojtěch Bartoloměj) *

Walstin Jan (Valštýn Jan) *

Z

Zelinka Fabian

Zapletal Frantz (Zapletal František) *

Testamenty

Frantz Chmel (Chmela František)

My, níže podepsaní atestírujeme, že Frantz Chmel psaný, jest při svém zdraví, rozumu a dobré paměti, o svém statečku, kterýž jemu Pán Bůh požehnal, svoji poslední vůli před námi, jakožto k tomu schválně dožádanými svědky takto vyjevil; totiž:

Že je dlužen Janu Baďurovi 50 zl., ale však, že takové peníze má nachystány;

Janovi, synu svému, odporoučí dům a půl achtele vinohradu v Liščích horách ležící;

Dceři své Babuši odporoučí druhou půli achtele vinohradu v Liščích horách a Rúbanici celou pod veselskou hrází ležící, s tím doložením: aby on Jan syn a Barbora dcera spolu za 30 zl. mši svatou řádnou uspořádali, ale ne na jednou, ale toliko po čtyřech mších svatých z těch dluhů sloužit dali, až taková suma těch 30 zl. se docela vyplatí; s tím dalším doložením: aby manželka testatorova takové ceny do své smrti užívala a z užitku takovou nadřečenou mši svatou odbývat dala.

Jeden achtel vinohradu v Kreftech ležící odporoučí manželce své Rozině k její svobodné dispozici.

Vína, že kolik se najde, to odporoučí též manželce své k uživení těch malých dvou dítek, poněvadž druhé děti již podělené jsou.

Na pohřeb odporoučí 10 zl., kterých 10 zl. a Baďurových podlužných 50 zl. má manželka z těch v hotovosti se nacházejících 64 zl. zaplatit a ostatní peníze sobě zanechati;

Půl sklepu odporoučí Janovi, Babuši, Anně, Františku a Pavlovi – dítkám svým na rovné díly, ale však, aby Pavel nad tím půl sklepem byl hospodářem;

Půl Rúbanice na Strážnicku rozděluje na tři díly – jeden díl poroučí zeti svému Sigmundovi, ostatní dva díly ale Janovi svému;

Ostatek, cokoli víc by se našlo, to všecko odporoučí manželce své k pomoci a obživě těch dvou malých dítek – totiž Jana a Babuši;

Co se ale týče Pavla syna, ten aby byl při svých smlouvách zachován zachráněný následovně, aby manželka ten řád v jeho smlouvách vyměřený povinna byla jeho na svém chlebě chovati. Kdyby ale František protestíroval, že míň dostal než druhý, tehdy on testator se vyjadřuje, že on Francek ani toho nezasloužil, což dostal;

Že tomu tak a nejináč jest, to my našich vlastních ruk podpisem a vlastními pečetěmi stvrzujeme;

Jenž se stalo v Bzenci dne 16. 2. 1753

Jakub Bělík – radní a svědek

Josef Pazurek – syndik a svědek

Martin Novosád

My, níže podepsaní atestírujeme, že Martin Novosád jsouce jest při svém zdravém rozumu a dobré paměti, před námi svou poslední vůli na následující způsob vyjevil a vyjádřil; a sice:

Že Venclovi, synu svému, odporoučí půl achtelu vinohradu v Pučálkách ležící;

Za ten hnůj co u něj leží na hromadě, má Vencl tři peníze, za které koupený byl, totiž: 2 zl. 45 kr. navrátit do potřebných outrat;

Tomášovi, synu svému, odporoučím půl Rúbanice vedle Jana Tvrdého ležící, z kteréž Rúbanice povinen bude sestře své Barboře 7 zl. složit;

Jednu prázdnou truhličku, jeden zhlavec a jednu duchnu odporoučí Justýně a Lucině dcerkám dceřiným;

Cyril Goldmann je dlužen 3 zl. Ty má složit na mši svatou až by ho Pán Bůh nadělil a obmyslil;

Vinným náčiním mají se jeho dva syni Václav a Tomáš rovným dílem dělit;

Držitel domu Tomáš má v čase jednoho roku dát sloužit čtyři mše svaté za duši otce svého;

Náčiní a nádobí domovní zanechal Marianě do Baráků, na které se nemá žádný podotazovat;

Na svědomí toho jsme se našima vlastníma rukama podepsali a našimi pečetěmi tento testament stvrdili.

Jenž se stalo v Bzenci dne 3. 2. 1753.

Jan Goldmann – radní a svědek

Josef Pazurek – syndik a svědek

Publicírovaný tento testament byl v domě radním u přítomnosti dědiců dne 26. 2. 1753.

Barbora Skočovská

Ve jménu Páně Amen.

Já svou duši odevzdávám Pánu Bohu, stvořiteli svému, tělo pak aby v zemi Páně pochováno bylo;

Statku jiného nemám, jenom jednu Rúbanici u Strúhy vedle Josefa Biče, byla sice spolujedna s Bičovou, tak tu poroučím a dávám půl Marianě mojí dceři a půl té Rúbanice synu Josefovi, oni ale ti mě dáti budou povinni na pohřeb každý 5 zl., spolu ale oba 10 zl., k tomu na mši svatou každý 10 zl. Ty ale peníze na ty mše svaté budou platit na léta, totiž každý rok 1 zl. našemu chrámu Páně, aby slouženy byly za 10 let, aby každý složil 1 zl. při novém užitku vinném pánu děkanovi;

Item (kromě toho) Jan Mareček, zeť můj, bude povinen z toho baráku, který jsem já jemu hned na smlouvách zadala, dáti 10 zl. na mše svaté našemu panu děkanovi. To jest každý rok 2 zl., kterých sice 10 zl. měl syn Josef zadán na smlouvách, ale já jsem mu na místě těch 10 zl. dala půl achtele vinohradu v Novosadech hned k užívání, což všechno v smlouvách zetě mého i knihách horenských zapsáno jest, tak již můj syn na tom baráku jich pohledávat nemá.

Item mám půl zahrádky u Šíbného rybníka (rybník Šíb) tu zanechávám Janovi, zeti mému, zato aby on vyplatil čas dne prvních Suchých dní do Bratrstva svatého Jana Křtitele;

Item mám kožíšek který jsem sobě k vánocím sjednala, na ten se syn Josef natahuje, jen tehdy jestli dá 2 zl. 30 kr. může sobě ho vzít, pakliže nedá, ať ho časně prodá, zač bude moct a peníze ty dá na mši svatou;

Item mám plátna 16 loktů sivého, 10 loktů konopného a 6 loktů koudelného, za to dá dcera Mariana na 3 mše svaté, dále mám dvě podušky – tu větší poroučím Marianinému děvčeti a tu menší synovi Josefovi jeho děvčeti Dorotě; jiného nic nemám, a kdyby se co našlo, to dceři Marianě by náleželo za její věrnou službu.

To jest má poslední vůle.

Item co se týče těch peněz za ten kožíšek: když ho Mariana prodá, tehdy odešle ty peníze na mši svatou před pole (v registru), tam kde já jsem v bratrství zapsána, však ona Mariana ví; dále ta peřina již nenáleží synovi, ale Marianě oba kusy.

Barbora Skočovská – testatorka (podpis uveden křížkem)

Jan Goldmann – radní a svědek

Jan Richmach – radní a svědek

Dne 2. 3. 1753

Dne 27. 3. dožádala sobě svrchu jmenovaná testatorka Barbora Skočovská, nás obou svědků a prosila nás, abychom na místě těch 10 zl., které na mši svatou její dluží, z lásky její mateřské zapsali jenom každému 6 zl. Ty aby po 6 let při vinném užitku panu děkanovi platili.

Item těch 10 zl., které Jan Mareček, zeť její, měl dát z toho baráku, ať nic nedá, ty jim darovala za jejich věrnou službu.

Jan Goldmann – radní a svědek

Jan Richmach – svědek

Publicírovaný byl tento testament coram partibus interehsatis dne 7. května 1753.

Martin Opravil

Testamentum nuncupativum (ústní testament) Martina Opravila ze dne 4. 7. 1754, který svou poslední vůli před námi, dožádanými svědky, takto vyjevil:

Půl achtele vinohradu v Slavíkách odporoučí svému synovi Janovi;

Item zahradu pod rybníkem své dceři Martině, manželka ale však, aby s dcerou až do smrti té nadřečené zahrady užívaly. Dcera je při domě také.

Čtvrt Rúbanice synovi Janovi a čtvrt dceři Martině.

Janovi synovi sklep, z kterého on na mše svaté na otcův úmysl bude povinen 6 rýnských dáti. Však ne najednou, ale každý rok dá jenom na dvě mše svaté jeden rýnský platiti.

Publicatum 19. 7. 1754 – nadepsaný testament je schválený.

Antonín Bílý – svědek

Josef Pazurek – svědek

Ať se hledá zpráva, která se za živobytí stala v Smluvních knihách. (fol. 45)

Pogoda Jura

Synu Josefovi dům celý a manželka moje, aby v něm místo měla do smrti, a kdyby se nesrovnali, aby syn barák vystavěl při domu.

Dceři Kači půl achtele ve Slavíkách a tu čtvrtku vinohradu ve Slavíkách manželce;

Item manželce jednu bečku, jednu pětítku (pětivěderní sud) a jedno vědro prázdné.

Bětě jednu bečku prázdnou, Kači jednu bečku prázdnou, Cyrilovi jednu bečku prázdnou a ten díl bude všem mým dětem, spolu Růžicovi Josefovi s jednou pětítkou prázdnou; Rúbanici na Školových (název luk u Bzence) dceři Bětě poroučím;

Ve sklepě ten můj díl všem mým dětem, nivku u Kruhu manželce – půl do její smrti k užívání a Josefovi půl. Po smrti manželky půle nivky Josefova má býti.

Jednu krávu manželce a Júnca (býčka) na pohřeb; na to jsem dlužen synovi Cyrilovi 26 zl.

Tomáši Kučerovi jsem dlužen 3 zl.

A to víno rostlé roku 1754 manželce na výživné a taky aby z něj Kučerovi ty 3 zl. se zaplatily a těch 26 kr. nech se zcela zaplatí;

A nech každý dědic na jednu mši svatou zde dá, v tomto roce 1754.

Stalo se v městě Bzenci v roce 1754 dne 17. 10. 1754

Jura Pogoda – testator

Antonín Mišík – radní

Jakub Bělík – radní

Dle prokázané kvitance zaplatila vdova Pogodka ty nadepsané 3 zl. a tak je Tomáš Kučera spokojený.

Repíčka Juliana (Repíková Juliana)

Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého, Trojice nejsvětější konám poslední vůli. Děti Francek syn a Mariana dcera – ty jsou již smlouvami vydělené;

Té půl Rúbanice na Dubových (název části luk u Bzence) je na prodej a tak se přeje synovi Frantovi za 20 zl. a těch 20 zl. za tu Rúbanici, aby dal každý rok 2 zl., až se ty peníze vyplatí, zde na Bzenci na mši svatou. Mé dvě bečky starého vína poroučím: jednu bečku na mši svatou, a to do Skalice Františkánům, do Kyjova Kapucínům, do Hradiště Františkánům, do Strážnice Piaristům, do každého kláštera rovným dílem a druhou bečku starého vína poroučím dětem, i to mladé víno co je, také dětem rovným dílem a aby každý z toho vynadal zde 5 zl. na mši svatou;

Item jsou dvě vědra mladého vína, to bude na cestu tomu dítěti, které půjde do Maria Czely (Mariazell – jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Rakousku), k tomu jedno plece zadní, drvače jsou, ty aby spolu užili děti.

Marianě jednu krávu, nech z ní dá zde na mši svatou 3 zl. a Francek nech vezme tu jalůvku;

Pohřeb poloviční officium, jež dcera Mariana má naň peníze, a co se krom testamentu najde, rovným dílem dětem.

Je mě dlužen Václav Jančí 8 zl., nech je dá zde na mši svatou.

Jenž se stalo v Bzenci dne 26. 2. 1755.

Jan Goldmann – radní a svědek

Jakub Bělík – svědek

Publicatum hoc testament coram partibus interehsatis Bzeneca dne 7. 5. 1755.

Po publicírování takového schválili dědicové a neprotestírovali nic.

Jan Pres

My, níže podepsaní jakožto od zdejšího počestného úřadu purgmistrovského deputírování tímto atestírujeme (potvrzujeme), že před náma Jan Pres, syn po Josefovi Presovi psaný, je sice nemocí těžkou navštívený, však ale sobě v paměti a rozumu dobrém přítomný, svoji poslední vůli takto vyjevil a vyjádřil:

Za prvé: Synovi Ignáci odporoučí jeden achtel vinohradu v Novosadech vedle Jana Wolfa ležící.

Za druhé: Synovi Matěji jeden achtel vinohradu v Humencích vedle Pavla Somra.

Za třetí: Má zahradu pod Olšovcem, kterou polovici Ignácovi a druhou polovici Matějovi, však ale až po smrti jeho manželky odporoučí.

Za čtvrté: Manželce své odporoučí půl achtele vinohradu v Horních horách podle Antonína Budíkovského.

Za páté: Synům Ignáci a Matěji barák na spolek (dohromady), však ale manželka aby v něm měla místo.

Za šesté: Má bečku vína z roku 1753. Tu poroučí manželce, aby za ni spravila (vystrojila) pohřeb a ostatek sobě vzala.

Za sedmé: Matce své Kateřině je dlužen 10 zl., ty aby se z té pětítky (pětivěderní sud) vína, kterou má z roku 1754 zaplatily; ostatek manželce.

Za osmé: Item (dále, kromě toho) má čtyři vědra vína z roku 1754, ty odporoučí manželce.

Za deváté: Na mši svatou odporoučí 20 zl. na ten způsob, aby ze sirotčích i z manželčiných vinohradů každý rok 2 mše svaté slouženy byly, až se těch 20 zl. vyplatí. Ty mše svaté mají být slouženy za testatorovu (autora testamentu), Kašpara Pečírkového, Josefa Presového a Jana Presového duše.

Za desáté: Ševcová po Tomanovi je dlužna 4 zl. o kterých manželka vědomosti má. Ty odporoučí syrovskému panu kaplanovi na mši svatou, aby se konaly za testatorovu a manželky jeho živé duši.

Za jedenácté: Cokoliv se víc krom testamentu najde, to odporoučí manželce své; že tomu tak a nejinak jest, to my naší vlastní rukou podpisem a pečeti přitlačením stvrzujeme; jenž se stalo v Bzenci dne 2. května 1755.

Josef Pazurek – syndik a svědek

Jakub Bělík – radní a svědek

Publicatum 3. června 1755

Poznámka: Matka testatorova má dle smluv svatebních svého Jana užívat půl baráku až do smrti. Tím způsobem půl achtele vinohradu v Novosadech do smrti.

Gazda Antonín

Ve jménu boha Otce i Syna i Ducha svatého – nejsvětější trojice božské.

Za prvé: Dlužen jsem Bernatovi Fabiánovi 56 zl. 14 kr. Item právu horenskému pozaplatil na obě strany 1 zl.

Za druhé: Item do Hradiště fundačních 50 zl. Škopkovi jsem dlužen 6 zl. 30 kr.

Za třetí: Barboře provdané za Václava Neumana 20 zl., které zaplaceny do sv. Havla r. 1753. Štenglovi jsem dlužen 6 zl.

Za čtvrté: Junovi židovi jsem dlužen 12 věder vína z roku 1753. Pro bratrstvo sv. Jana Křtitele 2 zl.

Za páté: Léblovi Zpěvákovi jsem dlužen 10 věder vína z roku 1753.

Je nato 8 dětí: Předně Floriánu Prostřední hory půl. Johanesovi Študentovi druhý půl Prostřední hory.

Veronice dceři bařinky (pozemek se silně podmáčeným terénem) půl a Dominikovi Študentovi půl bařinky, aby se bařina napříč rozměřila.

Čihůvky (název jedné z viničních tratí v katastru Bzence) manželce půl a synu Antošovi půlku tu od Růčkového a po smrti manželky bude celá Čihůvka Antošova.

Po druhé manželce trženým dětem Josefovi celou Horní horu. Rozáře zahradu podle Čáslavky (jedná se zde o příjmení majitelky sousedící zahrady), z druhé strany podle Josefa Zapletala.

Synu Františkovi půl chaloupky a druhou půli chaloupky manželce do její smrti a po její smrti tomu dítěti, které by bylo místa nejpotřebnější.

Druhou zahradu podle vdovy Strážnické, z druhé strany podle Martina Chmely, z té poroučím ten záhon podle Strážnické Floriánovi a dceři Veruně v prostředku dva záhony a ten čtvrtý záhon manželce podle Martina Chmely do smrti její. Po její smrti tomu dítěti, které bude nejpotřebnější.

Náčiní dřevěné Floriánovi půl druhé bečky, Johanesovi jednu bečku. Jednu bečku, které dostane vrchní polovic od Barči Antošovi šest vědérek a jednu dvojku, manželce jednu pětítku (pětivěderní soudek).

Josefovi čtverku na čem vinný. Tu čtverku náčiní, aby počestný úřad rovně podělil.

Druhé drobné věci pod věrnou ruku manželky.

Obraz hrubý Johanesovi Panny Marie.

Dominikovi obraz sv. Trojice, Marie a Josefa.

Floriánovi obraz sv. Floriána a troky s Verunů.

Antošovi obraz sv. Antonína.

Veruně obraz svaté Veroniky a truhlu, žiglu (truhla na šatstvo), lůžko, kotel pro všecky děti k užívání.

Dvě peřiny Veruně, jednu peřinu Antošovi.

Rozáře jednu duchnu.

Floriánovi bílý stůl a ten starý kožich; jeden hrubý stůl červený, ten který by ho nejpotřebnější byl.

Antošovi bílý kabát.

Nový kožich Johanesovi a Dominikovi spolem, aby v něm jeden nebo druhý chodil, ale ne ho prodat.

Pohřeb s polovičním officiem a ten se má zaplatit z domácího dobytka.

Jenž se stalo v městě Bzenci dne 17. června 1753.

Jan Goldmann – radní a svědek

Jakub Bělík – radní a svědek

Antonín Gazda

Publicírovaný tento testament v úplném znění u přítomnosti interesírovaných stran dne 19. 6. 1753. Kterýžto testament dědicové jednomyslně schválili.

Ty, v nichž Fabiánovi podlužen 57 zl. 17 kr., vyplatil na místě svého nebožtíka otce Antonína Gazdy vlastní syn Dominik Gazda. A tak Bernard Fabián na Gazdových dědicích již nic víc pohledávati nemá a nemůže.

Signováno 23. 10. 1755.

Antonín Sommer

My, níže podepsaní atestírujeme, že Antonín Sommer, jsouce ještě při dobré paměti a zdravém rozumu, před námi, jakožto schválně dožádanými svědky, svou poslední vůli takto vyjevil:

Majíce on jednu búdu (vinohradnickou) pod Kreftama vedle Strožmanky, jeden sklep, v Kreftech jeden achtel vinohradu a půl achtele na setí v Horních horách a prodajíce on jednu Rúbanici na Malých Školových vdově Jahodce za 80 zl. Ona Jahodka za takovou složila 40 zl. a 40 zl. jemu prodavači ještě dlužna zůstala;

Ten vinohrad v Kreftech nyní odporoučí on Antonín Sommer synům svého syna Pavla – jmenovitě Martinovi a Pavlovi naspolek (dohromady), a to za jejich věrnou službu, kterou jemu v nemoci prokazovali;

Půl achtele v Horních horách odporoučí své dceři Apoleně, provdané Adamcové, který on jí již dávno sliboval, a to pro všeliké jemu prokázané dobrodiní;

Sklep a búdu odporoučí svému synu Pavlovi, poněvadž to od jeho kmotry pochází;

Syn Pavel má na pohřeb složit 10 zl.;

Těch 40 zl., které má na té Školové, cokoliv z nich zůstane, to odporoučí zde na mši svatou na svůj úmysl.

Má jednu kučovánku, podle pana Karla Čecha ležící, tu poroučí dceři své Veruně provdané Vojtěšce (Vojtěchové); poněvadž taková již dávno dle učiněné zprávy při počestném úřadu zdejším jí patřila;

Ostatní své děti, jmenovitě Vaška, Kaču a Verunu z tohoto testamentu z té příčiny vyvrhuje, že jeho jak při počestném právu purgrechtním známo bude, téměř až do košule okradli;

Jakékoliv náčiní se při búdě a sklepě najde, to taky dědici toho sklepa a búdy zůstane.

S tím svoji poslední vůli anebo testament dokonal; že tomu tak a nejináč jest, to my podpisem vlastní ruky naší a obyčejnými pečetěmi svými stvrzujeme;

Jenž se stalo ve Bzenci dne 15. května 1753

Josef Pazurek – syndik a svědek

Jakub Bělík – radní a svědek

Publicírovaný tento testament coram patribus interehsatis v domě radním v Bzenci dne 6. srpna 1753

Orlická Terezie

Testamentum nuncupativum (ústní testament) Theresie ovdovělé po Pavlu Orlickém.

My, níže podepsaní, jakožto od počestného úřadu pergmistrovského deputírovaní, k vyslyšení poslední vůli Terezie ovdovělé Orlické atestírujeme, že ona Terezie Orlická před námi svou poslední dne 3. května 1756 na následující způsob jest vyjádřila a vyjevila:

Totižto za prvé, žádnému, že nic dlužná není;

Za druhé tu pořádnost, kterou ona u počestného úřadu zdejšího a u přítomnosti svých dítek v radním domě dne 23. listopadu roku 1751 učinila, při takové, že má všechno zůstat, v které zprávě Kateřině dceři její pro provdání Jiříkovi Repíkovi a nyní Jiříkovi Mlčkovi ona testatorkyně sice 40 zl. zapsati dala a na porážku takových 10 zl. skutečně odevzdala, a tak by jí ještě 30 zl. přijít mělo; poněvadž ale ona Kateřina své matce a nynější testatorkyni z takových ostatních 30 zl., 10 zl. dne 30. dubna 1756 před zdejším panem syndikusem a panem Jiříkem Růčkou jest odpustila, tak tehdy jí Kateřině ještě 20 zl. přijít má, kterých 20 zl. její pan syn Antonín Orlický Kateřině má vyplatit a odkud, to on již bude vědět.

Panu Antonínu Orlickému, synu jejímu, odporoučí jednu krávu, tak jmenovanou kyjovskou a synu Františkovi krávu druhou.

Peřiny synu Františku; a šaty na rovné díly všem dítkám, invalidům 12 krejcarů moji všichni dědicové ze své kapsy zaplatí.

Za poslední: Pan syn Antonín Orlický má pohřeb s polovičním officiem spravit, odkud fundum on má vzít, to on již sám ví.

Co by se ostatek cokoliv více našlo, tím aby se dědici na rovné díly dělili, však krom toho, co ona svému synu Antonínovi svěřila, od toho on žádnému žádný počet darovati povinen nebude a není.

Ve Bzenci anno et die ut supra (rok a den stejný jak je výše uvedeno).

Jindřich Strážnický – svědek

Josef Pazurek – syndik

Nyní ať se čte ta zpráva a pořádnost na následujícím listu, kterou Terezie Orlická v roce 1751 dne 23. listopadu jest učinila.

Terezie Orlická – dodatek

Za pergmistrovského úřadu pana Antonína Bílého, stalo se dnes dole psaného data v radním domě zdejším, v úplnosti celého počestného úřadu tohoto Jeho Excelence vysoce hraběcího města Bzence, v příčině testamentu odumřelého statku Pavla Orlického mezi jeho pozůstalou vdovou Terezií Orlickou z jedné a jejími vlastními dětmi – jmenovitě: Kateřinou, Antonínem, Annou, Josefou a Františkem z druhé strany. Následovně dobrovolné, v ničem nezávadné a nepřinucené přátelské porovnání;

Za prvé ona vdova Terezie Orlická dělí tu na Školových (název luk u Bzence) mající Rúbanici na pět dílů, z kterých pěti dílů jeden popouští své dceři Kateřině provdané Repíkové, již bez toho na smlouvách svatebních vydělený, s tou výminkou, aby jej ona matka až do své smrti užívala, po smrti pak ale teprve, aby jí dceři Kateřině za její vlastní a v ničem nezávadný připadl a k tomu těch v Brně na Heinzovských dědicích k pohledávání majících 40 zl. peněz až by se takové vymohly; kdyby se ale takové vymoci nedaly, tehdy matka povinna bude takových 40 zl. ze svého přihodně podařeného statku zaplatit;

Za druhé synu Antonínovi, jakožto v ničem nevydělenému, popustí hned po utvrzení tohoto spisu půl achtele té na židovských mající roli, ostatek ale takových rolí, i s tím půl achtelem na víno v Maršálcích podle Jakuba Chmely z jedné a vedle panský ze strany druhé ležící, má jemu až po smrti matky připadnout. Naproti tomu on syn Antonín odpouští své matce těch 65 zl., které on svému otci Pavlovi Orlickému spravedlivě byl jest půjčil.

Za třetí dceři své Anně půl achtele vinohradu a ten podobný díl v Rúbanici matka po své smrti zadává a popouští.

Za čtvrté dceři své Josefě, která až posaváď vydělena není, popouští matka roli na setí vedle Martince Goldmanna z jedné a Filipa Ostrezího ze strany druhé ležící, půl achtele na víno a jeden díl svrchu jmenované Rúbanice, a to na tento způsob: kdyby ona dcera se měla provdat, tehdy jí hned dva achtele těch rolí se jí mají vydat, ostatek ale těch rolí i s tím půl achtelem vinohradu má té dceři až po smrti patřit. Kdyby ale se neprovdala spíše, tehdy to všechno teprve až po smrti matky té dcery Josefy má patřit.

Za páté synu svému Františkovi, který tím podobně vydělený není, kdyby se ženit měl, zadává dům a k tomu půl záhonu od potoka vedle Franty Repíka ležící, však ale na tento způsob: aby ona matka v tom domě své obydlí až do smrti měla, kdyby ale se spolu s matkou snášet nemohli, tak on syn František povinen bude své matce v tom domovním gruntě světničku vystavit; Po smrti matky ale ať se on ožení, nebo neožení, ten dům jemu synovi se vším k tomu domu přináležejícím příslušenstvím bude jemu za jeho vlastní a v ničem nezávadný i s jedním dílem té z vrchu jmenované Rúbanice patřit.

Jenž se stalo v domě radním v Bzenci dne 23. listopadu 1751.

Polepina Trubanská

Testamentum nuncupativum (ústní testament) Polepiny ovdovělé Trubanské ze dne 14. dubna 1756.

Za prvé: Dlužna není nic.

Za druhé: Má jednu bečku vína, tu odporoučí na pohřeb s polovičním officiem a co od pohřbu víc zůstane, to všechno, však po odražení všech k pohřbu patřících útrat, odporoučí na mši svatou za duši její a svého druhého manžela Jana Dohnala.

Za třetí: Má jeden achtel vinohradu v Horních horách vedle Josefa Stavjaného ležící, ten odporoučí svému synovi Balcarovi Trubanskému, s tou výminkou, aby z něj vyplatil druhému synu Martinovi Trubanskému 20 zl., též z toho vinohradu své sestře Marianě Trubanské 20 zl.

Za čtvrté: Paní Terezii Strážnické odporoučí jeden polštář a jednu duchnu co na nich leží, s tou výminkou, aby dala za ni na mši svatou 4 zl. za její a obou jejích mrtvých manželů duši.

Za páté: Jeden polštář peřin odporoučí dceři po nebožtíkovi Kašparovi Pečírkovi a synu Balcarovi jeden zhlavec; item Balcarově dceři Anně jeden kamelotový (druh vlněné látky) kožich.

Za šesté: Mařici odporoučí dvě košile, dvoje rukávce, jeden fěrtoch, sukni kamelotovou, kamizolku kamelotovou a jednu žiglu (truhlice na šatstvo).

Za sedmé: Pačesného plátna (hrubší plátno) 14 loktů a lněného 7 loktů, to aby se prodalo a peníze se na mše svaté, za její a jejích zemřelých manželů duše, obrátily.

Za osmé: Devíti obrázky aby se rozdělili synové a dcera.

Za deváté: Item je jí dlužna Veruna Kedračka pět let 6 zl. bez reversu; Interehs jí odpouští, ty peníze se mají obrátit na mši svatou.

Za desáté: Co se ostatního domácího nádobí týče, aby se děti rovným dílem podělily.

Za jedenácté: To lůžko co na něm nemocná leží, odporoučí dceři Ludíkovské Marianě a k tomu jednu truhlu prázdnou.

Za dvanácté: Lazebník je už do dnešního data zaplacený.

Filip Ostrezí – svědek

Josef Pazurek – svědek

Pan Ostrezí byl po druhé u testatorkyně a slyšel od ní, že ten polštář ne Kašparovně, ale Antoša Pečírky z Olšovce dceři patří.

Publicatum hoc testamentum coram partibus interehsatis dne 27. dubna 1756.

Jurečková Lucina

Lucina ovdovělá Jurečková.

My, níže podepsaní, k testamentu Luciny ovdovělé Jurečkové, schválně dožádaní svědkové atestírujeme, že ona Lucina ovdovělá Jurečková, před námi svoji poslední vůli neb testament na následující způsob jest vyjevila a vyjádřila:

Dům, který ona testatorka od dlužného břemene 120 zl. očistila a takový znova vystavěla, odporoučí dvěma dětem svým, jmenovitě: Terezii a Martinovi, s tou výminkou na spolek, aby ona v něm jakožto hospodyně respicírovaná byla, s tím dalším vyjádřením, že ona Terezie, kdyby s Martinem zůstat nemohla, jeho vyplatí a na sebe jeho domovní polovici potáhnouti moc a právo míti bude a má;

Kdyby ale nyní se provdala, a ji takové štěstí přitrefilo, že by ona manžela s městským domem dostala, tehdy povinna bude bratrovi Martinovi svoji polovici domu popustiti a on bratr svoji sestru vice versa vyplatiti má, v kterémžto obojím pádě, aneb příhodě, matka též jim odporoučí dům za 250 zl. šacovaný (odhadnutý) jest na 250 zl. Kdyby ale Tereza ve svém svobodném stavu zemříti měla, tehdy ta její polovice na své bratry Martina a Matěje připadnouti má.

Martinovi koně, vůz a všechno co k rolnickému hospodářství patří, odporoučí, s tou výminkou, aby Martin ze svého podílu Matěji 50 zl. vyplatil.

Matěji odporoučí půl achtele vinohradu v Horní hoře a dubovou, Terezii jednu krávu a jedno tele, co se týče obilí krom ovsa (který samému Martinovi patří) má se na tři rovné díly rozdělit a dětem rozdělit – vyrozumívá se o vymláceném. Nevymlácené obilí ale má se rozdělit na čtyři díly, dětem tři a čtvrtý díl se má prodat a na pohřeb a mše svaté odevzdat.

Martinovi jeden kus větší černého dobytka, Matějovi a Terezii tři ostatní kusy černého dobytka na spolek.

Item Martinovi jednu krávu od Michalce a jedno tele. Co se týče potravy jakékoliv, to všechno Martinovi polovic na koně a druhou polovici odporoučí Matějovi a Terezii.

Co se týče užitku v Kreftech, z toho má polovice připadnout na prodej a z těch peněz mají se dát sloužit mše svaté, a sice na ně do lilium helda 2 zl., do Maria Czely (Mariazell) 2 zl., Svaté Trojici 2 zl., do Marie Taferlu (poutní místo v Dolních Rakousích) 2 zl., Panně Marii Karmelské do Skalice 2 zl., zde 2 zl.

Ostatek co bude zbývat z těch peněz, to bude patřit Kapucínům, Františkánům do Hradiště, Piaristům na rovné díly na mši svatou za její rodinu. Ta druhá polovice toho nadepsaného Kreftovního užitku patří třem dítkám na rovné díly.

Jednu bečku od Šenkýře přeje Terezii, Matějovi tu od Horného. Martinovi pětítku a dvojku (pětivěderní a dvojvěderní soudek).

Co se týče peřin, šatů a jiného domovního mobiliáře, to všechno Terezii.

Zahradní užitek samotné Terezii.

Dluhů u pana Bílého 5 zl. a u žida 4 zl. 30 kr., to moje všechny děti platí.

Že tomu tak a nejinak jest, to my našimi vlastních rukou podpisy stvrzujeme.

Jenž se tak ve Bzenci stalo dne 17. září 1758.

Josef Pazurek – syndik a dožádaný svědek

Jiřík Pokorný – svědek jakožto radní

Publicatum coram partibus interehsatis dne 26. září 1758.

Kucžerka Alina (Kučerová Alena)

My, níže podepsaní, k testamentu Aliny Kučerky od počestného ouřadu purgmistrovského deputírovaní svědkové, tímto atestírujeme, že ona před námi svou poslední vůli, aneb testament, dne 28. března roku 1759 na následující způsob vyjádřila a vypověděla;

Za prvé: odporoučí své dceři svobodné, jménem Anna, dva achtele vinohradu, a sice jeden v Kreftech vedle Antonína Solgy a druhý v Horní hoře vedle Slavíka olšovského ležící;

Za druhé: jednu Rúbanicu na Školových malých vedle Františka Žižíka, kterou ona se svým druhým manželem koupila, odporoučí tím způsobem své dceři Anně z druhého manželství zplozené s tou výminkou, aby ona z takové Rúbanice 20 zl. na mše svaté na její oumysl složila, a sice zde 5 zl., do Maria Cele (Mariazell) 10 zl., do Kyjova Kapucínům 5 zl., s tím doložením, aby těch nadepsaných 10 zl. hned letošní pouť odvedeny byly a ostatních 10 zl. při letošním vinném užitku; a poněvadž ostatní děti jsou již za živobytí vyděleny a sobě nato něco mohly přihospodařit; tak tehdy se nemají a nemůžou více na žádné dědictví potahovat;

Jednu třetinu sklepu jejího odporoučí jejím dvěma dítkám z prvního manželství, jmenovitě Terezii a Františce na rovné díly;

A co se na ostatních statcích ještě vynachází, nech to v čemkoliv záleží, nad tím vším postavuje a jmenuje svou dceru Annu za univerzální dědičku;

Že tomu tak a nejináč jest, to my, našich vlastních ruk podpisem stvrzujeme;

Jenž se stalo v Bzenci anno et die ut supra (rok a den stejný jak je výše uvedeno).

V témže testamentu odporučila testatorkyně na invalidy 12 kr.

Jiřík Pokorný – radní a svědek

Josef Pazurek – syndik a svědek

Publicatum coram partibus interehsatis dne 21. května 1759.

Poněvadž v nadepsaném testamentu Rúbanice na Malých Školových, dle smluv svatebních, o kterých Tomáš Novosad přísežné svědectví vydal, jak takové v knize smluv svatebních ke spatření jest, Jiříkovi Kulovi bez všech břemen zadána jest, a tak o takové Rúbanici testatorka disponovat nemohla, tak tehdy Anna do takové žádného dílu míti nemůže, aniž tak ona, ani Kula těch na mši svatou odporoučených 20 zl. platiti povinni nebudou; v ostatních punktech ale nadepsaný testament se tímto stvrzuje.

In consilio senatus v domě radním města Bzence dne 21. června 1759.

Hermanka Alžbieta (Hermanová Alžběta)

My, níže podepsaní, k testamentu Alžběty ovdovělé Hermanové schválně dožádaní svědkové tímto atestírujeme, že ona před námi svou poslední vůli, aneb testamentum nuncupativum (ústní testament) na následující způsob vyjádřila a vyjevila:

Předně chce ona mít pohřeb s celým oficiem, na který ona má zachované hotové peníze.

Půl achtele vinohradu v Kreftech odporoučí své dceři Marianě na tento způsob: aby ona své sestře Anně ze svého achtele polovici popustila.

Rozáře odporoučí čtvrt Rúbanice za mostkem vedle Rudolfa Orlického;

Item (dále) Rozáře odporoučí koně a vůz; co se týče obilí na poli, z takového Rozáře dva díly a třetí díl pro všecky děti má patřit.

Sklep na rovné díly odporoučí svým dítkám.

Jednu bečku vína z roku 1758 rostlého odporoučí své dceři Marianě;

Co se ostatního vína týče, to se má prodat a z těch peněz má se dát na mše svaté za její a jejího manžele duši do Kyjova Kapucínům 5 zl., do Skalice Carmelitům 5 zl. a zde 5 zl.

A ostatními penězi, aby se dítky rovným dílem podělily.

Peřiny odporoučí své dceři Marianě, která ještě peřinami není vydělena;

Ostatními statky aby se děti rovným dílem podělily.

Na invalidy odporoučí 12 kr.

Že tomu tak a nejinak jest, to my, naší vlastní ruky podpisem stvrzujeme;

Jenž se tak stalo v Bzenci dne 18. června 1759.

Josef Pazurek – syndik a svědek

Jiřík Pokorný – radní a svědek

Publicatum 20. června 1759.

Nadepsaný testament Alžběty Hermanky jest dne 14. července 1759 stvrzený.

Hermann Josef

My, níže podepsaní a schválně dožádaní svědkové atestírujeme, že dnes dole psaného data Josef Herman svoji poslední vůli před námi na následující způsob vyjevil; a sice jak jeho řeč následuje:

Za prvé: Dům můj odporoučím synu mému Antonínovi s tou kondicí, aby manželka moje plnomocnou hospodyní v něm do smrti zůstávala, při tom synu mému na svědomí zanechávám, aby při otevření testamentu tohoto slyšet se dal, jak mnoho mší svatých za testatora sloužit dá? (v testamentu připsáno – „deset mší svatých dá, za které taky 5 zl. složil“)

Za druhé: Odporoučím manželce mé dvě bečky vína toho nejstaršího k její živnosti (obživě).

Za třetí: Jednu bečku vína z roku 1754 zanechávám na takový způsob, aby se z takového na pohřeb dalo velebnému pánu děkanovi 12 zl. a 10 zl. odporoučím na mše svaté, které se mají sloužit při zdejším chrámu páně svatého Jana Křtitele, a manželka moje každý rok povinna bude za jednu mši svatou složit 30 kr. až do vyjití té výše psané sumy;

Mimo té bečky vína, ostatního co se vína vynalezne, to odporoučím na rovné díly dětem a manželce.

Za čtvrté: Malý Kreft odporoučím mojí dceři Marianě.

Za páté: Ostatního vinohradu půl achtele odporoučím manželce k její dispozici.

Za šesté: Rúbanicu za mostkem, ležící vedle Františka Klučky, odporoučím polovici mojí manželce a druhou polovici mé dceři Marianě.

Za sedmé: Jednu krávu odporoučím Marianě, kterou matka užívati má až do vzrůstu (dospělosti) Mariany; ostatní krávy odporoučím manželce k její živnosti.

Za osmé: Odporoučím vůz, jeden pluh a rolnické náčiní mé manželce k její dispozici; co se dotýče koní, odporoučím manželce dva a synu Antonínovi jednoho hřebce.

Na invalidy odporoučím 30 kr.

Za deváté: Cokoliv se bude nacházet žírného dobytka, to odporoučím, aby se v domě strávilo.

Za desáté: Odporoučím z toho vína, co na rozdíly zůstalo, budou povinni dědici moji platit na mše svaté totižto:

  • do Liliumfeldu 1 zl. 30 kr.,
  • do Maria Cely (Mariazell) 1 zl. 30 kr.,
  • k Svaté Trojici 1 zl. 30 kr.,
  • a u Panny Marie Tafserlské 1 zl. 30 kr.
  • celkem 6 zl.

A ty mše svaté se mají vykonávat za duši testatora. S tím zavírajíc tento testament podpisy našich jmen, jeden každý vlastní rukou jsme podepsali jako svědkové dožádaní.

Jenž se stalo v městě Bzenci dne 1. prosince 1755.

Jindřich Strážnický – radní

Antonín Orlický – svědek

Publicatum coram partibus interehsatis dne 9. prosince 1755.

Kotková Juda

My, níže podepsaní k testamentu Judy Kotkové schválně dožádaní svědkové tímto atestírujeme, že ona před námi svoji poslední vůli na následující jest vyjádřila:

Za prvé: Panu Pavlu Petrovi Kotkovi, toho času zdejšímu purgmistrovi, odporoučí půl achtele vinohradu v Klínech vedle Jakuba Kutného, s tou výminkou, aby on z takového vinohradu dal 50 zl. zde na fundaci za Jana Kotka starého a dvou manželek jeho a 20 zl. na pohřeb, který sám vypláceti má a 10 zl. Viktoře za její věrné obsluhování v nemoci.

Za druhé: Z vinného užitku bude on pan purgmistr Viktoře povinen 15 zl. dát a na mše svaté do bratrství v kterých ona je zapsána do každého 30 kr.

Za třetí: Viktoře odporoučí barák s tou výminkou, aby dala na mše svaté 5 zl. za její tetku Jáchymku. Ostatní věci jakékoliv by se mimo tohoto testamentu našly, odporoučí Viktoře.

Že tomu tak a nejináč jest, to my naší vlastní ruky podpisem stvrzujeme;

Jenž se stalo v Bzenci dne 28. srpna 1759.

Karel Plachta – svědek

Josef Ježek – svědek

Publicírovaný v domě radním v Bzenci dne 6. září 1759.

Testament Tomassa Nowosada (Novosad Tomáš)

Dne 10. září 1759 odporoučí Tomáš Novosad manželce své Veruně jednu bečku vína roku 1757 rostlého.

Item (dále, kromě toho) odporoučí jí půl achtele vinohradu v Humencích vedle Pavla Richmana k užívání až do smrti. Po smrti její, ale má ten vinohrad Frantzovi Lukšovi připadnout, z kterého on 45 zl. na mše svaté má složit – a sice do Skalice bratrům Františkánům, Karmelitům; do Hradiště bratrům Františkánům; do Strážnice bratrům Piaristům; do Kyjova bratrům Kapucínům; jednomu každému po 5 zl. za testatorovu, Jana Matiáše a manželku Rozinu a jeho dceru Kateřinu a ostatní zde psané mají se sloužit.

Item manželce své jednu jalovici.

Dceři Anně, provdané Presce (Presové), jeden achtel vinohradu v Kreftech vedle Jiříka Klučky, z kterého ona má složit 20 zl., z kterých ona do Syrovína má dát 10 zl. a 10 zl. zde na mše svaté.

Zeti Janu Presovi je odevzdaného půl domu a druhou polovici jemu odporoučí s tou výminkou, aby manželka v takové polovici domu své svobodné bydlení až do smrti měla. Kdyby ale tam bývat nemohla, tehdy zeť má popustit 3 záhony až do smrti k užívání, a to, ať tam bývá nebo nebývá.

Rúbanici na Dubových vedle Jana Stařečka zeťovi, z které on má 10 zl. složit na pomoc outrat, kdyby se sv. Josefa v zdejším chrámu Páně malovat měla.

Cokoliv, ale z ostatního statku se najde, to všechno dceři jeho Anně odporoučí.

Zavírajíce tuto svou poslední vůli, prosí počestný ouřad, pro Boha, aby nad ní ochrannou ruku držel; co se týče pohřbu, takový má dcera s polovičním officiem spravit.

Na invalidy má dcera složit 12 kr.

Jiřík Pokorný – svědek

Josef Pazurek – syndik a svědek

Publicatum 18. září 1759.

Dne 19. září 1759 schválili nadepsaní dědicové tento testament cestou dobrovolného porovnání na následující způsob:

Za prvé: Popustí Novosadův zeť pozůstalé maceše Veruně, vdově po Tomáši Novosadovi, půl vinného užitku z Kreftů.

Za druhé: Naproti tomu popustí ona macecha Anně Presové jednu krávu jí hned.

Za třetí: Jan Pres bude povinen pozůstalé vdově po nebožtíkovi Tomáši Novosadovi jménem Veruně vynahradit pohřební outraty.

A tak již jeden na druhém nic víc co pohledávati a proti nadepsanému testamentu bouřiti se nebude a nemá.

Jenž se stalo anno et die ut supra (rok a den stejný jak je výše uvedeno).

Batkowa Mařa (Baťková Marie)

My, níže podepsaní, k testamentu Maře Baťkové dne 6. prosince roku 1759 schválně dožádaní svědkové, tímto atestírujeme, že ona před námi svou poslední vůli, aneb testament na následující způsob jest vyjevila a vyjádřila; a sice majíce ona:

Za prvé: jeden achtel vinohradu v Prostřední hoře;

Za druhé: 11 věder vína v Beránkovém, aneb tak řečeném Matiášovém sklepě, jakož;

Za třetí: Pan Pavel Dobiáš je jí dlužen 24 zl. 6 kr.

Za čtvrté: Dále co ostatek ona má dle knih městských na Filipa Ostrezího domě stranivá výminek pohledávat, to aby počestný ouřad svým rozšafným (uvážlivým) rozsudkem spořádal.

Za páté: Pretensi (nárok) na Jarošovské děkanské pozůstalosti, když taková vymožena bude.

Za šesté: Má jednu káděčku, jednu bečku, v které až doposud víno leží, pětítku, čtverku a dvojku (nádoby na víno – pětítka má obsah pěti věder atd.); o kterém nadepsaném statečku svém, ona jsouce ještě při zdravém rozumu a dobré paměti, takto disponíruje, a sice ad numerum.

Primum podotknutí – jeden achtel vinohradu odporoučí svému švagrovi Pavlu Dobiáši s tou výminkou, aby on zdejšímu velebnému panu děkanovi 20 zl. na mše svaté za její ubohou duši, a sice při vinném užitku v roce 1760 polovic a v roce 1761 druhou polovici peněz složil.

Těch sub numero secundo (pod číslem druhým) podotknutých 11 věder vína odporoučí na pohřeb, aby takový s polovičním officiem a jinýma všema outratama, z takového vína zaplaceno bylo; a co by z nich ještě po zaplacení pohřebních outrat vyplývalo, z toho žebrákům 2 zl. a pro invalidy 15 kr. a ostatek na mše svaté se odvedlo.

Dálejíc ad numerum tertium (k číslu třetímu) , o tom u Pavla Dobiáše majícím dluhu, co by jí z něho přes svou potřebu, dokud by živa byla ještě zůstalo, takto disponíruje; aby z takového ostatku dluhu do Hradiště bratrům Františkánům, do Strážnice Piaristům a do Kyjova Kapucínům na mše svaté rovné díly se peníze odvedly;

A když by se ad numerum quartum (k číslu čtvrtému) oznámené výminkové peníze vymohly, takové Zuzaně Orlické, Terezii a Janovi Dobiášovi na rovné díly odporoučí.

A cokoliv by se ad numerum quintum (k číslu pátému) z Jarošovské pozůstalosti vymohlo, to vše do Hradiště Františkánům, do Kyjova Kapucínům, do Skalice Karmelitům a zde na mše svaté na rovné díly odporoučí;

Ad numerum sextum (k číslu šestému) káděčku a bečku prázdnou Pavlu Dobiášovi; pětítku, čtverku a dvojku, ale též náčiní prázdné odporoučí Antonínovi Jarošovi.

Ostatek – jednu duchničku Barboře do Olšovce; sestře Terezii jeden polštář; jeden polštář Anně Goldmannové; jeden polštář, ale i ostatní věci, co by zde jmenované nebyly, domácímu hospodáři za službu odporoučí.

Actum ve Bzenci anno et die ut supra (rok a den stejný jak je výše uvedeno).

Antonín Mišík – radní a svědek

Josef Pazurek – syndik a svědek

Fabián Zelinka

My, níže podepsaní, k testamentu Fabiána Zelinky schválně dožádaní svědkové, tímto atestírujeme, že on před náma dne 26. května 1760 svoju poslední vůlu na následující způsob jest vyjevil a vyjádřil.

Paní Barboře Freudenthalerové odporoučí nadjmenovaný testator (zhotovitel závěti) Starý hrad (zde myšlen vinohrad v této trati) vedle Frantze Vojtěcha.

Panskému pekaři na místo podlužných 105 zl. odporoučí jeden vinohrad řečený Kreft, jestli pekař s tím spokojen bude.

Frantzi Vojtěchovi odporoučí jednu Rúbanici s tou výminkou, aby pohřební outraty zaplatil.

To, co testator synovi svému Janu Zelinkovi za živobytí zadal, tímto svým kšaftem (poslední vůlí) stvrzuje a přes to ještě on tomu svému synovi jeden achtel vinohradu v Horních horách, sklep a boudu tímto svým ústním testamentem odporoučí.

Ostatní věci, jakož dva rožně, dva kozlíky, čtyři kusy peřin, šest beček pod železem (s řeleznými obručemi), dvě pětítky bez železa a čtyři dvojky vinného prázdného náčiní a cokoliv by se ještě víc našlo, to všecko svému synovi Janu Zelinkovi odporoučí a jeho za svého dědice jmenuje a ustanovuje.

Že tomu tak a nejináč jest, to my, našich vlastních rukou podpisem a přitlačením pečeti stvrzujeme.

Jenž se stalo anno et die ut supra (rok a den stejný jak je výše uvedeno).

Jiřík Ručka – radní a dožádaný svědek

Josef Pazurek – syndik a svědek

Josef Bič – radní a dožádaný svědek

Publicatum hoce testamentum coram partibus interehsatis v domě radním bzeneckém dne 13. května (zřejmě se zde jedná o chybu v zápisu a myšlen je až měsíc červen) roku 1760.

Josef Goldmann

Dne 14. září 1760. Testament Josefa Goldmanna.

Za prvé: Anči z prvního manželství zplozené odporoučí dva a půl achtele vinohradu, a sice v hoře Hažnekoch dva achtele a v Cukmantlech půl achtele beze všech břemen.

Item (dále) odporoučí dceři Anně půl achtele vinohradu v Horní hoře, který má testator v naději, kdyby se jeho bratr Bernard Goldmann z vojny nenavrátil, z kterého ona dcera Anna by povinna byla na šest mší svatých dát za Bernardovu duši. Kdyby se ale navrátil, jeho manželka odporoučí jednu kučovánku na kopci k její vlastní dispozici. A kdyby se nenavrátil, tak nadepsaného půl achtele vinohradu zůstane Anně a kučovánka manželce k vlastní a svobodné dispozici.

Za druhé: Sidonii, z druhého manželství zplozené, odporoučí půl achtelu v Kreftech, taky čistého a bez všeho břemene.

Za třetí: Marianě, též z druhého manželství zplozené, odporoučí půl achtele v hoře Pučálkách vedle Ventzla (Václava) Novosada.

Za čtvrté: Druhou půli achtele v též hoře Pučálkách odporoučí své manželce Marianě k její vlastní a svobodné dispozici.

Za páté: Dům v Bzinské ulici vedle Filipa Ostréziho odporoučí čistý (bez zatížení břemenem) své manželce k její vlastní dispozici una cum omnibus absutinentis i se vším einrichtunkem (zařízením), kromě tří polštářců, dvou sukní a dvou šněrovaček, které pochází od první manželky, ty odporoučí dceři Anně.

Za šesté: Manželce odporoučí tři bečky a jednu pětítku.

Za sedmé: Anně jednu bečku a jednu pětítku – vyrozumívá se prázdné náčiní (jmenované sudy jsou prázdné).

Za osmé: Manželce odporoučí sklep, s tím břemenem, které jí pověděno jest.

Za deváté: Antonín Goldmann za těch 14 zl., které je dlužen testatorovi, má při vinném užitku dát složit na testatorův úmysl na 6 mší svatých.

Za desáté: Pohřeb má manželka s polovičním officiem z vinného užitku popravit (uhradit, zařídit).

Za jedenácté: Jiříku Ulbrechtovi je dlužen 15 anebo 16 zl.

Za dvanácté: Synu Junovi je dlužen 35 zl.

Za třinácté: Co se týče dluhu Cyrilu Joklovi, poněvadž až doposud s ním pořádku neučinil, tak nemůže za jistou sumu vystavit, ale jemu ještě dlužen pozůstává.

Za čtrnácté: Ty těžší a jinačí všechny dluhy, na které by se testator nepamatoval a poukázané by býti mohly, ty všechny má manželka z vinného užitku zaplatit, a to sice z užitku všech vinohradů, a co by ještě po vyplacení dluhů zůstalo, to všechno má zůstat jeho manželce k vlastní dispozici. Kdyby se ale toho vinného užitku nedostávalo, tehdy ostatek má manželka ze svého dílu zaplatit.

Za patnácté: Item je Mayerovi Štítcovi 4 vědra dlužen.

Za šestnácté: Na invalidy 15 kr.

Za sedmnácté: Anně představuje za poručníka pana Josefa Biče, jakožto strýce jejího.

Za osmnácté: Item manželka má dát za jeho duši buďto fund při pohřbu anebo po pohřbu dvě mše svaté sloužit.

Pavel Petr Kotek – purgmistr a dožádaný svědek

Josef Pazurek – syndik a dožádaný svědek

Publicatum hocce testamentum in coram partibus interehsatis dne 19. září 1760.

Půl achtele vinohradu, který patřil Anně, prodal se skrze právo licitací za sumu 180 zl. na žádost Josefa Biče, jakožto formiedra (z německého Vormund – poručník) a pomohla své maceše Anně dluhu 80 zl vyplatiti.

Apolena ovdovělá Kučerová (Kučerová Apolena)

My, níže podepsaní, k testamentu paní Apoleny Kučerky dožádaní svědkové, tímto atestírujeme, že ona před námi svou poslední vůli na následující způsob vyjevila a vyjádřila.

Synu panu Tomášovi Kučerovi odporoučí 2 bečky starého vína a 2 bečky mladého, to jest roku 1760 rostlého.

Apoleně a Marianě mladý Kreft (mladou vinici ve viničné trati Krefty) na spolek.

Bětě a Anči starý Kreft na spolek, Bětě jednu bečku vína z roku 1753 a mladého 5 věder.

Anči 15 věder z roku 1760 rostlého vína.

Jednu bečku vína z roku 1759 rostlého odporoučí na mše svaté za sebe, za jejího manžela a za svoje rodiče.

Apoleně a Marianě každé jednu bečku vína z roku 1757 rostlého, a jestli by se jaký dluh na tom mladém Kreftě našel, to mají ty dvě – Apolena a Mariana – platit.

Na invalidy 15 kr.

A co by se více vína po mé smrti nacházelo, takovým se mají všechny děti moje rovným dílem podělit.

Ostatek počestného ouřadu pokorně žádá a prosí, by on nad takovou její poslední vůlí pevnou ruku držeti sobě vysoce náchylně oblíbil, s tím doložením, že kdyby který z dědiců jejích protiv tomuto jejímu testamentu protestírovati se opovážil, aby svého podílu zbaven byl, obzvláště ale, aby pan Tomáš Kučera, s tím, co jemu odporučila testatorkyně, spokojen byl, poněvadž ona jemu za živobytí dobře pomáhala a na své svědomí vzíti nemůže, aby jemu víc odporučila.

Že tomu tak a nejináč jest, to my našich vlastních rukou podpisem a užívajícími pečeti svtrzujeme.

Jenž se stalo ve Bzenci dne 11. června 1761.

Antonín Orlický – purgmistr a dožádaný svědek

Jiřík Pokorný – dožádaný svědek

Publicatum hocce testamentum in curia bzenecensi coram partibus interehsatis dne 11. července 1761.

Poněvadž nadepsaní dědicové tento testament společně schválili, tehdy taky tenž testament právně stvrzen byl – in curia civitatis Bzeneca dne 11. července 1761.

Filip Kotek – radní a substitírovaný (nahrazený) pergmistr

Jiřík Sommer – radní

Frantz Vojtěch – radní

Martin Goldmann – radní

Jan Gastinger – radní

Josef Pazurek – syndik

Antonín Švrček u Potůčka

My, níže podepsaní a k testamentu dožádaní Antonína Švrčka.

Za prvé: Odporoučím Karlovi světničku na sklepě a čtvrt sklepa.

Za druhé: Kreft (název viničné trati) odporoučím na tři díly: jeden díl od Frankového Karlovi. Balcarovi druhý díl vedle Karla a čtvrtku sklepa. Antošovi třetí díl Kreftu od pana Matěje Goldmanna a čtvrt sklepa.

Kláře odporoučím jeden achtel vinohradu v Horních horách vedle Jana Martinkovského ležící.

Anči odporoučím 100 zl.

Thekle (Tekla – křestní jméno řeckého původu) odporoučím 100 zl. a ve sklepě čtvrtý díl.

Babuši (Barboře) odporoučím 100 zl.

Z toho sklepu ti čtyři budou povinni jeden každý ze svého dílu vyplatit po 5 zl. těm, kteří díl ve sklepě nemají.

Tyto peníze, žádám počestný ouřad, aby byly zaopatřeny a na interehs (úrok)  jistým lidem poslány byly, až po jejich provdání.

Pohřeb s polovičním oficiem, panu děkanovi tvrdý tolar (platil za dvě klasické mince – tudíž 2 zl. 10 kr.) odporoučím, aby na mne jednou mší svatou pamatoval a mne při pohřbu vyprovodil.

Mám jednu bečku vína z roku 1757 rostlého. Ta se prodá a pohřební outraty se z těch peněz zaplatí.

Ostatní peníze, které od pohřbu zbydou, odporoučím 5 zl. do Strážnice Panně Marii do farního kostela.

Zde u nás na mše svaté 10 zl. za mě a za mou manželku.

Krom těch 10 zl., za Jana Švrčka dvě mše svaté, ostatních peněz, co z toho vína zbude dětem na rovné díly.

Mám jednu krávu, tu odporoučím Karlovi.

Těm, kdo toho chlapce Karla při sobě mít a jeho opatrovat bude, má jeho statek šest roků užívat i s krávou.

Ze tří prasat jedno Anči, druhé Antošovi, třetí to menší Babuši.

Z osmi měřic rži (žito) dvě Anči, dvě Antošovi, dvě Babuši a dvě Karlovi.

Jsou tři bečky na víno – dvě prázdné, v třetí je víno – a 3 pětítky prázdné.

Antošovi jednu bečku a jednu pětítku, Balcarovi taky jednu bečku a jednu pětítku, Karlovi taky jednu bečku a jednu pětítku.

Kláře trošku co je povinnost do bratrstva sv. Jana Křtitele, z toho vína, aby se zaplatilo v kvartálu.

Je 5 kusů peřin, Anči duchnu a jeden zhlavec, Babuši dva zhlavce a jeden zhlavec Karlovi, modrý kabát Babuši, druhý Antošovi.

S tím mou poslední vůli zavírám; na invalidy 15 kr.

Dne 20. června 1761.

Jiřík Sommer – radní a svědek

Jiřík Pokorný – svědek

Publicatum hocce testamentum v domě radním, v přítomnosti dědiců dne 5. února 1762.

Po vyplacení všeho dluhu pozůstalo k rozdělení na rovné díly 48 zl., z kterých dáno každému dítěti 2 zl. 15 kr.

Testament Frantze Repika (Repík František)

Dne 6. května roku 1761 testament aneb poslední vůle Frantze Repíka starého:

Předně poroučím tělo zemi a duši stvořiteli mému Bohu všemohoucímu.

Dům můj poroučím synovi mému Štěpánovi, však z něj bude povinen pohřeb spravit s polovičním officiem.

Dceři Maruně bude syn povinen z toho domu vyplatit 30 zl. a to 15 zl. hned a 15 zl. roku 1762.

Item (dále) dceři Maruně odporoučím jednu krávu černou, dva polštáře, jednu duchnu, jednu plachtu. Marininému chlapci Martinovi kamizolu, dva lajble soukenné.

Item jeden záhon vedle Biče za potokem nechávám k užívání Maruně na deset let. Po vyjití těch deseti let bude patřit Štěpánovi.

Štěpán bude povinen dát 6 zl. na mše za testatorovu duši a dvě jeho manželky, a to každý rok jeden při svátku Svaté Trojice.

Měl jsem jednu Rúbanicu na Vápenicách (název luk u Bzence), tu vyplatil můj zeť Valenta Pres, tak takových 60 zl. jemu bude povinen zaplatit můj syn Štěpán, a to sice z domu a tak, aby jemu Rúbanice čistá zůstala Valentovi (Valentinovi) Presovi.

Poněvadž ale Štěpán tyto dvě léta 1761 a 1762 má vyplatit sestru Marínu, tak Presových 60 zl. vyplácet bude až v roce 1763, a to každý rok po 20 zl.

Jsem dlužen v Hradišti 30 zl. Takové Štěpán vyplatiti povinen bude, neboť na něj vypůjčeny jsou.

Zadal jsem vedle smluv dceři Maríně jeden achtel vinohradu v Horních horách vedle Kašpara Jakši. Z toho achtele užívala dcera jenom půl, protož jí zanechávám taky toho druhého půl achtele a bude míti nyní celý. Však bude povinna vyplatit Pavla Kotka, co jsem něco peněz si vypůjčil od něho.

S tím mou poslední vůli zavírám a pány pro Boha prosím, aby moje poslední vůle tak zůstala.

Na invalidy 15 kr.

Frantz Repík

Filip Kotek – radní a svědek

Jiřík Pokorný – radní a svědek

Publicatum hocce testamentum coram partibus interehsatis in curia civitatis Bzeneca dne 17. srpna 1761.

Nato se stalo dobrovolné porovnání mezi nadepsanými stranami s touto výminkou, aby Štěpán Repík svému švagrovi Valentovi Presovi, který má Verunu rozenou Presovou, 90 zl. v jednom roce, od dnešního data počítáno, však bez interehsu (úroku) zaplatil, a tak potom Valentin Pres ani ex capite testamenti, aniž titulo toho mezi nebožtíkem Frantzem Repíkem učiněného porovnání z data 5. června 1750 improtho colato vero v knize smluv svatebních (fol. 36) co více pohledávati míti aniž může, poněvadž toto novější porovnání kazí to starší porovnání.

Anno et die ut supra.

Václav Klučka

Testament, aneb poslední vůle Václava Klučky.

Předně poroučím mou hříšnou duši do pěti ran Pána Krista a tělo zemi odkud přišlo.

Předně mám dva achtele vinohradu. Jeden achtel vinohradu v Hažnekoch má se prodat a z toho se má platit pohřeb s polovičním oficiem a 8 zl. na mše svaté a ostatní peníze zůstanou manželce.

Druhý achtel do smrti manželce, po smrti do mého Klučkovského rodu, komu žena bude chtít dát.

Ostatní cokoliv mám, zůstane manželce.

Na invalidy 3 kr.

S tím mou poslední vůli zavírám.

Stalo se dne 23. dubna roku 1762.

Václav Klučka

Filip Kotek – radní a svědek

Jiřík Pokorný – svědek

Jiřík Růčka

Testament Jiříka Růčky – radního měštěnína (archaicky – měšťan).

My, níže podepsaní a k testamentu nebožtíka, pana radního zdejšího Jiříka Růčky, schválně dožádaní svědkové tímto atestírujeme, že on před náma svoji poslední vůli na následující způsob vyjádřil a vyjevil.

Pohřeb aby se udělal s polovičním officiem za ty peníze, které se v domě najdou.

Manželce své odporoučí jednu krávu – jeden kus na lůj, co by se jedna fůra sena nadělala, jeden záhon, jeden černý kus dobytka (prasata).

Semena cokoliv se najde, čtvrtý díl jí manželce, ostatní semeno k obsetí zahrady.

Dceru aby při takovém byla, že dva kusy, totižto louku a záhon měla, ale se vyrozumívá, aby takové manželka jen do smrti využívala.

Dům odporoučí svému synu Antonínovi, však ale, aby Vendelín hospodářem byl až do vzrůstu Antonína.

Item (dále) odporoučí Antonínovi půl achtele vinohradu v Budíkách.

Item jeden kus kučovánky vedle Honzi Marečka.

Synu Vendelínovi odporoučí půl achtele vinohradu v Budíkách a třetí díl louky (ve smyslu jedné třetiny) Na Oběšených.

Veruně půl achtele vinohradu v Budíkách a třetí díl louky louky Na Oběšených.

Synu Ignáci půl achtele vinohradu v Budíkách a třetí díl louky Na Oběšených.

Vendelínovi odporoučí jeden achtel vinohradu v Maršálkách, však s tou výminkou, aby dluh zaplatil v Hradišti a na mše svaté dal za jeho a jeho první manželky duši 5 zl. a to hned.

Vinného užitku cokoliv by se na vinohradech urodilo, to aby se obrátilo na dluhy a ostatek, co by zůstal po zaplacení dluhů, aby se děti rovným dílem podělily.

Co se týče dcery Běty, poněvadž ona jest za živobytí vydělena, tak tehdy nic nemá na tomto otcovském dědictví k pohledávání.

Jednu prázdnou bečku Vendelínovi a druhou Ignácovi.

Domovního nábytku cokoliv se najde, to odporoučí hospodáři domu Antonínovi.

Dobytek kterýkoliv se najde, ten odporoučí svým dítkám, kromě Běty, naspolek.

Že tomu tak a nejináč jest, to my našich vlastních ruk podpisem stvrzujeme.

Jenž se stalo v Bzenci dne 23. srpna 1760.

Pavel Petr Kotek – dožádaný svědek

Jiřík Pokorný – radní a svědek

Následuje codicill (dovětek):

Manželce své odporoučí tři putny mrkve, dvě putny petrželí, cibulového semena třetí díl (třetinu).

Vendelínovi, Ignáci a Veruně Budíky (vinohrad v trati Budíky) odporoučí na tři díly.

Vendelín na mše svaté 5 zl. protože hospodářem zůstane do vzrůstu (dospělosti) Antonína.

Antonínovi jeden achtel vinohradu v Maršálkách, aby zaplatil dluh 40 zl. v Hradišti.

Stvrzeno ve Bzenci dne 24. srpna 1760.

Pavel Petr Kotek – dožádaný svědek

Josef Bič – svědek

Publicatum hocce testamentum in plena sepsione corum partibus interehsatis dne 19. září 1760 a schválili dědicové tento testament ve všech punktech (bodech).

Karel Miehewald (Karel Mívalt, Mývalt)

Předně: jsem dlužen panu Josefu Olbortovi do Kyjova 43 zl. 45 kr. Bere od mě na místo zemského interehsu (úroku) seno. Se vším mu dávat každý rok musím 2 fůry na ty velké kyjovské vozy, a když jsem já dovezl dvě fůry na moji zahradu, on ty dvě fůry vložil na tu svou jednu fůru a ještě neměl dosti. Musel jsem mu dokládat a tak bral veliký interehs, a to víc než 20 let. Na té každé fůře bylo 20 centů.

Janovi Truchlíkovi jsem dlužen 10 zl.

Dceři po Hradeckém 25 zl.

Kostelních peněz do Hradiště 100 zl.

Židovi Eisikovi byl jsem dlužen 100 zl. Na těch 100 zl. dal jsem tomu Eisikovi 10 věder vína čistého, jež jsem mu dlužil na manželku 28 zl.

Dům zanechávám zatím mým třem dcerám, a to aby byl Maríně k užitku, kdyby na prodej nepřišel, však musí z toho domu platit dluhy.

Vinohradu jeden achtel v Růžených vedle Matěje Goldmanna, půl achtele v Prostřední hoře vedle Bernarta Zábelského.

Druhého toho půl achtele jsem zadal dceři Bětě co má Gazdu. S tím ta dcera má býti spokojena a nemá se na nic více potahovat, neb jsou tu velké dluhy a taky si mě nevážila, jako dcera si otce vážit má.

Jeden achtel vinohradu na Vracovsku. Z těch půl druhého achtelu má se platit žid Eisik (z jejich vinného užitku). Po vyplacení toho žida, teprve mají ty vinohrady zůstat třem dcerám: Maríně půl achtele v Růžených, druhého půl achtele Anně taky v Růžených, Lucině půl achtele v Prostřední hoře vedle sestry Běty.

Ten vinohrad na Vracovsku zanechávám na dluhy.

Mé manželce zanechávám vedle smluv a také testamentem poručením chaloupku a jeden záhon na zahradě, kdyby třeba dům k prodeji přišel.

Mám tři koně, když se obydlí prodá spolu s vozem, no tak se prodají i s vozem.

Až se ty tři dcery penězi doma podělí a matce 5 zl. dají, tak zůstanou v domě k žití s matkou.

V búdě Matěje Goldmanna je půl druhé bečky vinné, jedna bečka v búdě Martina Lukši. Ty mají zůstat při domě. To obilí co je obseté a Pán Bůh požehná, mají v domě spolu s matkou strávit.

Matka má být hospodyní potud, pokud by se dům neprodal.

Cokoliv se peněz týče a ze zahrady za zeleninu se utrží a neb začkoliv a kterákoliv dcera půjde s ním na trh, aby odvedly všecky peníze matce a ona má vydávat, kde bude co třeba.

Co se týče pohřbu, o to se má žena s těmi třemi dcerami doma starat, však nechť je jenom s polovičním officiem.

Ještě poroučím na mše svaté 10 zl. za moji duši a mé nebožky ženy. Však ty mše svaté se mají sloužit každé dva roky dvě, a to při vinobraní, a tak se těch 10 zl. platit má.

S tím moji poslední vůli zavírám a pana purgmistra a ostatní pány pro Boha prosím, aby tu mou poslední vůli měli za svou starost a nad nimi, ubohými sirotky, pevnou ruku drželi.

Na invalidy 7 kr.

Stalo se dne 22. března roku 1762.

Dožádaní svědkové:

Filip Kotek – radní

Frantz Vojtěch – radní

Publicatum hocce testamentum dne 31. března 1762.

Na to následuje porovnání. Totiž na následující způsob:

Popustily ty tři svobodné sestry Bětě provdané Gazdové půl achtele vinohradu v Prostřední hoře vedle jejího, který od otce Karla Mühevalda na smlouvách dostala, z kterého půl achtele povinna platiti bude zde velebnému panu děkanovi na mše svaté 10 zl., Cyrilovi Joklovi 4 zl.

Dům Marianě, Anně a Lucině patřiti bude, z kteréhož domu dluhy platiti povinni budou. Kdyby se ale dům prodal, tak cokoliv vybude po zaplacení dluhů, to ty tři sestry svrchu psané na rovný podíl si podělí.

Poznamenání dluhů po nebožtíku Karlu Mývaltovi

Do Kyjova panu Josefovi Olbortovi 43 zl. 45 kr.

Janovi Truchlíkovi 10 zl. 18 kr.

Dceři po Hradeckém 25 zl.

Velebnému panu děkanovi do Hradiště 100 zl.

Eisikovi Joklovi židovi 108 zl.

Ševcovi zdejšímu 4 zl.

Sáblovi židovi 5 zl.

Na mše svaté 10 zl.

Panu děkanovi zdejšímu za pohřeb 9 zl.

Maceše 30 zl.

Pavlovi Kotkovi 1 zl.

Frantzovi Vojtěchovi 1 zl. 18 kr.

Jakubovi Kutnému za jednu cestu do hranic, kterou za Karla Mývalta dělal 2 zl.

Schlemce židovce 15 kr.

Bernartovi Fabiánovi 21 kr.

Radním pánům a syndiku za jejich accidens (poplatek) 4 zl.

Utrženo:

Za prodané tři koně po Karlu Mývaltovi skrz právní licitaci utrženo 67 zl.

Za prodanou sennou trávu z Rúbanice v roce 1762 trženo za ni 20 zl.

Na to z takových 87 zl. pan Antonín Orlický, purgmistr, vyplatil:

Ševcovi 4 zl.

Sáblovi židovi 5 zl.

Janovi Truchlíkovi 10 zl. 18 kr.

Váženému panu děkanovi za pohřeb 9 zl.

Pozůstalé ženě po Karlovi Mývaltovi 30 zl.

Radním pánům jejich accidens 4 zl.

Jakubovi Kutnému za cestu dělanou do hranic 2 zl.

Panu děkanovi ze zahrady plat za dva roky 2 zl.

Panu Josefovi Olbortovi za jeho dluh 43 zl. 45 kr. dána otavní tráva a k tomu za všecko hotových peněz 13 zl.

Panu Vojtěchovi Frantzovi dáno na Karla Mývalta dluh 1 zl. 18. kr.

Pavlovi Kotkovi 1 zl.

Sirotkům navráceno ostatních peněz 6 zl. 24 kr.

Suma 87 zl.

A tak za Antonínem Orlickým jakožto purgmistrem nic nepozůstává.

Čech Karel

Testament nebožtíka Karla Čecha.

My níže podepsaní a k testamentu pana Karla Čecha schválně dožádaní svědkové, tímto atestírujeme, že on před námi svou poslední vůli na následující způsob vyjevil a vyjádřil.

Za prvé:

Manželce své odporoučí půl domu k její vlastní dispozici a jednu kučovánku nově koupenou pod lesem Pod Oběšeným (Oběšené – název luk u Bzence), ale má jenom do smrti ji užívat, po smrti, ale má ji odevzdat, jak dále ukázáno bude.

Za druhé:

Dceři Anně 1 achtel vinohradu vedle Tomáše Novosada a půl kučovánky na Rajci (Rajce – název luk u Bzence) vedle Doležala.

Za třetí:

Evě 1 achtel vinohradu v Prostřední hoře a půl Oběšenéj (půl kučovánky v Oběšeném, což je, jak bylo povězeno výše název luk u Bzence).

Za čtvrté:

Magdaléně 1 achtel vinohradu v Horní hoře vedle vdovy Jančí a půl kučovánky vedle Kubíka na Rajci.

Za páté:

Nejmladší dceři Kateřině půl domu a té půl Oběšené, kterou matka má až do smrti užívati.

Za šesté:

Boudu a sklep na rovné díly všem dětem patřiti bude, však ale manželka místo do její smrti zde míti má.

Za sedmé:

Co se týče dobytka rohatého, ten manželce se zanechává, aby ona jednomu každému dítěti přichovávati hleděla.

Za osmé:

Tři vinné bečky a na braní dvě pětítky, jednu čtyřku, jednu dvojku, jedno vědro a jednu káděčku a přitom ještě jednu bečku na braní, těm, aby se rovným dílem podělili.

Za deváté:

Kdyby ale jedno nebo druhé dítě zemřelo, tehdy to druhým dětem rovným dílem patřiti bude, krom matky.

Za desáté:

Na pohřeb s polovičním officiem odporoučí 5 věder vína, co od takového zůstane, to má býti na mše svaté.

Za jedenácté:

Když ale dospělosti dosáhnou a své dědictví do rukou dostanou, tehdy každý z takového povinen bude za rodiče na mše svaté 6 zl., složiti.

Za dvanácté:

Je dlužen 60 zl. z 10. února, které si půjčil. Takové platit se mají z té bečky vína, které je roku 1757 rostlého. Ostatek má manželka jeho z užitku gruntovního doplatit.

Za třinácté:

Barák ten, na který testator 8 zl. dostal, odporoučí manželce k vlastní dispozici.

Na invalidy 15 kr.

Za čtrnácté:

Že tomu tak a nejináč jest, to my, našich vlastních rukou podpisy a obyčejnou pečetí stvrzujeme.

Jenž se stalo v Bzenci dne 9. června 1758.

Pavel Petr Kotek – purkmistr

Antonín Orlický – radní a svědek

Poněvadž Eva dle tohoto testamentu v bodě 3 poznamenaná jest. Kdyby jedno nebo druhé dítě zemřelo, tehdy má na druhé děti rovné podělení patřiti, kromě matky. Poněvadž tehdy dcera Eva z tohoto světa zašla, pročež Kateřina Češka až do dospělosti jednoho každého sdíleti jeden achtel vinohradu v Prostředních horách ležící vedle Bernarta Zábelského a půl Oběšeného vedle Klučky ležící užívati bude, po dospělosti ale dítek, k prodeji takové dva kusy přijíti a na rovný podíl, krom matky, přijíti mají.

Stalo se v domě radním dne 10. prosince 1762.

Sowa Tomass (Sova Tomáš)

My, níže podepsaní, k testamentu Tomáše Sovy dožádaní.

Za prvé:

Dům odporoučím Martinovi a on bude povinen matce vyplatit 100 zl. a jeden záhon vedle potoka venkoncem až do její smrti, však ale až mu bude odvedený.

Za druhé:

Manželce odporoučím jednu Rúbanicu na Rajci a tyto všecky věci bude užívat až do vzrůstu dětí.

Za třetí:

Tomášovi půl achtele vinohradu v Kněžích horách vedle Pavla Růžičky, druhý půl achtele Josefovi vedle pana Kastingra. Na Duboch (Dubové) půl Rúbanice vedle Vracovského, druhou půl Tomášovi vedle Špergla, dceři Anči celý achtel v Prostředních horách a za zahrádku U Dolního Rybníka jsem taky dlužen sirotkům Svrčkovým 50 zl., otci Urbanovi 180 zl. a tyto všecky dluhy bude povinna manželka vyplácet z celého tohoto hospodářství. Ostatní mobiliář v domě manželce, i dobytek všecek a ať zůstane plnomocnou hospodyní až do vzrůstu dětí.

S tím mou poslední vůli zavírám.

Na invalidy 3 kr.

Tomáš Sova

Stalo se dne 26. října 1762.

Jiřík Pokorný – radní a svědek

Franz Vojtěch – radní a svědek

Publicatum hocce testamentum in presentia vdovy skutečné, která to taky schválila a potvrdila.

Stalo se v Bzenci dne 16. prosince 1702.

Co se týče těch 80 zl. sirotkům Svrčkovým, takové vdova zaplatila dnes 20. července 1763 panu Frantzovi Vojtěchovi, jakožto formindrovi (poručníkovi).

Tato zpráva po zemřelém sirotkovi Martinovi Sovovi, nech se hledá v Rozdílových knihách (fol. 116). Roku 1764, dne 24. března.

Martin Shonia (Šoňa)

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého Amen.

Já, Martin Šoňa duši svou poroučím Pánu Bohu a tělo mé, aby podle církevního řádu v zem pohřbeno bylo poroučím. Amen.

Přitom poroučím předně 20 zl. na pohřeb, aby byl s polovičním officiem.

Item (dále, kromě toho) 8 zl. na všelijaké povinnosti a potřeby, předně bratrům od nesení 30 kr., a tak dá se, co bude kde povinno z těch 8 zl., aby bylo vyplaceno.

Za druhé odporoučím jisté dva kusy země. Totiž vinohrad a Rúbanicu, aby za jeden každý kus 20 zl. položeno bylo, a to se zanechává bratru Janovi při vůli, aby si vybral, který chce kus a druhý kus, aby zůstal Tomáši Sigmundovi a těch takových 40 zl., aby byly na fundaci na Cellenskou pouť (Zellenskou pouť – Panna Marie Zellenská)

Item Jakub Kutný bude povinen za jistý jeden kus záhonu 10 zl. složit, za které ty peníze mají se sloužit mše svaté za mě a za moji manželku.

Item mému bratru Janovi odporoučím v Doubravě setí na tři šňůry (zřejmě se zde jedná o starou délkovou míru – šňůru).

Tomáši Sigmundovi odporoučím v domě všechno za opatrování.

S tím žádám, aby byli všichni spokojeni a přestále na mou poslední vůli a na mou duši pamatovali.

Na invalidy 15 kr.

Což my, níže podepsaní, s tímto dosvědčením, jenž se stalo v městě Bzenci dne 15. listopadu 1762.

Johannes Kastinger – radní a svědek

Jan Čumer starší

Publicatum est hocce testamentum coram partibus interehsatis.

Strany také spokojené jsou a tak svolily, však ale s tím doložením, že Jan Šoňa sobě achtel vinohradu v Horních horách vedle Jana Růžičky k své vlastní dispozici zanechává a Tomáši Sigmundovi Rúbanicu Na Školových vedle pana Matěje Goldmanna zanechává.

Signováno v domě radním ve Bzenci dne 16. listopadu 1762.

Kutný Martin

Testament aneb poslední vůle nebožtíka Martina Kutného.

Předně poroučím mou hříšnou duši do pěti ran Kristových a tělo zemi odkud přišlo.

Dům poroučím mému synu Aleximu (Alexander). Jest pravda, že jsem synu Alexovi dal na smlouvách domu půl a tentokrát mu poroučím druhou půl, však na takový způsob bude muset platit za tu polovic, předně mě udělá pohřeb s polovičním officiem, na mše svaté dá 20 zl. Dá ty mše svaté on sloužit po pět let. Každý rok dá čtyři rýnské za mou duši a mou nebožku ženu a mé rodiče a nebožky ženy rodiče. Ještě bude Alexa povinen platit z toho domu židovi těch 8 zl. 30 kr., sestře Anči 5 zl. tak je ten dům celý jeho.

Mám jeden achtel vinohradu v Prostřední hoře vedle Šopka. Toho achtele poroučím půl synu Alexovi, druhou půl Cyrilovi. Alexa má platit z toho půl achtele dluh Frantzovi Felnerovi 50 zl. Cyril má také platit dluh do Hradiště 35 zl. Alexa má si vybrat tu polovici, která se mu bude líbit.

Ještě mám jeden achtel vinohradu vedle Jakuba Střešňáka, ten celý poroučím dceři Anči, však ona má své setře Rozině vyplatit 20 zl., a to ve třech letech při vinném užitku každý rok 6 zl. 40 kr.

Dceři Anči poroučím tři peřiny, jednu peřinu, největší peřinu poroučím synu Alexovi, pro Vojáka, ostatní peřiny jsou mé manželky.

Mám jednu krávu, tu poroučím mé manželce za její dědičnou.

Ještě mám dvě prasata, ty poroučím taky manželce.

Taky mám dva škarky a čtyři pleca, ty taky poroučím manželce, neboť ona vedla svůj náklad na ně.

Kamizolu taky poroučím manželce, neboť ona mě na ni sukno za své peníze koupila.

Košilemi co mám, těmi moje žena podělí ty dva syny.

Mám tři plachty, ty poroučím dceři Anči, však musí mě dát jednu do truhly, novou čepici synu Cyrilovi, Alexovi 2 klobouky, truhlu dceři Anči, lůžko poroučím mé manželce.

Také poroučím mé manželce světničku tu, ve které bydlí Kovářka, a to do její smrti.

Mám 1 ½ měřice rži, tu si má žena s dcerou rozdělit anebo spolu strávit.

Mé spodky synu Cyrilovi.

Mám jednu bečku prázdnou a dvě pětítky. Jednu pětítku poroučím synu Cyrilovi a druhou dceři Rozině.

Ještě mám jednu zahrádku za Vracovskou ulicí, tu poroučím manželce do její smrti. Po její smrti stojí při ní, kterému dítěti ona bude chtít tu zahrádku poručit, které z dětí jí bude dobře dělat, tu bečku prázdnou poroučím manželce, poněvadž ji koupila za své peníze. Také je některá fůrka hnoje, o tu se má matka rozdělit se synem Alexem.

Na invalidy poroučím 6 kr.

Stalo se dne 21. února 1763.

S tím mou poslední vůli zavírám a pana purkmistra a ostatní pány pro Boha prosím, aby nad ní pevnou ruku drželi.

Pavel Kotek – svědek

Frantz Vojtěch – svědek

Co se týče té zahrady pod Olšovským mlýnem, po manželčině smrti patřit bude tomu dítěti, kterému ona jej poručí.

Publicatum hocce testamentum in plena u přítomnosti erbů (dědiců) a je od nich schválený v domě radním ve Bzenci dne 12. března 1763.

Za úřadu purkmistrovského pana Antonína Jana Orlického.

Městurková Běta

Aneb poslední vůle nebožky Běty Městurky.

Předně poroučím mou hříšnou duši do pěti Kristových ran a tělo zemi odkud přišlo.

Za prvé: Jsem dlužna Soeleně židovce 11 zl.

Za druhé: Jsem dlužna židu Špicovi co šenkoval kořalku 17 zl. 30 kr.

Za třetí: Jsem dlužna židovi co je v Zableniném krámku (zřejmě zde myšleno v krámku, jehož majitelem byla bzenecká rodina Sabelských či Zábelkových) 15 kr.

Za čtvrté: Jsem dlužna Herbáčkovi (Hrbáčkovi) v Bílého kvelbu (zřejmě zde opět myšleno v krámku, jehož majitelem byla bzenecká rodina Bílých) 37 a půl zl.

Za páté: Poroučím synu Martinovi půl Budíka (půl vinohradu v trati Budíky).

Za šesté: Poroučím dceři Barboře tím podobně půl Budíka podle Jana Zelinky ležící.

Za sedmé: Poroučím synu Francovi jeden achtel vinohradu v Horních horách ležící po vyplacení dluhů.

Za osmé: Poroučím synu Martinovi barák, z kteréhož baráku bude on Martin povinen sestře Babuši (Barboře) 25 zl. splácet.

Za deváté: Panskému pekaři jsem dlužná 5 zl. a na to dostal jedno vědro a 8 mázů vína.

Za desáté: Do Hradiště jsem dlužna 200 zl.

Za jedenácté: Ten dluh do Hradiště bude platit Martin, Francek a sestra Babuše z toho vinohradu.

Za dvanácté: Jsem dlužná židovi Getzlovi za vybrané maso 1 zl. Kancelista je mě dlužen 2 zl. Zachariášovi do Napajedel jsem dlužná 9 zl.

Za třinácté: Synu Franckovi odporoučím dvě peřiny.

Za čtrnácté: Dceři Babuši odporoučím jednu duchnu a jednu peřinku.

Za patnácté: Šupnová je mě dlužná 57 zl.

Za šestnácté: Pohřeb mají dělat Martin, Francek a Babuše s polovičním officiem.

Za sedmnácté: Dceři Sorleně jsem dlužna 7 kr.

Za osmnácté: Na invalidy poroučím 6 kr.

Stalo se dne 28. února roku 1763.

S tím mou poslední vůli zavírám a pana purkmistra a ostatní pány pro Boha prosím, aby nad mou poslední vůlí pevnou ruku drželi.

Běta Městurka.

Matěj Goldman – dožádaný svědek

Jiřík Summer (Sommer) – svědek

Publicatum est hocce testamentum coram partibus interehsatis s kterým také dědici spokojení jsou a takovou schválili.

Signum v domě radním ve Bzenci dne 18. března 1763.

Za úřadu perkmistrovského pana Antonína Jana Orlického a radních pánů Filipa Kotka, Jiříka Sumra (Sommera), Jiříka Pokorného, Franze Vojtěcha, Martina Goldmanna a pana Kastingera.

Při učiněné úctě Barbora Městurka svých 20 zl. přijala, tak na svém bratrovi k vymáhání a pohledávání nic nemá.

Ignatz Prohaska (Procházka Ignác)

My, níže podepsaní a schválně dožádaní svědkové k testamentu Ignáce Procházky, pročež před námi na tento způsob jeho poslední vůli vyjevil a vyjádřil.

Za prvé: Mám bečku vína z roku 1760, ta aby se prodala a takových peněz na pohřeb se vydalo 12 zl.

Za druhé: Z těch peněz do Strážnice pánům páterům Piaristům na mše svaté 4 zl.

Za třetí: Do Kyjova pánům páterům Kapucínům na mše svaté 4 zl.

Za čtvrté: Do Skalice pánům páterům Karmelitánům na mše svaté 4 zl. Do Křtin na mše svaté 1 zl.

Za páté: Na truhlu 1 zl.

Za šesté: Žebrákům 1 zl.

Za sedmé: Ostatních peněz, co zbývat bude, zdejšímu velebnému panu děkanovi na mše svaté. Item (dále, kromě toho) Ignác bude platit z Rúbanice, kterou mu odporoučím ve Vlčím hrdle (název luk u Bzence) 10 zl. a to každý rok po 1 zl. na mše svaté zdejšímu velebnému panu děkanovi.

Za osmé: Ignáci odporoučím barák, z kterého bude povinen Franckovi složit 15 zl. Co se v baráku vynacházet bude, to všecko na polovic Ignácovi a Franckovi.

Za deváté: Franckovi odporoučím půl achtele vinohradu v Novosadech. Item jednu Rúbanicu na Vápenicách (název luk u Bzence), z které bude povinen na mše svaté složiti 10 zl., a to každý rok po 1 zl.

Za desáté: Mám zahradu v Bzinku, tu odporoučím, aby se rozdělila na tři díly. Jeden díl Ignácovi, druhý Franckovi a třetí Anči.

Za jedenácté: Šafařík v Olšovci je dlužen 2 zl., ty odporoučím žebrákům.

Za dvanácté: Jedno lůžko Ignácovi.

Za třinácté: Mám tři kusy peřin, dva kusy dávám Anči a jeden kus Franckovi. Item Franckovi jednu bečku vína z roku 1762, která je ve sklepě Ignáce Šopky. Mám jednoho koně, ten bude patřit Ignácovi a Franckovi.

Za čtrnácté: Ignácovi jsem zadal smlouvami jednu jalovici, pročež povinen bude Franckovi tele od takové vychovat. Co se týče uzeného masa, to se má Ignácovi a Franckovi rozdělit.

Za patnácté: Na invalidy 10 kr.

S tím mou poslední vůli zavírám a pana purkmistra i pány uctivě žádám a prosím, aby nad mou poslední vůlí pevnou ruku drželi. Stalo se ve Bzenci dne 25. března 1763.

Ignác Procházka

Cyril Summer (Sommer) – svědek

Frantz Vojtěch – svědek

Publicatum est hocce testamentum coram partibus interehstis in plena senatus Bzenca dne 7. dubna 1763.

Slovníček pojmů a frází z uvedených testamentů:

Achtel – 2,4 aru.

Anno et die ut supra – rok a den stejný jak je výše uvedeno.

Atestírovat – potvrzovat, dosvědčovat.

Bařinka – pozemek se silně podmáčeným terénem.

Codicill – dovětek.

Čtyřka – čtyřvěderní soudek.

Deputírovaní – delegovaní.

Dvojka – dvojvěderní soudek.

Einrichtunk – z německého „Einrichtung“ – zařízení.

Formieder – z německého „Vormund“ – poručník)

Item – kromě toho, dále.

Júnec – býček.

Kamelot – druh vlněné látky.

Kondice – podmínka.

Kšaft – poslední vůle.

Kučovánka – vyklučená louka.

Kvitance – písemné potvrzení věřitele dlužníku, že splnil svůj závazek.

Loket moravský – 78,9 cm.

Maria Czely (Mariazell) – jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Rakousku.

Mobiliář domovní – zařízení domu.

Nivka – louka u vody.

Pačesné plátno – druh hrubšího plátna.

Pětítka – pětivěderní sud.

Popravit – v testamentech ve smyslu uhradit, zařídit.

Pretense – nárok.

Publicírovaný – uveřejněný.

Punkt – bod.

Rež – žito.

Rozšafný – uvážlivý.

Rúbanice –  vyklučený pozemek, který byl přeměněn na pole či louku.

Substitírovaný – nahrazený.

Syndik, syndikus – úředník vyřizující právní agendu městské samosprávy.

Testamentum nuncupativum – ústní testament.

Testator – zhotovitel závěti.

Vědro – mělo obsah 56,5 l.

Vencl, Ventzl – Václav.

Vice versa – naopak.

Zhlavec – polštář.

Žigla – truhla na šatstvo.