Uvedené články vycházely v deníku Národní listy, který založil v roce 1861 Julius Grégr. Mezi jeho významné redaktory patřili postupem doby například Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karel Sladkovský, Karel Čapek, Josef Čapek nebo Viktor Dyk.

1901

Věstník osobní. Arcikněz holešovského arcipresbyterátu, děkan a farář ve Bzenci Dr. Jan Pospíšil jmenován byl mimosídelním kanovníkem metropolitní kapituly olomoucké.

(Národní listy 7. 1. 1901, č. 7, str. 3)

Výsledky voleb na říšskou radu za kurii měst v zemích českých.[1] Kroměříž, Uh. Hradiště, Ostroh, Bzenec, Veselí a Uh. Brod. Kandidáti: spojených stran lidové a národní Vojtěch Kulp, majitel realit v Kroměříži.

Výsledek: Z 1090 odevzdaných hlasů obdržel společný kandidát Vojtěch Kulp 986 hlasů a je zvolen.

(Národní listy 11. 1. 1901, č. 11, str. 2)

Odcizila dítě. Do bytu Sovové ve Bzenci přišla v těchto dnech neznámá ženština v okamžiku, když byly v něm samotny dvě děti, z nichž šestiletému dala 1 zl. a druhé 4leté odnesla. Kam s ním zmizela, dosud se nevypátralo. O zmizení dítěte kolují ostatně i jiné pověsti.

(Národní listy 7. 2. 1901, č. 38, str. 2)

Sourodný s renomovanými francouzskými známkami cognac doporuč. První moravská továrna na cognac Ignáce Frankla v Bzenci. Bedničky na zkoušku se 2 původními láhvemi 4 zl. franko na každé poštovní stanici Rak. Uher. za předem zaslaný obnos aneb na dobírku.

(Národní listy 14. 3. 1901, č. 73, str. 7)

Na zřízení české školy v Novém Jičíně přispívá Občanská záložna v Bzenci 20 K.[2]

(Národní listy 11. 5. 1901, č. 129, str. 7)

Seznam účastníků III. sjezdu přírodozpytců a lékařů v Praze. Ze Bzence Mudr. Polášek R.[3]

(Národní listy 11. 5. 1901, č. 129, str. 7)

Sebevražda vojína. V těchto dnech oběsil se v kasárnách v Bzenci dragoun Jiří Rosenauer. Zavedené vyšetřování zjistí, zda příčinou jeho zoufalého činu bylo, jak se udává, kruté zacházení.

(Národní listy 25. 12. 1901, č. 355, str. 2)

1902

Místo ředitele obsadí se na zemské škole rolnické a vinařské ve Bzenci s platem: 2 000 K, výkonným přídavkem 600 K a s nároky: na 6 přídavků služebních po 200 a 300 K, na byt s topivem a na polovici činného přídavku IX. třídy. Žádosti řádně doložené do 15. února do podatelny u zemského výboru pro markrabství moravské v Brně a od žadatelů ve službě prostřednictvím úřadním.

(Národní listy 11. 1. 1902, č. 10, str. 3)

Lázně luhačovické. V neděli konána v Brně ustavující valná hromada akciové společnosti lázní luhačovických. Účast byla neobyčejně četná. Za předsedu valné hromady zvolen prof. Dr. Rubeška z Prahy. Dr. Fr. Veselý referoval o vzniku myšlenky, stavu, rozsahu, hodnotě, o ceně lázní luhačovických a předběžných pracech za účelem zřízení akciové společnosti. 21 budov stojí na koupených parcelách. Doposud Luhačovice nevyhovovaly moderním požadavkům a mají se na výši světových lázní povznésti. Žádá o nezkrácené přijetí stanov, a přislibuje, že, co na nich za rok chybného se najde, se pak opraviti může. Stanovy se schvalují. Pan Běstinec navrhuje díky všem zakladatelům zvláště p. Dr. Fr. Veselému. Schváleno. 842 000 K jest v Živnostenské bance uloženo jako akciový kapitál. Dr. Dolanský podává zprávu o převzetí lázní od p. Otty hrab. Serényiho. Tento se zavázal do třiceti let společnosti potřebné nové parcely neb objekty v obvodu prodati, též dovoluje navždy dle libosti v okolních lesích nové cesty zakládati a starých používati. Hraběti Serényimu se vzdávají díky. Všeobecný souhlas. Smlouva s hrabětem Serényim jednohlasně schválena. Do správní rady zvoleni: Fleischer A. MUDr., člen zdrav. rady a majitel domu v Brně, Ježek Richard, továrník a inženýr v Blansku, Přecechtěl Frant. MUDr., lékař a majitel domu v Olomouci, Rubeška V. MUDr., profesor české fakulty atd. v Praze, Serényi Otto hrabě, majitel panství Luhačovic a Lomnice atd. na Lomnici, Sickinger Alois MUDr., štábní lékař na odpočinku, majitel realit v Brně, Souček Miroslav, majitel lékárny v Uh. Brodě, Veselý Ant. MUDr., docent české lékařké fakulty v Praze, Veselý František MUDr., majitel „Šaratice“ v Brně. Za náhradníky zvoleni: Horn Josef MUDr., lékař a majitel realit v Třebíči, Návrat Vinc. MUDr., primář ústavu choromyslných v Brně, Svoboda Ludvík, hoteliér v Lipníku. Do dozorčí rady zvoleni: Kancnýř Bedřich, rada zemského soudu v Brně, Matouš Adolf, předseda záložny a majitel realit v Kroměříži, Wurm Bořivoj, úředník banky „Slávie“ v Brně. Za náhradníky zvoleni: Ender Emil, velkoobchodník s minerálními vodami v Praze, Orlický Josef, starosta a majitel hospodářství a obchodu v Bzenci, Zavadil Fr., učitel ve Slavičíně. Výlohy zařizovací v obnosu 7 640 K schváleny jednomyslně a výplata jejich povolena.

(Národní listy 5. 2. 1902, č. 35, str. 5)

Pomsta vojínů. Ve Bzenci zmlátili 4 chasníci desátníka dragounského pluku a těžce jej zranili, začež byli zatčeni. V odvetu za to vypravilo se druhého dne 20 – 30 dragounů do ulice zvané „tovární baráky“ a vytloukli v ní v několika domcích šavlemi všechna okna. Dragouni roztřískali i rámy oken a nadělali na 300 K škody.

(Národní listy 25. 2. 1902, č. 55, str. 3)

Podvodný školník. Na chlapecké a dívčí škole obecné ve Bzenci byl dosud školníkem F. Rachvala se služným 36 zl. měsíčně, bytem, světlem a otopem, který si však místa svého mnoho nevážil. Loňského roku vyzdvihl na počátku listopadu služné pro učitelstvo školy, ale přišel s ním do ředitelny až za dny, až z peněz 16 zl. již utratil. Měl býti proto propuštěn, avšak přičiněním svého bratra, radního, školníkoval dále. Dne 3. t. m. byla však po něm sháňka. Rachvala měl klíče všech místností ve škole, tedy i od ředitelny, ve které odcizeno bylo dne 3. t. m. 40 zl. a místo nich nalezla žena školníkova mužův vzkaz. „Sbohem, zastřelím se.“ Zmizelý školník dosud nalezen nebyl.

(Národní listy 5. 3. 1902, č. 63, str. 2)

Dostavil se k soudu. Zmínili jsme se, že ve Bzenci odcizil školník měšťanské školy Filip Rachvala dne 3. t. m. z uzavřené pokladny v ředitelně 39 K a že zmizel. Rachvala odjel do Vídně, pak do Pešti a Prešpurku a když mu došly peníze, vrátil se do Brna, kde se udal a byl dodán k soudu.

(Národní listy 28. 3. 1902, č. 86, str. 3)

Dary. Pan Dr. Jan Konečný, advokát v Uh. Hradišti, věnoval z obnosu, který obdržel za dvě léta jako náměstek starosty města: Živnostenskému podporovacímu spolku „Svépomoc“ v Uh. Hradišti 400 K, podporovacímu fondu c. k. českého gymnasia v Uh. Hradišti 400 K, pro nemajetné žáky české obecné a měšťanské školy v Uh. Hradišti 100 K, průmyslové pokračovací škole v Uh. Hradišti na odměny za dobrý prospěch 50 K, na školní pomůcky školám: ve Břestku, v Podolí, na Salaši, ve Staré Huti a ve Zlechově po 20 K, podporovacím fondům českých reálek: v Uh. Brodě, v Hodoníně, pak českého gymnasia v Místku po 50 K, pro nemajetné žáky hospodářských škol v Napajedlích a ve Bzenci po 50 K, podporovacím odborům škol „Vesniných“ v Brně a „Pöttingea“ v Olomouci po 50 K, podporovacímu spolku pro mistry v Napajedlích 50 K, spolku „Mensa academica“ českých vysokých škol pražských 50 K, dohromady 1 500 K.

(Národní listy 30. 3. 1902, č. 88, str. 3)

Účetního, samostatného pracovníka v oboru semenářském, spolehlivého, který by též řídil výpravnu semen, přijme ihned Jan Kolúch a syn, závod semenářský v Bzenci na Moravě.

(Národní listy 10. 4. 1902, č. 98, str. 8)

Spolkla špendlík. V dámské konfekci v Brně zaměstnaná slečna Božena Goldmannová ze Bzence spolkla ve středu při šití špendlík, po němž v zemské nemocnici marně pátrali. Slečně Goldmannově nařízeno, aby přišla do nemocnice okamžitě, jakmile pocítí, že jí špendlík způsobuje bolesti, aby, bude-li možno, provedla se operace.

(Národní listy 25. 4. 1902, č. 113, str. 3)

Bibliografie – Moravské vinařství. Stručná nauka o pěstování a ošetřování révy ve školce, na vinici a při zdech. Sepsal Ladislav Čech, odborný učitel na zemské rolnické a vinařské škole ve Bzenci na Moravě. S 32 obrázky. V Brně 1902, nákladem knihkupce J. Barviče. („Rolnické knihovny“ svazek 3)

(Národní listy 17. 5. 1902, č. 135, str. 9)

Českému lidu na Moravě! Více než 10 000 českých voličů vyslalo letos poprvé české zástupce do obchodní a živnostenské komory olomoucké po tuhém zápasu volebním, v němž nejen voličstvo samo, nýbrž i všechny ostatní vrstvy národa projevily vzácný zájem o věc tuto, poskytly podiv vzbuzující práci a ukázaly neobyčejnou kázeň národní.

Šlo nám všem nejen o několik bezvýznamných snad míst v komoře, nýbrž o důkaz, že český obchod a průmysl zde jest, že i pole toto vzděláváno jest tisíci pilnými rukami českými a že toto naše obchodnictvo a průmyslnictvo jest upřímně a rozhodně českým; že nespouštějíc ze zřetele své zájmy hospodářské, vždy přece neohroženě hájiti bude práv jazyka mateřského na rodné půdě naší.

Komorní radové čeští, vyšedší z tohoto boje, pokládali tedy za přirozenou první povinnost svoji, aby v komoře olomoucké sjednali rovné právo češtině, mateřskému jazyku téměř dvou třetin voličstva komorního. Pokládali to za požadavek přirozený, nikoliv za ústupek od Němců.

Dostalo se jim však odbytí, ba na skromnou žádost nás všech odpovídá se hrubými urážkami národu celému v tvář vmetenými a vyslancům našim hrozí se násilím, nebudou-li sami chtít vstoupiti v postavení zástupců národa méně hodnotného.

Lid český, zejména pak voličstvo komorní musí rozhodným způsobem všem činitelům projeviti, že jest se zástupci českými v komoře olomoucké naprosto solidární, že jejich požadavek považuje za věc svou; musí příslušným místům dáti najevo, že dosud činí plný nárok na osobní bezpečnost těch, kteří stojíce na půdě zákona, domáhají se toho, aby práva, ze zákonů plynoucí, se také plnila stejnou měrou všem národnostem. Proto zveme lid český, zejména voličstvo komorní ku: veřejné schůzi, jež se koná v neděli dne 29. června 1902 o 2 hod. odpoledne v sále společenského domu v Přerově, na níž promluví se o poměrech v obchodní a živnostenské komoře v Olomouci. Jak při volbě, tak i nyní v společný nerozborný šik.

V Přerově, dne 22. června 1902.

  • Balcárek Antonín, obchodník v Olomouci,
  • Berka Josef, obchodník v Prostějově,
  • Bubela Karel, velkoobchodník ve Vsetíně,
  • Čižmař Jan, obchodník ve Vizovicích,
  • Chrastina František, knihtiskař ve Val. Meziříčí,
  • Feit Ladislav, mlynář a majitel pily v Bělkovicích u Olomouce,
  • Grünwald Konst., velkoobchodník v Mor. Ostravě,
  • Holub Oldřich, hostinský v Rožnově,
  • Hroznů Jar., obchodník v Lipníku,
  • Kameníček J., obchodník ve Štěpánově u Olomouce,
  • Jančík Karel, obchodník v Napajedlích,
  • Kostelník Jindřich, továrník ve Frenštátě,
  • Knechtl Bohumír, vydavatel a redaktor „Pozoru“ v Olomouci,
  • Kovářík František, továrník v Prostějově,
  • Kramolíš Bohumil, obchodník v Rožnově,
  • Kučera František, obchodník v Přerově,
  • Letovský František, obchodník v Mor. Ostravě,
  • Mottl Vendelín, krejčí v Prostějově,
  • Kulp Vojtěch, předseda akc. cukrovaru v Kroměříži,
  • Orlický Josef, hostinský ve Bzenci,
  • Otáhal Tomáš, předseda „Hanáckého pivovaru a sladovny“ v Holici u Olomouce,
  • Pastyřík Josef, obchodník v Hulíně,
  • Petráš Adolf, obchodník v Lipníku,
  • Pittner V. F., knihkupec v Prostějově,
  • Pokorný Ferdinand, lékárník v Příboře,
  • Pokorný František, majitel cihelny v Holešově,
  • Pospíšil Edvard, zámečník v Bystřici pod Hostýnem,
  • Povondra Vilém, knihkupec v Kroměříži,
  • Procházka Miloslav, knihtiskař v Olomouci,
  • Procházka Čeněk, obchodník v Místku,
  • Rozkoš Augustin, obchodník v Prostějově,
  • Ryšavý Josef, stavitel v Kojetíně,
  • Schönhöffer Rud., obchodník v Litovli,
  • Špaček Josef, továrník v Prostějově,
  • Stancl Josef, továrník v Uherském Hradišti,
  • Tropper František, pekař v Přerově,
  • Vítěz Jan, strojník v Přerově,
  • Wiedermann Alois, obchodník v Tovačově,
  • Wait Josef, ředitel první rol. sladovny v Prostějově,
  • Wittner Václav, stavitel v Olomouci,
  • Wolf V. A., továrník v Prostějově,
  • Wüst August, fotograf v Olomouci,
  • Zeman Antonín, obchodník v Olomouci.

(Národní listy 26. 6. 1902, č. 174, str. 2)

Nejlepšího ptačího lepu 300 kilo, 2 K za kilo, k dostání u firmy Samuel Fürst synové v Bzenci, Morava.

(Národní listy 17. 7 1902, č. 195, str. 7)

K zemským volbám na Moravě. Z Brna, 21. července (telefon. zpráva). O včerejší schůzi širšího výkonného výboru strany národní vydána byla dnes tato zpráva: Širší výkonný výbor národní strany na Moravě svolán byl předsedou svým, poslancem Dr. Janem Žáčkem na neděli 20. července 1902 do Besedního domu v Brně. Důležitost předmětů, na pořad jednání položena, shromáždila na schůzi této četné zástupce ze všech krajů moravských, rokování pak samo potrvalo od 1 do 4 hodin odpoledne. Zahájil ji předseda poslanec Dr. Žáček, jenž uvítav co nejvřeleji všechny přítomné, podal obšírný důvěrný výklad o situaci národa našeho v říši i v zemi, vylíčil průběh a výsledek minulého období moravského sněmu a sdělil, co užší výkonný výbor dosud podnikl vzhledem k nastávajícím novým volbám sněmovním. Volby ty provedou se pravděpodobně v poslední třetině neb až v posledním týdnu měsíce září – a nabídli vůči nim povolaní zástupci strany lidové další trvání dosavadního kompromisu strany své se stranou národní. Užší výkonný výbor strany národní odpověděl přisvědčivě, s výhradou ovšem schválení ze strany výkonného výboru širšího, zároveň však s reprezentanty strany lidové sdělil, že strana národní – věrna jsouc svým tradicím – podnikne i tentokráte opět pokus, aby docílilo se i se stranou katolicko-národní jistého souhlasu o způsobu vedení voleb, ale i kdyby nedocílilo se všeobecného jednotného postupu při volbách, zápas volební v obecném zájmu byl aspoň zmírněn. Nakonec navrhl předseda, by se zvolil zvláštní volební výbor na provedení všech volebních příprav s právem kooptačním. Výklad předsedův provázen byl všeobecnou pochvalou a souhlasem, jemuž obzvláště výraz dali pp. starosta Frant. Müller z Tišnova, stavitel Jan Rychman ze Bzence a poslanec Dr. Julius Kofránek z Třebíče, načež ve smyslu jejich vývodů navržena a jednohlasně schválena tato rezoluce:

„Širší výkonný výbor národní strany na Moravě, shromážděný 20. července v besedním domě v Brně, schvaluje dosavadní postup poslanců národní strany na radě říšské i na sněmu zemském a to obzvláště se zřetelem na stále vzrůstající potřebu společné veřejné práce pro zájmy národního celku. V tomto směru schvaluje výbor zejména také postup národních poslanců v otázce organizace poslanců českého lidu na sněmu moravském. Vzhledem k nastávajícím volbám sněmovním vyslovuje výbor své přesvědčení, že zájmy národního celku naléhavě toho vyžadují, aby aspoň krajního a příkrého zápasu mezi stranami českými v zemi nebylo, nýbrž aby vyhledávána byla co největší shoda mezi nimi a prostřednictvím její, aby vysláni byli do zemského zastupitelstva síly zdatné a schopné, uplatnit plně váhu našeho národa v zemi. Výbor schvaluje proto další trvání kompromisu se stranou lidovou, zároveň však žádá, aby vyjednávalo se i se stranou katolicko-národní, by i s ní sjednal se jistý souhlas o způsobu vedení voleb, možno-li mezi všemi stranami kompromis všeobecný. V okresích ohrožených žádá výbor za všech okolností jednotný postup všech stran“

Po přijetí resoluce podrobně rokováno o šancích strany v jednotlivých okresích. Obzvláštní část debaty věnována byla okresům ohroženým, jichž význam už v rokování povšechném bylo vzpomenuto, a tu akcentovali jednotliví řečníci nejen naprostou nutnost shody všeho vedení stran českých na kandidátech společných, nýbrž i nezbytnost opravdové kázně ve voličstvu samém, které v okresích těch všelikou osobní nelibost a stranickou zavilost musí odložiti v nejvlastnějším zájmu národního celku. Konečně zvolen 50-ti členný volební výbor. Jednání zakončil předseda srdečnými díky všem účastníkům a přáním, aby nové volby provedly se v duchu národní jednoty na obecný prospěch český.

(Národní listy 22. 7. 1902, č. 200, str. 4)

Mladý muž krásně píšící, české i německé řeči v slově i písmě mocný, obratný v německé stenografii a v složitém účetnictví, hledá se ihned k nastoupení. Podobenka, vysvědčení a nároky na služné Edvardu Fürstovi v Bzenci, na Moravě.

(Národní listy 29. 7. 1902, č. 207, str. 7)

Sjezd hostinských ve Vyškově. Z Vyškova, 6. srpna (Od zvláštního zpravodaje „Nár. Listů“). Rozkošná výstava vyškovská dala popud k několika sjezdům. Po sjezdu učitelstva, který vyznačoval se pozitivní prací, uspořádán byl včera sjezd hostinských markrabství moravského. Účastenství jeho bylo důstojné a sjeli se k němu příslušníci stavu hostinského a kavárenského ze všech koutů Moravy. Jednáno bylo o palčivých otázkách stavu, totiž o rozšíření práv společenstev hostinských a výčepníků, o zavedení průkazu způsobilosti a o změně § 38. živn. zákona ve smyslu tom, by zapovězen byl obchod s lahvovým pivem.

Sjezd zahájil o 2 hodině odpolední pan Moravec, předseda Zemského spolku hostinských a kavárníků na Moravě, vřelým přivítáním účastníků a přítomných poslanců: Dr. Stránského, Pokorného a Dr. Stojana, delegáty ústředního spolku živnostníků Fausta, Holubičku a Dr. Růžičku, delegáty zemské jednoty živnostenských společenstev Adama a Sochora, zástupce města Vyškova starostova náměstka Strnada, zástupce výstavního výboru Jandu, zástupce žurnalistiky atd. Na návrh pana Bayra zvoleni aklamací: výkonným předsedou pan Moravec, čestným předsedou pan Kočvara z Rájce, I. místopředsedou pan Ježíšek z Přerova, II. místopředsedou pan Skála ze Bzence, I. zapisovatelem pan Kleiner z Boskovic, II. zapisovatelem pan Fiala z Brna. Když byli uvítali sjezdové účastníky jménem města Vyškova náměstek starosty pan Strnad, jménem výstavního výboru předseda pan Janda, jménem ústředního spolku živnostníků pan Faust, ujal se slova, uvítán potleskem, poslanec Dr. Stránský, jenž vítá účastníky sjezdu jménem strany lidové a přislibuje, že strana lidová, uznávajíc důležitost stavu hostinského v naší hospodářské i národní organizaci, bude činně podporovati oprávněné požadavky tohoto stavu v zákonodárných sborech a přeje mnoho zdaru rokování sjezdovému. (Hlučný souhlas.)

Poslanec Pokorný jako zástupce venkovských obcí vítá organizační činnost stavu hostinského jako pobídku ostatním stavům k úspěšné organizaci. (Živý souhlas.)

Když poslanec Dr. Stojan rovněž přivítal účastníky sjezdu a vylíčil, jaké osudy stihly požadavky hostinských na říšské radě od kroměřížského sjezdu, podával pan Pečman z Kroměříže zprávu o posledním kroměřížském sjezdu. Vzpomíná zesnulých pracovníků ve prospěch hostinského stavu posl. Ignáta Hořice a prvního tajemníka českého zemského spolku Bedřicha Frice. Jich památka uctěna povstáním. Řečník končil apelem na mohutnou organizaci jako jediný záchranný prostředek hostinského stavu za živé pochvaly přítomných. Pan Razim, tajemník Zemského spolku a redaktor „Hostinských Listů“ pojednává podrobně o požadavcích hostinského stavu a organizaci vůbec. Probírá zejména stesky hostinských na soutěž „flaškářů“ a dovozuje přesvědčivými příklady oprávněnost požadavků hostinských v příčině § 38. živnostenského řádu. Ke konci řeči vyzývá všechny přítomné ku přistoupení a agitování pro Zemský spolek.

Pan Al. Holubička, delegát Ústředního spolku živnostníků moravských, rozvinuje před shromážděnými maloživnostenský program v jeho hlavních částech.

Pan Klabusay, vydavatel „Řemeslnicko-živnostenských listů“, vítá shromážděné jménem nejsilnějšího organizačního střediska živnostenského na Moravě, Zemské jednoty, v níž organizováno dnes už bezmála 40 000 živnostníků a slibuje organizačním pracím hostinských účinnou podporu Zemské jednoty. Děkuje také přítomným poslancům za veškerou jejich vykonanou práci ve prospěch živnostnictva.

Pan Novosad z Prostějova zajímavou statistikou znázorňuje tíseň hostinských, vzniklou nemírnou konkurencí lahvářů. Poslanec Dr. Stojan dovozuje, že věc hostinských činí přece jenom u vlády postup. Před třemi léty prý se nemohlo ani zdáti, že by vláda tak vyšla vstříc přáním hostinských, jak je tomu dnes. Navrhuje, by zaslán byl následující telegram ministru baronu Callovi: „Všeobecný sjezd hostinských českoslovanských ve Vyškově dne 5. srpna shromážděný, děkuje Vaší Excelenci za dosavadní ochotu, kterou najevo dáváte vůči požadavkům hostinských. Zároveň ale důtklivě žádá, aby Vaše Excelence na základě § 38. řádu živn. ráčila upraviti obchod s lihovinami ještě před vydáním zákona o opilství, dále by na jisto přijata byla do opravy zákona živnostenského ustanovení o koncesi, o průkazu způsobilosti, rozšíření pravomocí společenstev. Ant. Kočvara, čestný předseda. Karel Moravec, starosta spolku hostinských a kavárníků pro Moravu v Brně.“

Pan Kosek z Prostějova stěžuje si do podomního obchodu s pivem, provozovaného na úkor hostinských pivovary.

Poslanec Dr. Stránský: Těžiště celé věci spočívá ve dvou otázkách. První není tak průkaz způsobilosti jako rozšíření pravomocí společenstev tak, aby ona udílela koncesi, anebo aby aspoň politický úřad bez nich proti jich vůli nesměl koncesi uděliti. Společenstvo nejlépe dovede oceniti nejen odbornou, leč i mravní kvalifikaci uchazečovu. Příčinu zla spatřuje řečník v tom, že Rakousko je státem po výtce byrokratickým, policejním. Exekutivně dána příslušná moc do rukou. Máme sice kousek autonomie na papíře, máme také společenstva, ale ona nemají vůči politickým a policejním úřadům žádného práva. Pokud se týče tzv. „flaškářství“, jež je druhou hlavní otázkou, nemáme ani tak špatné zákony jako jejich vykládání. Paragraf 38 sám o sobě hostinského nepoškodí, dá-li se mu jen správný výklad, že obchod s lahvovým pivem je už živností hostinskou, že je tudíž vázán na koncesi. Tu je potřebí mohutné a celoříšské organizace, aby v těchto dvou hlavních směrech bylo pracováno. Co se týče poškozování zájmů hostinských pivovary je věc ta otázkou finanční. Řečník doporučuje, aby soustředili se hostinští nyní výhradně na tyto dva požadavky: rozšíření pravomoci společenstev a správný výklad § 38. živn. zákona (Výborně! Hlučný potlesk.) O vývodech posl. Dr. Stránského rozpředla se delší debata, jíž zúčastnili se pp. Dr. Růžička z Brna, Novosad z Prostějova, Pečman z Kroměříže, Staníček z Boskovic, tajemník Razim z Brna a předseda p. Moravec. Když schválena byla rezoluce ve smyslu podaných referátů, byl sjezd ukončen předsedou p. Moravcem.

(Národní listy 7. 8. 1902, č. 216, str. 4)

Zemský vinařský spolek český pro Moravu, jehož stanovy byly úředně schváleny, svolává ustavující valnou hromadu na čtvrtek 11. září o ½ 2. hod. odpoledne do městské radnice ve Bzenci. Kdo sleduje moravské vinařství, musí doznati, že utvoření se Zemského vinařského spolku českého jest na Moravě nutností a nejjistější ochranou ohrožených vinic.

(Národní listy 6. 9. 1902, č. 246, str. 5)

Koňak výtečné jakosti dodává franko na dobírku 2 velké lahve za 2,50 zl., 12 velkých lahví za 13 zl. První moravská továrna Hynek Franklin v Bzenci.

(Národní listy 6. 12. 1902, č. 335, str. 8)

1903

Obecné školství v markrabství moravském ve školním roce 1901 – 1902.

Zemská školní rada moravská jako zemská školní rada v našem království nespěchá s uveřejněním „Hlavní roční zprávy“ o stavu obecného školství na Moravě. Teprve dne 31. května t. r. objevila se tato „Zpráva“ ve „Věstníku vládním“.

Počet škol. Ve školním roce 1901 – 1902 bylo na Moravě 2 581 škol, 136 měšťanských a 2 445 obecných. Českých bylo 1 806 tj. 69,97 % (73 měšť. a 1 733 obec.), německých 764 tj. 29,6 % (63 m. a 701 ob.), utrakvistických ještě 11 (0,43 %).

Měšťanské školy. Ze 136 bylo chlapeckých českých 40, německých 31. Dívčích 33 české a 32 německé. Celkem bylo českých 73, německých 63. Čísla tato zasluhují obecné pozornosti. Na Moravě bylo r. 1900 napočteno 1 727 270 Čechů, tj. 71,36 % všeho obyvatelstva, Němců 675 492, tj. 27,9 % všech obyvatel. A teď pozorujme, že 27,9 % Němců má 63 měšťanských škol, tj. 46,32 %, kdežto 71,9 % Čechů má toliko 73 měšťanských škol, tj. 53,68 % škol měšťanských! Z čísel těch je zjevno, jak Čechové na Moravě jsou ve školství napořád zkracováni. Ač tvoří skoro ¾ všeho obyvatelstva moravského, mají pouze o 10 měšťanských škol více než Němci, kteří tvoří toliko ¼ obyvatelstva moravského. Tento nepoměr přímo křičí o nápravu a je ještě horší při pobočkách. Při měšťanských školách bylo 46 poboček a to při českých 10 (21,74 %) a při německých 36, tj. 78,26 % všech poboček.

Přibyly 3 měšťanské školy dívčí, 2 české v Bzenci a Třešti, 1 německá v Přívoze. Nových tříd přibylo 14 a to 10 českých a 4 německé. Zavřeny byly 3 školy, 4 třídy a 1 pobočka.

Zpráva moravská uvádí v přehledné tabulce, kolik měšťanských škol je v každém školním okrese a kolik je při nich poboček. Toho postrádáme ve zprávě pro království, ač je to důležito, neboť z takové přehledné tabulky možno hned seznati, který okres má nedostatek měšťanských škol. Českých měšťanských škol je nejvíce v okresu uhersko-hradišťském 8; v holešovském, brněnském (venkov) a přerovském je po 5 měšťanských školách; 12 okresů nemá ani jediné české školy. Naproti tomu česká města Uherské Hradiště, Kroměříž, Prostějov a Třebíč mají německé školy. Třebíč dokonce 2.

Soukromých škol měšťanských bylo 11, z nichž je 8 českých a 3 německé; 1 chlapecká a 10 dívčích. S právem veřejnosti bylo 9 (7 českých a 2 něm.), bez práva veřejnosti 2 školy (1 česká a 1 německá) Jsou vydržovány 4 duchovními kongregacemi, 6 spolky a 1 průmyslovým závodem.

Obecných škol bylo 2 445 a to 1 733 českých, tj. 71 %, německých 701 a utrakvistických 11. Dle pohlaví bylo 106 chlapeckých, 91 dívčí a 2 248 smíšených. Bylo škol: jednotřídních 822 (českých 606, německých 275, utrakvistických 1), dvojtřídních 761 (českých 607, německých 151, utrakvistických 3), trojtřídních 399 (českých 251, německých 87, utrakvistických 1), čtyřtřídních 158 (českých 106, německých 50, utrakvistických 2), pětitřídních 262 (českých 138, německých 123, utrakvistických 1), šestitřídních 42 (českých 24, německých 15, utrakvistických 3), sedmitřídní 1 (česká).

Celodenní vyučování bylo na na 2 238, polodenní na 153, dílem celodenní, dílem polodenní na 54 školách. Poboček bylo 409, expozitur 20.

Přibylo 16 nových škol, 76 tříd, 82 pobočky a 2 expozitury. Zavřeny byly 2 školy, 14 tříd, 28 poboček a 6 expozitur. Celkem bylo na Moravě 2 581 veřejných škol obecných, do nichž chodilo 406 228 dětí.

Soukromých škol obecných bylo 55 a to 20 českých, 33 německé a 2 utrakvistické. Dívčích bylo 28, smíšených 27. Právo veřejnosti mělo 47 (českých 18, německých 28 a 1 utrakvistická), bez práva veřejnosti bylo 8 škol (české 2, německých 5 a 1 utrakvistická). Soukromé školy obecné byly vydržovány: 18 duchovními korporacemi, 4 duchovním hodnostářem, 1 rytířským řádem, 6 evangelickými náboženskými obcemi, 4 izraelskými náboženskými obcemi, 8 spolky, 5 soukromníky, 4 průmyslovými závody, 3 továrními úředníky, 1 městskou obcí a 1 z nadace. Výsledek vyučování byl na 8 školách velmi uspokojivý a na 1 nedostatečný.

Školní budovy. Bylo jich 2 454, z nichž přiměřených 2 174, nepřiměřených 280. Z budov, jichž se jen částečně nebo jen přechodně pro školy užívá, je 40 vhodných a 55 nevhodných. Ve vhodných budovách jest umístěno 2 220, tj. 86 %, v nevhodných budovách 267, tj. 10,4 %, v rozličných budovách 94, tj. 3,6 % všech škol. Vhodným nářadím bylo opatřeno 2 203, tj. 85,4 %, jen částečně vhodným 378, tj. 14,6 % všech škol.

Školní zahrady byly při 1 933 školách, tj. 79 %.

Žákovské knihovny mělo 2 572 škol, tj. 99,7 %.

Pomůcky, předepsané řádem školním a vyučovacím mělo 2 473 škol, tj. 95,8 % všech škol.

Vyučování. Světští učitelé vyučovali na 48 veřejných školách náboženství. Tělocviku vyučovalo se na 2 518 školách, tj. 97,6 %, ručním pracím na 1 732 školách, tj. 73 % všech škol. Toto procento v jednotlivých školních okresech velice se liší. Na Mikulovsku vyučuje se ručním pracím na všech školách, v okresích uherskobrodském a rýmařovském na 44 %, ve šternberském jen na 39 %.

Německému jazyku vyučovalo se na všech 73 českých školách měšťanských (na 14 povinně) a na 155 českých školách obecných (na 13 povinně); úhrnem na 228 českých školách (na 27 povinně). Českému jazyku vyučovalo se pouze na 35 ze 63 německých školách měšťanských (na 1 povinně) a na 84 obecných školách německých (na 5 povinně); celkem na 119 německých školách (na 6 povinně). V době školního roku bylo zastaveno na 2 měšťanských školách vyučování češtině pro nemoc učitelovu.

Školní docházka. Dětí školou povinných bylo počátkem školního roku 421 901 (koncem šk. roku 390 271), z nich chodilo do veřejných škol obecných a měšťanských 376 072 (koncem šk. roku 376 072), do soukromých škol 8 828 (8 382), do škol vyšších a odborných 6 752 (5 664). Doma vyučováno 433 (405). Pro tělesnou neb duševní vadu nedostalo se vyučování 1 892 (1 809) dětem. Bez vyučování vůbec bylo 207 normálně vyvinutých dětí.

Jako příčiny nepravidelné docházky uvádějí se dětské nemoci, špatné cest, veliká vzdálenost od školy, užívání školní mládeže k polním a domácím pracím a pastvě dobytka, chudoba a nedbalost rodičů, potulování se jich v cizině, užívání mládeže v továrnách, při hospodářství, pěstování řepy a najímání ji do služby. Celkem zlepšila se školní docházka o 0,9 % proti minulému roku. Příznivý vliv na školní docházku mělo též v některých místech zrušení školného, zlepšení spojovacích cest a zdravotních zařízení. Pro nedbalou docházku bylo uloženo 10 479 trestů. V 7 240 případech byli rodiče potrestáni vězením a ve 3 239 případech uložena pokuta v obnosu 7 221,49 K. Zaplacených pokut bylo 4 742,57 K, nezaplacených 2 478,92 K.

Úlev požívalo 65,6 % všech dětí (v Čechách jen 45,22 %), o 1,1 % méně než loni. Povšechných úlev mělo v 1 101 školní obci 26 527 dětí, tj. 57,9 %, jednotlivých úlev mělo v 963 obcích 15 097 dětí, tj. 34 % všech dětí. Ze školních obcí venkovských použilo povšechných úlev 57,8 %, jednotlivých úlev 19,4 %. V městech a městečkách použilo 35 % dětí jednotlivých úlev.

Počet učitelských osob. Všech učitelských osob bylo 6 560 a to 5 374 učitelů a 1 186 učitelek. Se zkouškou způsobilosti bylo 4 975 učitelů a 951 učitelek. Se zkouškou dospělosti 399 učitelů a 235 učitelek. Bez vysvědčení nebylo nikoho (v Čechách 120).

Učitelů náboženství, ustanovených školními úřady, bylo 89, církevními úřady a náboženskými společnostmi 1 692, celkem 1 781. Ženským ručním pracím a nepovinným předmětům vyučovalo 1 165 učitelek, a to s vysvědčením způsobilosti učitelské 1 164, bez vysvědčení 1. Nebylo obsazeno 78 systemisovaných míst učitelských. Celkem bylo ve šk. roce 1901 – 1902 o 87 učitelů a 24 učitelky více než loni.

O působení učitelstva. Zpráva uvádí, že „většina učitelstva stačila dobře na svůj úkol a vykonávala povinnosti svého povolání – mnohdy za těžkých poměrů – s oddaností a horlivostí. Výsledky činnosti učitelstva vychovatelské i vyučovatelské mohou i v tomto roce označeny býti uspokojivými“. Dle kvalifikace okresních školních rad výsledek vyučování velmi uspokojivý na 400 (15,5 %), uspokojivý na 1 529 (59,2 %), dostatečný na 613 (23,8 %), neuspokojivý na 39 školách (1,5 %). Většina učitelstva projevovala snahu po zdokonalení metody a po dalším vzdělání. Snaha tato jevila se zvláště pilným čtením odborných časopisů, využitkováním okresních knihoven učitelských, čilým účastenstvím ve schůzích učitelských spolků, rozpravami o pedagogických a odborných vědeckých otázkách a návštěvou různých kursů vzdělávacích. Disciplinárních trestů bylo 16, pokárání okresními školními radami 36, celkem 52. Svorné spolupůsobení učitelů světských a duchovních bylo porušeno v 9 případech.

Pro další vzdělávání učitelstva 41 okresních knihoven s filiálkami v několika okresích, dotace na ně obnášela 7 000 K.

Učitelské ústavy. Těch bylo 10 a to 7 státních (5 mužských a 2 ženské) a 3 soukromé (vesměs ženské). České byly 4 státní (3 mužské a 1 ženský) a 3 německé (2 mužské a 1 ženský). Ze soukromých byl 1 český, 1 německý a 1 utrakvistický. Celkem bylo 5 českých, 4 německé a 1 utrakvistický. České státní ústavy pro učitele jsou v Brně, Příboře a Kroměříži, pro učitelky v Brně; německé v Brně a Olomouci pro učitele a pro učitelky v Brně.

Soukromé ústavy pro učitelky s právem veřejnosti jsou: český konvent dominikánek v Řepčíně u Olomouce, městský německý v Olomouci a utrakvistický arcibiskupský v Olomouci; tyto soukromé ústavy mají po 2 střídavě postupujících ročnících.

Na všech 10 ústavech učitelských bylo 1 255 chovanců a 703 kandidátů (475 českých a 228 německých) a 552 kandidátky (254 české, 220 něm. a 78 utrakvistických). Na 4 státních ústavech českých bylo 641 chovanců (475 kandidátů a 166 kandidátek), na 3 německých ústavech bylo 372 chovanců (228 kandidátů a 144 kandidátky). Na 1 český ústav učitelský připadá průměrně 160, na německý jen 124 chovanci; tedy o 36 méně. Soukromé ústavy měly 242 kandidátky a to český v Řepčíně 88, německý v Olomouci 76, utrakvistický arcibiskupský v Olomouci 78. Správa arcibiskupského ústavu učitelského je svěřena profesoru tamější teologické fakulty, ústav v Řepčíně řídí sestra řádu dominikánek, městský německý ústav v Olomouci spravuje ředitel státního ústavu učitelského.

Pro nemajetné chovance 4 českých ústavů státních byla stipendia v obnosu 19 479,6 K, pro 3 německé 15 213,55 K. Na 1 český ústav připadá průměrně 4 869,9 K, na německý 5 071,18 K, tedy o 201,28 K více. Zpráva, vydávaná c. k. zemskou školní radou v Čechách, neuvádí o stipendiích ničeho.

Zkoušku dospělosti vykonalo 315 chovanců a chovanek (165 muž. a 150 žen) a 6 privatistů (3 m. a 3 ž.); celkem 321, z nich aprobováno 312 (163 m. a 149 ž.) a 4 privatisté (3 m. a 1 ž.). Zkoušku způsobilosti vykonalo 173 učitelů a 106 učitelek, celkem 279; z těch aprobováno 158 učitelů a 104 učitelky; celkem 262. Pro školy měšťanské 53 učitelé a 10 učitelek, celkem 63; z těch aprobováno 29 učitelů a 8 učitelek, celkem 37. Zkoušku pro vyučování ženským ručním pracím vykonaly 42 učitelky (36 pro české, 4 pro německé a 2 pro utrakvistické školy) pro školy obecné a 104 (44 čes., 20 něm. a 40 utrakv.) pro školy obecné a měšťanské. Zkoušku způsobilosti pro pěstounky 26 (24 č. a 2 něm.). Doplňovací zkoušku z jazyka německého podniklo 23 učitelů a 9 českých učitelek; celkem 32. Z jazyka českého toliko 4 německé učitelky a žádný učitel.

Ústavy pro mládež ve věku školou nepovinném. Těch bylo 181 a to opatroven pouze 21 (v Čechách 189), 8 ve městech, 13 na venkově a dětských zahrádek 160 (v Čechách 242). Z 21 opatroven bylo českých 8, něm. 13; ze 160 zahrádek bylo 75 českých a 85 německých. Hospodářských kurzů pokračovacích bylo 40, z nich 25 českých, 15 při německých školách. Průmyslových kursů 15 (18 + 7), pokračovacích kursů pro dívky 8 (1 + 7), jiných speciálních kursů učebních 3 (2 + 1). Celkem 66; při českých školách 36, při německých 30.

Ústavy pro děti neplnosmyslné byly 3 pro hluchoněmé (1 čes., 1 něm. a 1 utrakv.), 1 utrakvistický ústav pro slepce, 2 ochranovny (1 čes., 1 utrakv.). V ústavech hluchoněmých (Brno, Lipník a Ivančice) bylo 260, v ústavě slepců v Brně 136, v ochranovnách (Brno a Dřevohostice) 182 chovanci.

Náklad na školství obecné činil 12 992 324,01 K, proti loňsku o 522 279,68 K více. Z 20 položek uvádíme:

  • služné 8 316 639,64 K,
  • služební přídavky 1 816 364,49 K,
  • funkční přídavky 544 397,47 K,
  • služné učitelů náboženství 223 751,26 K,
  • učitelek 488 875,10 K,
  • náhrady za cesty učitelům náboženství 166 801,02 K,
  • okresní knihovny 7 000 K,
  • okresní konference 33 716,54 K,
  • pense učitelů 781 863,90 K,
  • pense vdov učitelů 421 079,37 K,
  • pense sirotkům učitelů 64 377,42 K,
  • kvartály úmrtní 35 682,77 K,
  • podpory učitelům v nezaviněné nouzi 10 300 K,
  • náhrady za stěhování 2 940,20 K.

Školní úřady. O místních školních radách uvádí se ve zprávě, že plnily ve 2 okresích všechny, v 19 okresích většina svých povinností horlivě; naproti tomu v 8 okresích nevyhovovala činnost většiny místních školních rad a jednotlivých místních školních rad ve 14 okresích požadavkům na ně činěným. Ve 12 okresích nekonaly místní školní rady pravidelných schůzí. O okresních školních radách se praví, že snažily se horlivě i s úspěchem, aby vyhověly důležitému úkolu svému. Zpráva uvádí, že ve 3 okresích měly tyto rady po 7, ve 3 po 6, ve 2 po 5 a v 1 okresu 4 schůze, což by ovšem o velké horlivosti nesvědčilo.

(Národní listy 5. 7. 1903, č. 181, str. 13)

Kanál vídeňsko-přerovsko-olomoucký. Dolnorakouské a moravské místodržitelství koná revizi trasy části dunajsko-oderského průplavu, a sice průplavu vídeňsko-přerovského s odbočkou k Olomouci. Kanál má začínati u Hubertovy hráze. Odtud odbočují dva poboční průplavy, jeden k severu, druhý na jih, který vpadá do Dunaje přístavem u Floridsdorfu. Odtud jde průplav kolem Angeru, Suchých Krut, ke Břeclavi, vlastně k Lanžhotu a odtud k Hodonínu. U Lanžhotu překročuje vodovodem Dyji a vine se odtud kolem Kostic, Tvrdonic, Týnce k Mikulčicím a Těšicím, protíná Hodonín, vstupuje v rovinu Moravy kolem Rohatce, Písku a Nedakonic k Uherskému Hradišti a dospívá k Huštěnovicím, Babici, Spytihněvy, a k Napajedlům. Severně od nich opouští trasa průplavu pravý břeh Moravy, překročuje ji a vchází, míjejíc Tlumačov a Hulín, k Říkovicím a tím do výše k Přerovu, odkud povede další trasa ke Hranicím a Moravské Ostravě. Odbočka k Olomouci jde kolem Roketnice, Lukové, Brodku, Majetín, Grygova, Vsíska a Holic a končí u Odolan v bezprostřední blízkosti Olomouce. Dílčí části průplavu jsou projektovány jako plavidlové. Potřebná voda bude vzata z části Dunaje, z části z Moravy u Nedakonic a Novosadů. U Novosadů má býti zřízeno zvláštní čerpadlo. Až bude vystavěn celý průplav dunajsko-oderský, nebude čerpadla toho již třeba, nýbrž voda bude přímo svedena v průplav u Moravičan. Tato celá 204,7 km dlouhá průplavní trať bude zřízena na plavbu dvou lodí vedle sebe, pro lodi délky 67 m, včítaje kormidlo a šířky 8,2 m a ponoru až 1,8 m. Průplav má býti tak zařízen, aby mohly uvedené lodi docíliti rychlosti 4 km za hodinu. Kanál bude veskrze 3 m hluboký. Šíře hladiny vodní bude činiti 27 m, šíře dna 14 – 21 m. Rozumí se, že bude třeba řady zařízení pro přechod přes průplav ap. Celkem bude jich 261 a sice: 15 železničních mostů, 1 železniční podjezd, 53 silničních mostů, 1 podjezd silniční, 62 přejezdů vozových, 5 podjezdů, 8 vodovodů, 50 propustí apod. Mosty budou železné. Na Moravě budou zřízeny přístavy v Lanžhotu, Břeclavi, Hodoníně, Rohatci, Písku, Bzenci, Uh. Hradišti, Napajedlích, Tlumačově, Hulíně, Kroměříži, Přerově, Brodku, Olomouci. Délka většiny přístavů bude činiti 300 m.

(Národní listy 18. 7. 1903, č. 194, str. 6)

Komptoirista, případně komptoiristka, obou zemských jazyků mocná ve slově i v písmě a německy stenografující, přijme se od 1. září. Vlastnoručně psané nabídky v obou zemských jazycích s označením nároků na služné firmě Edvard Fürst ve Bzenci na Moravě.

(Národní listy 4. 8. 1903, č. 211, str. 7)

Skladník způsobilý též k menším obchodním cestám, obou zemských řečí znalý, hledá se pro vinopalnu, vyrábějící slivovici. Oferty s označením nároků přijímá Ignác Frankl v Bzenci.

(Národní listy 2. 10. 1903, č. 268, str. 7)

Z moravské zemědělské rady.[4] Delegát Vonásek (za Znojemsko) myslí, že v širokých rozlohách střední a jižní Moravy dal by se vypěstiti chmel a navrhuje zřízení malých chmelnic při hospodářských školách v Přerově, Napajedlech, Uh. Brodě, Bzenci, Podivíně, Šlapanicích.

(Národní listy 12. 11. 1903, č. 309, str. 9)

Trestán po páté pro dezerci. Z Olomouce se nám sděluje: Zdejší soud posádkový odsoudil vojína dragounského pluku Poštajlovského pro dezerci k pevnostnímu vězení na sedm roků. Zmíněný vojín, jemuž je nyní 33 roků, byl pro sběhnutí již čtyřikráte odsouzen. Posledně byl mu vyměřen trest smrti, který však milostí byl mu změněn v těžký čtyřletý žalář. Po odpykání tohoto trestu byl Poštajlovský, jenž jest Rusínem, přeložen od svého pluku v Haliči do Bzence na Moravu, kde záhy opět od pluku utekl a uchýlil se do bytu své milenky, v němž byl také dopaden. Při odvádění zprotivil se vůdci eskorty a chtěl znovu prchnouti, ale byl chycen.

(Národní listy 19. 11. 1903, č. 316, str. 3)

Sebevraždy vojínů. Ve Bzenci zastřelil se v pondělí dne 7. t. m. vojín 10. dragounského pluku Kratzel ze své karabiny z neznámé prý příčiny.

Šikovatel 93. pěšího pluku v Šumperku Rob. Mutschin zastřelil se v sobotu dopoledne v kasárnách. Mutschin sloužil již přes 12 roků a byl účetním poddůstojníkem. Zoufal prý si pro nepořádky v účtech.

(Národní listy 10. 12. 1903, č. 337, str. 3)

Koňak výtečné jakosti dodává franko a na dobírku: 2 celé lahve za 2,50 zl., 12 celých lahví za 12,5 zl. První moravská továrna na koňak Ignáce Frankla v Bzenci.

(Národní listy 18. 12. 1903, č. 345, str. 6)

Osobní stav profesorstva českého.[5] Na Moravě působí na 18 gymnáziích a reálných gymnáziích s vyučovacím jazykem českým 18 ředitelů, 191 profesorů a 67 suplujících profesorů; na reálkách 16 ředitelů, 128 profesorů a 50 suplentů. Čtyři česká pedagogia mají mimo 4 ředitele 19 profesorů a 1 suplujícího profesora. Odborné školství má 15 ředitelů, 96 profesorů a příslušný počet asistentů, mistrů a dílovedoucích. Kromě těchto škol blahodárně působí zimní odborné hospodářské školy v Boskovicích, Bystřici nad Pern., Bzenci, Dačicích, Holešově, Ivančicích, Jaroměřicích, Jihlavě, Klášteře, Hradisku, Kojetíně, Kroměříži, Litovli, Loštici, Náměšti, Napajedlech, Rožnově, Šlapanicích, Tišnově, Uherském Brodě a ve Velkém Meziříčí.

(Národní listy 18. 12. 1903, č. 345, str. 3)

1904

Jediný český závod semenářský na Moravě! Doporučuje bohatý svůj sklad semen zaručené klíčivosti, všechny druhy zeleniny původní své sklizně přízni všech velkostatků, jakož i obchodníků se semeny Josef Orlický, Bzenec (Morava). Speciality slováckých vín: pravý „Bzenčan“. Ceníky na požádání zdarma a franko.

(Národní listy 10. 1. 1904, č. 10, str. 16)

Povodně na Moravě. Ze Strážnice se nám píše: Řeka Morava rozlévá se po širém okolí a ohrožuje trať dráhy mezi Bzencem a Veselím, která musí býti střežena. Jest obava, že voda přeleje se přes břehy a přeruší veškerou dopravu.

(Národní listy 27. 2. 1904, č. 58, str. 2)

Sebevraždy vojínů. Ve Bzenci na Moravě zastřelil se v těchto dnech v kasárnách dragounských četař Melcer. Za rok jest to již druhá sebevražda vojína v těchto kasárnách, z nichž před týdnem jeden vojín také sběhl.

V Kutné Hoře zastřelil se ve čtvrtek dne 30. června svobodník čtvrté setniny Antonín Pochop ze služební ručnice tzv. slepým nábojem, sotva že po vrácení z dovolené vešel do kasáren.

(Národní listy 3. 7. 1904, č. 182, str. 3)

Cestujícího pro Čechy, Moravu a Slezsko k prodeji trestí, všech lihovin, vína apod. zboží, přijme ihned aneb později Edvard Fürst v Bzenci na Moravě. Hlastež se jen osvědčené síly s udáním dosavadní působnosti, nároků a referencí s přiložením podobenky.

(Národní listy 11. 8. 1904, č. 221, str. 7)

Sněm markrabství moravského (II. zasedání, schůze 8).[6] Při jednání o rozpočtu zemské rolnické a vinařské školy v Bzenci žádal poslanec Dr. Šílený zřízení českého inspektora vinařství a české školy vinařské v Kloboukách.

(Národní listy 7. 10. 1904, č. 277, str. 5)

Šimon Fürst, dodavatel sena v Bzenci na Moravě, oznamuje, že má dobré bzenecké seno v lisovaném stavu na vagonové náklady po 100 metr. cent. na prodej.

(Národní listy 25. 10. 1904, č. 295, str. 7)

1905

Neštěstí na severní dráze. Z Vídně, 17. ledna. Na severní dráze událo se dnes v noci neštěstí, které naštěstí nenabylo velkých rozměrů. Několik osob bylo zraněno, jedna těžce. Pražský rychlík, který vyjíždí z Brna o 7 h. 34 m. večer a přijíždí sem do Vídně o 10 h. 15 m. večer, nepřijel. Četným osobám, které na nádraží čekaly na příbuzné a manžely, bylo sděleno, že vlak přijede teprve o 4 nebo 5 hod. ranní, poněvadž vyjel z kolejí a protože poslán býti musil na místo neštěstí pomocný vlak.

Vyšinutí z kolejí stalo se 10 minut před Břeclavou; příčina není ještě zjištěna, bylo však oznámeno toto: Ve čtvrt na 10 večer zlomila se kolej a tím poslední vagon rychlíku se vyšinul. Vagony přední a lokomotiva vyskočily z kolejí, ale zůstaly nedotčeny. Vyšinuté ostatní vozy svalily se z hráze 4,5 m vysoké a zůstaly dole ležet.

Se záchrannou akcí bylo ihned počato. Neprodleně poslán ze stanice Hohenau telegram do Vídně, odkud poslán pomocný vlak; také z Břeclavi byl poslán pomocný vlak. Přijely oba ke druhé hodině z rána. Ambulance dobrovolné záchranné společnosti jala se hned na nádraží poraněným poskytovati první pomoci.

Těžce zraněn byl Štěpán Daněček ze Bzence. Mezi lehce raněnými nalézají se František a Marie Stefanovi z Moravské Ostravy, Jindřich a August Knapp z Moravského Šumperku a P. Guttmann ze Bzence. Ve vlaku jel také poslanec Lecher, kterému však nic se nestalo. Více o neštěstí tou dobou známo není.

(Národní listy 17. 1. 1905, č. 17, str. 1, 2)

Neštěstí na severní dráze. O neštěstí na trati severní dráhy Ferdinandovy mezi Cahovanem, Hohenau a Bernhardthalem oznamují se následující podrobnosti: Příčinou neštěstí bylo bezpochyby prasknutí koleje, přičemž poslední vagon následkem zpátečního nárazu parostroje náhle zastaveného se překotil a svalil se po hrázi 6 metrů vysoké. Vagon byl částečně rozbit a pasažéři museli býti vyproštěni okny vagonů. Několik pasažérů, kteří zůstali bez pohromy a průvodčí vlaku poskytli první pomoc 6 těžce a 17 lehce raněným. Telegrafováno ihned o pomocný vlak, jenž kolem ½ 1 hodiny přibyl z Vídně. Shledáno, že nikdo není smrtelně raněn. Lehce ranění utržili většinou pohmožděniny na rukou a na nohou. Pomocný vlak odvezl pasažéry do Vídně, kam přibyl o ¾ 2 hodinu ranní. Na severním nádraží čekaly tři ambulance vídeňské záchranné společnosti, jež odvezly raněné jednak do nemocnice, jednak do bytů.

O neštěstí samém vypravuje vrchní poštovní oficiál Josef Müller, jenž se nalézal v posledním vagonu, následující: „Jel jsem se svou neteří ze Svitav do Vídně. Vlak byl již v Brně dobře obsazen, a čím více blížili jsme se k Vídni, tím více přibývalo pasažérů. Když jsme se blížili Cahnovu, pocítili jsme k nemalému leknutí, že náš vagon, poslední ve vlaku, počíná kolísati. Ihned jsme si byli vědomi, že se přihodilo cos nepředvídaného. Pasažérů zmocnilo se značné rozčilení. Okna řinčela a dveře prudce sebou otřásaly. Tato trapná nejistota trvala několik vteřin. Pak se počal vagon ještě mezi jízdou klonit na bok. Navzdor hrozícímu nebezpečí nikdo ve vagoně nehlesl, nikdo nevolal o pomoc. Kdosi dal znamení poplašným signálem, načež jsme pocítili prudký náraz. Přitáhl jsem svoji neť k sobě, přitlačil se ke stěně a opřel se nohama o lavici. Na to pocítili jsme k nemalému zděšení, kterak se vagon řítí z hráze. Slyšeli jsme, kterak se tříští okna, a cítili, kterak na nás padají zavazadla. Ale nikdo si nebyl vědom, kde ležíme, rovněž nikomu nebyl znám rozsah neštěstí. Světla záhy pohasla a byli jsme obklopeni nejhlubší temnotou. Lomcovala námi pronikavá zima. Jak dlouho jsme takto leželi, nemohu udat. Konečně jsme slyšeli, kterak se blíží pomoc. Ozvaly se hlasy, přicházeli lidé se světly a žebříky. Vagon ležel na boku na úpatí hráze. Pasažéři vydrápali se po lavicích a po žebřících vzhůru a byli skrze rozbitá okna vyproštěni.“

Inženýr Erhard Kraus, ředitel továrny na motory v Německé Libavě, utrpěl těžké otřesení nervů a byl raněn na rtech. Těžce raněni byli kromě něho Štěpán Daněček, obchodník s dobytkem ze Bzence a manželka báňského úředníka paní Marie Stefanová z Moravské Ostravy. Lehce raněni byli pánové Fr. Šulc, prokurista firmy Bárta a Tichý z Prahy, Fr. Stefan z Moravské Ostravy, Artur Weiss, velkoobchodník s vínem z Maueru, Heřman Ziegler a Rudolf Schwarz z Vídně, Jindřich a August Knappovi z Petersdorfu, Pinkas Guttmann ze Bzence, Melitte Lonnyova, Josef Schuckel, Alois Hackenberg a Emma Radičičová z Vídně.

Na odklizení trosek a opravě trati se pracuje. Dokud nebudou práce skončeny, jezdí vlaky toliko po jedné koleji.

(Národní listy 18. 1. 1905, č. 18, str. 3)

Ke svatodušním koncertům moravských učitelů. Nejzajímavější část moravského Slovenska s městy Veselím, Bzencem a Uh. Hradištěm stane se o svatodušních svátcích střediskem moravského umění. Jako na zavolanou u příležitosti výstavy Úprkovy v Hroznové Lhotě, která jistě hojně návštěvníků přivábí, uspořádá „Pěvecké sdružení moravských učitelů“ v městech svrchu jmenovaných tři koncerty a tu naskýtá se účastníkům výstavy Úprkovy (jsouť zmíněná 4 místa blízko sebe položená a mají výhodné železniční spojení) vzácná příležitost, pokochati se uměním pěveckým prvního řádu. Koncerty budou: 11. t. m. v neděli svatodušní o 4 hodině odpolední ve Veselí, téhož dne o 8 hodině večer ve Bzenci, pak 12. t. m. v pondělí svatodušní o 8. hodině večer v Uherském Hradišti. Zpívá se program pražský, na němž zastoupeni jsou zejména mladí čeští skladatelé, Förster, Suk, Vendler a Nebuška; ze starších pak Nešvera, Křížkovský a Dvořák. Pěvecké sdružení během roku vystoupilo asi v 10 koncertech na Moravě, pokaždé s velikým úspěchem, a po posledním vystoupení v Praze nejen oficiální kritika, ale i nejpřednější čeští skladatelé, kteří byli koncertu přítomni, vzdali výkonům sdružení svrchovanou chválu. Kritika chválí jednomyslně čistou intonaci, vyrovnanost a jemnost zvukovou, virtuositu v odstíňování, srozumitelnost zpívaného slova a mistrné zacházení s dechem. Duše sdružení, profesor F. Vach, dirigent nadaný a nadšený, řídí tento padesátičlenný mužský sbor, který vše zpaměti zpívá, s povzneseností a pravým klidem umělce.

(Národní listy 10. 6. 1905, č. 158, str. 3)

Moravské smiřovačky. V měsíci červnu roku 1898 podal zpravodaj subkomitétu toho Dr. baron Pražák obšírnou a zevrubnou zprávu svoji, v níž precisoval přesně požadavky naše ve směru školském. Sněm dle jeho návrhu měl se usnésti:[7] na vyzvání zemského výboru, aby zřídil zemskou vinařskou školu českou ve Bzenci a aby postaral se o patřičné doplnění hospodářských škol s českou vyučovací řečí na Moravě.

(Národní listy 16. 6. 1905, č. 163, str. 2)

Úmrtí. Včera zemřel v Išlu Engelbert Brad, ústřední ředitel cukrovarů v Rohatci a Bzenci a správní rada cukrovarů v Chropyni a Teplé ve věku 61 let.

(Národní listy 17. 6. 1905, č. 164, str. 2)

Nepořádky v obecním hospodářství ve Bzenci. Z Brna, 9. září. Jak oznamují „Lid. Nov.“, bylo obyvatelstvo města Bzence vzrušeno v těchto dnech zprávou, že na radnici zjištěny byly nepořádky finanční. Bez vědomí obecního výboru nadělal starosta p. Orlický v posledních 4 letech 77 000 K dluhů. Obecní revizoři také shledali, že schází několik tisíc korun, které byly na obecních přirážkách a jiných obecních pohledávkách vybrány, ale nebyly zaneseny. Veškeré obecní fondy jsou vyčerpány. Dluhy obce vzrostly od r. 1900 o 120 000 korun. Obecní přirážky dostoupily 126 %. Obecní zastupitelstvo vyslovilo v poslední své schůzi nedůvěru starostovi p. J. Orlickému a ustanovilo jemu ze svého středu dva opatrovníky, bez jejichž vědomí a svolení nesmí býti z obecní pokladny haléř vydán. Octl se tedy starosta pod kuratelou. Starosta Orlický doznal v sezení výboru, že nadělal tolik dluhů, aniž byl k tomu zmocněn. Na otázku, proč to dříve výboru neřekl, odpověděl: „Protože jsem se styděl“.

(Národní listy 10. 9. 1905, č. 249, str. 4)

K organizačním stranám moravského zemědělstva. Vzhledem k tísnivé hospodářské situaci, ustanovil se ve Bzenci spolek zelinářů pro Bzenec a okolí, jenž vzal si za úkol, jednak pěstování zeleniny pozvednouti pěstěním jen osvědčených druhů a zprostředkovat obchod členů, vesměs to malorolníků, s konzumenty a může spolek dodávat svými členy všechny zdejší výrobky jako: čerstvou zeleninu, cibuli, petržel, mrkev, cerel (miřík), pór, česnek, kapustu, zelí, kedluby, karfiol, chřest atd., pro řezníky a uzenáře majoránek v každém množství, pak semena zelinová, okurková, květinová (annual) atd. a vůbec veškeré výrobky v zelinářství a zužitkování zeleniny spadající. Obchodníkům se poskytnou všechny výhody a členstvo řídí se všemi obchodními zvyklostmi.

(Národní listy 18. 11. 1905, č. 318, str. 9)

1906

Sněm markrabství moravského (III. zasedání, schůze 17).[8] Za zpravodajství posl. barona Kleina schváleny byly rozpočty hosp. střední školy v Nov. Jičíně na rok 1906 (schodek činí 47 718 K), v Přerově (schodek 40 253 K), vinařské a ovocnářské školy v Mikulově (schodek 16 632 K), rolnické a vinařské školy ve Znojmě (schodek 18 665 K), rolnické a vinařské v Bzenci (schodek 19 432 K), rolnické a lnářské školy v Šumperku (schodek 18 234 K), rolnické školy v Kroměříži (schodek 25 389 K), rolnické školy ve Vel. Meziříčí (schodek 14 975 K), mlékařské a sýrařské školy v Kroměříži (schodek 21 651 K), hospodyňské školy v Kroměříži (schodek 10 261 K), šafářské a hospodyňské školy v Žilině (schodek 10 602 K).

(Národní listy 11. 1. 1906, č. 10, str. 3)

Pánům českým lékařům na Moravě. V době do 14. února 1906 máme provésti novou volbu do „Moravské komory lékařské“, nyní na dvě národnostní sekce rozdělené.

Při této prvé volbě české sekce je nutno, abychom do komory vyslali zástupce zkušené, kteří by obětavě naše zájmy zastávali.

V souhlase se zástupci českých žup lékařských předkládáme kandidátní listinu, dle kteréž lístek volební může býti vyplněn, načež zalepený a podepsaný budiž do 14. února 1906 příslušnému politickému úřadu zaslán.

Nechť každý český lékař volby se zúčastní.

Členové komorní:

  1. MUDr. Václav Bartoníček v Brně.
  2. MUDr. Frant. Čech v Brně.
  3. MUDr. Bruno Kučera v Brně.
  4. MUDr. F. V. Bohdan v Ivanovicích.
  5. MUDr. Jar. Bakeš v Třebíči.
  6. MUDr. Ignát Bernát v Prostějově.
  7. MUDr. Jan Černý v Kojetíně.
  8. MUDr. Adolf Hrstka ve Štramberku.
  9. MUDr. Severin Joklík v Kyjově.
  10. MUDr. Jan Smyčka v Litovli.
  11. MUDr. Methoděj Svoboda v Třebíči.
  12. MUDr. Jan Šlechta v Podivíně.

Náhradníci:

  1. MUDr. Gustav Mach v Žabovřeskách.
  2. MUDr. Josef Hradil v Brně.
  3. MUDr. František Netušil v Husovicích.
  4. MUDr. Josef Zatloukal ve Vyškově.
  5. MUDr. Jindřich Karas v Třebíči.
  6. MUDr. František Budek ve Vrbátkách.
  7. MUDr. Donát Tichý v Přerově.
  8. MUDr. Josef Smetánka v Hranicích.
  9. MUDr. Methoděj Stojan v Uherském Hradišti.
  10. MUDr. František Strava v Nákle.
  11. MUDr. František Keprt v Budišově.
  12. MUDr. Rudolf Polášek ve Bzenci.

V Brně, 1. února 1906.

(Národní listy 13. 2. 1906, č. 43, str. 4)

Dopisy a blahopřejné projevy k šedesátým narozeninám Svatopluka Čecha.[9] Obecní rada města Bzence na Moravě projevuje Vám k dnešním 60. narozeninám vroucí přání, abyste svou, nejskvělejším výsledkem korunovanou činností básnickou ještě mnohá léta působil k slávě naší širší vlasti. Orlický, starosta.

K dnešnímu 60. výročí narozenin Tvých vzdává tělocvičná jednota „Sokol“ v Bzenci Tobě, jakožto zakládajícímu členu svému a velikému pěvci národa českého svůj hold a přeje ti z upřímného srdce dlouhého a šťastného věku.

(Národní listy 22. 2. 1906, č. 52, str. 3)

Jubileum ministra Dr. Pacáka. K 60. narozeninám blahopřeje městská rada V Bzenci, starosta Orlický.[10]

(Národní listy 16. 9. 1906, č. 255, str. 2)

Volby v městech moravských.[11] Ve skupině měst Kyjov, Strážnice, Bzenec, Veselí, Veselí předměstí, Uh. Ostroh a Uh. Ostroh předměstí odevzdáno bylo 1 125 hlasů; zvolen jest Staročech JUDr. Otakar baron Pražák, advokát a říšský poslanec v Brně, 877 hlasy; pokrokový Jos. Úlehla, ředitel školy, dostal 246 hlasů.

(Národní listy 30. 11. 1906, č. 330, str. 2)

1907

Dary a příspěvky Ústřední Matici školské.[12] Uherský Ostroh na Moravě. Pan JUDr. Januška, advokát, zasílá 10 K ze sporu pana Trodora s Marií Žádníkovou v Bzenci.

(Národní listy 23. 3. 1907, č. 82, str. 6)

Pozor na „přednosty“ stanice! Loňského roku mystifikován byl denní list pražský zprávou, že přesazen byl přednosta stanice na trati Roudnice-Hospozín a pak se ukázalo, že na oné „stanici“ stojí jedině dřevěný sloup s jejím nápisem. Před několika dny objevila se v brněnských listech zpráva, kterou jsme též stručně zaznamenali: Strnutí šíje na Moravě. Píše se nám ze Bzence dne 22. t. m.: Na stanici Vésky-Míkovice blíže Kunovic, onemocněl dnes přednosta stanice strnutím šíje. Jak se zdá, přenáší se epidemie z Uher, kde prý silně řádí, tak např. v jisté obci dosáhla epidemie nejvyššího stupně. Občanům není dovoleno z obce se vzdálit. I tato zpráva je mystifikací, neboť na stanici Vésky-Míkovice zastupuje přednostu značně sešlý – dřevěný sloup, který svým nápisem Wesky-Mikowitz dívá se opravdu strnule na naše Slováky, kteří si nechají své obce komoliti němčinou.

(Národní listy 29. 3. 1907, č. 87, str. 2, 3)

Zelenina, 14. srpna (Zpráva zelinářského spolku pro Bzenec a okolí). Dnes bylo na trhu 20 – 25 vagonů okurek, prodávána kopa: na nakládání, malé 60 h, větší 0,80 – 1,30 K, salátové až přes 50 cm dlouhé 1,80 K. Obchod byl zdlouhavý, na počátku udržely se ceny posledního trhu, později klesly ceny o 10 – 20 h. Před trhem v úterý 13. srpna nakládáno sedm vagonů okurek do Německa. Trhy konají se každou neděli a čtvrtek o 6 hod. ranní na nádraží, 10 minut od trhoviště. Ostatní z ochoty sdělí na požádání správa spolku.

(Národní listy 17. 8. 1907, č. 226, str. 6)

Zelenina. Ze Bzence (Morava), 27. srpna (Zpráva zelinářského spolku pro Bzenec a okolí). V neděli 25. srpna bylo na trhu 10 – 12 vagonů okurek; prodávány na nakládání malé 80 hal. kopa, větší K 1,40 – 1,60 kopa, salátové 1,60 – 1,80 K kopa. Následkem malého přívozu okurek na trh byl obchod živý a zvláště po okurkách na nakládání byla velká poptávka, které zároveň docílily na vyšší ceny od posledního trhu o 50 až 60 hal. při kopě. Příští trh je ve čtvrtek 29. t. m. o 6 hod. ranní. Další informace z ochoty sdělí správa spolku.

(Národní listy 29. 8. 1907, č. 238, str. 6)

Tržní zprávy z venkova. Bzenec (Morava) – Zpráva zel. spolku pro Bzenec a okolí. V neděli 1. září na trhu bylo 6 až 8 vagonů okurek; prodávány na nakládání malé 1 K – 1 K 4 hal. kopa, prostřední 2,20 K až 2,60 K, salátové 2,50 K až 2,80 K, vybrané 3 K. Následkem malého přívozu okurek na trh byl obchod živý a po okurkách byla velká poptávka. Tím ceny od posledního trhu se zvýšily na kopě při malých o 10 hal., při prostředních 60 až 70 hal., při salátových 60 hal. až 1 kor. Příští trh jest dnes ve čtvrtek o 6 hodině ranní.

(Národní listy 5. 9. 1907, č. 245, str. 6)

Zelenina. Ze Bzence (Morava), 6. září (Zpráva zelinářského spolku pro Bzenec a okolí). Ve čtvrtek 5. září bylo na trhu 10 – 12 vagonů okurek; prodávány na kopy a sice: na nakládání malé 90 hal. až 1 K, větší na nakládání 1,60 – 2 K, salátové 2 K až 2,40 K. Následkem většího přívozu okurek na trh, který byl asi o 4 vagony větší než o trhu minulém, obchod byl zdlouhavý a ceny klesly při kopě okurek na nakládání o 60 hal., při salátových o 40 až 50 hal. Trhy konají se na veškerou ostatní zeleninu každý čtvrtek a neděli o 6 hod. ranní. Nádraží jest v místě, 10 minut od tržiště. Další informace z ochoty na požádání sdělí správa spolku.

(Národní listy 7. 9. 1907, č. 247, str. 6)

1908

Okresní školdozorci na Moravě.[13] Kyjovský – Josef Okoun (ředitel měšťanské školy ve Bzenci).

(Národní listy 9. 1. 1908, č. 8, str. 3)

Moravský poslanec Karel Bubela zemřel. V noci na včerejšek zemřel ve Vsetíně, v místě svého trvalého působiště, průmyslník Karel Bubela, poslanec zemského sněmu moravského. Zesnulý náležel vždy k vynikajícím členům staročeské strany moravské. O straně té ví se na Moravě odedávna již, že nemá valně stoupenců v lidu a že se udržuje zvláště významem, vlivem a činností svých čelných mužů. Takovým mužem byl také Bubela. Původem moravský Slovák, narozený v Bzenci r. 1846, usadil se Bubela na valašském Vsetíně a rozvinul tam znamenitou činnost průmyslovou v oboru dřevařském. Záhy vynikl i v životě veřejném, dík svým dobrým vlastnostem osobním. Své doby byl poslancem na radě říšské, po celou řadu období poslancem zemským, jímž zůstal do své smrti. Na sněmu pracoval v oborech hospodářských a samosprávě a před lety býval často řečníkem české menšiny proti německé většině na sněmu. Strana staročeská vysílávala Bubelu do rozpočtového výboru sněmovního, kde Bubela jako znalec otázek finančních plně konal své poslání, jsa zejména obávaným kritikem německého finančního hospodářství v české Moravě. Horlivě působil Bubela v kraji, jenž se mu stal domovem, účastně se veřejného ruchu na celém Vsacku. Svým životním názorem byl vždy konzervativcem; není tedy divu, že měl také mnohé odpůrce zásadní. V bojích s nimi byl Bubela chladnokrevným, ale neústupným. Vykonal však mnoho dobrého, přispěl platně k národnímu probuzení na moravském Valašsku, a proto smrt Bubelova značí skutečnou ztrátu silné individuality pro celý širý kraj severovýchodní Moravy.

(Národní listy 7. 2. 1908, č. 37, str. 3)

Paní Barbora Bubelová jménem vlastním, svých dětí, vnuček, zetě, sestry, švakra, švekruší a ostatní rodiny oznamuje všem přátelům a známým, že vůlí Všemohoucího povolán byl na věčnost její drahý manžel, jinak otec, stařeček, tchán, bratr, strýc a švakr, pan Karel Bubela, spoluzakladatel a spolumajitel firmy „Bratři Bubelové“, poslanec na sněmu markrabství moravského, rytíř řádu železné koruny III. třídy, řádný člen národohospodářského ústavu při c. k. akademií pro vědy, slovesnost a umění v Praze, radní města Vsetína, čestný občan Kyjova, Bystřice pod Hostýnem, Holešova, Valašských Klobouk, Bzence, Hranic a Vsetína, čestný člen mnoha spolků atd., atd. Skonal klidně po dlouhém utrpení ve čtvrtek dne 6. února t. r. před 4 hod. ranní v 62 roce věku svého. Pohřeb koná se v neděli dne 9. února t. r. o 3 hod. odpolední z domu smutku na evangelický hřbitov ve Vsetíně.

Na Vsetíně, dne 6. února 1908.

(Národní listy 7. 2. 1908, č. 37, str. 7)

Seno luční a horské lisované prodá dodavatel sena Šimon Fürst v Bzenci na Moravě.

(Národní listy 9. 2. 1908, č. 39, str. 16)

Projevy nad úmrtím Svatopluka Čecha.[14] Tělocvičná jednota Sokol ve Bzenci na Moravě projevuje hlubokou soustrast nad úmrtím největšího básníka českého Svatopluka Čecha, želíc nenahraditelné ztráty svého čestného člena. Bedřich Orlický.

(Národní listy 27. 2. 1908, č. 57, str. 4)

Nově zapsané firmy u soudu v Brně.[15] „Bratři Braunerové“ (napřed německy) ve Bzenci, obchod s plodinami.

(Národní listy 4. 8. 1908, č. 213, str. 3)

Dary a příspěvky Ústřední Matici školské.[16] Bzenec. Jožka Horňák, žák V. třídy, vybral v Brně ve Slávii při svatbě sl. Marie Brodské z Pohořelic s p. inž. Jos. Kratěnou z Hejčína 20 K.

(Národní listy 22. 8. 1908, č. 231, str. 5)

Koncert Karla Moora ve Bzenci uspořádán bude tamějším Sokolem v úterý dne 20. října t. r. Mimo skladatele a bývalého dirigenta Filharmonie účinkuje Karla Moorová, bývalá subretta Národního divadla v Brně. Na programu jsou také písně, tanec markýzy atd. z Moorovy operety „Pan profesor v pekle“ a Moorův melodram „Maryčka Magdonova“.

(Národní listy 18. 10. 1908, č. 287, str. 2)

Již zase srážky vlaků a vyšinutí lokomotiv na severní dráze. Sotvaže odklizeny jsou trosky po srážce vlaků u Jistebníku ve Slezsku, srazily se již zase dne 3. t. m. vlaky nákladní mezi stanicemi Bzencem a Rohatcem na Moravě a ve stanici Mor. Ostrava vyšinuly se při srážce dvě lokomotivy. Při srážce bylo mnoho vagonů rozbito. Doprava na celé trati Vídeň – Krakov i nazpět byla na několik hodin přerušena.

(Národní listy 4. 11. 1908, č. 304, str. 3)

1909

Pan František Jurnikl ze Bzence na Moravě podrobil se s výborným prospěchem učitelské zkoušce z německého jazyka na české filozofické fakultě.

(Národní listy 4. 4. 1909, č. 94, str. 2)

Z moravského zemského výboru. Zástupcem zemského výboru do školního výboru průmyslové školy pokračovací ve Bzenci jmenován byl Jan Rychman, stavitel tamtéž.

(Národní listy 15. 5. 1909, č. 133, str. 2)

Dva mladší natěračské pomocníky a učně přijme L. Derka, Bzenec, Morava.

(Národní listy 20. 5. 1909, č. 138, str. 11)

Volby do moravské lékařské komory. Z Brna, 25. května. Včera konaly se v Brně volby do moravské lékařské komory, při nichž do české sekce zvoleni byli Dr. Fr. Čech v Brně, Dr. Brunc Kučera v Brně, Dr. Rud. Vanýsek v Brně, Dr. Ignác Bernát v Prostějově, Dr. Jan Černý v Kojetíně, Dr. J. V. Bohdan v Ivanovicích na Hané, Dr. Fr. Čermák ve Velkém Meziříčí, Dr. J. Dřímal v Bosonohách, Dr. Jan Smyčka v Litovli, Dr. Jan Šlechta v Podivíně, Dr. Severín Joklík v Kyjově a Dr. Adolf Hrstka ve Štramberku. Náměstky zvoleni Dr. Vl. Kubeš v Králově Poli, Dr. Gust. Mach v Žabovřeskách, Dr. Jindřich Přikryl v Brně, Dr. Karel Šantrůček v Přerově, Dr. Theodor Vlk v Kroměříži, Dr. Frant. Netušil v Husovicích u Brna, Dr. Karel Keprt v Budišově, Dr. Ignác Gryil v Adamově, Dr. Frant. Strava v Nákle, Dr. Rudolf Polášek v Bzenci, Dr. Method. Stojan v Uherském Brodě a Dr. Josef Smetana v Hranicích.

(Národní listy 26. 5. 1909, č. 144, str. 2)

Zelenina. Ze Bzence (trh 5. srpna). Petržel (vázanka) 12 hal., mrkev 10 hal., celer 26 hal., cibule 20 hal., česnek (1 kg) 26 hal., okurky salátové (kopa) 2 K, okurky k nakládání 60 hal. Trh je každý čtvrtek a neděli. Po každém trhu odváží se mnoho vagonů zeleniny do všech krajů. Kupcům a konzumentům jest s výhodou obrátiti se o informace na tamní „Zelinářský spolek“, by dostávali zeleninu bez překupníků.

(Národní listy 7. 8. 1909, č. 216, str. 6)

Pátá říšská výstava ječmene a I. říšská výstava chmele v Brně od 29. září do 3. října.[17] Od ½ 5 – 5 hodiny odpoledne cestovní referát pana odborného učitele M. Krubla ze Bzence „Výroba škrobu dle patentu Hašek a Goldschmidt“. Rozhovor.

(Národní listy 26. 9. 1909, č. 266, str. 17)

Otevření vlastní nové budovy záloženské ve Bzenci. Dne 10. října t. r. konala se slavnostní schůze ve Bzenci na Moravě za účelem otevření nově vystavěné budovy záloženské. Ke společné schůzi ředitelstva a dozorčí dostavili se také pozvaní hosté a zástupci peněžních ústavů jako: Živnostenské banky pro Čechy a Moravu, filiálky v Brně a Moravského diskontního ústavu, jakož i bývalí zasloužilí funkcionáři pp. Cyril Řepík a Lopreis. Schůzi zahájil pan MUDr. Polášek, jako předseda dozorčí rady a vylíčil vývoj ústavu za minulých 89 let a poděkoval všem činitelům, kteří mají zásluhu o dnešní vyspělost ústavu. Nová budova jest pravou okrasou náměstí a účelností stavba výborně vyhovuje. Pamětní deska se jmény funkcionářů nese zakončení: „kéž tato budova slouží ku prospěchu našich lidí a okrase drahé domovině!“.

(Národní listy 10. 11. 1909, č. 310, str. 5)

1910

Změny v tarifním označování stanic u rakouských státních drah.[18] Z Vídně, 14. ledna (K. k.). Stanice pro společnou službu, resp. pohraniční stanice, které dosud existovaly mezi ředitelstvím severní dráhy a české severní dráhy, ředitelstvím státních drah, ředitelstvím pro trati státní společnosti a ředitelstvím severozápadní dráhy, byly od 1. t. m. za účelem zjednodušení služby sloučeny po jedné stanici a to s tímto označením: Bzenec – Písek.

(Národní listy 15. 1. 1910, č. 15, str. 5)

Osobní. Významné šedesátiny slaví dnes 9. t. m. starosta města Bzence na Moravě pan Josef Orlický. Nepřetržitě 30 let je členem obecního výboru a od roku 1890 starostou města.

(Národní listy 9. 3. 1910, č. 68, str. 3)

Rodinné zprávy. Paní Fanda Zemanová roz. Olivová a pan Karel Zeman, přednosta c. k. provozného úřadu železničního ve Bzenci – Písku, oddáni byli dne 30. dubna v Napajedlích.

(Národní listy 7. 5. 1910, č. 125, str. 3)

Na trati. Z Vídně, 11. května (K. k.). V noci na dnešek byla průtrží mračen v km 75 ½ podemleta železniční trať mezi Bzencem-městem a Vracovem na trati Brno-Vlárský průsmyk. Doprava osob u vlaků č. 711 a 714 byla udržována přesedáním. Dnešním vlakem č. 774 bylo opět možno zahájiti dopravu v celém rozsahu. Mezi Brankovicemi a Nemoticemi sesula se trať v km 46. Na této dílčí trati je nutno jezditi pomalu. Na trati Nemotice – Koryčany bylo nutno zastaviti dopravu, ježto v km 4,3 protrhl se násep.

(Národní listy 12. 5. 1910, č. 130, str. 4)

Změna jízdního řádu od 1. října na Moravě. Zemský svaz pro povznesení návštěvy cizinců na Moravě a ve Slezsku sděluje, že dle dosavadních dispozic budou na tratích c. k. společnosti státní dráhy provedeny následující změny v zimním jízdním řádu: Mezi Bzencem městem a Bzencem Pískem bude vypraven denně ráno ve 4 hod. 39 min. nový smíšený vlak, jenž bude míti v Bzenci Písku připojení na rychlík severní dráhy číslo 104.[19]

(Národní listy 23. 8. 1910, č. 231, str. 3)

Česká zahradnicko-ovocnická výstava v Praze. Výsledek poroty ve vinařském oddělení moravském. Vystavené výrobky posouzeny byly v následujícím postupu: Skála L. v Bzenci, vinařská škola v Bzenci, František Přerovský v Bzenci, vzorný vinohrad ve Vel. Pavlovicích, rol. družstvo v Dol. Bojanovicích, Otak. Bajn v Bzenci, A. V. Horňanský ve Vel. Pavlovicích, Dr. Frant. Drbal v Kloboucích s chotí, Jos. Orlický v Bzenci, Rob. Procházka v Brně a mn. jiní.

(Národní listy 29. 9. 1910, č. 268, str. 2)

Česká zahradnicko-ovocnická výstava v Praze. Výsledky poroty v oddělení zeleniny. Expozice zelinářská byla na letošní výstavě hojně obeslána. I neodborníci obdivovali jednak obrovské exempláře vystavených zelenin, i nové druhy, v kterémžto oboru byla zvláště zajímavá expozice anglických druhů, u nás neužívaných, ze zámecké zahrady žampašské (majitel hr. Lützow, pěstitel zahrady p. Srp). Porota rozhodla o vystavených zeleninách následovně[20]: Zelinářský spolek ve Bzenci za největší sbírku nejdokonalejších zelenin vůbec I.b cenu; za nejdokonalejší exempláře jednotlivých druhů II. cenu; za největší sbírku nejdokonalejších okurek II. cenu.

(Národní listy 8. 10. 1910, č. 277, str. 3)

Spořitelna města Bzence vypisuje tímto konkurs na obsazení místa účetního. Místo toto je prozatímní, plat dle dohody. Podmínky: absolutorium České obchodní akademie, odbytá vojenská povinnost a spořitelní praxe. Žádosti s doklady přijímá do 20. prosince ředitelství spořitelny. Ve Bzenci, dne 9. prosince 1910. J. Orlický, předseda spořitelny.

(Národní listy 13. 12. 1910, č. 343, str. 11)

1911

Řádění splašených koní. Z Uherského Hradiště. Rolník J. Duča jel tyto dny v noci do Bzence s chalupnicemi K. Ozlejovou a S. Peknicovou, které měly sebou ještě dítky, jež jim byly svěřeny na vychování. U Písku lekli se koně svítilny velocipedisty proti nim jedoucího a splašili se. Při divoké jízdě narazil vůz na strom a zřítil se do příkopu, naplněného vodou. Při nárazu utrpěla Peknicová těžká vnitřní zranění, tříměsíční chovanec Šingel spadl do příkopu a utonul, rovněž ostatní osoby byly zraněny, naštěstí však lehce.

(Národní listy 4. 7. 1911, č. 182, str. 2)

Smrtelné úrazy. Ve Bzenci splašili se koně u povozu, řízeného kočím J. Pospěchem. Kočí spadl při tom pod vůz, kterým byl přejet a smrtelně zraněn.

(Národní listy 20. 7. 1911, č. 198, str. 3)

Ruská výprava na Moravě. Z Brna, 31. srpna. Dnes přibyla sem výprava ruských výletníků z Mukovské gubernie, pozůstávající vesměs z rolníků, kteří cestují, jak známo, na zkušenou za podpory ruské vlády. V poslední době navštívili ruští hosté Kolín, Mělník, Německý Brod, Jihlavu, Žďár a všude byli velmi okázale vítáni. Zítra odjedou do Bzence, kde prohlédnou si hospodářské závody, načež vrátí se do Ruska.

(Národní listy 1. 9. 1911, č. 241, str. 2)

Výprava ruských hospodářů na Moravě. Z Brna, 30. srpna (pův. zpráva). Exkurze ruských rolníků vypravená zemskou správou Charkovského újezda do zemí českých, po třídenním pobytu, od 24. do 27. t. m., v království přijela nyní na Moravu, kde včerejší a dnešní den věnován je Brnu. Na Moravě prohlédli si nyní: v pondělí Jihlavu, předevčírem pak Žďár, včera pak v Brně vykonána prohlídka druhého zemského domu, zemského výzkumného ústavu v Pisárkách a českého pomologického ústavu v Bohunicích. Dnes v poledne konán bude na počest hostí v Besedním domě společný oběd, zítra pak následuje prohlídka zemské drůbežárny ve Slavkově, načež odjede výprava do Bzence, kde prohlédnuta budou zařízení zelinářská, vinařská a sklepní, načež v sobotu prohlédnou si ruští rolníci velký trh zelinářský a ovocnický v Bzenci. Tím bude bohatý program exkurze, která přijela dne 16. t. m. do Přerova, vyčerpán, načež vrátí se ruští rolníci do svého domova, aby tam, co praktického u nás v Čechách a na Moravě ze zemědělství z vlastního názoru poznali, hleděli využíti zase ke zvelebení hospodářských poměrů svých.

(Národní listy 1. 9. 1911, č. 241, str. 5)

Horské seno sladké luční, mám n prodej. Objednávky vyprošuji si přímo na adresu Šimon Fürst, Bzenec, Morava.

(Národní listy 6. 9. 1911, č. 246, str. 8)

Ze Bzence. Kurz účetnicko-směnkařský pro občanstvo uspořádá Odbor Národní jednoty ve Bzenci v době od 1. listopadu 1911 do 31. března 1912. Vyučovati se bude v úterý a pátek od 7 do 8 hodin večer. Do kurzu lze se přihlásiti u pana Václava Strážnického, obchodníka ve Bzenci.

(Národní listy 19. 10. 1911, č. 289, str. 4)

Smělé krádeže v moravských vlacích. Ze Bzence (pův. zpráva). Odvážným způsobem páchány jsou na severní dráze poblíže Bzence – Písku krádeže ve vlacích. Často však mnohý pachatel – odvážlivec jen tak tak, že nezaplatí svůj čin životem. Smělí zloději, když přijíždí ke stanici Bzenec – Písek vlak volnějším tempem, vyskočí na vlak, shodí z vagonu zboží, z vlaku seskočí a s lupem pak zmizí. Je neuvěřitelno, jak hazardují tito odvážlivci s životem, neboť někdy jen chybný krok a život je zmařen, protože hráze v okolí Bzence – Písku jsou místy 15 až 20 metrů vysoké, takže zřícení z nich znamená jistou smrt. Odvážlivci volí pro svůj lup buď dobu večerní, neb časné ráno, kdy ještě není dobře viděti. Tyto dny ráno k 5 hodině nalezl ponocný Ondřej Korvas blíže Bzence – Písku 2 pytle rýžového škrobu, každý z nich 120 kg vážící. Odvážný lupič asi s tím, že uloupil toliko rýžový škrob, nebyl spokojen, možná že byl také někým překvapen a tak nechal vše ležet. Po neznámém smělci bylo zahájeno pátrání.

(Národní listy 21. 10. 1911, č. 291, str. 2)

Kurz o sklepním hospodářství. O odborné vzdělání hostinských jest postaráno velmi nedostatečně. V přítomné době není na Moravě a ve Slezsku ani jediné pokračovací školy číšnické a také postrádáme v těchto zemích odborného vyššího učiliště pro hostinské. Jediným místem, kde možno hostinským své odborné vědomosti rozšířiti a doplniti, jsou odborné kurzy, pořádané organizací hostinskou. Při nedostatku hmotných prostředků pořádají se kurzy obdobné. Začátkem prosince t. r. uspořádá Zemský svaz společenstev hostinských na Moravě se sídlem v Brně třídenní kurz o sklepním hospodářství, na kterém přednášeti budou na slovo vzatí odborníci vinaři. Kurz pořádá se v kraji vinorodém, v Bzenci. Do tamějších vinných sklepů uspořádají se exkurze. Kurz je bezplatný a písemnou přihlášku možno učiniti u předsednictva odborových společenstev hostinských, neb v kanceláři Zemského svazu společenstev hostinských, Brno, Rudolfova ul. 9, I. poschodí.

(Národní listy 25. 10. 1911, č. 295, str. 5)

Nabízím velejemná jablka závinová a tabulová při větším odebrání za 32 K 100 kg a veškerou zeleninu dle tržních cen. Ignác Sabl, obchodník s ovocem, zeleninou a semeny ve Bzenci na Moravě.

(Národní listy 4. 12. 1911, č. 335, str. 6)

1912

Českožidovská otázka na Slovácku. Místní odbor Národní jednoty ve Bzenci svolal na radnici schůzi za účelem řešení českožidovské otázky na Slovácku. Jindřichohradecký advokát Dr. E. Lederer, do schůze pozvaný, dovozoval, že vědecky nelze vlastně mluvit ani o plemeni semitském, ani o plemeni árijském, židé mezi námi žijící nemohou se opírati o žádné vědomí národní, neboť vlastně národem nejsou, prospějí své existenci, budou-li se starat o prospěch země, v níž žijí. Židé na Moravě měli by se postavit na stranu utlačovaných a ne ještě utlačovat, jako se děje v mnohých městech nám Čechům, neboť mnohá města s českou většinou na Moravě jsou jenom zásluhou hrstky Němců v německém područí. Tajemník Jednoty Ad. Kubis prohlásil, že v otázce židovské nutno ponechat hlavní zodpovědnost vůdčím činitelům národním, poukázal k tomu, že se všude usiluje o národnostní dohodu v Brně, v Praze, v Č. Budějovicích, což lze jen vítat a schvalovat. Tudíž i dorozumění na české Moravě se židy. „Očista Moravy“, pravil pan Kubis podle olomouckého „Pozora“, „půjde touto cestou, zbavíme se židovskoněmeckých obcí a židovskoněmeckých škol, které sami mnohdy svými dětmi vydržujeme. Taková asimilace bude zdravá a nebude nám škodit ani hospodářsky.“ Tím skončila schůze, na níž bylo také mnoho židů a jejímž místopředsedou byl český žid, p. Körner.

(Národní listy 31. 1. 1912, č. 30, str. 2)

Změna a doplnění české kandidátní listiny pro volby do Obchodní komory olomoucké. Následkem pozdního doručení vyhlášky o doplňovacích volbách do Obchodní komory, která byla dodána současně až s hlasovacími listinami, nebylo možno Českému ústřednímu volebnímu výboru stanoviti přesný počet kandidátů. Z toho důvodu a následkem rezignace některých českých kandidátů, uprázdnily se čtyři mandáty. Na tato místa kandidován jest na přání z Uherského Hradiště Heřman Jelínek ml., dále se kandiduje Löwy Mořic, obchodník v Uherském Hradišti, na 1 místo v odboru obchodním kandiduje se český žid z Uherského Hradiště, popřípadě ze Bzence a Přerova, jichž jména po dohodě se jmenovanými okresy uveřejníme dodatečně.

(Národní listy 18. 2. 1912, č. 48, str. 4)

Slovácká národní a krojová slavnost v Předměstí na Moravě. Z Uherského Hradiště, 2. června (k. k.). Dnes konala se v Předměstí u Uherského Ostrohu velká slovácká národní a krojová slavnost u příležitosti vystavění zcela nové čtvrti obce Předměstí, která byla zničena katastrofální povodní v noci z 6. na 7. září 1910 a u příležitosti prohlášení obce městysem, které se stalo v lednu letošního roku. K vystavění nové čtvrti daroval vládnoucí kníže Jan II. z Lichtensteinu komplexy pozemků a u vchodu do nové, skutečně podivuhodné, v originálním lidovém slohu zbudované čtvrti byl mu zřízen pomník v podobě obelisku, který byl postaven šlechetnému dárci jako dík a jako vzpomínka pro potomky a byl odhalen při dnešní slovácké lidové a krojové slavnosti. Slavnost měla velkolepý průběh a byla provázena velmi značným úspěchem. Ze svatodušního pondělí, na které původně byla určena, byla slavnost pro tehdejší trvalé deštivé a chladné počasí odložena a byla velmi četně navštívena. Z blízka i dálky přišlo venkovské obyvatelstvo a jen velmi málo obcí nebylo na slavnosti zastoupeno. K slavnosti e dostavili: v zastoupení ministerstva veřejných prací odborový přednosta Pilbauer, zemský hejtman moravský hr. Serenyi, viceprezident moravského místodržitelství Houdek, majitel panství hr. Chorinský a choť, místodržitelský rada Vilém Šťastný z Uherského Hradiště, poslanci baron Pražák, msgr. P. Stojan a P. Šilinger, okresní komisař Dr. Navrátil, místodržitelský koncipista Dr. Menčík, místopředseda českého zemského svazu cizineckého inspektor Karásek, starosta Uherského Ostrohu Dr. Januška, starosta Uherského Hradiště lékárník Štancl, starosta ze Bzence Leopold Skála a četné jiné osobnosti z měst i venkova. Když přijel zvláštní vlak, vypravený do Uherského Ostrohu českým zemským svazem cizineckým v Brně, byli místodržitelský viceprezident Houde, baron Pražák, zástupce českého zemského cizineckého svazu inspektor Karásek a skoro všichni účastníci uvítáni obecním zastupitelstvem, banderiem a družičkami za zvuků hudby, rovněž tak o něco později vídeňským rychlíkem přibyvší odborový předseda Dr. Pilbauer. Slavnost odhalení obelisku konala se dopoledne. Lidová a krojová slavnost rozvinula teprve odpoledne veškerou nádheru a drahocennost krojů zachovaných zde ve své původnosti. Zejména jevila se při velkolepé „jízdě králů“, dále při svatebním průvodu a při stejně originálních jako krásných lidových tancích a písních. Lidová a krojová slavnost byla skutečným koloristickým skvostem.

(Národní listy 3. 6. 1912, č. 151, str. 2)

Sňatky. Karluška Hambalíková v Uherském Brodě a Julius Paleček, učitel ve Bzenci, sdělují svým přátelům a známým na místě zvláštního oznámení, že budou dne 16. července t. r. o 11 hod. dopolední v Uherském Brodě slaviti svůj sňatek.

(Národní listy 11. 7. 1912, č. 189, str. 3)

Krásné seno sklidil letos Šimon Fürst ml., Bzenec na Moravě. V případě potřeby račte se na něho obrátiti a vyžádati si nabídku.

(Národní listy 31. 7. 1912, č. 209, str. 7)

Ze Bzence, tržní zpráva „Zelinářského spolku pro Bzenec a okolí v Bzenci“. Dne 1. srpna 1912 dovezeno na trh asi 25 vag. okurek. Prodávány okurky salátové 30 až 40 cm dlouhé, kopa 80 hal. až 1 K, podlouhlé kopa 50 až 60 hal., nakladačky malé kopa 20 až 30 hal. Trhy konají se každý čtvrtek a neděli o 5 ½ hodině ranní. Nádraží 10 min. od trhoviště. Spolek jest ochoten na požádání další informace podati.

(Národní listy 4. 8. 1912, č. 213, str. 10)

Ze Bzence (tržní zpráva Zelinářského spolku pro Bzenec a okolí v Bzenci). Dne 4. srpna 1912 dovezeno na trh asi 30 vagonů okurek. Prodávány okurky salátové 30 až 40 cm dlouhé, kopa za 60 až 80 hal., podlouhlé kopa 40 až 60 hal., nakladačky malé kopa 30 až 40 hal. Trhy konají se každý čtvrtek a neděli o 5 ½ hod. ranní.

(Národní listy 7. 8. 1912, č. 216, str. 5)

Ze Bzence (tržní zpráva Zelinářského spolku pro Bzenec a okolí v Bzenci). Dne 8. srpna t. r. dovezeno na trh asi 35 vagonů okurek. Prodávány okurky salátové 30 – 40 cm dlouhé, kopa za 70 h až 1 K, podlouhlé kopa 50 až 60 hal., nakladačky malé kopa 30 h až 40 hal. Trhy se konají každý čtvrtek a neděli o 5 ½ hod. ranní.

(Národní listy 10. 8. 1912, č. 219, str. 7)

Ze Bzence (tržní zpráva Zelinářského spolku pro Bzenec a okolí v Bzenci). Dne 11. srpna t. r. dovezeno na trh asi 20 vagonů okurek. Prodávány okurky salátové 30 – 40 cm dlouhé, kopa 80 až 90 hal., podlouhlé kopa 50 h až 60 hal., nakladačky malé kopa 40 h až 50 hal. Trhy se konají každý čtvrtek a neděli o 5 ½ hod. ranní.

(Národní listy 15. 8. 1912, č. 224, str. 7)

Ze Bzence, 24. srpna (tržní zpráva Zelinářského spolku pro Bzenec a okolí v Bzenci). Dne 22. srpna dovezeno na trh asi 15 vagonů okurek. Prodávány: okurky salátové, 30 – 40 cm dlouhé, kopa za 1,60 až 2,40 K, polodlouhé kopa za 1,20 až 1,50 K, nakladačky malé kopa za 50 až 60 hal. Trhy se konají každý čtvrtek a neděli o 5 ½ hod. ranní.

(Národní listy 25. 8. 1912, č. 234, str. 10)

1913

Ohrožená diplomacie (před senátem – přečin § 305 tr. z.). Dne 24. listopadu t. r. našel v Bzenci četnický strážmistr na stromě u kostela oběšenou figuru, zrobenou z měchu, vycpaného slámou, mající na kalhotách červené lampasy, na prsou papírové řády. Na hlavě měla figura úřednický klobouk a opásána byla dřevěnou šavlí. Na kmeni stromu byl připevněn nápis: „To zasluhuje rakouská diplomacie“.

Pachatelů bylo šest, ve stáří od 17 do 20 let, kteří doznali před senátem v Uherském Hradišti, že figuru zhotovili, chtějíce ji vydražiti na zábavě ve prospěch raněných Jihoslovanů a že ji také na strom pověsili. Popřeli však, že by byli psali a připevnili onen nápis, který byl vlastním předmětem žaloby, a také v průvodním řízení nebylo toto jejich tvrzení vyvráceno.

Obhájce obžalovaných advokát Dr. Seifert využil plně tohoto momentu ve prospěch svých klientů, kteří byli rozsudkem senátu viny zproštěni. Soud neuznal za prokázáno, že nápis byl zhotoven a připevněn obžalovanými.

(Národní listy 31. 1. 1913, č. 30, str. 2)

Simon Fürst, obchod se senem, Bzenec (Morava) má na prodej pěkné luční a horské seno. Kupci mohou se přímo na něj obrátiti.

(Národní listy 15. 3. 1913, č. 73, str. 7)

Sjezd českých stavitelů ze zemí koruny svatováclavské v Brně.[21] Sjezdu se zúčastnil v rámci čestného výboru i výkonného výboru architekt a stavitel ze Bzence na Moravě pan Jan Rychman.

(Národní listy 31. 3. 1913, č. 87, str. 2)

Elektrárna pro Veselí, Bzenec, Písek, Uherský Ostroh, Strážnici. Velkostatek p. hr. Chorinského postaví ve mlýně ve Veselí n. M. svým nákladem elektrárnu, která má zásobovati celé okolí elektrickým proudem.

(Národní listy 13. 5. 1913, č. 129, str. 3)

Ze statistiky českých spořitelen za rok 1911[22] Potěšeno jest, že přibylo spořitelnám českým v roce tomto pět družek; bylyť nově založeny v Čechách spořitelny v Týně n. Vltavou a v Humpolci, na Moravě pak ve Velké Bíteši, v Bzenci a v Postřelmově.

(Národní listy 6. 6. 1913, č. 153, str. 5)

Zelenina. Ze Bzence (tržní zpráva Zelinářského spolku pro Bzenec a okolí v Bzenci). Dne 28. srpna t. r. dovezeno na trh asi 15 vagonů okurek. Prodávány okurky salátové, 25 až 30 cm dlouhé, kopa 2,30 – 2,60 K, polodlouhé kopa 1,80 – 2,20 K, nakladačky malé kopa 1 až 1,20 K. Trhy konají se každý čtvrtek a neděli o 6 hodině ranní.

(Národní listy 30. 8. 1913, č. 238, str. 7)

Zelenina. Ze Bzence (tržní zpráva Zelinářského spolku pro Bzenec a okolí v Bzenci). Dne 4. září t. r. dovezeno na trh asi 25 vagonů okurek. Prodávány okurky salátové, 25 až 30 cm dlouhé, kopa 1,60 až 2,40 K, polodlouhé kopa 1,40 až 2 K, nakladačky malé kopa 70 h až 1 K. Trhy konají se každý čtvrtek a neděli o 6 hodině ranní.

(Národní listy 6. 9. 1913, č. 245, str. 6)

Zajímavý úspěch policejního psa přednosty stanice. V sobotu 6. t. m. v 8 hodin ráno obdržel přednosta stanice v Bzenci – Písku poštovní spořitelnou poukázkou, znějící na obnos 179,60 K. Tuto poukázku položil přednosta ve své kanceláři na stůl a vyšel ven. Vrátiv se do kanceláře, nebyl s to poukázku nalézti. Ihned učinil přednosta u poštovního úřadu, který se v nádražní budově nalézá, opatření, aby obnos nebyl nikomu vyplacen. V 5 hodin odpoledne oznámil vrchní poštmistr přednostovi stanice, že asi 10-letý hoch přišel s onou poukázkou pro peníze. Hoch, byv přednostou stanice tázán, kdo ho pro peníze poslal, řekl, že byl poslán mladým člověkem, který čeká v jistém hostinci v kolonii nedaleko nádraží. Ježto se dalo předpokládati, že onen neznámý v hostinci nebude, vzal přednosta svého policejního psa Roskala a šel s hochem do Hostince. „Neznámý“ tam nebyl. Také nikdo ani přibližně udati nemohl, kam neznámý zmizel. Přednosta stanice, dověděv se od hocha, kde neznámý stál, nechal ono místo svým psem Roskalem očenichati a neznámého pak se psem stopoval. Pes bral stopu ke stanici, pak se vrátil a vedl přednostu kolonií až na císařskou stanici ze Bzence k Písku. Po této silnici směrem k Písku, za plotem (ohradou dříví) odbočil do lesíka, kde za křovím na schovaného neznámého muže dorážel. Onen neznámý chtěl odejíti, byl však Roskalem zadržen a po delším tahání, kterému učinil též Roskal konec, odveden pod dozorem Roskala přednostou stanice na nádraží. Před samou nádražní budovou se neznámý přiznal, že on poukázku ukradl. Při prohlídce byla u něho též stvrzenka na onen obnos nalezena. V neznámém zjištěn 28-letý František Andrýsek, nádeník z Vídně.

(Národní listy 11. 9. 1913, č. 249, str. 2)

Okresní školní inspektoři na Moravě.[23] Pro okres Kyjov jmenován ředitel měšťanské školy pro dívky v Bzenci Josef Okoun.

(Národní listy 26. 11. 1913, č. 325, str. 2)

1914

Ze služby poštovní. Přeložen byl vrchní poštmistr Fr. Kittmar ze Bzence Města do Telče.

(Národní listy 21. 1. 1914, č. 20, str. 2)

Insolvence hlášena pražským spolkem věřitelů (Palác Koruna) na Leopolda Pařízka, kupce v Bzenci. Vídeňským spolkem věřitelským pak insolvence také hlášena na Leopolda Pařízka, kupce v Bzenci.

(Národní listy 14. 4. 1914, č. 101, str. 3)

Sanace moravské záložny. Po 40 let působící Občanská záložna ve Bzenci ocitla se ve finanční tísni, hlavně vinou dřívějšího účetního Fr. Horňáka. Účinnou pomocí různých činitelů podařilo se ústav zachrániti. Ve společné schůzi ředitelstva a dozorčí rady smluven byl sanační plán, ukládající některým členům správy dosti citlivé oběti. Tento sanační plán schválen byl v těchto dnech valnou hromadou záložny. Sanací záložny zachráněn byl celý tamní kraj před těžkou hospodářskou pohromou.

(Národní listy 1. 5. 1914, č. 118, str. 7)

Nezměrným bolem dojati sdělujeme všem příbuzným a známým zprávu nejtruchlivější, že Prozřetelnosti Boží nám vyrván byl náš vroucně milovaný choť, syn, bratr, švakr a strýček, pan PhDr. Josef Cvrček, c. k. profesor gymnázia na Král. Vinohradech.

Skonal tiše, oddán do vůle Boží v úterý dne 28. července t. r. o 10 hodině večerní v 46 roce svého činného života.

Tělesná schránka drahého zesnulého bude v pátek dne 31. července t. r. o 3 hodině odpoledne v budově c. k. gymnázia, Král. Vibnohrady, Hálkova tř. 29, vykropena a na hřbitově olšanském v rodinné hrobce uložena.

Zádušní služby Boží konány budou v sobotu dne 1. srpna t. r. o 8 ½ hod. ranní v kapli sv. Aloise na Král. Vinohradech, na Náměstí krále Jiřího.

Praha II. – 1870 – Bzenec na Moravě, dne 29. července 1914.

Zdenko Janeček, účetní v. v., Rakovník; P. Kamil Janeček, farář, Popovičky; Julius Janeček, přednosta měst. pom. úřadů, Král. Vinohrady; Antonín Janeček, c. k. soudní rada, Tábor; Josef Šveich, řídící učitel, Průhonice, švakří; Františka Cvrčková roz. Rothová, choť; Johanna Cvrčková ve Bzenci, matka; Marie Vašíková roz. Cvrčková, sestra; František Vašík, hospodář ve Bzenci, švakr; Jožka Vašík, Fráňa Vašík, posluchači střední hospodářské školy v Roudnici, Vláďa Vašík, synovci.

(Národní listy 30. 7. 1914, č. 206, str. 4)

1915

Zeleninu a semena dodá nejlevněji firma T. Mareček v Bzenci. Žádejte nabídku a zkuste!

(Národní listy 3. 2. 1915, č. 34, str. 8)

Moravský říční a průplavní spolek konal dne 10. t. m. výborovou schůzi v Přerově, na které předseda, poslanec prof. A. Smrček, podal obšírnou zprávu o vodocestných stavbách na Moravě a rozvinul další pracovní program. Mimo jiné doporučoval zřízení oddělení pro vodní stavby při místodržitelství. Loňský rok byl v oboru regulačních prací pasivní, ač v jiných zemích pracovali. U nás jde vše loudavým tempem a bylo třeba více ohně pro tuto záležitost v zemském výboru. Morava je hrozně zanedbána a byla by žádoucna přísná kontrola na přesné provádění vodocestného zákona. Peníze jsou zde, ať se tedy pracuje. Zastavena byla stavba údolních přehrad v Plumlově a v Luhačovicích, také regulace nepokročily, o melioracích ani nemluvíme. Také Ostravici dlužno regulovati a hledět využitkovati vodní síly v přehradách k podnikům průmyslovým. Prostředky fondu průplavného mají se k dalším pracím použíti a vůbec pracovati k osamostatnění Moravy, neboť soběstačnost je jedním z hlavních činitelů blahobytu a k tomu má směřovati činnost v oboru staveb průplavů, jakožto laciných dopravních prostředků. Za pilnou práci má provedení přechodní trati u Znorov a stavbu silnice a mostu od Strážnice do Bzence, jakož vůbec i dokončení prací regulačních. Ať se k tomu přiberou jako dělníci vystěhovalci a zajatci. Navrhuje na konec, aby podán byl pamětní spis ministerstvům a zem. výboru v těchto záležitostech. Na to přednesl jednatel p. Kretz jednatelskou zprávu za minulý rok. Věnována posmrtná vzpomínka zemř. členu výboru, lesnímu radovi p. F. Blažkovi, schválena zpráva pokladníka p. z. rady A. Švece a usneseno pořádati časté schůze. Valná hromada letos bude svolána do Uherského Hradiště.

(Národní listy 18. 3. 1915, č. 77, str. 4)

Svobodník Vinc. Šebesta, pěší pluk 3, setnina 11, Bzenec, zajat v Kňaževaci.

(Národní listy 31. 5. 1915, č. 149, str. 3)

Druhá válečná půjčka – úpisy[24]. Arnošt Sträussler, Bzenec, 1 000 K.

(Národní listy 14. 6. 1915, č. 163, str. 4)

Třetí válečná půjčka – úpisy[25]. Naftali Frankl v Bzenci 40 000 K (z toho 30 000 K na jiném místě).

(Národní listy 3. 11. 1915, č. 304, str. 4)

Třetí válečná půjčka – úpisy[26]. Ctibor Rychmann, stavitel v Bzenci 7 000 K.

(Národní listy 9. 11. 1915, č. 310, str. 3)

Nabízím ve velkém na vagony velejemná panenská jablka, veškeré zeleniny, kysané zelí, pro pozdější i hned k dodání. Ceny dle dohody. Hynek Sabl, Bzenec, Morava.

(Národní listy 9. 11. 1915, č. 310, str. 6)

1916

Čtvrtá válečná půjčka – úpisy[27]. – Naftali Frankl v Bzenci 50 000 K (u dvou ústavů).

(Národní listy 10. 5. 1916, č. 129, str. 3)

Čtvrtá válečná půjčka – úpisy[28]. – Spořitelna města Bzence 140 000 K (u Ústřední banky českých spořitelen – filiálka v Brně).

(Národní listy 21. 5. 1916, č. 140, str. 9)

Ze služby poštovní na Moravě[29]. – Poštovnímu aspirantovi Janu Kovářovi v Bzenci uděleno bylo místo poštovního adjunkta.

(Národní listy 4. 10. 1916, č. 275, str. 3)

 

[1] Z článku vypsán pouze okrsek pro Bzenec.

[2] Ze soupisu přispívatelů vypsán pouze Bzenec.

[3] Ze soupisu účastníků vypsán pouze zástupce pro Bzenec.

[4] Vypsán jen odstavec týkající se Bzence.

[5] Vypsán jen odstavec týkající se Bzence.

[6] Vypsán jen odstavec týkající se Bzence.

[7] Z jednotlivých bodů uveden pouze odstavec týkající se města Bzence.

[8] Vypsán jen odstavec týkající se Bzence.

[9] Vypsány jen odstavce týkající se Bzence.

[10] Vypsáno jen blahopřání z města Bzence.

[11] Vypsán jen volební okrsek týkající se Bzence.

[12] Vypsán jen dar týkající se Bzence.

[13] Vypsán pouze školní dozorce pro Kyjovsko, který se týká města Bzence.

[14] Vypsána pouze kondolence ze Bzence.

[15] Vypsán pouze Bzenec.

[16] Vypsán pouze dar ze Bzence.

[17] Vypsán z programu jen bod týkající se města Bzence.

[18] Vypsána jen data týkající se stanice Bzenec – Písek.

[19] Z článku vypsána pouze změna týkající se Bzence.

[20] Z článku vypsány pouze ocenění pro Bzenec.

[21] Rezoluce stavitelů a jména všech členů výborů jsou v tomto přepisu vypuštěna, uvedena pouze informace o bzeneckém staviteli Janu Rychmanovi.

[22] Vypsán pouze odstavec týkající se Bzence.

[23] Vypsán pouze odstavec týkající se Bzence.

[24] Vypsáno jen týkající se Bzence.

[25] Vypsáno jen týkající se Bzence.

[26] Vypsáno jen týkající se Bzence.

[27] Vypsáno jen týkající se Bzence.

[28] Vypsáno jen týkající se Bzence.

[29] Vypsáno jen týkající se Bzence.