Následující řádky popisují událost, kterak to dopadlo, když před Bzenčany zazpívali v roce 1938 ve Zlíně písničku „Proč jsi, má milá, proč jsi nechtěla, Bzenčana milovat“ – pořádným liskancem a pak u soudu. (Přepis článku uveřejněném v deníku Moravská orlice dne 7. 7. 1938)

Proč jsi, má milá, proč jsi nechtěla…

Přece znáte ten zelinářský národ bodrých Bzenčanů! Dříve chodívali celé noci do různých měst na trhy se svou vyhlášenou zeleninou a posílávali jí bůhví až kam. Dokonce i císař pán František Josef I. – dej mu pánbůh v nacistické Vídni lehké odpočinutí, míval zelné polévky jen ze zeleniny ze Bzence. A kdo by neznal bzenecké okurky – o vínu ani nemluvě!

Dnes se milí Bzenčané, tak říkajíc, zmodernizovali. Dříve tlačívali před sebou, nebo táhli za sebou trakař plný zeleniny, a dnes má z nich většina třeba staré nákladní auto a tak se s ním dostanou i tam, kam dříve nemohli. Každou středu a sobotu je jich několik se svými předpotopními vehikly i ve Zlíně. Onehdy měli z nich dva zvlášť dobrý obchod, tož to šli zapít. Vešli do příjemné zahradní restaurace, pojedli a popíjeli. Jenže byl tam také nějaký šťoura, který si milé pány zahradníky začal dobírat.

Napřed zpíval:

Proč jsi, má milá,

proč jsi nechtěla,

Bzenčana milovat,

proč jsi, má milá,

proč jsi nechtěla

Bzenčana mít.

Bzenčan má ředkvičku,

petržel a cibuličku,

tragač před sebú…

„Co, my máme tragače?“ ozve se jeden nakvašený Bzenčan. „My máme auta, jaké nemá ani Rozevelt!“ Ale šťoura šťoural dál, až dostal znenadání takový lískanec, že viděl všechny svaté…

Policie, zjišťování, a konečně soud. Pan okresní si nechal písničku přezpívat, ale nespatřil v ní nic závadného. Takových popěvků je, v nichž si sousedé dobírají sousedy z jiné vesnice!

A tak milý zelinář „vyfásl“ 100 Kč pokuty podmínečně na rok, ježto byl dosud čist jako lilium…Ale přesto vám neradíme, abyste mu někdy zazpívali písničku, jíž nemůže slyšet…