Uvedená listina byla dána do báně kaple v roce 1924 při příležitosti obnovy střechy po požáru v roce 1915.

Pamětní listina o kapli sv. Floriána na Starém hradě v Bzenci

Na pahorku, vypínajícím se na severní straně města Bzence, kde stával kdysi hrad Přemyslovci postavený, jenž však za bouří husitských byl zničen, zbudoval roku 1702/3 Erdman Krištof hrabě z Proskova, pán na Bzenci, nádhernou kapli, zasvěcenou sv. Floriánu a Šebestiánu, patronům bzeneckým.

Kaple jest značných rozměrů; 15,22 m dlouhá, 9,86 m široká, 9,30 m vysoká, zdivo věže jest 17 m vysoké a dřevěná její konstrukce 9,10 m. Zdi na 1 m silné jsou z pálených cihel, základy však a obrubně dveří a oken jsou z ozdobně tesaných kamenných kvádrů a sloupců. Kaple jest postavena ve slohu barokovém. Uvnitř deset imitovaných pilastrů podpírá širokou římsu, na níž spočívá oválná kaple; pilastry i římsa byly původně ze štuky. Čtyři oratoře, dvě vpředu a dvě vzadu, mají oblouková okna do lodi a vedou k nim troje schody z pečlivě opracovaného kamene; na pravé zadní oratoři byly i varhany. Kaple má na každé straně čtyři velká okna tvaru obdélníkového, z nichž dvě prostřední sdružená skýtají světlo lodi, dvě krajní, nyní z části zazděná, oratořím.

Také zevnějšek kaple jest ladně a bohatě rozčleněn a ozdoben římsami a imitovanými pilastry.

Co se týká vnitřního zařízení, jest v kapli dřevěný oltář, jenž nemá umělecké ceny, zato však dva andělé na něm, kříž a čtyři svícny jsou krásné řezbářské práce.

Nad oltářem jest velký obraz sv. Floriána od neznámého malíře. Představuje světce téměř v životní velikosti ve vítězném postoji v kyryse, v klobouku chocholem zdobeném, se vzdutým praporem v levici a hrotkem v pravici, jsa obklopen anděly. Obraz je v černém dřevěném rámu, nad nímž je pozlacená řezba, v jejímž středu jsou erby hraběte Erdmana a jeho manželky Anny z Rosebergu.

Střecha kaple byla pokryta šindelem, věž však byla nekryta, zkonstruována jen z dubových, plechem obitých osmi žeber, na niž pořídil zbudovatel zvon s latinským nápisem, jenž v překladu zní: „Erdman Krištof S. Ř. Ř. hrabě z Proskova, J. C. V. komoří, tohoto domu zakladatel r. 1703. Sv. Florián a sv. Šebestián, patronové bzenečtí.“

Týž učinil dne 29. dubna 1703 nadání 300 zl., aby se v kapli sloužila o svátku sv. Floriána mše svatá. Později se zde sloužila mše svatá ještě na třetí křížový den a na sv. Vavřince.

Za císaře Josefa II. byla kaple r. 1783 úředním rozkazem zavřena, služby v ní zapovězeny a kapitál 300 zl. zabrán. Teprve r. 1793 byly služby boží v kapli zase povoleny, z kapitálu však vráceno jen 85 zl.

Kaple, stojíc na vrcholu strmého pahorku, trpěla bouřemi a vichřicemi, takže bylo třeba častých oprav. Již r. 1731 dne 2. července zasáhl ji blesk a zapálil střechu. O některých opravách se nám dochovaly zprávy; tak r. 1852 opravila kapli obec a tehdy asi byla všecka okna ze dvou třetin zazděna, otvory oken plechovými okenicemi opatřeny a římsy nad nimi otlučeny, čímž vzhled kaple velmi utrpěl.

Zkáza byla dovršena, když dne 15. září r. 1915 na večer opět zasáhl blesk věž, sjel na střechu, ji zapálil a od hořící střechy vzňala se pak i věž; jen zvon spadl neporušen na zem, byl uschován a tak ušel potom válečné rekvizici.

Poněvadž byla kaple proti požáru pojištěna, byla škoda odhadnuta na 7 000 K a pojistné vyplaceno. Ihned se sice pomýšlelo na opravu, a proto byl požádán p. konzervátor architekt Vladimír Fischer, profesor české techniky v Brně, aby vypracoval plány, což také ochotně zdarma učinil. Ale pro nedostatek dělníků a řemeslníků za války bylo nutno s opravou čekati na příznivější dobu. Aby především klenba netrpěla dešti, byla omítnuta silnou vrstvou cementu.

Zatím léta míjela a krásná stavitelská památka jako nějaká zřícenina marně volala po záchraně.

Teprve když r. 1923 na prosbu dp. faráře daroval majetník bzeneckého panství p. Antonín Magnis dříví na střechu i věž, začalo se jednati o opravě. Podala se žádost Státnímu památkovému úřadu za podporu na opravu kaple, na jehož návrh povolilo ministerstvo školství a osvěty 25 000 K.

Obecní výbor se usnesl, aby se ostatek nákladu hradil dary a přirážkou a věnoval na ten účel 10 000 K z obecní pokladny. O opravu jevil se živý zájem; obětaví občané jali se zdarma dovážeti dříví a písek.

Oprava byla zadána bratřím Hromadům, stavitelům v Bzenci, kteří s ní začali koncem května.

Kaple byla podle plánů profesora Fischera obnovena – až na nepatrnosti – v původní podobě, střecha křidlicí z Poštorné pokryta, věž, poněkud vyšší a štíhlejší než předešlá, zase jen z žeber plechem obitých zkonstruována, jednak aby byl zachován její historický ráz, jednak aby netrpěla příliš vichřicemi a opatřena bleskosvodem.

Dne 24. srpna konala se obětavými pány členy obecního výboru po domech sbírka, jež vynesla 16 000 Kč.

Oprava, jež stála na 80 000 Kč, byla dokončena v září L. P. 1924, kdy prezidentem československé republiky byl T. G. Masaryk, římským papežem Pius XI., arcibiskupem olomouckým Dr. Leopold Prečan, farářem bzeneckým Ferdinand Břeský, katechetou měšťanských škol Josef Hanák, starostou města Bzence František Kučera, rolník, členy městské rady: Sekánek František, č. 13 penz. dráhy, Hostýnek Jan, č. 195 kloboučník, Jakša Pavel, č. 210 rolník, Bukvald František, č. 551 rolník, Vojáček Ludvík, č. 741 hostinský, Felenda Karel, č. 629 obchodník, Přerovský František, č. 314 řezník, Vašík František, č. 586 rolník, Ostrézi František, č. 226 rolník, ředitelem měšťanské a obecné školy chlapecké Petr Hyvnar, ředitelem měšťanské a obecné školy dívčí Jan Gartner, ředitelem zemské školy rolnické a vinařské Ing. Ladislav Dedek.

O usketečnění opravy velmi se přičinil František Bezchleb, č. 396 bydlící dole pod hradem.

Toho roku byla úroda obilí, ovoce a vína prostřední, zeleniny dobrá.

Ceny koncem srpna byly:

• pšenice 208 – 230 Kč,
• rež 210 – 215 Kč,
• ječmen 218 – 245 Kč,
• oves 140 – 155 Kč,
• brambory 35 Kč,
• čočka 420 Kč,
• fazule 250 Kč. Vše za 100 kg.

Kaple byla slavnostně posvěcena dne 5. října od Dr. Karla Wisnara, světícího biskupa v Olomouci za přítomnosti místních a okolních kněží a přečetného domácího a přespolního lidu.

Kéž kaple sv. Floriána na památném Starém hradě zůstane po mnohá staletí ozdobou města Bzence a svědkyní jeho rozkvětu a šťastné budoucnosti celého našeho národa.

V Bzenci, na den sv. Augustina, učitele církevního, L. P. 1924.