Paměti města Bzence

V. Urbář a městské knihy před válkou třicetiletou

 

Důležitým pramenem kulturních dějin města Bzence z 2. polovice 16. století a z 1. polovice 17. století až po válku třicetiletou jsou gruntovní čili pozemkové knihy domů, gruntovní knihy vinic čili horenské, knihy rozdílů a urbář z roku 1604.

Do gruntovních knih domů se zapisovaly změny v držbě domů a k nim patřících rolí, vinic, luk, sklepů a věcí k hospodářství potřebných. K prodeji bylo třeba dovolení vrchnosti, jež jménem jejím dával nezřídka zámecký hejtman. V městském archivu bzeneckém jsou dvě gruntovní knihy domů, jedna se zápisy z r. 1568 až 1631 a druhá se zápisy z druhé polovice 17. století a ze století 18.

Zápisy do gruntovních knih domů čili purkrechtních se činily takto:

Léta Páně 1573 ve čtvrtek před nedělí, jež slove Jubilate, za rychtáře toho času Šťastného Lesova koupil jest dům Václav Bednář od Mikuláše Krejčího na Dolním rynku ležící za sumu jmenovitě 100 zl., jeden zlaty za 30 grošů, jeden groš za 7 denárů počítajíc; hned při témž času na svrchu psanou sumu položil Václav Bednář závdanku 6 zl., a vejrunky hned počna při Vánocích klásti má po 5 zlatých, rok po roku až do vyplnění sumy, načež jemu ten dům odevzdán od rychtáře svrchu psaného za volný a svobodný, jakož toho město za právo má. Rukojmí při zaplacení tyto osoby nížepsané jsou: Bartoš Súček, Krištof Bednář, Pavel Provazník, Jan Dolobrazů, Mikuláš Knězovčin.

Pod zápisem jsou zaznamenány jednotlivé splátky dluhu.

Uvedu jako doklad ještě jeden zápis z doby pozdější, kdy se konaly zápisy obšírněji:

Matyáš Masař s Jiříkem Hertlem, rodičem vracovským, o dům na Dolním rynku. Léta Páně 1597 v pondělí před památkou sv. Máří Magdalény za rychtáře Václava Jakuba Fabiánových s jistým dovolením Jeho Milosti urozeného pána, pana Kašpara Pruskovského z Pruskova a na Hradci, Bzenci a Šemici a Její Milosti urozené paní, paní Barbory Pruskovské Revaj z Reva prodal jest Matyáš Masař dům svůj na Dolním rynku ležící, kterýž má zúplna zaplacen, s jedním lánem rolí a s polovicí osetí obilí jarého i ozimého, s vozem, pluhem, branou, žebřinami i s tím, což v domě hřebíkem přibyto, též s Roubanicí za Homolovým jezerem a se dvěma vozy sena z též Roubanice Jiříkovi Hertlovi, rodiči z městce Vracova, za sumu 190 zl. Na kteroužto sumu vyplnil jest týž Jiřík Hertl závdanku hned při odevzdávce 100 zl. A ty jest přijal od něho Matyáš Masař zúplna do rukou svých vlastních, a ostatek sumy má jemu po dva termíny vyplniti, jmenovitě od sv. Martina nejprv příštího přes rok položiti jemu 50 zl. a od téhož řádu v roce pořád zběhlém, totiž když se léta 1599 psáti bude, položiti má jemu ostatních 40 zl. Ihned jest témuž Jiříku Hertlovi od Matyáše Masaře dům ten s Roubanicí a jinými svrchu psanými přídavky odevzdán za volný a svobodný tak, jakž toho město a ti domové za právo a pořádek od starodávna mají, skrze rychtáře nahoře psaného. Rukojmě za placení i opravu gruntu a všelijaké povinnosti: Havel Kořalka, Jan Drymel, Honz Pormon, Jakub Henyg, Honz Majer, lazebník a Jiřík Stolař.

L. 1601 za purgmistra Pavla Hoffmana a rychtáře Václava Jakuba Fabiánových položil Jiřík Hertl sumu ostatní za grunt 90 zl., kteréž peníze Matyáš Masař do rukou svých vlastních přijal. A tak ten dům od Jiříka Hertla zouplna jest zaplacen.

R. 1606 prodal Jiřík Hertl týž dům Jiřímu Piskořovi za tutéž částku.

Do gruntovních knih vinic čili horenských, pergrechtních, se zapisovaly změny v držbě vinic. V městském archivu jsou dvě knihy horenské, jedna se zápisy z r. 1580 až 1662 a druhá se zápisy od r. 1618 až do století 18. Kdy přesně se zápisy započalo, nevíme, ale dle Dr. Josefa Cvrčka byly první horenské knihy v Bzenci založeny r. 1558, jak patrno z ohořelého aršíku, jenž obsahuje několik zápisů Zadních hor se týkajících. Z aršíku se dovídáme, že původní knihy byly čtyři. „Kniha I. více než 3 kupy prokázati může. První zápis je z r. 1572. Kniha II. měla 67, III. 73 a IV. 17 listů popsaných.“ I k prodeji vinohradů a zápisů do horenské knihy bylo třeba povolení vrchnosti, jež dával pán sám nebo zámecký hejtman [1]. R. 1601 jmenuje se úředníkem urozený pan Josef Sládek z Měrovic; 1602 – 1609 Jiřík Záviš z Našovic; 1610 – 1619 Zikmund Kyčka z Velké Plužnice a 1630 – 1650 Tomáš Winkler ze Střelic.

Zápisy se dály tímto způsobem:

L. P. 1580 ve středu po sv. Pavla na víru obrácení za horného Vavřince Zelice a horníků toho roku, Jana Vackova, Bartoše Kloboučníka, Jana Jízdných, Mikuláše Ruznových, Jakuba Devežegových, Jana Palače, s dovolením J. M. pana Michala Loranta z Inky a na Bzenci a J. M. paní Barbory Revay z Reva a na Bzenci koupil jest Jelen žid čtvrt vinohradu v hoře Novosadech od Martina Vobročníka Veselského za 117 zl.

Jako doklad uvedu ještě jeden zápis, zajisté pamětihodný:

L. P. 1600 ve čtvrtek po neděli Oculi za horného Jana Moravova a h. t. r. Jana Plvaňova, Matěje Macha Petrových, Jana Malečkova, Matule Urbanových, Martina Dvorského, Tomáše Bartoně Valového s jistým dovolením J. M. urozeného pána, pana Kašpara Pruskovského z Pruskova a na Bzenci, Hradci, Šemici a J. M. urozené paní, paní Barbory Pruskovské Revaj z Revy, jakož J. M. urozený pán, pan Petr Vok z Rožmberka a vládce domu Rožmberského a J. M. urozená paní, paní Kateřina Rožmberská z Ludanic, manželé, tři čtvrti vinohradu v Horní hoře ležící s dobrým rozmyslem svým z řádného práva a spravedlnosti sobě ani dědicům a budoucím svým nepozůstavíc, společně dáti a postoupiti ráčili kněžím starším jednoty bratrské a budoucím jich i tomu každému, kdož by ten list s dobrou a svobodnou vůli měl, k pravému, dědičnému jmění učinění tak, jakž dále ten list v sobě obsahuje a zavírá. Z týchž vinohradů Jan bratr Beránek, Mamek Masař, Dobiáš Solcarů z Žeravic a Jan Plvaňů na místě kněží jednoty bratrské prodali jsou jednu čtvrt vinohradu v hoře Psí ležící s tím vším příslušenstvím, jak je sobě vedle listu dáno a odvedeno mají, Matěji Petru Machových za sumu 225 zl., na kteroužto sumu závdanku ihned při zápisu tomto Matěj 25 zl. položil, kteréžto Jan bratr Beránek a osoby svrchu psané k ruce kněžím starším jednoty bratrské přijaly. Ostatek sumy týž Matěj při každých vánocích vedle ourody po 12 zl. až do sumy nahoře psané vyplnění pokládati a platiti bude.

A tak jest témuž Matějovi tenž vinohrad za volný a svobodný tak, jakž hory od starodávna za právo a pořádek mají, s tím vším příslušenstvím, jakž ten list v sobě obsahuje a zavírá, skrze horného nahoře psaného odevzdán. Rukojmí, Martin Vávrů, Zikmund Dobiášů, Jíra Ryndáčků, Adam Vítů s. r. s. n.

Do knih rozdílů se zapisovala rozdělení pozůstalosti. V městském archivu jest kniha rozdílů, v níž jsou zápisy z konce 16. století až do r. 1653, v zámeckém archivu jest kniha rozdílů se zápisy z let 1745 až 1785.

Na ukázku uvedu aspoň jeden zápis:

L. P. 1592 v pátek po sv. Kateřině za purgmistra Mikuláše Krejčího a s. t. r. s ním příslušných, Jiříka Straky, Jana Komárka, Joannesa Rozmana, Pavla Hoffmana, Jiříka Strmisky, Jiříka Tučka, Václava Jana Fabiánových, Jana Chotěbořského, Václava Nebeských, Václava Jakuba Fabiánových, Daniele Svobodových prodali pan purgmistr a páni půl podsedku na Suchém řádku s 1 achtelem vinohradu v Kněží hoře ležící, pozůstalý po nebožtíku Martinu Holotovi, Martinu ropenovi za sumu 80 zl. Závdanku hned jest s vejrunky vyplnil Martin Ropen na sumu 16 zl. Z těch peněz jest dáno Izákovi židu, rabínovi, za dluh nebožtíka M. R. 6 zl. Též dáno Šmerlovi Kohoutovi židovi za dluh vejrunky, jakž lejstra rychtářská ukazují, 6 zl. 19 gr. a vostatek sumy, totiž 3 zl. 20 gr., přijal purgmistr do truhlice obecní na syny nebožtíka M. Holoty.

Ostatek sumy pokládati má Martin Ropen rok po roku při každých vánocích, počna hned o těchto příštích, po 6 zl. až do sumy vyplnění. Hned jest Martinu Ropenovi toho půl podsedku i s tím achtelem vinohradu odevzdán od pana purgmistra a pánů za volný a svobodný, jakž to město v sobě od starodávna za právo a pořádek má; za dílo právní a placení: Jan Mikulů… I náleží tu Šmerlovi židu Kohoutovi na témž podsedku 6 zl. 20 gr., kteréž každého roku po 2 zl. jíti mají. A ostatek všecka ta suma na ty syny nebožtíka Martina Holoty. Po zaplacení dluhů zůstává čisté sumy máteři a těm sirotkům 59 zl. Srazí se na matku těch sirotků dílu třetího 19 zl. 20 gr. a sirotkům těm, Dobiášovi, Kateřině a Mandě, na jednoho každého dílu jejich přijíti má po 13 zl. 3 gr. 2 d. a půl haléře.

Ze zápisů knich purgrechtních, horenských a rozdílových můžeme si utvořiti dosti spolehlivý obraz hospodářských, náboženských i kulturních poměrů bzeneckých té které doby; z nich se dovídáme jména starostů, rychtářů, radních i občanů, vane z nich dech dávné minulosti. Proto jich také během vypravování uvedu co nejvíce.

Kromě knih pozemkových důležitým pramenem kulturních dějin Bzence z doby před válkou třicetiletou jest urbář panství bzeneckého [2], jejž dal r. 1604 poříditi Jan Krištof Pruskovský. V urbáři se uvádějí dopodrobna všechny nemovitosti náležející k panství, všechny poplatky, dávky a roboty, jimiž byli povinni poddaní své vrchnosti. Z něho se dovídáme, jak vypadal tehdejší zámek a jiné panské budovy, jak vypadalo město i okolí.

Uvedu z urbáře vše, co se týká Bzence, i maličkosti dle zdání nepatrné, jež však výstižně dokreslují obraz té doby. Doufám, že bude čtenáře všechno zajímati, pováží-li, že nás od doby, kdy byl urbář pořízen, dělí více než 300 let. Jak se změnilo od té doby město i tvářnost celé krajiny! Kolik lesů vymýceno, kolik vinic zaniklo, kolik rybníků bylo zrušeno! Vše to jest možno stopovati při pročítání urbáře, což jistě nepostrádá velké zajímavosti.

Originál urbáře jest psán německy, avšak zachoval se i český jeho překlad z roku 1606. Jest psán na tuhém papíře krásným ozdobným písmem a tvoří knihu, jež má ohebné desky z pergamenu, který pochází z nějakého latinského žaltáře. Překladatel byl bezpochyby z panství Pruskovských ve Slezsku, jak lze souditi z výrazů pivnice (sklep), folvark (dvůr) aj.

Titulní list urbáře zní: „Urbarium aneb Grundbuch panství Bzeneckého za nařízením urozeného pána, pána Jana Kryštofa Pruskovského, pána z Pruskova a na Pruskově, Chřelicích, Bělé, Šemicích, Hradci a Bzenci, římského císaře int. rady a komorníka spravený Anno 1604 mense Septembri [3].”

Potom následuje předmluva, v níž vysvětluje Jan Krištof, proč dal urbář poříditi.

„Já, Jan Krištof Pruskovský, pán z Pruskova a na Pruskově, Chřelicích, Bělé, Šemicích, Hradci [4] a na Bzenci, Jeho Milosti císaře římského, uherského a českého rada a komorník, známo činím vůbec. Jakož jest nebožtík dobré paměti ur. p. p. Kašpar Pruskovský, pán z Pruskova, na Šemicích, Hradci a Bzenci, Jeho Milosti císaře římského, uherského a českého krále rada, pan strejc můj nejmilejší, již v Pánu Bohu odpočívající, mně mezi jinými statky svými statek a panství Bzenecké se vším a všelijakým k tomu příslušenstvím kšaftem [5] svým pořádně poručil a oddal, že jsem jakožto již nynější dědičný pán téhož statku a panství Bzeneckého, uznávaje toho pilnou a důležitou potřebu býti, urbář pořádný a obšírný mně, erbům [6] a potomkům mojim nynějším a budoucím, ouředníkům, důchodním písařům, a jiným služebným téhož statku Bzeneckého pro lepší a jadrnější správu a vyrozumění, skrz jisté nařízené k tomu osoby dav nejprve stará urbární lejstra, knihy a poznamenání, jež se na ten čas jak na zámku, tak v rathouze [7] bzeneckém vyhledati mohla, bedlivě a pilně prohlédnouti, kollacionovati [8], též všecky poddané a obyvatele města Bzence, totiž ouřad Bzenecký, též z městečka Vracova a jiných všech vesnic na zámek obeslav, každého zejména, čím byl jedenkaždý poddaný obyvatel, rolník, podsedník [9], podruh [10], jak židi tak křesťané, platem, robotami, datky, též všemi a všelijakými povinnostmi povinen byl, sem se pilně a bedlivě vyptati a takový urbář na papír uvésti a pořádně sepsati dal, jakož dále pod rozličnými tituly neb rubrikami jadrně v každém místě dostaveno a zapsáno jest.”

Po předmluvě následuje popis bzeneckého panství, všech jeho budov, pozemků a rybníků.

Zámek bzenecký. Dům a zámek panství bzeneckého leží na místě příhodném, veselém, má pěkný prospekt anebo spatření na všechny vůkol ležící vinné hory, folvarky [11], vesnice, lesy a pole, jest sám v sobě čtverhranný, příbytek a stavení dvěma příkopy vůkol a vůkol opatřen. Mezi těmi dvěma příkopy jest zeď vůkol se třemi malými baštami vyvedena, a ten vnitřní příkop jest pěkným, mladým stromovím, jež jest všecko plodné, osazen.

Kde se do zámku vchází, k západu slunce jsou meškání [12], jedno pro purkrabího a druhé pro vrátného neb dráby, jichž se obyčejně pět chová, vystavena.

Ve vnitřním zámku první strana, hned kde se vchází, a jak dotčeno, k západu slunce, jest na dva vrchní stropy [13], mocná, dobrá, u zdi ujata a vystavena, a jsou při vjezdu dvě sklenuté, pěkné světnice, jedna proti druhé, při nichž sklepy spravené na ten čas; v jedné úředník a v druhé písaři důchodní a obroční meškají a věci úřadové spravují, tolikéž pod nimi potřebná dobrá pivnice [14].

Na vrchním prvém stropu jsou tři rozličně vyměřené pokoje, uprostřed táflová [15] světnice, potom na jedné straně, kudy se skrze šneky [16] jde, jest klenutá světnice a spolu příhodná komora [17] a na druhé straně vytaflovaná světnice a sklenutá komora.

Na druhém stropu jsou zase rozdílně vyměřené veselé pokoje, totiž na levé ruce tři světnice a komory, v nichž sám pán, jsa přítomen, obývati ráčí, na pravé ruce jiné příhodné pěkné světnice a komory, ve kterých její milost paní s fraucimorem [18] svou residenci a obývání míti ráčí.

Druhá strana čtverhranného zámku k půlnoci [19] jest ze samého dříví vystavena, dále jsou konírny, spižírny a druhá komora, ve které bednáři potřeby své chovají, a vápenice.

Vzhůru nad tím jsou dvě skládané [20] světnice a při každé prostorná komora, které se pro přijíždějící hosty vždycky v dobré hotovosti drží; při tom také jest malá komůrka, v které se zbroj, ručnice a jiné rystuňky [21] k nastávající potřebě chovají.

Třetí strana, od východu slunce, týmž způsobem jest zřízena, toliko jest o jednom nižším a prostředním vyšším stropu; na levé ruce, kde se nahoru jde, jsou světnice a meškání pro domácí čeleď a po pravé ruce jest světnice i komora prostranná pro hosty přijíždějící. Dále jsou konírny a pokoje, v kterých se všelijaké domácí braky chovají a pod zemí murovaná pivnice [22], v které se zelí a kapusta a jiné zahradní věci mívají.

Na čtvrté straně, polední, na větším díle jest pusté místo; toliko k první a podle první strany zámku jest kuchyňské stavení, nad nímž jest také vzhůru světnice, v které panští služebníci jídají. Za kuchyňským stavením jest pekárna a komůrka, v kterých se chléb peče a chová. Na téže pusté straně jest studnice, v níž jest pěkná, dobrá a přečistá voda, které se ku všelijaké potřebě zámkové užívá.

K tomu pak zámku náleží příležící město Bzenec a při tom čtyři pěkné folvarky, totiž jeden při domu ležící, druhý ve Vracově, třetí ve Vacenovicích a malý folvark Roudník v lese Doubravě za Vacenovicemi, kdež se toliko pole obsévají a sice řádným dobytkem, jalový se nechová.

Ještě jest městečko Vracov řečené a těchto následujících pět vesnic, totiž Syrovín, Hostějov, půl Vlkoše, ve Vacenovicích někteří sedláci a při městě Bzenci vesnička Olšovec řečená. Dále pěkné vinice, louky, lesy, rybníky a těm podobné věci, o kterých se náležitým pořadem potom zmínka činiti bude.

Sypání [23] a pivnice. Před zámkem po pravé straně vycházení jest pěkné nové sypání a pod ním znamenitá pěkná pivnice, opravená, v které se do pětiset beček vína složiti může. Tož zajisté nové stavení má dále na zemi [24] veliké prostranství, v kterém se vinné nádoby a jiné domácí potřeby chovají; vzhůru na prvním stropu jak také na druhém jsou dobře opatřená mocná ponebí [25], na nichž se veliké množství obilí sypati a chovati může. Pod zemí, jak dotčeno, jest dobře prostranná znamenitá pivnice s některými dobrými průchody, ve kterých se několik set bečic vína v dobrém opatření chovati může, zvláštní pilností opravena.

Více jsou kromě zámku ještě jiné dvě pivnice, jedna v městečku a druhá při samé zdi v zahradě, kterých se ročně při sklizení a skládání vína bílého i červeného užívá. Podle zámku mají bednáři a pivniční [26] svoje obývání, kterým vína důvěřena bývají.

Zahrady k zámku náležející. Před vcházením do zámku jest rozkošná stromová zahrada, v níž ta veliká lípa stojí; té zahrady se užívá k všelijakým k prodeji příhodným věcem. Také v té zahradě jest pivnice, v které se červená vína chovají.

Druhá zahrada ve vesničce Olšovci, v které týmž způsobem pěkné stromoví jest.

Po třetí jest mezi tím velikým stavením a mezi stodolami veliká zelná zahrada na všelijaké věci zahradní požitečná.

Po čtvrté jest Chmelník, obzvláštní bažantí zahrada, za loukami k zámku náležejícími.

Folvark při domu ve Bzenci. Na tom folvarku, jenž pod zámkem leží a z dříví vystaven jest, jsou všelijaká potřebná stavení, totiž dvě světnice a komory dobré, stáje pro dobytek a jiné; k němuž náleží stodola o dvou humnech na zahradním místě postavená, kdež také zbejvající obilí v stohy se ukládá. Při tom folvarku řádně se ovce nechovají, ale do 70 kusů dojného, kromě jalového dobytka, a svinského dobytka vždycky více než méně 100 kusů.

Loučné úrody jest dobrá potřeba; nadělá se ročně a sveze sena z luk do 100 vozů. Na role toho folvarku, která ve tři pole jsou rozdělena, může se na zimu vsíti někdy čtyři míry a na léto taky tolik.

Sladovna a pivovar. Pod tím folvarkem jest zvláštní dobré stavení, v němž se slad dělá a pivo vaří, a vzhůru na něm jsou půdy, na kterých se všelijaké potřeby ku piva vaření náležející chovati mohou.

Na to jest popsán dvůr vracovský, v němž se chovalo 80 dojných krav kromě jalových a více než 4 000 ovcí a spotřebovalo se ročně 140 vozů sena. Zahrady používal šafář neboli folverční.

„Dobytek, krávy a ovce, chovají Bratři [27] za jistý majetek na penězích, obilí, mase, sýrech vlastních ovčích a jiných věcech více.“

Potom se popisuje dvůr vacenovský, který spravovali také Bratři, v němž měli i nožířskou dílnu, z níž platili ročně 15 zl. Ve dvoře tom bylo na 1 000 ovcí a na 150 dojných krav kromě dobytka jalového. Z luk se sklidilo na 70 vozů sena. Osívalo se na zimu 20 měřic a na léto sotva 40.

ve dvoru Roudníku se chovalo kromě mladého dobytka na 60 krav.

Desátek obilný. Desátku obilného pánům z tohoto statku [28] Bzeneckého od poddaných přichází různě, někdy více, totiž pšenice do 1 000 kop, rži [29] do 2 000 kop, ječmene do 500 kop a ovsa do 400 kop.

Zahradní úroda ovoce. Když se ovoce obrodí, může se ze zahrad a vinohradů, zvláště Roubanic panských dostávati hojně rozličného stromového ovoce, do kol sta a dvaceti měřic.

Dále oharky a cibule, kdy se to obrodí, může se toho sebrati, kdy platí, do roka 600 měřic [30].

Louky, kteréž ku dvoru Bzeneckému a Vracovskému náležejí. Celkem patřilo k těmto dvěma dvorům 6 luk, z nichž se ročně sklidilo 241 vozů sena; ve Vacenovicích se sklidilo 71 a v Roudníku 80 vozů sena.

Vinné hory k zámku náležející. Předně vinohrad pod Starým hradem, jenž slove Podhradí. Tohoto vinohradu jest 10 čtvrtí [31] a jsou jej povinni Bzenečtí bez stravy dělati; má se jim jednomu tovaryši dáti: Za den, kteří řeží, dolují a kolky stavějí a kopáčům po 3 krejcařích, smětačkám, vazačům, sbíračům nyní po 3 penězích a kteří sbírají hrozny, po 3 haléřích, kteří pak putny nosí po 3 penězích [32].

Druhý vinohrad Kožuchy za 6 čtvrtí, třetí Rozkoš za 3 čtvrti; leží v údole, takže se všechny ze zámku spatřiti mohou.

Ty vinice jsou dobře zhnojené a napravené, a v nich také najde se pěkné ovocné stromoví; protož vrchnost z těch vinic netoliko z vína, ale také z ovoce, kdy se z požehnání božího obdaří, znamenitých užitků se spodívati může a dostává z těch vinohradů panských outěžku do 60 i 70 beček vína [33].

Desátky z vína. Z města Bzence, Vracova, z vesnice Syrovína a Vlkoše některého roku přichází více než méně 300 beček vína.

Piva vaření k zámku náležející. Piva vaření na těch statcích, také vystavování na krčmy, docela vrchnosti náleží, a v roce 1 400 beček piva nejméně do města a na vesnice se vystavuje. Pivo, jak ho mnoho navařeno bude, a kterého se v domě nepotřebuje, musejí pokaždé poddaní docela, jak na vystavení přijde, pobrati.

Vína odbývání. Obyvatelé v městě Bzenci jsou povinni vrchnosti ročně 12 beček vína vyšenkovati v té ceně, jak jim od pána vystaveno bude. Vracov byl povinen odebrat a prodat 4 a Vlkoš 2 bečky vína.

Lesy k zámku náležející.

  1. Les, v němž rostou mladé duby, pod Liščí horou za jedny hony [35] dlouhý.
  2. Les Výholec řečený, který se od domanínských vinic začíná a táhne se až do Rovného háje, za pět honů dlouhý, v němž jsou dobré pěkné duby k stavení i jiné dřevo, také bývá drahně žaludů v tom lese, když se obdaří.
  3. Les Rovný háj řečený, leží při cestě, kde se do Hradiště jde, ještě jednou tak velký jak Výholec; v něm netoliko jsou pěkné duby k stavení, ale i jiná pěkná, příhodná dřeva k stavění i pálení.
  4. Pod Veselní hrází jest olšina na hony jedny veliká, z které se netoliko k domácí potřebě užívati, ale také prodávati může.
  5. Při vápenici a stodolách je také jedna olšina za tři hony veliká, která se bez škody panské prodávati může, neb zase mladé dříví roste.
  6. Les Rájec řečený, za dobrých honů čtvero veliký, který při řece Moravě leží, v němž jest pěkné dřevo, veliké duby a jiné k stavení příhodné dřevo. Ale nyní něco řidší stojí z příčiny, že se v něm před tím dříví prodávalo; však zase roste pěkné, mladé dříví v to místo.
  7. Bzenecký Luh při Roubanicích, v němž drahně jest mladého dříví, jako mladých olší a výborné vrboví, toť jest k pálení a hrazení plotů nejlepší.
  8. Les Doubrava řečený, táhne se zdlouž a šíř za jednu velikou míli[35] cesty, v němž nejvíce jest dříví dubového, však již, poněvadž z něho k zámkové potřebě a k stavení, jakž také pro folvarky, tolikéž že Vracovští a Vacenovští pod platem svůj vjezd pro dříví k pálení do něho mají, drahně vysekán jest; na některých místech dopouští se poddaným setí ze snopů. Sice ten les se na většině pasením panských a poddanských dobytků užívá, a žádného sena se v něm nedělá, kromě kde se obzvlášť hájí.
  9. Les při témž nyní jmenovaném lese Doubravě řečený Lipiny za dva hony dlouhý a široký, v němž jest pěkné mladé dubové dříví, ale to se hájí, a žáden tam bez povolení panského nejmenšího dřívečka roubati nesmí.
  10. Pod Šibeniční hrází jest olšoví za hony jedny veliké, které se, kolikrát chce, prodávati může.
  11. Les Bzinec řečený za čtvery hony dlouhý a za jedny hony široký, v němž jest pěkné dubové dříví k stavení příhodné.
  12. Les Chrašč řečený, při městě Bzenci ležící, za dva hony dlouhý a jedny široký, v němž jest pěkné dříví dubové k stavení a palivu příhodné.
  13. Háječek Farářík řečený při Chmelovém rybníku, na kterém jest všeliká chrastina a křoví, olše, osika a jiné; hájí se, poněvadž se tam bažanti chovají.

Nato se uvádějí ještě 4 lesy na území syrovském a podotýká se: „V těch nadepsaných lesích, kdy se žaludy obdaří, může se zvláštní užitek naříditi pro vrchnost, tolikéž pro poddané za plat na penězích nebo na ovse. Mají také ty lesy dobrou příležitost k pastvě a na hony lišek a zajíců podle libosti vrchnosti.“

Rybníky k zámku přináležející.

  1. U Vracova jest rybník Šíp řečený, kdyby se opravil, mohl by se k dobrému užívání přivésti a do něho 120 kop kaprů na dvě léta vsaditi. Před tím byl za nejlepší rybník počítán a držán [36].
  2. Více jest rybník za popravním místem Šibeničný řečený, do něhož se na 70 kop kaprů na dvě léta dáti může.
  3. Při městě jest rybník, jenž se Uliční zove, do kterého se 40 kop kapírků vsaditi může [37].
  4. Nad tím nyní jmenovaným rybníkem blízko při vracovských vinohradech jest malý rybníček Chmelový rybník nazvaný, v němž se může 20 kop kaprů zlacených chovati pro nabytí plodu [38].
  5. Za Vracovem jest jiný pustý, volný rybníček, z něhož si některé jiné rybníky vodu opatřují a nabírají.
  6. Při Olšovci jest rybník, do kterého se na dvě léta může 50 kop plodů nasaditi.
  7. Při pivovaru jest panský rybník Smrďák řečený, z kterého se voda korytem do pivovaru vede; kdyby se opravil, mohlo by se do něho na dvě léta vsaditi 30 kop.

Lovení Říčnice. Od Veselné hráze od světničky tamže až do Strážnického mostu, což na dobrou míli cesty jest, kromě při jmenovaném Strážnickém mostě na jedné straně břehu jednoho kusu, jest řeka Morava s oběma břehy vrchnosti náležející, což rybáři bzenečtí o platě drží a od toho ročně plat dávají, jak níže v partykuláři najíti jest. Jezero Skřinka řečené, také jiných osm jezer blízko řeky Moravy, to vše drží bzenečtí rybáři v platě.

Mýta a cla. Až potud je mýto v Bzenci vždycky za jistou sumu pronajímáno, takže mýtník za všecko na zámek ročně vydával na penězích 333 tolarů [39], na soli 5 kop soudků.

Partykulář, jak se v Bzenci mýto vybírati má: Z vozu tažného s velkým nákladem 1 zl., od karlátek od jednoho každého vozu 15 gr., z každé bečky vína po 2 gr., z beček prázdných vinných, z kádí, trečafů, puten z každého vozu po 4 gr., z šindelů a desek z každého vozu 2 gr., z prázdného vozu 1 gr., z každého vozu soli 2 soudky a 3 gr., z každé hrubé truhly plátna, když se ze Slezska veze, 4 gr., z každé malé truhly plátna 2 gr., ze stěhovavých věcí 4 gr., z každého centýře [40] vlny 2 gr., z centýře loje 1 gr., z centýře železa a olova 6 den., z obilí tvrdého z každé měřice [41] 2 den., ze starého obilí z každé měřice 1 den., z každé tuny oleje a herynků 3 gr., z dobytka velkého a koní po 2 den., z dobytka drobného po 1 den., z každého postavu [42] sukna, co se ven ze země vozí, po 3 den., z lidí pěších po 1 den., a jestliže co nesou, po 3 den., z každého vozu hrnců 2 gr., v jarmarku z každého krámu po 1 gr., a z vozů všelijakých po 1 gr.

Cokoliv v městě se kupuje, z toho se dává půl mýta.

Dále se jedná v urbáři o poplatcích při odúmrti. Bzence však, poněvadž měl výsadu na odúmrť [43], za což platil 60 zl. ročně, se to netýká. S vesnicemi učinil pan Jan Krištof smlouvu, že budou za právo na odúmrť dávati o vánocích poplatek, a sice z jednoho lánu ročně 1 tolar.

Mlýny k zámku náležející. Panství mělo dva mlýny, a sice ve Vlkoši o třech kolech, dvě na mouku a jeden na kaši; patřilo k němu půl lánu a dva kusy pole kostelu náležející, z nichž se tamnímu faráři dávala šestá kopa. Mlýn byl pronajat z míry a vrchnosti dával mlynář nájmu pět met [44] pšenice a rži. Druhý mlýn byl v Olšovci o dvou kolech, z něhož dával mlynář vrchnosti nájmu až 2 mety obilí. O mlynáři olšovském se v urbáři podotýká, „že jest nedbalým hospodářem a že by si měl tam učiniti pořádek.”

Po této všeobecné části urbáře následuje partykulář a sice nejdříve města Bzence se všemi k němu náležejícími měšťany a obyvateli, statky a vrchnosti náležejícími příchody [45], platy a služebnostmi.

Město Bzenec jest osazeno křesťany a židy, všichni obyvatelé jsou vrchnosti zámkové poddaností zavázáni, dávají na zámek ze všech svých vinohradů desátkou bečku, vědro i máz a podle toho [46] od každé čtvrti svých vinic zemního určitě 15 mázů vína; potom dávají stříbrný plat, však tak, že úřad povinen jest platy ode všech obyvatel vyupomínati a přijati, potom na jeden každý termín na zámek pořádně písaři důchodnímu odvozovati.

Nato se všichni držitelé usedlostí uvádějí jménem, a každému se vypočítávají platy a dávky, jež jest povinen odvádět vrchnosti v určitých lhůtách. Nejprve jsou uvedeni občané, bydlící na Dolním náměstí, tímto způsobem:

1. Jan Dolobrazů z Gruntu dává platu na sv. Jiří 14 gr., na sv. Václava 14 gr., od řemesla dávati má na sv. Jiří 2 gr., na sv. Václava 2 gr., dvě jatky masařské drží, z nichž platu dává na sv. Jiří 10 gr., na sv. Václava 10 gr. Suma platu 1 zl. 22 gr. Vinohradu drží 1 achtel.

Nebude nezajímavo, ani zbytečno uvésti jména všech tehdejších občanů.

Dolní rynk. 1. Jan Dolobrazů, 2. Radnice, 3. Václav Jakuba Fabiánova, 4. Tomáš Lomnický, 5. Jakub Hejný, 6. Jan Stehlík, 7. Václav Pěkný, 8. Jiřík Straka, 9. Panský dům, 10. Pavel Pekař, 11. Martin Krtičný, 12. Eliáš Blanař, 13. Jiřík Měchura, 14. Pavel Bednář, 15. Matouš Hertl, 16. Jan Hrubý, 17. Kašpar Stolařovský, 18. Jan Plvanů, 19. Matouš Blanař jináč Hřemec, 20. Mikuláš Provazník, 21. Jan Kovář, 22. Lorenc Tesař, 23. Mikuláš Rybář, 24. Jan Hrnčíř, 25. Balcar Blanař, 26. Pan Matyáš Brnopotský (není svobodný), 27. Urban Kolář, 28. Matyáš Trochopej, 29. Matyáš Jízdný, 30. Mikula Běta, 31. Jiřík Hertl, 32. Jiřík Strnisko, 33. Hans Bednář, 34. Ondra Třetina, 35. Pavel Strempl, 36. Valenta Kovář, 37. Martin Dvorský, 38. Lukáš Kovář, 39. Pavel Kovářů, 40. Šimon Klaus, 41. Hans Pěnkovský, 42. Abraham Beran žid, 43. Librmon žid, 44. Isák Boskovský žid, 45. Daniel Kramář žid, 46. Lazar Kolman žid, 47. Šalomon z Kojetína žid, 48. Jakub Chromý žid, 49. Jakub Baruchův žid, 50. Daniel Baruchův zeť, žid, 51. Jakub Jirchářův žid, 52. Jakub Hluchý žid, 53. Markus Jakubčin žid, 54. Jakub Maja Petrových žid, 55. Markus Křivonos žid, 56. Markus Sklenářův žid, 57. Smarl Kozelek žid, 58. Abrahám, Ezichelův zeť, žid, 59. Židovský špitál, 60. Martin Burdas žid, 61. Aron z Kojetína žid, 62. Jakub Šimonův žid, 63. Abrahám Polák žid, 64. Samuel Mečíř žid, 65. Isák Podivínský žid, 66. Eliáš žid, 67. Jakub Bednář, 68. Adam Vědropil, 69. Jakub Vlach.

Součet všech platů a dávek z Dolního náměstí: suma platu z gruntů 31 zl. 22 gr., od řemesel 2 zl. 8 gr., z jatek 2 zl., od rybářův 4 gr. a 2 kopy raků, z rolí 4 zl. 20 gr., z luk a Roubanic 14 zl. 1 ½ gr., ze zahrad 1 zl. 18 gr., od plžů 4 gr., pepře z krámů 10 liber.

Suma vinohradů 167 čtvrtí, suma rolí 4 lány 1 ½ čtvrti. Ze tří kusů rolí a z jedné zahrady dává se vždycky pánům desátek, z 1 kusu role a zahrady dává se kostelu různých platů 3 libry [47] vosku.

Horní rynk. 1., 2. Mojžíš Rabínův žid, 3. Abrahám, Isákův syn, žid, 4. Jakub, Mojžíšův syn, žid, 5. Lazar žid, 6. Václav Sládek, 7. Matyáš Masař, 8. Šimek Sárův zeť, 9. Matěj Šilhavý, 10. Jan Chotěbořský, 11. Janek Toman, 12. Jan Dřevosoukal, 13. Paní Dorota Kropáčka [48], 14. Marie Kadidlová, 15. Jan Trnka, 16. Jan Sporvajn, 17. Pan Jiřík Záviš (má svobodný dům), 18. Panský dům, 19. Jiřík Tichý, 20. Martin Ušáků, 21. Martin Dvorský, 22. Pavel Nováků, 23. Jan Hanák, 24. Matouš z Bolašov, 25. Janek Polák, 26. Jiří Hanusek, 27. Stoffl Blanař, 28. Jan Boukala, 29. Tomáš Pekař, 30. Benjamin žid, 31. Lazar zlatník, 32. Matouš Holešovský, 33. Daniel Čapek.

Suma platů z Horního náměstí: Z gruntů 15 zl. 10 gr., od řemesla 1 zl. 6 gr., z jatek 20 gr., z rolí 2 zl. 12 gr., z luk a Roubanic 2 zl. 25 gr., z plžů [49] 12 gr., pepře 5 liber. Suma vinohradů 5 čtvrtí, rolí 2 lány.

Suchý řádek 1. Mikuláš Mudroň, 2. Jan z Hošťálkova, 3. Jan Mastný, 4. Valenta Šilhavý, 5. Václav Jurásek, 6. Mikuláš Albrechtů, 7. Jan Mikulů, 8. Pavel Korák, 9. Marek Adamců, 10. Mikuláš Ledvinka, 11. Vítek Dráb, 12. Chalupa pastýřská, 13. Ze sboru, 14. Ondřej Křížů, 15. Šebesta Masařů, 16. Adam Slíva, 17. Petr Šebaňa, 18. Joachym Blanař, 19. Jan Chvátala, 20. Mikuláč Kočí, 21. Tomáš Kučera, 22. Jiřík Rajíček, 23. Janek Třetina, 24. Henrych Barvíř, 25. Jiřík Valáška, 26. Matěj Šranků, 27. Matouš Hačků, 28. Jiřík Krchmáček, 29. Jan Potoček, 30. Buryan Lubenský, 31. Vaněk Kadleců, 32. pustý, 33. Vávra Šardický, 34. Jan Přerovský, 35. Jan Vítů, 36. Jan Solega, 37. Martin Ležák, 38. Prokeš Indrechvalský, 39. Jíra Vřava, 40. Jura Piskoř, 41. Martin Kofránek, 42. Mikuláš Hudečků, 43. Tomáš Lomnický, 44. Václav Slepanský, 45. Matěj Kobylský, 46. Jan Hlinařů, 47. Matula Vrbů.

Suma ročních platů ze Suchého řádku: Z gruntů 4 zl. 20 gr., od řemesla 20 gr., od rybářů 20 gr. a 3 kopy raků, z Roubanic a luk 26 gr., z plžů 6 gr.

Suma vinohradů 30 ½ čtvrtí, kostelu ze zahrady 1 libra vosku.

Ulice Mlýnská. 1. Pan Matyáš Brnopotský, 2. Jan Roučka, 3. David Kalihor, 4. Martin Dvik, 5. Martin Rohel, 6. Jan Menšík, 7. Vašek Hrnčířů, 8. Pavel Hoppa, 9. Valenta Pustinovský, 10. Petr Hlavů, 11. Albrecht z Malešova, 12. Matyáš Dobšů, 13. Jan Buchtů, 14. Jan Šebastyánů, 15. Dorota Králka, 16. Ondřej Likovský, 17. Jan Krbich, 18. Pavel Tasík, 19. Pavel Nováků, 20. Jiřík Klíčník, 21. Václav Hoppa, 22. Jan Kovářů, 23. Vojtek Koštur, 24. Jan Suchý, 25. Bartoška Rejka, 26. Jan Varadínek, 27. Pan Michal Salaj (nemá svobodného domu), 28. Ondra Svobodů, 29. Kateřina Výšková, 30. Daniel Svobodů, 31. Ondra z Šťáblovic, 32. Jan Vincúrků, 33. Anna Holubka, 34. Martin Jury Malečkova, 35. Valenta Pustinovský.

Suma ročních platů z Mlýnské ulice: Z gruntů 7 zl. 4 gr., od řemesla 8 gr., od rybářů 20 gr. a 3 kopy raků, z luk a Roubanic 10 zl., z rolí 1 zl. 28 gr.

Suma platu za roboty od jedné osoby stavu rytířského až do života jejího trvajícího 1 ½ zl.

Suma vinohradů 48 čtvrtí, rolí 2 lány 3 čtvrti, mezi tím jeden lán svobodný.

Bzinková ulice. 1. Matěj Vincourek, 2. Jan Malečků, 3. Daniel Petráňů, plesník, 4. Pavel Pitulů, 5. Jan Zálešák, 6. Matouš Chvátalů, 7. Jan Moravů, 8. Martin Králů, 9. Jura Čech, 10. Jiřík Pokorný [50], 11. Pavel Konečný, 12. Jan Jakub Fabiánů, 13. Tomáš Bartoňů, 14. Jan Vaňků, 15. Kateřina Papalka, 16. Jan Šebestů, 17. Jirka Vaňků, 18. Jiří Hanák, 19. Jan, zeť Ruznů, 20. Martin Vašíčků, 21. Kateřina Vaňka, 22. Barbora Syručková, 23. Václav Masař, 24. Martin Šafářů, 25. Matěj Jurasů, 26. Martin Šachtů, 27. Václav Hodonský, 28. Matouš Vícha.

Suma ročních platů z Bzinkové ulice: Z gruntů 4 zl. 24 kr., od řemesla 12 gr., od rybářů 32 gr. a 4 kopy raků, z rolí 4 zl. 12 gr., z Roubanic a luk 6 zl. 12 gr. 1 den. ½ kr., vinného poplatku ze sklepů 6 gr., ze zahrad 4 gr., z niv a kusů rolí kromě lánů 22 gr.

Suma vinohradů 40 čtvrtí, rolí 4 lány a ½ čtvrti, v tom půl lánu svobodného.

Suma platu kněžího 2 zl. 20 gr., slepic knězi náležitých 60 kusů, vajec 3 kopy a 20 kusů, cibule 4 měřice. Deset majetníků platilo totiž knězi po 8 gr., 6 slepicích a 20 vejcích a kromě toho majetníci usedlosti č. 3 až č. 6 po měřici cibule.

Vracovská ulice. 1. Pan Michal Radaj, 2. Jiřík Human, 3. Matyáš Jílků, 4. Jakob Sklenář, 5. Lukáš Obryc, 6. Tomáš Lašek, 7. Martin Frybů, 8. Petr Pluma, 9. Matouš Fryb, 10. Matouš Mejvner, 11. Adam Vitver, 12. Jiřík Bruchman, 13. Jakub Porman, 14. Jan Vavrů, 15. Zikmund Dobšů, 16. Zachariáš Nedomů, 17. Řehoř Rymer, 18. Pan Pavel Moraczy, 19. Havel Gořalka, 20. Pan Jan Senkyva, 21. Hons Pek, 22. Jíra Vitík, 23. Martin Helcpocher, 24. Anna Ryndáčková, 25. Michal Tesař, 26. Matouš Henyg, 27. Jiřík Volf, 28. Martin Vavrů, 29. Martin Hodrych, 30. Kašpar Kundrat, 31. Jiřík Šolc, 32. Jakub Hodrych, 33. Oršila Hoffmanka, 34. Jakub Masař, 35. Jan Dlouhý, 36. Onderka Kuchař, 37. Jan Kudláček, 38. Jura Bruchman, 39. Martin Vizner, 40. Jan Řemen, 41. Daniel Krejčí.

Suma ročních platů z Vracovské ulice: Z gruntů 3 zl. 18 gr., z řemesla 24 gr., od rybářů 7 gr. a 1 kopa raků, z rolí 1 zl. 18 gr., z luk a Roubanic 4 zl. 9 ½ gr., z niv 6 gr., z plžů 6 gr.

Suma platů z cibule vrchnosti 5 měřic, a sice z č. 16, 17, 29, 21, 22.

Suma vinohradů 39 čtvrtí, rolí 1 ½ lánu. Od jedné zahrady a kusu louky dává se kostelu ročně 1 libra vosku.

Suma platů knězi 3 zl. 26 gr. a sice od č. 19 do č. 33 platili po 4 gr. Suma slepic 24 a vajec 4 kopy a 50 kusů.

Hofeři [51] bzenečtí. 1. Jan Patků, 2. Vašek Sečec, 3. Jan Štěpánů, rybář, 4. Václav Klementů, 5. Mikuláš Ližovský, 6. Hans Tyl, 7. Václav Klementů, 8. Pavel Strnisků, 9. Jan Malý, 10. Jan Pražmů, 11. Jan Tomášů, 12. Jura Malíků, 13. Hons Honakr, 14. Vašek Poláček, 15. Pavel Hoffman, 16. Lorenc Kútník, 17. Jakub Krčma, 18. Jan Vlachů, 19. Kašpar Lang, 20. Martin Herdler, 21. Jiřík Šťastných, 22. Jakub Blažků, 23. Martin Nadějovský, rybář, 24. Jan Hovadů, 25. Jan Kubalů, 26. Martin Čech, 27. Václav Urbanů, 28. Martin Konečný, 29. Jan Plundra, 30. Jan Vidman, 31. Jura Šídlo, 32. Martin Pekař.

Hofeři platili od Říky 18 gr. a 3 kopy raků, z luk a Roubanic 29 gr., z plžů 6 gr., vinohradů drželi 22 ½ čtvrti, z nichž platili desátek.

Židé, kteří cuhausky [52] mají: 1. Šteffek, 2. Kolman z Brodu, 3. Jakub Žeravský, 4. Samuel z Žeravic, 5. Markus Zlatník, 6. Mojžíš, starého Markusa zeť, 7. Isák Strážnický, 8. Aron Isáků, 9. Mojžíš Sklenář, 10. Šťastný žid.

Židovských hoferů, kteří měli vinice, bylo 16, kteří vinic neměli, 9.

Suma platů z cuhausků a hoferů židovských činí 28 zl. 10 gr. Mimo to jeden platil 2 ½ libry pepře. Vinohradů měli 26 ½ čtvrti.

Dále se uvádějí všichni poddaní z okolí, kteří měli na bzeneckém katastru louky v Roubanicích. Z Vracova jich bylo 41, z Kyjova 2, z Žeravic 11, z Domanína 28, z Temnic [53] 6, z Újezdce 1, ze Syrovína 5.

Ves Olšovec. V té dědině Olšovci jsou všecko podsedníci, mají podle svých zahrádek vyměřena všecka pole, z kterých pánu desátou kopu dávali. Nyní však jest s nimi takové srovnání učiněno: Poněvadž jim od vrchnosti ty kusy rolí vyměřeny, ke gruntům jejich puštěny a dány jsou, z toho podle spravování desátků jeden každý plat, jak dole v partykuláři dostaveno, každoročně spravovati má a povinen bude.

Podsedníků těch bylo 18 a sice: 1. Jan Černohorský, 2. Martin Lapků, 3. Jíra Tkadlec, 4. Martin Tkadlec, 5. Ondra Jedlička, 6. Pavel Lapka, 7. Tomáš Sečkař, 8. vdova Večerka, 9. Jan Jehýrků, 10. Jura Has, 11. Jura Konečný, 12. Jura Opice, 13. Matouš Hapaledů, 14. Martin Hakula, 15. Filip Sklenova, 16. Mikuláš Sprostný, 17. Matouš Žeravský, 18. Blažek Hoděčický.

Olšovští podsedníci platili ročně stříbrného platu 9 zl. 19 gr., dávali 18 slepic a 3 kopy a 36 kusů vajec, za odúmrť platili 4 zl. 15 gr.

Desátek dávali ze všech svých rolí a roboty byli povinni konati, jež se jim rozkázaly.

V poslední části urbáře se uvádějí „obecné daně, které lidé a obyvatelé bzenečtí jak křesťané, tak židé vrchnosti na jisté termíny dávati jsou povinni”

Losung [54]. Ouřad a obec Bzenecká jsou povinni losunku na zámek v roce dávati 60 zl., však rozdílně, na sv. Jana 30 zl. a na vánoce tolikéž 30 zl.

Kteréž to peníze, jak od křesťanů, tak od židů vybírati a zouplna při každém termínu odvozovati povinni.

Za hlásku. Též ouřad a obec Bzenecká od starodávna povinni při vánocích na zámek vrchnosti své odvozovati za hlásku 8 zl.

A ačkoliv takových 8 zl. za hlásku od mnoha let od ouřadu a obce zamlčeno a spravováno nebylo, nicméně při nynějším ohlášení ouřad na místě vší obce připověděti jsou takové peníze za hlásku každoročně při vánocích na zámek pořádně odvozovati. Kterážto kontribuce jak od křesťanů, tak židů od ouřadu vybírána býti má.

Za holení a prání ovce. Obec Bzenecká a její obyvatelé jsou od starodávna povinni, jak se to ze starých urbářů a registrů vyhledalo, ovce panské dvakráte v roce práti a holiti. Nyní pak na vznesenou prosbu ouřadu Bzeneckého a na místě vší obce na tom zůstane, že dotčená obec toho prání a holení ovcí zproštěna býti má, za což se každého roku vrchnosti při sv. Martině do důchodu na zámek spravovati a zouplna odvozovati dobrovolně uvolila 20 zl.

Však židé, kteří jinými robotami obtíženi jsou, k tomu přidržováni býti nemají.

Plat z domů, které jak křesťané, tak židé v držení mají. Takové platy ode všech domů v Bzenci jsou nahoře podle partykuláře pořádně upsány a sumě doleji uvedeny. Takový plat vrchnosti náleží kromě 28 osob, které knězi faráři bzeneckému plat peněžitý, slepice, vejce, též někteří cibuli spravují; však robotami všelijakými vrchnosti jsou povinni, jak to vše v partykuláři nahoře dostaveno.

Plat od jatek masařských. V starých urbářích se vyhledalo, že od starodávna 16 jatek masařských užíváno bylo, od kterýchžto, buď jich tak mnoho nebo méně, jednostejně na dva termíny, při sv. Jiří a při sv. Václavu, z jedné každé 10 gr. spravováno. Než poněvadž předešlých let židé bzenečtí ve větším díle dobytky bili a masa prodávali a smlouvu s vrchností takovou učinili, že každého týhodně 40 funtů masa na zámek bez ouplatku dávají a odvozují, čehož v roce učiní 2 080 funtů, za tou příčinou jatky masařské k zničení přišly, takže jich posavad nic víc mezi křesťany 4 a mezi židy též 4, kterých užívají, se nachází, žádný plat od jatek masařských dáván a spravován nebyl, nicméně nyní na tom zůstane, že jak křesťané, tak židé, který na jatku bije a řemeslo dělá, netoliko nahoře dotčený plat od jatky, ale i určitý plat od řemesla jeden každý spravovati má a povinen bude. Nicméně a krom toho židé těch 40 funtů masa každého týdne dávati jsou povinni.

Plat od řemesel. Poněvadž někteří řemeslníci v Bzenci, chtíce a usilujíce živnosti své zvelebiti, nadání a potvrzení cechů svých s pilností vyhledávali, a aby ochranná ruka nad nimi držána byla, žádali, jest na tom zůstanou, že jeden každý řemeslník, který kolivěk řemeslo a jaké kolivěk dělá, má ročně vrchnosti své po 4 gr. dávati povinen býti, a to rozdílně, na sv. Jiří 2 gr. a na sv. Václava 2 gr. Kterýžto plat nahoře v partykuláři podle jiných platů poznamenán a tak ročně od jednoho každého, který řemeslo dělá, spravován býti má.

Plat rybářů bzeneckých z řek a jezer. Od starodávna vždycky býval jistý počet rybářů, kteří plat od řeky Moravy a jezer při též řece vrchnosti na dva termíny, na sv. Jiří a na sv. Václava, však jeden více než druhý, spravovali, kterýžto vynáší ročně na oba termíny 4 zl. 8 gr. a 16 kop raků při čase sv. Jana též dávati jsou povinni; takový plat a raci jak jsou v partykuláři nahoře uvedeni.

Plat z rolí. Jakž se ve starém urbáři nachází, že někteří obyvatelé bzenečtí rolí, však dědičně, drželi a měli, kterýchž jest 14 ¾ lánů, z toho pánu platu ročně z jednoho každého lánu po 32 gr., totiž rozdílně, na sv. Jiří 16 gr. a na sv. Václava 16 gr. spravují, což vynáší 15 zl. 22 gr.; takový plat z rolí, co který drží, v partykuláři jednomu každému zapsán a v summáriu nahoře uveden, však z toho sraženy býti musejí svobodných 3 lány a ½ čtvrti.

Plat z luk a Roubanic. Plat z luk a Roubanic bzeneckých, které netoliko obyvatelé bzenečtí, ale i jiní v okoliční cizopanští a jiní v užívání mají a plat vrchnosti z toho při času sv. Václava spravují, podle starého urbáře před mnoho lety vynášel 16 zl. 6 gr.

Nyní pak, co jedenkaždý a kolik luk neb Roubanic drží i co z toho platu dává, jak domácí, tak přespolní, zejména každého jmenujíc, v partykuláři nahoře poznamenáno, a že takový plat poněkud více vynáší, nahoře v summárium položeno.

Plat z plžin. Jakž někteří obyvatelé bzenečtí pod vinohradem zvaným Kožuchem plže [55] vstavili a od dávného času v užívání mají, a jak se to vyhledalo, že z jedné každé, platu o sv. Václavě 6 gr. dávali, kterých na ten čas 10 jest, při tom zůstane a takový plat z plžin, který kterou dlouho drží, v partykuláři nahoře podle jiných platů položen a co vynáší, v summárium najdeno bude.

Plat od pastvy. Lidé z dědiny Domanína za pastvu, které na gruntech bzeneckých užívají, dávají ročně 66 slepic a 17 ½ kopy vajec. Více lidí z Temnic též za pastvu dávají 35 slepic.

Plat cibulný. Několik osob v Bzinkové a Vracovské ulici, kteří knězi faráři bzeneckému platu 6 zl. 16 gr., slepic 2 kopy a 27, vajec 8 kop a 19 spravují, jsou povinni pánu po 1 měřici dobré cibule na sv. Václava na zámek dáti; přichází té cibule asi 5 měřic, ačkoliv i dotčenému faráři tolikéž několik osob cibule dávají, což vše v partykuláři poznamenáno i v sumáři dostaveno.

Plat z židů bzeneckých. Židé usedlí, kteří v městě Bzenci bydlejí, dávají ponejprv plat domový, který od starodávna na křesťany a týchž domy uložen jest. Mimo jmenovaný nyní plat pak jeden každý žid, který dům má nebo v držení jest, od starodávna povinen mimo plat dávati totižto z každého domu ročně 32 gr. a to rozdílně, na sv. Jiří 16 gr. a na sv. Václava 16 gr. Na ten čas mají 32 domů, přijde do roka z nich obzvláště nyní jmenovaného platu 34 zl. 4 gr.

Potomně jsou dotčení židé za některé obecné roboty, kterých proti platu svobodni zůstávají, na výše dotčené termíny po 20 zl. dávati povinni. Učiní 40 zl.

Kteří cuhausky mají a hofery jsou, povinni vrchnosti jedenkaždý a jakkoliv jich mnoho jest, na hoře dotčené dva termíny po 10 gr. dávati; na ten čas jest jich 35.

Počítaje z každého v roce po 20 gr., přišlo by z dotčených židů v roce 23 zl. 10 gr.

Než naproti tomu jest zapotřebno toto přitom poznamenati, že minulých let skrz předešlou vrchnost s týmiž židy bzeneckými strany nahoře jmenovaných obzvláštních platů domových, též za roboty, a co by tak hofeři a cuhauskové dávati měli, jistá smlouva učiněna a na tom zůstáno, že dotčení židi za to, jak nahoře dotčeno, v sumě každého roku vrchnosti na bzenecký zámek dávati povinni býti mají 108 zl. 23 gr. [56] a to rozdílně, totiž jednu polovici na sv. Jiří a druhou na sv. Václava a to tím způsobem, že vždycky, byť těch jejích domů a cuhausků napotomní časy více nebo méně bylo, při témž platu za tu troji věc pozůstaveni jsou.

Dáleji jsou též bzenečtí židé od starodávna povinni pánu za žeň jednou v roce při sv. Jakubě z jednohokaždého domu dávati po 8 gr. Takový plat, poněvadž na ten čas 32 domů jest, vynesl by 8 zl. 16 gr. Než dotčení židé jsou strany takového platu za žeň s předešlou vrchností svou takovou dohodu učinili, že ačkoliv by těch židů osedlých více nebo méně bylo, jednostejně vrchnosti své na zámek při sv. Jakubě za to zouplna určitě dávati jsou povinni 10 zl. 4 gr.

Plat pepře od židů bzeneckých. Jakož mezi židy někteří jsou, kteří krámů užívají, kterých na ten čas 7, z těch jedenkaždý povinen jest na dva termíny, totiž na středopostí a sv. Václava dáti na zámek 2 ½ libry pepře dobrého; v roce učiní z těch sedmi osob a krámů 17 ½ libry pepře.

Plat za roboty od zemanův a starých služebníků panských ve Bzenci. Jakož osoby ty stavu rytířského, též i předešlí ouředníci a služebníci panští, kteří ve Bzenci osedlé grunty mají, slušně robotami ušanováni býti mají, jakož při jeho milosti pánu jsou toho pilně vyhledávali, z jistou vůlí a vědomím jeho milosti pána jest srovnání toto učiněno a na tom zůstáno, že taková osoba, která rolí a koně má a koňmi by robotovati měla, ročně 3 zl., a kdo by pěší roboty odbývati měl, 1 ½ zl. do důchodu na zámek spravovati povinni a to rozdílně, jednu polovici na sv. Jiří a druhou na sv. Václava, však to nejináč, než na jednohokaždého z těch osob život užíváno býti má.

Však od nynějšího času žádnému stavu rytířského ve městě Bzenci se osazovati a grunt kupovati bez jisté vůle a vědomosti jeho milosti pána dopuštěno býti nemá.

Na ten čas jsou v Bzenci 4 osoby stavu rytířského a Tomáš Lomnický [57] pátý. Tyto 4 osoby stavu rytířského za pěší robotu po 1 ½ zl., a Tomáš Lomnický též, na dva termíny při sv. Jiří a sv. Václavu do důchodu na zámek spravovati mají. Jestliže by pak, který koně choval, aneb roli koupil, má ročně na dva termíny 3 zl. dávati [58].

Roboty hejných bzeneckých. Hejní bzenečtí, kterých jest 4 od starodávna tuto svobodu mají: jakož čtyry grunty ve Bzenci k hájemství vysazeny jsou, že ten, kterýž jeden nebo druhý z těch gruntů dostane, povinnosti všelijaké, jak od starodávna podle starobylého způsobu, při lesích, hájích, lukách, Roubanicích, též při dělnících na poli býti, pilně dohlídati a všecko bedlivě vykonávati povinen jest. A co tak při těch hájemských gruntech od starodávna bývalo, toho každý hejný svobodně bez platu užívati má, co by pak k těmž 4 gruntům od kteréhožkoli hejného přikoupeno bylo, z toho všeho se plat pánu spravovati a do důchodu podle jiných odvozovati má.

Roboty z města a obce Bzenecké. Obyvatelé bzenečtí, kteří role a koně mají, jsou podle starých urbářů pánů robotovati povinni dva celé dni, což se jim rozkáže. Ti pak, kteří rolí nemají, jsou povinni jedenkaždý z nich 4 dni pěší robotu v roce, co se jim rozkáže, vykonati, však v to židé a rybáři, kteří jiné povinnosti vykonávají, v potahování býti nemají.

Více všeci, kteří koně mají, jsou povinni jedenkaždý třikrát v roce dříví na zámek přivésti, totiž na vánoce, velikonoce a sv. Ducha. Dále jsou tíž lidé bzenečtí, kteří koně mají, povinni na hrázi u mlýna v roce jeden den, co se jim rozkáže, robotovati, týmž způsobem na též hrázi, kteří koní nemají, jsou všeci povinni pěší robotu, co se jim rozkáže, za 1 den vykonati. Též ti lidé bzenečtí všici jsou povinni, když se koli rozkáže, na hony choditi, tenata všelijaká i sošky na místo, kde pán honí, voziti a nositi a zase nazpátek dovézti a donésti.

Hofeři robot a povinností svých mají, jak od starodávna v zemi obyčej jest, odbývati povinni býti.

Roboty masařů bzeneckých. Masaři bzenečtí jsou povinni, kdykoliv toho potřeba nastává, dobytka pánu hledati a skupovati, též vždycky bez úplatku bíti a maso až do spižírny svoziti. Předešlého času, jak křesťané sami na jatky bili, drščky z dobytka na zámek dávati povinni byli, za kteréžto jim dáváno za jednykaždé drščky po 2 gr. Než jak židé jsou mocněji, než křesťané bili, a masaři [59] pro to k zahubení přišli, z té příčiny dotčeným masařům takové dání těch dršček jest prominuto a od nich jak od mnohých let, tak nyní požadováno není.

Roboty rybářů bzeneckých. Plesník jest povinen rybáře spravovati a ryby na rybnících prodávati, však pán za práci jeho z dobré vůle své učiní, co chce.

Též rybáři jsou povinni ryby nahoru [60] nositi v postní dny, aneb kdyby pánu potřeba byla, a oni měli, pán jim platiti má podle své vůle, však bez přílišného utiskování.

Též rybáři jsou povinni choditi na hon do Luhů, na Doubravy a do hájů s velikými i malými tenaty [61] na vepře, na srny, na zajíce, tu, kdež se jim ukáže, tenata mají na vůz naložiti a zase dolů z vozů složiti.

Více jsou povinni rybníky loviti, když se jim rozkáže, a pokud toho potřeba jest i v haltéřích [62], avšak pán jejich stravu opatřuj, a jestliže by některý nevod [63] strhán byl, a oni jej ztvrdili, pán jim na spropitné dáti má.

Ti rybáři jsou povinni panského posla, nebo služebníka, neb s listem sami po vodě míli jeti, když se jim rozkázalo po jakéžkoli potřebě.

Dále tíž rybáři jsou povinni pánu chmel v Luhu a na Doubravě i na Chmelnici česati, kdež by jim od hejných kázáno bylo; než jiných robot podle sousedů jiných nad tyto nejsou povinováni.

Roboty židů bzeneckých. Ačkoli židé bzenečtí za roboty určitě pánu plat ročně spravují, nicméně nadto více jsou tyto níže poznamenané roboty, buďto sami sobě, neb skrze nájem vykonati povinni.

Židé bzenečtí jsou povinni pánu s listem nebo v poselství míli běžeti, kdež se jim koli rozkáže.

Též jsou povinni ti židé v zahradě kdežkoli jablka česati i sebrati, nahoru odnésti a skliditi tu, kdež jim ukázáno bude.

Též ti židé jsou povinni po vinobraní, když se vína do sklepů spouštějí, ližníkům pomáhati těch vín dolů spouštěti. V čase, když by se vína co prodalo nebo na šenk, ven vytáhnouti, když by jim koli rozkázáno bylo. Však když se tíž židé s ližníky strany toho díla a pomoci srovnají a jim za to úplatek dávají, nemají od ližníků nad slušnost vytahováni býti.

Ti židé bzenečtí z každého domu do Podhradí, kolikrát toho potřeba nastane, po kopáči posílati v roce povinni, a za den jim zaplatí pán po 3 kr.

Za jiné všelijaké roboty a povinnosti, jaktě jména míti mohou, dávají pánu, jak nahoře dotčeno, jistý určitý plat; při tomž nyní i na časy budoucí vždycky pozůstaveni a strany robot výše potahováni býti nemají.

Panské domy v městě Bzenci. Na Dolním rynku má pán jeden dům a druhý [64] v ulici jak se z Horního rynku do kostela jde, po levé ruce; v těch dvou domech má pán svobodný šenk na pivo své zámkové, sice nikde v městě Bzenci kromě těch dvou domů panských piva se nešenkuje; při vůli panské zůstává jeden nebo druhý dům pod plat osaditi [65].

Kostel a kostelní poddací ve Bzenci. Kostelní poddací vrchnosti pánu bzeneckému náleží, tu pořádný kněz vždycky chován bývá [66].

Tomuž faráři bzeneckému někteří obyvatelé bzenečtí spravují ročně plat peněžitý, též slepice, vejce a cibuli, totiž v Bzinkové a Vracovské ulici, na dva termíny, totiž na sv. Jiří a na sv. Václava, 21 osob pokaždé 4 gr. a 7 osob pokaždé 2 gr. Učiní toho kněžího platu 6 zl. 12 gr. Potom jemu dávají těch 21 osob, každý po 6 slepicích a 7 osob po 3 slepicích; učiní 2 kopy 27 slepic. Též jemu dávají 21 osob každý po 20 vejcích a 7 osob po 10 vejcích, učiní 8 kop 10 vajec. Dále 4 osoby v Bzinkové ulici dávají knězi po 1 měřici cibule, učiní 4 měřice.

Ku faře bzenecké jsou dva lány rolí, kterýchž farář užívati má, než těch rolí lidé s ním užívají a faráři z toho šestou kopu spravují.

Tenž farář bzenecký má z rolí těch, kterých lidé bzenečtí užívají, desátou kopu za právo, který desátek tíž lidé jako od starodávna, tak i na potomné časy farářům bzeneckým spravovati mají.

Dotčenému faráři bzeneckému dává se místo jistého ročního deputátu [67] každého roku po vinobraní ze sklepa panského jedna bečka vína, a obec Bzenecká jemu tolikéž jednu bečku každoročně dávati povinni, že tak farář ročního deputátu dvě bečky má.

K dotčenému kostelu bzeneckému náležejí též tři dědiny, totiž Písek [68], Domanín a Temnice, odkudž tíž lidé jsou povinni faráři bzeneckému desátek z kopy a jiné přináležitosti podle starobylého způsobu spravovati.

Summarium lidí osedlých a všeho, čím vrchnosti své z města Bzence i z gruntů a všelijakých statků jak platy, tak jinými povinnostmi jsou povinni. V městě Bzenci jest všech domů, z kterých se plat vrchnosti spravuje, i s těmi svobodnými domy, kterých jak křesťani, (mezi kterými jest 5 osob stavu rytířského), tak židé v držení jsou, na Dolním a Horním rynku a ve 4 ulicích 252. (Též mezi tím jest židovských domů 32).

Mezi těmi jest svobodných domů, totiž 2 domy panské, 2 domy zemanské a 4 domy hejných, a tak všech 8 domů. Hoferů mezi křesťany na ten čas ve Bzenci, kteří na větším díle vinohrady své mají, jest 34 osob.

Hoferů a domkařů židovských na ten čas ve Bzenci, z nichž někteří i vinohrady své mají, jest 35 osob.

Vinohradů domácí křesťané i židé, mezi kterýmiž svobodných vinohradů jest 6, drží 409 čtvrtí. Vinohradů, kterých cizí židé a křesťané přespolní drží při Bzenci, jest 54 čtvrtí. Suma vinohradů 463 čtvrtí.

Polí, kterých křesťanští obyvatelé drží, jest 14 ¾ lánu. Mezi těmi pak rolí jest svobodné role 3 lány a ½ čtvrti.

Plží, ze kterých se pánu plat spravuje, jest na ten čas 10.

Stříbrné platy, které bzenečtí vrchnosti své z gruntu spravují, na sv. Jiří 33 zl. 23 gr. a na sv. Václava 33 zl. 23 gr. Z toho se pak z 8 domů svobodných plat sražuje, totiž 4 zl. 2 gr. Zůstává platu stříbrného ještě na oba termíny po 31 zl. 22 gr., což ročně učiní 63 zl. 14 gr.

Stříbrný plat od 42 řemeslníků, kteří na ten čas ve Bzenci jsou, učiní 5 zl. 18 gr., stříbrný plat z 8 jatek 2 zl. 20 gr., stříbrný plat rybářů a hoferů 4 zl. 8 gr. a podle toho 16 kop raků.

Stříbrný plat ze 14 ¾ lánů rolí 15 zl. 22 gr., z toho ze svobodných rolí se odčítá 3 zl. 10 gr., zůstává 12 zl. 12 gr. Stříbrný plat z Roubanic a luk, které obyvatelé bzenečtí drží, 40 zl. 2 gr. 1 den. ½ kr. strhne-li se z toho svobodného platu 20 gr., zůstává 39 zl. 12 gr. 1 den. ½ kr. Stříbrný plat z Roubanic a luk, které cizí lidé a přespolní drží, 27 zl. 18 gr. 5 ½ den. Stříbrný plat z některých zahrad, které Bzenečtí drží, 1 zl. 22 gr., stříbrný plat z některých niv a kusů rolí kromě lánů 28 gr., stříbrný plat z plží 2 zl.

Losungu 60 zl., hlásky 8 zl., od prání a stříhání ovec 20 zl.

Obzvláštní plat židů: Za některé roboty, od domkařův a hoferů 108 zl. 24 gr., plat za žně 10 zl. 4 gr.

Stříbrný plat za roboty některých osob stavu rytířského a panských úředníků a služebníků 9 zl.

Summa summarum všech stříbrných platů a nahoře sečtených peněz přichází vrchnosti ročně 376 zl. 6 den. 1 ½ kr. Pepře přichází vrchnosti 17 ½ libry, cibule 5 měřic.

Též někteří obyvatelé bzenečtí na Dolním rynku ze 3 kusů role a jedné zahrady desátý snop dávati jsou povinni, dále z jedné nivy ve Vracovské ulici jeden obyvatel též desátý snop spravovati jest povinnen, dále z jedné nivy se pátý snop spravuje.

Kostelu bzeneckému se spravuje vosku: Z jednoho kusu role a jedné zahrady na Dolním rynku 3 libry, z jedné zahrady na Suchém řádku se dává 1 libra a z jedné zahrady ve Vracovské ulici 1 libra, celkem 5 liber vosku.

Platu pánu od pastvy vychází z Domanína a Temnic 101 slepice a 17 ½ kopy vajec.

Týmž způsobem jsou v urbáři uvedeny všechny platy, dávky a roboty poddaných vracovských, vlkošských, vacenovských, syrovských a hostějovských. Dle poznámky vzadu urbáře cenilo se tehdy bzenecké panství na 75 000 zlatých a bylo povinno vypravit tři zbrojné koně, to jest vojenské koně s vystrojeným a ozbrojeným jezdcem. V té době odváděla totiž každá vrchnost ze svého panství zemský plat „dle zbrojného koně” a sice asi od roku 1600 z každých 20 000 zl. bylo třeba platit na jednoho vojenského koně s ozbrojeným jezdcem [69].

Urbář se končí tímto doslovem: „Poněvadž já nahoře jmenovaný Jan Krištof Pruskovský, pán z Pruskova, takový urbář na panství a statek můj dědičný Bzenecký a z toho vycházející platy, daně, roboty a povinnosti podle starobylého způsobu a podle dobrého a chvalitebného křesťanského řádu jsem na papír vnésti a sepsati dal a takový za pořádný uznávám, tehda tomu chci, a jistá vůle a nařízení mé v tom jest, aby se ouředníci a služebníci moji nynější i budoucí, též všichni poddaní moji takovým urbářem, jak ten pod každými rubrikami vše v sobě obšírně obsahuje a zavírá, řídili a spravovali. Však i sobě a erbům a budoucím potomkům mým ta jadrně a svobodně vynímám a pozůstavuji: jestliže by se mně neb erbům a potomkům mým kdykoliv za potřebné a užitečné býti zdálo platů z těch luk, Roubanic, sýpek a zahrad, kterých jak poddaní moji vlastní, tak cizí lidé a cizopanští poddaní v držení jsou, změniti a zvýšiti, též při hospodářstvích mých po právu učiniti, že se to každého času podle slušnosti státi a buď ode mne, neb erbův a potomků mých vždy bez překážky jednoho každého vykonati má a může.

Tomu na svědomí a pro lepší toho jistotu pečeť mou vlastní k tomuto urbáři jsem s mým jistým vědomím přitisknouti dal a se rukou vlastní podepsal. Jenž se stalo na zámku Bzenci dne posledního Novemberis léta Páně šestnáctistého čtvrtého.”

Tímto urbářem bylo město Bzenec značně zkráceno; urbář pomíjel mlčením privileje, dané městu markrabaty Joštem a Prokopem a zavazoval je k rozličným platům, jež prý se nalezly ve starých registrech a listinách, upadly však v zapomenutí, jako 20 zl. za stříhání a prání ovcí aj.

 


Poznámky k textu:

[1] V horenské knize jsem nalezl lístek, na němž jest napsáno povolení k zápisu, dané pánem Janem Krištofem Pruskovským a jež zní: „Horní bzenečtí, jest dovolení mé, abyste vinohrad Mikoláši Novosadovi, vinohrad, který od žida Mojžíše kúpil, achtel do register horenských zapsati dali, protož to zaručí v té příčině, jak chovati se věděti budete. Actum na Bzenci 25. dne Aprilis 1614. J. K. P. M. P.“

[2] Slovo urbář pochází se staroněmeckého slova „urbor“, které se užívalo pro peněžní zisky, které plynuly z určitých práv.

[3] Roku 1604 měsíce září.

[4] Ve Slezsku.

[5] Poslední vůlí.

[6] Dědicům.

[7] Radnici.

[8] Srovnati.

[9] Podsedník se živil hlavně řemeslem, zemědělství pro něj mělo pouze doplňkový význam.

[10] Nájemce, který nedisponoval vlastní půdou.

[11] Hospodářské dvory.

[12] Byty.

[13] Poschodí.

[14] Sklep.

[15] Místnost, jejíž stěny a stropy byly vkusně obloženy dřevem.

[16] Točité schodiště.

[17] Předsíň.

[18] Ženské služebnictvo.

[19] Situovaná k severu.

[20] Stejné jako táflované – obložené dřevem.

[21] Ochranná zbroj.

[22] Zděný sklep.

[23] Sýpka.

[24] V přízemí.

[25] Půdní prostory.

[26] Sklepmistři.

[27] V německy psaném urbáři stojí novokřtěnci.

[28] To jest z celého panství.

[29] Žito.

[30] Desátek obilný a ovocný je zapsán jinou rukou, která na spodu poznamenala: „Pamatuj na pravdu a nelži tak hrubě.”

[31] Čtvrť měla 2,84 měřic a jedna měřice byla cca 0,192 ha. Někdy však měly jednotlivé čtvrti vinohradu i menší výměru, proto přesný výpočet plochy vinic je velmi obtížný.

[32] Abychom poněkud porozuměli tehdejší měně, je třeba podotknout, že hřivna se rovnala asi kopě grošů neboli fenyků, zlatý měl 30 grošů, groš 6 anebo 7 denárů neboli penízů, denár 1 ½ až 2 haléře, krejcar 3 denáry. Zlatý se rovnal tolaru.

[33] Sud vína se v přepočtu na dnešní jednotky uvádí jako 566 litrů. Tenkrát se ještě dělil na 10 věder (1 vědro = 56,605 l) a každé vědro na 40 mázů (1 máz = 1,415 litru).

[34] Hony měřily 125 kroků. Jeden hon rovnal se 125,496 m.

[35] Jedna česká míle se rovná 7 530 m.

[36] Jinou rukou připsáno: „Nyní jest připraven a dobře opatřen.”

[37] Jinou rukou připsáno: „Neb jest dobře opraven a povýšen.”

[38] Jinou rukou připsáno: „Tento rybník jest nyní opraven a povýšen a může se do něho 40 kop kaprů na dvě léta dáti.”

[39] Připsáno – 100 odpuštěno.

[40] Jeden centýř = 61,56 kg.

[41] Jedna měřice je zde uvedena jako dutá a ne plošná míra. Její přesné určení je poměrně těžké, protože její velikost se různila. Obecně se uvádí, že 1 moravská měřice měla obsah 53,55 litru a až později se její hodnota ustálila na 70,60 litru.

[42] Postav byl nejběžnější délkovou mírou všech tkanin, ale jeho velikost se měnila v průběhu času i míst takže jeho přesná velikost lze dost těžce stanovit. Obecně se uvádí, že měřil 30 až 40 loktů, ale i tato jednotka se často velikostně dost lišila. Pokud budeme počítat s moravským loktem, jehož délka činila 78,9 cm, vyjde nám, že délka jednoho postavu látky činila 23,67 až 30,77 metrů.

[43] Bzenčané měli výsadu svobodně nakládat se svým majetkem „za živobytí, též i po smrti” jak se jim zlíbí, aniž by jim do toho směla vrchnost zasahovat. Tuto výsadu udělil Bzenci markrabě Prokop v roce 1384.

[44] Met je stará objemová jednotka, která má hodnotu cca 1,7 metrů krychlových.

[45] Důchody.

[46] Vedle toho.

[47] Česká libra byla 0,513 kg. 120 liber tvořilo centýř, o kterém tu již byla zmínka.

[48] Manželka Jana Čertorejského z Čertorej, s nímž měla syna Albrechta.

[49] Druh zahloubených vinných sklepů.

[50] Těchto deset lidí dávalo plat knězi, jak je u každého z nich poznamenáno.

[51] Podruh, nájemce.

[52] Domky.

[53] Těmice.

[54] Obecný plat za odúmrť.

[55] Plže, plžiny jsou sklepy pod panským vinohradem Kožuchy zvaným. Nazývají se plžemi, plžinami i v německy psaném urbáři, v závorce jest však připsáno Knopper (kotvice). Z kotvic se v té době vyrábělo tříslo, k čemuž bezpochyby sloužily i ony sklepy. Kolem Bzence bylo hojně dubů, a tudíž zde kvetla i výroba třísla. Vlastnímu sklepu se říkalo plž (odvozeno od slova plch – pelech); předsklepí slulo boudou.

[56] Jinak by měli platit jen 97 zl. 14 gr.

[57] Lomnický se nazýval dle svého bydliště, příjmím byl Zelenka. Byl strýcem básníka Šimona Lomnického z Budče; týž po studiích v Jindřichově Hradci zdržoval se na Moravě. Mluvě ve výkladu na Otčenáš o Moravě píše: „Kdež jsem osobně býval a v mládí slušný fedruňk míval.“ Snad měl na mysli pobyt u Tomáše Lomnického v Bzenci, jenž byl původně městským písařem a posléze i zámožným občanem.

[58] Tato poznámka jest k urbáři připsána později jinou rukou; v době, kdy byl psán urbář, bylo v Bzenci jak patrno ze seznamu občanů, šest osob stavu rytířského.

[59] Zde jsou myšleni křesťanští řezníci.

[60] Na zámek.

[61] Pastmi.

[62] Sádka na ryby.

[63] Síť.

[64] Z toho domu zbyl jen sklep, jenž náleží p. Alf. Janouškovi.

[65] Jinou rukou je připsáno: „Z těch dvou domů jeden jest prodán a druhý se pronajímá.”

[66] Jinou rukou je připsáno: „Však kdykoliv statek bzenecký z rukou a rodu pánů z Pruskova přijde, tehda tohoto kostela a jiných kostelů na tomž panství poddacím jest J. kníže M. pán biskup olomoucký i nynější i budoucí vedle znění poručenství nebožtíka pana Kašpara Pruskovského, a tak biskup olomoucký vždycky kollatorem kostelů na panství Bzeneckém zůstane.”

[67] Odměna v naturáliích.

[68] Nyní Moravský Písek – přídomek moravský získala obec až mnohem později.

[69] 1600 bylo na Moravě 1 000 zbrojných koní, r. 1639 asi 700, r. 1659 jen 220. Snižováním počtu zbrojních koní se zvyšovalo jejich berní zatížení; r. 1639 se počítalo na 1 zbrojního koně 285 zl., r. 1654 však 955 zl. Dle zbrojních koní platili stavové také na vojsko, r. 1618 dne 23. února na sjezdu v Brně se usnesli stavové najmouti 3 000 pěších a 1 000 rejtarů. Ze zbrojního koně se na to dávalo 200 zl. Bzenecké panství tedy vyplatilo 600 zl.