Přepis a sken broužury vydané v roce 2002 u příležitosti 120. výročí založení sboru bzeneckých hasičů.

Památník bzeneckých hasičů k 120. výročí založení sboru v roce 2002

PAMÁTNÍK BZENECKÝCH HASIČŮ k 120. výročí založení sboru 1882-2002

MODLITBA HASIČE

Nechť kdekoliv oheň vzplane, já splním svoji povinnost. Pro záchranu životů Pane, dodej mi síly dost. V náručí vynést dítě, když ještě nevypršel čas, ale i starce matku, která má šedý vlas. Stále na stráži stojím, protože povolaný jsem, před ohněm blízké chráním a pomoci chci všem. Když z Tvé vůle se má stát, že sám přitom život ztratím, požehnej Pane mé rodině a laskavou rukou vrať jim, co při plnění poslání, jsem jiným lidem dal.

AMEN

Milí hosté, vážení spoluobčané, bratři hasiči, přijměte tento památníček jako vzpomínku na obětavou činnost předešlých generací, které stavěly základy naší současnosti i jako poděkování prvním členům hasičského sboru a jejich pokračovatelům. Pomoc bližním je hlavním cílem těchto lidí, kteří mimo svoje zaměstnání věnují své síly ochraně životů i majetku, pomáhají při živelných pohromách, zvelebují svoje okolí, organizují kulturní a společenské akce…

120 let bzenečtí hasiči přispívají dobrovolnou prací ve prospěch svých spoluobčanů k ochraně jejich zdraví a majetku. Předávají štafetu mladším, učí je a vychovávají tak, aby hasičská tradice byla zachována a sloužila jako vzor generacím příštím.

ÚVOD

Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Denně se máme možnost přesvědčovat o jeho službách a bez ohně si dnes život vůbec nedovedeme představit. Je-li jeho činnost regulována, lepšího „sluhy“ skutečně není. Pouze z archeologických nálezů a primitivních záznamů můžeme odvozovat, jak velký význam měl oheň naších předků a co ztráta ohně pro kmen či rod znamenala v souvislosti s jeho další existencí. Víra v jeho moc vedly k tomu, že v některých civilizacích byla ohni přisuzována nadpřirozená moc, která vedla až k přidělení božských hodnot.

Bohužel historie lidstva ukazuje, že oheň byl vždy živel obávaný, který se choval jako neomezený pán. Velké požáry v několika okamžicích ničily často díla i několika generací a přiváděly velké skupiny lidí na mizinu. Nerozlišovaly mezi chudými a bohatými, ničily města i vesnice. Mnohá obydlí byla stavěna ze dřeva, střechy pokryty došky nebo šindelem, domy přilepeny těsně jeden k druhému. Za těchto podmínek stačilo trochu neopatrnosti, nerozumu dětí či válečné tažení a dílo zkázy bylo dokonáno. Téměř ve všech kronikách se lze dočíst, jaké hrůzy s sebou řádění červeného kohouta přinášelo. Výjimkou nebyly ani oběti na lidských životech. Proto ruku v ruce s těmito tragédiemi se lidstvo snažilo ohni bránit.

Přes první zmínky o vynálezu primitivních strojů na hašení v Egyptě 250 let před Kristem, lze výraznější pokrok jak v technice, tak i v organizaci zásahu proti ohni, sledovat až v několika posledních stoletích.

V 16. a 17. století byly konstruovány v Evropě (Holandsko, Německo) první stříkačky, často vybaveny koženými hadicemi, savicemi a větrníky. Výrazný posun přinesl vynález parního stroje.

V 16. století jsou vydávány první požární řády, z počátku vrchnostmi pro jejich panství. Jedním z prvních je „Požární řád pana Berky z Dubé“ (1546), který se stal vzorem pro ostatní.

Požární řády byly přizpůsobovány té které obci či městu a byl stanovován způsob ohlašování požáru i způsob nástupu k hašení. Neuposlechnutí vytrubování na volský roh bylo nemilosrdně pokutováno. Zvláštní pozornost byla věnována komínům, neboť byly většinou dřevěné, a proto byly častou příčinou požárů. Již tehdy byly prováděny jejich kontroly a velké vážnosti se těšili i kominíci. V oblasti protipožární ochrany sehráli jednu z nejdůležitějších úloh hlásní, kteří procházeli městem či vesnicí ve dne i v noci.

Zvratem v úsilí v organizování boje proti požárům se stal „Řád k hašení ohňů“, vydaný císařovnou Marií Terezií v roce 1751. Zdůrazněna v něm byla zejména úloha cechů a představených obcí. Stanoveny byly také úkoly obyvatel při předcházení požárům a jejich hašení.

Císař Josef II. vydal v roce 1787 „Řád proti ohni pro zemská města a městyse“, platný pro Moravu a Slezsko. Je zde například uveden požadavek na odstranění dřevěných komínů, upravena noční strážní služba a povinnost, aby v každém domě bylo hasící zařízení. Zajímavé je i nařízení, aby mezi domy a stodolami byly vysázeny vysoké stromy, hasící zařízení mělo být uloženo v obecní kůlně. Důležité je ustanovení, aby hašení požárů řídil starosta obce. Za žhářství byl stanoven trest upálením.

Přes všechna tato opatření velmi často docházelo i nadále k rozsáhlým požárům.

19. století přináší mnoho nových prvků do oblasti boje proti požárům. V roce 1865 jsou vydávány „Rukověti pro představenstvo obce“, v roce 1876 „Příprava k úřadu obecního starosty“, kde je zdůrazněna problematika boje proti požárům.

Velký zvrat v oblasti rozvoje ochrany před nebezpečím ohně nastal v roce 1867 vydáním zákona o spolčovacím a shromažďovacím právu i zemského zákona, vydaného Moravským sněmem v roce 1873, jako prvním svého druhu v Rakousko-Uhersku. Nařizuje se povinné zakládání dobrovolných hasičských sborů a jsou stanoveny předpisy o tzv. „Policii požárové“. Na svou dobu je zákon velmi pokrokový, který rovněž nařizoval, že obec nese veškeré náklady spojené s údržbou a vybavením sboru a v případě zranění nebo smrti hasiče, musí nésti tíži všech výdajů. V zákoně se mimo jiné uvádělo, že obec nad 50 popisných čísel musí mít dvoukolovou stříkačku, obec nad 100 popisných čísel čtyřkolovou.

Když byl v roce 1873 vydán „Řád policie požárové“ a „Řád hasičský“, vzniká v této návaznosti i organizace „Jednota všeobecné podporovací pokladny dobrovolných sborů hasičských na Moravě“.

Pod vlivem všech těchto nařízení, začínají vznikat dobrovolné hasičské sbory. První sbor dobrovolných hasičů na území našeho státu vzniká v roce 1864 ve Velvarech.

SBOR HASIČSKÝ V BZENCI

„Město Bzenec leží na rovině a má 717 domů s převládající krytbou křidlicovou. V obci provozuje se zelinářství, vinařství, a obchod semen. Dobrovolný sbor hasičský byl založen v roce 1882 a zakladatelem jeho byl Jan Rychman, stavitel ve Bzenci, narodil se v r. 1843, tamtéž. Téhož času byl starostou obce František Bezchleb, měšťan. V obecní radě byli: Pavel Kutný a Josef Orlický, měšťané Pavel Žiha a Pavel Goliáš. Tito všichni byli sboru hasičskému přízniví.

Prvním předsedou sboru byl František Bezchleb, náčelníkem Jan Rychman a jednatelem František Odstrčil, nadučitel. Téhož času byli členy (mimo níže uvedené) Štěpán Daněček, Štěpán Jakob, Antonín Jindra, Jan Jelínek, Pavel Kučera, František Kumpán, Antonín Novák, Tomáš Otépka, Cyril Pintera, Filip Procházka, František Rychman, František Rogoš, Leopold Skála, Matěj a Karel Sýkora, František Šťastný, Josef Sás, Jan Tvrdý, Josef Vysloužil, Čeněk Valíček a Josef Žitný. Sbor trvá 16 roků.

Nyní jest předsedou sboru Josef Orlický, měšťan a obchodník, narodil se v roce 1850 v Bzenci, náčelníkem Jan Rychman, měšťan a stavitel v Bzenci, jednatelem Josef Vlášek, stavitel v Bzenci, nar. 1870 v Letech. Členy sboru jsou: Pavel Biča, Cyril Brázda, Jan Brázda, Jan Flesner, Ferdinant Förster, Filip Goldmann, František Goliáš, Petr Jagoš, František Jeníček, Heřman Ježek, František Julius, Štěpán Juřica, Antonín Komárek, Pavel Kutný, Čeněk Kuchař, Jiří Kováč, František Mareček, František Michálík, Josef Orlický, Filip Procházka, Pumprlík, Vincenc Rajskub, Jan Sýkora, Matys Staněk, Cyril Souček, František Sýkora, František a Antonín Tvarůžek, Edmund Ulbrecht, František Valštýn, Vít Vojtěch, Valda, František Vitásek, Jindřich Veselý, Josef Vlášek a Zicháček. Sbor má 1 čtyřkolovku, 1 sundávací dvoukolovku s nutným nářadím, 1 vozovou lejtu a 1 posunovací jednoduchý žebřík, 4 kamzíkové žebře, 2 obyčejné žebře, 2 dvoukolové káry, pak kopále, motyky, háky, vidle, pochodně atd. vše v úhrnné ceně 2 700 zl., Sbor se zúčastnil dosud 47 požárů.“

ZÁZNAMY Z MĚSTSKÝCH KRONIK

Záznamy a události jsou zaznamenány pokud se nám v kronikách dochovaly, jakož i z podání svědků a jiných důvěrných osob dopátrali. Památník, ať dodává přítomným sílu k životu a naději k práci a námaze, k obětem a utrpením, v budoucích nechť rozněcuje lásku k hasičům, jeho řádům a zvětšuje v nich sílu, důvěru a odvahu. Tak stojí v městských kronikách.

Přehled největších událostí zaznamenaných v kronikách od roku 1919.

6. 1. 1919 – vyhořela kůlna Antonína Magnise, kterou měl pronajatou Eduard Fürst. Požár založily děti.

13. 5. 1920 – v noci vyhořela koupelna a plovárna Leopolda Skály. Úmyslné zapálení, dále vytrhali stavidla a mříže rybníka, aby zničili násadu ryb.

13. 5. 1921 – v noci shořelo panu Josefu Deutschovi prádlo a nábytek v domku č. 755. Neopatrné zacházení se svíčkou.

17. 9. 1921 – vznikl požár v domě č. 279 u pana Františka Karnůfka. Požár zničil dochovou střechu, zásoby zeleniny a semen.

17. 12. 1921 – požár zničil střechu u paní Anny Klučkové č. 771. Škody činily asi 3 000,- Kč.

rok 1922 – nebylo v Bzenci žádného ohně.

15. 8. 1923 – chytla od žhavého popela kůlna a chlévy Antonína Němečka č. 469. Škoda byla velmi malá.

6. 4. 1925 – v 6:30 hodin vypukl požár ve stáji Antonína Eichlera v domě č. 647. Požár činil škody za 3 000,- Kč.

1. 8. 1927 – strhla se bouře, náměstí a silnice byly zaplaveny vodou a bahnem. Silnice se staly pro provoz nesjízdné. Při pomocných pracích zejména při uvolňování kanálů a odvádění vody zúčastnil se i místní hasičský sbor. Koncem roku byl upraven na náklad obce z bývalého zámeckého rybníka odpad vody a byl vybudován v ulici Vracovská na místě bývalého močálu. Nádrž na vodu bude sloužit pro potřeby hasičům v případě požáru. Úprava si vyžádala náklady za 5 264,16 Kč.

16. 8. 1928 – v brzkých ranních hodinách vypukl na půdě stolaře Františka Novosada z neznámých příčin požár, který se záhy rozšířil dále. Požárem byly postiženi také: krejčí Dušek, Piskoř, Jančí, Kotek a Glasser. Domy, které byly kryty šindelem padly ohni za oběť. Novosadovi shořelo všechno nářadí a mnoho dřeva. Požár se velmi rychle rozšířil a po pár hodinách byl teprve lokalizován. Při záchranných pracích se vyznamenal oddíl skautů z Bratislavy, který tábořil ve Bzenci. Tito chlapci společně pracovali usilovně do konce požáru. Dva členové zdejšího hasičského sboru Petr Student a K. Baďura, jakož i stolář Novosad utrpěli při záchranných akcích lehčí zranění a popáleniny. Škoda způsobená požárem činila 140 000,- Kč.

27. 5. 1929 – o půl 1 hodině v noci vypukl požár domku Filomény Růžicové č. 296. Dochová střecha shořela úplně celá. Příčina ohně nebyla zjištěna.

23. 7. 1929 – po 12 hodině noční shořela došková střecha na domku Josefa Daněčka č. 535. Příčina nemohla být zjištěna.

25. 10. 1929 – o 4 hodině ranní vyhořela kůlna se dřevem, náležející Karlu Rosovi č. 304.

9. 11. 1929 – o 4 hodině odpoledne vypukl na střeše domku Josefa Klimka č. 738, z neznámé příčiny oheň. Požár byl včas zpozorován a ihned domácími lidmi uhašen.

10. 3. 1930 – o 2 hodině v noci vyhořel hostinec „Krčma“. Obyvatelé domku byli v hlubokém spánku, teprve vojíni zdejšího dělostřeleckého pluku vylomili dveře a obyvatele vzbudili, když celý dům byl v plamenech. Oheň byl uhašen, ale střecha lehla popelem. Příčina ohně nemohla být zjištěna.

2. 7. 1930 – o půl 1 hodině zazněla do temné noci ohromná rána a vzápětí ozářila se celá obloha jasným světlem. Lidé polekáni, probírali se ze spánku a spěchali k oknům, aby zvěděli, co se přihodilo. Signál hasičské trubky, volání „hoří“, zmatené hlasy a hluk neklamně dosvědčovaly, že běží zde o požár většího rozsahu. Hořelo bývalé skladiště hospodářských plodin, později strojní mlýn mlynáře Jana Švédy a veškerá námaha hasičů a místní posádky požár zdolat, ukázala se marnou. Budova shořela úplně i s vnitřním zařízením a jen ohořelé a výbuchem pobourané stěny, dosud naznačují dílo zkázy. Na místo se dostavila četnická pátrací hlídka z Uherského Hradiště, jelikož podle zjištěných okolností dalo se bezpečně usuzovat, že požár byl založen za účelem vyplacení vysoké pojistky. Za původce označení sám majitel, který během několika let několikrát vyhořel, nikdy se nepodařilo jej ze žhářství usvědčit.

22. 6. 1930 – konala se na paměť padesátiletého trvání dobrovolného hasičského sboru jubilejní slavnost, při níž městská rada přidala sboru novou motorovou stříkačku a zástupce hasičstva moravského dekoroval nejstarší členy hasičstva. Dopoledne uvítali hosty, načež náčelník moravské zemské jednoty hasičské z Brna promluvil k shromážděným hasičům ze Bzence, Vracova, Domanína, Ostrohu a k přítomným divákům a hostům. Potom byl nejstarší a zakládající člen sboru, stavitel Jan Rychman dekorován nejvyšším hasičským vyznamenáním – zlatým záslužným křížem. Jan Rychman byl po padesát let velitelem hasičského sboru, dlouholetým župním velitelem a starostou hasičské župy X., která nese po něm jméno. Za čtyřicetiletou činnost členové sboru Max Látal, Jiří Kováč, Jan Raiskup, Čeněk Raiskup a Karel Novotný. Odpoledne konalo se požární cvičení, při němž byla vyzkoušena nová stříkačka, načež následovalo defilé všech účastníků hasičstva a koncert na náměstí. Motorová stříkačka stála 45 000,- Kč, obec darovala na zakoupení této stříkačky 20 000,-Kč, ostatek hrazen výtěžkem pořádaných zábav, dary korporací a jedinců.

18. 12. 1930 – ke 4 hodině ranní vypukl v domě č. 13 u pana Berky požár. Zničil střechu a si 20 q sena, které bylo uloženo na půdě. Příčina požáru nebyla zjištěna.

16. 1. 1931 – zemřel stavitel Jan Rychman ve stáří 88 let. Pochován byl za veliké účasti hasičstva, sokolstva a občanstva.

18. 8. 1931 – o půl 5 hodině ráno vypukl oheň ve stolářské dílně pana Jaroslava Němce v ulici Olšovské. Dílna v krátké době celá vyhořela a požár zničil pilu, veškeré strojní a stolářské nářadí. Na půdě pak značné zásoby dřeva. Hasičům se nepodařilo oheň lokalizovat a škoda dosáhla na 150 000,- Kč.

15. 2. 1932 – městským zastupitelstvem bylo usneseno darovat staveniště na dům – zbrojnici. Hasičům zbývala část zahrady při domě č. 85 se nacházející, s jejími navrhovanými plochami funkcionáři sboru neprojevili souhlas.

V rámci oslav padesátiletého trvání hasičského sboru, odbývané dne 16. ledna, byla uskutečněna padesátá valná hromada za účasti funkcionářů hasičstva, zástupců místních korporací i okolních sborů a menšího počtu vlastního členstva. Na schůzi s pietou vzpomenuto velezasloužilé činnosti nedávno zesnulého zakladatele sboru, stavitele Jana Rychmana.

Ve dnech 14. – 15. května stal se Bzenec dostaveníčkem celé Jižní Moravy a zhostil se též deputace hasičstva ze Slovenska. V uvedených dnech vzpomínáme výročí padesátiletého trvání místního dobrovolného hasičského sboru, kterážto slavnost spojena se sjezdem hasičstva X. župy Rychmanovy. V sobotu dne 14. května se sehráno divadelní představení „Tulácká krev“. Vlastní slavnost se odbývala v neděli dne 15. května, kdy zvláštní vzpomínkou uctění u pomníku padlých ze světové války odkud se nevrátili všichni. Po zpětném průvodu na náměstí a projevech před radnicí došlo k jmenování čestných členů a dekorování zasloužilých bývalých činovníků sboru. Odpoledne předvedeno poplachové cvičení místním sborem na náměstí, nato se vydařila slovácká slavnost v zámecké zahradě. I po finanční stránce může sbor s uspokojením pohlížet na slavnost, z níž při příjmech 12 000,- Kč, získal čistých 3 000,- Kč.

15. 11. 1932 – vypukl oheň v domku Josefa Vaštice. Ačkoli hasiči přijeli ihned a snažili se oheň uhasit, shořel celý domek, čímž postižený utrpěl škodu 100 000,- Kč.

8. 4. 1933 – v brzkých ranních hodinách vypukl v rafinérii lihu Fürstově požár. Z dosud neznámých příčin vzňal se v rafinérii benzín a oheň se rozšířil dále po celé budově. Veškeré nádoby benzínu explodovaly. Brzkým příchodem hasičů s motorovou stříkačkou a za pomoci přítomného personálu, se podařilo oheň lokalizovat. Škoda byla vyčíslena na 40 000,- Kč a byla kryta pojištěním. Místní hasičský sbor obdržel od firmy Fürst 1 000,- Kč a od pojišťovny 2 000,- Kč za včasné a účinné zasáhnutí.

24. 1. 1934 – vznikl v hospodářském stavení zemědělsko-rolnickém a vinařské školy požár. Včasným zásahem hasičstva byl požár lokalizován.

17. 2. 1934 – vypukl požár v domě manželů Komárkových. Zničil střechu, zásoby a hořlavé části stavby. Příčiny obou požárů byly vyšetřovány, ale nezjištěn jejich původ.

V jedné letní noci shořelo složené dřevo rolníka Bukvalda z Olšovce. Požár lokalizován občany z Olšovce.

11. 12. 1935 – vznikl za značně silného větru z nezjištěné příčiny požár v hospodářském křídle rolníka v ulici Vracovská. Za rychlého přispění hasičů a pohotovosti spojové baterie dělostřeleckého pluku byl požár lokalizován.

rok 1936 – hasičská zbrojnice, která se nachází pod kostelem, leží celá svým zdivem pod zemí, takže v ní nářadí vlhne a kazí se. Při jednání o stavbě nové zbrojnice se stále měnily návrhy na staveniště, případně byly kladeny takové požadavky, že s nimi obec jako opatřovatelka zbrojnice nemohla souhlasit. Byla prodebatována různá stavební místa: plocha pod kostelem, plocha před školou v části farského dvora a pak plocha při nemovitosti č. 332 v Tyršově ulici. Po několika jednáních dochází k rozhodnutí městského zastupitelstva, které dává pro naznačený účel k dispozici plochu pod kostelem a poskytuje bezplatně písek a dřevo s materiálem. Přispěje též na stavbu částkou 5 000,-Kč.

Do civilní protiletecké obrany se vhodně připojilo i hasičstvo. Uskutečnilo samaritánský kurs s 22 kursistkami. Obec zakoupila nejnaléhavější potřeby:

  • 3 masky á 151,-Kč
  • 2 masky á 245,-Kč
  • 2 asanační obleky á 580,-Kč

6. 6. 1937 – konala se slavnost odhalení slavnostní desky zemřelému hasičskému a sokolnickému pracovníku Janu Rychmanovi. Odhalení desky na jeho domě č. 306.

12. 8. 1938 – odpoledne se přihnala bouře. Blesk způsobil požár domku manželů Jakuba a Antonie Čechových. Shořela střecha s částí dvorního traktu.

I letos bylo několikrát jednáno o stavbě hasičské zbrojnice. Hasiči předložili návrh architekta Gajovského na postavení hasičského domu, ovšem bylo třeba zjistit výši nákladů, kterou funkcí byl pověřen stavitel Holomek. Obec uvažovala, že by při té příležitosti vyřešila plynovou komoru pro civilní protileteckou obranu.

Rok 1940 – vyřešení otázky hasičské zbrojnice rozbouřil již po dlouhou řadu let klidnou hladinu potřebné spolupráce mezi obcí a sborem dobrovolných hasičů. Na mimořádné valné hromadě 16. května bylo rozhodnuto, že se ruší hasičský dobrovolný sbor. Hned na to ustanovili potřebnou pohotovostní jednotku ze zaměstnanců obce.

8. 7. 1940 – v městském zastupitelstvu bylo rozhodnuto, že se zbrojnice na zahrádce pod kostelem postaví nákladem 250 000,- Kč, na nákup výstroje se počítalo 50 000,- Kč.

20. 8. 1940 – odvolává městské zastupitelstvo darování plochy a dává v náhradu plochu při domě č. 332. Stavbu rozhodl s konečnou platností okresní vrchní komisař. Obec vypisuje soutěž na stavbu, podle připravených plánů a zadává stavbu bzeneckým stavitelským spojeným firmám Holomek a Kozina za obnos 345 210,70 Kč. Když byla zbrojnice ve stavbě, usneslo se zastupitelstvo, že stavbu zvýší v části vlastní budovy o druhé patro, čímž se zvýšil stavební náklad o 30 000,- Kč.

29. 9. 1940 – vypukl požár u rolníka Františka Jelínka v Bzinské ulici č. 260. Shořela stodola a veškeré zásoby.

16. 10. 1940 – hořelo v továrně na nábytek firmy Ladislav Čmelík. Včasným zákrokem byl požár lokalizován.

18. 10. 1940 – obdržel hasičský sbor motorovou stříkačku.

21. 10. 1940 – obdržel hasičský sbor velký posuvný žebřík.

Rok 1941 – hasičská zbrojnice na podzim kolaudována a 16. listopadu za přítomnosti zástupců obce i hasičstva předána ke svému účelu.

Rok 1942 – hasičský sbor vzpomněl 60. výročí svého trvání operetou „Děvče z předměstí“, sehranou v sokolovně. V důsledku vládního nařízení musí hasičské sbory předat svůj majetek obci, jež přebírají tím práva, ale i závazky sborů. Majetek sboru byl oceněn částkou 12 759,40 Kč, kteroužto částku muselo město Bzenec zaplatit Sboru českého hasičstva. Stavba hasičské zbrojnice vyčíslena na 311 780,50 Kč.

Rok 1948 – velmi důležitým činitelem v Bzenci je Hasičský spolek, jehož náčelníkem je známý „hasič tělem i duší“ pan František Ulbrecht, jenž svůj život zasvětil ve prospěch hasičstva. Spolek má velmi pěkně a účelně postavenou zbrojnici. Je motorizován a pokud jde o výzbroj, výstroj i výcvik plně na výši.

10. 3. 1952 – v brzkých ranních hodinách vypukl v zámecké budově, a to na půdě, požár. Oheň se velmi rychle šířil. Shořela jen střecha. Druhé patro se stalo neobyvatelným. Příčina požáru nebyla zjištěna.

V květnu byla postavena a vysvěcena na Starém hradě socha sv. Floriána. Vytesal ji z pískovce místní kamenosochař Ignác Šišák.

Rok 1953 – při výroční valné hromadě si sbor připomněl 70. výročí založení. V tomto roce vstupuje do sboru nová krev – 17 chlapců a 17 dívek. Po zaškolení a výcviku se mládež zúčastňuje řady soutěží, které se v této době rozšířily. Rok 1953 byl poznamenán řadou silných průtrží mračen. Byla zatopena spousta sklepů a rodinných domků. Na náměstí byl skoro půlmetrový nános bláta.

V tomto roce byla provedena změna ve vedení sboru. Starostou se stává Pavel Bunža, velitelem František Ulbrecht, preventistou Karel Repík. Ve výboru dále pracovali Maxmilián Vytonský, Alois Skála a Petr Kožíšek.

Rok 1962 – při výroční členské schůzi bylo vzpomenuto osmdesátileté založení sboru. Je zaznamenána mírná stagnace členů. Aby se posílila 24-členná základna, bylo rozhodnuto o náboru mladých členů. Byly provedeny nové volby. Starostou byl zvolen Jan Samson, velitelem František Novotný. Ve výboru se objevila nová jména: Stanislav Švéda, Stanislav a Ludmila Strejčkovi, Jaroslav Vaněk. Revizorkou účtů se stala Marie Kučerová. Zásahová jednotka byla v letech 1953 – 1962 u 42 požárů. Sbor se zaměřuje na školení a výcvik v oblasti civilní obrany. Proškolují se a cvičí v podnicích a ve městě.

Požárnost v období 1963 – 1972 byla velká. Na území města vzniklo 67 požárů.

Rok 1972 – byl rokem 90. výročí založení sboru. Oslava se konala dva dny. Hasiči předvedli cvičení se sekyrami, námětové cvičení a soutěž 11. okrsku. Sbor byl vyznamenán medailí „Za příkladnou práci“.

Začátkem sedmdesátých let se utváří kolektiv mladých požárníků, pod vedením Ladislava Zímy. Zúčastňoval se soutěží nejen v okrese, ale i mimo něj. Úspěchy mladého kolektivu byly velmi dobré. V tomto roce mají hasiči také poprvé své zástupce v Městském národním výboru. Za poslance byly zvoleni paní Emílie Švédová a pan Jiří Holas.

Při 100. výročí založení sboru v roce 1982 má sbor 73 členů, z toho 12 žen. V té době funkci starosty sboru od roku 1981 zastává Miroslav Kuchař a velitele Jiří Skotnica. Oslava 100. výročí založení se konala v kulturním domě ve Bzenci. Byla provedena slavnostní schůze a večer byla uspořádána taneční zábava. Osmdesátá léta jsou velmi úspěšná, členové získávají odborné znalosti při získávání odznaku „Vzorný požárník II. a III. stupně“. Starosta s velitelem úspěšně ukončili studium na Ústřední dálkové škole v Bílých Poličanech. Do výzbroje v roce 1983 byla zařazena CAS 25 na podvozku Škoda 706 RTHP. O rok později byla technika doplněna o dopravní vozidlo AVIA 30 s PPS 12. V roce 1986 byl starosta sboru Miroslav Kuchař na celostátním sjezdu v Praze zvolen do Federálního výboru. Naše organizace se v 80. letech také pilně zapojila do brigádnické pomoci městu a výsadbě lesních stromků, kterých za ta léta vysadila cca 25 000 ks. V roce 1988 měla naše organizace 109 členů, z toho 27 žen. V 80 letech zasahovala naše jednotka u 81 požárů ve městě i mimo město. Největší požáry vznikaly na lesním porostu.

Po roce 1989, kdy přišla změna politického zřízení, ubylo i našich členů, kteří byli jenom tzv. do počtu. Stav se snížil ze 109 na 82. 28. září 1989 byl náš starosta zvolen na plenárním zasedání okresního výboru předsedou okresního výboru Hodonín. V 90. letech nastalo hodně změn v požární ochraně, a to především po mimořádném sjezdu, kde se provedla změna názvu organizace – ze Svazu požární ochrany na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Základní články se přejmenovaly na Sbory dobrovolných hasičů. Aktivita členů poklesla, neprovádějí se preventivní kontroly. Do praxe přichází vládou schválený Integrovaný záchranný systém. Naše jednotka je zařazena do JPO III. Velitel jednotky, jeho zástupci a strojníci musí splňovat odbornou způsobilost. V zásahové jednotce je zařazeno 18 členů.

110. výročí založení v roce 1992 bylo vzpomenuto slavností schůzí na hotelu „Lidový dům“.

Technika v 90. letech zůstává stejná, zásahová jednotka je vyzbrojena dle platných vyhlášek. Členové jsou proškoleni na radiostanice, někteří jsou způsobilí na dýchací techniku. Mládežnický kolektiv začátkem 90. let pod vedením pana Oldřicha Prokopa získává 2. místo na okresním kole hry Plamen. Činnost ve sboru z velké části udržuje jen zásahová jednotka. V roce 1990 jednotka zasahuje u 16 požárů.

V roce 1991 zasahováno u 13 požárů.

V roce 1992 – 5 x smetiště, 7 x les, 1 x sklep pod obchodním domem, dům pana Zdenka Kaštalána.

V roce 1993 – 11. ledna zahoření v domě paní Dedkové v Mlýnské ulici, 3 x jsme čerpali vodu ze zatopených sklepů, 27. května velký požár lesa – cca 10 ha, srpen požár stromu na Háji.

V roce 1994 – 8. ledna rodinný domek na Háji, 16. února brikety v uhelných skladech, 25. – 27. května po velké bouři zaplaveny učebny a laboratoře v konzervárenské průmyslovce, 29. července dřevo na nádraží v Moravském Písku, 30. července likvidace olejové skvrny na silnici a 3 x jsme byli na požáru smetiště.

V roce 1995 prochází Hasičská zbrojnice rekonstrukcí. Je provedena fasáda, oprava střech. V tomto roce je plně v platnosti Integrovaný záchranný systém. Zásahová jednotka se zúčastnila 10 x likvidace požáru na smetišti, 7 x suchá tráva, 6 x hořelo v rodinných domcích, 1 x v lese. Z toho jsme byli 6 x mimo město.

V roce 1996 zasahovala jednotka u 8 požárů a 3 x jsme čerpali vodu ze zatopených sklepů. Poslední požár v tomto roce vypukl 23. listopadu u pana Františka Indrucha v Barácích, který při něm uhořel.

Rok 1997 se zapsal do historie nejen našeho sboru, ale všech obyvatel severní a jižní Moravy velkými záplavami. Náš sbor vypomáhal ve Veselí nad Moravou a Moravském Písku:

  • 7. července jsme byli povoláni poprvé do Veselí nad Moravou, kde jsme stavěli hráze z pytlů s pískem. – 8. července jsme opět stavěli hráze a v části Milokošť jsme evakuovali obyvatele a zvířectvo. Po oba dny jsme byli nasazeni plných 14 hodin.
  • 10. července jsme od půl sedmé ráno v plné pohotovosti nasazeni ve Veselí. Čerpáme vodu a pomáháme obyvatelům evakuovat ještě zvířata a majetek. Tento den spadly ve Veselí první domy. Hlídkujeme celou noc a což je smutné i proti rabování.
  • 11. července v 01:30 hodin je naše jednotka jako první odvolána do Moravského Písku, kde se přihnala záplavová vlna, která byla očekávaná ve Veselí nad Moravou. Začínáme budit obyvatele v části Nedakoničky a Lesní ulice, aby se připravili k evakuaci. Ve 4 hodiny ráno bylo již v těchto částech půl metru vody. A v 7 hodin již 1,20 m vody. Je zaplaveno 27 domů. Provádíme také evakuaci v ulici Ostrožská. Na pomoc přijeli HZS z okresů Písek, Klatovy, SDH Žarošice, Vracov.
  • 12. července budujeme hráze pod viadukty na trati Břeclav – Přerov. Na této trati byla ve 22:00 hodin 11. července zastavena doprava. Příkaz zněl hlídat, aby se voda nedostala proti proudu po potoce Syrovínka do bzenecké čističky. Toto se nestalo, protože v noci z 12. na 13. července se protrhl násep na trati Brno – Veselí nad Moravou, který zadržoval podle odhadu 5 milionů kubíků vody. Tato průrva byla v délce 70 m.
  • 18. července jsme čerpali vodu v Agropodniku ve Bzenci.

V tomto roce zásahová jednotka také zasahovala u 21 požárů.

V roce 1998 se činnost našeho sboru opět oživuje. Je utvořeno družstvo mladých hasičů, které se zapojilo do celostátní hry Plamen, jejich vedoucí je Klára Kuchařová. V tomto roce se hrál nultý ročník fotbalového turnaje v Petrově a naše družstvo se ukázalo jako nejlepší. Zásahové družstvo je vybaveno dýchací technikou. Do výzbroje jsme dostali 4 dýchací kyslíkové přístroje zn. Saturn. Cisterna je vybavena vysílačkou. V tomto roce zásahová jednotka zasahovala 6. ledna na skládce dřeva na Přívoze, kde shořela odkorňovací linka za 1 200 000,- Kč. 17. ledna jsme vyjeli k požáru rodinného domku v Moravském Písku, 4 x jsme čerpali vodu ze zatopených sklepů, 31. května jsme pomáhali ve Vracově po přírodní katastrofě, kde se dvakrát přehnala velká průtrž mračen.

Rok 1999 byl rok poměrně teplý a suchý, proto jsme vypomáhali našemu městu s úpravou a zaléváním travnatého porostu na náměstí a zaléváním nově vysazených stromků v městském lese. Mladí hasiči se zapojili plně do hry Plamen a zúčastňovali se místních soutěží a memoriálů. Zásahové družstvo vyjíždělo k 12 požárům:

  • 8. ledna rodinný dům v Domaníně
  • 12. ledna rodinný dům v Žeravicích
  • 12. března rodinný dům v Bzenci
  • 5 x jsme vyjížděli na suchou trávu
  • 21. května požár auta
  • 20. srpna rodinný dům paní Kučerové v Bzinské ulici
  • 10. září zahradní domek ve Vracově
  • 13. září jsme hledali 2 ženy ze Bzence v lese, které zabloudily při sběru hub

V roce 2000 opět sbor pomáhá městu se zaléváním trávy na náměstí a stromků v lese. Vypomáháme při čištění potoka Syrovínky. Dětem se daří v soutěžích, jak v místních, tak ve hře Plamen. Zásahové družstvo je povoláno k 8 případům:

  • 29. února lesní porost
  • 9. března při velkém větru se utrhla střecha na kulturním domě, 3 x jsme vyjížděli k požárům kontejnerů, 1 x jsme čerpali vodu ze sklepa
  • 31. března hořela telefonní ústředna v Těmicích
  • 13. listopadu v Mlýnské ulici vyhořel dům pana Zálešáka, kterého jsme našli udušeného v tomto domě

V tomto roce se konal II. řádný sjezd SH ČMS ve Žďáru nad Sázavou, náš starosta Miroslav Kuchař byl zvolen za Jihomoravský kraj do Výkonného výboru ústředí SH ČMS.

V roce 2001 se dětem začalo velmi dařit, 1. místo na místní soutěži v Hroznové Lhotě. Dále obsazovaly místa v první pětici. Fotbalové družstvo opět vyhrálo turnaj, který byl pořádán u nás ve Bzenci na školním hřišti. Zásahová jednotka vyjížděla ke 4 požárům rákosí a suché trávy, k požáru staré stodoly do Domanína a 16. června byla jednotka povolána k požáru rodinného domu ve Vracově, kde majitelka uhořela.

STAROSTOVÉ A VELITELÉ OD ZALOŽENÍ SBORU

Starostové:

František Bezchleb 1882 – 1898

Josef Orlický 1898 – 1910

? 1910 – 1929

Petr Kožíšek 1929 – 1939

Jan Kuchař 1939 – 1941

František Kučera 1941 – 1946

Josef Novotný 1946 – 1953

Pavel Bunža 1953 – 1962

Jan Samson 1962 – 1966

Stanislav Švéda 1966 – 1968

Jan Samson 1968 – 1972

František Hrubý 1972 – 1978

Josef Indruch 1978 – 1980

Miroslav Kuchař 1980 – doposud

 

Velitelé:

Jan Rychman 1882 – 1929

? 1929 – 1939

Josef Kuchař 1939 – 1941

František Ulbrecht 1941 – 1953

Karel Repík 1953 – 1960

Miloš Somer 1960 – 1962

Franrišek Novotný 1962 – 1972

Josef Indruch 1972 – 1978

Stanislav Kmenta 1978 – 1980

Jiří Skotnica 1980 – 1992

Oldřich Prokop 1992 – 1993

Jan Urban 1993 – 1995

Josef Janík 1995 – 2000

Oldřich Prokop 2000 – doposud

ZÁVĚR

Milí čtenáři,

těmito několika stránkami jsem se snažil Vám přiblížit život bzeneckých hasičů za celých 120 let svého trvání. Jistě to nebyla léta jednoduchá. Někdy byly vytvořeny lehčí, jindy zase horší podmínky k tornu, aby náš sbor mohl plnit svoje hlavní poslání. Sbor dobrovolných hasičů ve Bzenci vždy sdružoval občany, kteří chtěli podle svých možností pomoci bližním. Snažili se o to naši předkové, snažíme se o to i my. Cvičení mužstva, hašení požárů, péče o svěřenou techniku, brigádnická výpomoc, to je jen malá část naší práce.

Nezapomínáme ani na naše starší členy, kteří byli v minulosti činnými hasiči. V našem sboru máme dva nositele nejvyššího vyznamenání, které se uděluje v Přibyslavském zámku: pan Jaroslav Vaněk a paní Emílie Švédová. V případě životního jubilea přicházíme s kytičkou a poděkováním. Stalo se také tradicí doprovázet naše zemřelé členy na jejich poslední cestě, kde se při důstojném rozloučení dostane zesnulému posledního poděkování. Naše vzpomínky na ně zůstávají.

V samém závěru, bych chtěl upřímně poděkovat za příkladnou spolupráci a maximální podporu v plnění našich povinností Městskému zastupitelstvu a Radě města Bzenec.

Miroslav Kuchař, starosta sboru

Vážení spoluobčané, vážení přátelé

Do rukou se nám dostaly stránky, které daly nahlédnout do života Sboru dobrovolných hasičů, který si v těchto dnech připomíná svoje významné výročí. Před 120 lety založili naši předkové tento spolek, aby tak společné chránili majetek nejen svůj, ale i svých spoluobčanů. A nejen to, tak jako všude v okolí, tak i u nás se léty stal sbor významným nositelem řady společenských aktivit a činností, stal se i součástí běžného i svátečního života ve městě. Po celou tu dobu spolek obstál, plnil svoje poslání, v dobách těžkých, svobodě nepřejících, stmeloval. Má se i dnes čile k světu. Bere na sebe i dnes dobrovolně velký závazek pomoci ochránit zdraví a majetek občanů města i širokého okolí. Poděkujme svým spoluobčanům za obětavou, náročnou činnost. Popřejme jim k jejich významnému jubileu úspěšné navázání na minulé aktivity. Vězte, že Rada města i zastupitelstvo si váží vaší práce. Máme zájem na tom, aby Sbor dobrovolných hasičů plnil co nejlépe své poslání. V rámci možností chceme i nadále podporovat tuto vaši nezastupitelnou činnost. Přejeme si, abyste byli dobře připraveni kdykoliv zasáhnout při nepředvídaných událostech a zároveň si přejeme, abyste moc práce neměli.

Ing. Arch. Ivan Černý – starosta města

Mgr. Miloslav Janík – místostarosta města

Zde publikovanou brožuru si můžete stáhnout pro nekomerční účely jako soubor formátu PDF.