Nález „bzeneckého pokladu” v roce 1935

V roce 1935 krátce po srpnových povodních, objevil se v řečišti potoka Syrovínky pařez staré olše. Vadil však volnému odtoku vody, která kvůli tomu narážela na protější břeh, který se poté začal sesouvat. Tato komplikace brzy vedla město k tomu, aby se starý pařez z řečiště odstranil a povolala k tomu určené dělníky. Ti však při jeho vysekávání ke svému údivu zjistili, že při vytrhávání jeho zbytků unikají do vody malinké bílé kotoučky. Při jejich zkoumání zjistili, že se jedná o drobné stříbrné mince. Dělník Stanislav Svobodník vzal pár těchto penízků na prozkoumání svému bývalému učiteli Ctiboru Šťastnému, který v nich poznal denáry údělných knížat moravských z přelomu 11. a 12. století.

Poté co se podařilo zajistit téměř celý nález, byl jmenovaným učitelem podrobně prostudován a popsán. Bylo zjištěno 8 druhů mincí, z nichž do té doby byly známy a popsány jen 2 druhy. Byly to:

  1. denárek Svatopluka, údělného knížete olomouckého (1095 – 1107) 2 ks 15 mm v průměru, váha 0,355 g, podrobně byl již popsán v díle E. Fialy: České denáry;
  2. stejný panovník – 1 kus – průměr 15,5 mm, váha 0,310 g;
  3. denár Vladislava I. (1110 – 1113), údělného knížete olomouckého 1 kus – průměr 15 mm, váha 0,318 g;
  4. denár Otty II. Černého (1107 – 1110) – (1113 – 1125), údělného knížete olomouckého 2 kusy – průměr 15,5 mm, váha 0,470 g;
  5. denár téhož panovníka, 5 kusů, průměr 16,5 mm, váha 0,585 g;
  6. denár Václava, údělného knížete olomouckého (1125 – 1130) 1 kus – průměr 16 mm, váha 0,370 g, podrobně byl již popsán v díle E. Fialy: České denáry;
  7. denár brněnského mezivládí – 1 kus, průměr 16 mm, váha 0,370 g;
  8. půldenár olomouckého údělu (z jedné strany bez ražby) asi pod správou českého knížete Soběslava (1124 – 1125) 36 kusů velmi zachovalých, průměr 13 mm, váha 0,376 g.

Tyto mince byly vloženy do váčku, který se později rozsypal, a byly vloženy do země pod kořeny olše nejspíše kolem roku 1125 – 1130. Dříve tudy totiž řečiště Syrovínky vůbec nevedlo a bylo sem nasměrováno až v době její regulace v první polovině 20. století. Z toho lze usoudit, že za těch 900 let zde bylo naplaveno zhruba 3 a půl metru hlíny oproti původnímu terénu! Nález také dokazuje, že byl do země uložen člověkem s vazbou na majitele hradu (tedy údělným knížetem nebo jeho zástupcem), pokud tedy již v té době hrad existoval, nebo majitelem dvora, na jehož přímé ose 100 metrů jižním směrem byl váček s penězi zakopán. Původní majitel peněz si zřejmě na památku uschovával jednotlivé penízky od různých údělných knížat, kteří se vystřídali v rozpětí asi 30 let jen v ojedinělých kusech (Svatopluk, Vladislav, Otta II., Václav a snad Soběslav), a půldenárky olomouckého údělu, kterých bylo nejvíce a nejzachovalejší, dostal asi jako žold nebo odměnu.

Denáry č. 1 a č. 6 byly popsány v díle E. Fialy: „České denáry”, ostatní popsal v Numismatickém časopise československém v ročníku XII. učitel a pozdější ředitel bzenecké školy Ctibor Šťastný. Nález byl rozdělen na tři části a to první část v zastoupení celého nálezu (8 druhů) zůstala v rukou pana Šťastného, druhá část byla darována zemskému muzeu v Brně, třetí část pak dána městskému archívu v Bzenci, 2 kusy byly poté vystaveny v muzeu v Praze.

Obrazová příloha

Denár Vladislava I. (1110 – 1113), údělného knížete olomouckého

Denár Svatopluka (1095 – 1107), údělného knížete olomouckého

Denár Otty II. Černého (1107 – 1110) – (1113 – 1125), údělného knížete olomouckého