Zpráva kronikáře za rok 1935

Správní výbor jednoty pověřil mne koncem roku 1934 abych napsal kroniku, nebo snad jakési dějiny naší jednoty. K loňské valné hromadě měl jsem jen začátek své práce, proto jsem ani zprávy nepodával.

Bratr čestný starosta jednoty Dr. R. Polášek před několika lety koupil objemnou pěkně v kůži vázanou knihu a mne byla vložena povinnost tu knihu obsahem dějů od založení až do doby přítomné vyplnit. Rád jsem přijal tento úkol, poněvadž mě podobné věci baví (mám pro sebe a svou rodinu založenou kroniku), ale když jsem se dal do práce, poznal jsem, že mám před sebou úlohu snad na několik let. Byl bych velmi rád a sám se sebou spokojen, kdybych úkol mi uložený v dohledné době zdolal. Psáti kroniku za více než padesát let není práce snadná, zvláště zpracování těch prvních dějů, z nichž je tak málo zachovaných dokladů.

Kroniku jsem zahájil stručným úvodem, v němž jsem v hrubých rysech vylíčil náš Bzenec v ohledu kulturním, hmotném i politickém, aby každý, kdo bude ty stránky další číst, udělal si obrázek prostředí, v němž jednota naše začínala svůj život. Pak následuje stať národohospodářská a konečně události samé – založení jednoty a její další život, hned rušný a hned zase skomírající, tak jak to okolnosti dovolovaly a jak agilně členové jednoty si počínali, jednotu vedli, burcovali líné a pohodlné atd., jak se navzájem podporovali nebo spíše potírali a se poráželi a spolkově i odpravovali. Všecky možné odstíny slovanské povahy se tam najdou.

Nebudu se o obsahu mé práce více šířiti, oznamuji valné hromadě nakonec jen to, že dospěl jsem se svou prací až do r. 1900 (napsáno mám jen po r. 1898, poslední dva roky mám v rukopise) a nyní přáním by bylo, abych vám mohl, pověříte-li mne dále touto prací, oznámiti na příští valné hromadě, že jsem se hodně přiblížil době přítomné.

Kroniku jsem přinesl se sebou a kdo se o tu práci zajímá, prosím, by si ji prohlédl.

Ku konci podotýkám, že jsem měl v úmyslu ji ještě vyzdobiti nějakými kresbami, ale vadí tomu trochu papír, který se k tomu účelu málo hodí. Je sice silný, ale málo klížený. Musíme se tudíž spokojiti jen s psaným obsahem.

V lednu 1936

Ctibor Šťastný, kronikář