Zpráva kinoodboru za rok 1940

V roce 1940 snažili jsme pracovati jako obvykle plnou parou a práce kinoodboru projevila se opětně v dobrém výsledku.

Odehráli jsme loni celkem 91 filmů a z nich bylo:

  • 29 českých,
  • 29 německých,
  • 33 anglických.

Z těchto filmů bylo:

  • 54 dramat,
  • 33 veseloher,
  • 2 přírodní,
  • 1 poučný,
  • 1 senzační.

Kromě těchto filmů odehráli jsme ještě:

  • 52 týdeníků,
  • 10 grotesek,
  • 7 kouzelných koberců,
  • 51 reklamních snímků.

Kulturně výchovných filmů jsme odehráli celkem 16, z nich 11 českých, 4 německé a 1 anglický.

Mládeži přístupných filmů bylo 30 a z nich vhodné jsme odehráli také mládeži ve 20 představeních.

Všechny filmy odehráli jsme ve 218 představeních a sice:

  • 23 filmů při 1 představení,
  • 25 filmů při 2 představeních,
  • 35 filmů při 3 představeních,
  • 5 filmů při 4 představeních,
  • 2 filmy při 5 představeních,
  • 1 film při 10 představeních.

Poslední film „To byl český muzikant“, za rok dvakráte na programu film náš, z našeho prostředí a jako takový také vždycky krásný.

Pracovali jsme loni s 14 půjčovnami a odebrali jsme od:

  • Elektafilmu 15,
  • Slaviafilmu 11,
  • Lucernafilmu 9,
  • Nationalfilmu 4,
  • Bromfilmu 2,
  • Socháňové 4,
  • MGM 10,
  • Foxfilmu 10,
  • Radiofilmu 1,
  • Paramountu 3,
  • Ufafilmu 6,
  • Universalu 5,
  • Tobisu 10,
  • United Artist 1.

S půjčovnami vycházeli jsme velmi dobře a neměli jsme vůbec žádných nedorozumění.

Kino vyrovnalo veškeré své povinnosti jak u půjčoven, tak i oproti úřadům a nemáme žádných nedoplatků.

Za loňský rok zvýšil se nám obrat, ale současně se také zvýšila režie, a to v důsledku zhoršených podmínek půjčoven a jiných. Přes to můžeme býti s výsledky finančními spokojeni.

Licence kina běží do 30. dubna 1941 a musíme již podati žádost o její obnovu.

Usnesení župního kinoodboru a nařízení Č.O.S. dodržujeme. Schůzí těchto odborů zúčastňuje se vedoucí kina.

V kinoodboru našem nenastalo žádných změn. Schůze konány byly jen 2 a jinak zpráva za kino je podávána v každé pravidelné schůzi výboru.

Prázdniny jsme neměli.

Snažili jsme se také „jako kinaři“ propagovati naše město filmem a podařilo se nám aspoň to, že památná bzenecká lípa zámecká byla zařazena do květnového čísla týdeníku Aktualita.

Organizovali jsme v červenci zájezd význačných filmových pracovníků a zástupců úřadů z „Filmových žní ve Zlíně“ do Bzence a žel, že nepříznivé počasí odradilo od zájezdu jisté návštěvníky, či návštěvnice, na které zde mnozí čekali.

Ve zpravodaji „Filmových žní ve Zlíně“ jsme se pak dodatečně dočetli, že zájezd do Bzence byl vlastně zlatým hřebem Filmových žní. Mnozí účastníci vzpomínají na Bzenec ještě dnes.

Báseň napsaná účastníkem výpravy při té příležitosti jako „Pozdrav Bzeneckým“ je připojena k této zprávě.

Loňského roku bylo vydáno mnoho pokynů, nařízení a nastaly také mnohé změny v předpisech pro kina. Zmiňujeme se jenom o nejdůležitějších, vydaných úřady a pak Svazem majitelů kin, a to:

  • nařízeno jednotné účetnictví pro kina,
  • nařízena kontrola v kinech,
  • nařízeno povinné hraní týdeníků a týdeníků se zprávami z bojiště,
  • nařízeno povinné pojištění filmů,
  • nařízeno povinné promítání úředních diapozitivů,
  • nařízen způsob uvádění opozdivších se návštěvníků při předvádění týdeníků-proslovech,
  • nařízeno dvojjazyčné označení podniku, reklam apod.,
  • nařízena úprava cen vstupného od 29. 11. 1940,
  • nařízeno představení pro Národní pomoc,
  • nařízeno povinné členství ve Svazu sokolských a jiných biografů,
  • vydán zákaz volných a studentských vstupenek,
  • vydán zákaz zkracování filmů,
  • vydán zákaz uměleckých produkcí při představeních,
  • vydán zákaz dětských představení z normálních programů.

Ustanoveny dále obchodní podmínky od 15. května 1940, ujasněno, které filmy jsou přístupny mladistvým, dohodnuto vyrovnání autorských poplatků za uplynulá léta a od 1. 10. 1940 upravena daň z obratu.

V říjnu 1940 provedena byla úřední revize kina. Vytknuté závady z části jsme již odstranili a ostatní odstraníme v nejbližší době patřičnou adaptací, schválenou výborem jednoty.

Upozorňujeme poznovu všechno členstvo na důležitost bezpodmínečného respektování všech pokynů a nařízení.

Dozor v kině vykonává kinoodbor, zostřený pak úřední osoby a kromě toho mnohdy ještě i osoby jiné, o nichž snad ani nevíme, že jsou v hledišti.

Uvaděči sami musí toho vždy dbáti a snažiti se předejíti nepředloženostem v zárodku sledováním hlediště za hry, v přestávce a upozorňovat členy kinoodboru.

Chceme míti pořádek a klid. Zodpovídáme za podnik osobně a vyžadujeme proto dochvilnost a naprostou přesnost v konání povinností všude a také i v kině.

Rádi uslyšíme z řad našich návštěvníků zprávy o tom, s čím byli spokojeni, co by mohlo býti u nás lepší a zajisté se vynasnažíme, aby prostředí, do něhož přicházejí bylo vždy příjemné.

Předesíláme však, že mnohé musíme zařizovati, o čemž již napřed víme, že nebude dosti vhodné pro návštěvníky, ale za to nutné pro podnik.

Ku konci zprávy děkujeme našim milým návštěvníkům za projevovanou důvěru a všem v kině zaměstnaným za ochotnou a obětavou spolupráci.

Zdar do nového roku!

Ve Bzenci v lednu 1941.

Mann, vedoucí kina

 

Příloha: Báseň „Pozdrav Bzeneckým“, který napsal Karel Smrž, který se účastnil zájezdu do Bzence z „Filmových žní ve Zlíně“.

 

Pozdrav Bzeneckým

Napsal Karel Smrž. O hudební doprovod mohou se ucházeti přítomní skladatelé.
 
Nad chmurami a mraky všemi,

my zavítali v moravskou zemi,

by melodie zazněla nám jiná,

z pracovních mrakodrapů Zlína,

kde divák zůstal zcela okouzlen a němý,

nad zdařilými Filmovými žněmi.

 

Však dovolte, abych pousmál se tence:

Co je to proti kouzlům Bzence?

O tom už přece kdáká každá slípka,

že Bzenec město je, kde teče skvostná „Lipka“,

jež hlavu jasní, otevírá ústa.

 

Každý tu na své přijde podle svého gusta,

každý tu roste do vtipu i do krásy,

proto, že je tu ovar, uzené i klobásy

a po vínu, jak dnes už málo kde se stává,

též výborná a pravá černá káva.

Každého producenta volám, aby Bzenec byl mu

příkladem dobrého a hodnotného filmu.

 

Zde, v chládku sklepa, jestli chcete,

spatříte jistě též Pernicu – markraběte.

A štěstí takové vás hned nepotká,

abyste slyšel mluvit E. Sirotka.

A žádný věřte mi tu ani nedýchá,

když slova pádná hřmějí Elbla Jindřicha.

Kdo večer dal šarm a vtip a žár?

Kdo jiný nežli Ing. Mudroch Otakar.

Po práci denní následuje noční šichta,

kdo zahajuje ji, nu přece Jindřich Brichta.

A hudba? Taková mně věřte není doma,

jaká se line z houslí ředitele Faixe ba i režiséra Broma.

 

Do maličkého sviň se ovšem klubíčka,

kdo má harmoniku jsi neslyšel hrát Kubíčka.

Potom a na to zapomněl bych málem hnedka,

je redaktorem Černíkem tu zastoupená Četka.

 

Nu zkrátka myšlenky je třeba nechat doma teskné,

když všechno zpívá tu a třpytí se a leskne.

A proto dovolte, bych ještě jednou pousmál se tence

a připil na zdar našich milých hostitelů a přátel z Bzence.