Zpráva jednatele za rok 1930

Bratři a sestry!

Dnešní valnou hromadou ukončujeme nejen správní rok 1930, nýbrž i desetiletí života jednoty pod vlastním krovem. Různé slastné i těžké chvíle, tak jak život dovede běžet, za tuto dobu se v naší rodině vystřídaly.

Členstvo jednoty pamětlivo sokolského hesla „věčný ruch“ postaralo se plněním tohoto, aby stánek tento nejen dle jména, ale také splácením dluhů, byl opravdu náš. Z velké části byl tento úkol zdolán, a to v době kratší, nežli jsme očekávali.

Čas dělící nás od posledního našeho schůzování prolnut jest, jako léta předcházející – výsledky – jak po stránce tělovýchovné, vzdělávací, tak i hospodářské.

Nový náš hospodář br. Kuchař František nešetřil za dobu působení svým potem ani grošem jednoty. Nejtěžší úkol – úpravu letního cvičiště – na místě, kde před rokem stála stodola – zdolal hravě. Však si jen vzpomeňte, jaké jámy bylo nutno urovnávati. Již v prvních měsících léta dal toto cvičiště členstvu k dispozici. V srpnu mohli jsme zde pořádati již své veřejné cvičení.

Sotvaže byl s touto prací hotov, tu za pomoci br. Kotase a jiných, přivedl myšlenku sprch v život. Sprchy tyto snad první rok se mimo cvičících dostatečně nevžily, jistě ale v parnech let příštích budou lépe oceněny.

Zařízením jednoho pokojíčku s dvěma postelemi zbavil nás starostí – kam s návštěvou – musela-li tato ve Bzenci přenocovati. Členům ČOS propůjčujeme ji zdarma – za malý režijní poplatek.

Větší opravu vyžádala si střecha sklepu za šatnami. Klenba hrozila zřícením. Znovuzřídil br. Holomek. Úpravu čelní zdi přizpůsobil k práci mistra Kellera – br. Šťastný.

Vzdělávací sbor v čele s br. Kučerou absolvoval pěkný počet přednášek, a to proslovem před šikem, tak různými přednáškami, ve kterých přednáška br. podplukovníka Randáka z Olomouce zanechala hluboký dojem a který slíbil nám zase přijíti. Pak proslovy při akademiích a večírcích.

Významný byl rok třicátý tím, že dopřál nám těšiti se z osmdesátin br. prezidenta T. G. Masaryka. Svátek tento oslavovali jsme společně se státotvornými korporacemi, jistě nám všem utkvěla v paměti akademie se svými čísly zpěvnými, tělocvičnými a recitacemi.

Výnos 1 584,20 Kč z této akademie byl zaslán Masarykově lize proti tuberkulóze. K uctění této památky darovala jednota městské knihovně knihu br. prezidenta „Rusko a Evropa“.

Na projevené blahopřání zaslala nám kancelář br. prezidenta dík.

Dramatický odbor vhodným výběrem doplnil program kinový. Různá sdružení umělecká našla u nás útulek, bohužel nemůžeme říci, že vždy jsme byli uspokojeni.

Temnice (Těmice)  – tehdejší naše pobočka – velmi mile uvedla se pohostinsky vystoupením „Gazdina roba“.

Taneční hodiny vedené br. pokladníkem byly poněkud slaběji navštíveny.

Okrskový cvičitelský kurs byl navštíven jedním a župní cvičitelský kurs 2 členy.

Velmi nerad vzpomínám jakési nespojitosti ve cvičícím členstvu žen a mužů. I zde jako všude jinde – jedno slovíčko dá druhé – až jest z toho celá řeka. Výsledek – rozmrzelost zúčastněných, která se i dále přenáší.

Během roku vzdal se znechucen třenicemi br. Křížek náčelnictví. Nastoupil br. Brázda a po jeho odchodu převzal funkci br. Jan Koutný.

Přes tyto těžkosti zdá se mi, že cvičení samo tolik neutrpělo. Zúčastnili jsme se cvičení okolních jednot – pobočky v Temnicích; okrskového v Písku; krajského v Hodoníně a župního v Uh. Hradišti. Zde zacvičením pořadových sestavených br. Křížkem jsme se dobře umístily.

Věřím, že při dobré vůli máme možnost umístiti se v župě na mety – v naší předválečné jednotě obvyklé. Proto s chutí do toho.

Také, že bude potřebí ke společné práci, která nás čeká, každé paže člena – cvičícího i necvičícího

Neboť v roce 1932 chystá župa svůj župní slet do Bzence. Bude nutno včas vykonati přípravné práce – tedy již v tomto roce – čas kvapí. Proto každý, sestry a bratři, ať stojíte i mimo cvičících a výbor, přiložte ruce k dílu, až budete zavoláni.

Do téhož roku spadá sto let narozenin br. Miroslava Tyrše. Přemýšlejme o vhodném způsobu jak tuto chvíli si zvěčníme.

Naše žactvo bylo velmi vřele přijato na dětské besídce – nacvičená čísla sestrou náčelní a br. Kučerou – se líbila. Zvláště námořníci se nezapomenou. Nadílka v podobě čaje s párkem, kterou unavená drobotina obdržela, nebyla ani v jednom případu zamítnuta.

Asi ze žárlivosti k těmto úspěchům mladých ustanovilo se cvičitelské družstvo bratří starších. Cvičí každé úterý. Komu bratři čas a zdraví dovolí, přijďte své paže vyzkoušeti.

ČOS vzpomenula zásluh župního náčelníka br. Jaroslava Staše darováním plakety „Na stráž“, jistě vzácné uznání – blahopřáli jsme.

Pobočka v Temnicích dosáhla konečně svého osamostatnění. Na jejich valné hromadě tklivě rozloučil se za jednotu za účasti i jiných bratří br. Kotas proslovem.

Župa těšínská v rámci zájezdu do Hradiště vyslala nám dva hosty z naší pobočky Jablunkova – jistě se jim zde líbilo.

Darovali jsme na svěřence obnos 400 Kč.

Štěstí měli jsme zase na neznámého dárce, káplo zase 400 Kč příspěvku na okrojovací akci členstva a přáním, aby podělení stalo se ve smyslu rozdělení z r. 1929.

Na výzvu ČOS provedli jsme sbírku na nezaměstnané bratry a obnos 260 Kč poslán ústředí. Zbytek 50 Kč rozdán potřebnému žactvu cvičícímu.

Ještě jednu návštěvu jsme měli – br. Vlka – který se ale také dlouho nezdržel. Při té příležitosti opravil nám kulisy.

Revise činovníků provedená br. župním náčelníkem, jako obvykle dobře dopadla.

O výsledku našeho kina podají Vám zprávu příslušní činovníci. Jen krátce vzpomenu – představení na Štěpána. Nedorozumění mezi správou kina a návštěvníkem – případ byl i novinami oklepáván. Bratr Kotas, jak už to má ve zvyku – o vše se starati – žádal po poněkud později došlých návštěvnících předložení vstupenky, přičemž použil i služby dozorčího orgánu. Ale kámen úrazu – urážka – mnoho křiku – žádné vysvětlení nebylo příjmuto – výsledek znechucení práce činovníkům. Předpisy kinové licence – smysl pro povinnost a poctivost – nutí nás, abychom na těchto zodpovědných místech měli bratry, kteří v této těžké službě půjdou vždy vzpříma, jak se v tomto případě stalo.

Správní výbor absolvoval 14 výborových schůzí. V těchto bylo vyřízeno mimo korespondenci br. pokladníka, ředitele kina a náčelníka 154 dopisů došlých a 118 dopisů odeslaných.

Členů v roce 1930 přistoupilo 20 – 7 mužů a 13 žen. Přestalo býti členy 6 mužů a 10 žen. Tedy celkem přírůstek 4 členové a čítáme tak k 1. lednu 1931 256 členů.

Zástupce v župě měli jsme 2: br. Manna, který jest tam statistikářem a pak br. Kotase, který byl pověřen vedením župního kinoodboru a jest členem kinoodboru ČOS.

Končím svou jednatelskou zprávu a do dalšího období volám jednotě Zdar!

Bzenec 1. 2. 1931.