Zpráva jednatele za rok 1928

Bratři a sestry!

Uplynulý čas se nikdy nevrátí. Také my v našem spolkovém životě odbyli jsme si jednu časovou jednotku a nastává nám další rok činnosti.

Bývaly doby, kdy s úzkostí jsme navštěvovali valné hromady, kdy každý byl pln zvědavé nejistoty, jak jsme na tom hospodářsky.

Dnes můžeme býti klidni – již minuly tyto těžké doby. Nemáme sice ještě vyhráno, ale zlých konců se není třeba báti.  Ovšem nezastavujeme se na tomto bodě. Máme další cíle před sebou. Na prvém místě jest starostí příštího výboru rozluštiti a upraviti otázku letního cvičiště – umožněno jest to odprodejem stodoly. Velmi rádi podnikáme tuto práci neb máme na mysli potřeby naší dorůstající mládeže – od těchto očekáváme spolupráci a uznání, že činíme toto pro jejich dobro.

Druhá ožehavá otázka, která nás tísní, jest nevyhnutelná potřeba vyřešiti otázku této místnosti sloužící účelům vzdělávacím a zábavním. Sál prostě nedostačuje, jest tedy otázkou času, peněz a dobré vůle jak se rozhodnouti.

Mou povinností jest podati Vám obraz, co se během roku v naší jednotě podniklo. Tak tedy:

Odbočka naše Žeravice podala si žádost za své osamostatnění, župa schválila toto s podmínkou, když zaplatí dluh ČOS asi 1 000 Kč, dosud se tak nestalo. Druhá naše pobočka Temnice (Těmice) pokročila ku svému osamostatnění slibněji. Buduje vlastní tělocvičnu a budou-li bratři v Temnicích tak pokračovati, dočkáme se brzy jejich osamostatnění.

Dosti macešsky jsme se zachovali ku své svěřence Jablunkovu tohoto roku, poslali jsme menší dárek, za to, ale slibme si pro tento rok, že se dle možnosti zúčastníme zájezdu na krajský slet v Orlové ve dny Petro-Pavlovské v počtu nejhojnějším. Bezručův kraj si toho zaslouží.

Kulturní činnost jednoty žila již od valné hromady heslem – jubilejních oslav desátého výročí naší samostatnosti, na tomto poli pracovali jsme společně s bratry legionáři.

Jednota sehrála několik pěkných divadelních her, z nichž jedna – Česká srdéčka – zdařile sehrána v rámci oslav jubilejních – v přírodě, v zámeckém parku, při velmi pěkné návštěvě.

Výtěžek divadla z prvého května darován byl bratřím Bulharům, kteří postiženi byli katastrofálním zemětřesením.

K usnadnění divadelních scén na jevišti zakoupen od paní Sásové nábytek za obnos 300 Kč.

Musím na tomto místě podotknouti, že jednota naše stále jest žádána různými místními korporacemi za propůjčení sálu pro divadlo. Nemohli jsme však vyhověti zásadně nikomu mimo herce z povolání, jelikož nejsme ještě prosti dluhů. Pak také proto, že účinkující u těchto zájemců z 90 % jsou členy našeho dramatického odboru – tedy nic nového nepodají – náš dramatický odbor by se zbytečně tříštil. Volám Vás bratři a sestry, kteří rádi po prknech chodíte, k součinnosti do našeho dramatického odboru, a pak bude-li nás více, jistě podáme věci výpravnější.

Dne 6. července zúčastnila se jednota naše spolu se všemi pokrokovými spolky oslav Husových. Večer náš dramatický odbor spolu s církví československou sehrál zdařilé divadlo „Mistr Jan Hus“.

Dne 15. srpna pořádán zahradní koncert – dvojitý program kinový a večer obvyklá taneční zábava.

Ze společné slavnosti s br. legionáři v rámci oslav samostatnosti sešlo prostě z důvodu, že byly prázdniny – neměli jsme pracovníků.

Vlastní jubilejní oslavy zahájeny pod protektorátem městské rady za součinnosti místní posádky a všech státotvorných korporací dne 27. října, v předvečer národního svátku, lampionovým průvodem nádherně osvětleným celým městem až na náměstí, kde před radnicí řečnil prof. obchodní akademie z Uh. Hradiště br. Konečný a přednesl slavnostní řeč k 28. říjnu. Musím zde vzpomenouti velkého zklamání nás všech, kteří jsme se tohoto průvodu zúčastnili, když jsme shledali, že osvětlení naší sokolovny nefunguje.

Dne 28. října při vojenské oslavě na náměstí byla sokolstvem a legionáři za zvuků hymen vztyčena státní vlajka na připraveném stožáru, čehož se sokolstvo zúčastnilo čtrnácti bratřími, sedmi sestrami, třinácti dorostenci, třinácti dorostenkami a čtyřiceti žáky a žákyněmi ve slavnostním kroji. Byl to zlatý hřbet jubilejních oslav. Večer sehráno divadelní představení „Nevěsta legionářova“.

Dne 15. listopadu odešel dobrovolně sokolník a nahrazen byl sokolnicí sestrou Annou Čumrovou za starých podmínek.

V listopadu a prosinci pořádány byli jednotou pro tancechtivé taneční hodiny – s dobrým morálním a finančním výsledkem.

Z ekonomických záležitostí nejdůležitější byla otázka stodoly. Červnem končil nájem stodoly, a jak již v mimořádné valné hromadě br. Kotasem bylo dobře odůvodněno, usnesl se správní výbor doporučiti členstvu odprodej tohoto objektu na materiál stavební. S pozdním vyklizením nájemce opozdili jsme se s provedením toho úmyslu. Konečně po vyklizení svolána mimořádná valná hromada, která jak známo schválila odprodej. Další podrobnosti bude referovati br. hospodář.

Sprchy, které měly býti tímto rokem v činnosti, nejsou uskutečněny. Jednak z příčiny, že br. Holomek neměl tou dobou dostatek cihel, poté se s prací odkládalo, neboť bylo stále chladno až do polovice léta a zase přišly prázdniny do toho. Motor jest zakoupen i zaplacen, rovněž roury a nyní čekají, že v příštím létě budou upotřebeny svému účelu.

Dlužno vzpomenouti, že jednota propůjčila místnost k pořádání kursu pro zavařování ovoce, jehož se hojně naše sestry zúčastnily.

Profesor Dr. Havelka z Prahy přednášel na téma „Z rakouských kriminálů“, z kteréžto přednášky čistý zisk věnován sirotkům z „Dětského domova“ na vánoční nadílku.

Jest mojí povinností zde poděkovati br. starostovi za darování jinak bezcenných pohřbené moravskoslezské banky za kteréž náš šikovný bratr finanční ministr naší jednoty získal 1 250 Kč. Obnos tento věnován sprchám.

Dále přičiněním br. starosty získala jednota dar – radiový přístroj s příslušenstvím – od dřívějších majitelů. Patří jim rovněž dík.

Do kuchyně hostinské pořízen nový sporák o větších rozměrech, na kterýž nájemce sestra Halová přispěla 1/3 obnosu.

Sklep – ledovna – pronajata dále panu Kadlcovy (cukrárna) ofertní cestou sestře Smočkové. V jedné světničce umístili jsme kancelář společenstva za mírný poplatek.

Správní výbor absolvoval 14 schůzí a svolal 1 mimořádnou valnou hromadu. V těchto schůzích vyřízeno 165 dopisů došlých a 110 vydaných.

V poslední valné hromadě přimlouval se bratr náčelník, aby členstvo při veřejných vystoupeních zúčastňovalo se v krojích slavnostních v počtu největším. Vždyť dnes není již přepychem kroj si opatřiti. Velmi slibně vypomohl jednotě v této akci dobrý člen, který nechce být jmenován, tím způsobem, že daroval obnos 500 Kč s podmínkou, že obnos bude rozdělen po 100 Kč bratrům a po 50 Kč sestrám jako výpomoc opatřiti si kroj do krajského Těšínského sletu.

Pohyb členstva v roce 1928: přistoupilo 11 mužů a 9 žen; přestalo býti členy 20 mužů a 9 žen – tedy celkem úbytek 9 a čítáme k 1. lednu 252 členů.

Zástupci v župě kromě br. Křížka – okrskového náčelníka – byli br. Šilhánek a br. Kotas. Župní kinoodbor br. Kotas, Mann a Šťastný.

Končím svou jednatelskou zprávu a volám naší jednotě Zdar!