Zpráva jednatele o činnosti za rok 1932

Bratři a sestry!

Dnešní valnou hromadou uzavíráme a loučíme se s památným rokem Tyršovým, kde vzpomínali jsme IX. sletem všesokolským v Praze stých jeho narozenin – v jednotě oslavovali jsme padesátileté trvání naší jednoty sletem sokolské župy Komenského ve Bzenci.

Již z těchto několika slov jest patrno, jak důležitý rok to byl pro sokolstvo i celý národ československý. Život jednoty v důsledku těchto vzpomínek byl velmi rušný – neušetřil žádného jednotlivce z řad sokolských ani občanstva stojícího mimo nás. S potěšením potvrzuji, že veškeré členstvo, kterému byl nějaký úkol přikázán, jiní již sami ze svého snažení, zhostili se čestně svých úkolů.

Vím, že nemohu ve své zprávě obsáhnouti veškerý ruch pracovní, vzdělávací, tělocvičný atd. – pokusím se učiniti tak alespoň v hrubých rysech.

Pamětliv zásad zakladatelů Sokolstva Fügnera a Tyrše pracoval výbor ruku v ruce se všemi pokrokovými korporacemi – hlavně s br. legionáři, posádkou a dobrovolným sborem hasičstva. Přejme si i nadále této jednoty, dokážeme tím, že jednota národa jest nám vzácnější nežli boj politický. Stojíme pro národ veškerý – slučujeme všechny složky jeho – bez ohledu na náboženství a politickou příslušnost.

Již v květnu měli jsme příležitost zúčastniti se bratrského župního sjezdu dobrovolného hasičstva, konaného ve Bzenci u příležitosti padesátiletého trvání sboru. Vzpomínka tato byla i vzpomínkou naši, neboť jsme jedno tělo, vyšli jsme Tělocvičná jednota Sokol i Dobrovolný sbor hasičský z jednoho hnízda.

Svého padesátiletí vzpomněla jednota koncertem župního pěveckého sboru za účasti 90 pěvců dne 13. března a později ve dnech předsletových sletem župy Komenského ve Bzenci. Ještě dnes vidím zápal nadšení veškerého členstva, který provázel nás ve všech výkonech sloužících ku zdaru tohoto podniku.

Podrobnou zprávu sletovou podal jsem jak výboru, tak cvičitelskému sboru a pracovnímu výboru. Dnes jen krátce zopakuji:

Po rozhodnutí, že slet koná se ve Bzenci, dal se výbor za pomoci cvičitelského sboru pilně do práce. Zajištěna zahrada v zámku, pořízena účelná reklama. Na větší nádraží v župě vyvěsili jsme reklamní pásy, po jednotách a pobočkách rozeslali jsme několikráte plakáty, do časopisů jsme zaslali sletové zprávy a do rozhlasu zaslali krátkou noticku, která byla několikráte opakována. Zvláštním přípisem sezvali jsme jednoty a pobočky, jakož i členy a příznivce mimo Bzenec dlící. Vlastním nákladem vypravili jsme sletové číslo župního věstníku, na úhradu tohoto sehnali jsme účelnou inzerci. Potřebné nářadí půjčili nám okolní jednoty – sami jsme zakoupili železnou konstrukci pro nářadí.

A nyní již veškeré členstvo pracovalo – po návrhu výboru byl sestaven pracovní výbor pozůstávající ze 148 členů. Pracovní výbor scházel se často, jak toho potřeba vyžadovala a konal se svými vedoucími odborů pilné přípravy. Mnohým schůzím byl již přítomen br. župní náčelník se svými velmi cennými radami, později i sestra župní náčelnice. Oběma patří lví podíl na zdaru sletu. Velmi ochotně vypomáhali hasiči a skauti. Zdravotní službu za vedení br. Dr. Poláška konala zdravotní hlídka děl. pluku 125 spolu se samaritánskou hlídkou hasičskou. Vstupné vzhledem k tíživým hospodářským poměrům stanoveno nízké.

Den žactva 12. června obeslalo 26 jednot a poboček 773 žáky a 748 žačkami v kroji sokolském a 15 žaček v kroji slováckém – průvodu zúčastnilo se 1 710 krojovaných osob, cvičení odpoledne platících 1 103. Stravovací odbor pečlivě zhostil se své úlohy, v poledne bylo poděleno žactvo párky s chlebem za příplatek 1 Kč a po cvičení všichni cvičící žáci a žačky obdrželi čaj s koláči zdarma.

Hlavní den sletu 19. června shromáždilo se z 55 jednot 168 dorostenců a 190 dorostenek, 370 žen a 366 mužů cvičících – celkem 1 094 osob. Průvodu v čele se zástupci ČOS, župního předsednictva, zástupce jednoty z Brna, Jablunkova a jiných hostů zúčastnilo se za doprovodu 3 kapel 1 045 krojovaných členů. Platících osob přihlíželo zkouškám 252 a odpolednímu cvičení 2 316 osob. Počasí – myslím právě proto, že jsme se proti nepohodě pojistili – bylo nádherné, cvičiště se seřadištěm ideální, jaká tedy mohla býti nálada? Vrcholila písní při prostných mužů: „Vzhůru bratři, vůdce volá!“ Dopoledne v hlavní den sletový navštívila početná deputace rovy zesnulých bratří a sester, kdež u hrobu br. Jana Rychmana byla věnována tichá pietní vzpomínka.

Vcelku zhostili jsme se pořádání sletu župy Komenského k všeobecné spokojenosti. Úspěch tento budiž pobídkou v další práci sokolské.

A nyní s novou chutí do práce – následovaly pilné přípravy na IX. všesokolský slet v Praze. Největší svátek veškerého sokolstva. Naše jednota vyslala úctyhodný počet svého členstva, a sice 10 dorostenců, 4 dorostenky, z cvičícího členstva 12 mužů a 26 žen, necvičícího členstva 25 mužů a 17 žen – celkem 94 členů, tedy z celkového počtu všech členů asi jednu třetinu.

Zúčastnili jsme se také závodů v Praze, a sice v nižším oddílu závodil br. Kučera Oldřich – umístil se z 1 674 cvičenců z celé ČOS na 115 místě a ze župy na místě prvém. Sestra Strážnická Marie, která závodila rovněž v nižším oddílu, z 600 žen umístila se na 69 místě, získala 85 ½ bodů ze župy první. Oba obdrželi medaili a osvědčení. Sestra Ludmila Klučková byla v pořadí 154. Dorostenec Josef Ryba, který závodil s 505 dalšími dorostenci, umístil se jako 115 – ze župy na druhém místě.

Dojmy sletové a nadšení, které si zúčastnění sletu domů přinesli, nechť jsou jim vzpruhou – v dalším životě občanském.

Cvičící členstvo bylo tedy v uplynulém roce zaměstnáno naplno. V březnu vystoupilo na oslavu narozenin br. prezidenta za součinnosti pěveckého kroužku a proslovu br. vzdělavatele na slavnostní akademii.

Pilně zúčastnili jsme se zájezdy a cvičením veřejného života okolních sokolských jednot, jak seznáte ze zpráv cvičitelského sboru. Na návrh tého, již ale na sklonku roku byl založen šermířský odbor. Přejme mu mnoho zdaru, jest to ušlechtilý sport, zatím má slibné začátky.

Novinkou bylo dětské divadlo „Miluška“, pečlivě sestrou náčelní nacvičené a z něhož čistý zisk věnován k podpoře potřebného žactva. Dramatický odbor nebyl tak činný, jak bychom si přáli, podniky kterými se uvedl, byly bezvadné – z čehož je patrno, že by to mohlo jít.

Novinku připravila nám župa s odběrem župního věstníku. Dosud při malém počtu odběratelů musel býti věstník drahý. Předsednictvo usneslo se na povinném odběru tohoto časopisu pro každou sokolskou rodinu za poplatek 3 Kč ročně a mimo toho 1 Kč pro každého člena příplatku na tisk. Vychází 12 čísel – jedno za 25 haléřů. Hodláme to letos prováděti tím způsobem, že tento obnos 25 hal., bude se vybírati ihned za každé číslo zvlášť, takže nebude zatížení tak velké – jest to jednou za měsíc 25 hal.

Župní vzdělávací sbor konal ve Bzenci pro první a druhý okrsek vzdělávací školu. Přednášeli br. Zaoral, Zajíček a Hřebíček. Poslední z Prahy. Tento nejvíce zaujal své posluchačstvo.

Rovněž župní technické předsednictvo konalo zde svoji posletovou schůzi.

Hostovali jsme divadelní společnost ředitele Slavinského s výsledkem velmi uspokojivým. Pak ruské běžence s kinem Orlov, Národní severočeskou jednotu se zvukovým filmem a mnoho jiných. Z přednášek dlužno vzpomenouti sokolské slety v obrazech, astronomickou přednášku, přednášku místního brněnského krematoria a jiné.

Smůlu měli bratři, kteří obětavě se ujali nejmladšího našeho odboru – loutkařského. Pro nedostatek místností nemohli přijíti ku svému cíli, přesto pilně pracovali na zdokonalení inventáře. Dnes jsou pomalu hotovi, těšme se tedy na brzké shledání.

Krojový fond byl zase jako každoročně obdarován známým dárcem obnosem 500 Kč. Tentokráte byl i s přebytkem z minulého období vyčerpán.

Župní náčelník br. Staša vykonal obvyklý dozor činovníků jednoty ku své spokojenosti.

Ve smyslu sociální otázky pracovala jednota tím, že v prvé řadě poskytla zaměstnání a pak také různými dary a příspěvky jednotlivcům i korporacím.

Dne 17. září vzpomněli jsme výročí stých narozenin zakladatele sokolstva Dr. Miroslava Tyrše. V předvečer byl na Starém hradě rozžat oheň, stříleny rakety a hrány sokolské písně. V sále připraven zdařilý Tyršův večer.

Příštího dne v neděli 18. září odpoledne o 1 hod. oživnul Bzenec písní „Vzhůru pestrý sokole“ – to trubač projížděl obcí a volával členstvo k náhlému srazu. A již mladí, staří, najezení, i ti, co měli již polévku před sebou, scházejí se v slavnostním kroji do zahrady sokolovny. Zde po pořádku zapisují se do listiny přítomných. Ve 2 hodiny předává pak br. jednatel tuto listinu dostavivšímu se br. župnímu náčelníku, který měl zde dozor. Listina nese 177 podpisů členů, 21 dorostu, 111 žáků a 97 žaček – tedy 406 členů. Po proslovu br. starosty, župního náčelníka a vzdělavatele jednoty, kteří mluvili o významu br. Tyrše jest odchod do zámecké zahrady k fotografování přítomných na památku padesátiletí jednoty. Br. Staša nerad mnoho chválí, vyslovil se ale o našem srazu velmi uspokojivě – dle zprávy župního výboru umístili jsme se počtem přítomných na druhém místě v župě a bral-li by se v úvahu stav členstva, tedy na místě prvním.

Dne 28. října za účasti posádky, odbočky legionářů, hasičstva a městské rady byl důstojně vzpomenut.

Pěvecký odbor koná pravidelné zkoušky a mimo vzpomenutého vystoupení župy v březnu, zúčastnil se župních zájezdů do většího počtu měst v župě – samostatně pak vystoupil v Ostrohu a Žeravicích.

Svěřence Jablunkovu bylo zasláno obvyklých 300 Kč.

Z předneseného jest patrno, že neměli jsme mnoho času věnovati se úpravě vlastní budovy, přece ale provedli jsme přemístění pivního tlakového stroje, bylo nutno učiniti malou přístavbu, čímž získali jsme zase potřebné místo. Úpravou a vydlážděním cesty před sokolovnou byli jsme nuceni provésti opravu zahrádky před budovou.

Do poslední schůze došla nabídka zájemce na sokolskou restauraci s poznámkou, že týž dozvěděl se od vlivných činitelů Sokola, že dosavadní nájemkyně odchází. Přesto, že nabídka tato zněla na značně vyšší obnos, nežli platí dosavadní nájemkyně, rozhodl se výbor, po pečlivém uvážení všech okolností, nabídku nepřijmouti. Uvážil, že vysoký nájem neslouží vždy ku prospěchu a úrovni podniku – s nynějším jsme spokojeni.

Vícero schůzí zaujala těžká otázka, která nás již léta pronásleduje, a to nedostatek místností. Kdo navštěvujete cvičení anebo hrajete divadla, víte, že požadavky na místnosti kladou se na jednotu stále větší. Naše místnosti nedostačují. Výbor sleduje jak tomu odpomoci. V poslední době projednáváme návrh br. Vyžďury poříditi tělocvičnu ve sklepě pod sálem – byl by to nejmenší náklad. Jiní zase sledují myšlenku stavěti nahoru, ovšem to předpokládá větší potřebu kapitálu. Do toho spadá ožehavá a dosud nerozřešená otázka kina, zdali zůstaneme sami při němém anebo rozhodneme se pro zvukové?

To budiž úkolem příštího výboru. A ještě něco – k župnímu sletu a co jsme ještě nevykonali: zajisté vzpomenete si na stručný nápis br. Kotase chránící staré lípy v zámecké zahradě: Co šeptá stařena lípa? – Jsem nejstarší strom na Moravě. Čítám 800 let. Kmen můj rozpoltila vichřice a dobří lidé mě podepřeli. Tisíce tvých předků prošlo pod mými větvemi a poklonilo se mému stáří. Nikdo z nich mi neublížil, a proto žiji. Prosím i tebe – nešlap v mém nitru. Nelámej mých větví, nervi listí – jsou to mé plíce. Chci dále žíti, abych pozdrav tvůj vyřídila novým pokolením.

Tento nápis hodláme dáti vtesati do kamene se vzpomínkou na slavnostní sletové chvíle a umístiti pod lípou.

Byl by to stručný přehled činnosti jednoty projednaný v 19 schůzích správního výboru, kdež bylo vyřízeno 225 dopisů přišlých a 195 jednotou vydaných.

Jako matrikář jednoty také zaznamenávám silný přírůstek členstva – někteří odešli – jiní zase se přihlásili a výsledek za uplynulý rok jest následující – přestalo býti členy 9 mužů a 2 ženy, přistoupilo 28 mužů a 12 žen, tedy celkový přírůstek 29 členů a počtem překročili jsme třetí stovku, neboť k prvnímu lednu 1932 jsme počítali 281 členů a dnes k prvnímu lednu 310 členů.

Zástupcem v župě jest br. Mann a br. Kotas – oba členové župního předsednictva.

Končím svou jednatelskou zprávu a volám jednotě Zdar!