Uvedený článek od jednatele bzenecké jednoty R. Kolúcha byl publikován v roce 1891 v časopise Sokol (roč. 17, č. 16, str. 235, 236).

První veřejné cvičení „Sokola“ bzeneckého

Den 30. srpna byl pro jednotu naši pravým sokolským svátkem. Konala totiž naše tělocvičná jednota své první veřejné cvičení. Každému účastníku utkví první toto vystoupení vzkříšené jednoty, která se jím dodělala ohromného mravního úspěchu, v paměti. Již z rána procházel hudební sbor městem. O 9. hod. ranní přibyla deputace Sokola z Malenovic. Odpoledne přibyly jednoty z Hodonína, Uh. Hradiště, Kroměříže a z Kyjova, pak hasičské sbory z Uh. Ostrohu a Vracova. Všem hostům vyšla jednota naše s hudbou vstříc. O 3. hod. odpolední odbyta zkouška v tělocvičně na prostná cvičení a kroužení s kužely. O 4. hodině seřazen průvod, který následovně sestaven byl: v čele průvodu za hudebním sborem nacházely se sbory hasičské z Uh. Ostrohu a Vracova, deputace jednoty malenovické, olomoucké, dále následovaly jednoty z Hodonína, Uh. Hradiště, Kyjova, Kroměříže a Bzence. Celkem bylo v průvodu zastoupeno 7 sokolských jednot se 104 členy. Při sestavování průvodu byly veškeré prapory sokolských jednot od dam kyticemi okrášleny. Průvod ubíral se Dolním náměstím, kolem zámku na Horní náměstí, kdež se konalo veřejné cvičení. Cvičiště bylo velmi krásně zařízeno a upraveno, stožáry s prapory dodávaly pohledu zvláštního. V čele cvičiště upravena slavobrána s odznaky zemí koruny České, kamž uloženy prapory jednot sokolských. Kolem cvičiště upravena tribuna a sedadla pro obecenstvo, kteráž byla až do posledního místečka obsazena. V Pozadí stály zástupy diváků. Znamenité počasí přispělo ovšem nemálo ku zvýšení nálady slavnostní a přilákalo z celého okolí mnoho obecenstva; bylo tu přítomno nejméně asi 3 000 diváků. Tím nabyla slavnost rázu velkolepého, neočekávaného. Za nedlouho nastoupilo 56 cvičenců z národní školy, jejíž místnosti za šatny propůjčeny, rejovitě do čtyřstupu a provedena cvičení prostná, cvičená při II. sletu všesokolském v Praze. Cvičení bylo s hudbou a provedeno bezvadně a bouře potlesku provázela každý oddíl; s úžasem sledovalo obecenstvo hbité a stejnoměrné pohyby cvičenců. Při cvičení velel okrskový náčelník bratr Frant. Ploskal z Hodonína. Hned po cvičeních prostných přikročeno na znamení trubkou ke cvičením družstev na nářadí. Na cvičišti nalézaly se 1 hrazda, 2 koně, 1 bradla, koza, kruhy a náčiní ku skoku do dálky a útokem. Cvičilo 7 družstev s jedním střídáním a to: jednota hodonínská (2 družstva) bradla a skok útokem, jednota hradišťská (1 družstvo) kruhy, jednota kyjovská (1 družstvo) koně na dél a hrazdu, jednota kroměřížská (1 družstvo) hrazdu a bradla, jednota bzenecká (2 družstva) hrazdu, bradla, koně na dél a na šíř. Všem cvičícím dostalo se pochvaly obecenstva. Na veškerém nářadí tužili se cvičenci, provádějíce ladné a přesné výkony. V družstvech zachováván vzorný pořádek. Po vystřídání nářadí nastoupilo družstvo cvičitelské z jednoty hodonínské, kyjovské, kroměřížské a bzenecké ku hrazdě, jež zvolivše si ponejvíce těžká, složitá cvičení, s uhlazeností dlouhým, svědomitým cvikem nabytou je prováděly. Hlučný potlesk obecenstva provázel každý výkon jednotlivce. Ku konci veřejného cvičení provedeno kroužení kužely dle valčíku „vlny dunajské“, což vyvolalo bouřit potlesku. Po cvičení opět se průvod seřadil a odebral se městem na „Nový svět“, kde uspořádán zahradní koncert a věneček taneční. Zábavní místnost zdobena podobiznami Tyršovou a Fügnerovou s případnými hesly. Před tancem přednesl br. Bedřich Přerovský proslov Jos. V. Sládka, pak zapěna hymna Sokolů, což všeobecně se líbilo. Celá slavnost velice se zdařila a zajisté všem účastníkům dlouho v paměti zůstane. Dlužno podotknouti, že z místních spolků nezúčastnil se ani jediný! Obzvláště jsme ve velké nepřízni u některých zdejších milostpánů. Ale žádné překážky, které stálou nepřízní Sokolu v cestu se kladou, nezarazí nás a my dovedeme s odvahou jako doposud čeliti protivníkům našim. Zajisté zvítězíme nad lidmi, kteří z národa jen těžiti dovedou. Proto volám: bratři drazí, tužte se a dokážete oněm národovcům, kteří snahy naše podceňují, že snahou poctivou, vlastenectvím ryzím a nikoli chlebíčkářstvím a tichošlapstvím národu se vychovávají v Sokole mužové odhodlaní a nepoddajné síly, že jen mezi Sokolstvem je pravé semeniště pro budoucí statné, mužné, svobodné občanstvo. Tímto cvičením dokázal Sokol bzenecký, že vůbec jest k žití schopen a vyvrátil veškeré ty jidášské řeči, že v místě našem jest jednota sokolská nemožnou. Tolik k našim poměrům. Velké zásluhy o zdar cvičení získal sobě bodrý a pilný cvičitel náš br. Šelbický, začež jemu vřelý dík. Na zdar!

R. Kolúch