MÍSTNÍ POMĚRY VE BZENCI 1924

Město Bzenec leží na pěkné rovině pod jižními výběžky Chřibů ve výši 185 m nad hladinou mořskou. Nad městem vypíná se révou posázený vrch Starý hrad obklopený řadou vrchů, jež chrání město proti severním větrům. Na jižní straně obklopen jest Bzenec pásem polí a luk lemovaných lesy.

Dle sčítání lidu z roku 1920 čítá město 4 297 obyvatel, z čehož jest 3 856 Čechů, 176 Němců a 265 příslušníků jiných národností.

Dle náboženství jest 3 739 římsko-katolíků, 181 československých, 10 českobratrských, 7 pravoslavných, 17 evangelíků reformovaných, 12 evangelíků anšpurského vyznání, 13 řeckých katolíků, 123 židů, 95 bez vyznání.

Toho času má Bzenec 832 domů.

Město spravováno jest voleným obecním zastupitelstvem. Volby konané dle zásady poměrného zastoupení konaly se dne 1. června 1924. Kandidovalo 8 stran a sice:

  1. Komunistická strana v Československu
  2. Čs. strana lidová
  3. Čs. strana socialistická a jednota legionářů
  4. Strana živnostensko-středostavovská
  5. Sdružené strany židovské
  6. Strana rolnická
  7. Čs. strana demokracie
  8. Republikánská strana čs. venkova

Volební skupina č. 1 obdržela čtyři mandáty, č. 2 osm mandátů, č. 3 pět mandátů, č. 4 pět mandátů, č. 6 pět mandátů, č. 7 dva mandáty č. 8 jeden mandát.

Dne 18. června 1924 vykonána byla volba starosty, dvou náměstků a městské rady. Za starostu zvolen František Kučera, rolník, za prvého náměstka František Přerovský, řezník, za druhého náměstka František Bukvald, rolník. Členové městské rady zvoleni: František Sekánek, železniční zaměstnanec ve výslužbě, Jan Hostýnek, kloboučník, Pavel Jakša, rolník, Ludvík Vojáček, hostinský, Karel Felenda, obchodník, František Ostrezi, rolník, František Vašík, rolník.

Celé městské zastupitelstvo čítá 30 členů. Městským tajemníkem jest Alois Broušek, městským účetním Antonín Černý, vrchním strážníkem Josef Kuchař, jemuž přiděleni jsou 3 strážníci. Mimo toho zaměstnává obec hajného, polní hlídače a řadu dělníků.

Město vlastní za 1 200 000 Kč domů, 165 ha polí, 159 ha lesa, mimo asi 35 ha pozemků získaných při parcelaci místního velkostatku. Dluhy činí 1 300 000 Kč, obecní přirážky obnášejí toho času 280 %.

Obec udržuje svým nákladem infekční nemocnici, obecní porážku a „Dětský domov“, útulek pro opuštěné děti.

V přítomné době uchází se obec o koupi po parcelaci vzniklého zbytkového velkostatku, kterážto záležitost není ještě vyřízena.

Za spoluúčasti obce provádí se stavby silnice do Strážnice, která z důvodů komunikačních a strategických má velký význam nejen pro širé okolí, ale i pro náš stát.

Finančním zájmům obyvatelstva slouží Spořitelna města Bzence. Tato započala svoji činnost 1. ledna 1911. Úřední místnosti spořitelny byly při počátku její činnosti v domě č. 85, pak přestěhovala se do přízemí radnice, na to do domu č. 77 a v květnu 1924 do vlastního domu č. 326, kteroužto budovu zakoupila nákladem 148 000 Kč od Moravsko-slezské banky, která učinila úpadek a v níž mají občané bzenečtí přes 7 000 000 Kč.

Předsedou spořitelního sboru jest František Přerovský, členy ředitelstva Josef Koutný, Jan Ajmunt, Karel Felenda, Pavel Klučka. Správcem spořitelny jest městský účetní Antonín Černý. Mimo toho zaměstnává spořitelna účetního, praktikanta a posluhovačku.

Z vkladů platí spořitelna 4 – 4 ¼ % úrok a béře z hypotekárních zápůjček 6 %, ze směnek 7 %, ze záloh na cenné papíry 7 ½ %, ze zajištěných úvěrů 6 ½ %.

Tím nejlépe dokumentována jest všeobecně úspěšná činnost ústavu, oproti činnosti bank, jež žádají ze zápůjček 10 – 20 % úroku.

Spořitelna má dnes 5 686 895 Kč vkladů. Výklad o stavu jmění spořitelny a jednotlivých účtů podává přiložená účetní uzávěrka za rok 1923.

Město Bzenec jest sídlem vojenské posádky a sice: 3 eskadron jízdy a vojenského zdravotního skladiště. Mimo toho nalézá se zde poštovní úřad, 3 stanice dráhy, důchodkový úřad, finanční kontrola a četnické stanice. Jednou týdně vykonává zde okresní soud a notář úřední den.

Ve městě zřízeny jsou obecné školy chlapecké i dívčí, čtyřtřídní školy měšťanské, dále pokračovací škola učňovská a konečně Zemská hospodářská a vinařská škola. Ve městě sídlí 3 lékaři a 1 zvěrolékař.

Z průmyslových podniků dlužno se zmíniti o vápenopískové cihelně, lihovaru, cukrovaru, octárně a sušírně koží. Spolkový život udržují zejména Sbor dobrovolných hasičů, Jednota legionářů, Řemeslnická beseda Havlíček, Orel, Dělnická tělocvičná jednota, Tělocvičná jednota Sokol, z nichž zejména poslední snaží se vyvíjeti intenzivní kulturní činnost, mají k tomu možnost vlastnictvím budovy a pěkným sálem, zařízeným kinem apod.

Ze spolků humánních dlužno vzpomenouti zejména Československý červený kříž a péči o mládež.

Bzenec jest sídlem rozsáhlého zelenářství, vinařství a silného tržního obchodu, a to jak poživatinami, tak i dobytkem. Poválečné tržní poměry cenové zřejmé jsou z přiloženého výkazu tržních cen v měsíci srpnu 1924.

Vinařství bzenecké v posledních letech, snad vinou válečných a poválečných poměrů poněkud upadá a jest si přáti, aby se stav tento v zájmu města změnil k lepšímu. Víno ze sklizně roku 1923 bylo prostřední jakosti, slabší úrody a prodával se 1 litr v drobném za 10 – 16 Kč, hrozny pak průměrně 6 Kč za 1 kg.

Bzenec byl ušetřen prožíti přímo hrůzy světové války a drobné rány, jež válka zanechala, se dosti brzy zacelily. Národní osvobození přineslo i vzkříšení hospodářských poměrů a jest si přáti, aby město v osvobozené vlasti prospívalo národně i hospodářsky ku blahu svých občanů.

Bzenec, v měsíci září roku 1924.

Zdroj: Expozice města Bzence