Jednací řád obecního zastupitelstva

Uvedený jednací řád pochází z pozůstalosti pana Františka Kučery (starostou města Bzence v letech 1924 až 1945).

 

Jednací řád obecního zastupitelstva obce

§ 1.

Obecní zastupitelstvo radí a usnáší se v mezích působnosti jemu vyměřené.

§ 2.

Starostovi anebo, je-li tento zaneprázdněn, jeho náměstkovi přísluší svolati zastupitelstvo obecní:

a) když se toho potřeba ukáže, avšak nejméně jednou za dva měsíce;

b) když o to žádá písemně aspoň čtvrtina členů zastupitelstva označujíc předmět jednání:

c) na žádost politického úřadu.

Děje se to písemným pozváním s udáním denního pořádku, označením místa, dne a hodiny, kteréž budiž doručeno každému členu zastupitelstva zpravidla nejméně tři dny před konáním schůze, při schůzi svolané v případech pilných aspoň jeden den a podepsáno vlastní rukou jeho anebo v případě nepřítomnosti vlastní rukou zplnomocněného zástupce.

Stanoviti pořad schůze spadá do pravomoci obecní rady; jen předměty došlé po konání sezení obecní rady starostovi dle vlastního uvážení.

(Platí jen pro obce do 1000 obyvatel).

Schůze svolávány buďtež na neděli, svátek neb ve všední dny na večer nebo též v jiné doby, pakli se na tom usnesou členové zastupitelstva jednohlasně.

Konání schůzí budiž ve stejné době veřejně vyhlášeno způsobem obvyklým v obci s udáním programu.

§ 3.

Každý člen zastupitelstva, který nemůže se sezení zúčastniti, má to poznačiti na pozvání s udáním příčiny, aby případně místo něho tímže způsobem pozván býti mohl náhradník skupiny, jíž přináleží zaneprázdněný člen.

§ 4.

Sezení jsou veřejná; avšak na návrh předsedy nebo 3 členů zastupitelstva může se usnésti obecní zastupitelstvo na tom, aby sezení mimořádně bylo důvěrné. Sezení, ve kterých se jedná o obecních účtech aneb o obecním rozpočtu, musí býti vždy veřejná.

§ 5.

Starosta, aneb je-li zaneprázdněn, jeho náměstek předsedá a dbá o pořádek a pravidelné jednání v sezení obecního zastupitelstva.

Posluchači mají se zdržeti všech projevů svého mínění. Pakli posluchači sezení ruší, jest předseda oprávněn a povinen, je napomenouti a dáti je odstraniti, bylo-li by to bezvýsledné.

§ 6.

O každém sezení budiž veden od zapisovatele protokol, který kromě potvrzení o počtu přítomných členů obsahujž zevrubné sdělení předsedovo, předměty jednání, jména řečníků, podané návrhy jakož i usnesení o nich učiněná.

Zapisovatel sestaví během sezení náčrtek protokolu a jest povinen vepsati prvopis protokolu do 2 dnů do zápisníku. Usnese-li se však zastupitelstvo, aby nějaký návrh nebo nějaké usnesení ihned bylo vzato do protokolu, musí se tak státi okamžitě ve schůzi.

§ 7.

Řádné sezení počíná čtením a schválením protokolu o předešlé schůzi.

Každý člen zastupitelstva má právo žádati za opravu protokolu.

V případech pochybných rozhodne zastupitelstvo, je-li tento požadavek odůvodněný.

Schválený neb opravený protokol podepíše předseda, dva jiní jím dožádaní členové zastupitelstva a zapisovatel.

§ 8.

Než se přikročí k dennímu pořádku, má předseda učiniti zastupitelstvu potřebná sdělení a každý člen má právo, se ho dotazovati neb jeho interpelovati v záležitostech obecních.

Interpelace mají se zodpovídati ihned, mohou se však zodpovídati za souhlasu zastupitelstva před denním pořádkem příštího sezení.

§ 9.

Každý člen zastupitelstva jest oprávněn, činiti návrhy o záležitostech náležejících do působnosti obce.

Netýká-li se návrh jen změny aneb není-li opačným návrhem předmětu nacházejícího se na denním pořádku, otáže se předseda, když byl navrhovatel svůj návrh patřičně odůvodnil, kdo jej podporuje.

Je-li návrh podporován nejméně dvanáctinou členů přítomných (nejméně však dvěma), přidělí se buď obecní radě, buď stávající již aneb nově zvolené komisi (odboru) ku prozkoumání a dobrozdání a dá se na denní pořádek příštího sezení.

Samostatné volné návrhy činiti jest oprávněn každý člen zastupitelstva po vyčerpání denního pořádku dotyčné schůze. Žádá-li aspoň dvanáctina členů zastupitelstva, nejméně však dva, písemně aspoň tři dny před konáním schůze u obecního úřadu, aby se o určitém předmětu jednalo, jest starosta povinen, dáti rokování o předmětu na pořad nejbližší schůze.

§ 10.

Pilné návrhy, tj. které nebyly dány na program a veřejně vyhlášeny, které jsou dostatečně podporovány, mohou býti ihned projednány.

Má-li se některý návrh považovati za pilný, o tom rozhodne tříčtvrtinová většina přítomných.

§ 11.

O předmětech jedná se v témže pořádku, jak bylo ustanoveno, pakli obecní zastupitelstvo jinak se neusnese z příčiny pilnosti neb jiného důležitého důvodu. O předmětech, které nebyly na denním pořádku, může předseda dáti rokovati jen v neodkladných případech se svolením zastupitelstva.

§ 12.

Je-li předmět denního pořádku návrhem některého člena zastupitelstva, udělí se slovo při rokování napřed jemu a pak referentovi. V ostatních případech má vždy napřed referent slovo.

Odůvodněni návrhů dle spisů a provedeného šetření budiž podáno, tím členem obecní rady, do jehož referátu záležitost patří aneb kterému bylo starostou podání zprávy přiděleno, a při návrzích komise (odboru) zvoleným zpravodajem.

§ 13.

Každý člen zastupitelstva je oprávněn, žádati předsedu o udělení slova a může mluviti pro i proti návrhu.

Předseda uděluje hlásícím se slovo dle pořádku, jak se o ně hlásili.

Každému řečníku jest však dovoleno, své místo v řadě řečníků odstoupiti řečníkovi později přihlášenému, slovo nemůže však býti postoupeno takovému řečníku, jenž byl o témže předmětu již dvakráte mluvil.

Vůbec smí řečník jen dvakráte o témže předmětu mluviti kromě toho, když by bylo třeba vyvrátiti nebo věcně opraviti osobní nebo skutečné omyly odvozené z jeho řeči.

Mimo pořádek a častěji než dvakráte může se uděliti slovo jen zpravodaji nebo navrhovateli.

Není-li někdo přítomen v okamžiku, kdy mu předseda uděluje slovo, pozbývá práva mluviti k věci té.

§ 14.

Každý člen zastupitelstva mluví ze svého místa, při čemž se nepřipouštějí rozhovory jednotlivých členů mezi sebou.

Kdo by proti tomu jednal, budiž předsedou volán k pořádku.

Odchylky od projednávaného předmětu má předseda zameziti slovy: „k věci“.

Když byl někdo napomenut tímto způsobem dvakrát bezvýsledně, může mu předseda odejmouti slovo. Porušil-li řečník zákony neb slušnost anebo dotkl-li se osobně některého člena, jest povinností předsedy, volati ho „k pořádku“.

Každý člen zastupitelstva může předsedovi připomenouti, aby řečníka volal k pořádku.

Předseda rozhoduje sám, zdali případ toho zasluhuje čili nic. Odepře-li to, může připomínající žádati rozhodnutí zastupitelstva.

Neuposlechl-li „k pořádku“ volaný člen zastupitelstva vyzvání, odejme mu předseda slovo. Nepomohlo-li ani to, může předseda schůzi přerušiti aneb odročiti. V prvním případě opustí všichni členové zasedací síň do té doby, až se schůze opět zahájí.

Předseda může vyloučiti ze schůze dotyčné člena obecního zastupitelstva, který ve schůzi obecního zastupitelstva porušil zákony neb krutě urazil slušnost aneb urazil některého člena osobně, o čemž rozhodne ku případné žádosti vyloučeného zastupitelstvo.

§ 15.

Každý člen zastupitelstva jest oprávněn, navrhnouti konec debaty, o čemž zastupitelstvo ihned rozhodne.

Řečníci k slovu přihlášení mohou mluviti po přijetí návrhu na konec debaty, pakli se sami slova nevzdají, anebo mohou si též ze svého středu zvoliti hlavní řečníky a sice tak, že na stranu pro návrh i proti návrhu připadá po řečníku.

Předně mluví řečník proti návrhu.

Po ukončení debaty může ještě mluviti jen navrhovatel aneb zpravodaj.

§ 16.

Navrhovatel může kdykoliv svůj návrh odvolati, jiný člen zastupitelstva může jej však obnoviti a v rokování se pak pokračuje.

§ 17.

Předseda jest oprávněn dávati během debaty potřebná vysvětlení o skutečnostech vztahujících se na projednávaný předmět.

Chce-li předseda učiniti sám návrh aneb debaty se zúčastniti, odevzdá předsednictví svému náměstkovi.

§ 18.

Po skončeném rokování dává předseda hlasovati o návrzích podaných ku projednávanému předmětu.

Před hlasováním opakuje předseda různé návrhy a po formulování jejich může se o slovo žádati aneb je uděliti jen o způsobu a pořádku otázek.

Pak hlasuje se nejprve o návrzích na přechod k dennímu pořádku, o návrzích odročujících, o návrzích opačných, o návrzích původní návrh pozměňujících, a sice dříve o těch, které se od původního návrhu více odchylují, konečně o návrhu původním, naposledy o případných dodatcích k němu. Skládá-li se návrh z více částí, hlasuje se napřed o těchto částech a pak o návrhu celém. Jedná-li se o číselný obnos, hlasuje se napřed o obnosu větším.

§ 19.

K právoplatnému usnášení jest potřebí, aby nejméně dvě třetiny členů bylo přítomno, v případech § 41. obecního řádu nejméně polovice členů zastupitelstva, z nichž zpravidla rozhoduje nadpoloviční většina. Při volbách hlasuje též předseda, v jiných případech jen při rovnosti hlasů a rozhoduje svým hlasem.

§ 20.

Hlasování děje se zpravidla tím způsobem, že členové povstanou nebo zvednou ruce, jiným i tajným hlasováním napříkl. kuličkami bílými a černými. Předseda oznamuje výsledek hlasování. Je-li počet- hlasů pochybný aneb žádá-li to nadpoloviční většina přítomných členů, může se hlasovati též vyvoláním jmen.

§ 21.

V následujících případech hlasuje se zpravidla lístky a předseda též hlasuje; zastupitelstvo může se však rozhodnouti i o hlasování ústním:

  1. při udílení čestného měšťanství, při propůjčení práva měšťanského a při přijímání do svazku obecního;
  2. při udílení nadací;
  3. při zasílání adres a vysílání deputací;
  4. při jmenování a propouštění obecních úředníků, při presentacích, při volbách funkcionářů do obecní spořitelny a při volbách odborů (komisí);
  5. při zvyšování platů, poskytování odměn neb záloh na služné, udílení darů a odpisování náhrad.

Nedocílí-li se při volbách již při první volbě naprosté většiny, budiž hlasováno znovu; kdyby i při druhé volbě nebylo docíleno většiny, budiž provedena volba užší.

V poslednějším případě buďtež pojati do užší volby jen ti, kteří obdrželi při první volbě největší počet hlasů, a to v dvojnásobném počtu volenců.

Připadl-li na více osob stejný počet hlasů, rozhodne los, kdo z nich pojat býti má do užší volby. Objeví-li se také při užší volbě rovnost hlasů, rozhodne los.

Při jmenování úředníků nerozhodne při užší volbě los, nýbrž musí volba se odložiti do příštího sezení.

§ 22.

Po tajném hlasování provedou skrutinium tři předsedou dožádaní členové a to před celým sborem.

Odevzdané lístky se ihned zničí.

§ 23.

Je-li úřední působení starostovo neb některého člena zastupitelstva předmětem rokování a usnášení, má se zúčastněný ze zasedací síně vzdáliti, je-li přítomen. Žádá-li se od něho vysvětlení, musí se k jednání dostaviti.

§ 24.

Rovněž nesmí býti přítomen žádný člen zastupitelstva, jedná-li se a usnáší-li se o jeho vlastních záležitostech soukromých neb veřejných nebo jeho manželky aneb osob s ním spřízněných neb sešvakřených do 2. stupně.

Totéž platí o zákonných zástupcích a osobách, jde-li o soukromý neb veřejný zájem společností, korporací a osob, které zastupují.

§ 25.

Ke zrušení nějakého usnesení, které se stalo ne dříve než před 3 lety a dosud nebylo provedeno, jest zapotřebí souhlasu nejméně 2/3 členů zastupitelstva.

§ 26.

Obecní zastupitelstvo volí ze svého středu potřebné stálé komise jako: finanční, kterou zříditi musí, policejní, hospodářskou, hřbitovní, chudinskou, zdravotní atd.

Komise tyto jsou v administrativním vedení samostatné, avšak v ohledu finančním závislé finanční komisí na obecním zastupitelstvu.

Počet členů jednotlivých komisí stanoví obecní zastupitelstvo. Tento však nesmí býti větší než polovina členů obecního zastupitelstva. Obecní zastupitelstvo se může usnésti, že jednotlivé komise, vyjímaje finanční komisi, zrušuje, případně spojuje nebo nové zřizuje. Působnost jednotlivých komisí stanoví obecní zastupitelstvo po návrhu obecní rady.

Obecní zastupitelstvo se usnáší po návrhu obecní rady, kolik členů má býti voleno ze členů obecního zastupitelstva a kolik z voličů zapsaných v posledním pravoplatném seznamu mimo zastupitelstvo.

Finanční komisi volí však z polovice obecní zastupitelstvo a sice dle poměru zastoupených skupin volebních, z polovice jmenuje po návrhu vol. skupin.

Finanční komise má se skládati aspoň polovicí z nečlenů zastupitelstva a míti mezi sebou odborníky.

§ 27.

a) Komise finanční. Tento odbor dohlíží na vedení pokladny obecní, kontroluje pokladny a veškeré hospodářství obecní, podává návrhy a dobrozdání ve finančních záležitostech a zkoumá veškeré účty, hlavně obecní rozpočet a účty obecní a podává o nich vyjádření. Komisi předkládají se rozpočty a účty obecní před veřejným vyložením.

Komise podává svá vyjádření do 8 dnů, v případech nutných a pilných do 3 dnů, nebyla-li jí poskytnuta obecním zastupitelstvem aneb obecní radou lhůta delší, jinak není obecní zastupitelstvo vázáno na vyjádření její.

Odchylná mínění ve věci (stanovisko menšiny) buďtež uvedena i s důvody ve vyjádření.

Veškerá nová vydání, pro která není v rozpočtu úhrady, musí vycházeti od obecní rady s návrhem na úhradu, veškeré návrhy na zastavení neb snížení rozpočtového příjmu musí býti projednány obecní radou a pak teprve finanční komise o tom podává vyjádření, načež obecní zastupitelstvo rozhoduje a se usnáší.

Nepředvídaná vydání a opatření, která netrpí odkladu, musí býti předložena s návrhem obecní rady a finanční komise stran úhrady v nejbližší schůzi obecního zastupitelstva. Jde-li o nový podnik nebo zařízení v rozpočtu neuvedené, k jejichž úhradě jest třeba uzavříti půjčku, zciziti kmenové jmění obecní, zvýšiti přirážku k daním nejméně o 20 procent anebo zavésti novou neb zvýšiti dosavadní samostatnou dávku obecní nejméně o pětinu, nehledě k předpokládanému čistému výnosu, nutno nejméně po dobu 8 dnů vyložiti veřejně povšechný plán a rozpočet k nahlédnutí.

Podá-li v této lhůtě nejméně desetina voličů zapsaných v posledním právoplatném seznamu voličském proti návrhu námitky, nerozhoduje obecní zastupitelstvo, nýbrž přechází rozhodnutí o tom i pokud se týče úhrady na..……

Finanční komise má právo stěžovati si s účinkem odkládacím k…………. do všech usnesení obecního zastupitelstva povahy finanční.

Veškerá vydání z pokladny obecní a obecních ústavů, podniků, fondů a nadací spravovaných obecním zastupitelstvem poukazuje k výplatě starosta obce podle usnesení obecní rady neb podle jejího zmocnění, vyjímaje případy naléhavé a nepředvídané; kde provedení nelze odložiti beze škody obce nebo nebezpečí pro obec a občany, může starosta obce sám pod vlastní zodpovědností poukázati nutné vydání, dodržuje ustanovení nahoře naznačené.

Finanční komise schází se dle potřeby, nejméně jednou za měsíc a podává zastupitelstvu zprávu o výsledku kontroly pokladny, o jejím vedení a stavu jakož i o ostatních jí přikázaných věcech;

b) Komise policejní. Bdí nad provedením řádu policejního, ponocenského a tržního a podává zastupitelstvu zprávy i návrhy v odbor ten spadající ;

c) Hospodářská komise. Tomuto odboru přidělen jest dozor na veškeré obci i fondům patřící budovy, pozemky a cesty, zahrnujíc v to i fundus instruktus, dozor na náměstí a ulice, na městské sady, dohled na obecní stavby, dohlíží na obecní práce a podává dotyčná dobrozdání a návrhy;

d) Komise hřbitovní. Spravuje hřbitov i dotyčný fond a podává návrhy i zprávy z odboru toho;

e) Komise chudinská. Tomuto odboru náleží péče o chudinství a městské dobročinné ústavy jakož i nemocnice a chudobince; on podává návrhy o podporách a dohlíží na řádné upotřebení udělených podpor a zkoumá dotyčné rozpočty, účty a pokladnu;

f) Komise zdravotní. Působnost tohoto odboru vztahuje se na podávání návrhů a dobrozdání o všech věcech týkajících se zdravotnictví vůbec a vodovodu, koupelny, porážky, kanalizace zvlášť.

§ 28.

Každý člen obecního zastupitelstva jest povinen přijmouti volbu do komise naň připadlou, může však resignovati neb z důležitých důvodů za zproštění žádati, jsou-li tu důvody § 8. vol. ř., o čemž rozhodne většina příslušné komise.

Každá komise volí si ze svého středu předsedu a zpravodaje.

Pro jednání v komisích a sezeních obecní rady platí vůbec pravidla tohoto jednacího řádu, pokud se tam upotřebiti dají.

Schůze komisí svolává předseda dle potřeby nebo na vyzvání starostovo, schůze obecní rady starosta a to pravidelně jednou za týden.

Obecní rada usnese se na dni a hodině, kdy a kde se řádné schůze mají konati, a tyto konají se pak bez zvláštního pozvání. Jen k mimořádným schůzím v pilných věcech jest třeba písemného pozvání. Stejně se mohou usnésti i jednotlivé komise. Schůze obecní rady jsou neveřejné. K platnému rozhodnutí v komisi jest třeba, by kromě předsedy byla přítomna nejméně polovice členů komise.

Komise usnášejí se prostou většinou hlasů.

Předseda může vždy hlasovati a při rovnosti hlasů platí ten návrh za přijatý, pro který se prohlásil předseda.

Žádá-li menšina komise, aby i o jejím návrhu obecní zastupitelstvo jednalo, musí menšina ihned po hlasování návrh svůj — jako návrh — oznámiti, zvoliti ze svého středu zpravodaje, který pak návrh ten v sezení obecního zastupitelstva přednáší.

Zasedání komise jsou sice vždy tajná, ale každý člen obecního zastupitelstva jest oprávněn, zasedáním těm býti přítomen; starosta nebo jeho náměstek a radní, do jehož referátu patří záležitost, o niž se jedná, mohou se též slova ujati, proto má předseda vždy dobu a místo sezení obecní radě v čas oznámiti.

§ 29.

Obecní rada má zpravidla každou důležitou záležitost postoupiti se svými návrhy komisi. Obecní zastupitelstvo může však všechny záležitosti, které dosud nebyly obecní radou komisím postoupeny, jim odevzdati. Totéž jest také oprávněno každou záležitost, o níž se již předběžně jednalo, vrátiti ještě jednou obecní radě neb komisím.

§ 30.

Spadá-li některý předmět v působnost více komisí, může býti svoláno společné sezení, které si zvolí jednoho z předsedů za předsedu a jednoho ze zpravodajů za zpravodaje.

Každá komise může ku svým poradám přivolati obecní úředníky aneb znalce, kteří mají však jen hlas poradní.

O provedení písemných prací v komisích, nestanoví-li jinak příslušná komise, jest se postarati obecní radě nebo obecnímu zastupitelstvu.

§ 31.

Každé podání na obecní zastupitelstvo děje se prostřednictvím obecní rady a odevzdá se podacímu protokolu.

§ 32.

Protokoly o sezení obecního zastupitelstva chovají se v městském archivu a každý člen zastupitelstva může do nich kdykoli nahlédnouti.

Každý člen zastupitelstva může v obyčejných hodinách také nahlédnouti do spisů, které se vztahují na záležitosti obecní a do působnosti zastupitelstva spadají; do jiných spisů smí nahlédnouti jen se svolením starosty.

§ 33.

Úřední a jednací řeč obecního zastupitelstva, obecní rady a obecního úřadu jest česká.

§ 34.

Tento jednací řád může obecní zastupitelstvo změniti za přítomnosti nejméně dvou třetin členů zastupitelstva na návrh podaný od polovice členů a to dvěma třetinami hlasů přítomných.

Řád tento byl jednomyslně schválen obecním zastupitelstvem v řádné schůzi dne ………..  za přítomnosti členů a náhradníků obecního zastupitelstva.

 

V……………………………….. dne………………………19…………………………..

 

………………………………………………..                                                       …………………………………………………………

radní                                                                                                                   starosta

 

………………………………………………….                                                    …………………………………………………………

člen obec. zastupitelstva                                                                            člen obec. zastupitelstva

 

Příloha časopisu Obecní Samospráva v Příboře

 

Zde publikovaný jednací řád si můžete stáhnout pro nekomerční účely jako soubor formátu PDF.