Obecná škola chlapecká v Bzenci 1939 – 1953

Zdroj: SOKA Hodonín

Název fondu: NSŠ – Bz

Inventární číslo: 8

Školní rok 1939 – 1940

Výnosem okresního školního výboru v Uherském Hradišti ze dne 9. 10. 1945 uloženo správcům škol pokračovati v psaní zpráv do původních kronik z doby první ČSR. Stručně vylíčiti každý jednotlivý školní rok od 15. března 1939 až do konce školního roku 1944/1945, aby bylo zřejmo, pod jakým útlakem žila česká škola. Ježto zdejší obecná škola chlapecká byla od měšťanské školy oddělena až od 1. září 1939, začíná i tato školní kronika tímto dnem.

Vedoucím obecné školy chlapecké byl ustanoven Jindřich Kotas; 31. 12. 1939 odešel však již na odpočinek jako 55 letý následkem úsporných důvodů. Na jeho místo jmenován definitivní učitel z Veselí nad Moravou Otakar Pokorný.

Dalšími členy učitelského sboru byli Oldřich Kučera – def. učitel, Antonín Straka – def. učitel, Zdeňka Sedláčková – def. učitelka a Felix Šeděnka – def. učitel.

Bylo-li velké utrpení, jež musel překonávati vlastenecky cítící český učitel v roce 1938 při odtrhávání pohraničního území ČSR diktátorem Adolfem Hitlerem, bylo dvojnásob těžké dne 15. 3. 1939, kdy zanikl československý stát a místo něj zřízen Protektorát Čechy a Morava.

Bylo samozřejmým, že od tohoto dne všechna nařízení takzvané vlády Protektorátu byla vynucována fašistickými vetřelci. Že tato změna bude se na duchovním poli odrážeti především v české škole, bylo vidno hned při prvních nařízení.

Hned zpočátku školního roku nařízeno odstraniti podobiznu Dr. Edvarda Beneše ze všech učebnic a pomocných knih. Obrazy jeho ze tříd odstraněny na příkaz již koncem roku 1938.

Po něm následovalo odstraňování všech obrazů z legií. Na splnění těchto příkazů donuceny dbáti četnické stanice.

Výnosem z 12. září přišly na řadu dějepisné knihy, jež musely býti odeslány ke zničení na okresní úřad v Uherském Hradišti.

Dne 15. září přišlo nařízení o revizi žákovských knihoven. Byla to první revize z 11 celkem revizí požadovaných s germánskou důkladností.

Výnosem z 26. září zaslány podrobné seznamy článků a básní ze všech učebnic k vyloučení.

Nařízením ze 4. října nutno vyvěsiti vlajku s hákovým křížem na oslavu vstupu Němců do Varšavy a to po dobu 7 dnů, aby česká škola a český lid mohli se „radovati“ z porážky Polska.

Ježto 28. říjen svítil i nadále v českých školách jako růžový paprsek svobody, byl tento národní svátek nejen zrušen – oslavy jeho se nekonaly již v roce 1938, ale současně i pohroženo těžkými následky těm, kdož by v nejmenším nedbali výstrahy.

Přípis oberlandrátu ve Zlíně správám škol a starostům i na zdejší škole, nasvědčoval, že je zde určitá podzemní protifašistická činnost.

Zajímavý je výnos říšského protektora z 25. 11., jímž vyhrožuje tresty české mládeži pro nepřístojné chování vůči německé mládeži, což podobalo se známému nářku vlka na kalení vody ovcí, stojící proti proudu. A bylo výrazem germánské lstivosti, když současně v tomto přípisu se vyzvedává nutnost národní snášenlivosti ze strany české mládeže.

Zrovna tak i bez ohledu na duševní stav české školy a národa vydán výnos z 29. 11. o povinném vzdávání úcty k symbolům německé říše.

Učitelé, kteří by nepřispívali svým jednáním a působením ke smírnému spolužití mezi českým a německým občanstvem, budou odstraněni.

Výnosem ze 4. 1. zakázány shluky žáků před školní budovou i před vyučováním. I do vzdálených tělocvičen museli se žáci dostavovat jednotlivě a ne v průvodu.

Jako předehra k nuceným oslavám 51. narozenin Hitlera přišel výnos o seznámení žactva s oběma německými hymnami. O oslavách, k nimž přiložen proslov pro správce školy k žactvu, nutno podati nadřízeným úřadům zprávu.

Těžké chvíle pro vlasteneckého učitele nastaly nařízením sbírek jak mezi žáky tak i členy učitelského sboru pro Německý Červený kříž, pro podporu říšské branné moci, doprovázený výhružkami říšského protektora.

Prázdninové doby využito Němci k odstraňování všeho, co by jen připomínalo památku na prezidenta Osvoboditele.

Koutný Ladislav – řídící učitel

Školní rok 1940 – 1941

Koncem srpna 1940 vyvázán ze služby školní zatímní řídící učitel Otakar Pokorný a od 1. 9. pověřen správou školy definitivní učitel dívčí obecné školy v Bzenci Alois Hába. Ostatní členové učitelského sboru nezměněni.

Jako na uvítanou nového školního roku byli učitelé povinni prokázati svůj rodový původ a obstarati si potřebné doklady, to jest křestní a rodné listy svých rodičů a prarodičů. Ženatý k tomu ještě oddací list a všechny doklady i ženy, tedy i od jejích rodičů a prarodičů. Požadované doklady, tak často i ze zabraných území, musel si každý obstarat na svůj účet.

Revize učebnic a revize žákovské i učitelské knihovny pokračovala s germánskou důkladností. Při opravách učebnic zacházeno často do směšností. Tak například při užívání německých jmen uváděti je toliko v německé řeči, tedy ne Jan Kepler, ale Johann Kepler. Tenkrát zakázána i Nerudova báseň: „Vzhůru již hlavu, národe!“ a zakázán i pozdrav „Vlasti zdar!“.

Jak byl víc a víc svírán do fašistické kazajky duch české školy, vidno například z přípisu říšského protektora ministerstvu školství, dle něhož zakázáno dávati za úkoly témata jako například: „Kdo byl největší Čech?“

Také pověřený zemský instruktor při české zemské školní radě pro Moravu pro vyučování němčině na českých školách počal se hlásiti se svými požadavky s upozorněním, že jeho pokynů při vyučování němčině musí být přesně dbáno. Jazyk německý zaveden všude jako povinný předmět od 3. školního ročníku a současně zvýšen i počet hodin. Ještě v tomto roce pověřen zemský instruktor pro vyučování němčině i k přezkoumávání vyučování dějepisu, aby tak usměrňován duch české školy pro fašismus.

Pod hrozbou okamžitého propuštění ze služby nařízeno vyhotovování nápisů a oznámení na veřejnosti, určené pro všechno obyvatelstvo, v německém, nebo v německém a v českém jazyce.

V této době hitlerovské drápy přímo využívaly sebemenšího projevu nespokojenosti ke škrcení českého školství. Rozpuštění Českého Červeného kříže a zvláště pak Dorostu Českého Červeného kříže dotýkalo se bolestně i naší školy.

Po odstranění a zničení všeho, co představovalo bývalé státoprávní poměry ČSR navenek, obraceli Němci stále větší pozornost k duchu české školy. Někdy užívali lstivého způsobu, jindy donucení a výhružek. Tak například vypsána pro české děti soutěž německé branné moci za vylíčení vzpomínek na setkání s německými vojáky. Cen uděleno 500. Jinak byly českým školám vnucovány knihy politických publikací, většinou německých, ale i českých zrádců v čele s Emanuelem Moravcem. Prázdninový výnos týkal se označování školy písmenem „V“, jež bylo zkratkou slova Viktorie, vítězství hitlerismu v boji o novou Evropu.

Světlým paprskem v době národního temna bylo sehrání žactvem spolu s místními národními školami divadelní hry se zpěvy a tanci „Bílá růže“ od Plumlovské.

Druhou připomínkou zlatých dob svobody byl Dětský den, jenž za hlavní pomoci žactva všech místních národních škol uspořádal Odbor ochrany matek a dětí v Bzenci. Dětský den měl úspěch jak morální tak i finanční.

Koutný Ladislav, řídící učitel

Školní rok 1941 – 1942

Učitelský sbor i v tomto školním roce nezměněn. Učitelé měli nadále těžké postavení. Němečtí fašisté nedovedli déle skrývati své germanizační plány. Spousta ministerských výnosů přímo mířila k poněmčování a k fašizování naší české školy.

Začalo to zřizováním kurzů z němčiny pro české učitelstvo. Učebním cílem kurzů bylo nejen prohloubení znalostí jazykových, ale i seznámení se s nacistickým učením Německa.

Znalost němčiny, jež se nakonec musela dokázati zkouškou, byla předpokladem pro každé povýšení a nové přijetí do služby. Při povinných zkouškách z němčiny musel si býti každý učitel vědom, že v případě nevykonání zkoušky s úspěchem bude mu zastaven platový postup a v dalším případě neúspěchu může býti i propuštěn ze služby školní.

Další nařízení týkala se užívání němčiny ve styku s Ústředními svazy hospodářskými, při styku s úřady práce, až nakonec samo ministerstvo školství oznámilo českým školám, že ježto přednostou prezidia ministerstva školství je německý státní příslušník, proto i zde nutno při stycích užívati německého jazyka. Tím český učitel, český správce školy donucen užívati němčiny i při styku s českým školním dozorcem a s českými školními úřady vůbec. Tak dopadala Hitlerem slíbená samospráva českých zemí.

Tak uskutečňovalo se to, co vyciťoval každý český vlastenec hned při vstoupení vetřelců do naší vlasti, že cílem jejich je navždy zbaviti se českého národa, jenž tak hluboko vnikl do německé říše.

V tomto roce také rozpuštěna Česká obec Sokolská a školám nařízeno okamžitě podati zprávu o odstranění ze školy jakékoliv upomínky na tuto významnou kulturně-tělovýchovnou instituci českého národa.

Novým občanským rokem počínaje bylo vyučování němčiny rozšířeno již v 1. a 2. postupném ročníku na 4 hodiny týdně a po 7 hodinách týdně ve 3. až 5. postupném ročníku. Ježto ve 2. a v 5. třídě bylo více než 35 žáků, bylo nutno rozděliti žáky těchto tříd pro vyučování němčiny na dvě skupiny.

Kromě kurzů pro německý jazyk byly zřizovány i kurzy přeškolovací pro učitele, aby dějepisná látka na národních školách byla podávána dle říšskoněmeckého hlediska.

Po těchto kurzech následovaly i kurzy loajální výchovy.

Také navenek pokračováno ve fašizování školy. V každé učebně objevila se na čelní stěně vedle Háchy i Hitlerova podobizna.

Při každé oficiální a úřední příležitosti, jakož i ve služebním styku všeho druhu nařízeno používati pozdravu zdvižením pravé paže.

Dne 14. 9. 1941 navštívil zdejší školu zemský inspektor školní p. Jaromír Parma, jenž co nejrozhodněji odsoudil stav budovy obecné školy chlapecké v takzvané židovské škole.

Na základě jeho inspekční zprávy oznámil Okresní školní výbor v Uh. Hradišti místní školní radě v Bzenci a městské radě, aby závady na této škole byly odstraněny. Nevyhovění mohlo by míti za následek nakonec i uzavření školy. Přes tuto výstrahu stoupající válečné potíže a neméně i poválečné poměry řešení této důležité otázky odsunuly.

Jak 28. říjen strašil nadále vetřelce, vidno nejlépe v četných opatřeních na našich školách. Byl to především strach z letáků, když poručeno zřízencům ve školách 26. až 29. října hlídati po celý den vstup do školy a nikoho nepovolaného nepustiti, ráno vždy prohlížeti třídy atd.

Každé opomenutí této povinnosti trestáno propuštěním ze služby.

Dne 30. června bylo posláno ke zničení okresnímu úřadu v Uherském Hradišti 264 exemplářů knih, vážících 58 kg.

Koutný Ladislav, řídící učitel

Školní rok 1942 – 1943

Řídící učitel Alois Hába, jehož pro nemoc od 1. září zastupovala správou školy řídící učitelka dívčí školy obecné paní Marie Koubová a místo něho učil výpomocný učitel Josef Polášek, byl dán dnem 31. 12. 1942 na trvalý odpočinek. Řídící učitelka byla zproštěna správy obecné školy chlapecké a správou školy byl pověřen def. učitel chlapecké školy Felix Šeděnka. Také výpomocný učitel Josef Polášek byl od 1. 2. 1943 přemístěn na obecnou školu v Těmicích a na jeho místo přidělena sem učitelka Vlasta Vicherková. Jinak učitelský sbor nezměněn.

České školy byly více a více zaplavovány germánskou literaturou. Jako povinnou četbu pro žactvo poručen „Mladý svět“, jímž šířen mezi mládeží fašistický duch. A s ním i záměrně postupovala germanizace. Všechna města, ležící v zabraném území, nucena znáti jen německy. Školní obrazy a vůbec učební pomůcky, ať ve třídách, na chodbách, anebo v kabinetě musely se označovat německo-českým nápisem. I náboženským časopisům byla zakázána kolportáž.

K červnovému projevu takzvaného ministra školství E. Moravce muselo učitelstvo až na sv. Antonínek. Těžkým proviněním proti předpisům bylo česky psaného spisu ministerstvu. S takovým provinilcem bylo zavedeno disciplinární řízení a po 3 léta mu sráženo 25 % platu.

Učitelé přes prázdniny museli si odbývati pracovní povinnost, ověřenou starostou nebo zaměstnavatelem.

Povinně odebírán časopis „Wir unterrichten deutsch!“

Ježto všechny úřední přípisy a výnosy o. š. v. v Uherském Hradišti a České zemské školní rady pro Moravu v Brně jsou psány jen německy, bude další kronika až do období po osvobození psána co nejstručněji.

V hodinách německého jazyka museli si učitelé hospitovati a nařízeny i společné hospitace.

Kurzy němčiny k dalšímu zdokonalování byly povinné. Německé hymny ozývaly se každodenně.

V měsíci září museli se všichni učitelé podrobiti zkoušce z němčiny písemně, v říjnu ústně. Zápisy do školních kronik přikázáno zapisovati měsíčně.

Objevilo se Kuratorium pro výchovu mládeže. Vedle vůdčího činitele ministra E. Moravce vystoupil na obzor i generální referent Kuratoria Dr. Fr. Teuner. Štěstí pro národ, že se tak stalo již dosti pozdě. Ale i tak napácháno v dětských duších mnoho škod!

Koutný Ladislav, řídící učitel

(další strana z kroniky vytržena – pozn. přepisovatele)

… ve vyučovacích předmětech o protiletecké obraně. Počala i poplachová cvičení s rychlým vyklízením školní budovy a dosáhnutím protileteckého krytu.

Také častěji byli žáci místo vyučování nuceni pracovati v hospodářství. Žáci vyšších ročníků okopávali zeleninu na školním poli a dvakrát týdně chodili sázeti nové stromky při zalesňování.

I Kuratorium pro výchovu mládeže rozšiřovalo svoji činnost. Činilo nábor žactva do svých řad. Uspořádalo závody: „Ukaž, co umíš!“

Ke cti učitelstva naší školy nutno zaznamenati, že vliv vedoucích Kuratoria jak jen mohlo mravně a duchovně ochromovalo, takže činnost jeho se ve skutečnosti umenšovala, přirozeně i vlivem rostoucích nezdarů Němců na válečných polích.

Koutný Ladislav, řídící učitel

Školní rok 1944 – 1945

Válečná fronta se blížila k naší vlasti. Nebezpečí pro lid však neubývalo. Spíše naopak. Správci škol obdrželi důtklivé napomenutí, že jsou odpovědni za provedení všech nařízení a výnosů.

S blížící se frontou přibývaly poplachy a letecké výstrahy, po nichž žáci šli domů. Jen v měsíci listopadu bylo 9 leteckých poplachů a 7 leteckých výstrah.

Hned na začátku školního roku v důsledku válečného nasazení učitelstva do práce nastaly na zdejší škole změny v učitelském sboru.

Učitel František Jašek válečně nasazen v Hradci Králové, ale později na základě úřední lékařské prohlídky propuštěn.

Učitel Antonín Straka byl válečně nasazen v Roudnici v Čechách; odjel tam, ale brzy se vrátil a více do práce neodešel. Skrýval se v kraji až do svého zatčení dne 29. 3. 1945. Nutno poznamenati, že jeho odvážné jednání a otevřené smýšlení i mluvení po celou dobu války skrývalo dle stávajících školních předpisů určité nebezpečí pro jeho nadřízené, v prvé řadě pro správou školy pověřeného učitele Felixe Šeděnku.

V říjnu byl válečně nasazen i učitel Oldřich Kučera.

Nedostatek učitelstva nahrazen aspoň z části přemístěním na obecnou školu chlapeckou odborného učitele Jana Hirše z měšťanské školy.

Ale již 25. října 1944 byla zdejší škola zabrána k vojenským účelům. Vyučovalo se střídavě s dívčí obecnou školou.

Od 16. ledna 1945 byla opět zdejší škola zabrána německým vojskem.

Od 15. února byla zabrána zdejší škola jako útulek a noclehárna pro civilní zákopníky. Nouzové vyučování bylo jen v pondělí, úterý a v pátek a to v I. a v II. třídě třikrát po 3 hodinách týdně, ve III. a IV. třídě třikrát po 4 hodinách týdně.

V měsíci únoru učitelé pracovali vždy 3 dny v týdnu na místních opevňovacích pracích.

Dne 29. března byl zatčen gestapem učitel zdejší školy Antonín Straka, jenž pracoval jako spojka v podzemním hnutí skupiny kapitána Bogataje. Aby se vyhnul výslechu a útrapám, otrávil se a 3. dubna pochován na hřbitově v Mařaticích. Odtud 13. 5. převezen do svého prvního učitelského působiště a druhého domova Uherského Ostrohu, kde měl státní pohřeb za ohromné účasti obyvatelstva.

Učitelstvo všech národních škol k uctění jeho památky založilo Strakův fond, z něhož budou podporováni chudobní žáci obecných škol.

Od 4. dubna 1945 všechny zdejší školy znovu zabrány vojskem a vyučování přestalo. Bzenec se ocitl v první linii válečných operací.

V této době vzrostlo pro Bzenec veliké nebezpečí. Zradou Vlasovců byla vyzrazena akce ruských i českých partyzánů a fašistický režim ještě v poslední chvíli neštítil se zavražditi matku dvou dítek, jinocha a dvou mužů ze Bzence kromě ruských partyzánů.

V poslední chvíli před osvobozením bylo vrchním velitelem německým vyhlášeno veřejně a to nejdříve v Olšovci a druhého dne v Bzinské ulici, že v případě jakéhokoliv incidentu budou všichni muži, ženy a děti zastřeleni a ulice vypáleny.

Dne 19. dubna 1945 byl Bzenec osvobozen Rumuny. Prapory, které se po ránu objevovaly na staveních, ještě téhož odpoledne schovány. Neb Němci ustoupili jen do svahů Horních hor, Starého hradu a Kněží hory, odkudž ještě po 10 dní ohrožovali město.

Vyhozením všech mostů a můstků jak na cestách, tak i na dráze, na řece a potůčku způsobili Němci nejen velkých škod, ale i odříznutí Bzence od ostatního světa.

Ráno 18. 4. vyhodili Němci zbytečně do povětří barokovou kapli sv. Floriána, ozdobu příkrého kopce nad Bzencem a vévodící slováckému kraji až ku hranicím Slovenska po 243 roky.

Největších ztrát na lidských životech jak z řad občanských tak i rumunských vojáků zaviněno výbuchem min. Němci si totiž jižní stráně hor a kopců s vinohrady zvolili pro výhodnou polohu za obranné pásmo a nakladli do strání tisíce nášlapných min.

V zámeckém parku odpočívají družně Rusové i Češi, ubití zákeřnou rukou nepřítele. Tito ruští partyzáni jako předvoj Rudé armády nás živé zavazují, abychom vždy měli na paměti, že bez strašných obětí SSSR by celá Evropa upadla pod Hitlerovu knutu a osud našeho národa by byl takový jako u Polabanů a Lužičanů.

Kromě partyzánského hřbitůvku v zámeckém parku hned za památnými lipami ční vedle hlavního chrámu 56 křížků u rovů rumunských vojáků.

Z dalekého Rumunska přišli, aby odčinili chybu svých státníků a po boku Spojenců bojovali a padli pro vysvobození nás z germánského područí.

Vzpomínáme na ně z vděčnosti, neb vzpomínky na ně jsou nerozlučně spojeny s naším vysvobozením! Čest a věčná paměť všem vám Rumuni!

Vyučování zahájeno 9. května slavností v sokolovně, na níž k žactvu všech místních škol promluvil odborný učitel Antonín Pojeta. Slavnost vyzněla v neskonalý dík panu prezidentovi Dr. Edvardu Benešovi, maršálu Stalinovi a vítězné Rudé armádě.

Dne 28. května 1945 žactvo radostně oslavovalo 61. narozeniny prezidenta Dr. Edvarda Beneše, jehož obraz tonul v záplavě květin. Heslem slavnosti bylo: „Věrni zůstaneme!“. Zpěvy, hudba a přání se střídaly po proslovu učitele Františka Jaška.

Aby odčiněna křivda na žácích, kteří se nedostali na měšťanskou školu, umožnilo ředitelství chlapecké školy měšťanské přijetí 23 žáků na základě provedené zkoušky.

Dne 21. června byl padlým Rumunům odhalen pomník. Smuteční oslavy se účastnilo obyvatelstvo, Rumuni a žactvo národních škol.

Radost z osvobození se plně projevila až 1. května, kdy konána veřejná oslava našeho osvobození ve spojení se svátkem práce. Obyvatelstvo bylo v povznesené náladě, třebaže při ní duněly ještě rány z nedalekých bojišť. Po průvodu městem měl hlavní projev na náměstí pisatel těchto řádků.

Zúčastněným zástupcům ruského a rumunského vojska bylo vřele poděkováno za pomoc při osvobození města a naší republiky vůbec. Jestliže v dějinách českého národa bude oběť Ruska zapsána zlatým písmem, bude v místní kronice na věky zaznamenána oběť ruských partyzánů a ve spojení s nimi i české oběti, hlavně však jména 56 rumunských vojáků, padlých v boji za osvobození města a blízkého okolí.

Na slavnosti bylo znovu zdůrazněno, že jako jsme zůstali věrni osvobozeneckým ideálům našich předků, zůstaneme věrni bratrskému ruskému národu s maršálem Stalinem v čele. Byla vyslovena i slova obdivu pro odvážné povstání slovenského národa v týlu německých vojsk, jimž Slovensko vyjádřilo své pravé smýšlení.

Byla vyslovena i úcta prezidentu Dr. Edvardu Benešovi, o němž prohlásil prezident Osvoboditel po první světové válce, že bez něho bychom neměli republiku. Po druhé světové válce prohlašuje totéž český národ jednomyslně. Pravda zvítězila!

Po vyhlášení světového míru konána ještě 9. května druhá slavnost, na níž odborný učitel Karel Fiala jasně lidu vylíčil historii druhé světové války, jež začala a skončila v Praze.

Místní národní výbor v předvečer 61. letých narozenin prezidenta Budovatele znova obnovil jemu udělení čestného občanství města Bzence, jež bylo za nacistického teroru zrušeno. Při tom bylo slíbeno, že pod jeho vedením jako občané města Bzence chceme vyřešit sociální a národní otázky doby a tím i splniti odkaz prezidenta Osvoboditele.

V Bzenci dne 31. 12. 1945 – Koutný Ladislav, řídící učitel

Školní rok 1945 – 1946

Školní rok začal společnou slavností dětí obecných škol a za účasti rodičů. V proslovu poukázal řídící učitel Ladislav Koutný na význam svobodné školy, jež po fašistické porobě bude zase nám všem dobrou mátí. Vzpomenuto všech útrap, jež musel národ prožíti za doby okupace.

Vzpomenuto vřele prezidenta Osvoboditele, prezidenta Budovatele, všech našich osvoboditelů.

Výnosem o. š. v. v Uherském Hradišti ze dne 28. 8., č. 1 087/2 r. 1945 znovu ustanoven na obecné škole chlapecké řídící učitel Ladislav Koutný, jenž byl jako legionář přeložen do penze od 1. dubna 1941. Kromě něho byli na začátku roku na škole tito literní učitelé: def. učitel Felix Šeděnka, učitelka Svatava Masaříková, výpomocný učitel František Bajgar.

Dne 14. září konána smuteční tryzna k výročí úmrtí prezidenta Osvoboditele, při níž po přednesení básní promluvil o jeho odkazu dětem řídící učitel Ladislav Koutný.

Mnichovského diktátu a jeho zhoubného vlivu pro naši republiku vzpomenuto ve třídách třídními učiteli.

Oslava 28. října konána v hlavním sále sokolovny. Jeviště bylo vyzdobeno poprsími obou prezidentů, čsl. vlajkou a četnými květinami. Program hojný. Na naši školu připadlo 7 básní, 2 žertovná říkadla, 1 veselý výstup a 2 sborové recitace. V proslovu řečník učitel Felix Šeděnka vyzvedl temná i světlá údobí našeho národa s nabádáním ke svornosti, k vděčnosti mládeže našim osvoboditelům a k lásce k vlasti.

Dne 7. listopadu vzpomenuto ve všech třídách 28. výročí Říjnové ruské revoluce. V odstupu času je dnes celému světu jasno, že na porážku fašismu přispěla v prvé řadě sovětská říše a že to byla Říjnová revoluce, jež posílila národy SSSR. Národ český se připojil k oslavám nejen z vděčnosti za osvobození, ale i pro sbližování se národů slovanských za vedení nejmocnějšího z nich.

Dne 17. listopadu vzpomenuto obětí českých studentů, kteří se nesmířili se zabráním českých zemí německými vetřelci.

Proto se stal 17. 11. manifestačním dnem mezinárodního studenstva, jenž se konal v Praze za velké účasti zástupců národů celého světa.

Ježto na zdejší školu se vrátili z vojenské služby učitelé Oldřich Kučera a Svatopluk Čech, přidělena byla učitelka Svatava Masaříková měšťanské škole v Moravském Písku a učitel František Bajgar obecné škole v Domaníně.

K 21. 12. vděčně vzpomenuto na naší škole narozenin Josefa Stalina, jenž v nejtěžších dobách za přepadení Ruska Hitlerem udržoval víru v konečné vítězství, o něž se nejvíce přičinil slovy i činy. I na osvobození čsl. republiky měl hlavní podíl. V době Mnichova stál věrně za námi. Účinně nám pomáhal v budování zahraniční armády v době války. Pod jeho velením přinesla Rudá armáda velké oběti i pro osvobození naší vlasti. Obdiv, vděčnost i láska našeho lidu k němu byla za války vyjádřena nejlépe tím, že byl nazýván křestním jménem, jak říkáme jen důvěrným přátelům.

Školní docházka v podzimních i zimních měsících byla nepravidelná následkem epidemického onemocnění žáků 1. – 3. školního roku spalničkami. Také řádila angína a vůbec nachlazeniny, k čemuž přispělo deštivé, sychravé počasí a studené učebny při předvánočním nedostatku topiva. Kamenné uhlí dovezeno až v únoru. To byly příčiny, proč procento omluvených zameškaných půldnů za celý rok na naší škole je 5,9 %.

Hned po vánocích zavedena na zdejších školách národních za výpomoci národního výboru polévková akce a to především pro přespolní žactvo měšťanských škol a chudé žactvo ze Bzence. Polévka byla podávána 3 x týdně, jednou týdně káva a chléb s povidly. Omastek, zeleninu a luštěniny si žáci přinášeli z domu.

Dne 23. 2. pořádány třídenní oslavy 28. výročí vzniku Rudé armády, jež byla rozhodujícím činitelem v porážce světového fašismu. Jen na území naší republiky padlo pro naše osvobození 70 000 rudoarmějců. Jsme vděčni i za to, že naše vojenské jednotky v Rusku byly rychle vybudovány a použity tam, kde toho vyžadoval i politický záměr našeho odbojného vedení.

Dne 7. 3. konána společná oslava obecných škol v sokolovně při bohatě vyzdobeném jevišti. Obsáhlý program, skládající se z výstupů, z dramatických básní, rytmického cvičení s hudbou atd. byl vyplněn proslovem učitelky Macourkové o životě prezidenta Osvoboditele. Veselé příhody ze života T. G. M. přednesl učitel Oldřich Kučera.

Dne 29. 3. vzpomenuto na naší škole výročí úmrtí učitele zdejší školy A. Straky, nebojácného pracovníka v podzemním hnutí proti fašistickým vetřelcům.

Ježto učitel Oldřich Kučera byl na svou žádost povolán do činné služby vojenské, přidělena na jeho místo učitelka čekatelka Věra Marceluchová z chlapecké školy měšťanské v Bzenci.

Dne 14. 4. 1946 vizitoval naši školu okresní školní dozorce p. Alexander Havaš.

Dne 12. 4. vzpomenuto prvního výročí úmrtí prezidenta USA Fr. D. Roosevelta, k němuž český národ pohlížel za války s obdivem, s důvěrou a dnes vzpomíná s vděčností a s láskou. Prezident Ed. Beneš řekl o něm po zkušenostech: Byl to veliký náš přítel, veliký Američan, veliký člověk.

Dne 4. 5. konaly obě obecné školy oslavu květnové revoluce v Praze ve vyzdobené tělocvičně. Po sborové recitaci a vylíčení událostí řídícím učitelem Ladislavem Koutným při povstání českého lidu proti německým vetřelcům následovaly přednesy vlasteneckých básní.

Podobný průběh měla i školní oslava 28. 5. k 62 letým narozeninám prezidenta Ed. Beneše. Přiléhavý proslov měl učitel Svatopluk Čech.

V neděli dne 2. června pořádaly místní školy obecné, měšťanské, mateřská školka, místní poradna matek a Červený kříž „Den matek a dětí“ s bohatým programem, jenž proveden všemi školami po proslovu řídícího učitele Ladislava Koutného. Každé dítě bylo podarováno pomerančovým nápojem a zákusky.

Dne 7. června vylíčen učiteli ve třídách velký zločin Němců, spáchaný vyhlazením Lidic dne 10. června 1942. Nejhlubším pošlapáním lidství otřásli Němci svědomím celého světa. Z krve, trosek a prachu zrodily se nové Lidice jako symbol vítězství demokracie nad fašistickým násilím.

V rámci „Týden dětské radosti“ konaly 2., 3. a 4. třída výlet do Lednice dne 17. června. Žáci 1. třídy konali vycházku k bývalému Benešovu mostu na řece Moravě u Lidéřovic. Dne 18. června všechny třídy konaly vycházku do lesa k lesní školce.

V pátek dne 21. června konala místní vojenská hudba koncert posádky pro žactvo všech škol.

Osvětová rada spolu s místními školami konala dne 20. a 23. června pro veřejnost i žactvo výstavu dětského nábytku, hraček, knih aj.

Koncem školního roku klesl počet žáků po četném přestěhování do pohraničí na 109, kteří všichni – až na 2 – postoupí. Do reálného gymnázia v Kyjově a v Uh. Hradišti se přihlásilo 7 žáků, kteří všichni byli přijati. Do měšťanské školy chlapecké v Bzenci postoupilo 18 žáků.

V Bzenci dne 10. července 1946 – Koutný L., řídící učitel

Školní rok 1946 – 1947

Druhý školní rok po okupaci začal v ovzduší růžovém. Živnou půdou růžových nadějí byl dvouletý budovatelský plán. Tenkráte se nevědělo, jak příroda bude nepřejnou svojí nekonečnou zimou, jež zničí mnohé naděje.

Ve slavnosti, jíž začal u nás školní rok, objasnil řídící učitel Ladislav Koutný dětem i přítomným rodičům význam naší „dvouletky“, jejímž splněním povzneseme životní úroveň lidu v každém směru. Na příkladech poukázáno žactvu, čím i ono může přispěti ke zdaru dvouletky.

I úkolem učitelstva je, aby v okruhu své působnosti přesvědčovalo jak žactvo, tak i občanstvo o důležitosti dvouletého plánu, jehož zdar stává se otázkou vlastenecké cti každého občana.

Učitelský sbor zůstal po celý školní rok nezměněn.

Třídními učiteli byli:

  • v 1. třídě Věra Marceluchová, učitelská čekatelka,
  • v 2. třídě Ladislav Koutný, řídící učitel,
  • v 3. třídě Svatopluk Čech, def. učitel,
  • ve 4. třídě Felix Šeděnka, def. učitel.

Počínaje tímto školním rokem přibyla ke třem třídám, umístěným v takzvané židovské škole i čtvrtá třída, takže po celý rok v ní byla celá obecná škola chlapecká.

Dne 14. září konaly obě obecné školy společnou smuteční vzpomínku na T. G. M. Po zapění smuteční písně a proslovu učitelky M. Macourkové následovaly přiléhavé básně žactva.

Počátkem školního roku zavedena i na naší škole zdravotní tříletka. Zdravotní péče a výchova je shrnuta ve 111 úkolech, jež jsou zavedeny v evidenčním záznamu o činnosti každé školy. Tak postupným zlepšováním má se školní zdravotnictví zdokonalovat a prostřednictvím školy zlepšovat hygiena všeho obyvatelstva. Zjišťování stavu děje se vždy začátkem a koncem školního roku a zprávy jsou odesílány Okresnímu školnímu výboru v Uherském Hradišti.

Den Svobody oslaven opět společně s dívčí školou obecnou. Program byl bohatý. Po proslovu učitelky Kudlíkové následovaly přednesy básní, veselé verše k dvouletce, dramatizace „Zajíčkův svátek“, sborové recitace a četné národní písně.

Dne 7. listopadu vzpomenuto 29. výročí Říjnové ruské revoluce, k níž čsl. Národní fronta vydala provolání. Dnes je každému jasno, že tato revoluce přispěla nakonec i k porážce Hitlerova výboje, k osvobození slovanských národů a k slovanskému sbratření ve zbrani.

Dne 17. listopadu jednáno v občanské výchově o mezinárodním dnu studenstva v Praze. Pěkný článek o těchto událostech byl uveřejněn v Průvodci.

Dne 26. listopadu navštívil naši školu školní dozorce p. Alexander Havaš. Podrobný zápis o metodických poznámkách vyučovacích uložen v měsíčním zápisu o poradě členů učitelského sboru č. 3.

Žactvem všech národních škol v Bzenci konána 18. prosince slavnost rozžetí vánočního stromu republiky. Žáci naší 4. třídy zazpívali 3 koledy za řízení učitele Felixe Šeděnky.

Dne 12. prosince vykonal na naší škole inspekci zemský inspektor pro vyučování ruštině p. Cyril Nemeškal a byl přítomen vyučování ve 4. třídě u učitele Felixe Šeděnky.

Dne 21. prosince vzpomenuto ve všech třídách 67 narozenin generalisima J. Stalina.

Žactvo naší školy obdrželo jako dar dorostu Kanadského Červeného kříže a Čs. sdružení v Kanadě 39 kg prvotřídní mouky a 11 kg kakaa. Naši žáci poděkovali za dar na pohlednicích. Hoši si pochutnávali na výborném pečivu a dobrém kakau. Ostatní potraviny odevzdány do společné stravovací stanice, v níž stravováno i 16 chudých žáků naší školy.

Dne 23. února vzpomenuto žactvu všech tříd 29. výročí vzniku Rudé armády.

Dne 7. března oslaveny narozeniny T. G. Masaryka školní slavností.

Dne 12. a 13. března učitelské sbory národních škol sehrály ve prospěch zájezdu žáků do Prahy na tělocvičné slavnosti divadelní hru Zdeňka Němečka „Rukopis času“. Za obecnou školu chlapeckou hráli učitelé Svatopluk Čech a F. Šeděnka.

Ježto v hlavní budově školní byl nedostatek topiva, vyučováno na naší škole od 17. února do 14. března žactvo obou obecných škol.

Ve dnech 23. a 24. dubna vykonal učitel Svatopluk Čech zkoušku ze zeměpisu ze IV. odboru pro měšťanskou školu.

Na Květnou neděli dne 30. března pořádaly obě obecné školy slavnost Míru Čsl. Červeného kříže. Po proslovu učitelky Almy Běhalové následovaly zpěvy, recitace, zpěvohra, hra „O zajíčkovi a kohoutkovi“ a veselé verše za hojné účasti rodičů.

Dne 5. až 9. května vzpomínáno učitelstvem ve třídách dne povstání českého lidu proti fašistickým vetřelcům a pak dne Vítězství. Podrobnější význam o těchto dnech je zaznamenán v zápisu z učitelské porady č. 6 ze dne 11. 5.

Třiašedesáté narozeniny prezidenta Budovatele oslavily obě školy obecné společně četnými recitacemi básní, dramatizacemi, zpěvohrou „Hudebníci“, veselým výstupem „Hádankáři“ a zpěvem.

V rámci „Týden dětské radosti“ konaly všechny třídy vycházky do přírody a výlety. Žáci 1., 2., a 3. třídy byli na Přívoze u řeky Moravy, kdež pozorovali strojní vybírání písku z řeky a vyvážení do skladiště.

Žáci 3. třídy u Moravy tábořili, stavěli stany, založili táborový oheň, vařili polévku. Nakonec následovalo brouzdání vodou, koupání, opalování, zpěv a hry. Příštího dne byli v Háji na jahodách a taktéž tábořili.

Žáci 2., 3. a 4. třídy byli v uhelných dolech „Litner“, kdež pozorovali postup práce na povrchu; žáci 4. třídy byli i v šachtě. Od uhelných dolů šli k památnému dub, kdež žáci 3. a 4. třídy i tábořili.

Žáci 4. třídy konali výlet do Myjavy na Bradlo a do okolí.

Kromě toho konány menší vycházky do lesů a na Starý hrad, odkudž žáci pozorovali velkým dalekohledem okolí.

Jak výlet, tak i všechny vycházky vydařily se k radosti a i k prospěchu žactva. Žáci byli podarováni salámem a sodovkami z výtěžku „Dětského dne“.

V rámci „Týden dětské radosti“ účastnili se žáci výpravného pásma sedmi obrazů „Pepánek nezdara“ dle díla Franty Župana. Žáci 4. třídy navštívili divadelní hru Lad. Stroupežnického „Naši furianti“.

Všichni žáci navštívili v cirkusu „Evropa“ představení pro školní mládež.

Všichni žáci byli přítomni v kině hře „Uloupená hranice“ a „Věrný pes Džulbas“

Dne 29. června zapsáno do naší školy 120 žáků, tedy o 8 více než vloni.

Do reálného gymnasia v Kyjově se přihlásili 3 žáci a byli přijati. Ježto v pátém školním roce nepropadl nikdo ze žáků, zbylí postoupili všichni do místní měšťanské školy.

V Bzenci dne 15. VII. 1947 Koutný Lad., řídící učitel.

Školní rok 1947 -1948

Na školní slavnosti obou obecných škol, jíž započal nový školní rok, promluvil k žactvu a k četným rodičům pisatel této kroniky o dvouletce a překážkách, především o katastrofickém suchu, jež se postavily v cestu zdaru jejímu provedení. Překážky musí však zvýšiti naši pracovní morálku. Vzorem hrdiny práce je nám prezident Budovatel. Pracoval poctivě a vytrvale, toť i ve škole je nejjistější cesta k úspěchu. Ledabylá práce kazí povahu a vede k nespokojenosti. Tedy – s chutí do toho!

Po zapětí hymny odešlo žactvo i s rodiči do tříd, kdež jim byly třídními učiteli dány pokyny.

V učitelském sboru nastaly značné změny. Učitel Svat. Čech přidělen měšťanské škole chlapecké a místo něho ustanoven na naší škole uč. Oldř. Kučera. Místo učitelky čekatelky Věry Marceluchové, jež přeložena na vlastní žádost do Hodolan, ustanovena učitelka Anna Hajmalová, jež však brzy onemocněla a místo ní přišla učitelka Helena Dvořáková. Avšak i tato byla 7. dubna 1948 přidělena měšťanské škole dívčí, místo ní přišla učitelka čekatelka Marie Poulová. Všechny čtyři třídy byly i v tomto šk. roce umístěny v nouzové budově bývalé židovské školy.

Dne 13. září pořádána žactvem obou škol vzpomínková slavnost k 10. výročí úmrtí T. G. Masaryka.

Podobně konána i oslava 28. října, kdy po přednesu básní, zpěvu a her nasloucháno v rozhlase proslovu presidenta Dr. Edvarda Beneše.

V době od 2. do 9. listopadu poučováno žactvo o významu Říjnové revoluce v SSSR, jež nejen osvobodila všechny národy v Rusku od carského útlaku, ale uvolnila i tvůrčí jejich síly a užila k netušenému rozvoji, přerušenému zákeřným přepadnutím Sovětského svazu Hitlerem. Tím, že Rudá armáda po 3 roky sama odolala pozemním silám Hitlera a jeho spojenců, přispěla největší měrou k jeho porážce. A tím i k vysvobození českého a slovenského národa. Ostatně k naší cti nutno přiznati, že po boku Rudé armády bojovala i čsl. vojenská jednotka, jež společně s ní probila si cestu od Sokolova přes Duklu do vlasti. Proto s úctou i s láskou vzpomínáme Říjnové revoluce a jejich vůdců s Leninem a Stalinem v čele!

Školní slavnost vánočního stromu republiky uspořádaly společně všechny čtyři národní školy v Bzenci. Po proslovu pisatele této kroniky následovaly zpěvy koled a recitace básní.

Ve školním roce připomínali jsme si i jiná četná jubilea. Bylo před 100 lety zrušeno u nás nevolnictví. Před 100 lety byl vydán Komunistický manifest. Před 100 lety konal se v Praze památný slovanský sjezd. 30 let, co byla založena Rudá armáda. 100 let, co pořádán sněm v Kroměříži. 600 let co založena Karlem IV. pražská univerzita. S legionáři vzpomínáno třicetileté výročí bitvy u Bachmače. Před 150 lety se narodil František Palacký. Koncem června a začátkem července připadl slavný XI. sokolský slet.

Kromě těchto jubilejních vzpomínek konány školní slavnosti, obvykle k 7. III. a k 28. IV. a v den Svátku matek. K uctění narozenin T. G. Masaryka konána slavnost obou obecných škol za účasti rodičů, na níž o presidentu Osvoboditeli měla projev učitelka Alena Běhalová a o výročí bitev u Bachmače a Sokolova řídící učitel L. Koutný. Po projevech následovaly výstupy žáků (O 3 sudičkách, Domácí zvířátka), sborové recitace a zpěvy, básně. Zdařilá slavnost zakončena zapěním hymen.

O menším rozsahu byla slavnost k 28. dubnu, zakončená poslechem rozhlasu, a to pásma o prezidentu Budovateli.

Dne 16. května pořádána žactvem všech škol slavnost k Svátku matek s bohatým programem. I účast obyvatelstva byla veliká. Z naší školy mělo po výstupu žactvo všech tříd. Proslov k obyvatelstvu měl pisatel této kroniky.

Žactvo naší školy navštívilo během roku pět kinopředstavení pro mládež a dvě divadelní představení a jedno představení v cirkuse „Central“, spojené s prohlídkou zvěřince. Podrobně je vypsáno v zápisech o poradě učitelského sboru v šk. r. 1947 – 48.

Jestliže u nás byla škola vždy místem, v níž se obrážely politické, hospodářské a sociální proudy národního života, tak v letošním školním roce se přímo zapjala do samého středu politického dění. Byly to únorové události, po nichž nastaly jak v našem státním, tak i ve školním životě podstatné změny.

V pohnutých dobách volali naši vůdcové po svornosti a po jednotě. Nejednou již Masaryk poukazoval, že vysoký mravní plán a myšlenek vysoko zaměřených může sjednotit a vésti vzhůru národ. Proto i vřele uvítal dělnické hnutí, toužící po novém uspořádání společnosti podle plánu a vědeckého programu.

Dynamičnost socialistického hnutí u nás je vidna nejlépe z toho, že ve dvou generacích dovedla zbořit starý svět a v jeho troskách stavět základy nového světa. Již v květnu 1945 prahl po socialistické jednotě náš pracující lid. Přesto však zvítězila myšlenka nepostupovat u nás ukvapeně ve víře, že socialistické strany půjdou u nás souběžně k jednomu cíli. Ale právě tohoto střízlivého postupu bylo využito nepřáteli socialistického hnutí doma i za hranicemi k zanesení zmatku do našich vnitrostátních poměrů.

Únorové události vnesly u nás jasno. Vítězstvím pracujícího lidu nastolena u nás vláda lidové demokracie.

President Beneš v historickém únoru zůstal věren lidu a odkazu našeho odboje, když podepsal nové složení vlády, při níž je lidu umožněno v míře největší přispěti k budování socialismu v naší republice.

Po desíti letech konána v republice i společná oslava 1. Máje. Ohlas únorových událostí byl veliký i ve škole, tím více, když učitelstvo bylo vyzváno vysvětliti žákům události a význam celonárodního hnutí za sjednocení národa, jež projevilo se i s postavením jednotné kandidátní listiny pro volby do Národního shromáždění. V Bzenci bylo odevzdáno pro jednotnou kandidátku 2731 lístků, bílých lístků bylo 285 a neplatných 85. V celé republice bylo pro jednotnou kandidátku obrozené Národní fronty 89,28 % a bílých lístků bylo 10,72 %.

Po únoru byl základní školský zákon vytažen ze zaprášených ministerských zásuvek a v necelých sedmi nedělích odhlasován jako jeden z nejpokrokovějších zákonů na světě. A tak od 1. IX. 1948 začneme vyučování s novou jednotnou školou.

Dne 22. IV. účastnili se žáci školní oslavy, vysílané rozhlasem na poděkování odhlasování zákona ve sněmovně o jednotné škole.

Kromě vzrušujících, ale nakonec radostných událostí byly to i smutné zprávy, jež dotkly se citů naší školy. Dne 13. 3. v den pohřbu Jana Masaryka byli přítomni žáci vysílání rozhlasového pásma, určeného pro žactvo. Třídní učitelé promluvili o životě Jana Masaryka a zvláště vyzvedli jeho zmužilý postoj v dramatické únorové době: „Neuvažoval jsem ani minutku, kde je moje místo. Je s lidem, s Čechy a Slováky, které miluji.“

Druhou smutnou zprávou pro všechny věrné Čechy a Slováky bylo vzdání se presidenta Dr. Ed. Beneše svého úřadu a to listem ze dne 7. června 1948. Je třeba zaznamenati aspoň závěr tohoto významného listu: „Přeji všem svým drahým spoluobčanům, jejich odpovědným zástupcům a jejich vládě, aby republika zůstala ušetřena všech pohrom, aby všichni žili a pracovali ve snášenlivosti, lásce a odpouštění, svobody přáli a svobody svědomitě užívali. Věřím v dobrého genia našeho lidu a věřím v krásnou budoucnost naší drahé republiky.“

Novým presidentem byl zvolen dne 14. června 1948 ve Vladislavské síni pražského hradu dosavadní předseda vlády Klement Gottwald, o němž výstižně řekl při volbě předseda Národního Shromáždění Dr. John, že je presidentem této země, tohoto lidu a této doby.

V rámci Týdnu radosti účastnili se žáci divadelního představení „Nejkrásnější den“ od J. Johna a filmu „Vlast vítá“. Kromě toho konány vycházky do Horních hor a na Přívoz až k Benešovu mostu na řece Moravě. Žáci IV. třídy vykonali vlastivědný výlet na Radhošť, kdež přenocovali.

Dne 31. V. visitoval naši školu školní dozorce p. Ludvík Jaroš.

Dne 16. června konalo učitelstvo pracovní schůzi za projevu školního dozorce p. Ludvíka Jaroše o pracovní škole, řízené zásadou, že co může vykonati dítě, ať udělá, za předpokladu, že podnět k práci dá předtím učitel.

Dne 11. června konán zápis žactva na školní rok 1948/49 a bylo zapsáno celkem 139 žáků, to jest o 14 více než loni. Ježto v pátém postupujícím ročníku nikdo nepropadl, postoupí všichni do místní střední školy.

V Bzenci dne 15. VII. 1948. Koutný Ladislav, řídící učitel.

Školní rok 1948/49

Školní rok 1948/49 byl zahájen dne 1. září o 9. hod. školní slavností, která byla společná s dívčí školou národní. Dle výnosu Ministerstva školství, věd a umění byl tohoto dne uspořádán „Svátek československé školy“, kde k žactvu obou národních škol promluvil ředitel Lad. Koutný o významu nového školského zákona. Po zazpívání hymny odešlo žactvo i s rodiči do svých tříd, kde jim byly dány pokyny třídními učiteli.

V učitelském sboru nastaly následující změny: ředitelem národní školy chlapecké byl jmenován Oldřich Kučera (čj. 2010 z 30. 8. 1948) a z dívčí školy národní byla přemístěna učitelka Markéta Kudlíková, takže školní rok započal v tomto složení:

  • Oldřich Kučera, ředitel,
  • Markéta Kudlíková, def. uč.,
  • Marie Poulová, výp. uč.,
  • Felix Šeděnka, def. uč.

V tomto složení bylo vyučováno po celý školní rok.

Zapsáno bylo do I. třídy 27 žáků, do II. třídy 34, do III. třídy 27, do IV. třídy 45 žáků, celkem 140 žáků.

Hned v prvé poradě učitelského sboru bylo pojednáno o nových učitelských osnovách pro školy národní a změnách ve výchově a vyučování v lidově demokratické škole, jíž jí nastala po únorových událostech v r. 1948 zavedením nového školského zákona. Zásady lidové demokracie musí pronikati a prolínati veškerým školním životem. Proto škola bude učiti nejen milovati vlast, ale i poznat a pochopit pracujícího člověka a jeho úsilí o socialistický řád. Proto bude záležeti na každém učiteli, jak splní tento úkol, jak se bude odborně a zvláště politicky vzdělávati a tím povedou žactvo v duchu socialismu, následujíc vzor bojovníka za socialismus prezidenta Klementa Gottwalda.

Při jednání o vnější výzdobě tříd a chodeb se usnáší učitelský sbor, že každý třídní si vyzdobí čelní stěnu obrazem presidenta Kl. Gottwalda.

Počátky školního roku byly zakaleny smutnou zprávou, že 3. září 1948, v pátek zemřel druhý president ČSR Dr. Eduard Beneš na svém sídle v Sezimově Ústí, po delší chorobě. V den jeho pohřbu 8. IX. byla uspořádána ve škole společná smuteční slavnost, při které děti básněmi a řed. Lad. Koutný proslovem vzpomněli zásluh druhého presidenta o náš národ a stát.

Dne 19. září bylo ustaveno při naší škole Sdružení rodičů a přátel školy a zvolilo si výbor.

Ve dnech 25. a 26. září oslavila střední škola 50. leté výročí založení měšťanské školy, kteréžto slavnosti se též účastnila naše škola.

Okresní školní inspektor Ludv. Jaroš navštívil naši školu dne 1. října a odpoledne předsedal okrskové schůzi učitelstva, na které bylo započato s prvním politickým školením učitelů.

Žactvo školy se zapojilo do akce sběru koňských kaštanů, kterých nasbíralo přes 9 q; zároveň se započalo ve všech třídách se školním spořením, které se projevilo na konci školního roku úsporami: 22 558 Kčs.

Všichni žáci se přihlásili za členy Dorostu Českosl. Červ. kříže.

V duchu nových osnov se usnesli třídní učitelé, že zavedou ve svých třídách doučovací kroužky pro žáky méně nadané.

Dne 26. října uspořádaly obě školy národní společnou oslavu 30. výročí čsl. republiky, na níž promluvil řed. Old. Kučera a žactvo slavnost doplnilo zpěvy a recitacemi.

Výročí velké Říjnové revoluce bylo vzpomenuto 16. listopadu, kterou zhodnotil v proslovu řed. Lad. Koutný. Žactvo přispělo k této slavnosti písněmi a básněmi ruskými.

V den narozenin presidenta Klementa Gottwalda 23. listopadu uspořádaly obě národní školy slavnost, na níž ve formě pohádky řed. Old. Kučera seznámil žactvo se životem a dílem prvního občana a dělníka republiky. Slavnost byla zpestřena zpěvem, básněmi a ukončena hymnami.

Na učitelské poradě 29. listopadu si stanovili učitelé pracovní plán, týkající se zapojení školy do praktického života.

Dne 13. ledna byla provedena v učitelském sboru diskuze o marxismu-leninismu, po referátu, který měl uč. Šeděnka.

V měsíci prosinci provedlo žactvo sbírku pro francouzské horníky, sbírku hraček pro řecké děti a sbírku na Jiráskův fond, který měl přispěti k zlidovění Jiráskových spisů a vynesl 551 Kčs.

Dne 20. prosince uspořádaly obě školy vánoční besídku s krásným pořadem a ve spolupráci s Rodičovským sdružením bylo pak žactvo podarováno cukrovím.

Oslavu 25. výročí úmrtí největšího myslitele V. I. Lenina uspořádaly obě školy 21. ledna 1949. Krásně připravená besídka plně odpovídala významu tohoto muže.

Do akce sbírky cukru pro bulhraské děti se naše žactvo zapojilo výnosem 4,80 kg.

Čtvrtá třída se přihlásila do soutěže sběru papíru, vyhlášeného továrnou na čokoládu v Liberci.

Dne 23. února byla svolána Okresním národním výborem ve Veselí konference všeho učitelstva, kterou zahájil a řídil předseda okres. škol. výboru řed. Old. Kučera a které se účastnil též krajský škol. referent Lad. Koutňák. Na této schůzi byl též učitelstvu představen nově jmenovaný okresní školní inspektor Josef Vitek z Uh. Ostrohu. Učitelstvo se současně rozloučilo s bývalým okresním školním inspektorem Ludvíkem Jarošem, který po rozdělení politických okresů zůstává inspektorem v Uh. Hradišti. Byl též ustaven Svaz zaměstnanců a Okresní pedagogický sbor, do jehož jednotlivých sekcí se všichni učitelé zdejší školy přihlásili k spolupráci.

Ve třídách pak probíhaly školní slavnosti, a to: 24. II. Den Rudé armády, 25. II. – Oslava únorového vítězství 1948, 7. III. – narozeniny T. G. Masaryka, 10. III. – Oslava československo-polského přátelství, 7. – 12. III. – týden střízlivosti.

V měsíci březnu bylo pojednáno v poradě o závazcích k IX. sjezdu KSČ v Praze a učitelé se zavázali, že vypomohou při úpravě chodníků ve Vracovské ulici a věnují 180 hodin, dále při úpravě parčíku před Sokolovnou, Babí a na Horním náměstí. Do práce bylo zapojeno i žactvo.

Žactvo provedlo sbírku na postavení československé školy ve Varšavě. S přispěním daru Rodičovského sdružení 500 Kčs, vynesla sbírka 900 Kčs.

Školu navštívil 5. dubna okres. školní inspektor Jos. Vitek, který byl s vyučovacími výsledky a výzdobou školy a tříd spokojen.

Mírových oslav 13. dubna se účastnili všichni žáci i s učiteli na náměstí.

Politické školení učitelstva: v měsíci květnu se účastnil řed. Old. Kučera čtrnáctidenního kursu v Praze pro referenty a uč. Fel. Šeděnka v měsíci červenci čtrnáctidenního kursu v Kroměříži.

Oslav 1. Máje se učitelstvo účastnilo na velké okresní manifestaci pracujících ve Veselí nad Moravou.

Dne 15. května obě národní školy a mateřská škola uspořádaly „Svátek matek“ s průvodem a vystoupením na hřišti Sokola. Z výtěžku 3 500 Kčs byli podpořeni sociálně slabí (výlety).

V týdnu dětské radosti podnikly jednotlivé třídy školní výlety a to: 1. třída (uč. Kudlíková) k Přívozu a do Strážnice, 2. tř. (řed. Kučera) do Luhačovic, 3 tř. (uč. Poulová) na hrad Buchlov, 4. tř. (uč. Šeděnka) na Macochu a do Luhačovic.

Závěrečná porada provedla přehled prospěchu žactva a zjistila, že budou opakovati ze 135 žáků pouze 4, což potvrzuje význam doučovacích kroužků.

Zápis do všech tříd byl proveden 26. června. Konec školního roku byl slavnostní. Učitelé připravili se žáky pěknou besídku, na kterou byli pozváni rodiče. Veselými písněmi, básněmi a výstupy se žactvo rozloučilo s uplynulým školním rokem. Rodičovské sdružení při této příležitosti odměnilo nejlepší sběrače odpadků věcnými cenami. Zpěvem státních hymen, rozdáním vysvědčení a sáčků cukroví darovaného Rodičovským sdružením byl ukončen školní rok 1948/49.

V Bzenci, 22. VII. 1949 – Ol. Kučera, ředitel.

Školní rok 1949/50

Školní rok 1949/50 začíná 1. září 1949, opět s pěti třídami. Nová pátá třída byla povolena Okresním národním výborem ve Veselí n. Moravou, čj. 302, ze dne 11. 7. 1949. Učitelský sbor byl doplněn o jednu uč. sílu a sice Miladu Hiršovou, která přešla ze střední školy v Bzenci. Takže složení učitelského sboru na začátku roku a po dobu školního roku byl tento:

  • Oldřich Kučera, ředitel,
  • Felix Šeděnka, učitel,
  • Milada Hiršová, učitelka,
  • Marie Poulová, učitelka,
  • Markéta Kudlíková, učitelka.

Zapsáno bylo na začátku roku:

  • do 1. třídy 27 žáků,
  • do 2. třídy 31 žáků,
  • do 3. třídy 30 žáků,
  • do 4. třídy 27 žáků,
  • do 5. třídy 26 žáků.

Na začátku roku bylo pojednáno o nových učebnicích, které byly zaslány Státním nakladatelstvím přímo školám.

Prvá třída byla přes prázdniny vymalována pohádkovými výjevy a připravena pro nový školní rok.

Dne 18. září bylo ustaveno Sdružení rodičů a přátel školy, které si vytklo pracovní plán na příští rok.

Byl ustaven na škole Odbor dorostu čsl. červ. kříže, jehož členy se stali všichni žáci.

Hned na počátku roku bylo žactvo získáno pro školní spoření známkovým systémem.

Učitelé již v první poradě se usnesli na soustavném školení podle Makarenka „O výchově dětí v rodině“.

V den 28. října uspořádala střední škola oslavu v Sokolovně, které se zúčastnila též naše škola.

Svaz bojovníků za svobodu odhalil 2. listopadu na hřbitově krásný památník obětem nacismu v druhé světové válce. Této pietní slavnosti se škola zúčastnila i se všemi učiteli.

Národní školy dívčí i chlapecká provedly velmi zdařilou slavnost na počest výročí Říjnové revoluce 7. listopadu.

Narozeniny presidenta republiky Klementa Gottwalda byly oslaveny letos prací, přesto bylo ve všech třídách vzpomenuto zásluh prvního dělníka republiky a vyhlášen na škole „týden vzorné práce“. Jednou z největších událostí roku byly oslavy 70. narozenin našeho osvoboditele a vůdce dělnické třídy celého světa – generalissima J. V. Stalina. Byla to událost celostátní, kdy všechny vrstvy národa masově projevovaly dík a lásku velkému Stalinovi. Škola vystoupila velmi pečlivě připravenou besídkou, všichni žáci připojili se k učitelům svými podpisy na blahopřejné listy, které byly zaslány do Moskvy, jako projev vděčnosti celého národa.

Dne 22. prosince převzal závod Vinařské družstvo patronát nad naší školou. Stalo se tak na slavnostním shromáždění žactva a zaměstnanců závodu, kde se žáci představili velmi pěknou besídkou a na důkaz pravého kamarádství s dělníky darovali žáci výrobky své školní práce pro děti zaměstnanců.  Patron Vinařské družstvo pak věnovalo škole dar 10 000 Kčs, jako základ pro zřízení školního rozhlasu.

K tomuto počinu se přidalo též Sdružení rodičů a uspořádalo dobročinný ples 21. 1. jehož výtěžek byl rovněž věnován na zakoupení rozhlasu. Tímto společným úsilím se podařilo zakoupit školní rozhlas za obnos 43 000 Kčs a dne 20. února 1950 jej uvésti v život. Od toho dne je ve škole rozhlasu používáno denně, zvláště pětiminutovkami před vyučováním.

V rámci Mezinárodního dne žen odeslali žáci dopisy, údernicím v závodech a nejlepším pracovnicím na polích a dostalo se jim krásných a poučných odpovědí. Stých narozenin prvého presidenta T. G. Masaryka bylo vzpomenuto rozhlasovou oslavou, ve které dílo a význam zhodnotil ministr školství Dr. Zd. Nejedlý.

Osmdesátých narozenin velkého vůdce SSSR, V. I. Lenina oslavila škola zdařilou besídkou, po níž se připojila k pražským rozhlasovým oslavám.

Dne 1. Máje, svátku všech pracujících, který byl letos oslavován v okresním městě, se zúčastnili všichni učitelé. Pátého výročí osvobození naší vlasti bylo vzpomenuto na školní oslavě, které se účastnili všichni zástupci veřejných institucí, spolků a strany KSČ.

O zdravotní stav žactva bylo pečováno jak prohlídkami praktického lékaře, tak i zubního lékaře, který prohlédl a spravil chrup žákům 1. a 2. třídy.

Žactvo školy se během roku zapojilo do několika soutěží. Ve spoření dosáhli obnosu 37 000 Kčs a tím získali diplom a odměnu 1 000 Kčs. Ve sběru odpadových hmot dosáhli 47 q odevzdaných odpadků a nejlepší sběrači byli odměněni na konci školního roku knihami a peněžitými odměnami. Rovněž velmi pěkný byl průběh soutěže v psaní, kázně a slušného chování, kterýchžto soutěží bylo využito jako výchovného prostředku.

Mimoškolní práce učitelů se žáky a doučovací kroužky zmenšily počet nedostatečných, pouze na 3 žáky z celé školy. V týdnu dětské radosti podnikly třídy školní výlety na Buchlov a na Radhošť.

Konec školního roku byl proveden velmi slavnostní formou za účasti četných rodičů, zástupců úřadů a patrona školy, který při této příležitosti daroval škole sošku „Partyzána“. Po pěkném rozloučení se školou školní besídkou, byli nejlepší žáci z každé třídy odměněni knižními dary a Sdružení rodičů žáky pohostilo. V krásné a družné pohodě se žactvo rozcházelo na prázdniny s pocitem radosti z vymožeností nové jednotné školy.

V Bzenci, 27. VII. 1950 – Ol. Kučera, ředitel.

Školní rok 1950 – 51

Školní rok 1950 – 51 začíná 1. září, ale slavnostnějším způsobem jak jiná léta. Byl organisován průvod všech dětí ze Bzence, nesena hesla a transparenty našich zasloužilých státníků. Děti provolávaly radostně mírová hesla. V průvodu pochodovalo na 900 dětí a občanů; mnoho občanů přihlíželo radostnému zahájení školního roku.

Na sokolském cvičišti byla pak slavnost zahájení školního roku. K dětem promluvil ředitel střední školy Urban Blahutka, četní zástupci spolků a stran, armádní kulturní jednotka místní posádky. Žáci zdejších škol slavnost zpestřili svými kulturními vložkami. Pak byl vyslechnut slavnostní projev k zahájení školního roku Dr. Zd. Nejedlého. Doslovem předsedy MNV Oldřicha Kučery a Písní práce byla slavnost ukončena.

Nový školní rok byl zahájen s četnými změnami v učitelském sboru. Ředitelem školy byl jmenován ONV ve Veselí učitel Felix Šeděnka. Bývalý řed. školy Oldřich Kučera byl jmenován řed. na škole dívčí. Zdejší škole byla přidělena učitelka Anna Šumberová a Marie Jurečková. Učitelka Milada Hiršová byla přemístěna na národní školu dívčí. Složení učitelského sboru na začátku a po dobu školního roku bylo následující:

  • Felix Šeděnka, ředitel,
  • Marie Jurečková, Anna Šumberová, Libuše Jašková, Marie Poulová, učitelky.

Na počátku roku bylo zapsáno do I. třídy 34 žáků, do II. třídy 24 žáků, do III. třídy 33 žáků, do IV. třídy 28 žáků, do V. třídy 27 žáků, celkem 146 žáků.

Učitelský sbor pojednal na začátku školního roku o nových učebnicích a výchovných úkolech v novém školním roce. Dále vypracoval uč. kolektiv Operativní plán práce na celý školní rok. Také byly přiděleny funkce jednotlivým učitelům. Celý učitelský sbor se přihlásil k průkopnickému hnutí a stanovil si četné závazky jak výchovné, tak pracovní.

Učitelstvo poprvé pracuje dle předem vypracovaného celoročního Operativního plánu. Každý učitel učivo plánuje na měsíce, pak na týdny, jednotlivé dny a hodiny. Měsíční plány visí ve třídách. Toto plánování se jistě osvědčí, učitelé jsou vedeni k soustavné práci; přesný termín nutí k provedení, každoměsíční hodnocení a kontrola plánu nutí učitele k lepší přípravě a tím mu dodává větší jistoty.

K plnění celostátního pětiletého plánu přispěli žáci i učitelstvo dobrou prací.

Žáci odpracovali pro zvelebení zdejší obce na dobrovolných brigádách celkem 750 hodin, učitelský sbor 60 hodin. Žáci nasbírali 41 q odpadových hmot (papír, hadry, kovy), 190 kg žaludů, 340 kg kaštanů, 40 kg makovic, 35 kg pecek a 50 kg sušených léčivých bylin různých druhů.

V soutěži spoření ušetřili 41 600 Kčs. Toto vše jistě přispělo k plnění pětiletého plánu a učitelstvo věnovalo této činnosti velkou péči i svůj volný čas – zvláště učitelka Marie Poulová.

Učitelský kolektiv, vedený ředitelem školy F. Šeděnkou, dobře pochopil povinnosti učitele v nové socialistické škole a k tomuto účelu zaměřil všechny akce během školního roku.

Již počátek školního roku byl jiný než v minulých letech, jak již bylo v úvodu poznamenáno.

Učitelský sbor se zúčastnil veřejné sbírky na trpící a bojující Koreu.

Den armády byl oslaven upřímným přátelstvím mezi vojáky a žáky. Vojáci místní posádky přišli do školy, kde srdečně pohovořili se žáky o svém životě v kasárnách. Děti pak byly pozvány k obědu do kasáren.

Na oslavu Říjnové revoluce byla nacvičena s žáky besídka, na níž byli pozváni zástupci spolků a stran. Sedmdesáté první narozeniny našeho osvoboditele a učitele J. V. Stalina byly rovněž oslaveny slavnostní besídkou za přítomnosti rodičů, zástupců spolků, stran a armády což dodalo besídce opravdu důstojný a slavnostní ráz.

Při rozžehnutí Stromu republiky zpívali žáci koledy a přednášeli budovatelské básně.

V akci – Škola vojákům, na vánoce sebrali žáci mezi sebou 800 cigaret, 20 špiček, 20 krabiček zápalek a 4 hodnotné knihy, vše v ceně 1 400 Kčs. Tyto dárky zaslali vojákům místní posádky.

Učitelský sbor se také zúčastnil zvaní veřejnosti na Svátek práce. Škola byla k 1. Máji slavnostně vyzdobena hesly a transparenty.

O zdraví žáků bylo pečováno po celý rok. U všech byla provedena prohlídka zubů místním lékařem Dr. Blumkou a závady ihned ošetřeny.

Při pochodu míru, který byl pořádán MAV se naše škola zúčastnila se všemi žáky. Škola byla k tomu účelu slavnostně vyzdobena hesly a holubicemi míru.

Koncem roku v červnu byl proveden Sokolský den, na němž cvičili všichni žáci; 1. a 2. třída cvičila skladbu „Naše děti“, 3. a 4. třída „Moskevské pionýry“ a 5. třída hry. Celkem cvičilo 140 dětí naší školy. Program připravili a nacvičili učitelé zdejší školy.

Den vítězství byl oslaven veřejnou besídkou, na níž byli pozváni rodiče, zástupci spolků a stran.

Učitelský sbor se zúčastnil ve dvojicích podpisové akce při lidovém mírovém hlasování a proti použití atomové energie ve válce.

Třicet let KSČ bylo také oslaveno besídkou. Pionýři zdejší školy provedli kulturní vložku a ředitel školy ve svém proslovu zvlášť vyzvedl, že KSČ byla a jest neohroženým bojovníkem za práva utlačovaných a že jest ukazovatelem nové cesty k lepšímu zítřku.

Na ukončení školního roku nacvičili učitelé s žáky opět hodnotnou besídku.

Bylo provedeno ještě mnoho jiných drobných akcí, takže zhodnotíme-li celoroční činnost, vidíme, že učitelský sbor vykonal kus práce pro urychlení socialismu v naší vlasti.

Činnost složek při zdejší škole se jevila následovně:

Žákovská organizace:

ŽO byla vedena učitelkou Jaškovou. Pěkně se vyvíjela a svou činností přispěla budovatelskému úsilí a celkové činnosti školy. Nejdůležitější akce ŽO: Byly provedeny četné kulturní brigády, jednak v závodě našeho patrona Vinařského družstva v Bzenci, při výroční schůzi KSČ a na Mezinárodním dnu žen. Dále byly slavnostní besídky na oslavu narozenin presidenta K. Gottwalda, gen. Stalina, Říjnové revoluce, vzpomínka úmrtí V. I. Lenina. Také byly pořádány soutěže: Neplýtvejte potravinami, Týden čistoty, Týden bez pětky, Nejlepší písař na škole, Soutěž ve sběru odpadových hmot aj.

Pionýrská organisace na škole:

Byla vedena učitelkou Annou Šumberovou. V měsíci lednu byla ustavena na naší škole pionýrská družina v počtu 30 žáků. Slavnostní slib byl vykonán na slavnosti při ukončení školního roku.

Pionýrské hnutí přispělo značně k zlepšení života ve škole. Pionýři jsou vzorem ostatním žákům; lépe se učí, jsou poslušnější a pomáhají slabším žákům. Vadou hnutí jest, že není schopných mladých vedoucích z ČSM, kteří by s nadšením toto nové, krásné hnutí mládeže vedli. Vedoucí se často střídali, což bylo největší vadou.

SRPŠ

Sdružení rodičů a přátel školy se omezilo většinou jen na charitativní činnost. Zakoupilo pro žákovskou knihovnu několik knih, darovalo z výtěžku plesu na školní zájezdy 1 200 Kčs a zakoupilo pro nejlepší žáky jako odměnu na konci školního roku četné dárky, jako knihy, míče a hry. SRPŠ si naplánovalo „Dny otevřených dveří“. Tato novinka měla zpočátku velmi pěkný úspěch. Bylo přítomno 50 – 70 % rodičů; později zájem ustal. Dále SRPŠ provedlo 3 veřejné hovory o škole, při nichž se řešily četné problémy vnitřního života školy (jednotná škola, stravování dětí, nové školské zákony, nový školní řád aj.). Vedle těchto hovorů byly 3 plenární schůze a 2 schůze výboru. Vcelku možno říci, že se rodiče málo zajímají o školu a její práci.

Doučovací skupiny na škole

Aby i nejslabší žáci zvládli předepsané učivo, bylo hned na počátku šk. roku pro tyto žáky zavedeno doučování. Dříve se říkalo „po škole“. 36 žáků zdejší školy bylo 2 x v týdnu svými třídními učiteli doučováno. Doučovací skupiny se velmi osvědčily. Téměř všichni žáci zvládli učivo a postoupili do vyšších ročníků. Jen 2 žáci ze 146 nezvládli učivo a propadnou.

Spolupráce s MNV

Spolupráce školy s MNV jest velmi dobrá. MNV škole přeje a snaží se všemi prostředky zlepšovat prostředí školy. Žáci i učitelstvo podporují MNV v jeho práci četnými brigádami (kulturními a pracovními brigádami při úpravě ulic a náměstí).

I socializaci vesnice se snaží naše škola poučováním a přesvědčováním svých žáků i rodičů připravit snadnější cestu. Ve všech třídách byli žáci informováni o JZD, o výhodách společného hospodaření. Učitelský sbor se činně do JZD dosud nezapojil, jen ředitel školy jest členem a pracuje tam.

Z celoroční práce vysvítá, že tato práce po stránce odborné i politické byla dobrá. Velmi přispěla i k plnění pětiletého plánu. Učitelstvo vedlo žáky na cestě k socialismu a tím k lepší budoucnosti naší vlasti. Také vedlo žáky k lásce k pracujícímu lidu, lásce k práci, rodičům, ke škole i vlasti, k neochvějné lásce k SSSR a největšímu bojovníku za mír gen. Stalinovi. To vše se dělo opravdově s láskou a nadšením. Jen nadšená a uvědomělá práce přivede naši mládež do nejkrásnější budoucnosti. Proto se učitelstvo zdejší školy zavázalo svými průkopnickými a budovatelskými závazky, že bude ještě lépe pracovat v budovatelském úsilí a propagaci míru. Bude se učit od zářných vzorů Sovětského svazu, bude se odborně a politicky vzdělávat. Tak byla ředitelem školy zhodnocena práce učitelstva a činnost školy na závěrečné veřejné oslavě při ukončení školního roku. Na této slavnosti byli přítomni rodiče, zástupci armády, MNV, MAV, spolků a stran. Žáci v průvodu a při veselých pochodech místní hudby pochodovali na sokolské hřiště, kde ředitelé škol zhodnotili celoroční práci. Nejlepší žáci byli odměněni dárky od SRPŠ a všichni byli pohoštěni. Pak byla veselice, žáci zpívali, tančili a přednášeli budovatelské básně.

Po dobré práci odměnou a radostnou zábavou byl zakončen školní rok 1950 – 51.

Bzenec, 15. 8. 1951 – Šeděnka Felix, ředitel.

Školní rok 1951 – 52

Již týden před 1. zářím se sešly učitelské sbory zdejších škol k poradě, na níž bylo projednáno slavnostní zahájení nového školního roku. V tomto týdnu vyzdobili učitelé třídy i chodby, dostali nové učebnice a žákovské knížky, sešity i jiné pomůcky, aby se tak zamezilo tlačení dětí při nákupu školních potřeb.

Ředitel školy kontroloval prázdninové studium učitelstva. Místním rozhlasem pozvaly děti své rodiče k slavnostnímu zahájení nového školního roku.

Nový školní rok byl zahájen 1. září shromážděním žactva na náměstí před radnicí, za přítomnosti mnoha rodičů a zástupců všech složek NF. Slavnostní projev učinil zástupce MNV s. Petr Pospěch. Pak byl vyslechnut projev zástupce ministra školství v rámci slavnostního vysílání čsl. rozhlasu z Prahy.

Počátkem školního roku nenastaly v učitelském sboru žádné změny. Ředitelem školy zůstává Felix Šeděnka, tř. uč. 2. tř. M. Jurečková, tř. uč. 1. tř. M. Poulová, tř. uč. 3. tř. Anna Šumberová, tř. uč. 4. tř a Libuše Jašková, tř. uč. 5. třídy. Učitelský sbor již týden před zahájením si připravil osnovy a plány práce, takže vše bylo dobře připraveno k zahájení a práci v novém školním roce.

Do jednotlivých tříd bylo zapsáno: 1. tř. 33 ž., 2. tř. 32 ž., 3. tř. 24 ž., 4 tř. 33 ž. a 5 tř. 28 chlapců. Celkem 150 žáků. Práce v tomto roce nebyla narušována ani nemocemi žáků ani jinými příčinami. Výsledky byly dobré a velmi dobré. Propadli jen 2 žáci, kterým nepomohlo ani zavedené doučování. Učitelský kolektiv vedený ředitelem Felixem Šeděnkou dobře pochopil význam dnešní doby; pochopili práci učitele v nové socialistické škole. Příprava nového školního roku, zajištění dobrého prospěchu, slavnostní zahájení školního roku za velké účasti občanstva, vyzdobení školy, příprava plánů práce, to všechno bylo jaksi radostnější, novější a přineslo mnoho kladu pro školní práci, což jindy nebývalo.

Učitelský sbor provedl a připravil během roku tyto akce:

V měsíci září bylo vzpomenuto slovenského národního povstání, státního svátku Bulharska, Dne horníků, vždy menšími besídkami, které většinou připravily učitelky vyšších tříd a PO.

V měsíci říjnu byl pěkně připraven Den armády. O významu armády co ochranitelky naší vlasti a míru promluvil řed. školy F. Šeděnka. Děti zpestřily slavnost zpěvy a recitacemi. Byli přítomni také vojáci místní posádky, kteří pak besedovali s našimi chlapci, dávali si vzájemně otázky a odpovědi. Žáci zdejší školy byli pak pozváni do kasáren na vojenskou slavnost. Tam stříleli, jezdili na koních a byli pohoštěni. To se líbilo našim klukům a přispělo velmi ke sblížení armády s našimi dětmi. Chlapci mají svou armádu rádi a slíbili vojákům, že se polepší v učení i v chování, aby mohli jednou býti dobrými obránci vlasti a míru.

V měsíci říjnu se všechna práce na škole zaostřila na slavné výročí Říjnové revoluce. Učitelský sbor s žáky připravili pěknou besídku s bohatým kulturním programem. O významu Říjnové revoluce promluvil ředitel školy. Slavnost se konala společně s dívčí školou v sále Lidového domu za hojné účasti rodičů, zástupců spolků a stran. V měsíci listopadu, věnovaném SČSP, učitelé soustavně vyprávěli o Sovětském svazu, ve všech předmětech. Na počest tohoto přátelství vzniklo mnoho závazků, jak žáků, tak učitelstva. Žáci i učitelé se budou učit soustavněji jazyku ruskému, budou číst ruské knihy. Bylo také vzpomenuto 55. narozenin našeho milovaného presidenta K. Gottwalda, pásmem, které připravili pionýři.

V prosinci učitelský sbor připravil vzpomínku a oslavu 72. narozenin našeho osvoboditele, učitele a největšího bojovníka za mír J. V. Stalina. V pásmu se vystřídaly všechny třídy, řed. školy vyzvedl ve svém proslovu proč máme rádi Stalina a zač mu děkujeme. Přejme mu ještě hodně zdraví a dlouhého života.

Při zahájení nového roku 1952 bylo ve třídách vzpomenuto slavnostním způsobem radostného nástupu všech pracujících do čtvrtého roku pětiletky.

V lednu byla školním rozhlasem uspořádána pietní vzpomínka na V. I. Lenina. Program připravily učitelky 4. a 5. třídy.

V únoru byl ve všech třídách vysvětlen žákům význam únorových událostí v r. 1948. V březnu se učitelský sbor zúčastnil ve dvojicích zvaní na Mezinárodní den žen. Při této příležitosti byl proveden nábor žen do zaměstnání, nábor malorolníků pro podpisovou akci HTÚP a vstup do JZD.

Také byla provedena sbírka pro bojující Koreu. Ve škole vynesla 1 050 Kčs. Učitelský sbor se také zúčastnil ve dvojicích veřejné sbírky. Sbírka ve městě vynesla 25 600 Kčs.

Měsíc duben byl přípravou k oslavám 1. Máje a 9. května – Dne vítězství. Předmájová politicko-agitační práce byla zaměřena ke zkvalitnění školní výchovy a vyučování ve všech předmětech ve smyslu usnesení strany o učebnicích. Žáci uzavírali předmájové závazky (zlepší si svůj prospěch, založí mičurinský kroužek, pečlivě budou sbírati léčivé byliny). Učitelé se zúčastnili ve dvojicích zvaní na 1. Máje. Žákům byl vysvětlen význam obou významných dní, zejména úlohu Rudé armády – naší osvoboditelky a Sovětského svazu v boji za mír.

Učitelský sbor slavnostně vyzdobil školu holubicemi a praporky, 1. Máje se zúčastnil oslav ve Veselí nad Moravou.

Dne 8. května se konala oslava Dne vítězství – na slavnostní akademii. Žáci naší školy přispěli číslem: „Mír dětem“.

V červnu připravilo učitelstvo velmi pečlivě Sokolský den. Cvičily všechny třídy – prostná, tanečky a hry.

Zhodnotíme-li všechny akce pořádané během roku, vidíme, že učitelský sbor vykonal kus poctivé práce pro urychlení socialismu v naší vlasti.

Žactvo i učitelstvo se přičinilo o plnění pětiletého plánu. Žáci odpracovali v drobných brigádách po vyučování pro JZD a zvelebení obce celkem 620 hodin, učitelský sbor odpracoval 70 hodin.

Bylo nasbíráno 50 q odpadových hmot, 320 kg žaludů, 4 q kaštanů, 60 kg makovic, 50 kg pecek a 35 kg sušených léčivých bylin.

V soutěži školního spoření ušetřili žáci 42 320 Kčs, škola byla na 5. místě v okrese a obdržela diplom uznání.

Činnost složek při zdejší škole se jevila následovně:

Žákovská organisace nevyspěla do takové výše, aby zvládla všechny úkoly na ni kladené. Chybí iniciativa vedoucích i žáků. Přesto ŽO uskutečnila během roku několik pěkných podniků i soutěží. Byla nacvičena pěkná kulturní pásma na školní slavnosti. Byly provedeny četné soutěže: Týden čistoty, Bez pětky, Vzorné docházky, Sběr odpadových hmot a léčivých bylin.

Pionýrská organizace na škole:

Pionýrské organizaci bylo věnováno v tomto roce mnoho péče jak ředitelem školy, tak učitelkami 4. a 5. třídy. Zájem o PO ze stran učitelstva se projevil jednak v lepší ideovosti vedení PO, přesnými schůzkami a dobře plánovanou činností vůbec. Též vyhledáním vhodných kádrů co vedoucích přispělo k celkovému zlepšení. Stálým přesvědčováním bylo získáno do PO celkem 60 % žáků 4. a 5. tříd, byl překonán špatný názor rodičů na PO. Pionýři svou činností podpořili zájem školy. Zlepšili se v prospěchu i chování, doučovali slabší spolužáky. I rodiče si pochvalovali tuto změnu.

Sdružení rodičů a přátel školy

Činnost se poměrně zlepšila proti roku minulému v tom, že pravidelností schůzí a jejich dobrou úrovní si rodiče zvykli chodit více do školy a zajímati se o školní události. Bylo celkem 5 schůzí výborových a 3 schůze plenární. Byly řešeny důležité zdravotní a pedagogické problémy školní práce. Několikrát byl proveden – Den otevřených dveří. Mnoho rodičů se zajímalo o práci učitelů ve škole. SRPŠ zakoupilo mnoho knih pro žákovskou knihovnu, na školní zájezdy věnovalo 1 500 Kčs, na slavnost zakončení školního roku zakoupilo pro nejlepší žáky dárky a odměny – několik míčů a školní potřeby. Aby se zlepšila návštěva schůzí, zvali učitelé osobně rodiče svých žáků. Není možno dostat do školy právě takové rodiče, kteří by měli mít největší zájem o práci svých slabých dětí; nebyl ještě objeven způsob jak tyto liknavce dostat do školy.

Doučovací skupina na škole velmi prospěla především slabším žákům a žákům, kteří pro nemoc, mnoho zameškali. Učitelstvo všech tříd věnovalo tomuto úkolu velikou péči. Mnoho i těch nejslabších žáků zvládlo předepsané učivo alespoň v takové míře, že nepropadli. Jen 2 žáci ze 150 propadli.

V propagaci socializace venkova a přímo HTUP a JZD naše škola také mnoho přispěla. Učitelé soustavně seznamují žáky s výhodami společného hospodaření a scelování roztroušených pozemků. Učitelstvo utvořilo dvojice a přesvědčovali pro HTUP a JZD. Ředitelem školy bylo získáno 8 malorolníků pro HTUP, 2 do JZD, učitelstvo získalo 6 pro akci HTUP. Na brigádách pro JZD bylo odpracováno 120 hodin.

Spolupráce s lidovou správou a přímo s MNV jest dobrá. Učitelstvo vypomáhá při nárazových pracích (při rozpisu, soupisu domácího zvířectva). MNV se dobře stará o zdejší školy; dobře je vybavuje a snaží se plánovaně odstranit největší závady (zastaralý nábytek a umístění záchodů na bývalé židovské škole).

Z celoroční práce učitelstva vysvítá, že svědomitě plnili svou povinnost jak po stránce odborné, tak ideologické a že svou prací přispěli k plnění pětiletého plánu. Učitelstvo vedlo žáky k lásce k pracujícímu lidu, lásce k Sovětskému svazu a největšímu bojovníku za mír J. V. Stalinovi, lásce k práci, k rodičům a vlasti. Učitelstvo si bylo vědomo, že jen opravdovost, láska a nadšení v socialistické škole přivede naši mládež do nejkrásnější budoucnosti. Svou budovatelskou prací přispělo žactvo i učitelstvo k urychlení naší cesty k socialismu a v boji za světový mír.

Učitelstvo se bude ještě více odborně i politicky vzdělávat a učit od zářných vzorů Sovětského svazu. Takto zhodnotil činnost školy, učitelstva i žactva ředitel školy na veřejném slavnostním ukončení školního roku 1951-52. Slavnostního ukončení školního roku zúčastnilo se mnoho rodičů žáků i četní zástupci MNV, stran a masových organizací. Nejlepší žáci byli odměněni SRPŠ knihami, míči a různými školními potřebami. Radostnou besedou rodičů, učitelů a žáků byl ukončen školní rok 1951-52.

Bzenec, 20. 8. 1952 – Šeděnka Felix, ředitel školy.

Školní rok 1952 – 53

Tento školní rok byl zahájen dne 1. září shromážděním všeho žactva na náměstí. Slavnostnímu zahájení bylo přítomno mnoho rodičů a občanstva. K mládeži promluvil školský referent s. Jašek a zástupce ČSM. V projevu byly vytýčeny hlavní povinnosti žactva i učitelů naší lidově demokratické vlasti. Pionýři doplnili slavnost zpěvy a recitacemi. Pak se žáci odebrali do svých tříd, kde jim dali třídní učitelé různé pokyny pro zakoupení knih a pomůcek. Pak byl vyslechnut projev náměstka MŠVÚ s. Adolfa Zajíce, kterým vytýčil hlavní směrnice v novém školním roce, které dala školám a učitelstvu letošní VII. konference školských pracovníků v Praze.

Toto radostné zahájení školního roku bylo výrazem radostného nástupu učitelstva i žactva do nové práce. Počátek školního roku znamená pro zdejší školu změny v učitelském sboru i ve struktuře školy. S. Jan Červenák byl přeložen na národní školu v Domaníně, na zdejší školu ustanovena s. Růžena Švecová. Škola národní dívčí a chlapecká byla sloučena v jednu školu národní. Ředitelem zůstává ředitel bývalé školy chlapecké s. Felix Šeděnka.

Počátek školního roku byl dosti bouřlivý v otázce náboženské. Náboženství se stává nepovinným předmětem a rodiče mohli své děti z náboženské výuky odhlásit. 21 % žáků se z náboženství odhlásilo, což bylo příčinou protestu mnohých navedených občanů a hlavně občanek. Brzy si však lidé na tuto novotu zvykli a nastal klid i v této záležitosti.

Do jednotlivých tříd bylo zapsáno pro tento školní rok:

  • třída – 30 chlapců a 37 děvčat,
  • třída – 28 chlapců a 34 děvčat,
  • třída – 32 chlapců a 36 děvčat,
  • třída – 24 chlapců a 27 děvčat,
  • třída – 33 chlapců a 31 děvčat.

Tak vzniklo 10 tříd s celkovým počtem 312 žáků.

Třídními učiteli tohoto škol. roku byli:

  • v 1. třídách s. Marie Jurečková a Alma Běhalová,
  • v 2. třídách s. Milada Hiršová a Libuše Jašková,
  • v 3. třídách s. Felix Šeděnka – ředitel školy a Zdenka Sedláčková,
  • v 4. třídách s. Marie Poulová a Helena Dvořáková,
  • v 5. třídách s. Anna Šumberová a Růžena Švecová.

Učitelstvo se sešlo již týden před počátkem škol. roku k přípravným pracím. Byly vyzdobeny chodby i třídy k radostnému uvítání žactva, učitelé si připravili plány své celoroční práce, společně byl vypracován rámcový a operativní plán, zajištěny učebnice a pomůcky a tak nový školní rok mohl začít radostnou prací.

Učitelský sbor ŽO a PO připravili během roku tyto akce.

V měsíci září bylo vzpomenuto Slovenského národního povstání, Dne horníků vždy dětskými besídkami, které připravila ŽO a PO. Bylo též vzpomenuto 85. narozenin národního umělce Petra Bezruče.

V měsíci říjnu byl oslaven Den armády; o významu armády, naší ochranitelky míru a vlasti, promluvil s. ředitel Šeděnka. Děti si radostně vyzdobily chodby i třídy. Bylo vidět, že mají naši lidově demokratickou armádu rády.

Den znárodnění a vzniku ČSR 28. října byl oslaven tím, že učitelé vysvětlili žákům důležitost znárodnění podniků a továren pro budování socialismu v naší vlasti.

V celém měsíci listopadu se veškeré dění na škole zaostřilo k slavnému 35. výročí Velké říjnové revoluce a československo-sovětského přátelství. Učitelé dobře vysvětlili význam Říjnové revoluce pro naše osvobození, soustavně a ve všech předmětech se mluvilo o SSSR a o jeho hospodářské a mravní síle, o naší vděčnosti za osvobození vítěznou Rudou armádou. K oslavě těchto významných dnů byly připraveny pěkné besídky žactva, na které přišlo také mnoho rodičů a zástupců spolků a stran.

Na počest těchto výročí vzniklo mnoho závazků od učitelů i žáků. Budou se učit soustavněji jazyku Lenina a Stalina, zvýší pomoc slabším spolužákům a dětem zaměstnaných matek.

Na besídce k 35. výročí Říjnové revoluce složilo slib 45 pionýrů zdejší školy. V předvečer slavnosti byl lampionový průvod zdejší posádky a škol s velkou kanonádou na náměstí.

Též byly radostně oslaveny 56. narozeniny našeho milovaného prezidenta Kl. Gottwalda. Slavnostní pásmo připravili naši pionýři.

V měsíci prosinci byla připravena radostná oslava našeho osvoboditele, přítele a učitele, největšího bojovníka za mír J. V. Stalina. Ředitel školy vyzvedl ve svém projevu, proč máme Stalina rádi, zač mu děkujeme, a proto mu přejeme k jeho 73. narozeninám hodně zdraví a dlouhého života, což bohužel nebylo osudem dopřáno.

Při zahájení nového roku bylo ve třídách radostně vzpomenuto slavného nástupu všech pracujících, tedy i škol do 5. roku Gottwaldovy pětiletky.

Školním rozhlasem bylo vzpomenuto pietním způsobem zakladatele Sovětského svazu V. I. Lenina. Rozhlasovou besídku připravili pionýři.

V únoru byl vysvětlen žákům na všech stupních význam Vítězného února. Byl vyslechnut státní rozhlas, který připravil pro žáky relaci o únorových událostech a vítězství dělnické třídy.

Zaznamenáváme, že v únoru byly prodlouženy pololetní prázdniny, jednak pro šíření různých epidemických nemocí žáků, velkou zimu a nedostatek topiva. Po tuto dobu byly dávány žákům domácí úlohy.

Měsíc březen překvapil nejúžasnějšími událostmi, jednak byl připraven radostný – Mezinárodní den žen pod heslem: „Za mír a socialismus, za lepší život našich dětí“. K oslavě toho dne byla dne 7. 3. žákovská besídka. Na večerní slavnosti účinkovali žáci zdejší školy – tanci, recitacemi a zpěvy. Radostný ráz toho dne byl zastíněn úmrtím J. V. Stalina.

Dne 5. března 1953 zemřel předseda Rady ministrů a tajemník ÚVKS SSSR J. V. Stalin. Dne 6. 3. se konalo smuteční shromáždění žactva všech škol na náměstí, kde promluvil o životě a díle J. V. Stalina předseda akčního výboru s. Dalibor Roháč. Na škole byla provedena smuteční výzdoba. Z iniciativy pionýrů zdejší školy byly vyhlášeny k úmrtí Stalinovu četné závazky jak učitelů, tak žactva.

Dne 14. března 1953 v 11 hod. dopoledne zemřel po krátké zákeřné nemoci prezident ČSR Klement Gottwald. Byla provedena opět smuteční výzdoba školy. Třídní učitelé promluvili o životě a díle zemřelého prezidenta. Pionýři a žáci zdejší školy položili kytici a své kytičky ke katafalku na náměstí. Dne 19. 3. se žáci zdejší školy zúčastnili školního smutečního projevu ministra školství Ernesta Sýkory vysílaného z Prahy. Téhož dne odpoledne byla provedena oficiální smuteční tryzna MNV na náměstí za mohutné účasti občanstva a všeho žactva zdejších škol. Pionýři i řed. školy stáli čestnou stráž u katafalku.

V měsíci dubnu byla provedena akce „Týden dětské knihy“. Tato akce více přiblížila dobrou knihu dítěti i rodině a prohloubila literární výchovu na školách. Zvýšila úroveň českého jazyka. Čtením dobrých knih se zlepšil prospěch žáků.

V měsíci dubnu byla provedena prověrka knihoven a byl vyřazen všechen brak a knihy opotřebované; knihovna doplněna hodnotnými knihami.

Také byla provedena akce: „Požáry ohrožují náš národ a ničí jeho majetek“. Třídní učitelé provedli pohovor s dětmi o příčinách požárů zaviněných dětmi. V tomto měsíci byla věnována pozornost k přípravám oslav 1. Máje a Dne vítězství. Učitelé i žáci si dali četné předmájové závazky. Učitelský sbor se zúčastnil zvaní ve dvojicích na májové oslavy. Žákům byl vysvětlen význam obou dní, zejména úloha Rudé armády, naší osvoboditelky a Sovětského svazu vůbec v boji za světový mír.

V měsíci květnu byl oslaven velmi radostně hned jeho 1. Máj. Škola byla k tomu účelu slavnostně vyzdobena holubicemi míru, praporky a květinami. Pionýři a učitelský sbor se účastnil okresních oslav 1. Máje ve Veselí.

Dne 8. května byl oslaven Den vítězství. Celovečerní program k této slavnosti připravili pionýři střední a národní školy. Účast na oslavách 1. máje i 9. května byla opravdu manifestační a radostná, vždyť to byly manifestace za mír na celém světě.

V měsíci červnu byla provedena akce „Mezinárodní den dětí“. K této akci byla škola vhodně vyzdobena. Výzdoba ukázala, jak žily děti za kapitalistické republiky a jak žijí dnes v lidově demokratické republice – radostně a šťastně. Výzdoba také ukázala, jak bídně žijí děti ve státech kapitalistických a jak radostně ve státech lid. dem., především v SSSR. Dne 7. června byl Mezinárodní den dětí oslaven pečlivě připraveným programem. Děti našich škol předvedly na sokolském hřišti svoje tance, zpěvy, prostná cvičení a hry. Účast občanstva byla veliká.

Během školního roku bylo provedeno ještě mnoho drobných akcí, které směřovaly většinou k prohloubení práce ve škole, v boji za mír, za lepší prospěch a kázeň našich dětí. Tím učitelský sbor vykonal kus poctivé práce pro urychlení socialismu v naší vlasti.

Také k plnění pětiletého plánu Gottwaldovy pětiletky přispělo naše žactvo za vedení učitelského sboru značnou měrou. Žáci odpracovali na drobných brigádách pro zvelebení obce i JZD celkem 580 hodin, učitelský sbor 210 hodin.

Také sběru odpadových hmot byla věnována náležitá péče. Žáci nasbírali během roku 75 q papíru a hadrů, 345 kg žaludů, 5 q kaštanů, 90 kg makovic, 60 kg pecek, 30 kg sušených léčivých bylin.

V soutěži školního spoření ušetřili žáci 48 958 Kčs. Učitelstvo věnovalo této činnosti veškerou péči a volný čas.

Pionýrská organisace na škole:

Pionýrskému hnutí byla věnována po celý rok největší pozornost. Tím vykazovala PO na naší škole pěkné výsledky. Bylo získáno na 80 % žáků do PO. Bylo překonáno nepřátelství rodičů proti pionýrům. Pionýři si získali obliby svými pěknými veřejnými vystoupeními, lepší kázní a co bylo s největší radostí kvitováno – pionýři se lépe učili a doučovali své slabší kamarády. Pionýrský šátek se stal odznakem lepšího chlapce a děvčete. Mnozí rodiče chválí své děti, že se zlepšily docházkou do PO. Bylo ještě i mnoho závad ve vedení i kázni pionýrů.

Sdružení rodičů nebylo během roku na výši. Učitelský sbor v čele s ředitelem školy připravili několik dobře organizovaných schůzí, přesto mnozí rodiče ještě školu ignorují, pro její nynější prý politické zaměření. Bude třeba najíti lepší pojítko mezi školou a rodiči.

Doučování slabších žáků se dělo opravdově a celý rok. Učitelský sbor věnoval opravdu velkou péči slabším žákům, což se projevilo i v celkovém prospěchu jednotlivých žáků i školy. Na škole propadli celkem 2 žáci. Ostatní učivo zvládli.

Z celoroční práce učitelského sboru vysvítá, že byla poctivá a dobrá jak po stránce odborné, tak i ideologické a přispěla k udržení světového míru.

Učitelstvo svou prací vedlo své žáky především k lásce k pracujícímu lidu, Sovětskému svazu a největšímu bojovníku za mír gen. Stalinovi a jeho žáku prezidentu K. Gottwaldovi. Učitelstvo vedlo své žáky k lásce k práci, naší živitelce, k rodičům a k vlasti.

Bylo si vědomo své důležitosti při přeměně dnešní společnosti a tohoto úkolu se zhostilo vcelku dobře. Též žactvo pochopilo důležitost socializace a boje za mír a vyhlásilo spolu s učitelským sborem mnoho pracovních závazků, které byly splněny na 100 % a někdy i překročeny.

Učitelstvo se bude v příštím roce i v prázdniny ještě více odborně a politicky vzdělávat a učit se od zářných vzorů Sovětského svazu.

Školní rok byl ukončen 30. června 1953 slavnostním shromážděním všeho žactva, učitelstva, za velké účasti občanstva a zástupců stran a MNV. Nejlepší žáci byli veřejně pochváleni a odměněni dobrými knihami. S radostnou náladou po dobře vykonané práci, která přinesla škole, i našim žákům mnoho prospěchu byl školní rok ukončen.

V Bzenci, 30. 8. 1953 – Šeděnka Felix, ředitel.