Kronika města Bzence – rok 1929
Jako řada jiných i letošní rok prošel bez zvláštních a významějších událostí, jež by zasáhly pronikavěji do chodu a života občanů bzeneckých. Citelně dotkla se nás tohoto roku krutá zima, o níž zde pověděno bude více.
Zastoupení v okresním zastupitelstvu
Město Bzenec dostalo zastoupení v okresním zastupitelstvu v Uh. Hradišti. Při loňských volbách do okresů a zemí nebyl žádný bzenecký občan zvolen ani do okresního ani do zemského zastupitelstva. Při těchto volbách obsazuje se volbou jen dvě třetiny členů, kdežto zbývající třetinu členů jmenuje vláda jako odborníky. A takovým odborníkem byl z Bzence do okresního zastupitelstva v Uh. Hradišti v březnu t. r. vládou jmenován p. Ludvík Vojáček, hostinský v Bzenci.
Oběť povolání
Karel Horák, dělník rosických elektráren, zabit byl při práci na vysokém napětí dne 25. března. Zanechal vdovu a dvě malé, nezaopatřené dítky.
Biřmování církve československé
Dne 23. června v neděli odpoledne konalo se v sokolovně biřmování příslušníků církve československé. Obřad vykonal biskup církve československé Dr. Rostislav Stejskal z Olomouce za asistence 4 kněží. Biřmovanců bylo celkem 35. Obřadu zúčastnilo se mnoho členů církve československé z Bzence a okolí, jakož i četní zvědavci, takže velký sál sokolovny byl úplně přeplněn.
Smrt utopením
Vojín zdejšího dělostřeleckého pluku č. 125 utopil se dne 7. července při koupání v řece Moravě. Mrtvola jeho byla nalezena teprve druhého dne asi 2 km od místa neštěstí.
Smrt popálením
Dne 8. července popálil se benzinem učeň Hořčička Josef, zaměstnaný u strojníka Trávníka v Bzenci. Pral si šaty v benzinu a zapaloval si cigaretu. Byl odvezen do nemocnice v Uh. Hradišti, kde popáleninám zakrátko podlehl.
Učitelský sbor
Ředitel měšťanské školy chlapecké v Bzenci Frant. Kouba odešel dnem 1. září 1929 do penze. Jmenovaný se narodil dne 24.ledna 1868 v Jihlávce na Moravě a učitelem v Bzenci ustanoven dne 16. září 1888. Učil potom jako odborný učitel na měšťanské škole chlapecké a měšťanské škole dívčí v Bzenci. Po penzionování ředitele Petra Hyvnara stal se dne 1. července 1925 ředitelem v Bzenci.
Učitelský sbor zdejších škol byl počátkem školního roku 1929/30 tento: škola měšťanská: zat. ředitelem odb. uč. Ctibor Šťastný, katecheta Jos. Hanák, odb. učitel Ant. Škrabal, odb. učitelka Milada Tvrdíková, učitelka Marie Šimečková, učitel Josef Dufalík, učitelka Marie Hromadová.
Obecná škola: zat. řed. Ct. Šťastný, učitel Jindřich Kotas, uč. Lad. Nábělek, učitelka Jana Kunclová, uč. Frant. Běhal, učitelka Alma Běhalová, učitel náboženství farář Ferd. Břeský (učí i na obecné škole dívčí).
Měšťanská škola dívčí: ředitelka Ludmila Dvořáčková, odb. uč. Jan Podlaha, odb. uč. Bohumil Kučera, učitelka Marie Všetičková, industriální učitelka Matylda Böhmová, učitelem náboženství katecheta Jos. Hanák.
Obecná škola dívčí: ředitelka z měšťanské školy, učitel Alois Hába, učitelka Olga Okounová, učitelka Marie Koubková, učitelka Marie Vávrovská, učitelka Božena Škrabalová.
Učitelský sbor na zemské rolnické škole: ředitel ing. Lad. Dedek, profesor Bedřich Rosina, profesor Vladimír Pokorný; výpomocné síly: ředitel měšťanské školy ve výslužbě Jan Gartner a zvěrolékař Hubert Žalud.
Všeobecná živnostenská škola pokračovací: správce Jindřich Kotas, učitel Lad. Nábělek, učitel Jos. Dufalík, učitel Ant. Škrabal, uč. Boh. Kučera.
Odborná škola oděvní: správce ze všeobecné živnostenské školy pokračovací, uč. Ctibor Šťastný, učitel-praktik Frant. Kolaja, dámský krejčí z Hodonína, učitelka-praktik Marie Assmanová, dámská krejčová z Bzence.
Svatováclavské oslavy
Dne 28. září konala se na paměť tisíciletého výročí smrti sv. Václava pod protektorátem městské rady v sále hotelu Skála oslava s akademií. O významu tohoto dne promluvil náměstek starosty ředitel cukrovaru ing. Jos. Pírko. Potom následoval hudební a recitační program. Oslavy zúčastnili se zástupcové obce a také četné občanstvo.
Vinobraní
Vinobraní bylo tentokráte od 5. do 10. října. Vína sice nebylo mnoho, protože utrpělo letošními velkými mrazy, zato jakost byla velmi dobrá, ježto hrozny při pěkném počasí podzimním mohly dobře vyzráti. Ze 100 kg hroznů vylisovalo se letos 80 kg moštu. Hrozny měly 18 – 21 % cukru.
Volby do národního shromáždění
Dne 1. října vypsány byly ministerstvem vnitra volby do národního shromáždění na neděli dne 27. října. Volby vypsány byly předčasně, protože volební období poslanecké sněmovny končilo až v listopadu 1931 a volební období senátu v r. 1932. Národní shromáždění bylo prezidentem republiky rozpuštěno pro neshody mezi stranami vládní koalice.
Vypsání voleb nenašlo v širších vrstvách občanstva velkého ohlasu a zájmu, protože častý tento úkol do jisté míry sevšedněl. Pouze funkcionáři v obci stávajících stran politických konali přípravy a vyvíjeli větší činnost k získání většího počtu hlasů pro vlastní stranu. Jinak ale celý boj volební omezoval se většinou na papírovou vojnu, t. j. na polemiky, kritiky a také nadávky v novinách, kdežto v obci samé veden byl až na malé výjimky všemi stranami slušně. Posledních 14 dnů konány voličské schůze s účastí poměrně slabou. Dne 13. října konána voličská schůze strany nár. demokratické u Skálů, na níž referoval Dr. Rennez z Uh. Hradiště. Posluchačů bylo asi 30. Dne 17. října v sále sokolovny mluvil za stranu nár. socialistickou a stranu práce (obě šly do voleb společně) docent Masarykovy univerzity z Brna Dr. Jar. Stránský. Přítomnost tohoto novináře a politika přilákala do sokolovny na 200 osob. Dne 22. října v lidovém domě konala se voličská schůze strany za účasti asi 60 osob. Mluvil poslanec Vičánek. Dne 24. října v sokolovně byla voličská schůze strany soc. demokratické, kde asi k 60 účastníkům promluvil legionář a poslanec Jáša ze Znojma. Téhož dne konala se v hotelu Skála schůze strany živnostenské, kde promluvil tajemník Černý z Brna; účast asi 25 osob. Na Novém světě téhož dne byla schůze komunistická s účastí ještě menší. Poslední dny před volbami zaplavena byla obec množstvím různých letáků, na něž strany nelitovaly nákladů a rozhodily je po domech, ulicích v tisíci exemplářích s jiným obsahem pro zemědělce, s jiným pro dělníky, živnostníky, zaměstnance, ženy atd. To měl býti poslední a nejsilnější nápor; ve skutečnosti bylo to zbytečné vydání, protože občané – voličové jsou již tak dalece vyspělí, že dovedou se sami rozhodnouti pro určitou stranu, aneb jsou vlastní stranou tak zpracováni, že sebekrásnější slova a sebevětší agitace je nezviklá a nezláká.
Poslední týden zapestřily se ploty, zdi, vývěsní tabule na rozích a výklady barvami plakátů, kde málo slovy a výrazně, mnohdy obrazem a barvou doporučovaly voličstvu číslo své kandidující strany. Výsledek očekáván dychtivě. Při volbách nepřicházel v úvahu výsledek z jednotlivých obcí a proto zájem místní ustoupil všeobecné zvědavosti na výsledek v celé republice. Občané kritičtí předvídali s určitostí vzrůst státotvorných stran socialistických, tj. strany soc. demokratické a národně sociální a úbytek hlasů strany komunistické a lidové. Dohady se splnily nad očekávání. Celkový výsledek voleb do národního shromáždění byl následující:
| Komunisté do poslanecké sněmovny | 30 | , do senátu | 15 | mandátů |
| Maďarští křesť. soc. | 9 | 6 | ||
| Němečtí agrárníci | 16 | 9 | ||
| Něm. soc. dem. | 21 | 11 | ||
| Poláci a Židé | 4 | 0 | ||
| Němečtí nacionálové | 7 | 0 | ||
| Čs. národní socialisté | 32 | 16 | ||
| Čs. soc. demokraté | 39 | 20 | ||
| Liga | 3 | 1 | ||
| Národ. demokraté | 15 | 8 | ||
| Lidová strana | 25 | 13 | ||
| Strana republikánská | 46 | 24 | ||
| Živnostníci | 12 | 6 | ||
| Něm. křesť. soc. | 14 | 8 | ||
| Slovenská strana ľudová | 19 | 9 | ||
| Něm. nár. socialisté | 8 | 4 |
Celkem kandidovalo do těchto voleb 19 stran, z nichž maďarští malorolníci a strana Jurigova (opoziční lidová strana slovenská) se nedostaly do poslanecké sněmovny ani do senátu mandátu.
Výsledek hlasování v Bzenci jevil se následovně:
| politická strana | hlasů do poslanecké sněm. | hlasů do senátu |
| Komunisté | 182 | 157 |
| Němečtí agrárníci | 7 | 6 |
| Něm. soc. dem. | 5 | 8 |
| Poláci a Židé | 97 | 0 |
| Němečtí nacionálové | 0 | 3 |
| Národní socialisté | 318 | 288 |
| Čsl. soc. demokraté | 231 | 216 |
| Liga | 5 | 0 |
| Národní demokraté | 151 | 134 |
| Lidová strana | 512 | 465 |
| Strana republikánská | 310 | 273 |
| Živnostníci | 299 | 267 |
| Něm. křesť. soc. | 7 | 7 |
| Slovenská strana ľudová | 17 | 11 |
| Něm. nár. socialisté | 0 | 5 |
Počet oprávněných voličů do poslanecké sněmovny činil v Bzenci 2378, z toho 1040 mužů, 1338 žen; do senátu bylo oprávněných voličů 2142, z toho 943 mužů a 1199 žen. Platných hlasů odevzdáno do poslanecké sněmovny 2141, do senátu 1840. Účast k volbám byla značná, dostavilo se přes 90 % voličů.
Spoření žactva
Jako roku minulého i letos podnikly obě zdejší školy akci spořivosti žactva dne 30. října. V ten den uložili žáci u městské spořitelny celkem 7562,25 Kč. Spořitelna města Bzence promítala pro žáky bez vstupného film o spoření v sokolovně týž den odpoledne.
Obchodní gremium
Dne 14. listopadu založeno v Bzenci společenstvo obchodního gremia se sídlem v Bzenci. Společenstvo zahrnuje v sobě jako členy osoby, které v obci Bzenci, Mor.-Písku, Těmicích a Domaníně samostatně nebo jako pachtýři provozují živnost obchodní. Do společenstva náležejí dále pomocníci a učni této živnosti. Starostou společenstva zvolen pan Ant. Hank, obchodník v Bzenci, I. náměstkem p. Václav Křivánek, obchodník koží, II. náměstkem p. Aug. Černín, obchodník zeleninou.
Zřízením tohoto gremia osamostatnili se obchodníci od společenstva živnostníků, které dosud zahrnovalo obchodnictvo i živnosti řemeslné, pokud tyto nebyly již organizovány u svých odborových společenstev.
Požáry
Dne 27. května o půl jedné hodině v noci vypukl požár domku Fil. Růžice č. 296. Dochová střecha shořela úplně. Příčina ohně nebyla zjištěna. Dne 23. července po 12. hodině noční shořela došková střecha na domku Jos. Daněčka, č. 535. Příčina požáru rovněž nemohla býti zjištěna. V řijnu dne 25. asi o 4. hod ranní vyhořela kůlna se dřevem, náležející Karlu Rosovi, č. 304. Dne 9. listopadu o 4. hod odpoledne vypukl na střeše domku Jos. Klimka, č. 738 z neznámé příčiny oheň. Požár byl včas zpozorován a ihned domácími lidmi uhašen.
Statistika voleb za 10 let
| politická strana | obecní | nár. shrom. | obecní | nár. shrom. | obecní | zastupitelstva | nár. shrom. | ||||
| posl. | senát | posl. | senát | okres. | zem. | posl. | senát | ||||
| rok | 1919 | 1920 | 1924 | 1925 | 1928 | 1928 | 1929 | ||||
| Čs. soc. dem. | – | 411 | 318 | – | 199 | 167 | 106 | 163 | 170 | 231 | 216 |
| Čs. nár. soc. | 629 | 466 | 329 | 368 | 259 | 238 | 226 | 360 | 310 | 318 | 288 |
| Komunisté | – | – | – | 286 | 341 | 259 | 97 | 139 | 140 | 182 | 157 |
| Lidová | 194 | 245 | 253 | 521 | 505 | 467 | 460 | 469 | 456 | 512 | 465 |
| Nár. dem. | 262 | 271 | 255 | 149 | 139 | 117 | 214 | 209 | 168 | 151 | 134 |
| Republikáni | 549 | 521 | 273 | 90 | 196 | 162 | 197 | 209 | 217 | 310 | 273 |
| Strana práce | – | – | – | – | 106 | 93 | 62 | – | – | – | – |
| Židé | 96 | 173 | 128 | 127 | 139 | – | 107 | – | 80 | 97 | – |
| Živnosten. | 149 | 170 | 127 | 198 | 286 | 297 | 199 | 295 | 279 | 299 | 267 |
| Malozem. jed. | – | – | – | – | – | – | 56 | – | – | – | – |
| Nepolitická | – | – | – | – | – | – | 228 | – | – | – | – |
| Rol. jednota | – | – | – | – | – | – | 174 | – | – | – | – |
| Dělnící, domkaři | – | – | – | – | – | – | 68 | – | – | – | – |
| Pokrok. rolníci | – | – | – | 376 | – | – | – | – | – | – | – |
Dle uvedeného přehledu jeví se za deset let výsledek politického smýšlení občanstva v Bzenci tím, že stranám socialistickým (nár. soc, soc. dem., komun.) ubylo asi 9 % hlasů, straně lidové přibylo 109 %, nár. demokratům ubylo 44 %, republikánům 40 %, živnostníkům přibylo 76 % a židům ubylo 44 % hlasů. V přehledu nejsou uvedeny hlasy odevzdané jiným stranám v obci nezastoupeným (jedná se povětšině o strany německé).
Kulturní a zábavní činnost
Za uplynulý rok sehráno celkem 38 divadelních představení, z toho připadá na cizí divadelní společnosti 16 kusů, na jednotu Orla 8, na T. J. Sokol 6, na živnostenský dorost 5 her. Církev československá, studující a děl. pluk č. 125 sehráli po 1 kuse. T. J. Sokol předvedla 64 filmů, pro školní mládež sehráno 5 filmů, tanečních zábav a plesů pořádáno v tomto roce celkem 39. Přednášek bylo 6 a 1 koncert (houslisty St. Ondříčka). Od 15. – 22. prosince byla v sokolovně výstava moravských malířů a grafiků zastoupených Livorou, Bezděkem a Dobrovolským. Poslední z nich vydal cyklus 10 dřevorytů z Bzence.
Starostové
Od doby, kdy starostové obcí byli svobodně voleni, zastávali úřad starosty v Bzenci tito volení starostové:
| od roku | 1848 | do roku | 1880 | Martin Rychman |
| 1880 | 1881 | František Čermák | ||
| 1881 | 1883 | František Bezchleb | ||
| 1883 | 1891 | Pavel Goliáš | ||
| 1891 | 1895 | Josef Orlický | ||
| 1895 | 1898 | František Bezchleb | ||
| 1899 | 1911 | Josef Orlický | ||
| 1912 | 1919 | Leopold Skála | ||
| 1919 | 1924 | Josef Bunža | ||
| 1924 | František Kučera |
Lidový dům
Lidová strana v Bzenci od roku 1924 nejsilnější strana v obci postrádala dlouho vlastní budovy, kde by mohla plně vyvinouti svou spolkovou, tělovýchovnou a osvětovou činnost. Uvažováno proto o zakoupení vhodné budovy, která by pro účely Lidového domu mohla býti přizpůsobena. S větší nebo menší vážností a zájmem, podle toho, kdo byl v popředí strany lidové, delší dobu vyjednávalo se o kup různých budov, vesměs na náměstí. Konečně počalo se vážně jednati o zakoupení obecního domu č. 85, ale i z tohoto úmyslu pro nahodilé překážky sešlo. Navázáno proto znovu jednání s panem Goldmanem, majitelem domů č. 310 a 311 na náměstí o odprodej těchto budov, jež dosud sloužily za místnosti hostinské. Jednání se protáhlo ze strany prodavatele asi půl roku, až konečně 18. dubna 1929 byl kup proveden. Dům č. 310 koupen za 80 000 Kč, č. 311 za 60 000 Kč, takže úhrnná kupní cena činila i s obnosem 40 000 Kč za odstoupení hostinské koncese 180 000 Kč. Jelikož ale budovy k účelům shora vytčeným nedostačovaly, rozhodnuto, že se postupně přikročí ke stavbě nutných místností, jako sálu, tělocvičny atd. K tomu účelu vyzváni příznivci, aby vstupovali za členy spolku katolického lidového domu v Bzenci, upisovali půjčky a podporovali celou akci peněžitými dary. Spolek katolického lidového domu ustanoven již v roce 1924 a čítá nyní přes 70 členů. Na darech sebráno 80 000 Kč, půjček upsáno 25 000 Kč, ostatek nákladu, jež si zřízení lidového domu vyžádalo a ještě vyžádá bude nutno hraditi z valné části půjčkou. O lidový dům jeví se značný zájem u straníků lidových a lidová strana v něj vkládá velké naděje.
Obecní rozpočet
Obecní rozpočet na rok 1929 jevil se následovně: potřeba 747 966 Kč, úhrada 509 929 Kč. Schodek 238 037 Kč je kryt 171 % výnosem z daně domovní a činžovní a 200 % výnosem ke všem daním ostatním. Na rok 1930 byl rozpočet: potřeba 705 711 Kč, úhrada 466 881 Kč, schodek 238 830 Kč kryt 171 % a 200 % jako roku minulého.
Zima
Letošní zima byla mimořádně krutá a není jí pamětníka. Noviny zaznamenaly, že tak silné mrazy panovaly v našich krajích asi před 150 lety. Mírná zima prosincová vystřídána byla hned počátkem ledna silnými mrazy a množstvím sněhu. Sníh padal s malými přestávkami téměř celý měsíc. Nejnižší teplota v lednu byla dne 17., kdy teploměr ukazoval -18 stupňů Celsia. Potom mrazy něco málo polevily, za to se dostavily silné sněhové vánice, že jich není pamětníka. Silný mráz z 29. ledna situaci ještě zhoršil, poněvadž sníh zmrzl a byl odnášen zvednuvším se silným větrem z výšin do míst níže položených, kde počaly se tvořiti velké závěje ohrožující dopravu. Ježto vítr ani v noci neustal, nahromadily se na cestách a silnicích do rána takové spousty sněhu, že doprava byla nemožná. Většina aut uvázla v závějích a musila býti vytažena koňmi. Na 31. ledna se stav ještě zhoršil, protože vál silný vítr, který na cesty navál ještě větší spousty. V únoru se situace ještě zhoršila a mrazy přitužily. Od 1. – 15. února ukazoval teploměr stále -20 stupňů Celsia. Největší zima v tomto měsíci byla 11. února při -30 stupních Celsia. Od poloviny měsíce mrazy poněkud polevily, ale sníh a vítr panoval neustále. Kruté tyto zimy měly neblahé následky. Pomrzlo mnoho ptactva, zvěře, ovocných stromů, zejména ořechů a meruněk a v dopravě nastaly vážné poruchy. Vlaky se značně opozdívaly, protože uvázly v závějích a trvalo dlouho, nežli trať byla uvolněna. Cesty byly neschůdné jak pro povozy tak i lidi a spojení udržováno jen saněmi mimo cesty po polích. Konečně byla doprava na železnicích tak omezena, že mnoho vlaků vůbec nejezdilo. K tomu dostavil se nedostatek topiva, protože všechny zásoby byly vyčerpány a omezením dopravy na drahách nemohl býti uhel dodáván v takové míře, v jaké ho bylo potřebí.
Na všech školách v důsledku toho bylo vyučování z nařízení ministerstva školství přerušeno od 18. do 28. února.
Nejvíce sněhu napadlo koncem února, kdy při silném větru utvořily se takové závěje, že na všech cestách a silnicích dosahovaly do výše 1 – 1½ metru. Z této spousty sněhu trčely jen koruny stromů. Teprve po vyházení cest ve sněhu staly se cesty jakž takž schůdnějšími. Ještě 3. března ukazoval teploměr -20 stupňů Celsia, ale potom teplota rychle stoupala a mrazy vystřídány byly sněhem a deštěm. Celý březen a duben bylo počasí chladné a větrné a teprve počátkem května bylo několik pěkných a teplých dnů. Od polovice května se opět zchladilo a často pršelo, což trvalo až do 15. července. Až 16. července teplota rychle stoupla a deset dní po sobě panovala úmorná, tropická vedra při denní teplotě nad 30 stupňů Celsia. Nejvyšší teplota zaznamenána dne 24. července, kdy teploměr ukazoval ve stínu 36 stupňů a na slunci 54 stupňů. Počal se jeviti nedostatek vody.
Uvádím zde tropické dny v minulých letech. V roce 1921 bylo v červenci 8 tropických dnů, v srpnu 5 dnů s maximální teplotou nad 30 °C. Naproti tomu přinesl rok 1928 pouze pět dní, rok 1927 4 dny, rok 1923 3 dny, roky 1922 a 1925 každý pouze dvoudenní období tropických veder. Roky 1920, 1924 a 1926 tropických dnů vůbec neměly.
Počasí a úroda
Čím nepříznivější byla zima a jaro, tím pěknější byl letošní podzim. Počasí bylo až do polovice prosince celkem teplé a dosti vlhké. Ještě 12. prosince byla krátká bouřka. Teprve v druhé polovici prosince nastala mírnější zima a něco sněhu.
Žně v tomto roce se značně opozdily, začaly u nás až po 15. červenci. Úroda na obilí byla dobrá. Úroda okurek byla nadprůměrná a proto ceny těchto byly velmi nízké. Salátové byly nejlaciněji prodávány dne 18. srpna 1 kg za 8 – 10 h, malé nakladačky za 30 – 40 h – 1 kg. I úroda ostatních plodin byla dobrá.