Kronika města Bzence – rok 1923

Rok 1923 nebyl na události bohatý a nepřihodilo se nic, co by nějak zvlášť zasáhlo do života bzeneckých občanů.

Lékařská porada

V lednu zřízena bezplatná lékařská prohlídka u Dr. Poláška pro matky a kojence a to každý pátek od 10 – 12 hod. dopoledne. Matky s malými dětmi, zvláště nemajetné, plně využívají tohoto dobrodiní.

Protestní schůze postižených mor.-slezskou bankou

Dne 26. ledna konala se v tělocvičně měšťanské školy schůze postižených vkladatelů a akcionářů Moravsko–slezské banky, filiálky v Bzenci, kde probrána otázka úpadku a zaslána rezoluce za urychlení likvidace zmíněné banky. Že byla rušná a že prohozeno i hodně ostré slovo, o tom netřeba se zmiňovati.

Kazatelská stanice českobratrská

V únoru dne 11. t. m. organisovali se příslušníci církve českobratrské v Bzenci, Veselí a Uh. Ostrohu v kazatelskou stanici českobratrské církve evangelické se sídlem v Bzenci.

Pronájem obecních pozemků

V březnu pronajímala obec pozemky, jichž získala parcelací bzeneckého velkostatku a to těm, kteří žádných pozemků neměli, dále těm, kteří byli při parcelaci zamítnuti a konečně, kteří neměli prostředků vyvlastněnou půdu při parcelaci si odkoupiti. Výhod těchto obyvatelstvo, jmenovitě chudší třídy, plně využilo a ukojila se alespoň částečně touha po půdě těch, kteří ji nejvíce potřebovali. Měřice pronajímala se za 80 Kč.

Úmrtí Josefa Okouna

Ve Vsisku u Olomouce zemřel dne 5. března t. r. bývalý ředitel zdejších měšťanských škol a dlouholetý okresní dozorce školní za školní okres kyjovský.

Do Bzence byl jmenován jako ředitel v r. 1898 nově otevřené měšťanské školy chlapecké, jež umístěna v nově postavené budově. Správcem obecné školy dívčí byl nadučitel Fr. Odstrčil. Od r. 1900, kdy v Bzenci povolena soukromá měšťanská škola dívčí, svěřena správa i této školy řeď. Josefu Okounovi. Po odchodu nadučitele Odstrčila na odpočinek, byly všechny školy pod jednou správou až do r. 1908, kdy ředitelem měšťanské školy chlapecké a obecné chlapecké jmenován Petr Hyvnar, dosavadní odborný učitel na této škole. V roce 1920 odešel ředitel Okoun na odpočinek a ředitelem obecné a měšťanské školy dívčí stal se Jan Gartner, odborný učitel na zdejší měšťanské škole.

Ředitel Okoun za svého učitelování staral se svědomitě a obětavě o školství mu svěřené, ač nechybělo mu též vad, týkajících se hlavně jeho zasahování do soukromého života podřízených mu učitelů. Odtud také silný odpor učitelstva proti němu po převratu a jeho odchod na odpočinek. Byl činným jako spisovatel pedagogických a metodických statí, zvláště o vyučování jazyku českému a německému a svěřovány mu posudky nových učebnic jazykových.

Vinařsko-ovocnické družstvo

Vinařsko–ovocnické družstvo,společnost s.r.o. bylo založeno dne 13. února 1921 v Hodoníně předními pracovníky vinařskými Dr. Františkem Drbalem, advokátem a předsedou Zemského vinařského spolku na Moravě, Rud. Malíkem, poslancem ze Žarošic, V. Horňanským, Bedř. Pštrosem, státním inspektorem vinařství v Hodoníně–Mutěnicích aj.

Účelem družstva je společný nákup, zpracování a odbyt všech vinařských a ovocnických plodů, výrobků i potřeb, rozvoj vinařství a sadařství a společný nákup předmětů pro vinaře a sadaře.

V roce založení mělo družstvo 57 členů se 140 podíly a kapitálem 14 000 Kč a dosaženo v prvním roce pokladničního obratu 139 527,62 Kč. Předsedou byl poslanec Rud. Malík, ředitelem Ploskal.

První dva roky byly pro družstvo velmi nepříznivé, neboť v roce 1922 cena zboží poklesla až o 50 %. V tomto roce i přes tolikeré nepříznivé okolnosti dosáhlo družstvo většího obratu, takže pokladniční obrat činil v tomto roce 571 932,49 Kč.

Na přání členů z Bzence zřízena u zámečníka Absolona prodejna, která dodávala místním členům potřeby k vinařství.

V roce 1923 vzdal se činnosti v družstvu ředitel Ploskal a jeho nástupcem zvolen Mir. Skála z Bzence. To mělo za následek, že v dubnu r. 1923 bylo vedení družstva i hlavní skladiště přeloženo z Hodonína do Bzence a podnik zde značně rozšířen. Družstvu bylo překonávati zde obtíže vzniklé silnou konkurencí a nedůvěrou. Přes to zavádělo se družstvo dobře a vykázalo koncem tohoto roku pokladniční obrat 1 355 071,84 Kč; vyplácena za tento rok 5 % dividenta z podílů.

V roce 1924 bylo družstvo opět rozšířeno a mohlo přikročiti k zprostředkování prodeje vín svých členů nejen z Moravy, ale i Slovenska a Podkarpatské Rusi. Družstvo koupilo od staré vinařské firmy Leop. Skály v Bzenci celý závod se sklepy a zařízením a převzalo obchod tohoto podniku dnem 1. října 1924 do vlastní správy, při čemž Leop. Skála zůstal na podniku družstva větším obnosem zúčastněn. Upisovací akce za účelem rozšíření členské základny a kapitálu setkala se s úspěchem hlavně přičiněním poslance Rud. Malíka a ředitele Fr. Kretze z Uh. Hradiště, který mnoha články činil ve veřejnosti náladu.

V roce 1924 přistoupilo nových 68 členů, staří členové zakoupili si další podíly, takže koncem roku 1924 mělo družstvo 136 členů s kapitálem 96 900 Kč. Pokladniční obrat za r. 1924 činil 5 099 808,50 Kč.

Ač v Bzenci byla v počátcích k družstvu nedůvěra a předvídán mu brzký zánik, přibývá mu členstva a také nedůvěra počíná ustupovati. V první polovici roku 1925 přistoupilo nových 21 členů s kapitálem 23 500 Kč.

Činnost družstva rozšířena i na prodej zeleniny a ovoce a snaží se poslední dobou zakotviti také na Slovensku a Podkarpatské Rusi, v největších to vinných oblastech našeho státu.

České děti z Vídně

Ve dnech 19 a 20. května zavítala do Bzence výprava 31 dětí české školy Komenského z Vídně. Občané si vzali děti do svých rodin, kde se jim dostalo milého pohostinství a noclehu.

Akce pro zdraví lidu

Československý Červený kříž v Bzenci podnikl v měsíci květnu a červnu akci pro zdraví lidu, jež vynesla obnos 2 501 Kč.

Rezignace 2 členů městské rady

Dr. Rudolf Polášek, obvodní a městský lékař rezignoval dne 23. června t. r. na funkci II. náměstka, na členství v městské radě a obecním zastupitelstvu rozladěn třenicemi ve veřejném životě bzeneckém a prohlásil, že vzdává se veřejné činnosti vůbec z důvodu svého stáří a že již po dvě období byl členem obecního zastupitelstva.

Rovněž i Kůtný Pavel pro pokročilé stáří a jiné záležitosti vzdal se členství v městské radě a obecním zastupitelstvu. Oběma činovníkům dostalo se plného uznání od okresní politické správy za obětavou a nezištnou jejich činnost.

Jako druhý náměstek nastoupil Mr. Ph. Šenk Rudolf a na místo Kůtného do městské rady Jos. Kaštalán.

Oslava smrti Jana Husa

Městská rada vyzvala občanstvo, aby den 6. července světilo jako národní svátek, ozdobilo své domy prapory a zúčastnilo se v hojném počtu oslavy mistra Jana Husa, která se pořádala v předvečer tohoto dne na Starém hradě. Oslavy bylo přítomno mnoho občanstva, školních dětí a vojska. Průvod seřadil se před radnicí a za doprovodu hudby odebral se s lampiony a fakulemi na Starý hrad, kde zapálena byla hranice, promluveno několik slov o životě a významu mistra Jana a zapěna píseň „Hranice vzplála“. Hymnami byla slavnost zakončena a průvod odebral se zpět na náměstí, kde po provolání slávy prezidentovi se rozešel.

Tato slavnost s pálením hranice koná se v Bzenci již od dlouhých dob.

Uzavíraní vinných hor

Jako každoročně konala se i tento rok slavnost uzavření vinných hor, tentokráte ve větších rozměrech.

V neděli dne 12. srpna odpoledne po 2. hodině svolávali konšelé v historických krojích jízdmo občanstvo k této tak vyjímečné slavnosti vytrubováním do všech rohů města. V krátce na to seřadil se zástup v čele s hosty a obecním zastupitelstvem před radnicí, odkudž se vyrazilo na Starý hrad s hudbou. Ostatní účastníci, zvědavci a děti očekávali průvod již na kopci, který se změnil v hlučné výletiště se stoly, lavicemi a stánky s občerstvením. Když průvod došel na výletiště, vypáleno z hmoždířů a páni ze zastupitelstva a hosté uvedeni byli na vykázaná místa, kde jim ženy obecních hotařů připnuly kytičky a podali prvních zralých hroznů. Starosta Bunža připil všem přítomným na zdraví a zábava za jásavé hudby, zpěvu mládeže a střelby z hmoždířů plynula jediným širokým řečištěm, osvěžujíc mysli po všedních starostech a životním shonu.

Na kopci byl tentokráte improvizovaný vinohrad, hlídaný hotaři, kteří do rukou pergmistra a konšelů po přečtení horenského práva skládali přísahu, že zachovávati budou všech artikulů v právu horenském obsažených.

Kdo z občanů byl přistižen při krádeži, nebo měl jen úmysl krásti hrozny, byl horenským soudem odsouzen k peněžité pokutě, k trestu mučení, aneb ku ztrátě hrdla, kterážto poprava se odbyla na nedaleko stojící šibenici tím, že zdráhajícímu provinilci byla kolem krku otočena smyčka a v posledním okamžiku mu udělena milost. Že vylíčené zde znázornění dávných zvyků těšilo se všeobecné pozornosti, zvláště dětí, je samozřejmé. Bylo by si jenom přáti, aby podobných slavností s oživením minulých dob, nebylo v budoucnu zapomínáno, aby tak Bzenec měl svou zvláštní, svéráznou a historickou slavnost, na kterou by se sjížděli diváci z širokého okolí a která by jistě Bzenec v ohledu národopisném a snad i hospodářském pozvedla.

Slavnost protáhla se do pozdních hodin nočních a všem se zamlouvala.

Zřízení 4. třídy měšťanské školy

Počátkem školního roku 1923–1924 otevřena při měšťanské škole chlapecké 4. třída měšťanská, do které zapsáno bylo 20 chlapců a 4 děvčata. Školné obnášelo ročně 100 Kč. Veškerý náklad osobní a věcný hradil se z důchodů obecních.

Učitel náboženství českoslov.

V tomtéž školním roce zřízeno při obecných a měšťanských školách na žádost starších církve československé místo učitele náboženství církve československé pro Bzenec a okolí. Učitelem ustanovena učitelka Lid. Racková.

Úmrtí Miklíka

Dne 19. srpna zemřel zde na penzi nadučitel Miklík Fr., který také svého času učil ve Bzenci. Jmenovaný psal do časopisu vlasteneckého muzea v Olomouci o archeologických nálezech v Bzenci a okolí (o bzeneckých popelnicových polích).

Sbírka pro Japonsko

Dne 28. září podniknuta Československým Červeným křížem v Bzenci sbírka ve prospěch zemětřesením postižených obyvatelů Japonska, jež vynesla 900 Kč.

Pronájem bytů v domě č. 325

Koncem října dostavěn obytný činžovní dům s 9ti byty a 1. listopadu stěhovali se do něj noví nájemníci. Nájemné činilo z bytů jednopokojových 120 Kč a dvoupokojových 180 Kč. Až na tři byty byly zadány státním úředníkům.

Oslava 5ti letého trvání samostatnosti

Obecní zastupitelstvo a řemeslnická vzdělávací beseda Havlíček uspořádala k pětiletému trvání naší samostatnosti dne 28. října o 10. hod dopoledne na náměstí přednášku, na níž o významu 28. října promluvil redaktor J. Křivka. V ten den zatkvělo se město v slavnostním hávu a obchody od 9. hodiny se uzavřely. Den před tím konal se jako obyčejně lampionový průvod městem s hudbou.

Židovské domy v českých rukou

Po převratu mnozí židé, domnívajíce se, že poměry v novém československém státě utváří se v jejich neprospěch a snad i z obavy před možnými odvetami za neblahou svou válečnou činnost, kdy v záchvatu rakušáctví udávali české občany, prodávali své domy a stěhovali se z Bzence. Tím způsobem přešly koupí do českých rukou domy č. 13, 29, 64, 745, 749, 752, 753, 769, 770, 774, 785, 786, 795, 796, 754, 732, 206, 807 a 808.

Poštovní a telegrafní úřad

V roce 1923 zpracoval bzenecký poštovní a telegrafní úřad skoro 170 000 zapsaných zásilek.

Poštovní úřad v Bzenci zřízen byl 1. června r. 1841, telefon 26. července 1907 a telegraf 1. října 1868. Patří tedy zdejší úřad k nejstarším, ale také k největším úřadům na jižní Moravě. Bližší doručovací okres tvoří Bzenec město s Olšovcem, širší pak obce Těmice, Domanín a Syrovín, kde jsou zřízeny poštovny. Kromě toho jsou mu přičleněny dva přelistovací poštovní úřady Osvětimany a Žeravice, spojené s Bzencem každodenní pochůzkou.

Dokud nebylo zde telefonu, byl silný telegraf. Telefonní ústředna má dnes tj. v roce 1925 31 stanic hlavních a 2 vedlejší, k ní je připojena vedlejší ústředna v Bzenci–Písku se 3 účastníky. Ústředna bzenecká leží na silně frekventované telefoní lince Brno–Uh. Hradiště a je zároveň zprostředkující ústřednou pro telefonní ústředny Veselí, Strážnice a částečně i Hodonín. Z toho vidno, že telefonní styk je velmi čilý. Přednostou je vrchní poštmistr Páleník Frant., mimo něj 5 úředníků a 5 zřízenců.

Vojenský hřbitov

Na podzim t. r. bylo znovu upraveno a opatřeno železnou ohradou vojenské pohřebiště na místním hřbitově.

Zřízeno bylo za války pro vojíny, kteří v zdejší vojenské nemocnici podlehli zraněním a nemocem. Komitét pro zbudování pomníku byl nucen, na uprostřed pohřebiště postavený syenitový obelisk s dvojhlavým rakouským orlem na vrcholku, dáti vytesati dvojjazyčný nápis a těžce dosáhl toho, že český nápis umístěn byl na místě prvém. Při svěcení tohoto pomníku přítomno bylo mnoho vojenských i civilních osob a rovněž i mnoho duchovenstva. Po převratu byl rakouský orel odstraněn. Pozdější správa vojenské nemocnice, jakož i vojenské posádky, jež se zde vystřídaly, staraly se všemožně o řádné vybudování a udržování tohoto místa. Vysázeny zde stromky, hroby upraveny a osázeny květinami a každoročně o dušičkách koná zde vojsko posmrtnou pietní vzpomínku za padlé a zemřelé vojíny, jíž se hojně účastní i obecenstvo. Po celý den stojí zde čestná vojenská stráž.

Pochováno je zde 232 vojínů, z toho Čechů a Slováků 48, Němců 54, Rusů 41, Jihoslovanů 18, Poláků 38, Maďarů 14, Italů 13, Rumunů 2 a Turků 4.

Obec uchází se o okresní soud

V tomto roce podnikla obec znovu a větší akci ve věci okresního soudu. Bzenec uchází se o okresní soud od r. 1893, neboť jest si vědoma důležitosti tohoto úřadu pro město i jeho obyvatelstvo. Od této doby podniknuty byly obcí mnohé a časté zákroky, které dosud vyzněly na prázdno.

Rozpočet za rok 1923

Rozpočet na rok 1923 byl následující: Celková potřeba řádného hospodářství činila 554 871 Kč, úhrada 291 766 Kč a schodek 263 105 Kč. Pro tento rok vybírána byla jednotná přirážka 300 % ke všem daním.

Požáry v r. 1918 – 1923

Za uplynulá léta 1918 až 1923 byly v obci tyto požáry.

V roce 1918 nebylo v obci žádného požáru.

Dne 6. ledna 1919 odpoledne vyhořela kůlna Ant. Mágnise, kterou měl tehdy pronajatu Ed. Fürst. Požár založily menší děti, které si poblízku hrály a zapálily suchou trávu. Některý z hochů hořící trávu vhodil otvorem dveří do kůlny, která v okamžiku byla v plamenech, neboť byly zde uloženy zásoby sena a slámy. Požárem vzňala se též střecha a shořely též stroje hospodářské a vozy uvnitř uschované. Škoda činila asi 32 000 Kč.

Dne 13. května r. 1920 asi o 2. hodině noční vyhořela úplně koupelna a plovárna Leop. Skály za Fürstovým závodem. Pachatelé nanosili borových otepí, naplnili jimi dřevěné místnosti a potom zapálili. Vytrhali stavidla a mříže rybníka, aby vodu vypustili a zničili násadu ryb; původci byli bzenčané a jednalo se zde o čin msty proti bývalému starostovi Leop. Skálovi.

V noci r. 1921 dne 13. ledna shořelo Jos. Deutschovi prádlo a nábytek v jedné z obytných místností domku č. 755. Požár byl způsoben asi neopatrným zacházením se svíčkou a odhadnutá škoda činila asi 5 000 Kč.

Dne 7. srpna 1921 asi o 1. hodině odpoledne vznikl požár v borovém lese blíže železniční trati mezi stanicí Bzencem–Pískem a Lideřovicemi, který zničil asi 1 ha lesa a způsobil škody za 20 000 Kč. Požár byl způsoben jiskrami jedoucího vlaku.

Dne 17. září r. 1921 vypukl požár v domě č. 279 Fr. Karnůfka a zničil dochovou střechu, jakož i zásoby zeleniny a semen, jež byly na půdě uloženy. Střecha chytla od jisker vyletujících při vaření z komína. Jmenovaný utrpěl škody asi za 18 000 Kč.

O 3. hodině odpoledne dne 17. prosince téhož roku zničil požár střechu domku č. 771 Anny Klučkové a způsobil škod asi za 3 500 Kč. Vznikl asi tím, že v dlouho nevymeteném komíně chytly sazy a od nich na půdě uložené seno.

V roce 1922 nebylo v Bzenci žádného ohně.

Dne 15. srpna 1923 chytla od žhavého popela kůlna a chlévy Ant. Němečka, č. 469. Škoda byla velmi malá.

Dláždění

V roce 1923 vydlážděna část Baráků od domu č. 92 až po dům č. 129 a některé menší plochy. Na dláždění vydáno v tomto roce celkem 18 000 Kč.

Statistika narozených v r. 1918 – 1923

rok řím. kat. českoslov. židov. čes.-bratr. bez vyznání všech mužů žen
1918 39 0 1 0 1 41 22 19
1919 69 0 3 0 1 73 35 38
1920 70 0 1 0 1 72 48 24
1921 78 11 2 0 3 94 43 51
1922 62 12 1 0 0 75 42 33
1923 59 9 2 1 2 73 35 38