Rok 1976

Motto:

„Bzenčan má mrkvičku, petržel, ředkvičku, tragač před sebú…“

Hledá se básník, který by tuto píseň opravil, poněvadž vidět dnes Bzenčana s „tragačem“ je písní minulosti. Už i ty dvoukolové káry pomalu mizí a Bzenčan jezdí se svým embéčkem nebo wartburgem na pole, do obchodu, na „procházku“ do lesa. Bzenecký tragač se už stává pomalu muzeálním pojmem. Tak se časy rychle mění, téměř před našima očima. Snad shora uvedená část písně bude mít text:

„dnes ve svém embéčku, s pytli oharečků jede do Fruty….“.

Úvod

Téměř po desetileté odmlce byl jsem znovu pověřen MěstNV, abych psal městskou kroniku. Ujímám se tedy tohoto úkolu, poněvadž mám rád své rodné město, ale také proto, že je o čem psát. Vrátil jsem se po 12 letech opět do Bzence ze Žeravic, kde jsem po tu dobu působil jako ředitel tamní základní devítileté školy. Vrátil jsem se už jako důchodce a po opravení domu č. 88, který jsem zdědil po rodičích, jsem opět občanem rodné obce. I když jsem často dojížděl k rodičům, přece za tu dobu mně mnoho bzeneckých problémů zůstává neznámých, vidím, že musím otevřít oči a nastavit uši, abych své rodné hnízdo dokonale poznal.

Asi před 20 lety jsem s fiktivním přítelem pozoroval Bzenec z okraje lesa. Tehdy se mně zdálo, že naše obec překotně vzrůstá, že se velmi rychle rozvíjí. Dnes poznávám, že tehdejší tempo rozvoje ve srovnání s dneškem bylo pomalé, že to byl nástup, skromný, ale cílevědomý počátek socialismu na začátku 2. poloviny 20. století.

Kdybych s tím přítelem procházel dnes městem a seznamoval ho s tím, co bylo za těch 20 let vykonáno, i kdyby patřil do řad nepřátel socialismu, musel by jako objektivní pozorovatel uznat, že to byl mohutný skok kupředu po všech stránkách života obyvatel Bzence.

Na náměstí obchody přeplněné kupujícími, ve výkladech spousta krásného zboží, před obchodním domem fronta osobních aut, lidé pěkně oblečení, takřka nepoznáš, mluvíš-li s ředitelem podniku nebo prostým dělníkem, nové fasády domů, upravené parčíky, v pohostinstvích zařízení jako ve velkoměstě, všude stálý ruch a shon. Z očí všech hledí jakási jistota, poněvadž všichni mají dobré zaměstnání, ale hlavní – že je mají zajištěné.

A dejme se na cestu k bývalé sokolovně. V areálu za ní vznikla na svahu, kterému se dříve říkalo „Pastviska“, nová vilová čtvrť, jedna vila krásnější druhé, kaskádovitě nad sebou vznikají nové a nové. Ne nadarmo se této nové čtvrti říká „čtvrť milionářů“. V těchto vilách bydlí převážně dělníci, členové JZD a různí zaměstnanci podniků. Zaklepejme na některé dveře. Uvnitř všude krásné, vkusné zařízení, technické vybavení domácnosti o automatických praček a televizorů až po auto v garáži. Bydlí zde většinou mladí lidé, jimž poskytl stát i bezúročné půjčky. A stálé zlepšování. A co ty činžáky družstevních bytů? Každý nájemník uplatnil ve svém bytě svůj vkus, není uniformity, ale veškeré pohodlí, plně vyhovující dnešní kultuře bydlení. Poněvadž i zde každý obyvatel těchto činžáků, a to muž i žena, je sociálně plně zabezpečený, je mu cizí obava, že by se musel někdy vystěhovat. To dodává i na atmosféře rodinného života. V této části města hned za zámeckým parkem na místě, kde za I. republiky byl ohrazený prostor pro prodej hovězího dobytka o tzv. tarmacích, stojí dnes dvoupatrová budova, jež slouží jako internát pro studenty konzervárenské průmyslové školy. A uvnitř – přepych! Větší pohodlí si snad ani studenti nepřáli.

Podívejme se teď do veřejných institucí. Budova MěstNV v Bzenci plně vyhovuje požadavkům administrativy, několik speciálních úředních oddělení pracuje ve vybavených kancelářích, všude moderní nábytek, koberce, květiny, plenární schůze se konají v krásném zasedacím sále, občanské sňatky přímo v pohádkovém prostředí. Vedle budovy městského výboru je účelně adaptovaná budova okresního ústavu národního zdraví, kam chodí mladé matky se svými ratolestmi k dětské lékařce, mladé ženy k odbornému ženskému lékaři a ti, co potřebují ošetřit svůj chrup, ke dvěma odborným odborným zubním lékařům. Všude vzorná čistota, vzorné ošetření, ale hlavně zadarmo. A ti, co potřebují léčit své choroby, jsou kousek naproti do budovy též účelně adaptované, kde v přízemí je lékárna, a v prvním patře jsou dva lékaři: jeden pro Bzenec, druhý pro Těmice, Domanín, Syrovín a Žeravice. Nutno ovšem podotknout, že do Žeravic jezdí jeden z těchto lékařů v poledních hodinách ordinovat pro důchodce.

A co kultura? V domě bývalého obchodníka J. Koziny je vkusná prodejna Knihy, bohatě zásobená výtisky všech druhů literatury, gramofonových desek; stále sem někdo vchází. Je známo, že lidé si kupují knihy, mají-li dostatek peněz. Zajděme i do kulturního domu. Ještě před několika roky postačující prostor lidové knihovny dnes už volá po nových prostorách, dotace ONV umožňuje nákup nejnovější literatury a časopisů. Návštěvníci knihovny se prodírají úzkými uličkami mezi regály. Mezi návštěvníky je mnoho důchodců. Jsou zabezpečeni, nemusí ve stáří žít v bídě, své poslední roky prožívají v klidu nad knihami. Kinosál je zařízený moderně a luxusně, takže divadelní soubory, které zajíždějí do Bzence sehrát své hry (a v hledišti bývá mnoho důchodců, poněvadž mají slevy na vstupenkách, ale přichází i mnoho družstevníků a dělníků, jimž zakupují vstupenky jejich závody), pochvalují krásnou akustiku sálu, technické vybavení jeviště i spolupráci s diváky.

Zajděme třeba do místních škol. Střední průmyslová konzervárenská škola se sice stále ještě tísní v 1. a 2. patře zámku, ale po stránce vybavení laboratoří má všechno, co potřebuje. Na základní devítileté škole pracují stále zedníci a instalatéři okresního průmyslového podniku, pořád něco zlepšují, opravují a dostavují, učebny se chlubí novým nábytkem a kabinety nejmodernějšími opticko-akustickými pomůckami. Stejně i zahradnická škola je na výši a její pokusné pole – zahrada s dílnou a se skleníky byla snem předcházejících generací.

To jsme však stále v centru města. Zajděme i do postranních částí města, třeba na Horní náměstí. Toto je část města, která dožívá. Bydlí zde převážně staří občané, důchodci, mladí odtud odcházejí, poněvadž chtějí bydlet pohodlněji a komfortněji, a i když obydlí jsou zde vybavena dobře, jsou jakoby přilepena na svah Starého hradu, který nechce uhnout a neuhne.

Čtvrť Baráky, dříve obydlena jen chudáky nádeníky, bezzemky nebo jen drobnými rolníky – podruhy a chalupníky, dnes až na nepatrné výjimky má krásně upravené domy, pěknou prodejnu a v úzké silnici, která jimi probíhá, musí často s obtíží vyhýbat autům, jimiž tudy projíždějí místní mladí vinaři do sklepů nebo do vinohradů. Ani tam se už většinou nechodí pěšky. Ale i nové garáže zde uvidíš. Dříve jen trakař a kravský potah – dnes osobní auto. A zeptáš-li se toho nejprostšího „baráčníka“, zda má doma televizi, ledničku, pračku, auto, odpoví ti: „Ná co bych neměl, ná dyť to má dneska přeci každý, aj ti cigáni, co se sem do Baráků přistěhovali.“

Olšovská ulice skýtá zase jiný obrázek. Zatímco Baráky jsou v demoličním plánu města a nemá se tam už nic nového stavět (jen garáže), Olšovská ulice vzkvétá. Zde bylo postaveno v poslední době mnoho nových domů, ale ne jen tak obyčejných. To jsou téměř pevnosti. Kde na to ti lidé berou? Ke každému domu patří totiž alespoň jednu měřici (20 a) zahrady, které se táhnou až k Syrovínce. A zahrada – paráda. Od prvních jarních dnů se na nich kutají jak krtci, sejí salát, mrkvičku, okurky a místy kdysi slavného bzeneckého „maryjánku“, různé byliny, které vozí do sběrny do Strážnice, aby už v květnu vozili bedny rané mrkvičky a salátu do místní sběrny zeleniny a bohatě tržili. Taková zahrada „dá do roku nejméně 20 tisíc“. A to pracují ještě v JZD nebo jinde, takže roční příjmy takových rodin jsou ohromné. Tedy už ne jako jejich rodiče investovat do dobytka, do chlévů a různého nářadí, ale do zařízení bytů, o jakém se jejich předchůdcům ani nezdálo. Za modřínovými vraty se skly už nestojí žebřiňák, ale embéčko.

Podobná situace je i v Bzinské ulici, ve Vracovské a v Olšovci. Je zajímavé, že v místní prodejně stavebnin nenajdeš ve skladu cement, vápno, dveře, traverzy; toto zboží je rozprodáno hned z vagonů, je vlastně prodáno už dříve, než je v továrnách vyrobeno. Zeptáš-li se majitele nového domu, kolik má dluhu, usměje se.

Než skončím tuto letmou procházku Bzencem, zastavím se ještě u několika problémů. Tak třeba hřbitov. Hroby jsou udržovány v pořádku, ale finanční možnosti Bzenčanů jsou nejlépe patrny o Dušičkách. To se předbíhají, jen aby se pochlubili, ne jak jsou jim milí nebožtíci, ale jak okrášlili jejich hrob. Ty nejdražší chryzantémy, věnce a růže, pomníky, po celý rok několikrát změněná výsadba květin. Je to sice krásné, pokud to není projev povrchní formality.

Nebo bzenecké sklepy. Dříve Bzenčan vzal klíče, sirky a svíčku a šel na hlt. Ve sklepě starý dubový sklep, dubová lavka a bečky. Dnes? Až na malé výjimky jsou tam stěny obloženy dřevem, stěny vymalovány, někde mají i boxy, všude elektrické osvětlení a vodovod, nové lisy (presy), dokonce hydraulické. I sem pronikl komfort, ale bohužel i obchodnický duch. Mnozí majitelé se předcházejí ve vybavenosti sklepů, jen aby nalákali zájezdy, neboť často před takovými sklepy stojí cizí autobusy. Hrozny prodávat nemusí, vždyť mají pěkné příjmy ze zaměstnání, vypresují všechno, utrží a ještě se při vínu pobaví. To už pak neplatí slova jistého starého Bzenčana: „Já na sklínku vína nepozvu, protože mám hořké víno od potu, co mně kapal ve vinohradě z čela.“ Ubylo dřiny, mnoho vinařů vlastní frézy a malotraktory, pracuje se jim pohodlněji, dřinu přenechali strojům. Mají peníze na hnojiva všeho druhu, vinice mají střední nebo vysoké vedení, v úrodných letech vinohrady přímo chrlí úrodu a přijdou-li mrazy, však vinohrad je pojištěný na kolik tisíc.

Jak se časy mění! Dříve od prosince do března bylo slýchat i z chudších domů kvičení zabíjených prasat. Dnes je to už výjimka. „Nač bych chodila celý rok kolem prasete, dyž si možu kúpit v obchodě maso čerstvé a jaké chcu.“

Ano, mají výdělky a útržky a obchody s masem jsou zvláště v pátek a sobotu přecpány kupujícími, zboží často ani nestačí, takové se dělají nákupy. Domácí zabíjačky jsou už jenom občas v pohostinství na Lidovém domě nebo na sokolovně a restaurační sály jsou nabité.

Čtenář těchto řádků ať mi promine tuto reminiscenci: Když jsme si jako kluci hrávali na trávníku u kostela a uslyšeli rachot přijíždějícího auta, utíkali jsme k silnici, abychom si ho zblízka prohlídli. V červenci letos jsem stál v 6 hodin před místní drogérií. Napadlo mě, kolik projede silnicí aut. Počítal jsem je po 10 minutách. Za 10 minut projelo oběma směry průměrně 65 aut, autobusů a traktorů. V převážné většině to byla auta soukromníků. Z autobusů se vždy vyvalila spousta lidí z okolních osad. Dnes už nikoho nenapadne, aby šel pěšky do Bzence třeba z Těmic (cca 4 km). Je to pohodlnost, boj s časem nebo známka blahobytu. Předeslaný úvod končím a vypíši události z roku 1976.

KV sjezd KSČ

Jistě sem patří na prvním místě dubnový XV. sjezd KSČ, na jehož průběh a konečné směrnice byly zaměřeny zprávy novin, radia i televize, takže celá veřejnost byla informována, co bude obsahem naší činnosti v 6. pětiletce.

Volby

V tom směru byl sestaven i program činnosti nového městského národního výboru, který byl zvolen ve volbách ve dnech 22. a 23. října. I tomuto státnímu aktu předcházela dlouhá řada informativních schůzí, občané byli seznamováni s navrhovanými kandidáty, měli možnost vyslovit se k nim, k programu na léta 1977 – 1981, mohli vnášet a vnášeli své připomínky a nové návrhy. Bzenec byl z organizačních důvodů rozdělen na 40 volebních obvodů a v jednotlivých obvodech navrženi kandidáti. Jednalo se tentokrát většinou o mladší občany, kteří se pracovně osvědčili nejen na svých pracovištích, ale byli zapojeni do veřejně prospěšné práce. Z přehledu je patrno jejich zaměstnání i věk.

Volební obvod I., Ludvík Mynařík, dělník, soustružník, věk 29 let;
volební obvod II., Stanislav Polášek, zámečník, věk 40 let;
volební obvod III., Miroslav Potůček, stolař, věk 44 let;
volební obvod IV., Ing. Jaroslav Večeřa, agronom JZD, věk 36 let;
volební obvod V., Vojtěch Plevák, dělník, elektromontér, věk 27 let;
volební obvod VI., Ludmila Tomková, dělnice, čalounice, věk 42 let;
volební obvod VII., Stanislav Jakša, dělník, soustružník, věk 48 let;
volební obvod VIII., Marie Vávrová, dělnice, myčka, věk 36 let;
volební obvod IX., Jan Šón, lesní dělník, věk 36 let;
volební obvod X., Jarmila Rýpalová, dělnice, výběrčí, věk 45 let;
volební obvod XI., Karel Stonáček, úředník, věk 36 let;
volební obvod XII., Věra Svobodníková, zemědělská dělnice, věk 40 let;
volební obvod XIII., Josef Pavlík, vychovatel, věk 51 let;
volební obvod XIV., Jiří Holas, učitel, věk 39 let;
volební obvod XV., PhMr. František Tomeček, lékárník, věk 48 let;
volební obvod XVI., Marta Kozáková, prodavačka, věk 29 let;
volební obvod XVII., František Pavlík, dělník, vodoinstalatér, věk 40 let;
volební obvod XVIII., Marie Dvořanová, dělnice, kadeřnice, věk 27 let;
volební obvod XIX., Lubomír Prachman, ředitel Desty, věk 46 let;
volební obvod XX., Emilie Floriková, dělnice, myčka, věk 40 let;
volební obvod XXI., Emilie Švédová, dělnice, skladnice, věk 40 let;
volební obvod XXII., Věra Kocábová, dělnice, skladnice, věk 39 let;
volební obvod XXIII., Karel Jelínek, úředník, věk 57 let;
volební obvod XXIV., Františka Potáčková, ředitelka mateřské školy, věk 32 let;
volební obvod XXV., Ludmila Ventrčová, pokladní JZD, věk 49 let;
volební obvod XXVI., Ing. Vlastimil Bunža, družstevní zemědělec, věk 28 let;
volební obvod XXVII., Jan Goliáš, opravář čerpadel, věk 28 let;
volební obvod XXVIII., Ludmila Žáková, vychovatelka, věk 33 let;
volební obvod XXIX., Miroslav Ostrézi, dělník, prodavač, věk 38 let;
volební obvod XXX., Bedřich Ostrézi, družstevní zemědělec, věk 44 let;
volební obvod XXXI., Josef Křížka, dělník, elektromontér, věk 28 let;
volební obvod XXXII., Martin Sasín, dělník, opravář čerpadel, věk 38 let;
volební obvod XXXIII., Bohumil Čejka, úředník, věk 52 let;
volební obvod XXXIV., Marta Červínková, zdravotní sestra, věk 42 let;
volební obvod XXXV., Emil Woitek, úředník, věk 41 let;
volební obvod XXXVI., Alois Skácel, úředník, věk 45 let;
volební obvod XXXVII., Zdeněk Ryba, úředník, věk 50 let;
volební obvod XXXVIII., Věra Šimčíková, dělnice, skladnice, věk 25 let;
volební obvod XXXIX., Ing. Roman Frühauf, profesor lesnické školy, věk 45 let;
volební obvod XL., Vilém Novotný, státní zaměstnanec, věk 26 let;

Uvedení kandidáti MěstNV jsou zástupci všech složek NF. Byli seznámeni před volbami s navrženým programem na celé volební období, jehož prostřednictvím bude realizována politika KSČ při uskutečňování všestranného rozvoje naší společnosti, je to základ dalšího rozvoje našeho města ve všech odvětvích, jenž se dotýká života občanů města, ale též mobilizací jejich aktivity jak v městě Bzenci, tak i na jejich pracovištích. Kandidáti si museli uvědomit, že berou na sebe velkou zodpovědnost a že musí svým voličům pravidelně skládat účty ze své činnosti buď na veřejných schůzích, nebo na svých pracovištích a ve svých organizacích Národní fronty.

Organizace MěstNV

Předseda: Alois Skácel;
místopředseda: Františka Potáčková;
tajemník: Karel Jelínek;
členové rady: Prachman Lubomír, Čejka Bohumil, Ryba Zdeněk, PhMr. František Tomeček, Červínková Marta, Polášek Stanislav, Šimčíková Věra, Ostrézi Bedřich.

Komise:

Finanční komise:

Stonáček Karel jako předseda, Prachman Lubomír, Švédová Emilie, Ventrčová Ludmila, Jakša Stanislav.
Volení členové: Ondráček Jiří, Otépková Dana, Šimčík František, Navrátilová Jarmila.
Aktivisté: Prokopová Drahomíra.

Výstavby a plánovací:

Ryba Zdeněk – předseda.
Polášek Stanislav, Pavlík Josef, Plevák Vojtěch.
Volení členové: Tylšar Jaroslav, Ing. Černý Ivan, Drdla Petr.
Aktivisté: Navrátil Zdeněk, JUDr. Chmelařová Marie, Michálek Vojtěch, Kytka Vladislav.

Místní hospodářství obchodu a cestovního ruchu:

Čejka Bohumil – předseda.
Kocábová Věra, Ostrézi Miroslav, Floriková Emilie.
Volení členové: Červenák Jan, Ševčík Jaroslav, Navrátilová Jarmila.
Aktivisté: Kuchař Oldřich.

Zemědělská:

Večeřa Jaroslav – předseda.
Ostrézi Bedřich, Svobodníková Věra, Šón Jan.
Volení členové: Kmenta Lud., Goliáš Stan., Klučica Zd.
Aktivisté: Vašíček Otto.

Kultura a školství:

Frühauf Roman – předseda.
Potáčková Františka, Holas Jiří, Ing. Bunža Vlastimil.
Volení členové: Janík Miloslav, Ing. Růžica Bedřich, Janušková M.
Aktivisté: Nejezchlebová L., Otépka Stanislav, Plšek Jan.

Sociální a zdravotní:

František Tomeček – předseda.
Tomková Ludmila, Vávrová Marie, Rýpalová Jarmila.
Volení členové: Drlík Jiří, Miklíková M., Bukvaldová Marie.
Aktivisté: MUDr. Suchovský Z., Štefánek Jan, Heklová Pavla, Klučka Karel.

Pro ochranu veřejného pořádku:

Pavlík František – předseda.
Goliáš Jan, Sasín Martin, Křížka Josef.
Volení členové: Kolísek Ant., Cigánek Jos., Hruška Zd.
Aktivisté: Žíha Rudolf, Gajda Frant., Žádník Miroslav, Holčíková Eva, Vydonský Maxmilián, Polášek Jaroslav, Indrůch Jos., PhMr. Ženata František, Zapletal Ladislav, Bystrý Václav.

Pro mládež a tělesnou výchovu:

Mynařík Ludvík – předseda.
Šimčíková Věra, Novotný Vilém.
Volení členové: Hladík František, Hanák Jan.
Aktivisté: Hostýnek Boh., Kovář Mir., Janíková Hana, Kunc Mir.

Výbor lidové kontroly:

Woitek Emil – předseda.
Potůček Miroslav, Dvořanová Marie, Kozáková Marta.
Volení členové: Benda Emil, Polášková Drahomíra.
Aktivisté: Legnová Olga, Nejezchlebová Jana.

Do okresního národního výboru: Rolník Tomáš, Janů Miroslav, Skácel Alois.

Do krajského národního výboru: Klučková Františka.

Jaké jsou hlavní úkoly nového MěstNV? Vypíši alespoň ty nejdůležitější:

Pravidelné školení poslanců a aparátů MěstNV po stránce odborné a politické.
Rozvoj a zvelebování města na základě dlouhodobého plánu do r. 1990.
Zajišťování stavebních míst v nových lokalitách, výstavba nových garáží, oprava a přestavba starého bytového fondu, kulturnost a hygiena bydlení.
Zřídit nové opravárenské profese, výstavba domu služeb, stavba smuteční síně a příjezdová cesta na hřbitov.
Zavádět nové spoje ČSD a ČSAD, výhodné pro pracující, realizovat kyvadlovou dopravu mezi spádovými obcemi, zřídit autobusové nádraží.
Po Jednotě Hodonín požadovat výstavbu nové prodejny na místě bývalého templu a nového pohostinství místo bufetu u nádraží. Rozšíření obchodní místnosti a pohostinství v Kolonii a na Přívoze.
Podniky plánují s výstavbou v částce 96 330 000 Kčs, z toho na vylepšení pracovního prostředí částkou 6 965 000 Kčs. V rámci sdružených finančních prostředků poskytnou národnímu výboru částku 485 000 Kčs, vypomohou mechanizačními prostředky v hodnotě 89 000 Kčs. Dále se závazky, že na veřejných prostranstvích vysázejí 360 stromů, 810 keřů a 720 růží. Na investiční akci Z se zavazují odpracovat 12 300 hodin a na neinvestiční akci Z 31 700 hodin.

Které podniky vlastně v Bzenci jsou:

Slovácké konzervárny, n. p. Uherské Hradiště závod 7 v Bzenci – Sloko;
Společný zemědělský podnik;
Okresní průmyslový podnik OPP se sídlem v Bzenci (ředitelství v budově bývalého hotelu Skála);
Moravské vinařské závody;
Desta;
Sigma;
Školní statek;
Řempo (řemeslnické potřeby);
Kovo;
OPS (Okresní průmyslové stavby).

V novém volebním období, bude hlavní zřetel zaměřen na tento program národní fronty, jenž byl odsouhlasen ONV v Hodoníně:

Kanalizace v Barácích s nákladem 492 000 Kčs a provedením v roce 1977.
Kanalizace za nádražím s nákladem 396 000 Kčs a provedením v letech 1980 – 1981.
Koupaliště s nákladem 1 782 000 Kčs a provedením v letech 1978 – 1979.
Místní komunikace s nákladem 250 000 Kčs a provedením 1978 – 1979.
Dostavba mateřské školy s nákladem 155 000 Kčs a provedením v roce 1977.
Smuteční síň a cesta na hřbitov s nákladem 210 000 Kčs a provedením v letech 1980 – 1981.
Rekonstrukce budovy Svazarmu s nákladem 100 000 Kčs a provedením v roce 1981.
Výstavba domu služeb s nákladem 1 500 000 Kčs a provedením v letech 1978 – 1980.
Oprava ZDŠ s nákladem 500 000 Kčs a provedením v roce 1978.
Oprava hřbitova a cesty s nákladem 200 000 Kčs a provedením v roce 1978.
Úprava skládky odpadových hmot s nákladem 100 000 Kčs a provedením v roce 1979.
Organizace bytového hospodářství – plyn s nákladem 200 000 Kčs a provedením v roce 1978.

Kromě toho z řádného rozpočtu MěstNV budou udržovány parky, zdokonalováno místní osvětlení, opravovány místní komunikace atd.

Ale i občané města jako členové různých organizací se zavazují přispět finančně na zlepšení prostředí, a to částkou 143 000 Kčs. Ze svých prostředků vysázejí 4 090 stromů, 12 400 Keřů růží a na akcích Z investičního charakteru odpracují 6 850 brigádnických hodin a na neinvestičních akcích 2 200 brigádnických hodin.

Brigádnické hodiny upisují občané svým poslancům, nebo ve svých zájmových organizacích: Svazarm, Tělovýchovná jednota, Český svaz žen, Myslivecké sdružení, Požární ochrana, Svaz československých zahrádkářů, Svaz chovatelů drobného zvířectva, ČČK, SSM, Dohlížecí výbor Jednoty, Svaz protifašistických bojovníků, Místní klub filatelistů a politické strany: KSČ, Československá strana lidová a Strana čes. socialistů.

Problémy

Stávající MěNV v čele s předsedou Pavlem Němečkem vyřešil mnoho těžkých problémů, přesto však zanechal k dořešení řadu větších či menších problémů, z nichž uvedu alespoň některé:

Největším problémem pro příští rok zůstává dostavba mateřské školy v Olšovské ulici (za Baráky). Denně v předvečer jsou vybízeni místním rozhlasem občané, hlavně rodiče malých dětí, aby přišli vypomoci v sobotu na stavbě mateřské školy, aby tato mohla být co nejdříve v provozu. Ale jak stav prací vypadá, je jisté, že bude dokončena snad až v příštím roce.
Dalším problémem je, co s mrtvými občany. Většinou umírají buď v nemocnici v Kyjově, někteří v nemocničním oddělení polikliniky ve Veselí nad Moravou a jsou dovezeni do Bzence až těsně před pohřbem. Ale mnozí umírají doma a pak po stanovené 3 dny leží v truhle v bytě. Pro tyto účely má v plánu MěNV zbudovat smuteční síň. Započalo se již se stavbou na místě domu bývalého hrobníka při židovském hřbitově. Mnoho občanů se dává pohřbít žehem v Brně. Urny ukládají na hroby. Pro tyto účely má být zřízen urnový háj v horní části hřbitova na místě bývalého vojenského hřbitova, kde byli pohřbeni vojáci různých národností, kteří zemřeli ve vojenském lazaretě (v dnešních kasárnách) v době I. světové války. Proto hřbitov je už ve zcela desolátním stavu. Po pietním zrušení hrobů má zde být prostor upraven pro urnový háj.
Vedení města stojí před vážným Nerudovským problémem: Kam s ním? Množství moderních odpadků – láhve, igelity, plechovky od konzerv, popel, kosti atd., atd., musí se nějak sklidit. Velké množství odpadů má místní konzervárna Sloko. Aby tyto odpady nebyly občany „ukrývány“ do zmol a na polní cesty, zavedena byla služba „popelářů“, kteří každý čtvrtek objíždějí ulice, aby z popelnic vysypali odpady do speciálního vozu. Odpady se vozí do prostoru u staré cihelny na Přívoze.
Mladí lidé chtějí moderně bydlet. Ale kde? Nová čtvrť vzniká za sokolovnou, jako druhý prostor je vytrasována za Olšovcem. Ale co s domy, které už dnes nikomu nepatří, chátrají, rozpadají se a jen ničí krásný obraz města. A je jich už opravdu dost a stále těchto ruin přibývá.
Další problém je stavba garáží pro stále rostoucí počet aut. Je vyhlédnuto místo za sokolovnou a v Barácích. Často je slyšet otázku: „A ještě nemáte auto? Proč? Já už bych bez auta nebyl ani hodinu.“

Problémů za dnešního způsobu života přibývá, hladina kdysi moc poklidného života je tatam.

Oslavy

Během roku se konají v městě různé oslavy. Jsou jednak rázu politického, jako je oslava Únorových událostí, jež se koná v sále KD a na níž se připomíná občanům, co přinesly tyto události do společenského, hospodářského a kulturního života státu a tudíž i našeho města. Dále se vzpomíná na osvobození města v roce 1945, to zase jsou kladeny věnce k pomníkům padlých, velké oslavy se konají ke Dni znárodnění, zvláštní program je sestaven v průběhu Měsíce československo-sovětského přátelství a VŘSR.

Z oslav místního rázu jsou již tradičně konány v polovici srpna vinařsko-zahradnické slavnosti s bohatým programem: konají se v zámeckém parku, v sobotu večer je zábavný program a rovněž v neděli dopoledne i odpoledne a večer (estrády, tanec).

Velmi poutavé jsou při těchto oslavách různé výstavy, rozmístěné na mnoha místech města. Vinařsko-zahradnická škola upraví pro návštěvníky své pokusné pole, kde může milovník přírody nechat oči, co dovedou mladí žáci školy všechno vypěstovat. Místní spolek chovatelů drobného zvířectva vystavuje na dvoře organizace zahrádkářů holuby, slepice, králíky atd., pěstitelé dostávají ceny za své výpěstky. Také velmi poutavá je výstava slováckých konzerváren v domě internátu na náměstí. V budově ZDŠ vystavují místní zahrádkáři, Svaz žen výrobky dovedných rukou, dále je tam výstava drobné zemědělské techniky, zahradnická škola v učebnách školy instaluje ukázky ikebany, nádherné květy růží, mečíků atd., myslivecká společnost připraví jídla z různé zvěřiny (prodejní), zahrádkáři ochutnávání vín, letos Svazarm uspořádal na náměstí závody motokár – prostě bohatý program.

Velmi krásná a někdy i dojemná je přísaha vojáků na bzeneckém náměstí. To se sjedou do Bzence rodiče a příbuzní nových branců, aby viděli, v jakém prostředí budou jejich synové žít po dobu dvou let.

Pěkně připravené jsou oslavy předávání občanských průkazů nebo schůzka s místními občany, kteří dosáhli 75 let.

Na podzim se koná filmový festival, sestavený z nejnovějších a velmi poutavých filmů.

To vše proběhlo letos. Bzenec žije politicky i kulturně, ale mnohým občanům to ještě nestačí, zvláště těm, kteří nepřiloží ruku k dílu.

Sociální a zdravotní poměry

Možno říci, že jsou takové, jaké může zaručit jen socialistické zřízení. Není ubohých výminkářů, není lidí odkázaných na milost jiných, důchodcům byly od 1. 1. upraveny důchody – prostě není chudáků. Ten pojem vymizel. A přece se vyskytly případy, jimiž se musela sociální komise zabývat. Jde o tak zvanou pečovatelskou službu o přestárlé a nemocné, kteří zůstali na stáří sami. Z 5 případů byli 4 občané umístěni v domě důchodců (Kyjov, Strážnice).

Tato komise, jež měla k dispozici 110 000 Kčs, vede v evidenci občany, kteří potřebují jakoukoliv pomoc, a také ihned pomáhá. Sedmnácti občanům, kteří byli postiženi úplavicí cukrovou, jednomu občanu nemocnému na TBC a 30 dalším občanům byla vyplácena výpomoc ve výši 56 727 Kčs. Příplatek na obědy pro čtyři důchodce činil 3 274 Kčs. Kvóta daná k dispozici se ani nevyčerpala.

Komise kontroluje bezpečnost a ochranu práce v JZD, ve školách a na závodech, prověřuje hygienické poměry ve školách a v jídelnách, spolupracuje s ČCK. Ten má potíže s klubovnou a se skladem materiálu, poněvadž pan Lud. Derka, v jehož domě je klubovna umístěna, hodlá místnost adaptovat pro svou provdanou dceru. Jedná se s panem Somrem, toho času bydlícím v Praze, o pronájem jeho prázdného bytu.

Sociální komise pomáhá sepisovat žádosti o vdovský důchod, zprostředkuje pečovatelskou službu, organizuje dobrovolné darování krve. Rovněž vede v patrnosti stav výchovy dětí z rozvrácených manželství.

Léčení je zdarma, léků dostatek, zubní oddělení pracuje naplno, dnes i babičky chtějí mít zubní protézu.

Ale i dnes platí staré přísloví: Jedni rodiče vychovají třeba deset dětí, ale těch deset dětí nedoopatruje jedny rodiče. Proč? Mladí mají své problémy, svá zaměstnání, jež nemohou vynechat, protože si chtějí udržet svůj vysoký standard, hledají opatrovníky pro své rodiče, ale často beznadějně. O toto zaměstnání nikdo nestojí. Raději se berou do opatrování malé děti (měsíčně 400 – 500 Kčs) než staří a bezmocní lidé (též 400 až 500 Kčs). To je problém, který se musí vyřešit.

Obchody

V Bzenci jsou 4 samoobsluhy, 1 drogerie, 1 prodejna papíru a hraček, 2 prodejny obuvi, 2 prodejny masa a uzenin, 1 nucený výsek, 1 prodejna textilu, 1 opravna obuvi, 1 prodejna kazového zboží, 1 cukrárna, 1 dílna šití obleků, 2 prodejny zeleniny, 1 prodejna textilního zboží (družstvo invalidů), 1 květinová síň, 1 prodejna knih a gramofonových desek, 1 prodejna nábytku, obchodní dům, 1 opravna hodin, 5 pohostinství. Ostatní služby obstarává komunální podnik. Všechny prodejny jsou moderně vybavené, čisté, bohatě zásobené, a přece občas pochybí masa, uzenin, jižního ovoce atd. Proč? Lidé mají pěkné výdělky, proto nakupují, často dělají zbytečné zásoby. Jen se proslechlo, že v důsledku sucha bude cukr na příděl a z prodejen vbrzku cukr takřka zmizel. Totéž bylo i s moukou. Lidé jsou panikáři, ale kdyby neměli peníze, nemohli by si to dovolit. Na cenu zboží se neptají, co potřebují nebo se jim jako moderní líbí, kupují. Samoobsluha na náměstí musela být ke konci roku uzavřena, poněvadž její kapacita už nestačila a byla zde provedena úprava, aby byl nákup pohodlnější.

Stav poskytovaných služeb

V Bzenci jsou tyto podniky a družstva: Místní hospodářství, OPP Bzenec, OPS Hodonín, Prádelny a čistírny města Brna, Fotographia, Družstvo invalidů Kyjov, Trud (nábytek). Zavedené podniky provádějí služby pro město a široké okolí dobře, jen u OPS (Okresní průmyslové služby) v důsledku reorganizace nastaly pro zákazníky určité těžkosti. Tak kupříkladu kamenosochařství je dnes ve Vracově, pohřební služba má sídlo až v Kyjově, zrušena byla v Bzenci i osobní a nákladní autodoprava. Tím se ztížilo jednání s podniky a též se zdražilo (placení z místa výjezdního). Škoda, že bylo zrušeno tak výhodné pro zaměstnané ženy mandlování prádla a rychločistírna. Drobné služby a opravy provádějí i důchodci, platí však MěNV určitý poplatek z výdělku (elektrikáři, kovář, šití šatů).

Mládež

Co říci o dnešní mládeži? Má všechno ke svému fyzickému, sportovnímu, zájmovému, kulturnímu i soukromému žití. Nemá starost o svou budoucnost, je placena už při svém učení, respektive studiu, je zabezpečena i svými rodiči – neschází jí nic. Je to vidět na jejím vystupování, někdy až příliš sebevědomém. Je organizována v SSM, jsou pro ni pořádány různé akce.

Uvedu ty hlavní: 9. 2. Večer mladých s programem náplně a soutěží k Vítěznému únoru; 3. 4. Večer mladých na počest XV. sjezdu KSČ, soutěž mezi základními organizacemi SSM; 3 hovory s mládeží na učňovském středisku Sloko a na základní škole.

Aby mladí voliči a ostatní mládež byla přesně informována o nastávajících volbách a o rozdílu mezi volbami dnes a za první republiky, byly uspořádány: 4. 10. přednáška „Jak se volí u nás dnes – jak za kapitalismu“. 5. a 6. 10. mladí voliči byli informováni o důležitosti a odpovědnosti volebního aktu. V domě střední průmyslové konzervárenské školy byla beseda o volbách a zajištění manifestační účasti na volbách. 10. až 20. 10. na školách deset schůzí s tématikou voleb. 13. 10. na MěNV předvolební schůze s mladými voliči a představení kandidátů a předložení volebního programu.

Ale nejsou to jen hovory s obsahem politickým. SSM uspořádal i zábavní večery, kvízy, besedy při cimbálové muzice, pořádal zájezdy. Může se vyžívat ve sportu, má možnost pracovat ve Svazarmu, který v nově upraveném domě na náměstí instruuje mladé řidiče motorových vozidel, vede střelecký kroužek, kroužek radioamatérů, schází se zde kroužek filatelistů, mnoho mladých uplatňuje se v klubu pěstitelů drobného zvířectva (exotického) apod.

Sklizeň obilovin a ostatních zemědělských produktů

Rok 1976 byl pro zemědělce, alespoň v našem kraji, velmi nepříznivý. Po nadějném jarním počasí nastaly v květnu a v červnu, kdy má častěji zapršet, horké a suché dny, za celou tu dobu ani nesprchlo. Proto zaschly jarní ječmeny i ozimá žita, zvláště proto, že bzenecká půdy je z velké části písčitá. A tak místo plánovaného data 20. 7. započaly žně již 6. 7. Výnosy byly menší, než se plánovalo.

Školní hospodářství mělo tyto průměry:

žito ozimé 23,7 q z ha,
pšenice ozimá 43,04 q z ha,
ječmen jarní 28,18 q z ha,
pšenice jarní 27,70 q z ha.

Špičkový výnos byl kupodivu v honu Bažantnici, kde z 3 ha byl průměr 58 q z ha, nejnižší výnos v honu Široká, kde na 9,63 ha byl průměr jen 12,8 q z ha. Obiloviny byly celkem na 117,57 ha a byly kombajny sklizeny za 10 dní.

Byl to smutný pohled na žíznící pole. Řepa cukrová přes den úplně uvadlá, okurky též, fazole zaschly téměř bez květu. Čemu se ale dařilo, to byly vinohrady. Letos se nevyskytlo už v takové míře oidium jako vloni, réva hodně „nasadila“ a dobře odkvetla. Většina soukromých a všechny družstevní vinohrady jsou na středních nebo vysokém vedení. Vinobraní bylo tak bohaté, že to Bzenec už moc dlouho nepamatuje. Ovšem sladkost hroznů při takové maximální úrodě byla poněkud nižší. Meruňky v některých tratích pomrzly, třešní bylo také málo. Uvedu však zase jednu vzpomínku. Za I. republiky se konaly trhy na zeleninu vždy v neděli a ve čtvrtek. 1 q nakladaček byl za 30 – 60 hal., salátové okurky i za 10 hal., rajská jablíčka po 20 – 50 hal., třešně po 1 – 2 Kč, meruňky po 2 Kč. A dnešní ceny? Místní výkupna zeleniny nebo i Fruta platila za 1 kg rajčat 9 – 6 Kčs, za zelená rajčata 3 Kč, okurky byly po 3 – 6 Kč, za třešně 5 Kčs, višně 6 Kčs atd., ceny tedy nesrovnatelně vyšší. Jak družstevníci tak i soukromí pěstitelé utržili, o vinobraní si mnozí „namastili kapsy“.

Bzenecké školy

Základní devítiletá škola: ředitel s. Bašátko, 23 učitelů a 2 vychovatelky v družině mládeže. Počet žáků asi 470. Je velmi těžké udělat ze staré budovy novou. Stále se něco opravuje (nyní záchody, šatna, umývárna), nejsou odborné učebny jako na nových školách, poněvadž vybavování je velmi nákladné. Rozpočet na školu 157 000 Kčs. Náboženství navštěvuje 37 žáků – 11,6 %.

Mateřská škola I. – ředitelka Františka Potáčková. Na škole působí 5 učitelek. Počet žáků 75. Na škole započato v tomto školním roce s novými osnovami pro děti 5 – 6 let. Jiný režim dne je v zimě, jiný v létě. Během dne mají děti 2 zaměstnání. Je to tělesná a rozumová výchova, výtvarná, hudební, pracovní, literární a již i matematické představy s množinami. Rozpočet 47 000 Kč, jídelna 63 000 Kčs.

Mateřská škola II. v Kolonii – ředitelka Libuše Nejezchlebová, 1 učitelka. Počet dětí 30. Na škole je jedna třída, šatna, lehárna, jídelna. Rozpočet 23 000 Kčs, jídelna 30 000 Kčs.

Lesnická škola – lesnické odborné učiliště LOU. Ředitel Ing. Antonín Machač, 2 učitelé, 1 vrchní mistr odborného výcviku, 2 vychovatelé. Počet učňů 56 (1. a 2. ročník). Internát při škole vybaven novým nábytkem. Škola je moderně vybavena v učebnách i pro práce v terénu. Chybí však dílny a těžné mechanismy.

Zahradnická škola vinařsko-ovocnářská. Ředitel Ing. Frýbort Miloslav. Počet žáků 265. Je vybavena moderními učebními pomůckami, má velmi dobře vedenou pokusnou zahradu. Pořádá výstavy květin, ovoce, přednášky pro vinaře, velmi krásnou výstavu vázání kytic – ikebanu.

Učňovské středisko n. p. Sloko (Slovácké konzervárny). Ředitel Konečný Václav. Má 3 ročníky. První 37 žáků, druhý 30 žáků, třetí 30 žáků. Domov je umístěn v budově Sloko na náměstí (dříve Königstein).

Střední průmyslová škola konzervárenská. Ředitelka Ing. Ludmila Hájková. Škola má 5 tříd a 166 žáků. Po modernizaci školy a učebního procesu byly přestěhovány z budovy zámku do bývalého domu mládeže na náměstí. Letos se připravuje výuka v psaní na stroji a výuka administrativy. Dne 21. 5. otevřela škola nový domov mládeže v Novosadech pro 15 žáků.

Při kulturním domě je zřízen hudební kurz, který je velmi početně navštíven. V kurzu jsou teď harmoniky, kytary a dechové nástroje, každý chce být džezovým muzikantem. Méně je už žáků na housle a klavír.

V zimních měsících se na KD pořádají různé kurzy: taneční, šití prádla a šatů, kurz studené kuchyně, dva jazykové kurzy, kurz psaní na stroji a jiné.

Snad by bylo nesprávné, kdybychom zapomněli na smíšený pěvecký soubor Bzenčan při sboru pro občanské záležitosti. Vede jej výborný dirigent Jaroslav Jablonický, bývalý člen Gottwaldovského symfonického orchestru. Soubor má asi 40 členů. Jeho repertoár je velmi bohatý: Dvořák, Smetana, Křižkovský a jiní klasici. Sbor vystupuje při různých oslavách nejen v městě, ale i v okolí a mohu prohlásit, že má vysokou úroveň. Škoda, že v jeho řadách není mládež, které více hoví pomíjející šlágry než dílo trvalé hodnoty.

Tělovýchova

Tělovýchovná jednota má 543 členů, z toho: 175 mužů, 112 žen, 50 dorostenců, 27 dorostenek, 84 žáků, 95 žaček.

Jsou v ní tyto oddíly: kopaná, stolní tenis, odbíjená, šachy, turistická, základní tělesná výchova a lyžaři. Z nich nejlépe si vedl oddíl dorostu odbíjené a dorost oddílu kopané. V tělocvičně sokolovny byla provedena rekonstrukce ústředního topení. Velmi dobře si vede i oddíl turistiky, pořádá pěší výlety do okolí, na památná místa odboje, 1 000 jarních kilometrů a o těchto akcích informuje na nástěnce na náměstí. Největší zájem je však o kopanou. Velmi prospělo tělesné výchově – sportu – hřiště v zámeckém areálu. Kupříkladu v květnu bylo na hřišti v zámku sehráno: 12 přátelských utkání, 10 mistrovských, provedeno 21 tréninků. Byla uskutečněna i taková utkání: Mrazírny Bzenec – Desta Bzenec, Kovo Bzenec – OPP Veselí, Vinařské závody – Maryša Rohatec apod.

Bzenec – poloha, rekreace, zaměstnání obyvatel

Podívejme se na naše město i ze stránky přírodní a též trochu historické. Katastrem Bzence protéká potok Syrovínka, který však v důsledku výstavby kanalizace a i proto, že je sběrnou odpadů místních podniků, je velmi znečištěn. Teče do rybníku na lukách, který je jako ohromný rybník a je při něm pěstitelská stanice kachen. Jenom potok Vracovský, zvaný u nás Svodnice, má čistou vodu, která však není plně využita pro místní koupaliště.

Bzenec má krásnou polohu. Na jihu lesy v rozloze 1 876 ha, jenom na bzeneckém katastru nejsou využity pro rekreační účely. Sever tvoří poslední výběžky Chřibů, chránící město proti severním větrům a tak vzniká u nás teplé a suché mikroklima. Panonské váté písky a teple mikroklima uchránily stepní rostliny, takže Bzenec by mohl být prohlášen za státní rezervaci. Až na nešťastný komín konzervárny na náměstí vzduch není ničím znečištěn. A přece se nestalo naše město nijak přitažlivé pro cestovní ruch. Co možno shlédnout ve Bzenci?

Zámek ve slohu windsorském s přilehlým parkem, v němž dožívají svůj dlouhý věk dvě památné lípy. Tato památnost je však dnes plně v zajetí vinařských závodů, kde výroba a plnění plánů stojí nad historií. Zámecký park se zaplní lidmi jen o tradičních vinařských slavnostech, někdy při oslavě 1. máje, nebo na Den dětí.
Magnetem pro turistický ruch by mohly být barokní sklepy, dále dva barokní domy (Sýkorův a Müllerův). Ty by však potřebovaly soustavnou a systematickou údržbu v duchu baroka.
Na Starém hradě stávala kaple sv. Floriána z roku 1703, vyhozená nacisty 18. 4. 1945 do vzduchu. Tam by mohla být rozhledna, respektive hvězdárna pro široké okolí.
Žilkův dub, k němuž vede značkovaná cesta lesem, která ožije jen na jaře v době 50 – 100 jarních kilometrů.
Po stránce historicko-politické je možno shlédnout v Bzinské ulici pomníček interbrigadisty Jindřicha Gazdy a na hřbitově hroby bzeneckých obětí fašismu, o něž se stará hlavně místní organizace protifašistických bojovníků. Centrum generální stávky z roku 1920 v bývalém cukrovaru – dnes Řempo – pohltila plně výroba.

A jak to vypadá s místním pohostinstvím? Pouze restaurace Lidový dům má ubytování pro 60 osob. Toho využívá hlavně Čedok, takže v letních měsících zde přenocuje spousta turistů a před budovou stojí stále mnoho aut a autobusů. Dále je zde ještě restaurace Sokolovna a v Olšovci Myslivna, pak u Daněčků a u nádraží je bufet, který neodpovídá požadavkům dneška. Přitažlivá je i vinárna Sokolovny, ale jejím konkurentem se stane v příštím roce vinárna budovaná místním JZD na Horním rynku. Mnozí podnikaví vinaři vybavili své sklepy tak, že k nim zajíždějí celé zájezdy autobusem.

Počet obyvatelstva

V roce 1976 se narodilo 85 dětí, z toho 45 chlapců a 40 děvčat. Zemřelo 58 osob, z toho 34 mužů a 24 žen. Uzavřeno 26 sňatků. Přihlásilo se 134 nových občanů a odhlásilo se 132 občanů. Ku konci roku 1976 měl Bzenec 4 128 obyvatel, z toho je 2 152 žen.

Obecní rozpočet

Všeobecná pokladní správa 3 146 000 Kčs.
Akce Z 1 262 506,59 Kčs.
Výdaje celkem – rozpočet 2 325 000 – skutečnost 4 408 102,83 Kčs.

Akce Z:

Mateřská škola III – rozpočet 800 000 Kčs – skutečnost 829 131,33 Kčs.
Tribuna – rozpočet 80 000 Kčs – skutečnost 78 850,70 Kčs.
Chladírenské boxy – rozpočet 48 000 Kčs – skutečnost 47 786,66 Kčs.
Komunikace za nádražím – rozpočet 100 000 Kčs – skutečnost 94 823,80 Kčs.
Komunikace Salajka – rozpočet 94 000 Kčs – skutečnost 94 607 Kčs.
Komunikace ke stadionu – rozpočet 30 000 Kčs – skutečnost 27 233,40 Kčs.
Celkem plánováno 1 252 000 Kčs – skutečnost 1 262 506,59 Kčs.

Jednotlivá odvětví:

Odvod odpisů domovní správy – rozpočet 221 000 Kčs – skutečnost 249 000 Kčs.
Daň zemědělská – rozpočet 340 000 Kčs – skutečnost 374 195 Kčs.
Daň z příjmů obyvatelstva – rozpočet 25 000 Kčs – skutečnost 35 860 Kčs.
Daň domovní – rozpočet 157 000 Kčs – skutečnost 154 829,50 Kčs.
Správní poplatky – rozpočet 40 000 Kčs – skutečnost 33 265 Kčs.
Celkem daně a poplatky 783 000 Kčs – skutečně dosaženo 847 255,50 Kčs.
Příjmy z činnosti RO, sociální zabezpečení – 154 000 Kčs.
Stavebnictví 42 612 Kčs.
Stravné v mateřské škole I. 69 912,15 Kčs.
Stravné v mateřské škole II. 22 219,20 Kčs.
Stravné v jídelně ZDŠ 167 925,20 Kčs.
Stravné celkem – rozpočet 234 000 Kčs – skutečnost 260 056,93 Kčs.
Kino – rozpočet 160 000 Kčs – skutečnost 153 570,20 Kčs.
Služby placené a neplacené – rozpočet 14 000 – skutečnost 68 423,50 Kčs.
Vnitřní správa – rozpočet 1 000 Kčs – skutečnost 1 023,90 Kčs.
Celkem příjmy RO – rozpočet 409 000 Kčs – skutečnost 525 840,53 Kčs.
Plánované dotace – rozpočet 1 133 000 Kčs – skutečnost 1 055 000 Kčs.
Plánované subvence 800 541 Kčs.
Převod prostředků z FRR 869 367,50 Kčs.
Celkem subvence z vyššího rozpočtu 1 669 908,02 Kčs.
Sdružené prostředky 2 830 Kčs.
Místní poplatky 1 700 Kčs.
Pokuty 4 600 Kčs.
Nahodilé poplatky (sankční) 2 994 Kč.
Odprodaný materiál 10 339,70 Kčs.
Z prodeje rodinných domků 50 % 24 792,50 Kčs.
Úrok z běžného účtu 192,54 Kčs.
Za rozhlasové hlášení, sňatky 24 155 Kčs.
Celkem 68 388,66 Kčs.

Rozpočtové příjmy – rozpočet 2 325 000 Kčs – skutečnost 4 169 222,71 Kčs.

Výdaje:

komunikace – rozpočet 70 000 Kčs – skutečnost 68 067,71 Kčs;
vodní hospodářství – rozpočet 80 000 Kčs – skutečnost 24 310,50 Kčs;
stavebnictví – rozpočet 50 000 Kčs – skutečnost 197 743,30 Kčs;
celkem – rozpočet 200 000 Kčs – skutečnost 290 121,10 Kčs.

Školství:

Mateřská škola I. provoz – rozpočet 47 000 Kčs – skutečnost 70 986,27 Kčs.
Mateřská škola I. jídelna – rozpočet 63 000 Kčs – skutečnost 77 485,75 Kčs.
Mateřská škola II. provoz – rozpočet 23 000 Kčs – skutečnost 46 882,95 Kčs.
ZDŠ provoz – rozpočet 157 000 Kčs – skutečnost 165 325,83 Kčs.
ZDŠ družina mládeže – rozpočet 3 000 Kčs – skutečnost 2 936 Kčs.
Vybavení mateřské školy III. – rozpočet 100 000 Kčs – skutečnost 200 158,20 Kčs.
ZDŠ jídelna – rozpočet 137 000 Kčs – skutečnost 187 448,17 Kčs.
ZDŠ učebnice – rozpočet 20 000 Kčs – skutečnost 17 613,60 Kčs.
ZDŠ generální oprava 253 951,50 Kčs.
Lidová škola umění – rozpočet 15 000 Kčs – skutečnost 7 782,20 Kčs.
Celkem – rozpočet 595 000 Kčs – skutečnost 1 058 798,70 Kčs + 414 000 Kčs dotace z ONV.

Kultura a informace:

Kino – rozpočet 137 000 Kčs – skutečnost 187 448,17 Kčs.
Městský klub pracujících – rozpočet 30 000 Kčs – skutečnost 119 367,02 Kčs.
Místní lidová knihovna – rozpočet 11 000 Kčs – skutečnost 9 481 Kčs.
Rozhlas a jiné – rozpočet 4 000 Kčs – skutečnost 177 344,20 Kčs.
Muzeum – rozpočet 1 000 Kčs – skutečnost 409,85 Kčs.
Celkem – rozpočet 213 000 Kčs – skutečnost 461 548,12 Kčs + 117 000 Kčs dotace ONV.

Vnitřní správa:

Sbor pro občanské záležitosti – rozpočet 17 000 Kčs – skutečnost 20 387,10 Kčs.
Požárníci – rozpočet 8 000 Kčs – skutečnost 8 683,06 Kčs.
Celkem – rozpočet 25 000 Kčs – skutečnost 29 070,16 Kčs.

Správa:

Poslanci z jeho aktiv – rozpočet 370 000 Kčs – skutečnost 98 186,30 Kčs.
Správa národního výboru 317 245,42 Kčs.
Celkem – rozpočet 370 000 Kčs – skutečnost 415 431,72 Kčs.

Sociální zabezpečení – rozpočet 110 000 Kčs – skutečnost 91 329 Kčs.

Místní hospodářství – placené služby:

Pohřebnictví – rozpočet 45 000 Kčs – skutečnost 44 735,24 Kčs.
Koupaliště – rozpočet 19 000 Kčs – skutečnost 17 896,35 Kčs.
Ostatní služby (WC aj.) – rozpočet 11 000 Kčs – skutečnost 16 214,47 Kčs.

Neplacené služby:

Čištění města – rozpočet 33 000 Kčs – skutečnost 35 332 Kčs.
Sady – rozpočet 70 000 Kčs – skutečnost 65 654,70 Kčs.
Veřejné osvětlení – rozpočet 155 000 Kčs – skutečnost 140 465,01 Kčs.
Příděl DS – rozpočet 479 000 Kčs – skutečnost 479 000 Kčs.
Celkem – rozpočet 812 000 Kčs – skutečnost 799 297,77 Kčs.

Všeobecná pokladní správa:

Všeobecná pokladní správa – 3 146 000 Kčs.
Akce Z – 1 262 506,59 Kčs.
Výdaje celkem – rozpočet 2 325 000 Kčs – skutečnost 4 408 102,83 Kčs.

Akce Z:

Mateřská škola III. – rozpočet 800 000 Kčs – skutečnost 829 131,33 Kčs.
Tribuna – rozpočet 80 000 Kčs – skutečnost 78 850,70 Kčs.
Chladírenské boxy – rozpočet 58 000 Kčs – skutečnost 47 786,66 Kčs.
Komunikace za nádražím – rozpočet 100 000 Kčs – skutečnost 94 823,80 Kčs.
Komunikace Salajka – rozpočet 94 000 Kčs – skutečnost 94 607 Kčs.
Komunikace Jiráskova – rozpočet 90 000 Kčs – skutečnost 90 073,70 Kčs.
Komunikace ke stadionu 30 000 Kčs – skutečnost 27 233,40 Kčs.
Celkem – rozpočet 125 200 Kčs – skutečnost 1 262 506,59 Kčs.

Uvedl jsem podrobně rozpočet, poněvadž v něm se jeví budování města i jeho vnitřní život i v číslech, jež jasně mluví o tom, co se dá dělat, když hospodaří ve státě dělnická třída.

V roce 1976:

Narodilo se 85 dětí – 45 chlapců a 40 děvčat.

Zemřelo 58 osob – 34 mužů a 24 žen.

Uzavřelo sňatek 26 osob.

Přihlásilo se 134 nových občanů.

Odhlásilo se 132 občanů.

Ku konci roku 1976 měl Bzenec 4 128 obyvatelů, z toho 2 152 žen.

V Bzenci 30. září 1977.

Zapsal: Jan Hirš