1962

Rok 1962 je možno nazvat po stránce povětrnostní rokem katastrof. Po dlouhých suchých údobích na jaře dochází v květnu k prvním zátopám. Pole za železniční tratí jsou zatopena a tím na nejúrodnějších půdách JZD i záhumenkářů byly způsobeny velké škody na sklizni. Druhá strašná průtrž mračen přišla 13. srpna. Opět byla zaplavena pole, ve zmolách vyerodovány hluboké jámy, v Olšovci zatopeny dva domy a zahradnictví, doprava po silnici a železnici na určitou dobu znemožněna. Musila být přivolána místní posádka, do činnosti se daly silniční pluky, které s velkými potížemi uvolňovaly silnici, kolem níž se hromadily kopce písku, jež zužovaly průjezdovou plochu. Místy, jako kupříkladu před kasárnami, vznikaly přímo hory písku, splavené to vrchní půdy polí. Těchto náplav použila i okolní JZD při dělání kompostů. A na dokončení toho všeho přiklusal letos svatý Martin na bílém koni předčasně, země již v listopadu zamrzla a nedovolila, aby pole orbou připravena na příští rok. Náramná letní sucha způsobila i celostátně, že hydroelektrárny nedodávaly do státní sítě dostatek proudu, a proto v letním období byl proud na určité hodiny vypínán a občané vybízeni, aby šetřili co nejvíce elektrickým proudem. Vinohradům se však celkem dařilo a nebýt špatného odkvětu určitých odrůd (Veltlín, Frankovka a Neuburg), byla by úroda velmi dobrá. Cukernatost byla slabší loni 16 – 18, průměr asi 16,5. Obiloviny však zklamaly. Byly zasety vzhledem k podzimnímu suchu hlavně jařiny, jež však většinou zaschly, takže i výnosy byly menší.

A co říci o celkovém životě v Bzenci? Bzenec se stává rok od roku jaksi chudší, jakoby ve stínu té překotné výstavby, kterou vidíme v okolí – v Kyjově, ale hlavně ve Veselí, kde vzniká velký závod – Huko – hutní kombinát.

Současně s touto továrnou je tam i výstavba panelových činžáků, obchodních domů, škol. Tato města jsou i lépe zásobována, odčerpávají finance místních občanů, tam nakonec mají spád i mladí lidé, kteří tam dostanou byty, tam odcházejí od nás sportovci, úředníci a kvalifikovaní dělníci, po nichž je pak v Bzenci kupříkladu v komunálních podnicích velká, ale marná sháňka. Je to přirozený zjev koncentrace průmyslového i kulturního života dneška. Bzenec byl jen uznán za spádové město, to znamená, že v okolních osadách nebude povolena výstavba nových bytů, nýbrž jen v Bzenci. Vinu nelze dávat představenstvu obce. Ti se rvou na okrese, jak mohou, ale výsledky nejsou úměrné jejich námaze. A ještě na jeden záporný úkaz musím poukázat. Jest stálý nedostatek masa a masitých výrobků, protože mnohá družstva zemědělská stále špatně hospodaří, ale náročnost obyvatel neúměrně vzrůstá s produkcí zemědělské práce. Hodně masa spotřebuje místních 5 pohostinství, 3 společné kuchyně a 3 školní kuchyně, mnozí lidé, kteří si dříve vařili doma, chodí dnes pro obědy do hostinců. Není divu, že před masnami se tvoří fronty mnohdy už od večerních hodin v pátek – hlavní výsek masa je jenom v sobotu. A na prvních místech fronty jsou jedny a tytéž ženy – frontové ženy. Rovněž mléka, másla a tuků je nedostatek. I na to jsou fronty a mnohdy při nich i hádky. Zásobování textiliemi je dostačující, rovněž výběr kovových součástek je bohatý. Pokud jde o celkovou úroveň obyvatelstva, je dosti vysoká, vyšší v rodinách továrních dělníků, kde mnohdy jsou 3 i 4 měsíční příjmy, nižší v rodinách zemědělských, kde ovšem záleží na tom, k jakému úkolu byli přiděleni – zda k traktoru, do kravína, nebo do výroby rostlinné, kde výdělek je nejmenší. Hodně Bzenčanek nemůže zapřít svou touhu po prodávání bzeneckého zboží na trzích okolních a ty vytrvalé stále vidíme s nůšemi na zádech na nádraží. Ty podnikavější to odvážejí v pytlích nejprve do skladiště a nechají si to poslat vlakem. Hodně okurků a ovoce v létě, na podzim pak cibule i česneku se prodá i přímo v domech – vždyť v době jednotlivých sezon přijíždí denně spousta „Ostraváků“ a pakují si nakladačky i do kufrů. Na nádraží si pak sdělují, po čem kdo koupil. O vysoké úrovni obyvatelstva svědčí i kupříkladu to, že velmi mnoho domů je nově zvenku i uvnitř opraveno – trojdílná a čtyřdílná okna, nové fasády, téměř v každém domě je vodovod, je velká poptávka po ledničkách, na kolika střechách ční antény televizní. Bytová úroveň rapidně stoupá. Mladí chlapci se projíždějí na svých motocyklech nebo alespoň mopedech, na kola se už hledí spatra. Žijeme v době překotné mechanizace, stroj se stává pomocníkem člověka. Proto se jeví celkově odpor k manuální práci v zemědělství, proto je nedostatek pracovních sil při obdělávání zeleniny nebo ošetřování vinohradů, kde je stále ještě třeba lidské ruky. Jsou to často velmi těžké problémy, jež byly k řešení hozeny MNV a místnímu výboru KSČ. Z toho vznikají mrzutosti, nepřátelství, zvláště není-li dáno povolení dětem, které vycházejí školu, aby šly do učení do továren nebo dílen a jež jsou přesvědčovány, aby vypomáhaly v zemědělství. A tak je vidět stálý kvas, růst, hledání nových cest, někdy se zdarem, někdy i s nezdarem.

A nakonec bych připomněl ještě jednu novinku Bzence. Téměř denně doléhá od lesa táhlý přerušovaný hlas sirény, která ohlašuje počátek a konec střelby na místní vojenské střelnici. A večer do rachotu kulometů se mísí iluminace světelných střel a raket. Chceš-li mír, připrav se na válku – to staré rčení platí i dnes. A tak si i na tuto novotu zvykáme. Jestli se střílí, tož se do lesa na šišky nejde, nebo se jde do prostorů bezpečných.

Počet obyvatelstva

Stagnace města je nejlépe patrna na počtu obyvatelstva. Ke konci roku bydlelo v Bzenci v 1 125 domech 4 253 obyvatelů. Populace se dá dosti těžko podchytit, narozených dětí v Bzenci bylo v matrice zaznačeno 49, zemřelo u nás 38 lidí, v nemocnici asi 20. Sňatků bylo uzavřeno na MNV 17, těžko se dá zjistit, kolik, jich bylo jinde.

Kulturní dům

Často je u nás slyšet ostrou kritiku, že všude v okolí se staví, jenom Bzenci že se budování vyhýbá na sta honů. Poukazuje se na to, že ve Veselí mají už dávno krásný kulturní dům, ve Vracově širokoúhlý film, že se v Kyjově staví nové a nové bloky domů, že se všude opravují silnice, že se tam stále něco podniká. To je skutečnost, o níž všichni víme. Ptáme-li se však po příčině této stavební stagnace dostaneme tuto odpověď:

Již v roce 1959 se započalo v Bzenci se stavbou kulturního domu. Od té doby – a jsou tomu už 4 roky – uplynulo v Syrovínce hodně vody – ale na kulturním domě trčí dosud k obloze jenom holé zdi. Každým rokem propadnou statisíce v penězích i materiálu. KNV i ONV vracejí MNV všechny žádosti o povolení nových staveb i mnohdy důležitých oprav s poukazem, že až budeme v Bzenci hotovi se stavbou kulturního domu, dostaneme vše, oč požádáme. Tuto skutečnost nelze oddiskutovat. Lépe bude zamyslit se nad tím, jak splnit požadavek nadřízených orgánů. Teď jistě chcete vědět, jak je to se stavbou kulturního domu. Stavba je zařazena do akce Z, to znamená, že 40% prací musí být provedeno brigádnicky. A právě v tom je kámen úrazu. Závazků bylo až dosud hodně, ale z velké části nebyly splněny. Nemůžeme ovšem říci, že bychom se u všech občanů setkali s nepochopením. Bylo už uděláno hodně a byly i brigády, jež bylo možno hodnotit jako vzorné. Jen vzpomeňme několikadenních brigád při betonáži stropu. Pracovalo se nepřetržitě ve dne v noci, na slunci i při měsíčku a práce jenom rostla pod rukama. Tehdy se stalo, čeho je třeba: aby brigádníci přišli tehdy, kdy je jich skutečně třeba a ne aby k jednomu zedníkovi přišlo 10 brigádníků, nebo naopak.

Celkový náklad na kulturní dům je 2 810 000 Kčs, ale ke dni 31. 12. 1962 hodnota díla je teprve 610 000 Kčs, zbývá tedy ještě vytvořit dílo v hodnotě 2 250 000 Kčs. A kolik máme na to ještě času? KNV stanovil, že stavba musí být dokončena do 30. června 1964. Dokud nebude kulturní dům dostavěn, nebude v Bzenci možné žádné jiné podnikání. Aby termín 30. 6. 1964 byl dodržen je nutno v roce 1963 provést tyto práce:

• 400 m³ cihlového zdiva
• 1 000 m³ cihlových příček
• 700 m² stropů Hurdis
• železobetonový průvlak nad scénovým otvorem
• 7 200 m² vnitřních omítek
• 2 200 m² betonových pokladů dlažeb
• 900 m² betonové mazaniny
• osazení střešních vazníků
• sváření střešního stropního pláště
• provedení střešní konstrukce
• zakrytí budovy
• provedení hrubé instalace vodovodu, ústředního topení a elektroinstalace

 

Tyto práce musí provést především odborné pracovní síly a počítá se, že bude třeba:

• 10 700 hodin zednických
• 1 000 hodin tesařských
• 11 000 hodin pomocných

 

Z toho potřeba brigádnických hodin je tato:

• 6 000 hodin zednických
• 1 000 hodin tesařských
• 6 000 hodin pomocných

 

Rádi bychom u nás uskutečnili v rámci Osvětové besedy tolik hodnotných kulturních podniků, avšak pro malý sál na Sokolovně a pro různé jiné technické potíže musíme je často odříci, nebo je uskutečňujeme jen s finančními obtížemi Osvětové besedy, která ze svých prostředků na tyto akce doplácí.

Školy

Na základní devítileté škole (ZDŠ) došlo po 11 letech ke změně vedení školy. Dosavadní ředitel školy soudruh Oldřich Kučera byl zbaven této funkce a místo něho ustanoven místní rodák Stanislav Nevřivý, který má aprobaci pro školy III. stupně, zástupcem jeho zůstal soudruh Felix Šeděnka. Škola musila řešit několik problémů. Jsou jednak dosti závažné přestupky žáků v chování. Jejich rodiče byli voláni i do rady MNV a tam s nimi bylo hovořeno o výchově dětí. Vážným problémem školy je zajišťování vycházejících žáků do oboru zemědělství. O tento obor není zájem. Postupuje se tak, že rada MNV a výbor KSČ typizují žáky, převážně ze zemědělských rodin – dali jste půdu, pomozte ji obdělat – a tito pak po přesvědčování, jež je dosti zdlouhavé, si vybírají, co by jim nejlépe vyhovovalo. Bude to akce nepopulární tak dlouho, než dojde k vyrovnání poměrů v zemědělství o poměry v průmyslu. Dalším problémem školy je drtivá převaha žen, z nichž 2 přesluhují. Nedostatek mužů – učitelů má za následek, že není, kdo by odborně učil tělovýchově, kdo by cvičil žáky v TJ Sokol, kde nakonec funguje jen odbor fotbalu, stolního tenisu a turistiky. Škola by nutně potřebovala přístavbu, kde by byla soustředěna Družina mládeže po vyučování, potřebovala by speciální třídy pro výuku fyziky, chemie a biologie. Je to budova starého typu, ač dobře udržovaná, ale moderním požadavkům školství už nevyhovuje. Po té stránce je na tom lépe škola konzervárenská, která postrádá internát pro žáky z jiných okresů a krajů. Jsou zde dokonce tři Afgánci. Adaptace domů p. Fürsta na náměstí (bývalý židovský majetek) tento problém nevyřešila. Specialitou této školy je pořádání Majales. V předvečer této slavnosti mladých je hlučný alegorický průvod celým městem, z něhož zaznívají veselé popěvky a celá akce vyznívá jako projev spokojeného mládí. Zemědělská škola učňovská a dvouletá mistrovská škola má velmi pěkně upravené prostředí ve škole i v internátě a její žáci vypomáhají i v JZD.

JZD a státní školní statek

Jak patrno z výše jednotky – 12 Kčs – nebylo ani letos hospodaření v JZD v Bzenci úspěšné. Vina na tom je objektivní i subjektivní. Objektivní chybu nutno spatřovat v několika přírodních katastrofách – zátopy jižně položených polí, a to v květnu a hlavně v srpnu, kdy doslova občané plavali v Olšovci i ve vlastních bytech. Více viny mají však činitelé JZD. Po dlouholetém předsedovi Josefu Jelínkovi převzal letos funkci předseda soudruh Raštica, který se přiženil do domu zemřelého občana Pavla Kučery v Olšovské ulici. Správně bylo při konečném hodnocení činnosti JZD konstatováno, že nebyla plněna usnesení rady MNV nebo zemědělské komise představenstvem JZD, nebo tam nebyla ani přenášena. Schůze představenstva se zabývala mnohdy malichernými věcmi, ale neučinila opatření k zlepšení neutěšeného stavu v organizaci práce a v celkovém chodu družstva. Práce nebyly plánovány alespoň na týden, ani nebyli jednotliví členové činěni zodpovědnými za jednotlivé úkoly, nebylo kontroly, zda úkoly byly plněny či nikoli, ani z toho nebyly vyvozovány důsledky. Jistý vliv na výši pracovní jednotky měl i rychlý nástup zimy již na počátku listopadu, takže kupříkladu kukuřice zůstala na poli až do vánoc. O katastrofální zimě 1962 bude zmínka až v roce 1963. V rostlinné výrobě se JZD vyrovnalo s dodávkami až na cukrovku.

 

Stav dodávek masa, mléka a vajec byl tento:

Skot, včetně telat: 479 q = 76,7%.

Jatečná prasata: 408 q = 69,9%.

Mléko: 284 000 l = 74,7%.

Vejce: 244 000 ks = 116,7%.

 

SŠS je v plnění dodávkových úkolů velmi dobrý, splnil všechny stanovené ukazatele v živočišné výrobě, v rostlinné až na cukrovku a řepku, poněvadž jim bylo dodáno špatné semeno.

Velmi svízelná situace bude v krmení dobytka, zásoby krmiv jsou nedostatečné a v zimním období dostával dobytek jen záchovné dávky, takže již v listopadu klesla dojivost o 300 l denně. Příděl krmiv od ONV je nepatrný. Ještě 1. listopadu byly v zemi všechny druhy krmných okopanin i kořenová zelenina. Místo plánovaných 60 ha bylo pohnojeno jenom 16 ha, místo 287 ha bylo zoráno pouze 8 ha. SŠS však plně dodržuje agrotechnické lhůty, takže jsou oprávněné stížnosti na špatnou pracovní morálku některých družstevníků i na neutěšenou organizaci práce. Proto byl ke konci roku zbaven funkce předsedy soudruh Raštica  a vedením družstva až do výroční schůze byl pověřen místní občan soudruh Nevřivý František z Baráků.

Samostatně hospodařící rolníci

Přes veškeré úsilí nepodařilo se dosud přesvědčit několik samostatně hospodařících rolníků, aby vstoupili do JZD. Několik údajů o nich.

jméno	čp.	celkem půdy:	z toho orná půda:
Kučera Stanislav	228	5,12 ha	3,72 ha
Uličný Horymír	278	3,01 ha	2,24 ha
Goliáš Jindřich	313	7,86 ha	4,08 ha
Jelínek Jakub	343	6,58 ha	4,24 ha
Goliáš František	694	8,76 ha	6,65 ha
Goliáš Jan	856	5,55 ha	3,58 ha
Opravil Ludvík	909	3,25 ha	1,84 ha
Kaštalán Bedřich	205	1,83 ha	0,95 ha
Hostecká Františka	273	1,70 ha	1,27 ha
Gubíková Josefa	629	1,48 ha	1,32 ha
Novák Josef	1027	1,18 ha	0,74 ha
		46,32 ha	30,63 ha

 

Plnění dodávek:

Skot včetně telat: 31 q = 75,6 %.

Jateční vepři: 37 q = 108,8 %.

Mléko: 21 000 l = 84 %.

Vejce: 22 000 ks = 183,3 %.

 

Rozpis dodávek:

jméno	maso:	vejce:	mléko:	obilí:	brambory:	seno:
Kučera Stanislav	420 kg	1675 ks	3200 l	2040 kg	1300 kg	250 kg
Uličný Horymír	450 kg	1150 ks	1700 l	880 kg	630 kg	130 kg
Goliáš Jindřich	1120 kg	1450 ks	4480 l	2100 kg	1130 kg	300 kg
Jelínek Jakub	1000 kg	2000 ks	4200 l	2000 kg	1100 kg	300 kg
Goliáš František	1255 kg	2650 ks	5005 l	3500 kg	1800 kg	400 kg
Goliáš Jan	780 kg	1350 ks	3070 l	1500 kg	1050 kg	260 kg
Opravil Ludvík	430 kg	680 ks	1730 l	680 kg	420 kg	140 kg
Kaštalán Bedřich	240/210 kg	540 ks	0 l	460 kg	150 kg	50 kg
Hostecká Františka	280 kg	900 ks	0 l	700 kg	500 kg	100 kg
Gubíková Josefa	220 kg	580 ks	0 l	500 kg	150 kg	0 kg
Novák Josef	120 kg	320 kg	0 l	230 kg	70 kg	0 kg

 

Sociální komise

Sociální komise vyplatila letos na stravování důchodcům částku 31 000 Kčs, na sociální výpomoc 4 000 Kčs a 20 důchodcům bylo poděleno po 50 Kčs, aby si mohli přilepšit k vánočním svátkům.

Uprázdněno zůstává místo lékaře po Dr. Antonínu Macháčkovi, který ze zdravotních důvodů odchází do penze. Jeho dlouholeté působení ve Bzenci bylo velmi úspěšné, byl velmi oblíbený, jeho styk s pacienty byl vzorný, takže Bzenčané v něm ztrácejí snad nenahraditelného pomocníka a rádce.

Sociálně slabší občané a přestárlí chodí si pro obědy do kuchyně v bývalé restauraci u Daněčků a podle výše sociálního důchodu platí za oběd od 50 haléřů výše.

Obchodní dům

Letos se konečně začalo se stavbou obchodního domu Jednoty. Starý hampejz – dříve hotel Löwy a bývalý obchod železem firmy Emil Reich na náměstí byly zbořeny. Železářský obchod byl dočasně přemístěn do přízemí bývalého hotelu Skála. Na zbořeništi těch 2 starých domů, jež hyzdily pohled na bzenecké náměstí s krásným parkem, roste moderní obchodní dům, kam bude koncentrováno několik prodejen. S otevřením tohoto obchodu se počítá až na rok 1963.

Templ

Po mnoha pokusech konečně padly zdi tohoto židovského kostela, až na jižní zeď, která ční do výše jako ruina nějaké staré stavby. Otlučené cihly se prodávají zájemcům, ale zdá se, že do konečné likvidace této stavby není chuti. A tak tu leží vedle poslední zdi hromady cihel, úlomků z malty, což si rozvážejí občané tam, kde má být provedena úprava cest.

Regulace Syrovínky

Aby bylo zamezeno zátopám jižně položených polí a zahrad, přikročeno letos v létě k regulaci Syrovínky na celém katastru obce. Tentokráte byly práce provedeny bagrem, průtokový prostor dostatečně rozšířen. Ovšem všechny ovocné stromy, které stály bagru v cestě, musily být odstraněny. Na rok 1963 se plánuje regulace potoku Svodnice, jenž je už velmi zanesený, a na jeho břehy jsou už přiváženy betonové dlaždice, jimiž budou břehy zpevněny. To nakonec prospěje i našemu koupališti, kde výměna vody je nevyhovující vzhledem k počtu koupajících se dětí, dospělých i vojáků.

Doplňovací volby do MNV

Dne 30. září 1962 byly provedeny doplňovací volby do MNV. Za odstupujícího Rudolfa Kapustu – ředitele Fruty, který byl přeložen jinam – byl navržen soudruh Miroslav Wolf, náčelník železniční stanice, za odstupující soudružku Ťulpovou, školnici, její manžel Jaroslav Ťulpa a za soudružku Horákovou soudruh Ludvík Stoček, přednosta poštovního úřadu. Soudružka Mir. Ťulpová rezignovala proto, že na funkci člena MNV kandiduje její manžel, který převzal funkci politického tajemníka MNV za odstupujícího tajemníka Oldřicha Vytrhlíka, jenž se stal technickým zaměstnancem Huka ve Veselí nad Moravou. Jmenovaní noví kandidáti byli jednohlasně zvoleni.

Sbor pro občanské záležitosti

SOZ koná velmi záslužnou práci. Asi po dvou měsících jsou voláni do obřadní síně MNV rodiče nových občánků, tam jim recituje a zpívá dětský soubor ZDŠ nebo mateřské školy, promlouvá k nim předseda MNV a rodiče svým podpisem do pamětní knihy se zavazují, že své děti budou řádně vychovávat. Občané, kteří dosáhnou vysokého stáří 80 – 85 roků jsou buď voláni, nebo autem přivezeni do obřadní síně MNV, tam je jim uspořádána malá slavnost a jsou podarováni dárky. Občané, kteří se tam již nemohou dostavit, jsou členy výboru SOZ navštíveni doma, popřeje se jim zdraví do dalších let a odevzdají se jim též dárky. V obřadní síni se konají i obřady svateb (zdarma), tam se slaví i „zlaté svatby“. Jsou to velmi pěkné chvilky. SOZ se stará též o to, aby nad hrobem bezkonfesijních se někdo rozloučil se zemřelým. Diamantovou svatbu oslavili letos manželé Žváčkovi, zlatou manželé Novotní.

Výbor žen

VŽ je též velmi aktivní složkou hospodářského, politického a kulturního života v Bzenci. Výboru pomáhá mnoho aktivistek. Vypomáhají v JZD, při úpravě města, kontrolují čistotu v obchodech, starají se o to, aby při prodeji masa, sádla, másla a jižního ovoce se dostaly tyto produkty správně do domácností, zvláště kde jsou děti. Vypomáhají při pořádání různých kulturních akcí v pokladně, nebo jako informační služba, jsou zapojeny do ČSČK, krátce – dokazují, že jsou tak platnými občany jako muži. A mnohdy jsou mnohem iniciativnější.

Pošta

Do bzeneckého obvodu patří Domanín, Těmice a Syrovín. Zásilky – balíky – jdou přímo přes místní nádraží, většinou však autem ČSS do Kyjova, odkud jsou dirigovány na místo svého určení.

Do konce roku 1962 bylo v Bzenci asi 300 televizorů, 204 telefonních čísel, 937 radioaparátů.

Rudého práva se prodá denně asi 300 kusů, Slovácka asi 350, Rovnost 170, Mladá fronta 50, Svobodné slovo 41, Lidová demokracie 63, Zemědělské noviny 61.

Sociálních důchodců ve jmenovaném obvodě je 130, v Bzenci 61, a proplácí se jim měsíčně 26 800 Kčs, penzistů v obvodu pošty je asi 1070, v Bzenci asi 670, a proplácí se jim měsíčně asi 490 000 Kčs.

Osvětová beseda

Jejím předsedou je osvědčený divadelní režisér a herec Felix Šeděnka. Členové výboru se scházejí pravidelně každé druhé pondělí a mají ve svých řadách i zástupce podniků a armády. Řeší problémy kulturního života, přednášky, vystoupení cizích divadelních souborů, řídí akce filmových představení, zvláště podzimního Filmového vinobraní, zabývají se otázkou chování mladých lidí o zábavách, spolupracují a pomáhají ČSM. letos byly uspořádány 3 kursy němčiny, kurs ruštiny. S velkým úspěchem sehrány divadelní hry Nebezpečný věk a Past. Konají se zájezdy do divadel v Brně a v Olomouci.

Pod OB spadá i kurs hudební, jehož vedením je pověřen učitel hudby Bedřich Paula. I na této škole je otázka odborných kádrů. Škola je umístěna v naprosto nevyhovujících 3 učebnách v hotelu Skála. Učitelé jsou propláceni OB z poplatků, které žáci platí za výuku (70 Kčs). Otop, světlo a úklid platí MNV. Velmi těžká práce je s místními hudebníky, kteří chodí hrát tam, kde jim více platí. Na svatby a pohřby se jich sejde hodně, mají-li hrát brigádnicky, není jich. Bude proto vytvořena kapela, která bude hrát pod firmou OB Bzenec, do ní zase gistrováni muzikanti, kteří budou mít právo hrát výdělečně, opozičníci budou z těchto akcí definitivně vyloučeni. Jiné možnosti není. OB má své dílny, sklad materiálu, sklad stolů a lavic, kulis a divadelních propriet, má vlastní osvětlovací tělesa, rozvodovou rozhlasovou skříň atd.

Hlavním zdrojem příjmů OB zůstávají stále vinařské slavnosti, které se konají s tradiční bzeneckou poutí kolem 15. srpna. Účast na těchto slavnostech bývá skutečně veliká. To je způsobeno i dobrou volbou programu. Jsou zváni prvotřídní umělci a velká hudební tělesa. Letos zde účinkoval Karel Vlach s celým svým souborem a přidruženými aktéry. Zámecký park byl naplněn v sobotu i v neděli. Finanční obrat bývá kolem 60 000 Kčs, čistého příjmu asi 25 000 – 30 000 Kčs. Z tohoto základu pak žije OB celý rok, doplňuje inventář, upravuje místo oslav (jeviště, taneční podium) a subvencuje kulturní akce, jež by jinak v Bzenci nebyly.

Fotbal, hokej

Letos nám udělali naši fotbalisté v první polovině roku opravdovou radost – vyhráli okresní přebor a dostali se do 1. A třídy. Zde však narazili na velmi silnou konkurenci, ale snaží se ze všech sil, aby v této konkurenci čestně obstáli. Vidíme, že trénují v zimním období v sokolovně, aby si udrželi tělesnou kondici pro jarní kolo soutěže. Vyžaduje to od nich mnoho zřeknutí osobního pohodlí, ale jsou to mladí lidé a sport je krášlí. Kéž by je následovali i ti mladíci, kteří vidí hrdinství v tom, že se flákají po náměstí, nebo vysedávají v zakouřených hostincích.

Hůře je to s hokejem. Trénovat se jezdí na umělé kluziště do Hodonína, doprava mužstva je drahá, rovněž poplatek za propůjčení kluziště. Proto úspěchy našich nejsou a ani za daných poměrů nemohou být valné, ale i to je na nich chvályhodné, že i za takových podmínek trénují.

Ctibor Šťastný

V listopadu zemřel bývalý ředitel měšťanské školy v Bzenci, místní rodák Ctibor Šťastný. Byl zakladatelem místního muzea v roce 1938 a velmi těžce nesl jeho dnešní desolátní stav. Pracoval jako odborný numismatik a určil sbírku moravských denárů, které byly nalezeny při regulaci Syrovínky, a publikoval ji v Numismatických listech. Více byl však známý jako výborný grafik, který se specializoval na barevné lepty, v nichž dosáhl velké dokonalosti. O jeho exlibris a novoročenky měli zájem především zahraniční sběratelé, s nimiž udržoval bohatou korespondenci. Vytvořil asi 368 grafických prací menšího formátu. Velmi zdařilé byly jeho bzenecké lípy v zámeckém parku a Bzenecké zmoly. Sepsal i seznam bzeneckých měšťanských domů.

Za okupace byl vězněn, poněvadž poskytl útulek 2 žeravským občanům – manželům Janouškovým, kteří pak byli popraveni na Pankráci. V koncentračním táboře ve Zvíkově strávil přes 2 roky, jeho manželka zemřela v táboře v Jaworu. Byl u všech občanů velmi oblíben.