1961

Zatímco bychom mohli nazvat rok 1960 rokem jablek, neboť není pamětníka tak ohromné úrody jablek, možno pojmenovat letošní rok rokem meruněk. Co květ – to plod. Úroda byla tak úžasná, že konzervárna nestačila je zpracovávat, výkupna ovoce nakonec brala jen nejkvalitnější druhy, a proto velké spousty meruněk zůstalo na poli, pod stromy shnilých. A co se meruňkového kvasu vypálilo v palírně v Těmicích! Och, to bude písniček i pohoršení. Jablek však bylo poskrovnu. Ostatního ovoce bylo průměrně, hrozny v několika tratích byly úplně zničeny peronosporou (Kněží hory, Grefty), takže někteří vinaři měli slušnou úrodu, jiní i přes velkou péči nezachránili úrodu. Ještě štěstí pro mnohé, že cukru je dostatek, nastoupí tedy metodu z. Kanaán a zase bude co pít. A mnozí je prodají nepravé za pravé.

JZD

Jednotné zemědělské družstvo, jeho úspěchy a neúspěchy, to je hlavní program široké bzenecké veřejnosti. Na jeho bedra padají nedostatky v zásobování masem, mlékem, je proto ostře kritizováno, ale má-li se v době žňové nebo jiných nutných prací pomoci: „však ať si to obdělají nebo udělají sami“. Tím nechci svalovat vinu na veřejnost, hlavní vinu mají členové družstva sami. Vždyť na schůzích je stále jen konstatováno, že družstevníci nepracují tak intenzivně jako na svém, mnozí nemají snahu, aby byly práce včas dokončeny. Proto se hledá náprava v tomto řešení: skupinářům bude přidělena půda, kultury, potahy, stroje a také pracovní jednotky, takže každý si bude hospodařit se svými svěřenými úkoly. A nyní se podívejme na výsledky celoroční práce zblízka:

 

Rostlinná výroba:

Nebyl dodržen osevní plán, protože oziminy špatně přezimovaly a musely být zčásti podsety. Hektarové výnosy nebyly dodrženy. Plán byl 25 q a 23 q, ve skutečnosti však bylo dosaženo 23,03 q a 20,88 q. U jařin překročeno z 24 q na 28,66 q. U kukuřice na zrno plánováno 35 q, dosaženo 24,94 q, menší výnos byl zaviněn opožděnými kultivačními pracemi. U cukrovky překročen plánovaný výnos z 350 q na 390,48 q, rané brambory daly pouze 53 q místo 130 q, ostatní brambory 61,82 q místo plánovaných 150 q. Příčina? Špatné obdělání pro nedostatek traktorů a pracovních sil. Krmná řepa však dala místo 400 q dokonce 943 q. Jeteloviny vykázaly výnos přepočtené hmoty sklizené na zeleno pouze 35,36 q proti plánu 60 q.

 

Vinice:

Částečně poškozené mrazy, místy na 50 %, škody kryta pojištěním jen zčásti. Vinice byly též špatně obdělané, vykazují slabý výnos.

 

Louky:

Výnos plánován na 25 q, dosaženo pouze 20,94 q, a to hlavně proto, že nebyla otava sklizena na 70 ha pro nedostatek mechanizačních prostředků a nepříznivé počasí.

 

Zelenina:

Slabší výnos u košťálovin a okurek. Okurky byly pozdě a špatně obdělány, ani sběr nebyl včas prováděn. Velmi dobré výsledky u karotky svazkové, celeru, pozdní mrkve, petržele a cibule.

 

Pracovní morálka v rostlinné výrobě byla špatná, ačkoliv všichni pracovníci jsou z řad výkonných zemědělců. Týká se to hlavně mužů, ženy většinou včas obdělaly přidělené dílky a ještě pomáhaly o žních a senoseči.

Plán pracovní jednotky v rostlinné výrobě přečerpán o 3 850 pracovních jednotek, na odměny brigádníkům vynaloženo oproti plánu 68 000 Kčs, na stravování brigádníků 15 000 Kčs (občerstvení při mlácení). Bude nutno omezit pěstování zeleniny na záhumenkách tak, aby veškeré tržby ze záhumenkového hospodaření byly uskutečňovány přes JZD. Družstevník nahlásí výměry oseté zeleninou a stanoví se výnos na 1 ar. Jsou stížnosti, že kočí dělají práce s koňmi a berou od soukromníků za ½ dne 80 Kčs; obhajují se tím, že koně byli a jsou prý dosud jejich. Pro příště jim bude vyměřen trest – srážka 5 pracovních jednotek.

Živočišná výroba

Plán 340 kusů mladého hovězího dobytka překročen na 350, nesplněn u dojnic – místo 241 jen 191, a to pro nedostatek stájových prostorů. U vepřů plán 552 značně překročen na 789. Je mnoho rozkrmených vepřů koncem roku. Zástav slepic je menší, nosnost místo plánovaných 160 jen 130 vajec. Ani v dojivosti krav plán nedodržen. Místo 396 125 l nadojeno jen 242 253 l, průměr 1 627 litrů. Příčina tkví i v nedostatečném ošetřování, poněvadž se paušálně odměňuje podle počtu ošetřených kusů bez ohledu na dosaženou produkci.

ÚKZÚZ

Státní odrůdová zkušební stanice v Bzenci nemá výrobní charakter, není velkovýrobní závod jako JZD, nýbrž pěstuje velký počet plodin s několika odrůdami, u nichž provádí srovnávací zkoušky.

Letos prováděla odrůdová zkušebna státní zkoušky s těmito plodinami: 8 druhů obilovin (žito, jarní a ozimá pšenice, ozimý a jarní ječmen, oves, kukuřice aj.) 3 druhy pícnin (vojtěška, vičenec, inkarnát), 2 druhy okopanin (brambory, cukrovka), 40 druhů rychlených a polních zelenin. Celkem bylo na zkušební stanici pěstováno 52 plodin. U těchto bylo zkoušeno celkem 342 odrůd. Pokusy zabíraly plochu 5,40 ha. Celkem má stanice 11 ha polí.

Kromě pokusných ploch má stanice vyrovnávací hony, na nichž provádí vždy jeden rok odrůdové zkoušky a dva roky pěstuje na celé ploše vždy jen jednu plošinu (okopaninu, pícninu nebo obilovinu), aby pokusy byly konány vždy jedné, stejné předplodině, která je nejvhodnější. Používá se nejlepších odrůd, které daly v pokusech nejlepší výnosy a které mají nejlepší vlastnosti. Loni, na vyrovnávacích honech pšenice tyto výnosy: pšenice 44 q z 1 ha, brambor 180 q, i když byla celkově velmi slabá úroda brambor. U kukuřice na zrno dosahuje stanice v pokusech výnosy až 80 q zrna na 1 ha. U raných brambor 220 q z 1 ha. U okurek nakladaček jsou pravidelně výnosy přes 200 q z 1 ha. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo u rajských jablek skleníkových. Na stanici je zaměstnáno 10 stálých zaměstnanců, v době sezonních prací 15 pracovníků. Na těžší práce má stanice traktor Zetor 15 a dostane Zetor 25. Je vybavena dostatečně ručními i potahovými stroji a nářadím. Odrůdová stanice provádí mnoho pokusů přímo ve výrobě (JZD), radí družstevníkům, koná Dny otevřených dveří, zve k návštěvě pokusných polí, aby co nejvíce rozšířila své poznatky a zkušenosti.

Fruta

Je jedním z největších závodů národního podniku Slovácké konzervárny a lihovary – Uherské Hradiště. V roce 1960 vyrobili zaměstnanci Fruty zboží v hodnotě 39 405 000 Kčs, v závodě bylo zaměstnáno 463 lidí. Produktivita byla dosti vysoká a jeden pracovník vytvořil zboží v hodnotě 83 796 Kčs.

Stanovený plán byl splněn na 110 %, ukazatel pracovníků na 105 %, produktivita práce na 103 %. Bzenecké výrobky jdou i do ciziny: vyváží se hlavně sterilované okurky, meruňkový kompot a kompot jahodový, ale i nakládané okurky.

Loni bylo zpracováno: 696 tun ovoce, 3 755 tun okurek, 2 916 tun zeleniny a 150 tun zelí. Toto množství přepočítané na vagony představuje vlak o 885 vagonech. Mnoho zaměstnanců pracovalo na podkladě socialistických závazků.

Kulturní poměry

Možno předem konstatovat jakousi stagnaci. Životní úroveň obyvatelstva je dosti vysoká. Mnoho lidí odjíždí za prací do okolních měst, kde nachází dobré výdělky, hůře je s některými členy JZD, hlavně v rostlinné výrobě, ačkoli i tito doplňují své příjmy výtěžky ze zahrad. Ale do kulturní práce je nábor dosti nesnadný. I mládež raději žije jaksi neproduktivně. Dobrý pokus dělá místní divadelní soubor, ale kde jsou doby, kdy u nás byl velmi pěkný pěvecký soubor, kdy tělocvičny plně obsazené pečovaly o tělesný růst obyvatelstva. Vše jaksi zakrňuje. Hodně si slibujeme, že nastane náprava, až bude dostaven kulturní dům – ale to vše je jen prostředek, scházejí lidé. Muzeum nemá dosud místností, divadelní jeviště je nedostatečné.

„Bzenčan“

Přece však uznání zasluhuje soubor Bzenčan, kde pracuje několik velmi obětavých vedoucích činitelů. Byl založen roku 1953 a byl pod patronací několika závodů. Nyní patří pod závodní klub ROH Fruta. Dříve to byl Slovácký krúžek. Jeho vedoucím je Stanislav Otépka, zaměstnáním frézař. Aby vystupoval krojově, sestavili si kroj, jenž je složen z krojových prvků okolních krojů: Těmice, Domanín, Vracov. Soubor má nyní 50 členů kromě dětského kolektivu, který tvoří 4 skupiny. Nacvičují se tance lidové i národní. Soubor má tato oddělení: velmi dobrá cimbálová muzika, skupina taneční, pěvecký kroužek, který už získal mnoho čestných uznání a diplomů, a konečně dětský Bzenčánek. Soubor Bzenčan je zván do mnoha měst a koná i zájezdy do zahraničí. V roce 1957 vystupoval v Rumunsku a tam se naučil mnoha cizím tancům. Roku 1959 byl na festivalu mládeže ve Vídni. Je velmi krásné, že vedoucí souboru chtějí vychovat mladé kádry do všech skupin.

Komunální služby města Bzence

Definitivně zmizely soukromé dílny bzeneckých mistrů a veškeré řemeslnické práce byly sloučeny do komunálních služeb města Bzence, jejichž úřadovny přesídlily konečně do jednoho centra. Je to rožní dům při výjezdu ze bzeneckého náměstí (na západě, vlevo), kde jsou upraveny jednotlivé úřadovny. Které dílny jsou v tomto podniku: elektro, zámečnická, klempířská, dvě kovářské, kamnářská, sklenářská, brašnářská a čalounická, vulkanizační, kolářská, bednářská, stolařská v Žeravicích a ve Bzenci, pletařská, kamenosochařská, stavební údržba, malířská, natěračská, traktorová doprava, 2 autotaxi, 3 holičské a 2 kadeřnické, pohřební služba, 2 zahradnictví, sběrna prádla a šatstva, podomní správa.

Sčítání lidu

V únoru bylo provedeno celostátní sčítání lidu. Tohoto aktu bylo však využito i k tomu, aby se zjistila nejen hustota obyvatelstva, počet pohlaví, jeho věk, ale i jeho hmotná úroveň. Zjišťovala se rozloha obytných místností, stáří domů, elektrifikace, zda je v domě rozhlas, pračka, vodovod, odpad atd. To zavdalo u některých občanů důvod k rozšíření zpráv, že podle toho budou obyvatelé nově zdaňováni a podobné paniky. Bzenec byl rozdělen asi na 12 obvodů, v každém prováděl soupis jeden občan, jenž pak velmi složité blankety předal sčítací komisi z místních komisařů. Byla to práce velmi namáhavá, složitá – proto většinu sčítacích archů musil si určený komisař osobně roznést ve svém rajonu – přes 100 domovních čísel – poradit jak archy vyplnit a potom po dvou až třech dnech si je osobně zase vyzvednout, doplnit, opravit, ve většině případů je vyplnit. Při návštěvě domů bylo možno si udělat představu, jak se v Bzenci žije. U starých lidí to bylo trochu skromné, ale tam, kde jeden nebo dva lidé jsou zaměstnáni, je kultura bydlení vysoká. Pěkný nábytek, nová velká třídílná okna, koberce, vodovod, televizor, letní verandy, upravené dvory – krátce veškeré požadavky na moderní byt. A to jsem byl ve čtvrti Baráky. Našly se i domácnosti, kde je patrný úpadek, zaviněný osobním poměrem k čistotě, ale celkový průměr se mně zdál vysoký. Stálá úprava, stálé nové plány, nové zlepšení – to bylo téměř paušálně. Zmizela téměř malá okýnka a světlo vniká velkými okny do pokojů. Všude využito každého volného místečka na dvorcích, až mistrně, mnoho se buduje, ze stodol vznikají obytné místnosti, účely hospodářské se podrobují pohodlí lidí. Nač jim teď stodol, sýpek, velkých chlévů? To se budovalo dříve na úkor lidí, nyní se to ruší, dělá se kuchyň letní a zimní, pokojík pro děti. Kultura bydlení rapidně stoupá – zemědělci/družstevníci požadují stejný životní standart, jaký mají dělníci v továrnách. Jen ta kanalizace v Barácích ještě schází. Ale vyznat se ve spleti uliček v Barácích je opravdu umění.

Josef Hanák

V září zemřel bývalý katecheta římsko-katolického náboženství v Bzenci Msgre. Josef Hanák, který žil na penzi ve svém rodišti Žalkovicích u Přerova. Velmi si oblíbil Bzenec, rád na něj vzpomínal, byl hrdý, že byl čestným občanem Bzence. Napsal velmi podrobné dějiny města Bzence a stručné Dějiny vinařství ve Bzenci. Byl i jinak literárně činný. Na jeho kázání, která měla vždy hlubokou náplň literární a historickou, Bzenčané dlouho vzpomínali. Místnímu muzeu věnoval asi 20 obrazů originálů, mozaiková okna v kostele jsou též jeho darem.