Kronika města Bzence – rok 1958
Čtenáři těchto řádků! Zdá se nám, že vcházíme do jiného života, který se těžko rodí, ale jehož zvláštní živelnost pociťují všichni na všech úsecích. Mnozí tyto novoty těžko zažívají, poněvadž se těžko loučí s cestou, která vedla mnohdy v pohodlných kolejích, byla zajeta, ale o jejíž prospěšnosti pro všechny bez rozdílu na majetkovou držbu se raději neuvažovalo. Nová nastoupená cesta není pohodlná, není pro bojácné, pro neprůbojné, pro nepřátele nových směrů. Říkáme to proto, že naše obec právě tento rok prožila první boj za socializaci venkova. Byl to boj těžký a kromě nepochopení z řad občanstva stanula i příroda na straně nepřátel nového, což se průběhem tohoto zápisu budu snažit zachytit. Pohled na mnohé družstevníky je někdy žalostný: „V družstvu jsem, ale pracovat nechodím. Já mám na čem pracovat. Kdo to spískal, ať si to vylíže.“ Ale druhý odpovídá: „Ale z čeho budeš na rok, až ti dojdou? Vždyť tím škodíš nejen sobě, ale i nám a nejen pro letošní rok, ale pocítíš důsledky svého počínání i na rok.“ Jsou zde dva tábory – jedny bych nazval pravými furianty. Přistupují k novému opatrně, ale v duchu nebo mezi sobě rovnými uznávají všechny výhody mechanizace a práce na lánech. Ale přece to staré v nich dosud převládá. Láme se to však jako ledy na jaře, ty když odplují, bude tok klidnější. Pokud bude Bzenčan na rok 1958 vzpomínat, vzpomene na počátky přechodu na socialistický způsob práce v JZD a pak jako pravý domorodec vybaví si situaci ve vinohradech. Skutečně to bylo vše jako naschvál. Jaro suché, krásné, vinohrady odkvetly, krásně nasadily. „To bude úroda! Jen jestli peronospora na to ještě nepřijde!“ A nepřišla ani ta. Stačilo jednou, nanejvýš dvakrát postříkat. No, radost se podívat! Ale přišlo září, které vlastně víno vaří. A začaly deště, a pršelo, a pršelo a hrozny nezrály, za to hnily, a hnily, takže muselo být vyhlášeno vinobraní dříve, než se plánovalo. Smutné byly tváře vinařů. Ale nikdy není tak zle, aby nebylo lépe. Hned totiž v květnu uzavírali vinaři se Slováckými vinařskými závody smlouvy o prodeji nadkontingentních hroznů. Po dodání kontingentu, který byl různý co do rozlohy vinic, od níž si mohl každý vinař odečíst 5 a (neboť do 5 a není kontingent hroznů), dostal za dodané množství nad kontingent dvojnásobnou cenu podle hodnostní třídy druhu hroznů. Poněvadž zdravých hroznů nebylo, braly Slovácké závody, co bylo. A tak si mnozí Bzenčané „namastily kapsy“ a ještě byly sklepy plné. Škoda, škoda, že mnozí vinaři křtí víno (ale ne ti praví, hrdí na „pravé, nekřtěné“), aby je zmnožili pomocí vody a cukru. Škodí tím dobré pověsti bzeneckého vína. Jsou známé případy, kdy „cizinci“ si stěžovali, že byli ošizeni. Jak jinak, člověk rád slyší pochvalu na bzenecké.
Nyní po tomto úvodu projděme se po našem JZD. Poprvé vyjelo se společně do polí, poprvé se společně zajelo k setí, k orbě, k orání luk. Je to slibný počátek. Vydrží to? Jak bude, až budou plejačky, okopávky, smítání, půjdou všichni, i ženy družstevníků? Nezarostou kultury zeleniny travou, bude vše včas obděláno? Těch družstevníků je málo vidět na družstevních polích, stojí před vraty a smějí se těm druhým, co pracují společně. Vždyť mají 50a někdy i více úrodných zahrad, včas, ještě v únoru zaseli mrkev a salát, a teď ji jednotí, okopávají, aby co nejrychleji jim vyrostla, aby ji mohli brzy přetrhávat a tržit za ranou zeleninu. Neboť podaří-li se jim to, stačí jim útržek na celý rok; pak přijde ještě druhá sklizeň, tož, co jim schází. Aby se neřeklo, půjdou občas vypomáhat, ale teď nemají kdy. To jsou věci známé všem, proto se touto situací musí zabývat MNV i KSČ v Bzenci. Poslechněte, co o této situaci říkají odpovědní činitelé, jak jsme je mohli slyšet na schůzích pléna MNV, které, jak je tomu už druhý rok v Bzenci, jsou tyto schůze vysílány místním rozhlasem, aby všichni občané byli přesně informováni o tom, co se děje v obci, aby poznali problémy obce, jmenovitě hlavní problém obce – situaci v JZD. Je těžko shrnout tyto otázky uceleně, poněvadž jich bylo mnoho, čas od času se různily, proto i tak budou zde zaznačeny.
Účetní uzávěrka JZD za rok 1957
Na příjmech získalo JZD za rok 1957 1 224 333 Kčs, vydání bylo 876 181 Kčs, na zajišťovací fondy a na jednotky zbývá 348 152 Kčs.
Pracovní jednotka tedy byla 22 Kčs a naturálie v hodnotě 6,21 Kčs. Pracovních jednotek bylo odpracováno členy 13 791, a přesto ještě přes 100 000 Kčs bylo vyplaceno na odměnách brigádníkům.
V únoru podává JZD žádost na ONV o povolení k rozorání 70 ha luk, kteréžto plochy bude použito k zasetí jařin, krmné řepy a kukuřice. Ke dni 6. února obhospodařuje družstvo 700 ha zemědělské půdy. Nové představenstvo se skládá z výkonných rolníků, předsedou zůstává soudruh Josef Jelínek. Při náboru nových členů do družstva byly učiněny některým členům určité ústupky, jež se však budou postupem doby muset likvidovat, poněvadž odporují stanovám (větší záhumenky, kombinace zahrady a vinohradu), letos však ještě musí být trpěny. Od září do konce ledna 1958 bylo získáno 94 nových družstevníků. Družstvo musí postavit nový kravín pro 100 kusů dobytka, drůbežárnu pro 3000 nosnic, adaptovat kravín pro 60 kusů na lesní správě a pro 70 kusů vepřů, adaptovat kravín na faře pro 30 dojnic a u Benzinolu (rafinerie) též kravín pro 40 kusů hovězího. Počátkem ledna bylo v obci 551 kusů hovězího, z toho 263 krav. Na soukromý sektor dosud připadá 273 kusů a 167 krav, na JZD 278 kusů a 96 krav. Vepřů je v obci 858, z toho u soukromého sektoru 735 kusů a 6 prasnic u JZD. Proti roku 1957 je úbytek dojnic, a to 16 kusů.
Podle zprávy, v níž byla hodnocena soutěž mezi MNV Bzenec a Moravský Písek, vysvítá ke dni 1. 1. 1958 tento stav: skot – má být 697 a je 545, dojnic – má být 399 a je 270, prasnic – má být 23 a jsou 3.
V první polovici roku jevila se kritickou situace v plnění dodávkových úkolů všech produktů jak v JZD, tak v soukromém sektoru. Velmi kritická je situace v plnění dodávek vepřového masa, protože JZD nemá ani dostatečný zástav, ani dostatečné stájové prostory.
Tímto neutěšeným stavem se zabývalo i plénum MNV 5. června a podle sdělení zemědělské komise je situace asi taková:
Stav jarních prací v JZD je dost neutěšený. Družstvo má dostatek členů, ale tito hledí si v první řadě obdělat své záhumenky, v mnoha případech i dva a práce v JZD zaostávají. Mezi novými členy a starými je řevnivost, mnohdy je práce špatně organizována pro nezkušenost vedoucích činitelů vésti tak velký závod. Členům byly přiděleny k obdělání určité plochy kultur a ti za obdělání ručí. Je třeba zlepšit podporu patronátních závodů. Pokud se týká výkupu vepřového masa u JZD, je špatný proto, že JZD odevzdalo nejvíce jatečných prasat na konci roku 1957, aby zvedli výši pracovní jednotky, a tudíž nyní jatečná prasata na dodávku nemají. Od nových členů však nebylo požadováno, aby při vstupu přinesli i vepřový dobytek. Dodávky v mléce jsou též slabé, poněvadž krávy nových členů nejsou ustájeny společně. Proto se urychleně pokračuje na stavbě vepřína na Dúbravě, aby mohl být proveden zástav.
V polovici roku je situace pracovních sil taková: Družstvo má 170 členů, plně schopných je prý sotva 120. Z těchto plně se do práce nezapojuje asi polovina (otázka záhumenek), takže na jednoho družstevníka připadá k obdělání 10 ha půdy, což je mnoho. Proto je opožděná senoseč, seno zbytečně mokne, mnohé kultury musely být pro špatné a pozdní ošetření zasety už po třetí. Chybí alespoň jeden traktor. Velmi špatně byla provedena sadba raných brambor strojem.
Pro rok 1959 bude ponechána družstevníkům největší záhumenka 50 a a osev technických plodin bude připuštěn jen podle stanov družstva.
Tyto nedostatky, pokud jsem mohl zjistit, vyskytují se u většiny družstev při jejich přechodu na družstvo většinové.
MNV zvážil všechny tyto těžkosti a plně se postavil na pomoc JZD organizováním brigád v době žní a v době podzimní sklizně okopanin. Byla to velmi obětavá práce všech členů a zaměstnanců MNV zvláště, obětavá práce místní posádky a závodů, jež nakonec zvládly všechny tyto obtíže a daly mnohým členům JZD možnost, aby přemýšleli, zda nenesou vinu na této situaci. Je samozřejmé, že liknavost mnohých členů byla pranýřována veřejně. Poctiví členové pak poznali, že nejsou osamoceni ve svých starostech, že je zde kádr lidí, který jim kdykoliv ochotně vypomůže vyrobit, čeho je třeba na společný stůl nás všech. Iniciátorem této výpomoci je v prvé řadě Strana.
Podzimní práce byly přes veškeré potíže (počasí, liknavost členů, potíže s STS v Moravském Písku) zvládnuty. A byly tyto práce opravdu veliké: Zaseto bylo 157 ha ozimin, a to: 20 ha ozimé směsky na krmení, 74 ha žita, 53 ha pšenice a 10 ha ozimého ječmene. Cukrovka sklizena z 31 ha a dodávka splněna na 130%, ačkoli nebylo docíleno plánovaného výnosu, což si družstevníci zavinili sami. Plán krmné řepy, tj. 350 q z ha byl dodržen, ale i ten mohl být daleko vyšší. Nejhorší situace byla ve sklizni brambor, jež byla zasázena na 60 ha, ale plánovaného výnosu dosaženo nebylo. Kukuřice zaseto celkem 30 ha a bylo ji použito na siláž. Zelenina zaseta celkem na 60 ha, u karotky a petržele byl plán překročen. Při této práci vydatně vypomohl Výbor žen. Provádí se urychleně hluboká zimní orba a zoráno má být 330 ha, což provádějí 4 traktory.
Výkaz hospodaření MNV za rok 1957
| Příjmy | Rozpočet | Výsledky |
| Odvody zisku Komunálních služeb | 81 000 Kčs | 81 179 Kčs |
| Ostatní odvody Komunálních služeb | 13 000 Kčs | 11 007,23 Kčs |
| Daň domovní | 170 000 Kčs | 184 582,10 Kčs |
| Daň z představení | 11 000 Kčs | 32 901 Kčs |
| Poplatek ze psů | 9 000 Kčs | 6 795 Kčs |
| Poplatek z hospodářských zvířat | 27 000 Kčs | 24 657,70 Kčs |
| Poplatek z místa | 5 000 Kčs | 6 080 Kčs |
| Poplatek hřbitovní | 4 000 Kčs | 0 Kčs |
| Poplatek z bytů | 0 Kčs | 2 254 Kčs |
| Poplatky jiné | 1 000 Kčs | 9 258,70 Kčs |
| Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí | 5 000 Kčs | 26 052,60 Kčs |
| Zemědělství | 6 000 Kčs | 4 004,50 Kčs |
| Místní hospodářství | 18 000 Kčs | 19 763,09 Kčs |
| Příjmy z filmových představení | 160 400 Kčs | 175 836,10 Kčs |
| Školství a kultura | 100 600 Kčs | 87 617,70 Kčs |
| Prémie z národního pojištění | 0 Kčs | 25 100 Kčs |
| Vnitřní správa | 0 Kčs | 231 Kčs |
| Podíly na daních | 110 000 Kčs | 108 277,86 Kčs |
| Příděl na výdaje neinvestiční | 0 Kčs | 6 247,58 Kčs |
| Příděl na výdaje investiční | 511 000 Kčs | 188 487,87 Kčs |
| 1 232 000 Kčs | 1 000 329,03 Kčs |
| Výdaje | Rozpočet | Výsledky |
| Místní hospodářství: | ||
| Podniky pro Komunální služby | 14 000 Kčs | 12 183,43 Kčs |
| Místní komunikace | 44 600 Kčs | 32 363,92 Kčs |
| Čištění obce | 26 000 Kčs | 18 543,90 Kčs |
| Sady | 7 000 Kčs | 2 550,79 Kčs |
| Veřejné osvětlení | 17 000 Kčs | 22 110,80 Kčs |
| Jiné služby | 0 Kčs | 359,46 Kčs |
| Hřbitov | 5 000 Kčs | 0 Kčs |
| Akce Z | 300 000 Kčs | 188 487,87 Kčs |
| Obytné domy | 248 000 Kčs | 45 087,61 Kčs |
| 661 600 Kčs | 321 687,78 Kčs |
| Výdaje | Rozpočet | Výsledky |
| Školství a kultura: | ||
| Mateřské školy | 44 900 Kčs | 40 286,94 Kčs |
| Osmiletá střední škola | 65 600 Kčs | 65 021,90 Kčs |
| Školní jídelny | 138 100 Kčs | 115 153,16 Kčs |
| Kino | 85 300 Kčs | 88 678,27 Kčs |
| Osvětová činnost | 500 Kčs | 355,10 Kčs |
| 334 400 Kčs | 309 495,37 Kčs |
| Výdaje | Rozpočet | Výsledky |
| Vnitřní správa: | ||
| Požární ochrana | 1 400 Kčs | 1 213,60 Kčs |
| Civilní ochrana | 0 Kčs | 497,06 Kčs |
| Členové NV | 42 000 Kčs | 39 549,48 Kčs |
| Správa NV | 123 000 Kčs | 125 421,69 Kčs |
| 166 400 Kčs | 166 701,83 Kčs |
| Výdaje | Rozpočet | Výsledky |
| Sociální péče: | 8 000 Kčs | 7 974,80 Kčs |
| Vodní hospodářství: | 1 500 Kčs | 1 589,99 Kčs |
| Převod do doplňkového rozpočtu: | 0 Kčs | 53 500 Kčs |
| Převod do veřejného rozpočtu: | 60 100 Kčs | 60 100 Kčs |
| Výdaje úhrnem: | 1 232 000 Kčs | 921 049,79 Kčs |
Výkaz o hospodaření podle doplňkového rozpočtu na dobu od 1. 7. 1956 do 31. 12.1957:
| Příjmy | Rozpočet | Výsledky |
| Překročení vlastních příjmů | 214 400 Kčs | 204 400 Kčs |
| Premie | 8 100 Kčs | 19 071 Kčs |
| Příspěvek ONV | 0 Kčs | 1 500 Kčs |
| 222 500 Kčs | 224 571 Kčs |
| Výdaje | Rozpočet | Výsledky |
| Místní hospodářství: | ||
| Místní komunikace | 49 400 Kčs | 21 765,31 Kčs |
| Sady | 10 000 Kčs | 10 740,44 Kčs |
| Veřejné osvětlení | 9 000 Kčs | 814,22 Kčs |
| Koupaliště | 12 000 Kčs | 18 404,96 Kčs |
| Hřbitov | 5 000 Kčs | 0 Kčs |
| Obytné domy | 0 Kčs | 8 451,39 Kčs |
| 85 400 Kčs | 60 176,32 Kčs |
| Výdaje | Rozpočet | Výsledky |
| Školství a kultura: | ||
| Mateřská škola | 26 500 Kčs | 21 887,21 Kčs |
| Osmiletá střední škola | 34 000 Kčs | 44 932,12 Kčs |
| Školní jídelny | 4 500 Kčs | 1 430 Kčs |
| Osvětová činnost | 32 100 Kčs | 45 557,03 Kčs |
| 97 100 Kčs | 113 806,36 Kčs |
| Výdaje | Rozpočet | Výsledky |
| Správa NV | 40 000 Kčs | 27 735,88 Kčs |
| Výdaje celkem: | 222 500 Kčs | 201 718,56 Kčs |
V Bzenci 21. 3. 1958
Stavba kulturního domu
V zápisu na rok 1957 jsem zapsal, jak došlo k přerušení tak slibně se rozvíjející adaptace synagogy na kulturní dům. Po zjištění sedání nosného pilíře, čímž způsobeny byly značné trhliny v klenbě, zůstala přestavba na mrtvém bodě. Rada MNV s osvětovou komisí a s četnými příslušnými činiteli vyvinula veškeré úsilí k tomu, aby poškozená budova byla zajištěna tak, aby se v přestavbě mohlo pokračovat. Byla uskutečněna řada jednání s povolanými odborníky z Brna nebo Gottwaldova i se zástupci ONV a KNV. Jejich posudky vyznívaly v tom smyslu, že nejprve bude třeba klenbu i pilíře zajistit (ocelovou sítí), což bude velmi nebezpečná práce: Tyto zajišťovací práce měly by stát asi 200 000 Kčs. Nakonec na zásah ONV bylo zajištění budovy povoleno a okresní stavební podnik ve Veselí byl ochoten toto zajištění provést i přesto, že mu byly stanoveny tvrdé podmínky i převzetí veškerých záruk. Když byl zajištěn potřebný obnos, byla vypracována dokumentace a uzavření smlouvy. Mezitím však došlo k personálním změnám v OSP a s odchodem ředitele podnik v Bzenci ztroskotal, neboť nové vedení OSP kategoricky odmítlo provádět zajišťovací práce s odůvodněním, že riziko práce je neúnosné, že nemají potřebný speciální materiál, zkušené odborné síly a řadu jiných důvodů. Přes veškeré intervence ONV nebylo možno přimět OSP k provedení zajištění templu a ani jiné podniky nechtěly tuto práci provést, stál tedy MNV před neřešitelným problémem. Hrozilo zde totiž nebezpečí, nevyčerpají-li se peníze určené na tuto akci, a to do konce pololetí, budou převedeny na jinou obec.
Když tedy bylo jasno, že z templu kulturní dům už nebude, začala se rada MNV zabývat novým návrhem, a to rozšířením kinosálu na Lidovém domě. Nejprve se zamýšlená přestavba měla provést podle starých plánů ještě z doby, kdy se stavěl Lidový dům. Na tento plán přistoupil i okres. Na základě toho bylo dále jednáno a ke spolupráci byl pozván ing. Vozák, který ještě před zhlédnutím plánu měl pochybnosti o účelnosti zamýšlené přístavby. Když pak byly detailněji studovány plány a komise se dostavila na místo akce, byl MNV upozorněn na vážné těžkosti, které vzniknou s přístavbou. Proto komise nedoporučila přístavbu, a to z těchto důvodů: Neúměrně vysoký náklad, předpisům nevyhovující vchod, zastavení promítání filmu alespoň na dobu jednoho roku atd.
Po tomto jednání ing. Vozák doporučil, aby se postavil nový divadelní sál v zahradě Lidového domu s průčelím do Bzinské ulice. Stavba má mít rozměry 18 x 14,60 m. vchod by byl jednak z Bzinské ulice, ale také z náměstí, rozšířením průchodu Lidovým domem na pasáž. Stavba má mít hlediště s galerií, s celkovým počtem asi 450 míst. V budově mají být nejnutnější pomocné místnosti, jako šatny apod. Další místnosti, jako klubovny apod., mají být v budoucnu umístěny nad kinosálem. Dosavadní kinosál by po jisté úpravě a přístavbě sloužil jako taneční sál s kavárnou. Toto je ovšem míněno až zase v budoucnu. Stavba bude řešena tak, aby mohla být dále rozšířena. I okolí se dá upravit vhodně, aby budova vynikla (už teď zabrána po dohodě s Janem Linhartem část jeho zahrady). Výstavba má být provedena po etapách. V letošním roce by se prostavěla částka 150 000 Kčs, případně 250 000 Kčs a provedly by se základy a asi 3 m zdiva. Uvedený obnos je z akce Z. Plány provede brigádnicky ing. Vozák (bydlí v Bzenci – vila za zámkem – teprve ve stavbě) na základě socialistického závazku.
Otázka kulturního domu byla u nás velmi aktuální. Debatovalo se o ní mezi občany, ti měli své názory, někdy i jiné, než na jakých se pak budovalo. Svědčilo to však o zájmu občanstva o kulturní dům, jehož potřeba pro Bzenec je všemi uznávána. A co tedy bylo v té věci do konce roku 1958 uděláno?
Dokončeny byly všechny rozpočty, provedeno nivelační zaměření, vytýčeno stanoviště, z akce Z bylo nakonec určeno 150 000 Kčs pro letošní rok. Pro příští rok je stanoveno 100 000 Kčs. Celková hodnota je stanovena na 1 milion Kč, to znamená, že na tento obnos obdržíme ½ peněz a hodnotu druhé poloviny odpracujeme brigádnicky. S dokončením stavby se počítá na rok 1960. Bylo zakoupeno materiálu asi za 30 000 Kčs, za 120 000 Kčs zajištěn nákup materiálu pro příští rok. Zřízena byla přípojka vodovodní, položeny základy stavby. Mezi občany bylo získáno závazků na 9 446 brigádnických hodin, z toho dosud odpracováno asi 1 600 hodin. Je vypracována přesná evidence závazků i odpracovaných hodin, sledován příchod i odchod brigádníků. Pracovní morálka brigádníků je většinou velmi dobrá, a proto jim byl rozhlasem vyjádřen dík. Bude však nutno podchytit hlavně mladé lidi, neboť pro ně se to především buduje.
Pokud jde o rozebrání templu, bylo jednáno s mnoha zájemci, až nakonec dojednáno s občanem Josefem Šafářem. O průběhu toho pojednám až v zápisu na rok 1959.
Výstavba města
V dalším programu výstavby města je vybudování parku oddechu a sportovního hřiště v zámeckém parku, kde už v roce 1953 a později byly provedeny určité práce – zplanýrování plochy pro zemědělskou výstavu i položení trubek pro odvodnění. Postavena zeď k zámeckému parku ve Vracovské ulici, aby se zamezilo skládání smetí v prostoru kluziště. Velmi žádoucí je přestavba Bzinské ulice a i s touto akcí započato ke konci roku. Je to důležitá odlehčovací spojka, která až dosud byla ve velmi špatném stavu. Dokončení stavby této silnice bude v roce 1959. ONV byl požádán o vyhlášení stavebních ploch v obvodu u mateřské školy v Olšovci a u lesní správy v Olšovci, kde jsou stavební místa pro 16 rodinných domků. Podporuje se i stavba 3 rodinných domků při silnici do Těmic, se dvěma stavbami už započato. Občanstvo žádá, aby byla vydlážděna vozovka při severní části parku na náměstí, předlažba ulice Na zahradách a Horního náměstí kolem parku. V dohledné době však s těmito třemi akcemi nelze počítat.
Jednou z nejdůležitějších akcí v naší obci je zapojování domů na vodovod. Výkopy si občané dělali sami, vzájemně si vypomáhali a bylo radostné dívat se do rozzářených tváří občanů, kteří si sdělovali: „Tak, už nám to teče.“
Voda je velmi dobré jakosti, dá se jí použít i k praní. Tam, kde se vyskytla závada na potrubí a voda z něho vystupovala na povrch, bylo často vidět ženy, jak si hrnky vybírají tuto vodu – na praní. Opravdu se teď člověk může napít dobré vody, vždy čerstvé a už jaksi s pohrdáním hledí na studny jako na stopu minulosti. Co bývalo kolikrát hádek u studní, když s ní někdo neopatrně cloumal, často i u studní čekali občané s putnami, až se voda zase nastéká, někdy přes den byly studny uzavírány i řetězy, nebo zakazováno braní vody na polévání květin na hrobech. A dnes je vodovod i na hřbitově. Nová doba, nové vymoženosti.
Zdravotnictví
Předsedkyní zdravotní komise je soudružka Macháčková, manželka Dr. Antonína Macháčka, a proto má o svěřený úkol zájem. Upravuje se zdravotní středisko, v němž ordinuje kromě dvou lékařů (Dr. Macháček a Pavliska) i nový dětský lékař Dr. Böhm, který má ordinaci v přízemí. Ordinuje jen tři dny v týdnu, bydlí však v Bzenci. Porodní asistentkou je paní Daněčková, jíž bude přidělen vhodnější a přístupnější byt. Členové ČSČK se scházejí se členy komise jedenkrát měsíčně v ošetřovně, kde konají občasné kurzy pro hlídky CO (civilní obrany). Obě tyto složky s Výborem žen konají kontroly v obchodech a stravovnách a upozorňují hned nebo prostřednictvím MNV na závady (balení zboží, kryty na zboží, apod.). Koupaliště bylo dáno již v květnu do pořádku s pomocí brigád žáků konzervárenské školy. Bude třeba dát do pořádku záchody a zavést na koupaliště vodovod. Pokud se týká veřejných prostranství je jejich vzhled letos dosti neutěšený. Je to zaviněno zaváděním přípojek vodovodu do domů, neboť hlína po výkopu pomalu sesedá a působí tedy tyto hromady hlíny dojmem neupravenosti. Po městě jsou rozmístěny plechové koše na odpadky. Občanstvo však vždy uposlechne výzvy MNV, aby při akci Jarní úklid před 1. májem odstranilo, co se nakupilo přes zimu, takže vzhled obce je pěkný. Zvláště pěkným dojmem působí park na náměstí, který je udržován v pořádku.
Školství
V této kapitole letos neuvádím stavy žactva jednotlivých škol, ten uvedu jako školní rok 1958 – 59 v zápisu na rok 1959. Řediteli jsou: Konzervárenské Ing. Medek, osmileté Oldřich Kučera, zemědělské uč. ing. Hejmala . Všimněme si jen, jak se tyto školy zapojují na budování, jak jsou spjaty s děním v obci. Pionýři osmileté školy mají samostatnou vedoucí, které pomáhají skupinové vedoucí z řad mládeže ze závodní učňovské školy na Úkolkách, konzervárenské školy, ze zemědělské a vojáci. Na škole osmileté jsou ustaveny různé kroužky: mičurinský, technický, hudebně pěvecký, letecko-modelářský, fotografický, divadelní a všechny si vedou s pěknými úspěchy. Chodí do kasáren a vojáci mezi ně, je to hlavně v Den armády. Pionýři vypomáhají při jarním úklidu, všichni bzenečtí školáci vypomáhají při nutných lehčích pracích v JZD (odstraňování plevele, sbírání brambor), přičinili se všichni o výzdobu obce před 1. májem. Zvláště účinná pomoc se ukázala při sběru mandelinky bramborové, která se letos zase rozmohla ve velkém množství. V okresní soutěži na konferenci o knize Syn pluku umístili se na prvním místě, v turistice na druhém místě. Škoda, že takových úspěchů nevykazuje Svaz čsl. mládeže, myslím tím totiž městskou skupinu. Jen školské skupiny ČSM vykazují pěknou činnost a rádi vypomáhají. Je to otázka vedení. Zvláště krásných úspěchů dosáhla skupina Závod uč.školy, která dostala od ministerstva potravinářského průmyslu a ústředního výboru svazu zaměstnanců potravinářského průmyslu čestného uznání III. stupně za výsledky socialistického soutěžení. Plnili vzorně plán ve výrobě co do množství i jakosti, pracují v zájmových kroužcích a nikdy neodmítnou brigádnickou výpomoc tam, kde je toho nejvíce třeba. Tato škola měla být zrušena, ale nakonec přece zůstala a byla po stránce učební přiřazena ke konzervárenské škole. Učitelský sbor všech škol snaží se uplatnit dle možností na různých stránkách života obce. Vedou knihovnu, SČSP, usilují o znovuvybudování muzea, jsou stálými členy Osvětové besedy, školské komise, mnozí jsou členy výboru stranických organizací, jsou kádrem cvičitelského sboru ve Slavoji při nácviku prostných na druhou spartakiádu, zapojili se do přesvědčování rolníků ke vstupu do JZD a byli ONV vyhodnoceni jako nejlepší v okrese a nastupují sami i se žáky brigádnicky, kde je třeba, učitelé zemědělské a konzervárenské školy pořádají odborné přednášky, které bohužel mnohdy nejsou tak navštíveny občany, jak by si toho podle závažnosti obsahu zasluhovaly. Děti sehrály divadlo pro děti – Medová pohádka. Toto dětské divadlo je už tradiční na jaře a bylo by si přát, aby nám děti častěji zahrály divadlo, neboť je to vždy jakýsi dětský svátek, ceněný hlavně rodiči.
Kultura
Veškeré akce rázu kulturního řídí a o ně pečuje hned od jejich naplánování Osvětová beseda. Její předseda Dušan Ptáček je všestranně agilní člověk, jemuž se plány v hlavě rodí. Radí, přesvědčuje. Dává dohromady místní hudebníky, stará se o kulturní zájezdy do Bzence, organizuje vinařské slavnosti v měřítku vždy úctyhodném, nesl veškerou tíhu s problémy templu a kulturního domu, jeho kalendářní plán nezapomíná na žádnou akci; jeho úsilím se dostává kulturní dění v Bzenci do varu, i když konzervativnost Bzenčanů je, zdá se, vážnou brzdou v kulturním rozvoji. Často jsou uspořádány přednášky velmi hodnotné, ale návštěva je mnohdy až trapně malá, i když obsahově je zaměřena na zájmy občanů (přednášky o tématice zemědělské, družstevnické apod.). Jen představení v kině jsou 4 – 5 krát týdně plně obsazena. Nutno zde zaznamenat, že už po druhé letos koná se v Bzenci tzv. filmové vinobraní. Je to v době vinobraní skutečného, trvá asi 7 – 10 dní a jsou na něm promítány nejlepší filmy domácí i cizí produkce. Před každým tímto představením má některá škola, továrna, instituce kulturní vložku, což přispívá k slavnostnímu rámci tohoto filmového vinobraní. Místní knihovna je velmi pěkně vedena, stále doplňována hodnotnými knihami a vykazuje pěknou návštěvnost dospělých i mládeže. Pořádá besedy o knize přímo v místnostech knihovny a v listopadu výstavu knih za spolupráce Jednoty. Není snad domácnosti u nás, kde by nebylo rozhlasového aparátu a už se objevují na střechách i antény televize. Občas se pořádají i společné zájezdy do Brna na hodnotná divadelní představení (konzervárenská škola). Škoda, že muzeum je teď ve skladišti, a to velmi nevyhovujícím, ale rýsuje se, že bude umístěno jako muzeum vinařské v přízemí dlouhé místnosti v domě p. Čmelíka v Tyršově ulici. Hudební škola má též špatné umístění v budově bývalého hotelu Skála, neboť zdá se, jako by tato budova ani neměla majitele. Na této škole učí čtyři odborně vzdělaní učitelé a náměstím se někdy ozývají pěkně i méně pěkně zahraná cvičení. Škola pak pořádá hudební besídky, aby se pochlubila svými nadějnými žáky. Bohužel, i kdysi tak agilní loutkářský kroužek nemůže se probudit z těžké letargie, poněvadž nemůže najít už po tři roky schopného vedoucího. OB si uvědomuje, že se musí zaměřit i na rozvoj a upevnění hospodářské situace JZD, že je třeba provést kulturní revoluci, tak to vyplývá z usnesení XI. sjezdu KSČ. V tomto směru hodně si slibuje od kulturního domu, kde budou vhodné místnosti, soustředěnost vedení jednotlivých složek, což dosud v Bzenci velmi postrádáme. Ale není možno čekat, až bude kulturní stánek postaven. Už dnes se stará OB, aby se utvořily kroužky hudební, divadelní, loutkářské, fotografické apod., aby se pokud možno největší počet občanů aktivně zapojil do kulturní činnosti. V tomto směru všem by měl být příkladem a vzorem hudební a taneční soubor Bzenčan, který nechodí na trh se svými těžkostmi, ale ukáže rád, co dovede (a dovede toho opravdu hodně), pochlubí se ve výkladní skříni diplomem, vázou, nebo jako letos fotografiemi ze zájezdu svých členů do Bulharska.
Tělovýchova
MNV a OB si soustavně všímá činnosti tělovýchovné jednoty Slavoj. O žactvo a dorost se pečlivě stará učitelský sbor osmileté střední školy. Tito žáci pak většinou zůstávají i po opuštění školy ve Slavoji. Škoda jen, že řady mužů jsou stále malé (asi 16 cvičících), žen o něco více. Uvažuje se o spojení s TJ. Dukla při místní posádce. Zdá se však, že tento plán by stavu věci neprospěl. Tělocvična je řádně vybavena, cvičeno pravidelně. Při TJ. Slavoj je odbor fotbalu, který zůstává hodně dlužen bývalé dobré pověsti bzeneckého fotbalu, odbor hokejový, který by získal spojením s Duklou, odbíjené, házené, ping-pongu. Při MNV je vytvořena samostatná tělovýchovná komise, která spolupracuje s podobnou komisí při Slavoji. Jejich starostí bude jednak povznést stav tělovýchovy a postarat se o to, aby bylo zřízeno vhodné sportovní hřiště, a to pokud možno blízko centra města.
Oslavy
V této kapitole všimnu si těch oslav, které mají v Bzenci novou tradici, jež většinou mají úzkou spojitost nebo přímo vyvěrají z dnešního socialistického zřízení. Jsou to důstojné oslavy na památku tvůrce SSSR – Lenina – při nichž vždy plný sál vyslechne závažné zhodnocení dnešní politické situace. Mezinárodní den žen je zvláště milou oslavou. I letos na všech závodech a školách bylo ženám poděkováno za jejich práci při budování lepší budoucnosti. V závodech jim zazpíval hudební kroužek osmileté střední školy, a věřte, dělaly to ty děti rády, vždyť mnohdy zpívaly svým maminkám. Na 1. máje je v Bzenci okrsková oslava Svátku práce. Je utvořen přípravný výbor – jehož předseda soudruh Tvarůžek svolává schůze a vše na nich organizuje. V neděli před 1. májem vyšlo do ulic 60 agitačních dvojic, jež navštívily 900 domácností našeho města. Tyto dvojice získaly po pohovoru s občany: na úpravu města a kulturního domu 900 hodin, na pracovní brigády na výstavbu JZD 300 hodin, nezískaly však žádného dalšího rolníka do JZD. Na 1. máje shromáždily se jednotlivé proudy účastníků ze Bzence, Moravského Písku, Těmic, Syrovína, Domanína a Žeravic v prostoru u kasáren, aby pak v pestrém průvodu s mnoha standartami, transparenty a množstvím vlajek nastoupily na vyzdobeném náměstí před budovou MNV. Pro zajímavost uvedu některá čísla: Na náměstí bylo podle sčítání 5 496 lidí, v průvodu 3 537. Alegorických vozů bylo deset, bylo neseno 15 obrazů státníků, 185 vlajek, v průvodu šlo 154 sportovců, krojovaných bylo 48, transparentů 44, hesel 14, pionýrů 492, ČSM 153, požárníků 55, ČSČK 17. Oslavy vyzněly velmi důstojně a přálo jim i počasí.
19. dubna bylo vzpomenuto osvobození Bzence. V listech kroniky zalistoval pisatel kroniky a v plně obsazeném sále Sokolovny vzpomněl historických dnů 1945 i toho utrpení národa a Bzence zvláště, jež těmto dnům předcházely za doby okupace. Velmi krásně oslaven byl letos mezinárodní den dětí. Letos poprvé neúčinkovaly děti, aby potěšily dospělé, ale pro děti bylo uspořádáno divadelní představení – pohádka ze života zvířat – jež zahráli členové Mrštíkova divadla z Brna v zámecké zahradě. Vše bylo pro ně připraveno dospělými – sedadla, scéna i občerstvení. Velmi mnoho příprav a starostí dá vždy všem uskutečnění Vinařských slavností – úprava parku, ničení komárů, shánění hodnotných vín, jednání s Jednotou o zásobování jídlem a nápoji, plakáty, organizace atd. Ale tyto slavnosti dostávají solidní základ a těší se velké návštěvnosti. V říjnu pak se ukáže už po několik let soubor Bzenčan s pořádáním hodů. Tento slovácký zvyk se už vžívá a s průvodem krojovaných členů Bzenčana k domům stárka apod. jede velký průvod účastníků a zvědavců a zvláště veselé je zakončení tohoto průvodu s kačerem na náměstí. Oslava VŘSR je vždy uspořádána velmi důstojně. Předchází ji oslava znárodnění, která se koná odpoledne na náměstí za účasti pracujících všech závodů Bzence, úřadů a škol. Oslava VŘSR je uctěna lampionovým průvodem a důstojnou oslavou v Sokolovně. A snad ještě dlužno vzpomenout i novou oslavu – Dědy Mráze. Je na škole a letos byla velmi pěkná i pro děti zaměstnanců Slováckých vinařských závodů. Zde účinkoval hudební pěvecký soubor osmiletky, jehož vedoucím je pisatel kroniky. Děti byly poděleny kolekcemi na stromeček a cukrovím a ovocem. To jsem nepodal úplný výčet, vždyť je 9. květen, Den armády, začátek a konec školního roku atd. a co šlehačka? Ta je veselá, rozdováděná, jenže místo malovaných vajec se dnes požadují stuhy na dlouhé žíly.
Civilní obrana
Nevyřešené problémy mezinárodní byly příčinou toho, že všem předsedům MNV jako vedoucím CO bylo uloženo, aby byli vycvičeni a vyškoleni instruktoři CO. Tohoto kurzu se zúčastnilo v Bzenci asi 20 mužů, kteří absolvovali kurz v délce 60 hodin a podrobeni zkoušce. Bzenec byl rozdělen na 5 úseků a v jednotlivých úsecích se konaly občanům povinné přednášky a zkušební pohovory o atomové pumě a jejích účincích, o ochraně proti ní, o bakteriologické a chemické válce, ochraně potravin a zvířat, zdravotnické přednášky atd. Účast na těchto kurzech občanů byla kontrolována a možno říci, že účast téměř 100%, neboť všichni občané měli zájem na tom, co by jim hrozilo, kdyby – to ani nechci domyslet, poněvadž by to znamenalo zkázu lidstva. Velmi zajímavé byly postřehy a názory dospělých lidí, kteří se shodovali v tom, že válka nebude, že nesmí být, že se dá útočník zničit jen při myšlence na válku nebo alespoň že tak by tomu mělo být. Mír, mír, mír, toť touha všech.
Život v obci
Všimneme-li si dnes života občanů v obci, a je tomu tak všude u nás, není zahalečů, kteří by nepracovali a měli se dobře, není nezaměstnaných. Ten pojem úplně zmizel z našeho života a je těžko ve škole vykládat dětem o této metle lidstva. Ba zdá se, jako by práce byla nenasytná, jako by volala stále po nových pracovnících. Místní závody – Fruta, Slovácké závody vinařské, továrna v Olšovci na šití prádla, pobočky Trudu, Obnova zaměstnávají občany – muže, ženy, dospívající mládež ze Bzence, Benzinolka, octárna, inseminační stanice též se k nim druží, po pracovní síle volají na správě státních lesů, přijďte nám brigádnicky vypomoci, volá JZD. Práce, práce, práce! Stavební podnik přijímá pracovníky! A to ráno od vlaku přichází do Bzence slušná řada lidí do místních podniků. Přes 200 občanů rozvezou vlaky do Veselí, Hodonína, Kyjova, Gottwaldova a jinam. A jaké mají spojení? Na Vlárské trati odpoledne každou hodinu od 3 do 8 jedou pohodlné motorové vlaky od Veselí. Autobusy ke každému vlaku přijíždějí, aby odvezly dělníky do okolních vesnic. A výdělky? Odpovídají vykonané práci, odbornosti. Vždyť stížnosti obyvatelstva, proč je tak málo citronů, pomerančů, proč nejsou párky, nesvědčí o bídě, ta se ptá po chlebě a bramborách. A otrhaných lidí též není vidět. Přestárlí mají sociální důchod, chodí si na oběd nebo pro oběd do stravovny u Daněčků a mají-li důchod třeba jen 200 Kčs, platí mnozí na doporučení MNV za normální porci i jenom 50 haléřů nebo 1 Kčs. Lékaři dnes jen vyšetřují, ale neúčtují za vyšetření, do nemocnice se chodí zdarma o radu i léčení. A co rekreace?! Letos jsem byl tam, já zase tam! A mají si o čem vykládat. Listujeme-li v minulých letech kroniky, velmi často se tam objevuje rubrika loupeže, vloupání, krádeže. Totéž v našem zápise nenajdeme a tak v Bzenci je jen 1 člen Stráže národní bezpečnosti. Sociální rozdíly jsou už téměř vyrovnány. I obchodníci, kteří zůstali ve svých bývalých obchodech, jsou tam jen jako prodavači a denně odesílají tržbu poštou. Jen dva případy u obchodníků s masem byly zjištěny, že se chtěli obohacovat prodejem masa koupeným „na černo“. Byli pokutováni a vyřazeni z prodeje. Pracují dnes jako dělníci.
A aby si mohli lidé rychle koupit, zboží si vybrat, bude v Bzenci na náměstí zřízena samoobsluha. O tom však napíši až v zápise pro rok 1959. Nevyřešenou dosud zůstává otázka kolektivizace zemědělství. V Bzenci je to dosud těžký problém, protože zemědělské práce jsou velmi různorodé: zelinářství, vinařství a teprve potom přijdou okopaniny a obiloviny. Až se najde řešení pro tuto různorodost, až se naučí Bzenčan říkat místo můj vinohrad, náš vinohrad, bude i tento problém vyřešen. Vždyť v době, kdy do vesmíru jsou posílány sputniky, rakety, kdy práci za člověka dělají stroje, není myslitelno, aby rolník tahal před sebou ten pověstný bzenecký trakař a chodil stále s rýčem a motykou. Toho jsou si vědomi i naši rolníci, jenomže neradi kapitulují, neradi přiznávají, že se mýlili, neradi se vzdávají svého individualismu a často i egoismu. Idea socialismu není jim tak blízká jako dělníkům. Neradi vidí nad sebou někoho, kdo by jim třeba jen poradil to a to, nebo tak a tak to budeš dělat. Rady nepotřebují, i když mnohdy poznali, že jim jejich furiantství na stůl nepřidalo. Končím tedy tento zápis, čím jsem začal: Vše nové se rodí v bolestech.