Kronika města Bzence – rok 1953

Počasí

Rok 1953 se ohlásil suchými mrazy, po nichž se dostavilo sněžení, takže si přišli na své lyžaři i děti. Zvláště si pochvalovali bruslaři a hokejisté. Na louce v zámecké zahradě bylo oploceno místo na hokejové hřiště, postavena dřevěná převlíkárna, nad kluziště navěšeny silné elektrické žárovky. Odtok vody ze zámecké zahrady je zasypán, a proto se voda rozlila po dolní části parku, takže se bruslí i mezi mohutnými platany.

Hokej

Pokud se týká hokejových zápasů, bylo jich svedeno několik s okolními kluby, vesměs však byly málo úspěšné pro náš Sokol. Je to proto, že hráči nemají možnost soustavného tréninku, jsou zaměstnáni jako dělníci na různých místech přes celý týden mimo Bzenec, takže se mnohdy vidí až před zápasem. Návštěva však bývá velmi hojná i za silných mrazů, staří i mladí. Je to jeden z velmi dobrých počinů, neboť odpoledne je ledová plocha plná dětí, které se zde rekreují v jasném vzduchu a slunci. V polovici února nastala obleva, led roztál, bylo po radosti.

Sucho, sucho, sucho!

Teplé počasí, bohužel však též suché, se udrželo po celý březen a duben. Je pravda, že práce v poli byly včas udělány, že všechna semena během března a dubna se dostala do země, ale poněvadž po celou tu dobu nepršelo, jen asi dvakrát sprchlo neměřitelné množství, a poněvadž byly silné a dosti časté větry, byla koncem dubna mnohá pole holá, semena nevzklíčila nebo byla vyfoukána.

Sucho, sucho, sucho! Marně Bzenčané pozorovali oblohu, kdy už jim zaprší na zasetou mrkev, petržel, na jiná zeleninová semena. Zvláště je obava o úrodu na lukách, poněvadž letos je naplánována vyšší výroba hovězího masa. Už teď jsou louky vyprahlé, šedé; co na nich naroste? Čím budou krmit krávy? Vyhlídky jsou tady pro zemědělce málo slibné. I vinohrady jsou oslabeny loňskými mrazy v květnu, některé neopukají, jiné jen slabě.

Požár!

Na Bílou sobotu o ½ 9 hod. vypukl v domě p. Bedřicha Juráska na Babí oheň asi z jiskry z lokomotivy. Naneštěstí vál ještě vítr, který se však zvláště po uhašení požáru značně zesílil.

Jmenovanému rolníkovi shořel celý dům i se stodolou a chlévy, rovněž shořely hospodářské budovy sousedního domu Buriánkova. Shořely jim všechny hospodářské stroje, seno, sláma. Místním a okolním hasičům se podařilo oheň jen lokalizovat. Škoda je velmi značná, uvážíme-li ceny stavebního materiálu. Místní agilní občané uspořádali sbírku pro postižené, jež vynesla asi 60 000 Kčs, sbírka v katolickém kostele asi 8 000 Kčs. Mnozí zemědělci vypomohli slámou, senem, jiní trámy na krovy. Situace obou postižených dala se vyřešit i tím, že by oba vstoupili do JZD, čímž by jako družstevníci snáze získali potřebný materiál na reparaci stavení. Oba však toto řešení odmítli.

Slavoj Bzenec 21. 2.

Po provedení reorganizace tělovýchovy po roce 1948 vykazoval místní Sokol nepatrnou činnost, snad jen v oboru kopané a v hokeji. Mnozí členové byli pro své protikomunistické smýšlení ze Sokola vyloučeni, jiní z něho dobrovolně odešli, když byli odstraněni z vedení, takže muži ani ženy vůbec necvičili, dorost byl velmi slabý a jen žactvo cvičilo dále pod vedením bratra Vyžďury. Sokol se zcela odmlčel i po stránce kulturní. Nebyl to snad jen zjev místní. Poněvadž neplnil svou úlohu, došlo k jeho nové reorganizaci. Sokol přešel do služeb a pod správu průmyslových závodů, aby v něm dělníci a dělnický dorost cvičil a v něm se rekreoval. Tato změna byla provedena v Bzenci odpoledne dne 21. února. Na tuto akci se dostavili chlapci a děvčata SPD Fruty, žáci školy konzervárenské, dospělých bylo málo. Schůzi zahájil dělnický ředitel Fruty Josef Šatava (bývalý dělník u firmy Rýpal), po něm měl projev zástupce kraje. Sokol byl přejmenován na Slavoj a majetek jeho přešel do rukou Fruty. Dosud se však oživení neprojevilo. Školní děti se cvičí v tělovýchovných kroužcích ve škole – jsou to: kroužek plavání, volejbalový, lehké atletiky, vedou je učitelé nebo členové ČSM. Těžko se překonává konzervatismus bývalých Sokolů, těžko se prosazují nové názory na tělovýchovu.

Oslavy

Z oslav prvního čtvrtletí připomínám vzpomínku na úmrtí tvůrce SSSR J. V. Lenina, která se stala soukromou záležitostí místní organizace KSČ v jejím sekretariátě. Ve všech výkladech obchodů byly obrazy Leninovy.

8. března byl oslaven Mezinárodní den žen. Oslava se konala v Sokolovně a účinkovaly na ní děti národní, střední školy, škola konzervárenská, vojáci, ženy, hlavním řečníkem byl důstojník z Gottwaldova. Ten vylíčil velmi podrobně dnešní světovou situaci a do hrozného světla postavil USA a západní státy. Nedostatkem této oslavy, jakož i několika již jiných, bylo to, že program byl příliš obšírný a nesourodý, takže slavnost se velmi protáhla.

Zemřel František Kučera

Dne 26. února zemřel ve věku 84 let dlouholetý starosta města Bzence, František Kučera, rolník. Pádem ze žebře utrpěl těžká zranění, jimž krátce nato podlehl v nemocnici v Kyjově. Byl dlouholetým starostou města až do května roku 1945. Byl znám svým klidem a rozvahou. Jako představitel obce prožil její těžké doby let 1939 – 45. Odešel z vedoucího místa v obci až v květnu 1945, kdy byly vytvořeny Místní národní výbory, jejichž předsedy se stali většinou členové KSČ. Byl znám i jako dobrý vinař.

Deště a mrazy

Koncem dubna deště konečně přišly. Byly vydatné a pršelo i počátkem května. Byla to záchrana pro holá pole, vše se občerstvilo, zvláště obilí sebou „pohlo“, semena v zemi, pokud nebyla vyfoukána větrem, vzklíčila.

Radost však byla náhle překažena. Za dešťů se počasí ochladilo. V noci z 8. na 9. května to vypadalo ve vinohradech uboze. Zvláště mladé vinohrady utrpěly, mnohé promrzly až ke dřevu. Mrazy pak byly i v několika následujících dnech, vlastně nocích. Poměrně dobře z toho vyšly vinohrady v Kněžích horách. Štěstím bylo, že po nočním vyjasnění se oblaka ve dne zatáhla, pršelo, ba dokonce odpoledne sněžilo. Sníh však nezůstal ležet, jak tomu bylo na jiných místech Moravy, kde napadlo sněhu 30 – 40 cm. Škoda ve vinicích se odhaduje místy až na 70 %. Silně utrpěly i zeleninové sazenice.

Průtrž mračen

Dne 20. května po poledni se strhla nad Bzencem a jeho nejbližším okolím velmi prudká průtrž mračen, jež nadělala velké škody. Cesty byly rozervány, na polích odplavena ornice až na tvrdší podklad, mnoho stromů vyvráceno a polámáno. Níže položené domy byly zaplaveny, zvláště však sklepy, kde plavaly sudy ve vodě. Náměstí bylo zatopeno, poněvadž kanalizace s malým průměrem nestačila pojmout spousty vod. Po lijavci zůstala na silnici 30 cm vysoká vrstva bláta, jež druhého dne odstraňoval zvláštní silniční pluh. Největší škody utrpěla Výzkumná stanice, z jejíchž polí o rozloze 6 ha bylo zatopeno 5 ha. I JZD mělo zatopená pole za zámkem. Škody nadělané se dají těžko odhadnout, ale dalo by se jim zabránit včasnou úpravou podél silnic, vyčištěním kanalizace a zregulováním Syrovínky.

První máj

Proběhl jako všechny jiné od roku 1948. Byl oslavován opět ve Veselí nad Moravou. Pionýři a žáci střední školy, kteří jsou v hudebním a pěveckém kroužku, účinkovali v zámecké zahradě ve Veselí, kam totiž po pochodu městem a po proslovu odešli účastníci 1. máje. Odpoledne se konala v Sokolovně veselá estráda: konferenciéra dělal herec Národního divadla z Brna (vzal za to asi 2 000 Kčs), jenž uváděl čísla kapely osvětové besedy, hudebně-pěveckého školního kroužku a jiné korporace.

9. květen

V předvečer státního svátku konala se slavnost v Sokolovně. O významu tohoto dne, o mírové úloze SSSR a o válečné psychóze kapitalistického západu promluvil osvětový důstojník z Gottwaldova.

Měnová reforma

Od počátku května mluvilo se mezi lidem, že přijde k měnové reformě, že budou zvýšeny ceny, zrušeny lístky a podobné různé dohady, jejichž výslednicí bylo, že obchody se začaly plnit nakupujícími, kteří skoupili kde co, hlavně však textil, obuv, ale i potraviny ve volném trhu. Nastala nákupní horečka. S velkým napětím se čekalo, co bude, poněvadž podobných situací od roku 1950 bylo už několik. I ve Veselí vycházející okresní týdeník Jiskra ještě 29. května napsal článek pod nadpisem „Pozor – peníze padnou!“, že lidé naletěli zase jednou báchorce a že nakupují do zásoby i lékařské teploměry a podobné zbytečnosti. Od 28. května objevily se na obchodech tabulky s nápisy: Inventura. A to už přestalo nakupování, obchody byly zavřeny, v trafice se dostalo jen 20 cigaret. Konečné vyřešení došlo dne 30. května ve tři hodiny odpoledne. Bylo to v sobotu: Rozhlas oznámil rozhodnutí strany KSČ a vlády o měnové reformě, podle níž každý občan mohl si vyměnit 300 Kčs v poměru 1 : 5, takže 1. 5. měl každý občan v nové měně 60 Kčs. Ostatní peníze, které neměl ve spořitelně, mohl si vyměnit v poměru 1 : 50, to je za 1 000 Kčs dostal 20 Kčs. Výměnná střediska byla ve spořitelně a na poště, byla střežena milicionáři a ozbrojenými vojáky a výměna byla od pondělka do čtvrtka včetně. Při výměně vypomáhali i občané, kteří kontrolovali občanské průkazy, kam dáno razítko spořitelny nebo pošty a odebírali lístky pro domácnost. Snad by Vás zajímalo, jaké částky měli lidé doma: Bylo hodně občanů, kteří směnovali 20 – 40 tisíc Kč, někteří i 100 000 Kčs, byly však i vyšší částky. Někteří je měli z prodeje nemovitostí a tu ztráta byla značná, neboť za 100 000 Kčs dostali jen 2 000 Kčs. Denně bylo odevzdáno asi 3 000 000 Kčs. V tom nejsou započteny peníze uložené na knížkách, neboť na vklady jsou stanoveny jiné směrnice. S měnovou reformou byly zrušeny i potravinové lístky a body na obuv a textil. Uvedu zde některé ceny staré a nové.

druh zboží	cena na lístky:	volné:	nyní:
1 kg chleba	8 Kčs	16 Kčs	2,80 Kčs
1 ks rohlík	1,50 Kčs	3 Kčs	0,40 Kčs
1 l mléka	4,20 Kčs	12 Kčs	2 Kčs
1 kg cukru	15 Kčs	140 Kčs	14,50 – 16 Kčs
1 kg hr. mouky	18 Kčs	42 Kčs	6 Kčs
1 kg hl. mouky	12 Kčs	–	5 Kčs
1 bal. cigaret	10 Kčs	–	1,80 Kčs
sádlo	60 Kčs	450 Kčs	45 Kčs
máslo	80 Kčs	360 – 400 Kčs	44 Kčs

Vázaný trh byl tedy zrušen a zboží zlevněno, i když dosud ne v poměru změny měny 1 : 5, neboť v tomto poměru většinou klesly platy a mzdy. V obchodech se však objevilo od 2. 5. nové zboží: v cukrárnách, v textilních obchodech i v obchodech s potravinami. Nákupní horečka se obrátila na potraviny, zvláště na cukr, máslo, takže bylo stanoveno, že každý obdrží jen ½ kg cukru, 1 l mléka; o ostatní druhy potravin není tak velký zájem. Mezi lidmi už není tolik peněz, jak bývalo, neboť mnozí dělníci dostali 20. května předem 50 % mzdy ve staré měně, úředníci a učitelé dostali 4. 6. jenom polovinu služného, a to v poměru 1 : 5, takže dnes jsou hospodyně nuceny počítat s penězi a kupovat jen to, co potřebují a ne „křečkovat“.

Podle sdělení listu „Pravda“ z Gottwaldova, odevzdáno průměrně v Bzenci na jednu osobu 30 000 Kčs. Největší sumu peněz v hotovosti odevzdal bývalý obchodník se smíšeným zbožím Emil Jakob, a to 332 000 Kčs, za něž po výměně v poměru 1 : 50 dostal 6 640 Kčs. Oč lépe jsou na tom ti občané, kteří uložili peníze do spořitelen.

Lesní panna

Pionýři a žáci střední školy sehráli ve dnech 29. – 31. května divadelní hru J. Kajetána Tyla Lesní panna. Bez nadsázky možno říci, že úspěch tohoto představení byl velmi pěkný, žáci se tužili, seč jim síly stačily a tak po prvé vidíme u nás hru pro dospělé sehranou dětmi. Bohužel, že finanční úspěch vyšel na plano, neboť z 15 000 Kčs dne 31. 5. bylo 1. 6. díky reformě jen 300 Kčs, takže bylo nutno sehrát ještě dvakráte. O divadlo projevilo zájem i divadlo v Brně, kam jsou naši školáci pozváni sehrát tuto scénu na den 27. 6. I zde měli pěkný úspěch, vezmeme-li v úvahu, že tak velké prostory jim byly docela cizí.

Stavba kravína

S přeměnou místního JZD z II. typu na typ III., jak jsem o nich mluvil v zápisu na rok 1952, začalo se stavbou kravína pro společné ustájení 100 krav. Pozemky byly vyhlédnuty za zámeckou zahradou a vyměněny majitelům za stejně hodnotné pozemky u Syrovínky. Už v zimě se započalo s přípravnými pracemi: s dovozem cihel, hašením vápna apod. V květnu se dostaly práce do plného tempa a pracováno hlavně s brigádníky. Dne 23. května zúčastnila se brigády celá střední škola, jež přemístila cihly na staveniště. 31. května byla svolána brigáda KSČ a různých institucí – celkem se sešlo na 150 lidí, žen i mužů – a každému byla přidělena určitá práce. Práce šla tedy rychle vpřed, takže zdi byly vyhnány až po střechu, zazděny dveře i okna. Během práce vyhrávala kapela pod taktovkou kapelníka B. Pouly a brigádníci pohoštěni vepřovým gulášem – padlo tedy jedno prasátko.

Povodně

V době od 23. června do 9. července, a to ve dnech 23. 6., 26. 6., 6. 7. a nejvíce 9. července strhly se nad Bzencem průtrže mračen, jejichž důsledky byly pro Bzenec přímo katastrofální. Průtrže byly prudké, krátké, většinou v noci a co po nich zůstalo, pokusím se vylíčit jen v hrubých rysech:

Syrovínka je ve velmi špatném stavu, je zanesena a zvýšení jejího dna mělo za následek, že místní kanalizace nemohla v době povodní vychrlit své spousty kalných vod do Syrovínky, nýbrž voda tato unikala z potrubí rošty a vytvářela přímo gejzíry, zatopila ulici Tyršovu, Nádražní, Bzinskou a Vracovskou, vnikala do sklepů, zatopila dvory, chlévy. Zaplavila zeleninové zahrady, jež nemajíc odtoku, staly se jedním jezerem až k lesu. Náměstí bylo též proměněno v jezero, na silnici zůstaly trčet autobusy a povozy. Nádražní, Tyršovou a Olšovskou ulicí tekly potoky vody nesoucí sebou trámy, stromy, vyrvané dlažební kostky aj. Když voda opadla, zůstala ve jmenovaných ulicích souvislá vrstva nánosu 20 cm a místy až 50 cm vysoká, jež pak ujeta vozidly ztvrdla jako beton. Lidé po prvních průtržích si už předem zajišťovali vchody do domů a okénka do sklepů tím, že před ně kladli desky a obhazovali je blátem. Nejhůře byli na tom obyvatelé dolní části města a měli svá stavení napojena na kanalizaci. Těm vnikla voda do bytů záchody a jinudy, zatopila sklepy a dvory, takže v tyto dny od průtrže do průtrže sháněli jen čerpací pojízdné pumpy na močůvku a žádali hasiče, aby jim motorovou stříkačkou šli vypumpovat vodu. Ve Vracovské ulici např. u Křížů nateklo vždy ze zámecké zahrady ½ metru vody do celého stavení. Byl žalostný pohled do jejich obývacích místností. Na Novém světě, ale i v Bzinské ulici musili vyvádět v dešti dobytek z chlévů a převést jej do jiných domů.

Nejkatastrofálnější průtrž byla v noci ze středy 9. 7. na 10. 7. Blesk uhodil do transformátorů, do komína domu čp. 90 a v kolonii zapálil dva domy. Pohled na Bzenec ráno dne 10. července byl žalostný. Kolem města jedno jezero, zatopeny byly i kolejnice, takže asi 5 hodin nemohl jet Bzencem žádný vlak. Lidé si na ulicích sdělovali, co jim voda natropila, kam zavedli v noci dobytek, jiní se zase sháněli po pumpách. Místní rozhlas vyzýval občany na příkaz MNV, aby se ihned zúčastnili odklízení nánosů na silnici, aby byl opět zaveden nerušený provoz.

Voda podemlela sklep p. Strážnického pod hřbitovem, strhla jeho čelo a tím i 20 metrů zdi židovského hřbitova. Nebudu zde ani vypočítávat, kolik zdí a zídek bylo podemleto a strženo.

Zvláště veliké, dosud v Bzenci nevídané škody nadělala voda v úvozových cestách – zmolách – kde mohla nádherně erodovat všemi způsoby v sypkých panonských píscích. Není pamětníka, který by viděl cesty vedoucí do Horních hor, do Kněžích hor a vůbec do všech vinohradů v tak desolátním stavu. Dnes už možno říci, že nebude je naprosto možno dát do stavu původního, nebo alespoň takového, aby jimi mohly projíždět vozy. Proto už dnes Bzenčané i bez předchozího jednání hledají sami cesty, jež trasují i přes pole, poněvadž se musí dostat na svá pole a jejich řešení je jedinou možností. Tak jsme svědky, jak se před našima očima ruší jedny a jak vznikají vozovky nové. Na mnoha místech v těchto zmolách vznikly kaňony o šířce jen jeden metr, dlouhé patnáct metrů a hluboké až deset metrů. Jinde vznikly zase ohromné kotle, hluboké 6 – 8 metrů, na mnoha místech se svahy sesuly i se stromy, po případě i s vinohradem. Je vidět krásně vrstevnatost nánosů panonského jezera, vrstvy Congerií a Melanopsidů, pravý ráj pro geologa, jenž zde může sledovat boční i zpětnou erozi a jiné geologické úkazy.

Bzenčané se sice pustili ihned do nejnutnějších úprav cest, hlavně před sklepy, do nichž se mnohde nemohli ani dostat, ale na nějakou definitivní práci nestačili. Proto byli do Bzence vysláni na rekognoskaci terénu inženýři, hlavně firmy Meliorizace, hrazení bystřin, z Bojkovic. Asi 14 dní po katastrofě začali vozit pylony pod Starý hrad a budovat hráz, propletenou větvemi vrbovými a akátím, aby tak zpomalili navály vod, kdyby došlo zase k průtrži. Pak se pustili do stavby hráze mezi domem paní Motyčkové a Michalíkové pod Starým hradem. Tak tam za září a říjen vznikla mohutná betonovo – kamenná stavba, jež má mírnit spád vody. Tím však tato cesta je definitivně vyřazena pro povozy.

Podobná hráz je proponována na rok 1954 v téže zmole o několik set metrů výše, pak jedna taková hráz ve zmole vedoucí do Baráků a jedna ve zmole vedoucí k Sokolovně.

Ohromné škody nadělaly průtrže na níže položených polích a zahradách. Na těchto plochách se držela voda dlouho. Za nastalých pak parných dní se voda odpařila a zelenina shnila. Tak přišlo nazmar hodně mrkve, celeru, česneku, majoránky aj., ale byly poplaveny i celé lány obilí a vyplaveno mnoho brambor, takže mnozí přišli o celou úrodu. Poplavené obilí sypalo velmi málo, některé se ani nedalo poséci kosami. Místnímu správci prodejny Svit (Baťa) odnesla voda z chodby i krabice s obuví, jež plavaly po náměstí. Věc tato měla i soudní dohru.

Osmiletá střední škola

Střední škola – bývalá měšťanka – po letošní reorganizaci škol byla přejmenována na osmiletou střední školu. Jejím ředitelem jmenován Oldřich Kučera, jeho zástupcem Felix Šeděnka. Osmiletka má tyto třídy: tři elementární třídy, druhá až osmá třída mají každá jednu pobočku, letos je ještě ponechán jednoroční kurz, je to tedy celkem 18 tříd. Poněvadž o prázdninách byla zřízena osmiletka v Žeravicích, nechodí do bzenecké školy žáci ze Žeravic a Syrovína, jenž byl přiškolen k Žeravicím.

Zlevnění cen

Od prvního září byly zlevněny některé druhy zboží spotřebního: týká se to hlavně obuvi, textilu a železného zboží aj., nebyly však zlevněny poživatiny.

Úroda

Vydatné průtrže spadly velmi rychle, voda z polí na svazích rychle odtekla, ale poněvadž potom nepršelo přes celé léto a podzim, země vyprahla. Po žních se nedalo podvrhovat, půda ztvrdla, a zemědělci jen s velkou námahou dostávali ze země kořenovou zeleninu. Ještě v listopadu nebylo mnoho polí zaseto ozimem, a pokud byla pole oseta, zrní nevzklíčilo. Ještě počátkem prosince rolníci seli, poněvadž mlhy alespoň trochu zvlhčily půdu a obilí dány jakés takés podmínky ke klíčení. Těžké půdy však zůstaly i v prosinci nezorány.

Vachův sbor moravských učitelek

Dne 29. 11. uskutečnil se v Bzenci VSMU. Dopoledne zpívaly učitelky dětem, odpoledne byl koncert pro dospělé.

Osvětová činnost

Při této příležitosti chci podrobit kritice kulturní činnost v Bzenci. Osvětová beseda, jejímž ředitelem je Oldřich Fiamoli, řídí veškeré kulturní podniky, zábavy, zapůjčuje sály, na ni se musí obrátit všichni, chtějí-li podnikat něco, co spadá alespoň částečně do kultury. Po té stránce by kulturní činnost byla zajištěna. Ale kde je ta bývalá řevnivost bzeneckých divadelních kroužků, sokolského pěveckého sboru? Co dělají bzenečtí divadelní ochotníci? Spokojují se s tím, že každý měsíc hraje v Bzenci Slovácké divadlo z Uherského Hradiště, nebo že je provedena nějaká estráda umělci z Brna, Prahy nebo z Gottwaldova. Samostatné kulturní podniky dělá jen střední škola. Oživuje opět Slovácký krůžek, avšak loni vytvořená kapela osvětové besedy zanikla, poněvadž se nedohodli na dirigentovi, a dává se znovu táž kapela pod firmu OPK (Okresní průmyslový kombinát), jehož dirigentem bude p. Josef Strážnický, stolař. Bude třeba zase opatrného jednání a nezvat kapelu jen na kulturní podniky, ale hlavně na plesy a taneční zábavy. Kino hraje denně, v neděli dvakrát až třikrát.

Koupaliště

Za poslední povodně 9. 7. prolomila se betonová stěna, jež dělila koupaliště od rybníka. Tím se stalo koupaliště nepouživatelným a Bzenec tím ztratil jediné své rekreační zařízení. Dosud se neví, kdy se začne s úpravou koupaliště.

Dláždění

Během podzimu se pokračovalo v dláždění náměstí, aby se vyčerpala finanční kvóta, určená k tomuto účelu. Práce šla etapově a pracovalo se až do konce roku, pokud to zima dovolovala. A tak se s dlážděním došlo až po východní okraj bývalého hotelu Skála.

Odvoz nánosů, úprava parku

Velké hromady naplavené hlíny ležely až do podzimu a lemovaly po obou stranách silnici i boční městské komunikace. Na výzvu MNV se však přece sešly brigády, aby naložily hlínu na vlečky. Hlínu odváželi si občané na zahrady a níže položená pole, nebo se hlína vyvážela do úvozů. Tak pomalu, ale jistě, zmizely poslední stopy letošní katastrofy.

Zbývá však pročištění kanalizace, to se však musí dít po částech. Tím se ovšem poškodí jednak kanalizační roury, jednak dláždění nad nimi. Bude to stát velmi mnoho námahy a ještě více peněz, ale to zůstává úkolem na rok 1954.

Poněvadž park, zřízený na náměstí, byl v létě zaplaven a pak až do podzimu vystaven abnormálnímu suchu, zpustl. Proto se rozhodl MNV předat rekonstrukci parku místnímu zahradníkovi Aloisi Huškovi, jenž se pustil hned do úpravy. Znovu vytrasoval cesty, dal navozit hlínu, přesadil některé stromy a keře. Snad uvidíme na jaře park v novém hávu.

Dále se rozhodl, že dá upravit i park před školou. Sestavená komise provedla prověrku všech stromů a keřů, jež se musí vykácet, aby se tak park prosvětlil a aby mohly být vysázeny okrasné stromy. Jedná se i o úpravě parku u katolického kostela, čemuž mnozí občané brání, neboť vidí v této akci možnost jistých občanů, „jak získat lacino kvalitní dřevo“, a podnikají proti tomu i podpisovou akci zaslanou Památkovému úřadu.

Úprava pomníku padlým v první světové válce

Pomník padlým v I. světové válce, který je postaven v Olšovské ulici, dostal se při stavbě okresní silnice asi ½ metru pod úroveň silnice. Park kolem tohoto pomníku byl vždy při povodních zatopen, zvláště letos. Proto MNV a Spolek protifašistických bojovníků (bývalý SBS) rozhodnul, že park bude zvýšen nad úroveň silnice. V důsledku toho musí být pozvednut i celý pomník. SPFB věnoval na tuto akci část nákladů. Úpravu pomníku provedl zdejší kameník Šišák, úpravu parku Alois Hušek a kamennou obrubu kolem parku slíbila firma Meliorace, jež na to věnuje i několik tun kamene.

Hody, milé hody.

Dne 21. října byl Bzenec svědkem nebývalé lidové slavnosti. Bzenecký „Slovácký krůžek“ při národním podniku Obnova v Kolonii nastudoval slovácké hody – písně, říkání, zvyky – prostě vše, co se o slováckých hodech dělá. Místní kapela nacvičila si i písně, aby mohla děvčata a chlapce doprovázet. Děvčata i chlapci ve slováckých krojích vyšli s kapelou od Sokolovny a zamířili k domu mladšího stárka – Mrazík z mlýna – pak šli pro stárka – M. Goliáš, potom pro stárky – Daněčkovou a Smočkovou. Všude před domy se zpívaly obvyklé hodové písně, kolem stojící lidé byli častováni koláči a vínem. Hody vyvrcholily pak na náměstí před radnicí, kam byl přinesen i káčer, o kterého se pak skoro strhla rvačka. Večer byla taneční zábava.

Účast místního obyvatelstva byla veliká. Bylo by si jen přát, aby se hody opakovaly pravidelně každý rok, aby do žil bzeneckých občanů a hlavně chlapců a děvčat se vlilo trochu té slovácké kuráže a zpěvnosti, aby hody byly oslaveny i v domech a v celé obci, jak je tomu v Těmicích, Domaníně atd., aby se už jednou uchytily v Bzenci slovácké písně a i kroje.