Kronika města Bzence – rok 1943

Vrt na vodu

Uskutečňuje se za velmi těžkých podmínek 4. ledna 1943 na obecní parcele č. 6803/1 po získání povolení prací úřadem práce na dobu 15 dní. Firma provádějící práce dodává do Bzence jen to nejnutnější, z obsluhy vedoucího vrtmistra, potřebná nářadí a sestavuje kyvadlové čerpadlo na parní pohon, poněvadž v místech vrtu není elektrické vedení. Proto obec zapůjčuje parní stroj – lokomobilu za dvora „Háj”, dává jej napřed řádně opravit v cukrovaru, a pak jej přepravuje na místo vrtu. Strojníky jsou jeden zaměstnanec z cukrovaru a hostinský p. Karel Sýkora. Doprava stroje po písku dála se po deskách ručně.

Práci na vrtech prováděl vrtmistr Řondík a měl k ruce 4 obecní zaměstnance, místní firmy dodávaly dělníky na výpomoc v rámci vzpomenuté již akce. Byly však potíže s opatřením uhlí, oleje a jiných potřeb.

Čerpání mělo časté poruchy, takže nebylo možno přesně určiti kapacitu navrtaného zdroje. Když se nevrtalo, byla na místě hlídka.

Firmou Duma provedeny vcelku tři vrty:

1. Na spodní části obecní plochy po pravé straně sjezdu do luk (od cikánového) v blízkosti stráně provedena sonda č. 1, označená jako pokusná. Po různých technických potížích v důsledku neznalosti složení půdy a nedostatečného vybavení se dostává vrt do hloubky 40 metrů a je vypažen rourami. Čerpací pokusy prováděny zvlášť k tomu sestaveným kozlíkovým kyvadlovým čerpadlem, zapojeným na parní lokomobilu. Při tomto způsobu čerpání zjištěna kapacita vrtu 4 až 5 vteřinových litrů vody při hladině udržované vody v sondě 16,2 metrů od úrovně terénu – za 11 vteřin stoupne sloupec vody do své původní výšky, tj. do 12,6 metru od úrovně terénu.

2. Vrt číslo 3 – pozorovací – u silnice strážnické proveden do hloubky 27,2 metrů. Při čerpání na vrtu č. 1 jest stav hladiny vody této sondy pod povrchem stále 16 m.

3. Vrt č. 2, označen jako definitivní, je na levé straně sjezdu do luk na okraji obecního lesa (od sjezdu asi 60 m), v sousedství pískové plochy firmy Calcium a byl proveden do hloubky 26 metrů a jako definitivní opatřen ocelovými rourami, z části perforovanými. Při stejném způsobu čerpání vydatnost litrů/minutu 170 – 200.

Po provedení čerpacích zkoušek, při nichž hladina vody se držela na stejné výši, pažení rourové z této sondy vytaženo. K zarourování vrtu č. 1 a č. 2 použito: 14 metrů eternitových rour o průměru 20 mm, 15,41 metrů ocelových rour o průměru 241 x 228 mm, 5,70 metru ocelových rour o průměru 220 x 204 mm a 5,67 metrů ocelových rour o průměru 164 x 155 mm.

Pracovních dnů bylo celkem 134. Firma Duma předložila za tyto práce účet na 100 982,90 K, obec zaplatila dělníkům na mzdách 38 471,30 K. Uhlí, olej a jiné potřeby stály 7 668,80 K. Sleva Ing. Dumou na účet poskytnutá 5 879,90 K.

Veškeré práce zlikvidovány dne 5. června 1943. Třeba ještě podotknout, že pro další kontrolu vybudovala obec svým nákladem pod patou svahu v lukách studnu, sloužící k pozorování stavu vody při čerpání.

Pracovalo se za velmi těžkých podmínek – válečná doba – a „na černo”, neboť povolená práce měla se skončit po 15 dnech, ale prodloužila se o 900 %.

Přes všechny tyto potíže došlo se k závěru, že Bzenec má na vlastním pozemku, a to vodu podle provedených zkoušek dobrou a nezávadnou, svým složením vhodnou i pro zdejší průmysl konzervárenský. Nemusí se proto obec ohlížet po jiných zdrojích vody, jako je například lidéřovický vodovod, od něhož by vedla cesta do Bzence pod Baťův kanál, odlehčovací rameno, Moravu, Syrovínku, snad později i pod kanál odersko–dunajský.

Pokusy právě popsanými obec bude mít vodovod na svých plochách, výtlačnou trasu v délce asi 4 km povede převážně svými plochami a zvýšenou potřebu vody si může vyřešit vybudováním dalších jímacích studní. A Bzenec vodovod nutně potřebuje. S tímto zdravotním zařízením se jistě povznese a i průmyslově vzpruží. Obec bude v započatých pracech pokračovat a dá vypracovat projekt městského vodovodu.

Robert Tvarůžek

Dne 2. dubna zúčastňuje se starosta města s městským tajemníkem pohřbu bzeneckého rodáka a příslušníka, mistra šermu p. Roberta Tvarůžka, známého sportovce a básníka, opěvovatele svého rodiště. Byl zpopelněn v brněnském krematoriu za přítomnosti velkého množství svých brněnských přátel.

Zemědělsko – lesnická organizace

Zdejší rolník p. Jan Goliáš z čísla 856 v Olšovské ulici stává se předsedou nové zemědělské organizace – místního zemědělsko–lesnického spolku.

Zvýšení dávek

Obec žádá, aby jí bylo přiznáno 5% zvýšení dávky z příjmů místních kin a pro sociální účely zavádí přirážku v částce 10 hal ze vstupného do 3 K a 20 hal přirážku ze vstupného nad 5 K. Tím hodlá obec získati zvýšení příjmů pro potřeby sociální.

Potřeba na rok 1944

Pro příští rok jeví se potřeba částkou 1 551 900 K a úhrada 602 300 K z vlastního majetku obecního – na přirážkách se počítá s přínosem 818 837, takže neuhrazený schodek je 130 763 K.

Přirážky jsou: 170 % k dani činžovní, 75 % k dani pozemkové, k ostatním daním se přirážka zvedá na 400 %.

Zemským úřadem rozpočet schválen, země přebírá k úhradě toliko částku 75 000 K, takže zbytek jest rozvrhnut na úspory v celém obecním hospodářství.

Školní rozpočet má potřebu 144 302 K po úhradě 26 869 K, zůstává nekrytých 117 433 K, které přecházejí k úhradě do hlavního rozpočtu.

Stavby v PO (protiletecká ochrana)

Do tohoto rámce spadají již vzpomenuté dvě vodní nádrže. Se změnou situace na válečném poli – na východní frontě – vynořují se nové požadavky na obec v PO. Ta se požaduje vyřešení záchranné stanice a velitelství PO. Z úvah vycházejí dva náměty: záchranou stanici umístit ve sklepě Sokolovny přímo pod kinosálem, velitelství ve sklepě pod radnicí. Sklep pod radnicí byl vyčištěn, opatřen dvěma vzdušníky, zavedeno do něj elektrické vedení a vybaven tím nejnutnějším. Toto zařízení schváleno německými dozorčími orgány.

Nato zadáno vyřešení a stavba záchranné stanice, což by si vyžádalo velkého nákladu; řešení se však vleklo delší dobu, až do toho přišel zákaz jakýchkoliv staveb a tím padlo uskutečnění i dvou vodních nádrží. Tyto nahraženy starými studnami jako reservoiry vody, a to studnou v Olšovské ulici a studnou v Bzinské ulici za zahradou Katolického domu, čímž potřeby hasičstva na čas uspokojeny a formálně vyřízeny. Obec ovšem obdržela příkaz, že vše požadované musí uskutečnit z vlastních prostředků a kromě toho postavit i stanici i pro ochranu dobytka ve vztahu k PO.

Městská knihovna

Četnictvo nařídilo obci, že musí pro potřeby místní četnické stanice opatřit další místnost. Poněvadž nebylo jiného východiska, bylo navázáno jednání s knihovní radou, nebylo-li by jí možné na přechodnou dobu se přemístit, a doporučen jí „modrý sál” v Katolickém domě, a když tento návrh nebyl přijat, učiněna dohoda s majitelem domu č. 807 paní Strážnickou a knihovna se stěhovala do č. 807. Bylo to umístění nouzové, s nedostatečným vytápěním a vše velmi stěsnáno. Knihovní rada si stěžovala na postup obce. Její stížnost však byla řešena německými orgány v Praze, jež pohrozily okresnímu úřadu v Uherském Hradišti, který vzal bzeneckou knihovnu v ochranu proti postupu bzenecké obce, kterýžto postup se prý příčí zájmům vzdělání českého pracujícího lidu. Po ohražení se zástupci obce a vysvětlení celého případu došlo pak k výtce zástupci knihovny a případ stížnosti tím vyřízen.

Zrušení sklepu v Barácích

V Barácích byla uznána za vhodnou pro postavení vodní nádrže jediná větší plocha před Neumannovým. Proto odkoupila obec právo užívání zbořeniště sklepu, který je na volném prostranství a to od manželů Slavíkových a Pospěchových. Každá strana obdržela 500 K, mohla se rozdělit o rozebraný tvrdý materiál, ale musili sklep rozebrat. Tím se zbavila obec opět jednoho zatížení veřejné plochy.

Dávka ze psů

V roce 1940 stanovená dávka ze psa se pozměňuje tak, že z prvního psa je dávka 20 K, z dalšího 40 K, pak 80 K. K tomu bylo nutno přikročit na základě směrnic a dávkových pravidel.

Vinařské družstvo

Aby mělo zajištěno užívání obecních ploch v trati Maršálky na delší řadu let a tím i možnost využívání do vinic vložených investic, zažádalo Vinařské družstvo o prodloužení doby nájemní pozemků v Maršálcích. Žádosti vyhověno a pronájem prodloužen do roku 1972.

Dodávka hroznů

Velmi těžká situace jak pro předepisující obec, tak i značná oběť ze strany místních vinařů.

Dne 13. září 1943 dochází od českomoravského svazu zahradnicko-vinařského z Prahy předpis dodávkového kontingentu vinných hroznů ve výši 114 000 kg. Toto je předpis nesplnitelný, poněvadž se v Bzenci předpokládá rozloha vinic ve výměře 114 ha. Avšak již v roce 1942 byly vinice vykázány plochou 83,63 ha, komisí pak redukovány na nosné-plodné vinice ve výměře 49,63 ha. Redukce obhajována tím, že 12 ha jest mladých vinic, dosud nerodících a 34 ha vinic přestárlých, poškozených mrazy atd. Vinaři sami přiznali 34 ha 36 a, avšak komise, složená ze zástupců obce a místních zemědělců-vinařů, upravila po několikadenní práci rodné plochy na 40 ha 45 a. Podle upraveného předpisu má Bzenec 49 630 kg hroznů. Komisí vykázané plochy se člení: na 18,50 ha hroznů modrých (černých) odrůd a 21,95 ha bílých. Předpoklad dodávkové povinnosti stanoven na 1 800 kg modrých odrůd z ha a 500 kg u bílých odrůd z ha. Když bylo trváno na splnění dodávky podle upraveného předpisu, byl předpis vyčíslen 20 kg černých odrůd a 6 kg bílých odrůd z aru.

Situace někdy byla velmi rušná, docházelo k ostrým slovním potyčkám mezi členy komise a vinaři, komise nucena často osobně navštívit vinohrady. Vinohrady, toť největší chlouba Bzenčana, a proto se ho dodávková povinnost tak těžko dotýká. A není divu, vždyť vinohrad vyžaduje po celý rok těžkou a odbornou práci.

K tomu nutno ještě připojit, že během let 1940-43 místní rolníci udávali úmyslně větší plochy vinic, poněvadž z vinohradů se až dosud neodváděly kontingenty, jiní vinaři i rozšiřovali své vinice, poněvadž mohli na víně vydělat pěkné peníze. A nyní by se jim tato politika zle vymstila, kdyby nakonec přece jen nedošlo k jakési dohodě.

Kulturní počiny

Dne 13. 9. uskutečněno prvé vystoupení Pěveckého sboru moravských učitelů v sále Viktoria a to s velkým úspěchem. V květnu oznámil p. Alexej Novosád (pseudonym Jiří Milan Lípa), jako básník a spisovatel, že byl jmenován kandidátem IV. třídy Akademie věd a umění v Praze.

Stavební pásma

Ve všech částech města, a to na obvodu, byly zaraženy žluté hranaté koly, které určují, až kam se může město stavebně rozšiřovat, a vydány k tomu příslušné výměry.

S tím obec nesouhlasila a protestovala. Všechny námitky byly však zemským úřadem zamítnuty a zůstalo při nařízeném omezení.

Osud bzeneckých židů

Již delší dobu měli židé zprávu, že budou z Bzence vyvezeni, ovšem kam, to se jim neřeklo. Poněvadž bylo to v zimním období, připravili se k odstěhování dobře a vzali s sebou přípustné množství zavazadel, dobře si vše rozdělivše na ošacení a stravování. Opatřovali si všechno, co jen mohli. Mnoho cenných věcí – prádlo, koberce, klavíry, nádobí i zlato a stříbro, ponechali prý u známých jim lidí, aby měli z čeho žít, jak doufali, až se po válce opět vrátí do Bzence. Téměř každý z odcházejících měl válenky.

Nebyl brán žádný ohled na stáří nebo nemoc. Staří byli na nádraží vedeni, případně jako nemocní dováženi. Bez výjimky museli odejít všichni, zůstali toliko ti, kteří žijí ve smíšených manželstvích. Odjezd se uskutečňuje dne 26. ledna 1943.

Podle později došlých zpráv byli z Bzence odvezeni do Uherského Brodu, kde byl pro ně sběrný tábor a kde jim bylo sebráno všechno, s čím z Bzence odešli. I to, co měli dobrého na sobě, museli odevzdat. Měli to Němci dobře promyšleno; nechali je dobře se vybavit, aby pak jim vzali, co sami potřebovali. Další cesta vedla z Uherského Brodu do Terezína, kde došlo k třídění židů. Většina jich odeslána do Osvětimi, kde všichni až na MUDr. Alfréda Blumku, zubního lékaře, zahynuli. Později zasílali jim místní zbylí židé (Plachetská, Frankl, Brief, Deutsch) přípustné balíčky na místa, kde se jejich bzenečtí souvěrci zdržovali. Jména zahynulých židů jsou vytesána na pomníku obětí II. světové války, který stojí na křesťanském hřbitově.

Sbírka sociální pomoci

Sbírka pro sociální pomoc, uskutečněná mezi místními zemědělci, vynesla částku 7 124 K.

Úrazy

Na dole Elektra utrpěl v červenci smrtelný úraz zaměstnanec Vojanec a pohřben byl na zdejším hřbitově.

Ministr Hrubý v Bzenci

Dne 25. července 1943 přijel do Bzence a navštívil podnik firmy Kvalita ministr zemědělství Hrubý.

Činžovní dům č. 325

Z prostředků protektorátních splacen ministerstvem vnitra celý dluh 460 000 K, váznoucí ještě z titulu výpůjčky u spořitelny města Bzence k tíži státu. Příkladu toho následovala i obec a splatila též na ni připadající povinnost ve výši 100 099,80 K.

Dobytčí pojišťovna

V polovici roku nastala jednání, vedená za tím účelem, aby byla zrušena místní obecní dobytčí pojišťovna, jako se to děje i v jiných obcích.

Vedoucí činitelé se postavili kategoricky proti tomuto úmyslu a přesvědčili zjišťující orgány, že bzenecký svépomocný ústav je veden vzorně, že plní své povinnosti vůči každému svému členu a při tom má ještě jistý kapitál jako rezervu pro případ kritické situace a nečekaných ztrát, jež by nastaly nezaviněnými pády dobytka. Bylo jednáno, aby se dobytčí pojišťovna zapojila do zemské dobytčí pojišťovny. Od té doby nebylo však již v této záležitosti navázáno žádné jednání a svépomocný ústav zůstal v místě ve svém starém složení.

Počasí a stav úrody

Leden se sněhem, při větším sněžení bylo třeba projet silnici sněhovým pluhem. Z 25. na 26. ledna mráz dostoupil -26 °C.

Po zimě nastalo sucho, teprve koncem března slabší deště křísily zaseté obilí. Pak následuje zase sucho, deště nastaly teprve koncem května, na to opět sucho a vydatnější deště až počátkem července. V druhé polovici července a na začátku srpna velká vedra, ve stínu naměřeno až 34 °C. Krásně se provedly žně i část výmlatu za sucha. Brambory i řepa však trpí suchem. Vedra se opakují v srpnu, který je opět bez vydatnějšího deště, na zemi naměřeno až 52 °C, ve stínu opět 34 °C. Po prudkých vedrech přicházejí obyčejně bouře. Tak se i letos dostavil prudký lijavec s vichrem; způsobeny značnější škody na ovocných stromech a na náměstí velké záplavy, jež pro město znamenají velké náklady spojené s jejich odstraňováním. Sklizeň sena byla malá. Z ovoce bylo málo rybízu a třešní, více již višní a velmi pěkná úroda meruněk. Podzim byl uspokojivý, zima normální.