Kronika města Bzence – rok 1941

Návštěvy v Bzenci

V tomto roce navštívili Bzenec: ministr spravedlnosti Dr. Jaroslav Krejčí a ministr zemědělství hrabě z Bubna a Litic.

Sídlo župy turistů

Bzenec stává se sídlem župy klubu českých turistů, jež až dosud byla v Uherském Hradišti.

Sbírky a podpory

Sbírka v rámci Národní pomoci vynesla 881,40 K. Jako podpora v době vánoc pro místní chudé se uvolňuje z prostředků obce částka 4 000 K.

Výstava drobného hospodářského zvířectva

Velmi čile si v této době vedl Spolek chovatelů drobného hospodářského zvířectva v Bzenci. Tento spolek uskutečnil v Bzenci první výstavu toho druhu, jež byla velmi pěkně obeslána a navštívena a svým uspořádáním se stala vzorem mnohým pozdějším obdobným počinům. Výstava se konala na Lidovém domě ve dnech 27. a 28. září. Králičí hody a jiné vhodné atrakce byly za dnešní těžké doby velmi vhodným doplňkem tohoto podniku.

Duchovní hudba

Kyjovský chrámový sbor vystoupil v Bzenci o říjnové neděli a předvedl Dvořákovu mši D dur. Zdá se, že i bzenecké varhany by dovedly doprovázet sbory takových hodnot častěji a bylo by si přáti, aby i Bzenčané pokusili se sestavit podobný sbor, vždyť dobrých zpěváků je zde dosti; jen pochopení, dobrá vůle a snaha po něčem lepším u nás schází.

Podniky v městě

V měsíci lednu jest na dole Elektra zaměstnáno 156 dělníků a 17 úředníků. Firma Kvalita zahájila s obcí jednání za účelem získání vhodných ploch, poněvadž chce rozšířit podnik.

Umrtí Ing. Jana Pírka

Ing. Jan Pírko působil v Bzenci několik let jako ředitel cukrovaru. Při obecních volbách v roce 1928 kandidoval za stranu lidovou a byl za ni také zvolen a stal se 1. námětskem starosty Fr. Kučery. Svou činnost zaměřil plně ve prospěch města. Stál v čele všech kulturních podniků, pomáhal ze všech svých sil k rozvoji Bzence. Později byl přeložen do Židlochovic a odtud jako ředitel cukrovaru u Kralup v Čechách, odkud měl možnost často zajíždět do Prahy. A tam také byl v kritický den 17. listopadu 1939 zatčen s mnoha studenty, když se postavil na jejich ochranu. Zdravá, vysoká a silná postava bývalého bzeneckého náměstka byla po delším věznění, kde byla infikována TBC vrácena jako troska. Nepřežil dlouho toto věznění a umírá 11. ledna. Byl převezen do rodného Žamberka a tam pohřben za velké účasti svých přátel. Za město Bzenec se s ním rozloučili jeho bývalí spolupracovníci starosta František Kučera a člen rady p. Martin Antl.

Okresní soud

Dne 10. ledna rozesílá obec podání, jež odůvodňuje požadavek města Bzence za zřízení okresního soudu, nejen ministerstvu spravedlnosti, ale i všem interesovaným úřadům.

Neštěstí

Začalo to smrtelným úrazem v řadách zaměstnanců na dole Elektra. Koncem dubna byl přejet vlakem v Moravském Písku 21letý učitel Jaroslav Dvořák. 12. 8. přejeto autem dítě obchodníka Látala ve Vracovské ulici. 18. 12. přejet autem u hostince Fr. Belanta občan z Kostelan – zemřel následkem smrtelného úrazu. 20. prosince postihlo rodinu Látalovu další neštěstí. Obchodník Látal náhle umírá v mladém věku. Příčina smrti – otrava z nepatrného vřídku.

Rozpočet města na rok 1942

Končí schodkem 399 375 K – o jehož úhradu byl požádán zemský úřad. Potřeba mimořádného rozpočtu vyčíslena částkou 816 000 K.

Pracovní povinnosti

V mimořádné době, za kterou pokládáme tuto druhou světovou válku, nutno počítat s různými potřebami rychlých úkonů a to ve zvýšené míře. Tak sešlo se městské zastupitelstvo v pilné schůzi dne 29. ledna, aby zavedlo pracovní povinnost, když městu hrozila sněhová kalamita se všemi komunikačními potížemi. Zavedeny byly i požární hlídky v době žňové.

Skupina občanů, organizovaná ve Vlajce a sympatizující s Němci (skupina velmi malá, zato však velmi agilní, drzá) nevraží na místní židy a zasílá zastupitelstvu ostrý požadavek, aby obec bezplatně zaměstnala místní židy, a to odklízením sněhu a zametáním města. Kdyby se tak nestalo, vyvodí Vlajkaři z liknavosti důsledky u německých úřadů. Proto musela obec přikročit k zaměstnání židů a to bez platního, aby učinila za dost „ulici”.

Finanční pomoc obci

Mimořádné poměry, vyvolané válkou, zmenšované obecní příjmy z vlastních zdrojů přiměly obec, aby podobně jako jiné obce požádala Zemský úřad o převzetí obecních dluhů pomocným fondem. Za tím účelem bylo provedeno nadřízeným úřadem příslušné šetření a žádosti obci bylo v rámci zákonného ustanovení vyhověno. Není toho mnoho, poněvadž obec v kritickou dobu, na niž se převzetí anuitních služeb vztahuje, mnoho neinvestovala, ale získáváme charakter obce, jíž je zemí pomáháno. Až dosud totiž převládala verze, že „bohatý” Bzenec nepotřebuje žádnou pomoc. Tímto, ne snad špatně míněným pochlebováním obec do značné míry finančně ztrácela a byla poškozována.

Lesmistr Schornböck

Dne 1. května zemřel po operaci dlouhou řadu let v Bzenci působící lesmistr Karel Schornböck, který se svého času oženil s židovkou Graulovou. Slavný pohřeb za účasti lesáků a hrabat Mágnisů ze Strážnice se konal v Bzenci dne 4. května.

Sběr barevných kovů

Sběru barevných kovů, přikázanému na červen, byl dán honosný podklad, že se totiž koná za účelem udržení zaměstnanosti dělnictva.

21. 6. získáno při této akci v městě asi 460 kg, druhý sběr, provedený o něco později, vykazuje 247 kg.

Obecní funkcionáři

Situace v úřadování se přiostřuje, jednotlivci nechtějí nařizovat, stávají se ke všemu apatičtí – krátce sabotují. To jsou asi důvody, jež vedly okresní úřad k vydání výnosu, kterým se nařizuje, že obecní funkcionáři musí zůstat na svých dosavadních místech a plniti jim svěřené funkce. Tento výnos byl doslovně přečten ve schůzi obecního městského zastupitelstva dne 4. prosince 1941.

Obecní dům čp. 325

Po první světové válce byla uzákoněna podpora stavebního ruchu. Bzenecká obec postavila na náměstí činžovní dům na místě sešlého přízemního stavení a využila výhod uvedené podpůrné státní akce. Před koncem tohoto roku vydalo ministerstvo sociální péče a zdravotní správy výnos, vydaný na základě zákona č. 260/1937, jímž se domáhá po obci náhrady, jež vyčíslena částkou 102 880 K s rozvrhem na roční náhradu ve výši 6 174 K.

Při tom současně povoleno zvýšení nájemného. Proto roční nájemné 17 520 K zvýšeno na 23 684 K, k čemuž dal souhlas i okresní úřad jako úřad cenový.

Kulturní činnost

Toto se soustřeďuje na několik divadelních představení, sehraných místními ochotnickými spolky. Jsou dávány převážně lehké a líbivé kusy.

V katolickém domě hrána 4krát „Hospůdka u přívozu”, církev československá sehrála od Sokola – Tůmy „Soucit”. Pěvecký a hudební spolek uspořádal dne 10. 5. v katolickém domě Dvořákův večer. 2. 6. se konal okrskový orelský závod se startem u Katolického domu. 31. 6. sehrál Tyl a Orel „Písničku srdcí”. Velmi zdařilý byl žákovský den dne 15. 6. Nelze popřít, že děti mají svou přitažlivost – o návštěvu a úspěch mají vždy a předem postaráno. V měsíci srpnu hostuje v Bzenci v divadelní hře „Děvče ze zapadlé uličky” filmová herečka Ferbasová.

Příspěvky pro obec

Obec získává od zemského úřadu příspěvek 10 000 K na částečné krytí výloh s pořízením regulačního plánu města. Od okresu získává příspěvek 14 000 K na úpravu veřejných ploch u kříže před Kolářovým a v ulici Olšovské, dále pak ještě 10 000 K, 4 000 K a 3 500 K na podobné účely.

Zrušení infekční městské nemocnice

Poněvadž vyskytnuvší se případy infekčních chorob jsou ihned auty převáženy do nemocnice v Uherském Hradišti, stává se zbytečnou městská infekční nemocnice v Olšovci. Proto rozhodnuto obcí zrušit tuto nemocnici za souhlasu okresu a objekt upravit na rodinné byty, poněvadž v městě je velká bytová tíseň. Došlo však k delšímu vzrušujícímu jednání s dosavadním opatrovníkem p. Ant. Masopustem, který nechtěl se z naturálního bytu vystěhovat, takže muselo mu být z usnesení městského zastupitelstva pohroženo žalobou. Potom však byt dobrovolně vyklidil a nemocnice byla upravena na dva pěkné byty.

Živnostenská oprávnění

O živnost hlídání kol, případně jejich úschovu, požádal Josef Varadínek, jehož žádosti bylo vyhověno.

František Jurčík se rozhodl vzdáti se koncese plakátovací v Bzenci. Obec navázala s ním jednání a dohodla převzetí celého podniku. Hlavně se jednalo o převzetí návěstních tabulí. Převzetí koncese dohodnuto za 2 000 K. Oprávnění obci nechtěli však vydati. Náměstkem živnosti navržen p. Karel Ventrča a do zamítnutí podáno odvolání, jemuž na základě řádného rozkladu bylo vyhověno a obec stává se provozovatelem tohoto živnostenského oprávnění.

O stavitelskou koncesi zažádal zdejší občan p. Miroslav Kováč, absolvent vyšší průmyslové školy, stavební odbor. Zastupitelstvo žádost doporučilo, koncese byla žadateli udělena, takže jsou teď v Bzenci 3 stavitelské koncese.

Dávka z nápojů

Podle vládního nařízení č. 36/41Sb se zavádí v obci vybírání dávky z nápojů částkou 10 % maloobchodní ceny, a to od měsíce června.

Lesní hospodářský plán

Poněvadž desetiletí platnosti lesního hospodářského plánu již vypršelo, muselo dojít k jeho novému zpracování. O tuto práci se zajímali pp. nadlesní m. sl. Ivan Kallus z Uherského Hradiště a lesní inženýr Čeněk Ranek z Hranic. Práce byla předána p. I. Kallusovi. Obec vlastní toho času 259 ha 04 a 80 m².

Mateřská školka

Poněvadž bylo obci pohrozeno, že školka bude zrušena, nedojde-li k jejímu řádnému vybavení, musela obec přikročit k tomuto problému. K tomuto účelu věnovala náklad 7 500 K.

Osobní záležitosti a legionáři

Městský účetní Jos. Ženata se jím stal definitivně k 1. 10. 1940 a po započtení vojenské přes. služby dosáhl k 1. 10. 1941 II. služební třídy 7. platového stupně.

Dochází i na zaměstnance. Německá knuta pracuje pomalu, ale utahuje.

Je vydáno nařízení říšského protektora ze dne 30. 12. 1940, na jehož základě musí veřejnou službu opustit všichni legionáři. Dochází tudíž 1. 7. 1941 k propuštění ruského legionáře Františka Študenta, jemuž se vyčísluje s 30 služebními započítatelnými roky 80% penzijního základu. Poněvadž mělo současně dojít k penzionování přestárlých, byla obec nucena žádat o udělení výjimky a požádat o ponechání p. Josefa Kuchaře ve službě na další tři roky, aby policejní oddělení nebylo bez starších zapracovaných sil, protože bylo nuceno propustit i druhého legionáře p. Jana Čagánka. Poněvadž tento byl zaměstnancem smluvním, musel být propuštěn bez jakéhokoliv zajištění ke dni 31. 8. V témž roku byla provedena úprava platová u městského hajného Cyrila Salčáka.

Porážky

Přišel příkaz, že všechny porážky domácího zvířectva se musí konat na městských jatkách. Toto nařízení týká se i porážení vepřů samozásobitelů, tj. i zemědělců a všech, kdo si chová vepře pro vlastní potřebu. Toto nařízení rozrušilo beztak neklidnou hladinu. Odpor k tomuto nařízení se odrazil i v usnesení městského zastupitelstva, které se proti tomuto příkazu postavilo. Žádost o zrušení tohoto nařízení byla zamítnuta a nařízeno, že se všichni chovatelé musí daným příkazům podrobit. Proto vozí chovatelé dobytek (jedná se hlavně o vepře) na městské, kde se nejprve odváží vepři a podle váhy se stanoví množství sádla, jež musí být za nízko stanovené ceny odevzdáno. Že při vážení a jiných formalitách nebylo přimhuřováno jen jedno oko, nýbrž obě, netřeba podotýkat. Zemědělec si vždy pomůže a jak se do lesa zavolá, tak se z něho ozve.

Usměrněním dodávky dobytka vznikla na městských jatkách podrozdělovna, která řídila zásobování obyvatelstva Bzenec, Těmic, Domanína, Mor. Písku a Polešovic masem.

Obecní stavby

Když stavitel Kováč byl přijat obcí jako orgán provádějící dozor nad stavbou 2 činžovních domů pro příslušníky vládního vojska, naskytla se obci možnost, zaměstnat jmenovaného vypracováním nových stavebních plánů pro obecní činžovní dům pod kostelem, kde bylo rozhodnuto stavět, když hasičská zbrojnice se začala stavět u obecního domu v Tyršově ulici. S výkopem základů započato 28. 4., aby se prokázalo, že se stavbou se započalo dříve, než došlo k stavebnímu omezení. Celé okolí bylo zastavěno materiálem, hlavně cihlami, jež zakupovány, kde se dalo; nejvíce bylo bílých – vápnopískových z cihelny p. Orlického. Přesto se však s tím došlo pozdě a pokračování v pracech bylo nutno zastavit. A tak zůstal materiál nevyužit. Později byl půjčen zájemcům z řad místního obyvatelstva.

Zatím se pokračovalo na stavbách obou domů v Olšovci. V polovici roku došly pobídky od generálního inspektorátu z Prahy, aby se práce na domech urychlily, aby se stavělo ve zvýšeném tempu. Koncem srpna postaveno už druhé poschodí. Pak přijíždějí komise, sestávající z Němců i zástupců generálního inspektorátu, prohlížejí stavbu, jež prý svou výškou nezapadá dosti dobře do okolí. To byly „důvody” proč bylo nařízeno ihned v práci ustat, rozebrat všechno, co bylo již pro druhé poschodí postaveno a stavby ponechat jako jednopatrové. Podařilo se dát stavbu ještě pod střechu, ale v roce 1942 byly zastaveny jakékoliv práce na stavbě.

Obec dostává rozhodnutí, že protektorátní vláda hradí všechny výlohy a ztráty vzniklé snížením stavby o jedno patro.

Ještě se však vrátím ke zamýšlené a pak zakázané stavbě obecního činžovního domu pod kostelem. Stavba zadána spojeným firmám Holomek a Kozina – Jandásek za obnos 880 973,05 K, částku to na tu dobu značně vysokou. Proto se hledala velmi namáhavě úhrada, a to pomocí různých fondů jako základního jmění. Městské zastupitelstvo věnuje pro tento účel penzijní fond obecních zaměstnanců, peníze honebního fondu (uložen na knížce jako obecní fond), fond dávky z nápojů a přidává ještě 200 000 K z vlastního vázaného kmenového jmění jako dar. Zbytek má býti získán interně z prostředků obecních, případně z peněz, jež složeny na proponovaný a neuskutečněný činžovní dům na zahradě činžovního domu čp. 325 z řad místního obyvatelstva jako půjčka.

Hasiči

Hasičská zbrojnice na podzim kolaudována a dne 16. listopadu za přítomnosti zástupců obce i hasičstva předána svému účelu.

Na to dochází k rozboření staré „utopené” zbrojnice pod rolnicko vinařskou školou. Odstraněním tohoto objektu získává se volné prostranství, chystané k zaparkování. Svah pod kostelem zavezen hlínou, kterou sem navezl p. František Jakša, jenž stavěl velmi prostorný a nákladný sklep pod Horním náměstím za farní zahradou.

Výpůjčky

Aby bylo možno zaplatit výdaje na hasičskou zbrojnici a nákup hasičské výzbroje, jakož i značné náklady na kanalisování města, bylo usneseno uzavřít u spořitelny města Bzence dvě výpůjčky po 350 000 K na 4 ¾ %.

Kostelní konkurence

Na úhradu potřeb kostelní konkurence, vyčíslených částkou 130 338 K, bylo usneseno schválit rozpočet se 100% kostelní přirážkou. Nekrytý rozpočtový zbytek 32 630 K se získá zaplacením nedoplatků. Přirážka sama zaručuje příjem 97 708 K.

Veterinář – prohližitel

Okres pověřil funkcí prohližitele dobytka zvěrolékaře působícího ve Bzenci Dr. Matěje Zálešáka z Kuželova, s nímž později uzavírá obec smlouvu, podle níž mu honoruje veterin. úkoly připadající obci částkou 1 000 K měsíčně.

Počasí

Nový rok zahajujeme pěkným sněhem, který však došel až po holomrazech. V lednu se rychle střídalo počasí. Hned mrzlo až -20 °C nebo jen -10 °C, hned zase tálo a bylo plno bláta.

Sníh s vichrem ze 4. na 5. února způsobil nesjízdnost silnic, takže se musilo přikročit k odhazování sněhu na hlavních komunikacích.

V březnu značně pršelo a v důsledku toho sesouvaly se další plochy půdy v Horních horách. Počasí je chladné, vydatné deště způsobují zátopy v lukách v takové míře, že ani rok 1910, označovaný jako katastrofální, nepřinesl takový vodní stav. I v dubnu stále prší. Půda je rozmoklá, v některých katastrech se ani nedá pracovat na polích. Svatodušní svátky se časově vydařily, počátkem června se otvírá městské koupaliště. Počasí v letních měsících uspokojuje a umožňuje hladký průběh sklizně úrody. Vinobraní všeobecné vyhlášeno na 20. října. První mráz z 22. na 23. října (-3 °C). Silné mrazy zaznamenány ve dnech 30. 10. a 1. listopadu.