Kronika města Bzence – rok 1926

V tomto roce provedena byla druhá parcelace v Bzenci, jež se týkala dvoru Háje a uzavřena konečně kapitola zbytkového statku, který zaměstnával mysl bzeneckých občanů téměř tři plné roky. O těchto věcech bude zde pověděno později.

Sčítání domácího zvířectva

Na základě vládní vyhlášky provedeno bylo v obci sčítacími komisaři, obecním úřadem k tomu stanovenými, sčítání domácího zvířectva dle stavu dne 31. prosince 1925. Zmíněná akce podniknuta za účelem, aby podán byl celkový obraz o tom, zdali stav zvířectva od posledních let stoupl, nebo poklesl, do jaké míry je již vyrovnán předválečný stav, čehož je třeba pro náležitou orientaci v důležitých otázkách zemědělství a obchodní politiky.

Napočítáno bylo: koní 131, telat 27, jalovic 164, býků 9, krav 251, volů 14, koz 549, vepřového dobytka 889 (podsvinčat 364, ostatních prasat 525), králíků 335, kohoutů 186, slepic 2338, krocanů a krůt 60, hus 185, kachen 42, ostatní drůbeže (perliček, pávů) 15.

Obecní knihovna

Dne 31. prosince 1925 obsahovala obecní knihovna 997 svazků zábavných, 95 svazků básní, 62 svazků pro mládež, 42 časopisů, 222 svazků naučných, celkem 1418 svazků. Čtenářů v r. 1925 bylo 210 a půjčeno bylo 1073 svazků zábavných, 60 svazků básní, 158 svazků pro mládež, 143 svazků naučných a 9 časopisů; celkem 2043 svazků. Dle měsíců půjčeno bylo v lednu 381 svazků, v únoru 306, v březnu 332, v dubnu 207, v květnu 139, v listopadu 346 a v prosinci 332.

Prodej obecního sklepu

Obecní sklep č. 28 prodán soudní dobrovolnou dražbou veřejnou dne 21. ledna 1926 za 19 500 Kč.

Parcelace Háje

V lednu t.r. byla dokončena druhá parcelace, jež se tentokráte týkala dvoru Háje. V této parcelováno bylo celkem 222 ½ ha, z toho rolí asi 218 ½ ha, zahrad asi ½ ha, pastvin asi 11 ½ ha, plochy stavební a jiné 2 ha. Z toho dostala obec Bzenec asi 55 ha, obec Domanín asi 77 ha (zde utvořeny 2 selské nedíly, jež obdržel Juřík a Šlahůnek z Domanína. První nedíl byl velký asi 30 ha, druhý 12 ha). Ze zbývající plochy utvořen zbytkový statek Háj v rozloze asi 90 ha a dostal jej dosavadní správce tohoto velkostatku Vůjta. Parcelovány byly pozemky Háj, Hažneky a Výholec.

Půda přidělená obci a to v tratích “Háj”, “Výholec”, “Hažneky” rozdělena byla po ½ ha a prodána uchazečům, kteří byli poradním sborem vybráni. Přihlášek bylo 253, přiděleno 107 žadatelům a to tak, že členové poradního sboru, kteří na půdě měli zájem, si dílky předem vybrali; tato výhoda přiznána i legionářům. Ostatní zájemci tahali o jednotlivé dílky los.

Členy poradního sboru byli pp. starosta Kučera František jako praktický hospodář, Frant. Sekánek za obec, Lud. Vojáček za čsl. stranu socialistickou, Jos. Kimner za legionáře, Jan Repík za komunisty, Filip Sigmund za rolníky, Jan Brázda za stranu lidovou, Jan Valštýn za agrárníky, Jan Jurčeka za invalidy, Ševčík z Domanína za zaměstnance dvoru Háje, Josef Klučka za malozemědělce čsl. social., Fr. Ostrézi za obec, Jos. Bunža za rolníky, Jan Sigmund a Jos. Škoda za lidovce.

V trati “Výholec” přidělena byla půda:

Bohušek Pavel, č. 160 Hudeček Fr., č. 569 Jurečka Pavel ml., č. 568
Bunža Jan, č. 587 Indrůch Jakub, č. 583 Karnůfek Pavel, č. 143
Dobrovský Ant., č. 145 Jakša Josef, č. 581 Kaštalán Tomáš, č. 516
Eichler Ant., č. 647 Jakša Václav, č. 96 Klučka Frant., č. 232
Goliáš Jos., č. 271 Jakša Vincenc, č. 267 Kutná Marie, č. 438
Jakša Frant., č. 687 Jelínek Jakub, č. 343 Kučera Bedř., č. 258
Herinek Jos., č. 191 Junek Pavel, č. 197 Kučera Jos., č. 384
Herinek Mirosl., č. 168 Jurčeka Ant., č. 236 Jeníček František, č. 395
Navrátil Karel, č. 576 Růžica Fr., č. 266 Jurčka Frant., č. 179
Ostrézi Jos., č. 226 Rychmach Alois, č. 714 Toman Rudolf, č. 224
Novák Pavel, č. 624 Řiháčková Anna, č. 557 Ventrča Václ., č. 253
Novotný Ant., č. 211 Sazma Fr., č. 623 Študent Petr, č. 207
Novotný Josef, č. 165 Sigmund Jan, č. 359 Šebesta Jan, č. 283
Orlický Jan, č. 392 Slaný Bohumil, č. 128 Sigmund Fr., č. 514
Ostrezi Frant., č. 290 Šrámek Ant., č. 467 Brázda Jan, č. 405
Jakša Tomáš, č. 156 Vašík Jos., č. 564 Škoda Jos., č. 360
Ostrezi Josef, č. 593 Ventrča Pavel st., č. 571 Repík Jan, č. 402
Otépka Rudolf, č. 295 Vojáčková Marie, č. 709 Klučka Jos., č. 339
Repík Fr., č. 366 Bezchleb Ant., č. 238 Růčka Filip, č. 186
Repík Jan, č. 601 Bezchleb Jan, č. 396 Růžica Fil., č. 296
Repík Jos., č. 187 Dobrovský Fr.,č. 159

V trati “Hažneky” obdrželi půdu:

Gistr Josef, č. 626 Rychmach Jan, č. 614 Borovec Vavř., č. 822
Herinek Pavel, č. 95 Brandtner Jos., č. 684 Ostrezi Frant., č. 226
Horák Karel, č. 155 Altrichtr Jos., č. 823 Kučera Pav., č. 228
Repík Jan, č. 402 Somer Frant., č. 433 Kimner Jos., č. 832
Indrůch Pavel ml., č. 566 Repík Jos., č. 37 Nevřivý Jos., č. 252
Kovalčíková Marie, č. 423 Ratůzký Fabián, č. 669 Tvarůžek Jan, č. 270
Kuchařová Frant., č. 621 Repíková Jos., č. 603 Bunža Jos., č. 214
Pogodová Eleon., č. 549 Holakovský Josef, č. 555 Panáček Jan, č. 685
Rachvala Frant., č. 543 Rudl Bohumír, č. 74 Valštýn Jan, č. 139
Šimčík Frant., č. 648 Hén Ant., č. 560 Příhoda Josef, č. 421(dostal 1 ha)
Sýkora Rich., č. 668 Ventrča Frant., č. 239

V trati “Háj”:

Frýbort Jos., č. 616 Repík Josef, č. 134 Sigmund Filip, č. 594
Glaser Jos., č. 839 Staněk Matouš, č. 715 Žádník Martin, č. 635 (1 ha)
Hostýnek Jan, č. 195 Kuchař Jos., č. 826 Doupovec Eduard, č. 421 (1 ha)
Novotná Antonie, č. 636 Luňák Frant., č. 406

Dílky velikosti ½ ha prodány byly za cenu 2 800 – 3 200 Kč. Parcelace tato nezanechala v občanstvu tolik trpkosti, protože v celku dostalo se půdy hlavně třídě nejchudší.

Dar spořitelny a pojištění žactva

K prezidentovým narozeninám darovala spořitelna města Bzence všem žákům a žákyním zdejších obecných a měšťanských škol od 3 tř. obecné po vkladní knížce s obnosem (vkladem) 5 Kč.

Místní školní rada dala všechno žactvo proti následkům tělesných úrazů, způsobených ve škole pojistiti.

Pojmenování ulic a náměstí

Komise pro pojmenování náměstí a ulic, zvolená obecním zastupitelstvem a sestávající ze starosty Fr. Kučery, členů městské rady Frant. Přerovského, Frant. Vašíka, Lud. Vojáčka, řed.měšť.školy Frant. Kouby, katechety Jos. Hanáka a učitele Josefa Dufalíka, usnesla se ve schůzi dne 19. března na nových názvech náměstí a některých ulic. Všeobecně usouzeno, aby staré názvy ulic, jako jsou ulice Vracovská, Bzinská, Olšovská a Olšovec zůstaly zachovány a menší ulice z pojmenování vyňaty. Pokud se nových ulic týče, mají býti od případu k případu pojmenovány. Náměstí Dolní má se nazývati Náměstí Svobody, náměstí Horní – náměstí Komenského; ulice vedoucí z náměstí Svobody k sokolovně – ulicí Vladislavovou (oddůvodnění z historie markr. Vladislav povýšil Bzenec v XIII. století na město); ulice vedoucí z Vracovské ulice k Sokolovně – ulicí Žerotínovou (Bzenec má ve znaku žerotínského lva, Žerotínové byli krátký čas pány Bzence a Bedřich ze Žerotína měl zde své vinice.); ulice z náměstí Svobody k nádraží – ulicí Masarykovou (má býti nejpěknější ulicí) a ulice z náměstí Svobody na náměstí Komenského kolem domů 72 a 393 – ulicí Havlíčkovou (v obci je dlouhou dobu řemeslnická a vzdělávací Beseda “Havlíček”, která zvláště v dřívějších dobách vyvíjela značnou kulturní činnost); Baráky nazvány čtvrt Barákova, protože část tato ode dávna obývána byla třídou dělného a chudého lidu a český spisovatel a vlastenec Josef Barák v rušných dobách absolutismu byl zastáncem a tribunem lidu, a konečně že název není příliš odchylný od názvu dosavadního a vžitého

Tajemník propuštěn ze služeb

Alois Broušek odsouzen byl krajským soudem v Uh. Hradišti dne 10. března 1926 do těžkého žaláře na 6 měsíců podmínečně na 3 roky s uložením, aby způsobenou škodu dle svých sil nahradil. Na odvolání státního zástupce v Uh. Hradišti byl moravsko-slezským vrchním zemským soudem v Brně dne 16. dubna 1926 trest podmínečný na nepodmínečný. Tajemník Broušek na návrh disciplinární komise, sestávající z pp. Karla Felendy, Jana Hostýnka, Frant. Přerovského, Jos. Ventrče, Jos. Dykasta a obecního účetního Ant. Černého byl dne 24. dubna propuštěn ze služeb města Bzence bez nároku na služné, výslužné, neb odbytné.

Změna v úřadě obecního tajemníka

Dne 15. května 1926 přijat byl obecním zastupitelstvem 21 hlasy z 25 přítomných za tajemníka Ant. Válka, t.č. městský oficiál v Přerově, narozený r. 1898. Konkurz na tajemníka vypsán byl v únoru a obci došlo celkem 20 žádostí; žádný z žadatelů neměl vysokoškolského vzdělání.

Obecní rozpočet na rok 1926

Obecní rozpočet na r. 1926 jevil se následovně: potřeba částkou 632 696 Kč, úhrada obnosem 384 425 Kč. Na úhradu schodku usneseno vybírati 171 % přirážku k dani činžovní a 300 % přirážku k daním ostatním.

Svátek matek

Dne 2. května konala se pod protektorátem městské rady slavnost “Svátek matek”, pořádaná okresní péčí o mládež za součinnosti místního učitelského sboru. Průvod, ve kterém bylo mnoho dětí nejrůznějšího stáří a dětských kočárků, šel od kasáren k radnici, kde učitelka Ludm. Racková měla proslov a děti přednesly několik básní.

Oslava Husova

Na podnět TJ. Sokola uspořádaly všechny pokrokové spolky a organizace v místě v předvečer svátku Jana Husa společnou oslavu spojenou s pálením hranice na Starém Hradě. Program slavnosti byl takový, jako každoročně. Městská rada byla požádána, aby převzala protektorát této oslavy; žádosti však nebylo vyhověno.

Sportovní slavnost

Dne 11. července t.r. pořádal jezdecký pluk č. 7 a TJ. Sokol v Bzenci sportovní slavnost pod protektorátem zemského vojenského velitele generála A. Podhajského. Na programu byly jezdecké závody, selská jízda a několik ukázek sokolského tělocviku. Vítězové byli odměněni krásnými cenami, které rozděloval sám generál Podhajský se svou paní. Návštěva byla přes 2 000 osob a čistý zisk obnášel něco přes 1 500 Kč.

Podpory za škody krupobitím

V měsíci červenci a srpnu vyplaceno bylo 23 000 Kč jako podpora těm, kdož citelně byli poškozeni krupobitím v r. 1925 a měli zničenou úrodu v tratích “Od horního mlýna”, “Bažantnice”, “Novosady”, “Humna od Vracovské ulice”, “Klínky”, “Liščí Hory”, “Hájky”, “Psí Hory” a “Kožuchy”. Rozdělení provedla místní pomocná komise. Největší vyplacená podpora obnášela 600 Kč, nejmenší podpory činily 15 Kč.

Změny v obecním zastupitelstvu

V lednu 1926 zemřel, raněn mrtvicí, člen obecního zastupitelstva za pokrokové rolníky Josef Ventrča a na jeho místo vyslán Vincenc Jakša, č. 267.

V září r. 1925 rezignovali členové obecního zastupitelstva ze strany komunistické Jan Repík a František Daněček a nastoupili za ně dne 6. září 1926 nově jmenovaní členové Jos. Dykast a Adolf Cigánek.

Zbytkový statek

V r. 1922 provedeno bylo přídělové řízení na zdejším velkostatku, po jehož provedení zůstal zde zbytkový statek ve výměře okrouhle 103 ha, s příslušnými hospodářskými budovami, zámkem a rozlehlým parkem. S počátku nevěnována zbytkovému statku pozornost z řad občanstva a jmenovitě obce, protože se nevědělo, jaká praxe se vyvine při přidělování zbytkových statků, a protože se nevědělo, nebude-li prováděno na bzeneckém panství další přídělové řízení. Proslýchalo se sice, že zbytkový statek v Bzenci kupuje nějaký Pospíšil za 2 mil., který chtěl celé hospodářství i park zrestaurovati a zavésti znovu i výrobu šampaňského vína, jak tomu bylo za dřívější doby, ale celé věci nepřikládáno většího významu. Až teprve v roce 1923 počali někteří občané se více zabývati zbylým statkem a dovozovali, že by bylo výhodno, kdyby obec se o tento statek ucházela; mínění toto tlumočeno bylo i ve schůzích obecního zastupitelstva tehdejším prvním náměstkem Lud. Vojáčkem. Mínění toto však pomalu razilo si cestu mezi zástupci obce a občanstvem, nakonec však přeci zvítězilo, když se uvážily všechny přednosti, které ve prospěch kupu mluvily. Předně celý objekt vklíněn je do středu města a poskytuje obci možnost rozvinovati se na všechny strany. Přilehlých budov možno použíti za místnosti pro stávající a snad i budoucí úřady, k odstranění bytové krize, občanstvu dostalo by se krásného parku s historickými lipami a mnoho jiných krásných plánů vířilo v hlavě těch, kdož se za tento požadavek v počátcích stavěli. Nejpádnějším důvodem ovšem bylo, že statek může zlepšiti finanční stav obce a tím ulehčiti značně poplatnictvu.

Nežli se věci pevně uchopila obec, strana čsl. socialistů v Bzenci získávala informace na příslušných místech a pomáhala záležitost tlačiti u obce i ve veřejnosti.

Půda byla konečně tak dalece připravena, že obec obrátila se dne 30. srpna 1923 dopisem na státní pozemkový úřad (S.P.Ú.) v Praze s dotazem, co se zamýšlí zaříditi se zbytkovým statkem. Teprve na několikerou výzvu udělil S.P.Ú. Dne 8. listopadu 1923 obci, že o přídělu zbytkového statku v Bzenci nemůže se v přítomné době jednati, a že by se tak mohlo státi jedině po předchozím vyhlášení o přijímání přihlášek o zbytkové statky, uveřejněném v úředním a denním tisku. Tím byla obec jaksi uklidněna, ne však na dlouho. Brzy sjednány zprávy, že o přídělu statku se skutečně jedná a že statku má se dostati ing. Lad. Dedkovi, řediteli hospodářské školy v Bzenci. V důsledku toho obrátila se obec znovu na S.P.Ú. s dotazem přesně stylizovaným, aby sdělil tazatelům, co zamýšlí se zbytkovým statkem v Bzenci. Po několika marných urgencích dostalo se obci dne 5. března 1924 odpovědi, že na zdejším statku bylo provedeno přídělové řízení v r. 1922 a že tudíž v r. 1924 nebude se prováděti další přídělové řízení. Obec nebyla sdělením tímto uspokojena, protože věděla, že se o přídělu skutečně jedná a obrátila se znovu na S.P.Ú. dne 11. dubna 1924 dopisem, v němž se přímo přihlásila za kupce tohoto statku a žádala o sdělení podmínek přídělu. Na odpověď čekalo marně. Přihlásila se proto znovu dne 26. května tohoto roku za kupce a žádala o podmínky. A jelikož obec zjistila, že majitel velkostatku Ant. Mágnis má od S.P.Ú. povolení odprodat statek z volné ruky, navázala jednání s ředitelstvím velkostatku ve Stážnici a přihlásila se za kupce. Současně vyrozuměla o tomto jednání pozemkový úřad se žádostí, aby ve věci zbytkového statku v Bzenci nebylo činěno žádné rozhodnutí, dokud by nebylo jednáno se zástupci města. I tento dopis zůstal bez odpovědi.

Mezitím přikvačily obecní volby, které děly se částečně pod dojmem událostí se zbytkovým statkem. Strana agrární se rozštěpuje, starému zastupitelstvu činěny výtky, že záležitost zbytkového statku se protahuje; výtky tyto, jak z předešlého jasno, nebyly zcela oddůvodněny. Nové zastupitelstvo postavilo se otevřeně a cele za koupi statku a pustilo se s velkou nadějí do díla.

Hned po volbě zaslány presidiu S.P.Ú. důvody, proč obec se uchází o zbytkový statek a zároveň protestováno proti způsobu, jak pozemkový úřad s obcí jedná. Současně uveřejněn byl ve všech větších časopisech otevřený list předsedovi S.P.Ú. Pozemkový úřad na tuto akci dne 19. června odpověděl, že statek má býti majitelem odprodán oné osobě, na které se tento se S.P.Ú. dohodne a že označí k výběru 3 uchazeče; v důsledku toho obec oznámila ředitelství velkostatku, že se uchází o celý zbytkový statek se zámkem a parkem a nabízela za celý objekt nezávazně 1 400 000 Kč.

Mezitím podnikla obec, strana čsl. socialistů i nově založená strana soc. demokratická nové kroky za účelem příznivého vyřízení celé záležitosti.

Pozemkový úřad začátkem července r. 1924 oznámil obci, že prodloužil lhůtu danou majiteli k odprodeji dvoru Bzence; ale mezitím byl již správě velkostatku pro odprodej bzeneckého statku bez zámku S.P.Ú. jako uchazeč jmenován řed. Dedek, se kterým se ředitelství za intervence státního pozemkového úřadu dohodlo a trhovou smlouvu uzavřelo. Ředitelství statku oznámilo obci, že nabízená cena je přijatelná a že je ochotno o odprodeji s obcí jednati, když S.P.Ú. obec jako uchazeče navrhne.

Obecní zastupitelstvo ve svých sezeních dne 21. května a posléze 12. července 1924, 25 hlasy z 29 přítomných odhlasovalo kup celého zbytkového statku i se zámkem.

Poněvadž věc dospívala kritického stádia a vyžadovala účinného zásahu a tlaku i ostatních politických stran v obci, podnikly všechny interesované politické strany, totiž strana lidová, nár. demokr., komunistická, čsl. socialistů, čsl. soc. demokratů a živnostenská u svých ústředí a vlivných činitelů politických příslušné kroky za intervenci a k S.P.Ú. v téže době, tj. v červenci, vyslána na popud městské rady a politických stran deputace, sestávající z pp. starosty, Bukvalda, Vašíka, Sekánka, Skály. Deputaci vedli poslanci Novák a Burgmann. Jednání vyznělo na prázdno; obci slíbeno, že bude zařazena do terna a prezident S.P.Ú. Dr. Viškovský ujistil deputaci, že řed. Dedek zbytkový statek ve Bzenci nedostane; jinakého ujištění se obci nedostalo.

Koncem listopadu 1924 uvědomil S.P.Ú. obec, že řed. Lad. Dedek a Olivie Dedková koupili od Ant. Mágnise dvůr Bzenec v úhrnné výměře 103,5947 ha za cenu 666 568 Kč a vyzval obec, aby vyslala k tamnímu úřadu na 10. prosince zástupce, který by byl oprávněn a zmocněn za obec jednati a právoplatně se usnášeti.

Vědělo se tedy již určitě, že statek koupil řed. Dedek, ale vzhledem k ujišťování S.P.Ú. a politických stran se doufalo, že kup nebude S.P.Ú. schválen. Předmětem jednání u S.P.Ú. bylo vyřešení otázky, jakým způsobem bylo by při eventuélním schválení smlouvy s řed. Dedkem zajistiti veřejnoprávné zájmy obce. Za obec byli vysláni pp. Felenda, Hostýnek, Sekánek, Přerovský, starosta Kučera. Jednáni byli přítomni za politické strany prof. Fišer z Uh. Hradiště, poslanec Moudrý a senátor Novák, za velkostatek ředitel Hrdlička a též ředitel Dedek, aby hájil své zájmy. Mezi jednáním došlo k ostrým slovním potyčkám mezi oběma interesovanými stranami a navrhován kompromis. Obec nepřistoupila a tím jednání přerušeno.

V dalších měsících nezahálela ani obec ani politické strany a když jevila se občas únava z dlouho se vleknoucího boje u jednotlivců i stran, byli znovu burcováni k další intenzivní činnosti. Obec mezitím vyžádala si schválení kupu u mor. zemského výboru a zajistila si u spořitelny města Bzence a záloženského spolku potřebný úvěr. Finanční komisi obecní předložen městskou radou výpočet výnosnosti zbytkového statku, jež činil okrouhle ročně asi 270 750 Kč; naproti tomu finanční komise předložila městské radě k posouzení výpočet vypracovaný předsedou finanční komise Janem Markezem, který při každé příležitosti stavěl se proti kupu. Výpočet tento vykazoval roční schodek 104 600 Kč.

Dne 30. května 1925 sdělil S.P.Ú. obci, že na zbytkový statek navrhuje za uchazeče Lad. Dedka, obec Bzenec a Zd. Kalivodu, hospodářského správce v Sokolnicích.

Nová naděje povzbuzovala obec, strany i jednotlivce k nové práci, k novému napětí sil, protože se stále doufalo. Intervenovalo se u S.P.Ú., stran politických, svazu měst, kde se jen dalo a hledány nové nitky, jež by přispěly ke kladnému vyřešení této spletité záležitosti. Panu prezidentovi zaslán list, kde žádán o podporu obce. Tak uplynul rok 1925 a věc ustrnula na mrtvém bodě.

Počátkem února 1926 zaslalo ředitelství velkostatku obci přípis, který poslal právní zástupce řed. Dedka velkostatku, z něhož bylo patrno, že spor o příděl dospívá konečného stadia a kde řed. Dedek hrozil statkáři Mágnisovi žalobou za náhradu škod na ušlém zisku obnosem 238 000 Kč. Přípis tento zaslán politickým stranám i svazu čsl. měst, aby svým vlivem znovu zasáhli. Ani doma nebylo zaháleno. Všechny interesované politické strany v obci pořádaly 17. května protestní schůzi proti přidělení zbytkového statku řed. Dedkovi, která podala obrázek o náladě a smýšlení zdejšího občanstva. Bylo jasno, že celý Bzenec na několik málo jedinců, stojí v tomto boji za obcí.

V nastálých přestávkách nebylo zaháleno a obě sporné strany využívaly všeho, aby si věc zajistily. Nescházelo ani hlasů, které prohlašovaly, že všechen boj ze strany obce je marný a že statek připadne řed. Dedkovi; naproti tomu téměř všecky politické strany ujišťovaly obec, i straníky, že věc není ještě ztracena. V nejhorším snad, že by věc mohla býti řešena nějakým kompromisem. Vše to přispívalo k trapné nejistotě, k únavě i vysílení a dožadováno tím rozhodněji, aby záležitost jednou byla již skoncována. Rozhodnutí se brzy dostavilo. V červnu 1926 oznámila obvodová úřadovna S.P.Ú. v Brně, že pozemkový úřad provede dne 27. června prohlídku budov a pozemků dvora v Bzenci, k čemuž pozváni zástupcové města, ředitel Lad. Dedek a ředitelství velkostatku. V zmíněný den skutečně dostavil se místopředseda pozemkového úřadu Nosek s některými úředníky a za účasti celé městské rady a shora pozvaných pánů vykonali prohlídku celého objektu. Uznávány oprávněné požadavky obce, věc měla se ale dojednati příštího dne v Brně. A tu poprve, po delším jednání, v němž obec i řed. Dedek hájili svých požadavků, vysloveno z úst jednoho zástupce obce slovo kompromis, a to na 50 %. V důsledku toho nabídl místopředseda Nosek obci 30 ha. Zástupci obce trvali ale na celém statku; nedošlo tudíž k dohodě a jednání přerušeno tím, že obec k dalšímu postupu vyžádá si směrnice od obecního zastupitelstva. Obecní zastupitelstvo svolané k pilné schůzi dne 1. července 1926 usneslo se 25 hlasy ze 26 přítomných trvati na nedílnosti statku a jeho koupi, o čemž vyrozuměn S.P.Ú.

Nový nápor na politické strany, protože se myslilo, že záležitost může se vyřešiti jen politicky. Překvapením pro všechny bylo, když přídělový komisař oznámil obci, že dne 25. srpna provede výběr nemovitostí pro obec ze zbytkového statku. Jednání přítomni byli všichni členové městské rady, přídělový komisař z Uh. Hradiště, řed. Lad. Dedek. Před začátkem jednání zdůraznili zástupci obce, že nejsou zmocněni přistoupiti na jiné řešení, než jaké zaujalo obecní zastupitelstvo. Komisař přečetl přítomným přípis S.P.Ú., že ze zásadního svolení, uděleného k prodeji zbytkového statku v Bzenci manželům Lad.a Olivii Dedkovým, vyplývají pro obec následující výhody: kupující postoupí obci za nabývací cenu jižní část parku do výměry 4 ha a to tak, aby zbytek parku související se dvorem byl účelně zaokrouhlen, dále z parc. 1291 část až do výměry 7 ha pro účely veřejné a na stavební místa, postupně jak toho bude vyžadovati uznaná potřeba stavebníků a za třetí: rolí a luk až do výměry 19 ha (v tom započteny jsou pozemky, jež jsou již dnes v dlouholetém pachtu) pro účely drobného pachtu. Výběr těchto nemovitostí proveden bude přídělovým komisařem S.P.Ú. hledě k nutné arrondaci a hospodářské účelnosti ostatních nemovitostí zbytkového statku. Při tom si p. řed. Dedek kladl za podmínku postavení hraniční zdi k rozdělení parku. Obec na tak těžké podmínky nemohla přistoupit a vyhradila si předložit záležitost obecnímu zastupitelstvu. Bylo tedy již definitivně jisté, že kupní smlouva uzavřena byla v polovici roku 1924 a v srpnu r. 1926 zásadně S.P.Ú. schválena.

Tím všechny naděje pochovány a obec postavena před hotovou věc. O připadnutí celého statku nemohlo býti ani řeči, jednalo se jen, aby zmírněny byly podmínky, které stavěl řed. Dedek a aby také výběr půdy byl pro obec příznivější. Proto obec a politické strany vyvinuly nejintenzivnější činnost. V první řadě poslala městská rada presidiu S.P.Ú. protest proti postupu a jednání přídělového komisaře při výběru pozemků dne 25. srpna 1926, protože zástupcové obce cítili se jednáním komisaře dotčeni, ježto nepřipustil obecní zástupce k podávání námitek a o výběru půdy obcí nemohlo býti ani řeči, jelikož komisař prostě jmenoval parcely, které obec měla přijmouti. Prezidentu republiky, zaslána znovu žádost o podporu.

Politické strany svolaly protestní tábor lidu na 29. srpna, který správou politickou nebyl povolen a dovolena jen veřejná schůze lidu. Na této schůzi, která byla četně navštívena, promluvili za stranu čsl. soc. demokratů poslanec Ant. Novák, za stranu lidovou poslanec Stanislav, za komunisty poslanec Mikulčík, za stranu čsl. nár. socialistů tajemník Žalis, za národní demokraty tajemník Brixel a za stranu živnostenskou tajemník Hojer. Na schůzi přijata rezoluce, jež zaslána S.P.Ú. a všem politickým stranám. Po schůzi konala se konference řečníků, zástupců místních politických stran, městské rady a ujednány směrnice k dalšímu postupu.

K pozemkovému úřadu vyslána deputace, sestávající z pp. Sekánka, Vojáčka a Hostýnka, kterou vedli poslanci interesovaných stran: Novák, Mikuláš, Ostrý, Stanislav, Koutný a Dr. Samek. Po delším jednání na radu poslanců sděleno delegátům, aby přijali nabízených 30 ha, protože obec nemá žádných právních nároků ani na část půdy.

Obecní zastupitelstvo usneslo se dne 6. září 1926 jednomyslně převzíti obci nabízených 30 ha půdy, ovšem se zrušením krutých a pro obec nepřijatelných podmínek.

Dne 15. září 1926 konáno bylo u S.P.Ú. v Praze jednání o výběru pozemků určených k odprodeji obci od zbytkového statku, jehož se zúčastnili za obec zplnomocnění delegáti: starosta Fr. Kučera a člen městské rady Fr. Sekánek. Za nabyvatele zbytkového statku přítomen řed. Lad. Dedek a jeho právní zástupce Dr. Spíšek. Po delším projednání celé záležitosti bylou dohodou sjednáno, že Lad. Dedek jako kupitel postoupí obci za nabývací cenu následující pozemky: parc. č. 1291 ve výměře 3,6112 ha, louku parc. č. 5105 ve výměře 8,9552 ha a z parcel č. 1238, 1239, 1254, 7115/1 část ve výměře 14,0448 ha. Dále postoupí, případně odprodá z parc. č. 190/1 část o výměře asi 0,4000 ha majitelům domků, kteří s tímto pozemkem bezprostředně sousedí k rozšíření jejich zahrádek. Ujednání toto pak schváleno obcí a tím celá záležitost až na menší formality a ujednání o cestách, definitivně skončena.

Obec sice nedosáhla žádaného, ale 30 ha půdy je jistě značné plus pro obec a tak boj přece nebyl veden nadarmo. Značnou zásluhu o vyřízení této záležitosti mají, mimo městskou radu v čele se starostou Frant. Kučerou, p. Lud. Vojáček a Frant. Sekánek, kteří všechen volný čas a veškerou energii věnovali této věci.

Změny ve sboru učitelském

Dne 1. února 1926 odešel do penze ředitel zdejší dívčí měšťanské školy Jan Gartner; jmenovaný přišel do Bzence jako učitel obecné školy v r. 1883, jako odborný učitel měšťanské školy působil v Bzenci od r. 1900. Ředitelem měšťanské školy dívčí stal se 1. srpna 1920. Na místo ředitele měšťanské školy dívčí jmenována odborná učitelka Ludmila Dvořáčková z Veselí a místo ředitelky nastoupila dne 1. září 1926.

Výstavní trhy vína

Producenti vína ze všech zemí československé republiky utvořili po převratu svaz pěstitelů vinné révy, bez rozdílu národnosti. Svaz tento má název: Ústřední svaz vinařů československých v Praze. Valné hromady tohoto svazu konají se ročně a na různých místech. Letošního roku připadlo svolati valnou hromadu na Moravu a usneseno ji odbývati v Bzenci, v sídle Vinařsko–ovocnického družstva. Dne 13. srpna 1926 měl v Brně schůzi výstavní odbor “Ústředního svazu vinařů”, kde na návrh zástupce “Vinařsko–ovocnického družstva v Bzenci” usnešeno, uspořádati při zájezdu členů “Svazu” do Bzence na valnou hromadu, výstavní trhy na víno. Vinařsko–ovocnickému družstvu v Bzenci uloženo, aby provedl uspořádání těchto trhů. Termín stanoven na 26. až 29. září 1926.

S pracemi bylo ihned započato, vyjednáno propůjčení sklepů zámeckých a natisknuty letáky a výzvy k účasti. Katecheta Jos. Hanák z Bzence a ředitel Frant. Kretz z Uherského Hradiště upozorňovali svými články v různých denních listech na projektované trhy. Zasílány pozvánky a prospekty a tím zajištěna náležitá reklama. Zatím bylo pracováno na úpravě zámeckých sklepů, které nebyly již asi 15 let používány. Plakáty k této výstavě vydané byly jako posledně s obrazem mistra Kašpara.

Ač rok 1926 nebyl příznivý úrodě vína, přece přihlášek od vinařů z Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi sešlo se tolik, že celkové množství nabízeného vína činilo 3077,20 hl. K trhům vydány katalogy, v nichž bylo označeno jméno vinaře, množství, cena a podmínky prodávajícího.

V neděli dne 26. září 1926 za pěkného počasí zahájeny trhy. Na náměstí koncertovala slovácká kapela v síle 30 mužů z Kyjova. Mezitím sjížděli se ze všech končin republiky četní hosté, takže v Bzenci bylo živo, jak nikdy před tím. Dopoledne po koncertu promluvil na náměstí inspektor vinařství Bohumil Jeremiáš z Bratislavy, načež se mohutný průvod odebral za zvuků hudby na výstaviště. Zde uvítal hosty starosta Bzence p. Frant. Kučera a předseda “Ústředního svazu” poslanec Rudolf Malík, který také trhy otevřel.

Rozsáhlé sklepy zámecké byly brzy přeplněny a těšily se vzácné pozornosti návštěvníků. Zvláště veselo bylo ve výstavní vinárně, kde koncertovala cikánská kapela z Myjavy. Celkem navštívilo výstavu 3145 platících osob; největší návštěva byla v neděli (1810 osob). Poslední den uspořádali do Bzence zájezd hostinští z Moravy. Vstupné činilo v neděli 4 Kč, po ostatní dny 3 Kč za osobu.

Všechen náš tisk referoval o těchto trzích a i zahraniční tisk přinesl o nich zprávu. Všechny novinářské referáty vyslovily se velmi pochvalně o výstavě, jejíž hlavní účel byl, aby se vzbudil zájem o naše domácí vinné produkty. Jméno Bzenec četlo se tyto dny ve všech u nás vydávaných listech a výstava sama prospěla Bzenci značně po stránce hospodářské.

Ve výstavní ochutnávárně byla prodávána vína po 1 Kč a 2 Kč za skleničku. Každý si mohl dle katalogu vybrati víno, o které měl zájem za cenu 4 Kč až 31 Kč za litr. Ve výstavní vinárně bylo na čepu stále přes 20 druhů různých vín. Sklenička (1/8 litru) prodávána po 2, 2,50, 3, 3,50 a 4,50 Kč. Celkový obrat za 4 dny výstavy činil: příjem 68 219,63 Kč, vydání 62 104,60 Kč. Ve výstavní dny zaměstnáno bylo stále asi 60 osob, kteří veškeré práce konaly dobrovolně a zdarma.

Přemístění expozitury nemoc. pokladny

Dne 1. října zrušena expozitura okresní nemocenské pokladny v Bzenci a přemístěna do Uh. Ostrohu. Obec protestovala proti tomuto přesídlení u ústřední sociální pojišťovny v Praze a u okresní nemocenské pokladny v Uh. Hradišti a dovozovala, že Bzenec s přilehlými obcemi Pískem, Domanínem a Těmice má největší počet pojištěných členů (874) z okresu a že tudíž právem mu přísluší nemocenská pokladna. K protestu připojilo se společenstvo živnostníků a řezníků pro Bzenec a okolí. Protest vyzněl však naprázdno. Expozitura byla v Bzenci od jara 1924.

Počasí a úroda

Zima v r. 1925 – 1926 byla celkem mírná, s menšími mrazíky a něco sněhem. V polovici prosince 1925 přitužila, ale jen na několik dnů. Největší byla dne 17. prosince téhož roku při -18 °C. Rovněž jaro a léto bylo značně chladné se stálými dešti. Teprve v polovici srpna se počasí ustálilo a oteplilo a krásný, dlouhý podzim nahradil nám jaro i léto. Průměrná teplota v r. 1926 bylo 9,2 °C, množství srážek činilo 496,9 mm.

Časté a velké deště způsobily, že v červnu a červenci několikráte vystoupila voda z Moravy, rozlila se daleko, široko po obou březích a zaplavila okolní louky a pole. V katastru bzeneckém zatopila na 750 ha a na 50 ha polí, zničila zde veškerou úrodu na píci a obilninách, poškodila břehy Moravy a Syrovínky, četné cesty a způsobila škody daleko více než za ½ mil. Kč.

Stálé deště a chladné počasí měly za následek i špatnou úrodu. Úroda obilí byla prostřední, sena a otavy žádná, vína podprostřední a ovoce velmi malá. Odtud i značné zdražení jednotlivých zemědělských produktů. Jenom ceny zeleniny se vzhledem k nadprůměrné úrodě nezvýšily.

Pohyb cen obilí a brambor v r. 1926

Z průměrných cen tržních uváděno pro pšenici, žito, ječmen a brambory v každém měsíci ceny nejnižší a nejvyšší za 100 kg v korunách:

měsíc pšenice ječmen žito brambory
leden 160 – 180 131 – 138 146 – 169 45 – 60
únor 165 – 175 130 – 135 144 – 153 30 – 42
březen 170 – 178 125 – 134 131 – 156 32 – 40
duben 170 – 186 126 – 145 141 – 156 32 – 40
květen 178 – 196 130 – 143 147 – 155 25 – 32
červen 200 – 223 140 – 145 145 – 153 60 – 70
červenec 180 – 224 143 – 155 130 – 150 55 – 70
srpen 195 – 209 150 – 168 148 – 158 30 – 35
září 191 – 202 158 – 171 155 – 165 45 – 72
říjen 208 – 210 169 – 193 166 – 178 50 – 80
listopad 205 – 217 193 – 200 167 – 175 45 – 78
prosinec 206 – 210 191 – 197 169 – 178 48 – 80

Z uvedeného přehledu vysvítá, že průměrné ceny na konci roku oproti průměrným cenám na počátku roku zvýšily se u pšenice o 22 %, u žita o 43 ½ % a u brambor při nejvyšších cenách o 33 %.

Radiové stanice

Zvýšený zájem o radio-rozhlas, značné zlepšení a slevnění radio-přístrojů, jakož i láce nově do prodeje uvedených krystalových přijímačů (cena 1 krystalového přijímače 50 – 100 Kč) způsobilo, že v Bzenci bylo koncem roku 1926 celkem 59 přijímačů, z toho 23 lampových a 36 krystalových.

Zábavní a vzdělávací činnost

V uplynulém roce pořádáno bylo celkem 49 tanečních zábav, 11 divadelních představení, 5 zábavních a hudebních večírků a 3 přednášky.