Uvedený článek vyšel dne 25. 2. 1939 v Lidových novinách a zamýšlí se nad možným budoucím směřováním a růstem města Bzence v období tzv. druhé republiky. Text je ponechán v původní podobě.

Budoucnost města Bzence

I Bzenec se hlásí

A to plným právem. Listujeme-li v dějinách města, seznáváme, že mělo již v dobách dávno minulých značný význam v zemi. Bylo městem královským s mnoha výsadami; jako tržní obec mělo velmi zvučné jméno, které se rozšířilo po všech krajích i zemích, neboť Bzencem vedla stará obchodní cesta z jihu na sever, jak o tom ještě svědčí velké obecní plochy, dosud se známým a užívaným názvem římská cesta.

Na začátku 13. století byl Bzenec sídlem krajských úřadů a také v tu dobu zaznamenal značný rozvoj. Tyto úřady bylo však nutno v dobách neklidných z příčin bezpečnostních přeložit do města hrazeného, kterým Bzenec s ohledem na svou polohu, být nemohl, takže úřady byly přeloženy do Uherského Hradiště. Město mělo ve svém znaku ruku třímající meč na znamení, že mu přísluší právo útrpné a hrdelní. Tohoto práva nabyl Bzenec při svém povýšení na město.

Obyvatelstvo města s nevšedním zájmem a pochopením sleduje činnost městské správy a stále ji nabádá, aby se starala a pečovala o získání všech hybných prvků, jimiž se může Bzenec aspoň poněkud rozrůst a zvýšit svůj význam v kraji, nehledíc k možnostem vyšinout se hospodářsky. Město Bzenec ležící na úpatí posledních výběžků Chřib, má známé a charakteristické panorama s kostelíčkem sv. Floriána na kopci porostlém vinicemi a zvaném Starý hrad, který již zdaleka kyne cestujícím projíždějícím městem Bzencem nejen na pozdrav, ale snad i drží ochrannou ruku nade všemi, kdož chtějí Bzenecko poznat zblízka.

Zmínili jsme se již o tom, že Bzenec již před mnoha staletími ztratil na svém významu přeložením krajských úřadů. V době předválečné poměry města byly značně lepší, než jsou dnešní, neboť úřady, mimo ty, které jsou v každé větší obci, jež tu ještě zbyly, byly v nedávné době přeloženy nebo zrušeny.

Město Bzenec známé svými produkty zelinářskými, semeny i vínem, mělo před válkou značný vývoz a to nejen do blízké Vídně, ale i do vzdálenějších států. Převážně se vyvážela semena a produkty zelinářské, nehledíc k běžným životním potřebám. Tento obchod, který pro Bzenec byl charakteristický a dával možnost slibnému vzrůstu, byl najednou zastaven uzavřením hranic po státním převratu.

A zde se začíná smutná historie úpadku města. Velké firmy, které v obchodním podnikání vedly, buď zanikly, nebo se přestěhovaly, takže městu zůstal toliko stále nadprůměrně pracovitý zemědělský lid, který na svých malých majetcích musí obhajovat potřeby svých, v mnoha případech ještě dosti četných rodin.

Bzenec ležící v nejzazším výběžku politického okresu, neměl možností a příležitostí, aby se uplatnil a svou početností a poplatní silou, kterou si přes všechny nesnáze udržuje, aby se postavil do řad šťastnějších sousedů. Do nedávné doby byla železniční vlárská trať jednokolejná; komunikačně byl Bzenec spojen toliko okresní silnicí ve směru od západu na východ. Teprve před málo lety se začíná projevovat zvýšený zájem o Bzenec, který je určen za výchozí místo pro dálkovou silnici směřující na východ, spojku se Slovenskem. Městu se podařilo za značných finančních obětí prosadit vybudování silnice na Strážnici, na níž oba moravní břehy spojuje moderní železobetonový most, čímž se dřívější cesta zkrátila o 14 km, neboť dnes jsme se se Strážnicí vzájemně přiblížili na 9 km. Moderní a všem technickým vymoženostem vyhovující most se dá při využitém splavnění řeky Moravy celý zvednout. Stával tu v dobách vpádu nájezdných hord na Moravu velký dřevěný přechod, o němž v mnoha historických spisech jsou neklamné zmínky.

Těmito pracemi se značně zlepšilo postavení města po stránce komunikační. Vybudování druhé koleje na vlárské trati dává Bzenci lepší spojení železniční, neboť dnes má samostatné spojení lokální drahou s tratí zvanou severní a mimo to má spoje dvoukolejnou tratí na Vláru a Brno, tudíž rozjezd čtyřmi směry. Autobusová spojení pečují o rychlou přepravu osob i zboží a doplňují tak železniční dopravu.

Město se dožaduje zřízení úřadů

Město Bzenec se dožaduje zřízení okresního soudu pro Bzenecko a má v programu rozřešit tuto otázku vyřazením několika obcí z nynějších svazků a přikázáním jich do svazku bzeneckého. Ovšem tento návrh je podán v tom smyslu, že jsou pro okres žádány toliko obce, které mají do střediska přirozený, obchodní i nákupní spád a pro něž je Bzenec zároveň v mnoha případech též střediskem kulturním i komunikačním, stejně tak jako zdravotním.

A podobně, jako je tomu u okresního soudu, tak jsou za stejných téměř podmínek městem žádány ještě berní úřad i důchodková kontrola. Vyhověním těmto životním požadavkům města stal by se Bzenec všestranně střediskem kraje a obyvatelstvo z okolí by mělo možnost při prodeji svých výrobků na trzích ihned si vyřizovat i záležitosti úřední, což by nesporně bylo jen k prospěchu celé oblasti bzenecké. Otázka umístění žádaných úřadů a opatření bytů je připravována velmi bedlivě.

Státní rolnická a vinařská škola,

navštěvovaná nyní velmi četně rolnickými hochy z celého kraje, potřebuje se zreorganizovat, stejně jako je zapotřebí, aby tento ústav, který je v Bzenci jednapadesát let, byl umístěn v moderní budově vyhovující dnešním učebním potřebám, s dalšími zvláštními objekty, sklepy a podobně. Vždyť jde o jednu z nejstarších vinařských škol na moravských, která zůstává stále přehlížena ve svých potřebách a je jakoby popelkou mezi ostatními značně mladšími sestrami.

Kraj vinařský potřebuje mít stále po ruce odborné síly, které by zkoumaly výsledky práce bzeneckých zemědělců, ať již ve vinicích, jejichž množství hektarů je třeba značně zvýšit, stejně tak i v zelinářství a semenářství, které nutno vzpružit na míru dřívějšího významu. K tomu mají napomáhati výzkumná stanice zemského výzkumného ústavu v Brně, jakož i vinařský instruktor, jichž umístění v Bzenci se projednává.

O lepší spojení

Při zvýšené produkci ve všech oborech kraje je zapotřebí pomýšlet na další zlepšení spojení na Bzenec k čemuž chce město získat souhlas s návrhem na vybudování nové státní silnice na Podivín, jakož i krátké spojky z Osvětiman na Stupavu, čímž by bylo dosaženo přímého spojení kraje přes Zdounky na Kroměříž. Všechny přímo i nepřímo zainteresované obce i okresy se staví za tento důležitý požadavek kraje, který také důrazně podporují.

Ovšem v náležité patrnosti je vedena žádost o železniční spojku z Lidéřovic do Bzence, čímž by byl rychle a nejlevněji uskutečněn požadavek železničního spojení Bratislavy přes Brno na Prahu a Bzenci tím dána možnost včasného vyvážení raných zelenin a ostatních čerstvých produktů do průmyslových středisek. Jiným řešením by byl Bzenec minut, což by bylo na úkor tak důležitého obchodního střediska.

Velké plochy, ležící mimo inundační terén skýtají možnost, ba přímo volají po vybudování civilního letiště na katastru města. Nesporně výhodné vlakové spojení, stejně tak i silniční síť by tento podnik do značné míry podporovaly.

Z větších podniků má město cukrovar, družstevní rafinerii lihu, družstevní octárnu, Vinařské družstvo a firmu Kvalita, zpracující okurky a zeleninu a nábytkovou firmu Čmelík, mimo to také četné nakládárny okurek a konzervárny zeleniny a vinařské podniky.

Bzenec sám měl do nedávné doby značně více ploch s vinicemi, ty však mizely nejen po chorobách révy, ale i z nepochopení bývalých majitelů velkých viničních ploch. Dnes je však situace zcela jiná.

Středisko vinařství, zelinářství a ovocnářství

Bzenec má celou ovocnou sezonu denně silně obesílané trhy na ovoce a nyní bude tomu tak i s okurkami a ranou zeleninou.

Město má uspokojivě rozvinutý průmysl, který zpracovává okurky a ostatní zeleninu a dnes nabývá nemalého významu a značně se rozšiřuje, jak to vyžadují změněné poměry, které samy volají po kvalitní a uspokojivé produkci, důležité pro výživu lidu. V tom směru se pracuje a Bzenec nastupuje a stává se střediskem vinařství, zelinářství a ovocnářství kraje. Že tomu tak nesporně je, svědčí, že průmysl zpracovávající okurky, zeleninu a ovoce dostává do města grémium, které jistě bude na svém místě, aby hájilo nejen zájmy stavu, ale aby též řešilo všechny společné úkoly zemědělské i průmyslové na vzájemně uspokojivých zájmových základnách.

Tato všechna fakta nutí správu města, aby se starala o zachycení a zajištění dalších možností a podkladů, potřebných pro zvelebení města i kraje.

Dobrá pověst bzeneckého vína

Město má nyní okrouhle 120 ha rodících vinic, má však trati viničné na nejlepších polohách, kde by mohlo zvýšit obhospodařování vinic až na plochu značně převyšující 500 ha půdy. Tyto kroky, důležité pro bzenecké vinařství, však prozatím narážejí na naprostý nedostatek půdy pro zemědělské produkty ostatní. O kvalitu „bzeneckého“ se především stará příroda sama. Vápnopískové složení svahů, spadajících na jih a chráněných proti všem nárazům severáku, je přímo ideální; na nejvyšší míru v době zrání prohřátý vzduch i s půdou umožňují sklizni plně vyzrát. A tak mají podniky, v bzeneckém vinařství pracující, možnost získávati víno, které má nejlepší zvuk nejen u nás, ale i za hranicemi. A tak tomu bylo i v dobách minulých; jsou záznamy, že v Bzenci byly sklepy českých králů a že právě při podnicích nejzávažnějších se královské tabule honosily „bzeneckým“. Na této dobré pověsti a tradici se může dále budovat.

Město samo je vlastníkem velké plochy. Obec má téměř 5 000 ha velký katastr, který leží blízko stanice Lidéřovice, rovněž stanice na bzeneckém katastru, se značně dezorientujícím označením; tyto obecní plochy je město ochotno za nejvýhodnějších podmínek dát hospodářskému podnikání a umožnit tak zaměstnání většímu počtu dělnictva.

Hospodářské podnikání má být jedním z důležitých činitelů pro roztočení kol zlepšovaných hospodářských poměrů města, a proto ta péče obce v tomto směru. Uváděné plochy nejenže leží u železniční stanice dvoukolejné trati, ale v oněch místech je vedena též trasa Labsko-odersko-dunajského průplavu, který pro větší průmyslové podniky jistě bude mít v budoucnu nemalou důležitost, stejně tak, jako jest nemálo důležitá blízkost řeky Moravy.

Vinařské družstvo v Bzenci

Jest nesporné, že Bzenec po ztrátě vinařských oblastí na jižní Moravě se stal hlavním střediskem moravského vinařství.

Zpeněžování vína na Bzenecku jest reprezentováno Vinařským družstvem v Bzenci. Za své 18 leté činnosti získalo si družstvo velmi zvučného jména ve vinném obchodě a jest plně oprávněna naděje, že dovede vystihnouti i dnešní situaci a bude podporou domácího vinařství v nových poměrech ještě ve zvýšené míře.

Zdolání tohoto úkolu jest umožněno družstvu koupí bzeneckého zámku, se známými obrovskými vinnými sklepy, do kterých lze uložiti přes 600 000 litrů vína v sudech a přes 130 000 lahví vína ve zvláštním lahvovém oddělení. Tak se vrací zámecké sklepy po 25 letech zásluhou Vinařského družstva, které se neleká obětí a nákladů ke svému poslání, aby šířilo nejlepší pověst bzeneckých a jiných domácích vín.

Z bzeneckých vín: „Lipka“, „Zlatý hrozen“, červené bzenecké „Chateau Bzenec“, jsou vesměs známky velmi oblíbené a žádané, kterými si získává družstvo přízeň v širokých vrstvách zákaznictva. Přes to, že má družstvo tyto značky bzeneckých vín chráněny zákonem, rozhodlo se uváděti je do prodeje od počátku r. 1939 výhradně v lahvích originálního plnění, aby zamezilo nekalou soutěž a klamání zákaznictva.

Vzhledem k tomu, že činnost Vinařského družstva v Bzenci vztahuje se na celou oblast našeho státu, jsou jeho rozvojové možnosti velmi značné a družstvo jistě neopomene učiniti ničeho, aby postupně zámecký objekt v Bzenci stal se vzorným vinařským velkopodnikem a chloubou nejen Bzence, ale celého vinařství na Moravě.

Velký hospodářský význam tohoto počínání družstva prokáže budoucnost.

Bzenec – letovisko a středisko turistického ruchu

A nejen průmysl, ale i ústavy veřejné mohou získat vhodná místa v lesích, ležících u samého města, pro budování zdravotních zařízení. Bzenec má velmi výhodné podnebí pro mnohé choroby, ježto má poměrně nepatrný počet dešťových srážek. O tom, že tyto okolnosti již byly prakticky přezkoušeny, svědčí značný příliv penzistů do města, kteří nejen mají v místě nemovitosti, ale hodlají dále v Bzenci stavět a zajistit si tak nerušený pobyt v příjemném prostředí. Krásné plochy ležící přímo pod vinicemi u města lákají mnohé, aby stavěli v místech tak ideálně položených na svazích, chráněných proti severním větrům. Tomuto přílivu penzistů se město nikterak nebrání, ba naopak jejich umístění jen vítá a podporuje.

Nevylíčitelně pěkně je na moravském Slovácku i v Bzenci, který v nedávné době prokázal smysl pro zlepšení bytových poměrů nejen podporou přebudování hlavní komunikační tepny procházející středem města, ale i řešením a postavením již několik kilometrů dlouhé kanalizační sítě svým nákladem.

Obcí připravované parcelační řízení vhodné plochy umožní výhodně získat stavební místa, čímž město pomůže zvýšit stavební ruch, který již letos se směle hlásí, takže možno počítat se zvýšenou činností ve stavebních živnostech.

Jako letovisko se může Bzenec jen doporučovat, ježto město vybudovalo nákladem několika set tisíc korun svůj zdravotní podnik na ideálním místě blízko města, ale na čisté a zdravé vodě, téměř u lesa. Krásné jsou procházky suchými lesy, nádherná panoramata se otvírají z kopců nad městem a to zvláště, když jsou meruňky, třešně a ostatní stromy obaleny spoustami květů.

I pro turisty je Bzenec se svou noclehárnou výchozí stanicí pro návštěvníky Chřibů i moravsko-slovenského pomezí s mnoha zajímavostmi.

Ze zvláštností města nelze pominout staré lípy v zámeckém parku, stejně tak jako městský archiv s muzejními sbírkami značné hodnoty, pro něž se připravuje vhodné umístění v řešeném městském objektu.

Nelze jinak, než na konec výpočtů potřeb závažných pro rozvoj města Bzence projevit přání, aby na nejvyšších místech byly pochopeny existenční základy, o něž město žádalo již v dřívějších dobách a žádá i nyní, neboť pak lze počítat s rychlejším rozvojem obce, která se snažila a snaží žíti a pořádat si své potřeby v rámci poplatní schopnosti města bez pomoci vnější a právě proto je třeba tuto snahu města odměnit jeho povýšením na sídlo soudního okresu s úřady ostatních oborů státní správy I. stolice.

Další rozvoj a finanční síla města, projevující se pak nesporně i ve zvýšených platebních schopnostech obce vůči našemu státu, budou za podání pomocné ruky odměnou.

Zdroj:

Lidové noviny, 25. 2. 1939, č. 12, s. 12 – 13.